35 Co 30/2025-137

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Marka a soudců Mgr. Ondřeje Plška a Mgr. Jana Uhlíře ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení vlastnického práva, o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 20 C 44/2024-67 ze dne 22. 10. 2024 ve znění opravného usnesení Okresního soudu v Liberci č. j. 20 C 44/2024-71 ze dne 7. 11. 2024

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 22 034 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud výrokem I zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali určení, že jsou vlastníky pozemků p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , které byly vymezeny dle geometrického plánu , hodnota, vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, oddělením z pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , a výrokem II uložil žalobcům, aby ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku společně a nerozdílně zaplatili žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč. Rozhodnutí opřel o zjištění, že žalobci jsou evidováni v katastru nemovitostí jako vlastníci pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , a pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , a to na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , uzavřené s prodávající , tituly před jménem, , jméno FO, , s tím, že jižní hranice pozemku p. č. , hodnota, je tvořena zdí zemědělské stavby na p. č. st. , Anonymizováno, a západní hranice je vymezena oplocením sousedního pozemku p. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví manželů , Anonymizováno, . Žalovaný je na základě kupní smlouvy ze dne , datum, vlastníkem pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je zemědělská stavba bez č. p./č. e., v katastrálním území , adresa, . Žalobci užívali jako zahradu pozemek p. č. , hodnota, včetně části pozemku žalovaného přiléhající ze severu k zemědělské stavbě žalovaného o velikosti 17 m2 (dále také jako „pozemek č. , hodnota, “) a části pozemku žalovaného nacházející se mezi západní hranicí pozemku žalobců a pozemkem p. č. , Anonymizováno, o velikosti 10 m2 (dále také jako „pozemek č. , hodnota, “). Pozemky „č. , hodnota, “ a „č. , hodnota, “ přitom užívali taktéž předchozí vlastníci pozemku žalobců, a to v období od roku 1996 až do roku 2016 , tituly před jménem, , jméno FO, a v období od roku 1993 do roku 1996 rodiče , tituly před jménem, , jméno FO, , manželé , Anonymizováno, a , jméno FO, . Pozemky „č. , hodnota, “ a „č. , hodnota, “ nebyly nijak odděleny od pozemku žalobců, navíc pozemek „č. , hodnota, “ není přístupný z pozemku žalovaného, neboť je oddělen zdí zemědělské stavby, a předchozí vlastník (obec , adresa, ) neučinil ničeho, čím by se vlastnického práva domáhal, a nevyjadřoval vůli pozemky užívat. Protože žalobci i jejich předchůdci sporné pozemky nepřetržitě drželi a užívali pro sebe, mají žalobci za to, že pozemky „č. , hodnota, “ a „č. , hodnota, “ mimořádně vydrželi. Žalovaný poukazoval na to, že u žalobců ani jejich předchůdců nelze dovozovat jejich nikoli nepoctivý úmysl. Muselo jim být při nahlédnutí do katastru nemovitostí zřejmé, kudy vedou hranice pozemků žalobců a žalovaného, a tedy že sporné části nenáleží k pozemku žalobců. Žalovaný naopak nabyl pozemek od obce , adresa, v dobré víře zapsaného stavu, tudíž neměl pochybnosti, že by mu pozemky „č. , hodnota, “ a „č. , hodnota, “ nenaležely. Okresní soud poté, co k důkazu provedl výpisy z katastru nemovitostí spolu s náhledem do katastru nemovitostí, geometrický plán č. , hodnota, , tituly před jménem, , jméno FO, a kupní smlouvu ze dne , datum, a ze dne , datum, dospěl k závěru, že tzv. mimořádné vydržení je ze strany žalobců vyloučeno. Má za to, že žalobci a jejich předchůdci sice pozemky „č. , hodnota, “ a „č. , hodnota, “ drželi v úmyslu je držet pro sebe a drželi je rovněž po dobu dvojnásobně dlouhou, než je třeba k řádnému vydržení dle § 1091 občanského zákoníku, avšak absentuje u nich držba nikoli v nepoctivém úmyslu, jako další podmínka pro mimořádné vydržení. Nepoctivý úmysl u žalobců je dle okresního soudu dán tím, že „ke dni uchopení držby v roce 2016 při dodržení i minimální opatrnosti a nahlédnutí do katastru nemovitostí muselo být žalobcům zřejmé, že zde existuje nesoulad týkající se rozsahu převáděných pozemků, neboť hranice pozemků jsou jasně rozpoznatelné, nejedná se o malý kousek pozemku, který by nebyl bez bližšího měření a zkoumání zřejmý, a sporné pozemky jsou zřetelně seznatelné z náhledu katastrální mapy“. Pokud za takové situace spoléhali pouze na ujištění předchozího vlastníka, má okresní soud za to, že začali užívat sporné pozemky svémocně a pravděpodobně též potajmu. Tím zároveň došlo k „přetržení“ započitatelné vydržecí doby jejich předchůdců dle § 1096 odst. 2 občanského zákoníku. S ohledem na uvedené dovozuje, že žalobci podmínky pro mimořádné vydržení pozemků „č. , hodnota, “ a „č. , hodnota, “ ve smyslu § 1095 občanského zákoníku nesplnili. Žalobu jako nedůvodnou proto zamítl a procesně úspěšnému žalovanému přiznal s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v částce 12 342 Kč.

