35 Co 333/2021

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Zachystalové a soudců JUDr. Ivy Zemanové a JUDr. Michala Fridricha ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa]

2. Ing. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] sídlem [adresa] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] všichni zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně a žalované ad [anonymizováno]) proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění doplňujícího usnesení [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně, doplněný usnesením [anonymizováno] dne [datum], se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 2) a 3) náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka], do tří dnů od jeho právní moci k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

III. První žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka], do tří dnů od jeho právní moci k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Shora citovaným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované ad [anonymizováno]) povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka] s příslušenstvím ve výroku specifikovaným (výrok I). Žalobní návrh, ve vztahu k žalovaným ad 2) a ad 3) zamítl (výrok II). Žalované ad [anonymizováno]) uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám jejího zástupce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému ad 2) na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám jeho zástupce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok [příjmení]), a žalované ad 3) na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám jejího zástupce, rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V).

2. Soud I. stupně doplňujícím usnesením [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uložil účastníkům povinnost uhradit náklady státu na účet soudu do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, a to žalobkyni ve výši [částka] (výrok I) a žalované ad [anonymizováno]) ve výši [částka] (výrok II). Dále rozhodl, že žalovaným ad 2) a ad 3) se povinnost hradit náklady státu neukládá (výrok III).

3. Soud I. stupně takto rozhodl v pořadí druhým rozsudkem o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala (po částečném zpětvzetí) po původní žalované [právnická osoba], [IČO], zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tvrzením, že v roce [rok] od ní žalovaná průběžně odebírala výrobky. Mezi účastníky byly vztahy tzv. na otevřené bázi, když s platební morálkou nebyly v minulosti žádné problémy. Počátkem roku však žalovaná začala odebrané zboží dále prodávat tzv. pod cenou, což žalobkyně považuje za nekalosoutěžní jednání. Žalovaná provedla započtení oproti předpokládané výši obvyklých bonusů. Tyto zápočty žalobkyně počátkem roku [rok] odmítla a vyzvala žalovanou k úhradě kupní ceny, když dle jejího názoru pro rok [rok] neexistuje smluvní dokument pro určení bonusů. V minulosti výplata bonusů předpokládala splnění podmínek, kterými byly: podpis smluvní dokumentace oprávněnou osobou, všechny faktury musely být řádně a včas uhrazeny, bonus byl vypočten až po rozhodném datu, tj. k [anonymizováno] kalendářního roku, a to běžně do konce března roku následujícího, a podporu a propagaci značky a sortimentu žalobkyně. Za odebrané zboží žalovaná žalobkyni neuhradila fakturované částky. Žalobkyně následně v podání [anonymizováno] dne [datum] a [datum] doplnila, že žalovaná částka odpovídá neuhrazeným kupním cenám z kupních smluv mezi oběma smluvními stranami. Vztah mezi účastníky byl řízen smluvními podmínkami, a to kupní smlouvou [číslo] [rok] [anonymizováno] dne [datum] se všeobecnými obchodními podmínkami. Tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Jednalo se o tzv. rámcovou kupní smlouvu, která obsahovala počáteční úpravu obchodního vztahu mezi stranami, určovala podmínky uzavíraných obchodů do budoucna a zároveň předjímala uzavírání dílčích obchodů na základě jednotlivě činěných objednávek, následného dodání zboží a patřičné úhrady kupní ceny zboží. Žalobkyně je jedním z hlavních výrobců expandovaného polystyrenu v [země]. Žalovaná je provozovatelem sítě stavebnin v [obec] a [země] s více jak [anonymizováno] pobočkami. Zájmem žalobkyně bylo, aby žalovaná činila co největší nákup zboží, který by byl posléze prostřednictvím její sítě stavebnin rozprodán co nejvíce zákazníkům. Žalovaná vystupovala jako velkoodběratel. Z důvodů motivace žalované byly uzavírány tzv. bonusové smlouvy, tj. smlouvy o poskytnutí množstevního rabatu, resp. bonusových schémat (v průběhu let se název dokumentu, uzavíraný vždy na jeden rok, měnil). Tyto smlouvy pak upravovaly podmínky, za kterých se budou bonusy žalované vyplácet. Obecně pro jejich přiznání bylo třeba, aby žalovaná, v roli kupujícího, vždy dodržela splatnost faktur za zboží, ke kterému se má bonus vztahovat. Přiznané bonusy se pak realizovaly účetními dobropisy. Celkem za období spolupráce byly uzavřeny tři druhy bonusových smluv. Smlouvy z let [rok] až [rok], smlouvy z let [rok] až [rok], smlouvy z let [rok] a dále. Ve všech je však zakotvena podmínka pro poskytnutí bonusu, kterou je řádné a včasné uhrazení faktur. V opačném případě nárok na přiznání bonusů nevznikl. Smlouvy byly uzavírány vždy na období jednoho kalendářního roku. Žalované nárok na bonusy za rok [rok] nevznikl. Nemohlo tak dojít z její strany k započtení vůči pohledávkám, které za ním žalobkyně evidovala. Jednalo se o obchodní případy, resp. neuhrazené faktury označené žalobkyní čísly [anonymizováno] až [číslo] s uvedením čísla faktury, dnem vystavení v roce [rok] a částkou.

