35 CO 202/2021-233

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ondřeje Plška a soudců Mgr. Michala Marka a Mgr. Heleny Bláhové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových IČO , anonymizováno pracoviště obec sídlem adresa o zaplacení částky 614 933 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 6 C 9/2020-192 ze dne 11. 8. 2021

I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku I ukládající žalované povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni 3 993 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení a v části výroku II žalobu zamítající ohledně částky 569 829,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení potvrzuje.

II. V části výroku I ukládající žalované povinnost zaplatit žalobkyni 6 110,50 Kč s úrokem z prodlení se rozsudek okresního soudu mění tak, že se žaloba ohledně částky 6 110,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení zamítá.

III. V části výroku II zamítající žalobu co do částky 35 000 Kč s úrokem z prodlení se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci 35 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 000 Kč od [datum] do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 43 166,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Bc. [jméno] [příjmení].

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost do 15 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 10 103,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 10 103,50 Kč za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I), žalobu co do jistiny ve výši 604 829,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 604 829,50 Kč za dobu od [datum] do zaplacení zamítl (výrok II) a žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok III). Z odůvodnění vyplývá, že bylo rozhodováno o nároku žalobce na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, konkrétně žalobce požadoval v souvislosti s [anonymizováno] řízením vedeným u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 4 T 83/2014, jež skončilo usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum] o postoupení věci k projednání přestupku, zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou trestním stíháním ve výši 500 000 Kč, náhradu nákladů vynaložených na obhajobu ve výši 112 106,50 Kč a úrok z prodlení ze zadrženého služebního platu ve výši 97 872 Kč.