2. Proti rozsudku se včas odvolali žalobci. Nesouhlasí s právním hodnocením věci okresním soudem a považují skutková zjištění týkající se posouzení jednání v nepoctivém úmyslu za nedostatečná. Vytýkají okresnímu soudu, že neprovedl žalobci navržené důkazy ohledně postupu žalobců při snaze o „nápravu“ zápisu vlastnictví pozemků „č. , hodnota, “ a „č. , hodnota, “ ve veřejném seznamu či důkazy osvětlující historii vzniku stávajících zápisů v katastru nemovitostí pro řádné posouzení jednání v nikoli nepoctivém úmyslu. Dle žalobců je třeba nahlížet na posuzovanou věc optikou závěrů Nejvyššího soudu v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 2307/2022 ze dne 10. 5. 2023, který se zabýval výkladem nepoctivého úmyslu ve smyslu § 1095 občanského zákoníku. Postačuje, aby se držitel ujal držby v přesvědčení, že nepůsobí nikomu újmu, přičemž držiteli musí být prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby. Protože v daném případě žalobci tvrdí, že takový charakter držby zde byl minimálně od , datum, , kdy se držby ujali manželé , Anonymizováno, a , jméno FO, , postačuje, že se tyto osoby úmyslně nevetřely v držbu svémocně nebo že se v ní nevloudily potajmu nebo lstí. To, že snad později zjistí, že vlastníkem věci (subjektem drženého práva) je někdo jiný, nemá bez dalšího za následek zánik podmínek mimořádného vydržení, a proto je nepodstatný okamžik nabytí vlastnického práva k pozemkům žalobci v roce 2016. Žalobci dále zdůraznili, že v jimi zmiňovaném rozsudku Nejvyššího soudu, ve kterém bylo řešeno vydržení připloceného pozemku, jehož výměra představovala 50 % pozemku nabytého, vyjádřil Nejvyšší soud názor, že za okolnosti případu výrazně svědčící ve prospěch držitele se považují např. připlocení části pozemku od nepaměti či umožnění přístupu jen z usedlosti držitele. V nyní posuzovaném případě je výměra sporných pozemků celkem , hodnota, m2 a zakoupeného pozemku 523 m2, a tedy sporné pozemky činí pouze 5 % z koupené výměry, a zejména na nově oddělený pozemek „č. , hodnota, “ nemá žalovaný přístup. O morálně poctivém jednání svědčí i tvrzení žalovaného o tom, co vše učinili žalobci po získání pozemku ve vztahu k obci , adresa, , jako tehdejšímu vlastníkovi pozemku p. č. st. , Anonymizováno, . Žalobci jednali s obcí o odkupu celého pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , zúčastňovali se procesu prodeje tohoto pozemku, a to i v době před , datum, , kdy vydržecí doba stále běžela. Nadto žalobci zdůraznili, že žalovaný koupil pozemek p. č. st. , Anonymizováno, až v roce , Anonymizováno, , přičemž si musel položit otázku, jak se dostane na svou část pozemku za zdí stodoly, proč v mapě chybí zakreslení severní obvodové zdi stodoly a vypadá to, jako by stodola měla výběžek, a proč je pruh pozemku při západní hranici u p. č. , Anonymizováno, od úrovně konce stodoly oddělen plotem. Tím je dle žalobců prolomena dobrá víra nabyvatele pozemku p. č. st., Anonymizováno, , Anonymizováno, dle ustanovení § 984 občanského zákoníku. Žalobci v petitu navrhují, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.