4. Žalovaná s žalobním návrhem nesouhlasila, tvrdila, že veškeré odebrané zboží bylo z její strany uhrazeno, ať již peněžitým plněním nebo zápočtem s vlastními pohledávkami žalované vůči žalobkyni. Vůči žalobkyni nemá žádný dluh. Popřela, že by zboží, které od žalobkyně nakoupila, prodávala za nižší cenu, rovněž i jakékoliv nekalosoutěžní jednání. Rovněž popřela, že by bonusy bylo možné sjednat pouze písemně, že by jejich poskytnutí bylo vázáno na splnění podmínky řádné a včasné úhrady faktur a že by se výpočet bonusů realizoval až po [anonymizováno] roku. Žalovaná dále uvedla, že předmětem žaloby je několik set uzavřených kupních smluv a na jejich základě vystavených dodacích listů a faktur. Je tak uplatněno několik set samostatných nároků na zaplacení peněžité částky se samostatným skutkovým základem. Výsledná cena zboží odpovídala ceníkové ceně po započtení odpovídajících bonusů, byla tedy nižší. Učinila sporným dodání fakturovaného zboží. Dále tvrdila, že obchodování mezi oběma probíhalo pomocí tzv. elektronické výměny dat ([anonymizováno]). Faktury byly vystavovány bez okamžité kontroly vazby na řádně dodané zboží. Namítla rovněž platnost uzavření kupní smlouvy [číslo] [rok], neboť neobdržela text smlouvy, který by byl podepsán oběma stranami. Nedošlo tak k uzavření smlouvy podle tehdy platného § 44 a § 45 občanského zákoníku. Z důvodu opatrnosti navíc žalovaná smlouvu v roce [rok] vypověděla. Smlouva neobsahuje ceník a odkazuje na přílohu [číslo] která chybí. Dle názoru žalované by tak byla neplatná pro obsahovou neurčitost a nedostatečnost. Žalovaná dále namítala, že v roce [rok] jí vznikl nárok na různé bonusy, jako slevy z ceníkových cen dle ujednání tzv. bonusového schématu [rok]. Tvrdila, že předpokladem jejich poskytnutí bylo řádné dodání zboží. Žalovaná měla nárok na roční 3 % bonus z nakoupeného objemu, resp. 4 % z [anonymizováno] profilů, čtvrtletní bonus 2 % z nakoupeného objemu, zvýšený čtvrtletní bonus o 3 % ve IV. čtvrtletí, bonus [obec] sezóna podpora pro akci 3 % z nakoupeného objemu (podzim [rok]) a [obec] dovolená podpora pro akci 3 % z nakoupeného objemu (jaro [rok]). Potvrdila, že bonusy se realizovaly tzv. účetními dobropisy, tedy nebyly vypláceny v hotovosti nebo převodem. Žalobkyně vystavila dobropisy a uznala tím žalované nároky na bonusy dle ujednání [anonymizováno] [rok], a to dobropis [číslo] [anonymizováno] dne [datum], bonus čtvrtletní 1. [anonymizováno], ve výši [částka], [číslo] [anonymizováno] dne [datum], bonus [obec] dovolená [rok] ve výši [částka], [číslo] [anonymizováno] dne [datum], bonus čtvrtletní 2. [anonymizováno], ve výši [částka], [číslo] [rok], [anonymizováno] dne [datum], vrácená [anonymizováno], ve výši [částka], [číslo] [anonymizováno] dne [datum], bonus čtvrtletní [anonymizována dvě slova], ve výši [částka], [číslo] [rok] [anonymizováno] dne [datum], [anonymizována dvě slova] nedodané zboží ve výši [částka], celkem ve výši [částka]. Žalovaná pak [datum] jednostranně započetla shora specifikovaný splatný nárok na bonusy a vratky v celkové výši [částka], proti evidovaným fakturám žalobkyně v téže výši. Tím by nejpozději došlo k zániku jakýchkoliv nároků žalobkyně v tomto rozsahu. Nárok na bonus vznikal na základě uzavřených smluv (bonusových schémat). Dobropis pouze bonus zobrazuje a potvrzuje z účetního hlediska. Na jednotlivé bonusy pak žalovaná vystavila faktury, a to na bonusy, na které jí vznikl nárok. Jednalo se o faktury [číslo] [anonymizováno] dne [datum], roční [rok], ve výši [částka]; [číslo] [anonymizováno] dne [datum], [obec] sezóna ve výši [částka]; [číslo] [anonymizováno] dne [datum], roční [rok], ve výši [částka]; [číslo] [anonymizováno] dne [datum], čtvrtletní [anonymizována dvě slova], ve výši [částka]; [číslo] [anonymizováno] dne [datum], čtvrtletní [anonymizována dvě slova] a čtvrtletní [anonymizována dvě slova], ve výši [částka]; [číslo] [anonymizováno] dne [datum], roční [rok] ve výši [částka], celkem tak ve výši [částka]. Faktury zaslala žalobkyni dne [datum]. Výplata bonusu měla proběhnout dle bodu 5. Čl. II. [anonymizováno] [rok] po uzavření příslušného období, u ročního bonusu nejpozději do 60 dnů od posledního dne příslušeného roku, u čtvrtletního nejpozději do [anonymizováno] dnů od posledního dne příslušného čtvrtletí. Bonusy se tak staly splatnými už po uzavření období a k jejich výplatě, resp. vypořádání, mohlo dojít kdykoliv až do uváděných termínů.

5. Soud I. stupně rozhodl usnesením [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], o právním nástupnictví na straně žalované, když v mezidobí došlo k zániku původně žalované, její fúzí se společností [právnická osoba], na níž přešla veškerá práva a povinnosti původní žalované.

6. K návrhu žalobkyně, odůvodněném odkazem na obsah § 71 odst. 3 zákona o obchodních korporacích, bylo rozhodnuto o vstupu navrhovaných účastníků [příjmení] [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] a.s., do řízení jako žalovaných ad 2) a ad 3), a to usnesením [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze, [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Žalovaní ad 2) a ad 3) odmítli vznik ručitelství za závazky původní žalované podle § 71 odst. 3 zákona o obchodních korporacích.

7. Žalovaná ad [anonymizováno]) následně ve svém podání [anonymizováno] dne [datum] znovu zrekapitulovala, co bylo předmětem zápočtů s tím, že proti uplatněným pohledávkám žalobkyně původní žalovaná a nyní žalovaná ad [anonymizováno]) uplatnila formou zápočtu, následující své pohledávky, a to [anonymizováno] daňový doklad [číslo] vydaný jako bonus za 1. [anonymizováno] roku [rok] za typy výrobků [anonymizováno] desky, [anonymizováno] tvarovky a [anonymizována dvě slova] na částku [částka] včetně DPH. [anonymizováno] daňový doklad [číslo] vydaný jako marketingový bonus [obec] dovolená za typy výrobků [anonymizováno] desky, [anonymizováno] tvarovky na částku [částka] včetně DPH. [anonymizováno] daňový doklad [číslo] vydaný jako bonus za 2. [anonymizováno] roku [rok] za typy výrobků [anonymizováno] desky, [anonymizováno] tvarovky a [anonymizována dvě slova] na částku [částka] včetně DPH. [anonymizováno] daňový doklad [číslo] [rok] vydaný na vrácené obaly - [anonymizována dvě slova] 790 x 2050 na částku [částka] včetně DPH. [anonymizováno] daňový doklad [číslo] vydaný jako bonus za [anonymizována dvě slova] roku [rok] za typy výrobků [anonymizováno] desky, [anonymizováno] tvarovky na částku [částka] včetně DPH. [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok] na [anonymizováno] ks výrobků [anonymizována dvě slova] Z [číslo] x 500 x [anonymizováno], 156 ks výrobků [anonymizována dvě slova] Z [číslo] x 500 x 50, 200 ks výrobků [anonymizována dvě slova] Z [číslo] x 500 x 60 a 154 ks výrobku [anonymizována dvě slova] Z [číslo] x 500 x 80 na částku [částka] včetně DPH. Celkem [částka].

