35 Co 271/2024-62

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ondřeje Plška a soudců Mgr. Michala Marka a Mgr. Jana Uhlíře ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 35 889,67 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 22 C 91/2024-22 ze dne 19. 6. 2024

I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku II o zamítnutí žaloby v požadavcích na zaplacení smluvních pokut ve výši , částka, , ve výši , částka, s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, ve výši , částka, a ve výši , částka, mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku , částka, a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před okresním soudem ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud výrokem I žalované uložil povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni , částka, , , částka, a , částka, , vždy s 15 % úrokem z prodlení ročně z těchto částek od 24. 10. 203 do zaplacení. Z odůvodnění tohoto výroku vyplývá, že uvedené částky představují cenu elektřiny dodané žalované žalobkyní v období od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, .

2. Výrokem II zamítl žalobu co do částek , částka, (písm. d/), , částka, (písm. e/), , částka, (písm. f/), , částka, s úrokem z prodlení 15% od , datum, do zaplacení (písm. b/), a co úroku z prodlení 15% z částky , částka, od , datum, do , datum, (písm. a/), z částky , částka, od , datum, do , datum, (písm. b/) a z částky , částka, od , datum, do , datum, (písm. c/). Uvedených částek se žalobkyně domáhala s tím, že představují nárok na smluvní pokutu, v případě částky , částka, za 11 měsíců nenaplněného trvání smlouvy po , částka, za každý měsíc, kdy porušila žalovaná povinnost po sjednanou dobu odebírat elektřinu. Částky po , částka, pak smluvní pokutu za prodlení s jednotlivými platbami. Vyšel okresní soud z toho, že smlouva byla uzavřena na 15 měsíců od , datum, , přičemž dodávka elektřiny byla ukončena pro porušení povinností ze smlouvy na straně žalované , datum, . Okresní soud po zjištění konkrétního obsahu ujednání o smluvních pokutách ve smlouvě (o sdružených službách dodávky elektřiny z , datum, ), obsažených v článku „smluvní sankce“, uzavřel, že ujednání o smluvních pokutách (zejména při předčasném ukončení smlouvy) odporuje zásadám poctivosti, neboť odporuje právům spotřebitele na jejich srozumitelnost, přehlednost a logické uspořádání, a je proto nepřiměřeným a vyvolávajícím významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Částky smluvních pokut jsou obsaženy ve zhuštěném, pro průměrného spotřebitele nesrozumitelně formulovaném textu, z něhož není jednoznačně zřejmá skutečnost, kdy je účtována smluvní pokuta , částka, , neboť upravena je řada variant, včetně na konkrétní smluvní vztah nedopadajících. Jde o informaci základní, kdy zákazníkovi se má dostat výhodnější ceny, která je zajištěna tím, že pro případ předčasného skončení smlouvy se dodavateli dostane za zbytek nevyčerpaného období úhrady ve formě sankce. Při poctivém jednání nesmí být tato informace skryta. Zamítl tedy okresní soud žalobu v požadavcích na úhradu smluvních pokut. Pokud jde o úrok z prodlení, pohledávky za cenu elektrické energie vzal okresní soud za splatné až následujícím dnem po doručením výzvy k úhradě dlužných částek spolu s opisy faktur na kontaktní adresu žalované sjednanou ve smlouvě. Za dobu předcházející požadavek na zaplacení úroku z prodlení zamítl.

3. Výrokem III uložil okresní soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , představující podle úspěchu v řízení 48 % celkových nákladů žalobkyně.