2. Okresní soud objasnil, že usnesením [anonymizováno] inspekce bezpečnostních sborů, 13. oddělení – pracoviště [obec] (dále jen„ [příjmení]“) č. j. GI-TC-128-62/2013 ze dne 29. 7. 2013 bylo zahájeno [anonymizováno] stíhání žalobce pro [anonymizováno] nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 3 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „t. z.“) dílem dokonaného a dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 t. z., kterého se měl dopustit tím, že: 1) v přesně nezjištěné době v letech 2010 2011 zakoupil na burze konané v obci [obec] v okrese [obec] od neustanovené osoby nejméně 23 ks průmyslových rozbušek neelektrického roznětu systému INDETSHOCK/SHOCKSTAR, které skladoval ve svém původním bydlišti na adrese [adresa], kde s těmito rozbuškami dále manipuloval tak, že z nich odstranil detonační trubičky, dále do dvou rozbušek aplikoval neznámou hmotu stříbrné barvy a elektrické vodiče spojené odporovaným drátkem zřejmě za účelem změnit způsob iniciace z neelektrického roznětu na elektrický, do dvou rozbušek aplikoval neznámou hmotu stříbrné barvy zřejmě za účelem změnit způsob iniciace z neelektrického roznětu na zážehový, do jedné rozbušky aplikoval neznámou hmotu černé barvy zřejmě za účelem změnit způsob iniciace z neelektrického roznětu na zážehový a do jedné rozbušky zalaboroval ženijní zápalnici o délce 175 mm, zřejmě za účelem změnit způsob iniciace z neelektrického roznětu na zážehový, kdy následně v nejméně jednom případě dne [datum] takto upravenou rozbušku použil k výbuchu blíže neznámé látky umístěné v těle obranného granátu F1 ve volném terénu na neustanoveném místě v lesním porostu, přičemž si s ohledem na své znalosti, zkušenosti a vzdělání musel být vědom toho, že funkcí rozbušky je uvést, výbušný systém v činnost, tj. způsobit výbuch výbušného systému, kdy se v daném případě jedná dle § 21 odst. 1 písm. a) zák. č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, v platném znění, o předmět zařazený do kategorie výbušných látek a předmětů pod klasifikačním kódem 1.4S, a že se tedy v případě těchto rozbušek jedná o výbušninu a o součástky nezbytně nutné k výrobě zbraně hromadně účinné, k jejichž opatřování, přechovávání a k nakládání s nimi je nutné povolení dle § 25 odst. 1 zák. č. 61/1988 Sb., 2) v průběhu přesně nezjištěné doby do [datum] si zpravidla cestou internetových obchodů opatřoval a následně ve svém bydlišti přechovával chemické látky patřící mezi komponenty pro výrobu pyrotechnických složí, zejména oxidanty, jako chloristan amonný, dusičnan amonný, dusičnan draselný, manganistan draselný, práškové kovy jako hliník, hořčík, zinek, dále síru, fosfor, dřevěné uhlí a chemické látky jako nitrocelulózu a pentaerythritol, a to v úmyslu použít těchto látek k výrobě výbušného systému dle příruček a písemných návodů, a v přesně nezjištěné době v roce 2012 postupně zakoupil od neustanovené osoby 1 ks delaborovaného cvičného obranného granátu F1 prostřednictvím internetového obchodu AUKRO, dále od neustanovené osoby 1 ks delaborovaného obranného granátu F1 prostřednictvím nezjištěného internetového obchodu "ARMYSHOP" a 6 ks delaborovaných obranných granátů F1 údajně z prodejny [právnická osoba] s.r.o., na adrese [adresa], které poté skladoval ve svém původním bydlišti na adrese [adresa], kde s těmito dále úmyslně manipuloval tak, že v nejméně jednom případě do těla tohoto obranného granátu aplikoval neznámou výbušnou látku, kterou následně