8. Dále původní žalovaná započítala bonusy, které jí žalobkyně v závěru roku [rok] odmítla poskytnout. Jednalo se o bonusy [obec] sezóna, čtvrtletní bonus za [anonymizována dvě slova] roku [rok], mimořádný bonus za poslední čtyři měsíce roku [rok] a roční bonus za rok [rok]. Na tyto bonusy vystavila původně žalovaná faktury, které zaslala žalobkyni a tyto započetla dne [datum] a opakovaně dne [datum] proti pohledávkám žalobkyně z vystavených faktur za dodané zboží. Zápočty byly realizovány proti vystaveným fakturám, aniž by bylo zkoumáno, zda bylo zboží fakticky dodáno. Jedná se o následující pohledávky původně žalované za bonusy, na které původně žalovaná vystavila následující faktury. [anonymizováno] [číslo] vydaná jako roční bonus za rok [rok] za typy výrobků [anonymizována dvě slova] klín, [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] na částku [částka] včetně DPH. [anonymizováno] [osobní údaje žalobkyně] [číslo] vydaná jako bonus za [anonymizována dvě slova] roku [rok] za typy výrobků [anonymizována dvě slova] klín, [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] na částku [částka] včetně DPH. [anonymizováno] [číslo] vydaná jako bonus [obec] sezóna roku [rok] za typy výrobků [anonymizována dvě slova] klín, [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] na částku [částka] včetně DPH. [anonymizováno] [číslo] vydaná jako čtvrtletní bonus za [anonymizována dvě slova] roku [rok] za typ výrobku [anonymizováno], čtvrtletní bonus za [anonymizována dvě slova] roku [rok] za typ výrobku [anonymizováno] a měsíční bonus za [anonymizováno] - [anonymizováno] měsíc roku [rok] za typ výrobku [anonymizováno] na částku [částka] včetně DPH. [anonymizováno] [číslo] vydaná jako roční bonus za rok [rok] za typ výrobku [anonymizováno] na částku [částka] včetně DPH. [anonymizováno] [číslo] vydaná jako roční bonus za rok [rok] za typy výrobků [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] a roční bonus za rok [rok] za typ výrobků [anonymizována dvě slova] na částku [částka] včetně DPH. Celkem částka [částka].

9. K uvedenému žalovaná ad [anonymizováno]) uvedla, že marketingový bonus [obec] sezóna a bonus za poslední čtyři měsíce roku [rok] nebyly vázány na žádné podmínky. Čtvrtletní bonus za [anonymizována dvě slova] roku [rok] a roční bonus za rok [rok] byl vázán na úhradu faktur vystavených žalobkyní za toto období (avšak nikoliv, za úhradu faktur k datu splatnosti těchto faktur, ale nejpozději ke dni vzniku nároku na bonus). S ohledem na vývoj vzájemných vztahů a na neposkytnutí součinnosti [anonymizováno] strany žalující, původně žalovaná vypočetla a započetla tyto bonusy jednostranným právním jednáním. Zápočtem bonusů proti pohledávkám žalobkyně z vystavených faktur původně žalovaná současně ke dni vzniku nároku na bonus uhradila tyto faktury (uzavřená smlouva nehovořila o tom, že by faktury musely být hrazeny výlučně peněžními převody, připouštěla tedy i jiný způsob zániku pohledávek, tedy i zánik pohledávek vzájemným či jednostranným zápočtem). Tím, že k zápočtu došlo ke dni vzniku nároku na bonus, byly faktury vystavené žalobkyní k tomuto dni uhrazeny. Původně žalované proto vzniklo k tomuto dni právo na dohodnutý bonus. Toto se však týká pouze bonusu za [anonymizována dvě slova] roku [rok] a ročního bonusu za rok [rok], nikoliv ostatních bonusů, u kterých vznik nároku na bonus nebyl úhradou faktur podmíněn.

10. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že veškeré faktury, které jsou předmětem tohoto sporu, byly uhrazeny pouze uplatněnými zápočty bonusů.

11. Soud I. stupně po provedeném dokazování a s odkazem na § 409, § 411 a § 412 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obchodní zákoník“) měl za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva kupní, označena [číslo] [rok], jejímž předmětem byl závazek prodávajícího (žalobkyně) dodávat kupujícímu (žalované) zboží specifikované v této smlouvě, a to na základě písemných dispozic kupujícího a kupující se zavázal toto zboží včas převzít a ve stanovené lhůtě zaplatit prodávajícímu kupní cenu vyplývající z této smlouvy (čl. I). Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalované zboží z pěnového polystyrenu tak, jak je specifikováno v ceníku, který tvoří přílohu [číslo] smlouvy, a to dle písemných dispozic žalované obsahujících konkrétní množství a přesný typ požadovaného zboží z pěnového polystyrénu a dále dobu plnění (čl. II). Bylo sjednáno, že kupní cena je stanovena prodávajícím v závislosti na množství zboží odebraného kupujícím. Výše kupní ceny vyplývá z ceníku (čl. III). Dodání zboží bylo sjednáno postupně dle písemných dispozic, jinak průběžně po celou dobu trvání smlouvy (čl. [příjmení]). Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou (V.). Smlouva byla opatřena datem [datum] s uvedením místa„ V [obec]“. Dále byla opatřena otiskem razítka žalobkyně a nečitelným podpisem zástupce této společnosti. Dále byla opatřena ručně vepsaným textem„ V [obec] [datum]“ a opatřena razítkem žalované a podpisem zástupce této společnosti (kupní smlouva). V příloze [číslo] smlouvy, označené Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, byly sjednány bližší podmínky. Soud I. stupně dospěl k závěru, že tato tzv. rámcová kupní smlouva byla mezi účastníky platně uzavřena, když obsahovala náležitosti, jak jsou zakotveny v § 409 odst. 2 obch. zák. Námitky žalované týkající se neuzavření této kupní smlouvy soud I. stupně neshledal relevantními za situace, kdy smlouva byla opatřena otiskem razítka obou společností a podpisy zástupců obou smluvních stran, a to za stranu žalovanou [jméno] [příjmení] (zjištěno z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]) a za žalobkyni [jméno] [jméno] (zjištěno z výslechu Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno]). Tvrzení žalované, že podpis [jméno] [jméno] byl na smlouvu připojen daleko později, se této nepodařilo prokázat. Znalecké zkoumání v tomto směru soud nepovažoval za efektivní, když [anonymizováno] sdělení [anonymizováno] ústavu [obec], čj. [příjmení] [číslo] [rok], [anonymizováno] dne [datum] (čl. 594 spisu), vyplynulo, že takové zkoumání by bylo velice obtížné, když v současné době neexistuje spolehlivá metoda či metodika, která by dovolovala přesně stanovit stáří písemných záznamů. Bylo by pak možné vyslovit pouze nepřímé závěry (odpověď na žádost soudu). Soud I. stupně vycházel z úpravy zakotvené v § 43c zák. č. 40/1964 Sb., platného k datu uzavření smlouvy, totiž že smlouva se stala platnou a účinnou dnem [datum] (§ 44 odst. 1 obč. zák.), kdy byl návrh této smlouvy podepsán [anonymizováno] strany žalované. Tvrzení žalované, že totiž ve své dispozici nemá stejnopis této smlouvy opatřený podpisy obou smluvních stran, na této skutečnosti nemůže nic změnit.