4. Proti části výroku II rozsudku okresního soudu zamítajícímu žalobu ohledně částky , částka, , , částka, , , částka, a , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % od , datum, do zaplacení (pod písmeny d/, e/, f/ a částečně b/ výroku) a proti jeho výroku III o nákladech řízení se odvolala žalobkyně. Nesouhlasí s hodnocením, že ujednání o smluvní pokutě je pro osobu s rozumem průměrného člověka skryté a nesrozumitelné. Ujednání o smluvních pokutách je vtěleno do jednoznačně označeného odstavce „smluvní sankce“. Bezprostředně následuje část „prohlášení zákazníka“, v níž je seznámen s tím, že oproti výhodě v podobě nezvýšení ceny elektřiny po sjednanou dobu stojí povinnost zákazníka uhradit smluvní pokutu s náhradoškodovou funkcí v případě zapříčinění předčasného ukončení smlouvy. Lze očekávat, že spotřebitelé umí číst a rozumět textu v úředním jazyce. Je ujednání dostatečně srozumitelné v tom smyslu, že v případě nedodržení doby trvání smlouvy z důvodů na straně zákazníka, bude žalobkyně požadovat smluvní pokutu. Obdobně je sjednána i smluvní pokuta pro porušení hlavního závazku žalobkyní (neoprávněného přerušení dodávky elektřiny). Rovněž smluvní pokutě za prodlení s úhradou odpovídá smluvní pokuta za prodlení s vrácením přeplatku. Neplnění platebních povinností zakládá neoprávněný odběr elektřiny, pročež není na rozhodnutí žalobkyně, zda dodávku elektřiny ukončí, nýbrž ta musí ukončit protiprávní stav. Smluvní pokuta má rovněž reparační funkci, přičemž zvažovat je třeba všechny škody, které mohou rozumně vzniknout. Neposuzoval rovněž okresní soud přiměřenost ujednání dle něj zakládajících nerovnováhu v právech a nezabýval se rovněž tím, zda případná nerovnováha je významná. Jestliže byla stranami sjednána měsíční záloha , částka, a skutečná spotřeba elektřiny žalovanou po dobu trvání odběru byla dokonce ve výši cca , částka, , nemůže smluvní pokuta ve výši , částka, zakládat nepřiměřenost či významnou nerovnováhu práv nebo povinností ke škodě spotřebitele. Navrhuje proto žalobkyně, aby byl rozsudek okresního soudu v napadené části změněn a žalobě i v tomto rozsahu vyhověno.

5. Odvolací soud rozsudek okresního soudu včetně jemu předcházejícího řízení přezkoumal v rozsahu napadeném odvoláním žalobkyně, tj. v části výroku II částečně žalobu co do požadavku na zaplacení smluvních pokut , částka, , , částka, , , částka, a , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a v závislém výroku III o nákladech řízení, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Bylo listinnými důkazy, řádně provedenými před okresním soudem, objasněno, že mezi žalobkyní („obchodníkem“), jednající v rámci své podnikatelské činnosti, a žalovanou („zákazníkem“), která není podnikatelem, byla dne , datum, v písemné formě uzavřena „Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny“, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Text smlouvy je obsažen na jednom listu, jehož první strana obsahuje obecná ujednání rozdělená do částí označených jako: Předmět smlouvy, Dodávky elektřiny, Uzavření a trvání smlouvy, Cenové podmínky, Smluvní sankce a Prohlášení zákazníka. Druhá strana ve formě formuláře pak obsahuje konkrétní údaje o obchodníkovi, zákazníkovi, způsobu platby, odběrném místě, cenovém tarifu a datu zahájení dodávky. Žalovaná rovněž podpisem dokumentu „Informace pro zákazníka – spotřebitele“ stvrdila, že se seznámila s jeho obsahem.7. „Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny“ v textu deklaruje, že její součástí jsou „Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny č. 12/2018“, „Ceník“ a „Ceník služeb“. Smlouva je uzavřena „na dobu určitou 15 měsíců“ od její účinnosti a „nelze ji vypovědět“. Zákazník je oprávněn od Smlouvy odstoupit v případě podstatného porušení povinností obchodníkem. Jako samostatný oddíl smluvních ujednání je upravena část – „SMLUVNÍ SANKCE“. V ní je sjednáno, že „strany utvrzují splnění významných povinností pokutami“. Hned po této úvodní vysvětlivce je sjednána smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy v ujednání znějícím: „Zákazník je povinen uhradit innogy pokutu určenou jako násobek částky , částka, pro kat. Domácnost či , částka, pro kat. Podnikatel a počtu kalendářních měsíců, vč. započatých a nedokončených, následujících po dni ukončení nebo přerušení dodávky od Innogy do konce sjednané doby trvání Smlouvy (nebo Prolongace), pokud: (i) opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost dle Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž nebo různé povinnosti, a zda následně dojde k odstoupení od Smlouvy ze strany innogy), nebo (ii) způsobí nemožnost dodávky ze strany Innogy, nebo (iii) učinil bez souhlasu Innogy či bez důvodu na její straně jakýkoli projev vůle směřující k předčasnému ukončení Smlouvy (bez ohledu na to, vůči komu byl učiněn, zda se tak stalo opožděně, zda trpěl vadami, či na to, jak a kým je Smlouva/dodávka následně ukončena, za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručená výpověď Smlouvy na dobu určitou ke sjednanému dni jejího ukončení ve spojení se změnou dodavatele). […] Zákazník se zprostí povinnosti úhrady pokuty dle (iii), pokud svůj projev vůle včas odvolá/vezme zpět a odstraní jeho následky vůči Innogy. […] Zákazník je povinen zaplatit innogy pokutu ve výši , částka, za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této Smlouvy přesahující 10 dní. […]“.