dne [datum] na neustanoveném místě ve volném terénu v lesním porostu po zapálení ženijní zápalnice a iniciaci rozbušky přivedl v terénní rýze k výbuchu, přičemž si s ohledem na své znalosti, zkušenosti a vzdělání musel být vědom toho, že pokud by byl takto vyrobený předmět zcela funkční, byl by způsobilý současně usmrtit více lidí nebo jim způsobit těžkou újmu na zdraví a že by se tak jednalo o zbraň hromadě účinnou, k jejíž výrobě by musel mít koncesní listinu v oboru vývoj, výroba, opravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní s střeliva dle přílohy [číslo] zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění, a příslušným útvarem policie vydanou zbrojní licenci skupiny A – pro vývoj, výrobu zbraní nebo střeliv dle usr. § 31 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, v platném znění, tedy, že si bez povolení opatřil a následně přechovával a vlastnoručně upravoval součástky nezbytně nutné k užití hromadně účinné zbraně a že se pokusil vlastnoručně z těla obranného granátu F1, chemických látek, rozbušky a ženijní zápalnice bez povolení vyrobit zbraň hromadně účinnou. Proti usnesení o zahájení [anonymizováno] stíhání žalobce podal dne [datum] stížnost. Dne [datum] byla Krajským státním zastupitelstvím [obec] - pobočkou v Liberci podána obžaloba pod sp. zn. 4 KZV 49/2013 Okresní soud v Jablonci nad Nisou vydal dne 15. 7. 2014 trestní příkaz. Prvým rozsudkem č. j. 4 T 83/2014-531 ze dne 29. 5. 2015 okresní soud věc podle § 222 odst. 2 tr. řádu postoupil [anonymizováno] báňskému úřadu v [obec], neboť by stíhaný skutek mohl být tímto orgánem posouzen jako přestupek. Usnesením č. j. 31 To 346/2015-562 ze dne 2. 9. 2015 Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k opětovnému projednání a rozhodnutí. Druhým rozsudkem č. j. 4 T 83/2014-660 ze dne 22. 8. 2016 Okresní soud v Jablonci nad Nisou žalobce podle § 226 písm. b) tr. řádu zprostil obžaloby, neboť v žalobním návrhu označený skutek není [anonymizováno] činem. Usnesením č. j. 31 To 427/2016-687 ze dne 11. 1. 2017 Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci posledně uvedený rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k opětovnému projednání a rozhodnutí. Třetím rozsudkem č. j. 4 T 83/2014-750 ze dne 11. 7. 2018 Okresní soud v Jablonci nad Nisou žalobce podle § 226 písm. b) tr. řádu zprostil obžaloby, neboť v žalobním návrhu označený skutek není [anonymizováno] činem. Odvolání státního zástupce Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci podle § 256 tr. řádu zamítl usnesením č. j. 31 To 425/2018-778 ze dne 16. 1. 2019 Nejvyšší soud usnesením č. j. 3 Tdo 538/2019-802 ze dne 22. 5. 2019 usnesení krajského soudu ze dne [datum] a rozsudek okresního soudu ze dne [datum] zrušil a přikázal okresnímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Usnesením č. j. 4 T 83/2014-821 ze dne 17. 9. 2019, v právní moci dne [datum], Okresní soud v Jablonci nad Nisou věc podle § 222 odst. 2 tr. řádu postoupil [obec] České republiky, Krajskému ředitelství Libereckého kraje k projednání stíhaného skutku, neboť by tímto orgánem mohl být posouzen jako přestupek nebo kárné provinění. Usnesením [anonymizováno] báňského úřadu pro území krajů Libereckého a [obec] č. j. SBS 01681/2020 ze dne 6. 3. 2020, v právní moci téhož dne, byla věc odložena, neboť odpovědnost za přestupek zanikla. Žalobce ve věci podal rovněž dvě ústavní stížnosti ([datum], [datum]), které byly Ústavním soudem odmítnuty.