12. Tvrzení žalované, že smlouva [anonymizováno] dne [datum] byla následně z její strany vypovězena, se nepodařilo prokázat. Tato skutečnost byla mezi účastníky sporná. Žalovaná sice tvrdila, že žalobkyni zaslala výpověď smlouvy, což prokazovala výpovědí [anonymizováno] dne [datum] (výpověď), kterou soud I. stupně sice obsahově hodnotil, jako v souladu s § 582 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., avšak [anonymizováno] stany žalované nebylo prokázáno, že by tato výpověď byla doručena žalobkyni. Žalobkyně doručení této výpovědi učinila spornou. Přehled odeslané pošty [anonymizováno] dne [datum] prokázal pouze odeslání blíže nespecifikovaného dokumentu [anonymizováno] strany žalované, avšak nebylo jím prokázáno, co bylo odesláno a nebylo jí ani prokázáno, že by výpověď byla skutečně žalobkyni doručena. Soud I. stupně proto uzavřel, že kupní smlouva uzavřená mezi účastníky dne [datum] s označením [anonymizováno] [rok], byla platně uzavřena a nebyla doposud vypovězena. Jedná se tak o platnou smlouvu, kterou se řídí, jí upravené vztahy mezi účastníky.

13. Shora uvedená smlouva upravovala vztahy mezi účastníky rámcově. Na základě této rámcové kupní smlouvy byly uzavírány jednotlivé kupní smlouvy s konkrétním předmětem plnění tak, jak byly specifikovány v odst. [anonymizováno] odůvodnění rozsudku, kdy na základě plnění z každé jednotlivé kupní smlouvy [anonymizováno] strany žalobkyně, pak tato vystavila na vrub původně žalované za každé takovéto plnění faktury, jejichž úhrady se v tomto řízení domáhá. Mezi účastníky bylo nesporné, že [anonymizováno] strany původně žalované nebyly žalobkyní nárokované částky z jednotlivých obchodních případů (kupních smluv) ve lhůtě splatnosti žalobkyni po provedené fakturaci uhrazeny.

14. Soud I. stupně se nezabýval důvodností výše částek z jednotlivých kupních smluv, když částky nárokované z každé jednotlivé kupní smlouvy, uvedené v konkrétní faktuře vystavené žalobkyní na vrub původně žalované, nebyly jí rozporovány.

15. Soud I. stupně se dále zabýval otázkou, jaký byl mechanizmus objednávání zboží [anonymizováno] strany žalované, jeho dodávání žalované [anonymizováno] strany žalobkyně a dále jak probíhala fakturace dodaného zboží. V tomto směru zjistil, že mezi smluvními stranami existovala forma elektronické komunikace tzv. [anonymizováno]., která spočívala v tom, že žalovaná zaslala své objednávky žalobkyni, které se automaticky založily do systému přes tzv. rozhraní. [anonymizováno] strany žalobkyně pak byly naopak do systému vloženy faktury, které se stejným způsobem objevily u žalované. Objednávky byly potvrzovány faxem nebo e-mailem. Potvrzenky byly na každou objednávku, která byla [anonymizováno] strany žalované žalobkyni zaslána. Přijetí faktur potvrzováno nebylo. Případné chyby hlásil systém. Dodací listy pak odcházely [anonymizováno] systému v okamžiku naložení auta. Byly potvrzovány jednak řidičem příslušného vozidla a jednak přijetím v místě vykládky stavbyvedoucím nebo někým na příslušném místě vyložení, případně tím, kdo byl uveden na objednávce. Potvrzené dodací listy se pak vracely prostřednictvím příslušných řidičů. Faktury byly vystavovány v okamžiku zaevidování potvrzených dodacích listů a byly posílány zpět žalované. Dodací listy byly zasílány e-mailem, faktury prostřednictvím systému [anonymizováno]. Vzájemně do systému přístup nebyl. Tento systém fungoval od roku [rok]. Problémy nevykazoval (výslech svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalobkyně od roku [rok] na pozici konzultantky). Ve vztahu mezi účastníky bylo sporné, zda bylo veškeré zboží, na které byly vystaveny faktury, skutečně [anonymizováno] strany žalované objednáno, když toto žalovaná sporovala, sporovala rovněž správnost vystavení faktur, když tvrdila, že do systému byly zaneseny i faktury za zboží, které fakticky buď nebylo objednáno, případně nebylo dodáno. V tomto směru argumentovala tím, že se jednalo o velké množství objemu zboží, které nebylo fakticky možné ihned překontrolovat a mohlo tak dojít k chybám. Žalobkyně pak naopak argumentovala tvrzením, že pokud žalovaná zanesla do svého účetnictví faktury, tím fakticky potvrdila správnost jejich vystavení, tj. že zboží bylo rovněž objednáno a také dodáno. Soud I. stupně v tomto směru vycházel z rozhodnutí ([anonymizováno]) [spisová značka] Vrchního soudu v Praze [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí], dle kterého„ k doložení splatné pohledávky vzniklé [anonymizováno] smlouvy je třeba, aby věřitel prokázal vedle existence smlouvy též poskytnutí plnění dlužníkovi. Pouhé předložení faktur nepostačuje.“ Soud I. stupně proto nesouhlasil s argumentací žalobkyně, že totiž přijetí a zanesení žalobkyní vystavených faktur do systému žalované je samo o sobě důkazem dodání zboží, objednaného žalovanou, a to rovněž za situace, kdy toto bylo mezi účastníky sporné. Soud I. stupně vycházel z faktu, který byl ostatně mezi účastníky nesporný, že mezi nimi v roce [rok] byly uzavírány kupní smlouvy podle § 409 a násl. obch. zákoníku, a to na základě rámcové kupní smlouvy [anonymizováno] dne [datum] pod [číslo] [rok]. Mechanismus jejich uzavírání byl takový, že prostřednictvím systému [anonymizováno] zasílala žalovaná objednávky na zboží, které bylo následně dodáváno, buď přímo žalobkyni, nebo jejím prostřednictvím dalším odběratelům, kteří byli uvedeni v objednávkách a následně rovněž ve vystavených fakturách, kdy faktury měly být vystaveny na základě dodaného zboží, přičemž dodání zboží mělo být potvrzeno potvrzenými dodacími listy. Pokud se jedná o posuzování jednotlivých obchodních případů, na které následně žalobkyně vystavila na vrub původně žalované faktury, a to za každý jednotlivý obchodní případ, kdy své nároky žalobkyně uplatňuje, právě z částek fakturovaných z každého jednotlivého obchodního případu, soud I. stupně aplikoval úpravu zakotvenou ve vztahu k uzavření jednotlivých kupních smluv v obchodním zákoníku platném k datu uzavírání těchto kupních smluv.