3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného s tím, že již pouhým nahlédnutím do katastrální mapy jsou hranice pozemků p. č. st. , Anonymizováno, a p. č. , hodnota, snadno rozpoznatelné, a tudíž předchozí ani současní vlastníci nemohli a nemohou užívat sporné části pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v dobré víře jako poctiví držitelé. S ohledem na polohové určení sporných částí pozemku a jejich hranic je při pohledu do katastrální mapy na první pohled patrné, že sporné části nepatří k pozemku žalobců, a obtíže nemůže činit ani určení a zjištění této skutečnosti přímo v terénu. Z toho žalovaný dovozuje, že žalobci jednali v nepoctivém úmyslu. Dle žalovaného se předchůdci žalobců a též žalobci samotní držby sporných částí pozemku p. č. st. , Anonymizováno, zjevně ujali svémocně a potajmu, když si tyto části v rozporu se stavem zápisu v katastru nemovitostí a v rozporu se znaleckými posudky, které měli k dispozici při uzavírání kupních smluv, začali obhospodařovat, a to přesto, že jim muselo být zřejmé, že pozemky nejsou jejich vlastnictvím. Je tomu tak proto, že geometrickým plánem č. , hodnota, z roku 1970 (zpracovaný v době, kdy dům č. p. , Anonymizováno, již patřil manželům , jméno FO, ), byl rozdělen pozemek p. č. , hodnota, st. a oddělena část, jež tvoří nyní zahradu žalobců (pozemek p. č. , hodnota, ). Sporné pozemky, které jsou nyní předmětem žaloby, však odděleny nebyly. , jméno FO, poté na základě kupní smlouvy ze dne , datum, prodal pozemek p. č. , hodnota, kupujícím Vlastimilu a , jméno FO, , přičemž nemovitosti byly popsány ve znaleckém posudku a kupující byli seznámeni se stavem pozemku, jeho výměrou a polohovým určením. Stejně tak v darovací smlouvě ze dne , datum, obdarovaná , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdila, že si nemovitosti prohlédla a byla seznámena se znaleckým posudkem. Má proto žalovaný za to, že si musela být vědoma, že sporné části pozemku ji nepatří, a pokud je užívala, tak je užívala nepoctivě. Dále žalovaný zdůraznil, že i žalobci museli být s hranicemi uvedených pozemků obeznámeni, neboť dvakrát reagovali na zveřejněný záměr obce , adresa, prodat pozemek p. č. st. , Anonymizováno, podáním nabídky ke koupi. Oprávněnost jejich nároku zpochybňuje i skutečnost, že po celém obvodu svého pozemku mají zhotoveno kvalitní a udržované oplocení, ale v části průchodu ze západní strany stodoly mají pouze provizorně postavená stará prkna a dřevěné palety, z čehož dle žalovaného vyplývá vědomost žalobců, že jim sporné pozemky nenáleží. Konečně před podpisem kupní smlouvy žalovaného s obcí , adresa, , jejímž předmětem byl pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , byl žalovaný kontaktován žalobci z důvodu zjištění záměru žalovaného se stodolou a pozemky „č. , hodnota, “ a „č. , hodnota, “, přičemž žalobci projevili zájem o koupi těchto částí pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , avšak žalovaný na jejich nabídku nepřistoupil. Protože žalobci nenamítli vydržení, je dle žalovaného zřejmé, že si byli vědomi toho, že je nevydrželi a nevlastní.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu i jeho postup v předchozím řízení, doplnil dokazování výslechem svědka , Anonymizováno, poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. V řízení bylo okresním soudem správně objasněno, že v katastru nemovitostí jsou evidováni žalobci od , datum, jako vlastníci pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , a to na základě kupní smlouvy ze dne , datum, ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , kterou uzavřeli s prodávající , tituly před jménem, , jméno FO, , a žalovaný od , datum, jako vlastník pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je zemědělská stavba bez č. p./č. e., v katastrálním území , adresa, , a to dle kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené s prodávající obcí , adresa, . Součástí pozemku ve vlastnictví žalovaného je taktéž část o velikosti 17 m2, která navazuje na severní straně na zeď zemědělské stavby bez č. p./č. e., jež je součástí pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , a část o velikosti 10 m2 nacházející se mezi západní hranicí pozemku žalobců a pozemkem p. č. , Anonymizováno, . Ze shodných tvrzení účastníků dále vyplývá, že předmětné sporné části pozemku p. č. st. , Anonymizováno, užívali od nabytí vlastnického práva k pozemku p. č. , hodnota, žalobci, stejně jako jeho předchozí vlastníci (od roku , Anonymizováno, manželé , jméno FO, a od roku , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, ). Dále účastníci shodně tvrdili, že žalobci opakovaně vyjádřili zájem o zakoupení pozemku p. č. st. , Anonymizováno, podáním nabídek obci , adresa, , a sporné části taktéž chtěli koupit od žalovaného.