8. V právním hodnocení uvedených skutkových zjištění okresní soud správně uzavřel, že smlouva podléhá primárně režimu zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, subsidiárně pak zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přičemž - s ohledem na povahu účastníků - jde o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., uzavíranou adhezním způsobem, tj. ve smyslu § 1798 o. z. tak, že základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit.

9. Podle § 1800 odst. 1 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.

10. Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

14. Ujednání ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, o smluvní pokutě ve výši , částka, měsíčně za dobu od ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy (jejíž výše tedy je konstruována v závislosti na době od „ukončení dodávky“ do konce sjednané doby trvání smlouvy), o které žalobkyně opírá svůj nárok na zaplacení částky , částka, , okresní soud správně právně hodnotil jako ujednání o smluvní pokutě dle § 2048 o. z. Obecně je takové ujednání, které váže vznik práva na zaplacení smluvní pokuty na porušení povinnosti zákazníkem a zároveň na ukončení dodávky obchodníkem, možné (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu , spisová značka, ze dne , datum, ), ve vztahu mezi podnikatelem a spotřebitelem však musí být dostatečně srozumitelné a transparentní.

15. Má totiž takové ujednání z hlediska zákazníka zcela zásadní význam, neboť vyvažuje „výhodu“ stabilní (a většinou nižší) ceny energií po dobu trvání smlouvy uzavřené na dobu určitou tím, že utvrzuje závazek zákazníka plnit po sjednanou dobu povinnosti ze smlouvy, kterou nelze vypovědět a která se může (v případě poklesu cen energií na trhu) ukázat pro zákazníka i nevýhodnou. Taková ujednání ve smlouvě uzavírané mezi podnikatelem a spotřebitelem nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tj. listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis, jak uzavřel Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne , datum, (publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod poř. č. 183/2013). Vyplývá zároveň ze zmiňovaného nálezu Ústavního soudu, že zákonnému požadavku na srozumitelnost ujednání obsažených v tzv. spotřebitelských smlouvách (§ 1811 odst. 1 o. z.) jakož i ve smlouvách uzavíraných adhezním způsobem se slabší smluvní stranou (§ 1800 o. z.), neodpovídá, jestliže jsou ujednání pro spotřebitele nevýhodná nebo mající sankční charakter vtělena do smlouvy v „nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě“ tj. tak, aby byla skryta či unikla pozornosti spotřebitele.

16. V dřívějších rozhodnutích týkajících se obdobných smluv téže žalobkyně krajský soud dospěl k závěru (jako i nyní okresní soud), že naznačenému požadavku transparentnosti a srozumitelnosti adhezní smlouvy pro spotřebitele smlouva účastníky uzavřená v části ujednání o smluvní pokutě za předčasné ukončení dodávky elektřiny neodpovídá. Závěr krajského soudu se sice týkal smlouvy obdobně koncipované, avšak s mírně, ale v (pro posuzovaný nárok) podstatných částech, odlišným zněním. Bylo tudíž třeba posoudit, zda nové znění adhezní smlouvy již požadavku na zřetelnost a transparentnost ujednání o sankcích za předčasné ukončení smlouvy vyhoví, nebo jsou i nadále tato ujednání nepoctivě skryta, pročež jako zřejmé zneužití práva vůči slabší straně – spotřebiteli nemohou požívat ochrany.

17. Ujednání o smluvních pokutách jsou obsažena (jako i dříve) ve smlouvě samotné (a nikoliv jen v obchodních podmínkách). Nově, narozdíl od dřívějšího znění smlouvy, kde byla neočekávaně zahrnuta mezi „Ostatní ujednání“, jsou ujednání o smluvních pokutách logicky zařazena do oddílu „SMLUVNÍ SANKCE“. I spotřebitel průměrného rozumu tak musí, byť jen při běžné opatrnosti, zaznamenat, že smlouva obsahuje ujednání o smluvních sankcích a tomuto oddílu smlouvy věnovat pozornost. Tak je tomu oproti dřívějším zněním smlouvy, kde ujednání smluvních sankcí zůstávalo do značné míry skryto, neboť označení „ostatní ujednání“ evokovalo dojem jejich menšího významu. Navíc nejpodstatnější smluvní pokuta za nedodržení délky závazku nebyla uvedena jako první z vícero druhů smluvních pokut, nýbrž následovala bez grafického odlišení až za jinými. Oproti tomu nyní je uvedena jako první a v důsledku přeformulování jsou její hypotéza i dispozice již lépe patrné.