16. Z provedených listinných důkazů soud I. stupně zjistil, že mezi žalobkyní a původně žalovanou byly podle § 409 a násl. obch. zákoníku uzavřeny kupní smlouvy (uvedené v odst. [anonymizováno] odůvodnění rozsudku soudu I. stupně pod položkami [anonymizováno] až [číslo]), jejichž předmětem bylo plnění (konkrétně specifikované zboží), když ve všech obchodních případech byla jako odběratel, čili kupující uvedena původně žalovaná, avšak v jednotlivých konkrétních případech se mohl lišit odběratel, resp. místo konkrétního dodání zboží. V každém konkrétním uvedeném případě došlo k předání zboží minimálně přepravci (§ 412 odst. 1 obch. zák.), čímž došlo k jeho dodání. V každém konkrétním případě je uvedeno zjištění, jaké konkrétní zboží bylo [anonymizováno] strany původně žalované u žalobkyně objednáno a kým, kdy bylo toto zboží tzv. vyskladněno u žalobkyně a komu bylo toto zboží předáno (přepravce) a komu případně dodáno, tj. zda přímo původně žalované na adresu určenou v objednávce a rovněž v následně vystavené faktuře, případně na adresu třetí strany, dle dispozic objednávky. V každém konkrétním případě je uvedeno, kdo konkrétně každou konkrétní objednávku v každém konkrétním obchodním případě vyřizoval a kdy a jakým způsobem byla následně realizována. V každém jednotlivém obchodním případu je rovněž uvedeno, [anonymizováno] kterých listinných důkazů, předložených žalobkyní, soud I. stupně vycházel. Objednávky realizované původně žalovanou jsou identifikovány číslem objednávky ([anonymizováno]), dále rovněž ve všech obchodních případech korespondují čísla dodacích a nákladních listů, když obojí je rovněž uvedeno na žalobkyní následně vystavených fakturách.

17. Ve všech uvedených obchodních případech ([anonymizováno] až [číslo]) pak došlo minimálně k předání zboží objednaného, resp. dodaného na základě objednávky právní předchůdkyně žalované ad [anonymizováno]) žalobkyní přepravci, čímž došlo k dodání tohoto zboží ve smyslu § 412 odst. 1 obch. zák. a zároveň ve smyslu bodu 3. Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně příloha [číslo] ke smlouvě kupní [číslo] [rok] [anonymizováno] dne [datum]. Soud I. stupně nesouhlasil s argumentací žalované strany, že některé zboží nebylo dodáno vůbec, případně bylo dodáno jiné zboží, než bylo následně fakturováno. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, jak je uvedeno v jednotlivých obchodních případech, bylo soudem I. stupně zjištěno, že v některých případech bylo sice skutečně objednáno jiné množství konkrétního zboží, případně i z části jiné zboží, avšak [anonymizováno] strany žalobkyně bylo fakturováno vždy pouze zboží, které bylo fakticky původně žalované dodáno, případně dodáno třetí straně, avšak na základě objednávky původně žalované.

18. Soud I. stupně se dále zabýval namítanými vadami zboží uplatněnými původně žalovanou a následně její právní nástupkyní. V této souvislosti soud I. stupně odkázal na rozhodnutí Městského soudu v Praze [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], odst. [anonymizováno]. Vycházel z obsahu § 420 a § 428 obchodního zákoníku. Soud I. stupně neakceptoval námitky vad zboží, jak je žalovaná uplatnila ve svých podáních, kdy namítala nedodání zboží, případně dodání jiného zboží, než které bylo objednáno, když tyto uplatnila nikoliv bez zbytečného odkladu ve smyslu § 428 odst. 1 písm. a), b) obch. zákoníku, přičemž tato skutečnost byla namítnuta žalující stranou, což vyloučilo aplikaci § 428 odst. 2 obch. zákoníku. Soud I. stupně rovněž vycházel z ujednání všeobecných obchodních podmínek žalobkyně přílohy [číslo] bodu [anonymizováno], kde byla zakotvena povinnost příjemce zjištěné vady zboží, ať už jejich úplnost či škody vzniklé v přepravě, nahlásit. Soud I. stupně nesouhlasil s argumentací žalované, že tento postup nebyl ani možný s ohledem na množství dodaného zboží a kdy původně žalovaná neměla přehled o zboží, které bylo předmětem jednotlivých kupních smluv. Tuto argumentaci soud I. stupně posoudil jako účelovou. Z těchto důvodů a i s ohledem na procesní ekonomiku řízení považoval soud I. stupně za nadbytečné provádět dokazování k jednotlivým obchodním případům výslechem svědků, jak bylo účastníky navrhováno.