6. Jak správně uvádí žalobci, k naplnění podmínek mimořádného vydržení dle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se vyžaduje jen uplynutí vydržecí doby a držby nikoli v nepoctivém úmyslu, přičemž nepoctivý úmysl brání vydržení jen za předpokladu, že existoval při uchopení držby (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2307/2022 ze dne 10. 5. 2023). Pro zodpovězení otázky, zda došlo k mimořádnému vydržení sporných částí pozemku p. č. st. , Anonymizováno, žalobci, by tak skutečně bylo rozhodné, zda existoval nepoctivý úmysl při uchopení držby těchto sporných částí , tituly před jménem, , jméno FO, , která počala s držbou shodným okamžikem, kdy nabyla vlastnické právo k pozemku p. č. , hodnota, dle darovací smlouvy ze dne , datum, (s právními účinky vkladu vlastnického práva dne , datum, ). Je tomu tak proto, že žalobci drželi sporné části od , datum, , a proto pro dobu nutnou k mimořádnému vydržení (dvaceti let) by bylo třeba započíst vydržecí dobu jejich předchůdkyně , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že by vzhledem k § 3066 o. z. vydržecí doba skončila k 1. 1. 2019.

7. Zda se , tituly před jménem, , jméno FO, ujala držby v nikoli nepoctivém úmyslu, případně jestli byly naplněny i další podmínky mimořádného vydržení dle § 1095 o. z., je však pro rozhodnutí v posuzované věci nerozhodné. I kdyby totiž bylo v řízení prokázáno, že žalobci sporné části pozemku p. č. st. , Anonymizováno, mimořádně vydrželi, nemohlo by být žalobě vyhověno, protože by v takovém případě nabyl žalovaný vlastnické právo ke sporným částem pozemku p. č. st. , Anonymizováno, ve smyslu § 984 odst. 1 o. z. tím, že byl na základě kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené s prodávající obcí , adresa, (byť by byla pouze knihovním vlastníkem těchto částí) zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p. č. st. , Anonymizováno, včetně předmětných sporných částí.

8. Podle § 7 o. z. má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

9. Podle § 980 odst. 2 o. z. je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

10. Podle § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. , adresa, víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