18. Byť nové znění ujednání o smluvní pokutě za předčasné ukončení dodávky je stále ještě zahrnuto do jediné (abnormálně dlouhé), méně přehledné, nestrukturované a z hlediska větné stavby složité věty, přeci jen již nelze (jako v minulosti) učinit závěr, zejména pro logické a dobře viditelné umístění ujednání, že bylo záměrně ze strany žalobkyně formulováno a v textu smlouvy umístěno tak, aby uniklo pozornosti zákazníka a zůstalo mu skryto.

19. Platí to tím více, že na rozdíl od dřívější verze, nyní smlouva obsahuje v části „Prohlášení zákazníka“ vysvětlení důvodů a významu tohoto zajišťovacího institutu. Je zde totiž vysvětleno, že žalobkyně musí dle uzavřených smluv na dobu určitou zajišťovat příslušné množství energie, pročež jí vzniká legitimní očekávání určitého odběru. Zákazník profituje jistotou nezvýšení ceny elektřiny po sjednanou dobu oproti variantně nabízené smlouvě na dobu neurčitou. „Je však zavázán k pokutě s funkcí náhrady škody, pokud z důvodů na jeho straně dojde předčasnému ukončení smlouvy na dobu určitou či ukončení dodávky od žalobkyně“.

20. Lze shrnout, že nelze již dovodit, že by utvrzovací instituty byly ve smlouvě pro běžného spotřebitele skryty.

21. Nová úprava smluvního vztahu již rovněž obsahuje sankce i pro případ porušování smluvních povinností ze strany dodavatele, konkrétně smluvní pokuty pro případ nezahájení dodávky podle smlouvy, neprovedení změny dodavatele, neoprávněného přerušení dodávky či za prodlení s vrácením přeplatku. Není proto nadále smluvními pokutami sankcionováno výlučně jednání spotřebitele, nýbrž vztah je vyvážen smluvními pokutami pro případ porušení povinností ze strany dodavatele. Není nadále rovněž sankcionován pouhý pokus zákazníka smlouvu předčasně ukončit, jestliže se placení pokuty zprostí tehdy, pokud případné následky vůči žalobkyni (v podobě nepokračování smlouvy) odstraní.

22. Nevhodným se i nadále jeví, že žalobkyně konkrétní podobu smluvních pokut neuvádí v předsmluvních informacích pro zákazníka, jestliže informuje jen o době závazku a obecně o možnosti smluvních pokut a jejich úpravě v samotné smlouvě. Měl by být zákazník na natolik významnou sankci „vyvažující“ právě „pro něj výhodnou“ fixaci upozorněn dopředu.

23. Skutečnost, že žalobkyně tak nečiní, však spotřebitele nezbavuje povinnosti jednotlivá ustanovení smlouvy, jež ve smlouvě v posuzovaném znění nejsou neočekávatelně skryta, pečlivě si přečíst. Uvedené je pak třeba hodnotit i ve spojení s tím, že praxe dodavatelů energií, v podobě nabídky zvýhodněných (fixovaných) cen energetických produktů vázáné na dodržení určité doby závazku k odběru energie a sjednání smluvní pokuty za časovou jednotku nedodržení trvání závazku, je z médií a z výstupů jak ERÚ, tak i různých spotřebitelských organizací, (oproti minulosti) již všeobecně známa. Lze uzavřít, že pokud jsou příslušná ustanovení o sankcích nezastřená, postačí jejich uvedení ve smlouvě, neboť platí zásada, že „práva náleží bdělým“.

24. Uzavírá proto krajský soud (na rozdíl od soudu okresního), že ujednání o smluvní pokutě za předčasné ukončení dodávky, o které žalobkyně opírá svůj nárok na zaplacení částky , částka, , stejně jako o smluvní pokutě za prodlení s jakoukoli platbou podle smlouvy delší deseti dnů, jež bylo s hledem na jednoduchost ujednání přehledné a jasné bez dalšího, ve smlouvě v nyní posuzovaném znění nepředstavuje doložku ve smyslu § 1800 odst. 1 o. z. nesrozumitelnou, skrytou či netransparentní. V tom případě však nemůže být založena neplatnost takového ustanovení smlouvy ve smyslu § 588 o. z. Smluvní pokuta vázaná na porušení povinnosti zákazníkem a zároveň ukončení dodávky obchodníkem (tzv. náhrada hospodářské ztráty obchodníka), pro spotřebitele zřetelná a ve smlouvě uvedená transparentně, pak ve spojení s tím, že i povinnosti dodavatele jsou utvrzeny sjednanou smluvní pokutou, nemůže rovněž zakládat významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele dle § 1813 o. z., jak k tomu dospěl okresní soud.