19. Soud I. stupně na základě shora uvedených zjištění uzavřel, že žalobkyně prokázala uzavření [anonymizována dvě slova] kupních smluv, jak jsou uvedeny v odst. [anonymizováno] rozsudku (1. až [číslo]), na základě kterých bylo [anonymizováno] strany žalobkyně plněno dodáním zboží, a tedy byla prokázána důvodnost vystavení [anonymizována dvě slova] faktur za plnění poskytnuté žalobkyní žalované, případně třetí straně, dle dispozic z každé jednotlivé kupní smlouvy.

20. Soud I. stupně dále zjistil, že na následně uzavírané jednotlivé kupní smlouvy, vycházející z rámcové kupní smlouvy [anonymizováno] dne [datum] s označením [anonymizováno] [rok], navazovaly smlouvy uzavírané mezi žalobkyní a původně žalovanou, a to na jednotlivé roky. Jednalo se o tzv. bonusová schémata, resp. o smlouvy o poskytnutí množstevního rabatu. Taková smlouva byla uzavřena na rok [rok] ([anonymizováno] dne [datum]), na rok [rok] ([anonymizováno] dne [datum]), na rok [rok] (bez uvedení data uzavření), na rok [rok] (ze dne [datum]), na rok [rok] (bez uvedení data), na rok [rok] ([anonymizováno] dne [datum]), ke které byl následně uzavřen dodatek [číslo] ([anonymizováno] dne [datum]), na rok [rok] ([anonymizováno] dne [datum]), na rok [rok] ([anonymizováno] dne [datum]), ke které byl uzavřen dodatek [číslo] ([anonymizováno] dne [datum]), ve znění dodatku [číslo] ([anonymizováno] dne [datum]) a dodatku [číslo] (bez data) a dodatku [číslo] (bez data), na rok [rok] ([anonymizováno] dne [datum]), na rok [rok] ([anonymizováno] dne [datum]). Relevantní pro spor však bylo, zda byla mezi účastníky platně uzavřena rovněž smlouva o poskytnutí bonusů za množství odebraného zboží, tzv. bonusové schéma, rovněž pro rok [rok], když tato otázka byla mezi účastníky sporná. Soud I. stupně v této souvislosti zjistil, že byl vyhotoven návrh smlouvy – bonusové schéma na rok [rok], které však bylo podepsáno a opatřeno razítkem pouze společnosti žalující, nikoliv však žalované s datem [datum]. Tuto smlouvu nelze považovat za platně uzavřenou (§ 40 odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb.). Dále soud I. stupně zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva (s názvem [příjmení] schéma [rok] – dodatek [číslo]) [anonymizováno] dne [datum], který byl podepsán oběma smluvními stranami. V tomto dodatku bylo sjednáno tzv. předplatné obchodního zboží za podmínek, že si kupující na základě zálohové faktury se splatností 5 dnů od podpisu tohoto dodatku předplatí dodávky obchodního zboží od prodávajícího v hodnotě [částka] bez DPH. Na základě zálohové faktury bude kupujícímu od [datum] dodáván materiál polystyren [anonymizována dvě slova] za cenu [anonymizováno] [spisová značka] bez DPH, a to do výše objemu 35 940 m3, tedy do vyčerpání finančního objemu [částka] bez DPH. Rozdíl mezi fakturou předplatby a vyčerpáním finančního objemu je tvořen [příjmení] za rok [rok] a bonusem za IV. čtvrtletí roku [rok], po odečtení sankce za neuskutečněné plnění [anonymizováno] smlouvy [anonymizováno]. Veškeré objednávky na [anonymizována dvě slova] od [datum] budou s danou zálohovou fakturou započítávány až do vyčerpání zálohové faktury. V případě, že v průběhu čerpání předplaceného obchodního zboží dojde ke snížení nákupních cen [anonymizováno] v rámci trhu v [anonymizováno], bude o dané procento snížena i nákupní cena na polystyren [anonymizována dvě slova] (bonusové schéma [rok] – dodatek [číslo] [anonymizováno] dne [datum]). Tuto smlouvu, byť byla označena jako dodatek [číslo] k bonusovému schématu na rok [rok], soud I. stupně hodnotil z hlediska obsahového jako smlouvu samostatnou, navazující na smlouvu [anonymizováno] dne [datum]. Tato však neměla z hlediska předmětu sporu relevanci, a to za situace, kdy se mělo jednat o tzv. předplatné, přičemž tímto způsobem původně žalovaná ani žalovaná ad [anonymizováno]) v průběhu řízení neargumentovala.

21. Soud I. stupně proto uzavřel, že žalovaná strana neprokázala, že by (s výjimkou smlouvy [anonymizováno] dne [datum]) došlo mezi účastníky k platnému uzavření smlouvy o tzv. bonusech na rok [rok], jako tomu bylo v předchozích letech [rok] až [rok] (specifikovány v odst. 78 rozsudku), na základě které by mohly být [anonymizováno] strany původně žalované nárokovány vůči žalobkyni bonusy. Tvrzení žalované, že byla uzavřena smlouva o poskytnutí tzv. bonusů rovněž pro rok [rok], nebyla prokázána ani výslechem [jméno] [příjmení] obchodního ředitele žalobkyně, který připravoval podklady pro takovou smlouvu pro rok [rok] a který rovněž podepisoval návrh této smlouvy [anonymizováno] dne [datum]. Svědek [jméno] [příjmení], provozní ředitel žalobkyně, který potvrdil uzavření smlouvy ohledně předplaceného odběru zboží (tzv. dodatek [číslo] [anonymizováno] dne [datum]), popřel, že by byla uzavřena smlouva o tzv. bonusech na rok [rok]. Stejné skutečnosti pak byly zjištěny z výpovědi [jméno] [jméno], generálního ředitele žalobkyně. Pokud svědek [příjmení] [jméno] [jméno] ve své výpovědi tvrdil, že bonusové schéma na rok [rok] bylo podepsáno oběma smluvními stranami, pak toto nekoresponduje se zjištěním soudu, když návrh této smlouvy nebyl podepsán oběma smluvními stranami. [příjmení] žalovaná v průběhu řízení neprokázala. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], ředitele divize původně žalované, soud I. stupně zjistil, že za rok [rok] si tzv. bonusy vypočítávali již sami. Na tento rok měly být bonusy dohodnuty pouze ústní, nikoliv písemnou formou. Svědek tvrdil, že ústní formou toto bylo domlouváno i pro roky [rok] až [rok], což však nekoresponduje se zjištěními soudu I. stupně, které učinil [anonymizováno] smluv za roky [rok] a [rok]. Soud I. stupně e-mailovou korespondenci [anonymizováno] dne [datum] a [datum] hodnotil jako návrhy v rámci jednání mezi smluvními stranami. Žalovaná ale neprokázala, že by k uzavření takové dohody mezi oběma stranami nakonec došlo. Původně žalovaná ani žalovaná ad [anonymizováno]) v průběhu řízení tedy neprokázala, že by mezi žalobkyní a původně žalovanou došlo k uzavření tzv. bonusového schématu rovněž pro rok [rok], který by byl na obdobném základu, jako bonusová schémata [anonymizováno] předchozí roky, tj. kdy na základě určitého objemu specifikovaného zboží objednaného původně žalovanou u žalobkyně a jí, případně třetím stranám rovněž dodanému zboží, by byly následně poskytnuty [anonymizováno] strany žalobkyně určité finanční částky, stanovené procentem z objemu odebraného zboží.