3. Po skončení trestního řízení a přestupkového řízení žalobce dne [datum] uplatnil nárok na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“ či„ zákon“), u žalované, která jeho nárok uspokojila toliko v části a až po zahájení řízení, kdy mu zaplatila náhradu nákladů vynaložených na obhajobu ve výši 95 045,50 Kč. V tomto rozsahu vzal žalobce žalobu zpět a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno usnesením okresního soudu č. j. 6 C 9/2020-148 ze dne 5. 11. 2020.

4. Okresní soud uzavřel, že jsou v daném případě naplněny předpoklady odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb. a že žalobci náleží právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím dle § 8 zákona.

5. Při posouzení nároku na náhradu nemajetkové újmy okresní soud přihlížel k tomu, že trestní stíhání započalo v červenci 2013 a pravomocně skončilo rozhodnutím správního orgánu v březnu 2020, celkem tedy trvalo 6 let a 8 měsíců. S ohledem na specifickou povahu zajištěných věcí bylo řízení skutkově složité, vyžádalo si opakované znalecké zkoumání a bylo rozhodováno opakovaně soudem prvního i druhého stupně, celková doba řízení není zapříčiněná působením soudu a nelze ji hodnotit jako neodpovídající skutkové a právní složitosti projednávané věci. Žalobce byl stíhán pro přečin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 3 písm. a) t. z., byl ohrožen trestem odnětí svobody v délce 6 měsíců až 5 let. Vzhledem k předmětu ochrany (primárně životy a zdraví lidé) byl vystaven i zvýšenému společenskému odsudku. Z internetových záznamů označených žalobcem (seznam je na listu [číslo] spisu) okresní soud zjistil, že žalobce musel snášet dopady značné medializace případu, ze záznamů však nevyplývá, že by tato byla důsledkem excesivního způsobu jednání orgánů činných v trestním řízení, a proto k ní okresní soud nepřihlížel. Zásah do soukromí žalobce - prohlídky bytu a jiných prostor, lustrace osobních věcí včetně počítače, znalecké zkoumání [anonymizováno], výslech sestry žalobce - nelze dle okresního soudu posuzovat izolovaně, ale je třeba přihlídnout k tomu, že žalobce byl stíhán pro přečin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 3 písm. a) t. z., když v místě jeho bydliště byly zajištěny mj. chemické látky, možné komponenty k výrobě výbušnin. V této situaci lze uvedené úkony považovat za standardní součást vyšetřování dané povahou řešené trestní věci a možným ohrožením životů, zdraví i majetku osob. Konečným rozhodnutím Obvodního báňského úřadu pro území krajů Libereckého a [obec] č. j. SBS01681/2020 ze dne 6. 3. 2020 byla věc žalobce odložena z důvodu, že odpovědnost za přestupek zanikla, přičemž z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že žalobce v období 2010 – 2011 neoprávněně získal a přechovával výbušniny ve smyslu § 44 odst. 1 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb., avšak přestupek nelze projednat, protože od jeho spáchání uplynul jeden rok. I tím je podpořen závěr, že orgány činné v trestním řízení nepostupovaly svévolně, když usuzovaly na možné spáchání protiprávního činu a činily namítané vyšetřovací úkony. Nebyla prokázána žalobcem tvrzená dehonestace v místě bydliště nad rámec společenského odsudku plynoucího z povahy trestní věci. Psychické dopady trestního řízení, pociťovanou osobní a životní nejistotu, zásah do osobního a rodinného života, ztrátu času a právní nejistotu danou průběhem řízení považuje soud za notoriety, které není třeba dokazovat, neboť je zjevné, že by stejnou újmu v těchto oblastech utrpěla jakákoliv jiná osoba, která by byla v situaci žalobce (žalobce netvrdil, ani neprokazoval výjimečný rozsah újmy v těchto oblastech). Finanční újma mu byla způsobena výdaji na obhajobu v trestním řízením. Dále okresní soud zjistil, že žalobce byl od [datum] do [datum] v příčinné souvislosti s trestním řízením zproštěn výkonu služby, po tuto dobu pobíral pouze ½ průměrného služebního příjmu a byla mu nařízena dosažitelnost v rozsahu 1 hodiny v pracovních dnech. Poté, co mu byl plat za tuto dobu dne [datum] doplacen, probíhalo u policie od [datum] do [datum] řízení o vrácení tohoto doplatku, které bylo nakonec zastaveno. Po dobu zproštění výkonu služby od [datum] do [datum] pobíral žalobce 11 000 – 14 000 Kč. Výpadek příjmu se citelně odrazil v jeho hospodaření, a splátky hypotéky a platby související s užíváním bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] ve [obec] tak byly nad jeho možnosti, byť mu výpadek příjmu částečně kompenzoval příjem z pronájmu bytu v období od [datum] až do [datum], kdy nájemné včetně záloh za služby činilo podle předložených listin 12 000 Kč měsíčně. Dle okresního soudu tak k přestěhování žalobce a prodeji bytu došlo v příčinné souvislosti s vedením trestního stíhání. Naopak řízení o přiznání odchodného a stanovení jeho výše za výkon služby příslušníka PČR, které probíhalo od [datum] do xanon [číslo], a újma tím žalobci způsobená v jeho osobní sféře nebyly dle okresního soudu v příčinné souvislosti s trestním stíháním. Na základě shora uvedených skutečností dospěl okresní soud k závěru, že v důsledku zahájení trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, žalobci vznikla nemajetková újma v intenzitě, jíž odpovídá zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva a omluvy, což žalovaná v rámci předběžného projednání nároku učinila. Proto okresní soud žalobu ohledně nároku na peněžité zadostiučinění ve výši 500 000 Kč shledal nedůvodnou.

6. Dále žalobce požadoval 97 872 Kč z titulu úroků z prodlení, neboť mu po dva roky nebyl vyplácen plat v zákonné výši a v zákonných termínech a byl mu částkou 267 454 Kč čistého doplacen až [datum] (úrok žalobce vyčíslil ve výši 8,05 % ročně z jednotlivých konkrétních měsíčních částek vždy za dobu od prvého dne měsíce následujícího po výplatním termínu až do [datum]). Okresní soud vyšel z toho, že je-li příjem příslušníka bezpečnostních sborů krácen za dobu zproštění výkonu služby (jako tomu bylo v tomto případě u žalobce od [datum] do [datum]), odvíjí se splatnost doplatku od neprokázání viny, tedy že právní titul pro výplatu doplatku služebního příjmu vzniká v takovém případě až v návaznosti na skutečnost, že se neprokáže vina příslušníka (§ 126 odst. 6 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů). Proto uzavřel, že v daném případě - kdy o doplacení služebního příjmu žalobci rozhodl ředitel Krajského ředitelství policie Libereckého kraje ze dne [datum] a k jeho vyplacení došlo [datum] – k prodlení nedošlo, a proto žalobce nemá nárok na úrok z prodlení.