25. Objasnil okresní soud správně, že k ukončení dodávky elektřiny do sjednaného odběrného místa (pro neplnění platebních povinností ze strany žalované) došlo k , datum, , přičemž smlouva byla uzavřena na 15 měsíců počínaje od její účinnosti k , datum, , tj. na dobu do , datum, . Vzniklo tudíž žalobkyni právo na smluvní pokutu dle § 2048 o. z. v souladu s platným smluvním ujednáním za celkem , hodnota, měsíců nedodržení sjednané doby odebírání elektřiny po , částka, , celkem požadovaných , částka, . , adresa, Kč pak zahrnuje smluvní pokuty po , částka, za prodlení s úhradou sjednaných záloh splatných , datum, a , datum, a ceny elektřiny vyúčtované (fakturou č. , hodnota, ) za období od , datum, do , datum, . , adresa, Kč je potom požadována jako smluvní pokuta za prodlení s úhradou každé ze dvou faktur (druhé opravné s doúčtováním elektřiny) s vyúčtováním ceny elektřiny za období od , datum, do , datum, (faktury č. , hodnota, a č. , hodnota, ). Vzhledem k tomu, že žalovaná ani netvrdila úhradu uvedených povinností dle smlouvy a nárok na částky dle podkladových vyúčtování je žalobkyni rozhodnutím přiznáván, je i uplatněný nárok na smluvní pokuty za prodlení s platebními povinnostmi po právu, a to včetně 15 % úroku z prodlení z částky , částka, ode dne následujícího po doručení oznámení (výzvy) k úhradě této částky žalované (§ 1958 odst. 2 o. z., § 1970 o. z., § 2 nař. vl. 351/2013 Sb.).

26. Změnil proto krajský soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. rozsudek okresního soudu v části výroku II o zamítnutí smluvních pokut tak, že žalobě v této části vyhověl a žalované uložil povinnost v třídenní lhůtě od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. V žalobě vyhovujícím výroku I, jakož i v částech výroku II o zamítnutí požadavku na zaplacení úroků z prodlení i za dobu od , datum, , respektive od , datum, či , datum, , vždy do , datum, , zůstal rozsudek okresního soudu odvoláním nenapaden a nabyl již v těchto částech právní moci.

27. Protože byl napadený rozsudek (částečně) změněn, bylo třeba rozhodnout o nákladech řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 2 o.s.ř.). S ohledem na výsledek řízení byla žalobkyně neúspěšná jen v nepatrné části předmětu řízení před okresním soudem a zcela úspěšná v řízené odvolacím, proto má dle § 142 odst. 3 o.s.ř. (v odvolacím řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za užití § 224 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu všech svých v řízení účelně vynaložených nákladů.

28. Náleží proto žalobkyni za řízení před okresním soudem náhrada za právní zastoupení v rozsahu 2 úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu (převzetí zastoupení, sepis žaloby) s mimosmluvní odměnou po , částka, dle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 , § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT) a jednoho úkonu (účast u jednání soudu) s odměnou ve výši , částka, dle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 AT, dále náhrada hotových výdajů advokáta v paušální výši po , částka, za 2 úkony do podání návrhu a , částka, za jeden úkon poté podle § 11 odst. 1, § 13 odst. 3, § 14b odst. 5 AT, náhrada 21 % daně z přidané hodnoty z uvedených částek ve výši , částka, a konečně náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , celkem , částka, . Uložil proto odvolací soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení před okresním soudem v této výši ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. a k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

29. V odvolacím řízení náhrada nákladů spočívá v odměně advokáta za dva úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání) ve výši po , částka, za jeden úkon (vypočtené z tarifní hodnoty , částka, podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 AT), náhradě hotových výdajů advokáta v paušální částce , částka, za úkon učiněný do , datum, a , částka, za úkon učiněný poté (§ 11 odst. 1, § 13 odst. 3 AT ve znění do a od , datum, ), náhradě cestovného za cestu z , adresa, a zpět ve výši , částka, (vzdálenost celkem , hodnota, km za cestu tam a zpět, spotřeba dle TP 3,7 l motorové nafty na 100 km, dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.), náhradě za čas promeškaný cestou k tomuto jednání a zpět ve výši celkem , částka, (6 započatých půlhodin po , částka, dle § 14 odst. 1, 3 AT ve znění od , datum, ), náhradě za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši , částka, a náhradě za soudní poplatek z odvolání ve výši , částka, , celkem , částka, . Odvolací soud proto žalované uložil povinnost zaplatit v zákonné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení v této výši, a to podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám jejího zástupce.