11. Jak bylo vysvětleno například v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4540/2018 ze dne 25. 6. 2019, ustanovení § 984 odst. 1 o. z. je promítnutím zásady materiální publicity veřejných seznamů v právním řádu, která umožňuje, aby za stanovených podmínek došlo k nabytí práva od neoprávněného, tedy od osoby, která ačkoli je ve veřejném seznamu zapsána jako osoba oprávněná, podle skutečného stavu věcí osobou oprávněnou není. Právní úprava tu sleduje ochranu těch, kdo nabudou věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby, která je podle stavu zápisů ve veřejném seznamu oprávněna takové právo zřídit. Podmínkou takového nabytí práva je úplatnost nabývacího právního jednání a dobrá víra nabyvatele v soulad zápisu ve veřejném seznamu se skutečným právním stavem (v to, že osoba zapsaná ve veřejném seznamu jako oprávněná osoba je oprávněnou osobou i podle skutečného právního stavu). V tomtéž rozhodnutí Nejvyšší soud uvedl, že při hodnocení dobré víry nabyvatele věcného práva v soulad zápisu ve veřejném seznamu se skutečným právním stavem je vždy třeba brát v úvahu, zda smluvní strana při běžné (obvyklé) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat (od každého očekávat), neměla, popř. nemohla mít důvodné pochybnosti o tom, že údaje uvedené ve veřejném seznamu (v katastru nemovitostí) odpovídají skutečnému právnímu stavu, tedy i o tom, že osoba zapsaná jako vlastník v katastru nemovitostí je skutečným vlastníkem věci. Běžná (obvyklá) opatrnost smluvní strany při nabývání věcného práva zásadně nezahrnuje její povinnost činit aktivní kroky (šetření) směřující k tomu, aby se ujistila, že stav zápisů ve veřejném seznamu, o němž se přesvědčila nahlédnutím do něj, je vskutku v souladu se skutečným právním stavem a že nedošlo ke změně oprávněné osoby, aniž by se tato změna promítla ve veřejném seznamu. Uvedené však neplatí, jsou-li tu objektivní okolnosti vzbuzující pochybnosti o souladu mezi stavem zapsaným ve veřejném seznamu a skutečným právním stavem. V takovém případě naopak je na nabývající osobě, aby si ověřila (aktivně zjišťovala), zda zápis ve veřejném seznamu je v souladu se skutečným stavem.

12. V projednávané věci žalovaný nabyl vlastnické právo k pozemku p. č. st. , Anonymizováno, úplatně, a to na základě kupní smlouvy ze dne , datum, . Návrh na zápis vlastnického práva byl podán příslušnému katastrálnímu úřadu dne , datum, , a proto se dle § 984 poslední věty o. z. k tomuto datu posuzuje i dobrověrnost žalovaného. Žalovaný v době podání návrhu na zápis věděl, že pozemky „č. , hodnota, “ a „č. , hodnota, “ užívají žalobci, což obvykle může být považováno za jednu z okolností, která je sto vzbudit pochybnosti o souladu mezi stavem zapsaným ve veřejném seznamu a skutečným právním stavem, a tedy narušit dobrou víru kupujícího. V daném případě však tato skutečnost dobrou víru žalovaného nerušila.

13. Rozhodnými pro posouzení dobré víry žalovaného jsou okolnosti, které předcházely nabytí vlastnického práva k pozemku p. č. st. , Anonymizováno, žalovaným, zejména jednání prodávajícího a žalobců.

14. Žalovaný zakoupil pozemek p. č. st. , Anonymizováno, od obce , adresa, na základě nabídky, která byla zveřejněna na úřední desce obce včetně snímku z katastrální mapy obsahující celý pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , tedy i se spornými částmi (jež nebyly „od nepaměti“ připloceny k pozemku p. č. , hodnota, , ale vznikly oddělením části pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v roce , Anonymizováno, ). Před jeho zakoupením tak byl žalovaný seznámen s tím, kudy vedou hranice předmětného pozemku dle katastrální mapy, a v nabídce byl dále informován (stejně jako žalobci) o tom, že předmětem prodeje je celý pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , který však není oplocen (a tedy že chybí i oplocení mezi spornými částmi a pozemkem p. č. , hodnota, ), a že pozemek může sloužit k výstavbě rodinného domu (zahrnujíc v to nutně vzhledem k velikosti pozemku odstranění či přestavbu zemědělského objektu a tím získání přístupu na pozemek „č. , hodnota, “). Předmětný pozemek přitom žalovaný koupil za situace, kdy taktéž žalobci reagovali na předchozí nabídky obce , adresa, prodat pozemek p. č. st. , Anonymizováno, včetně sporných částí; jeho vlastníky se však nestali z důvodu nedodržení minimální stanovené kupní ceny (rozhodnutími obce ze dne , datum, a po opakované nabídce ze dne , datum, ). Neprojevili navenek ani po datu, kdy mělo dojít k mimořádnému vydržení sporných částí, že jim tyto části náleží, pročež by neměli být předmětem obcí nabízeného prodeje. Neinformovali prodávajícího o tom, že došlo ke změně vlastnického práva ke sporným částem v důsledku mimoknihovního nabytí tohoto práva, případně se nedomáhali určení vlastnického práva ke sporným částem u soudu, což by jistě bylo důvodem vzbuzujícím u žalovaného pochybnost o souladu skutečného právního stavu a stavu zapsaného ve veřejném seznamu, neboť by tato informace, coby poznámka spornosti zápisu, musela být nutně vyznačena v katastru nemovitostí. Byť tedy věděli, že obec prodává pozemek včetně sporných částí, nedomáhali se žádným způsobem odstranění tvrzeného nesouladu mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a skutečným právním stavem, a naopak veřejně jednali tak, že údaje uvedené v katastru nemovitostí skutečnému právnímu stavu odpovídají, neboť opakovaně vyjádřili zájem o zakoupení celého pozemku p. č. st. , Anonymizováno, . Jednání žalobců tak nejenže u žalovaného nemohlo vyvolat opodstatněné pochybnosti o tom, že sporné části prodávajícímu nenáleží, ale naopak jej ve správnost údajů uvedených v katastru nemovitostí utvrzovalo. Za takové situace tedy nelze mít ani za to, že by žalovaný před zakoupením p. č. st. , Anonymizováno, měl kontaktovat žalobce a ověřovat si u nich, z jakého právního titulu užívají sporné části pozemku. Z uvedeného vyplývá, že byť žalobci užívali sporné části pozemku, nemohla v daném případě tato skutečnost narušit dobrou víru žalovaného, že by stav zápisů ve veřejném seznamu nemusel být v souladu se skutečným právním stavem, a tedy že žalobcům by mohlo náležet vlastnické právo ke sporným částem, aniž se tato změna promítla ve veřejném seznamu.