7. Nárok žalobce na náhradu nákladů obhajoby žalovaná částečně uspokojila, neuspokojen zůstal u 7 úkonů právní služby, kde okresní soud dospěl k následujícím závěrům. Za účast při podání vysvětlení dne [datum] přiznal žalobci částku 4 000 Kč (tj. odměna jeho zástupce 2 x 1 500 Kč podle § 11 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif; dále jen„ a. t.“) ve spojení s § 10 odst. 3 písm. b), § 7 bod 4. a. t. + náhrada jeho hotových výdajů 2 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. + náhrada za promeškaný čas 400 Kč dle § 14 odst. 3 a. t.), neboť probíhalo za účasti advokáta žalobce od 8:00 do 11:00 hodin. Námitky do protokolu s návrhem na opravu ze dne [datum] jsou dle okresního soudu účelným úkonem právní služby vycházejícím z § 57 odst. 1 trestního řádu, a proto za něj přísluší žalobci náhrada ve výši 1 050 Kč (tj. odměna 750 Kč dle § 11 odst. 2, 3 a. t. ve spojení s § 10 odst. 3 písm. b) a. t. a § 7 bod 4. a. t. + režijní paušál 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.). U odvolání ze dne [datum] proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 4 T 83/2014-531 ze dne 29. 5. 2015 neshledal důvod k navýšení odměny advokáta o 100 % pro odbornou a časovou náročnost dle § 12 odst. 1 a. t., neboť z hlediska rozsahu ani obsahu nejde o úkon mimořádně obtížný. Za vyjádření ze dne [datum] k posudku znaleckého ústavu přiznal navýšení odměny o 100 % (tj. o 750 Kč) podle § 11 odst. 2, 3 a. t. ve spojení s § 10 odst. 3 písm. b), § 7 bod 4. a. t. z důvodu jeho časové a odborné náročnosti. U vyjádření ze dne [datum] k odvolání krajského státního zástupce neshledal důvod k navýšení odměny o 100 % dle § 12 odst. 1 a. t., neboť jde o 8 stan textu, kde se do jisté míry opakují již vznesené argumenty. Námitky ze dne [datum] proti opatření soudu k zadání znaleckého posudku považuje za účelný úkon právní služby a přiznal za ně 1 050 Kč (odměnu 750 Kč dle § 11 odst. 2, 3, § 10 odst. 3 písm. b), § 7 bod 4. a. t. a režijní paušál 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.). Za sepis vyjádření ze dne [datum] k odvolání krajského státního zástupce přiznal navýšení odměny o 100 % (tj. o 1 500 Kč) podle § 11 odst. 1 písm. d), § 10 odst. 3 písm. b) a § 7 bod 4. a. t. K dalšímu navýšení odměny o 200 % již důvod neshledal, neboť argumentace obhajoby se vzhledem k fázi trestního řízení do jisté míry opakuje. Celkem tak okresní soud na nákladech obhajoby přiznal žalobci 8 350 Kč a 21 % DPH v částce 1 753,50 Kč, tj. celkem 10 103,50 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení (§ 1970 o. z.).

8. Výrok o nákladech řízení okresní soud odůvodnil tím, že žalobce prokázal existenci nemajetkové újmy a určení konkrétní formy a výše přiměřeného zadostiučinění bylo na úvaze soudu (§ 136 o. s. ř). Proto by bylo nespravedlivé uložit žalobci povinnost k náhradě nákladů řízení žalované (§ 150 o. s. ř.; odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1310/09 ze dne [datum]).