22. Přes tento závěr se soud I. stupně pro úplnost zabýval i otázkou, za jakých podmínek mohly být případně tzv. bonusy [anonymizováno] strany žalobkyně žalované v souvislosti s odběrem zboží poskytovány a tedy rovněž [anonymizováno] strany původně žalované, vůči žalobkyni případně nárokovány. V tomto směru vycházel [anonymizováno] zjištění, která učinil jednak [anonymizováno] smluv, které byly uzavřeny za předchozí roky, tj. před rokem [rok], kdy kromě jiných podmínek, bylo mezi účastníky sjednáno, že tento nárok vzniká za předpokladu uhrazení částky za odebrané zboží (čl. III. smlouvy na rok [rok]). Tato podmínka, tj. úhrada příslušné částky za odebrané zboží pak byla zakotvena i v následných smlouvách (čl. III. smlouvy na rok [rok], čl. II. smlouvy na rok [rok], čl. II. smlouvy na rok [rok], čl. II. smlouvy na rok [rok], čl. II. smlouvy na rok [rok], čl. II. bod [anonymizováno] a [anonymizováno] smlouvy na rok [rok], čl. II bod [anonymizováno] smlouvy na rok [rok], dodatek [číslo] smlouvy na rok [rok], předposlední odstavec, dodatek [číslo] smlouvy na rok [rok] čl. II. bod [anonymizováno], dodatek [číslo] smlouvy na rok [rok] čl. III. odst. 2, čl. II. bod [anonymizováno] smlouvy na rok [rok], čl. II. bod [anonymizováno] smlouvy na rok [rok], návrh smlouvy na rok [rok] čl. II. bod [anonymizováno] návrhu). Tento fakt, tj. skutečnost, že pro uplatnění sjednaných bonusů bylo nutné splnit podmínku uhrazení všech faktur, které byly vystaveny v souvislosti s odebraným zbožím, ve své výpovědi potvrdila rovněž Ing. [jméno] [příjmení], správní ředitel žalované a svědek [příjmení] [jméno] [jméno], zaměstnanec žalované. Jejich výpověď tak koresponduje jak s provedenými listinnými důkazy, tak s tvrzením žalobkyně v tomto směru. Tvrzení žalované, že tomu tak být nemuselo a že poskytnutí tzv. bonusů bylo vázáno pouze na množství odebraného zboží tak, jak toto tvrdili svědek [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], přičemž k úhradě zboží mohlo dojít i formou uplatnění slev, soud I. stupně považoval za účelové. Poskytnutí bonusů v předchozích letech, tj. až do roku [rok] včetně, bylo vázáno na uhrazení částek fakturovaných žalobkyní za dodané zboží, byť nebylo vázáno na uváděný termín splatnosti v každé konkrétní faktuře, kde byl stanoven termín splatnosti měsíc od vystavení faktury. Podmínkou poskytnutí bonusů byla tzv. bezchybná platební kázeň, čímž se rozuměl nulový stav pohledávek prodávajícího za kupujícím v rozhodný den a to za zboží, ke kterému se daný bonus vztahuje. Rozhodným dnem se rozuměl poslední pracovní den pro výplatu příslušného bonusu (bod [anonymizováno] bonusového schématu za rok [rok] [anonymizováno] dne [datum], včetně dodatků, bod [anonymizováno] bonusového schématu [rok] [anonymizováno] dne [datum], bod [anonymizováno] bonusové schéma [rok] [anonymizováno] dne [datum] a rovněž návrh bonusového schématu pro rok [rok] [anonymizováno] dne [datum]). Tedy nárok na bonus vznikl pouze za situace, kdy [anonymizováno] strany původně žalované byly k uvedeným datům uhrazeny za odebrané zboží dle příslušné vystavené faktury v uvedených termínech. V opačném případě pak nárok na bonus na straně původně žalované nemohl vzniknout.

23. Soud I. stupně s ohledem na skutečnost, že [anonymizováno] strany žalované ad [anonymizováno]) ani její právní předchůdkyně nebylo prokázáno uzavření tzv. bonusového schématu pro rok [rok] ([anonymizováno] dne [datum]), považoval za nadbytečné provádět dokazování listinami, jak byly předloženy žalovanou při jednání dne [datum] (čl. 978 – 993 a čl. 1001 - 1045).

24. Soud I. stupně se pro úplnost zabýval otázkou relevantnosti zápočtů, jak jej nejprve původně žalovaná a následně rovněž žalovaná ad [anonymizováno]) realizovala v průběhu řízení. Původně žalovaná realizovala vůči nárokům žalobkyně jednostranné zápočty podle § 358 až 363 obch. zák., a to dopisem [anonymizováno] dne [datum] v celkové výši [částka], z jí vystavených faktur za období od [datum] do [datum] (jednostranný zápočet), dále ve výši [částka], kdy započetla roční bonusy za rok [rok], bonus [obec] sezona [rok], čtvrtletní bonus za [anonymizována dvě slova] [rok], čtvrtletní bonus za [anonymizována dvě slova] [rok], měsíční bonus za ([číslo]) [rok], a to na pohledávky žalobkyně na úhradu kupní ceny dodaného zboží ve výši [částka]. Přílohou zápočtu byla příloha [číslo] obsahující seznam faktur vystavených žalobkyní, na které žalovaná zápočet provedla. Žalovaná dále jednostranným zápočtem ve výši [částka] započetla své pohledávky vůči fakturám žalobkyně vystaveným v období od [datum] do [datum], když faktury, vůči kterým byl zápočet proveden, byly přesně specifikovány v uvedené listině (jednostranný zápočet [anonymizováno] dne [datum]). Žalobkyně provedení zápočtů odmítla jako nedůvodná, resp. argumentovala tvrzením, že provedení zápočtů formou nárokovaných bonusů za odběr zboží v roce [rok] není relevantní, když nebyly uhrazeny částky za dodané a fakturované zboží.