15. Protože v posuzovaném případě užívání sporných částí pozemku p. č. st. , Anonymizováno, žalobci nebylo objektivně způsobilé znejistit žalovaného v důvěře ve správnost zápisu v katastru nemovitostí a zároveň nebyla zjištěna v průběhu řízení ani žádná skutečnost, jež by dobrou víru žalovaného narušovala, lze uzavřít, že žalovaný zakoupil pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , včetně sporných částí, v dobré víře, že prodávajícímu náleží vlastnické právo k celému pozemku p. č. st. , Anonymizováno, .

16. V poměrech projednávané věci je tak zřejmé, že i kdyby žalobci splnili podmínky mimořádného vydržení vlastnického práva ke sporným částem pozemku p. č. st. , Anonymizováno, dle § 1095 o. z., prosadila by se ochrana žalovaného coby dobrověrného nabyvatele vlastnického práva k těmto částem pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v režimu § 984 odst. 1 o. z.

17. S ohledem na shora uvedené odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výroku I, jímž byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení.

18. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení okresní soud správně aplikoval § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože v posuzovaném případě byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, stíhá žalobce povinnost nahradit žalovanému všechny účelně vynaložené náklady řízení, které mu vznikly.

19. Správně okresní soud stanovil také výši náhrady nákladů řízení, když dovodil, že účelně v řízení před okresním soudem vynaložené náklady žalovaného sestávají z odměny zástupce žalovaného za tři úkony právní služby ve výši po 3 100 Kč za jeden úkon [při tarifní hodnotě 50 000 Kč dle § 7 bod 5. a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), ve znění účinném do 31. 12. 2024], za převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a účast na jednání dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, celkem 9 300 Kč, paušalizovaných hotových výdajů zástupce spojených se 3 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 AT, ve znění účinném do , datum, , ve výši celkem 900 Kč a náhrady daně z přidané hodnoty, kterou je zástupce povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést dle zákona č. 235/2004 Sb. ve výši 2 142 Kč (21 % z , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 12 342 Kč.

20. V odvolacím řízení byl zcela úspěšný taktéž žalovaný, má proto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 22 034 Kč. Těmito náklady jsou odměna zástupce spojená se třemi úkony právní služby ve výši po 5 620 Kč za jeden úkon [při tarifní hodnotě 113 000 Kč dle § 7 bod 5. a § 9 odst. 4 písm. b) AT, ve znění účinném od 1. 1. 2025] za vyjádření k odvolání z 20. 1. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. k) AT, účast na jednání dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT a účast na jednání dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, celkem 16 860 Kč, hotové výdaje zástupce v paušální výši po 450 Kč (§ 13 odst. 4 AT, ve znění účinném od 1. 1. 2025), celkem 1 350 Kč, a náhrada daně z přidané hodnoty, kterou je zástupce povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést ve výši 3 824,10 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 22 034 Kč.