25. Při posuzování těchto zápočtů vycházel soud I. stupně [anonymizováno] závazného právního názoru obsaženého v usnesení Městského soudu v Praze [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bod 16. až 18., kde je odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí], dle kterého pro posouzení způsobilosti pohledávky na zaplacení smluvní pokuty k započtení proti jiné peněžité pohledávce [anonymizováno] závazkového vztahu v případě, že obě pohledávky vznikly [anonymizováno] závazkového vztahu založeného smlouvou uzavřené v době do [datum], je podle § 3028 odst. 3 věty první o. z. rozhodná právní úprava, kterou se řídí smlouvou založený závazkový právní poměr, z něhož pohledávky vznikly. Kompenzabilita vzájemných pohledávek [anonymizováno] smlouvy uzavřené v režimu předchozí právní úpravy se řídí dosavadními právními předpisy bez ohledu na to, že právo na zaplacení smluvní pokuty porušením smluvní povinnosti vzniklo a kompenzační právní jednání bylo učiněno až v době po dni [datum]. V projednávané věci se jedná o nároky vzniklé [anonymizováno] smluv uzavřených před [datum], proto se podle § 3028 odst. 3 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), právní poměry účastníků řídí právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013 Odvolací soud poukázal na § 358 a násl. obch. zák. s tím, že obrana spočívající v námitce započtení musí být úkonem, který splňuje kritéria určitosti dle předpisů hmotného práva. Kompenzační úkon, kterým dlužník započítává proti pohledávce věřitele více svých pohledávek převyšujících ve svém součtu pohledávku věřitele, aniž by z něj bylo patrno, která část pohledávek má zaniknout započtením, a která nikoliv, je absolutně neplatný pro svoji neurčitost (rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka]). S ohledem na obsah zápočtů uvedených v dopisech [anonymizováno] dne [datum], [datum], resp. [anonymizováno] dne [datum], který je označen jako opakovaný, které jsou založeny ve spise, dospěl odvolací soud k závěru, že [anonymizováno] strany žalované nedošlo k platnému zápočtu z důvodu, že žalovaná provedla zápočet více svých pohledávek v různých částkách proti více pohledávkám žalobkyně rovněž v různých částkách, aniž by však jednoznačně určila, kdy z tohoto důvodu jaká pohledávka zanikla (v jaké výši). Zápočty proto nesplňují požadavek určitosti.

26. V průběhu řízení před soudem I. stupně žalovaná ad [anonymizováno]) realizovala zápočty znovu, a to oznámením o započtení vzájemných pohledávek [anonymizováno] dne [datum], ve kterém započetla své pohledávky v celkové výši [částka] z: [anonymizováno] [číslo] vydaná jako roční bonus za rok [rok] za typy výrobků [anonymizována dvě slova] klín, [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] na částku [částka] včetně DPH, [anonymizováno] [osobní údaje žalobkyně] [číslo] vydaná jako bonus za [anonymizována dvě slova] roku [rok] za typy výrobků [anonymizována dvě slova] klín, [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] na částku [částka] včetně DPH, [anonymizováno] [číslo] vydaná jako bonus [obec] sezóna roku [rok] za typy výrobků [anonymizována dvě slova] klín, [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] na částku [částka] včetně DPH, [anonymizováno] [číslo] vydaná jako čtvrtletní bonus za [anonymizována dvě slova] roku [rok] za typ výrobku [anonymizováno], čtvrtletní bonus za [anonymizována dvě slova] roku [rok] za typ výrobku [anonymizováno] a měsíční bonus za [číslo] měsíc roku [rok] za typ výrobku [anonymizováno] na částku [částka] včetně DPH, [anonymizováno] [číslo] vydaná jako roční bonus za rok [rok] za typ výrobku [anonymizováno] na částku [částka] včetně DPH, [anonymizováno] [číslo] vydaná jako roční bonus za rok [rok] za typy výrobků [anonymizováno 5 slov], a roční bonus za rok [rok] za typ výrobku [anonymizována dvě slova] na částku [částka] včetně DPH.

27. Dále z faktur, jak jsou specifikovány pod písm. G) ve výši [částka], H) ve výši [částka] a I) ve výši [částka], které započetla vůči konkrétním fakturám žalobkyně.

28. Žalovaná dále oznámením o započtení vzájemných pohledávek [anonymizováno] dne [datum] započetla své nároky vůči žalobkyni, a to z následujících titulů: [anonymizováno] daňový doklad [číslo] vydaný jako bonus za 1. [anonymizováno] roku [rok] za typy výrobků [anonymizováno] desky, [anonymizováno] tvarovky a [anonymizována dvě slova] na částku [částka] včetně DPH, [anonymizováno] daňový doklad [číslo] vydaný jako marketingový bonus [obec] dovolená za typy výrobků [anonymizováno] desky, [anonymizováno] tvarovky na částku [částka] včetně DPH, [anonymizováno] daňový doklad [číslo] vydaný jako bonus za 2. [anonymizováno] roku [rok] za typy výrobků [anonymizováno] desky, [anonymizováno] tvarovky a [anonymizována dvě slova] na částku [částka] včetně DPH, [anonymizováno] daňový doklad [číslo] [rok] vydaný na vrácené obaly - [anonymizována dvě slova] 790x 2050 na částku [částka] včetně DPH, [anonymizováno] daňový doklad [číslo] vydaný jako bonus za [anonymizována dvě slova] roku [rok] za typy výrobků [anonymizováno] desky, [anonymizováno] tvarovky na částku [částka] včetně DPH, [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok] na [anonymizováno] ks výrobku [anonymizována dvě slova] Z [číslo], 156 ks výrobku [anonymizována dvě slova] Z [číslo], 200 ks výrobku [anonymizována dvě slova] Z [číslo] a 154 ks výrobku [anonymizována dvě slova] Z [číslo] na částku [částka] včetně DPH. Celkem [částka].

29. Rovněž tyto zápočty byly [anonymizováno] strany žalobkyně odmítnuty, a to dopisem žalobkyně [anonymizováno] dne [datum].

30. Soud I. stupně rovněž v případě těchto zápočtů dospěl k závěru, že ani tyto nesplňují podmínky uvedené v § 358 a násl. obch. zák. a v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], když nesplňují kritérium určitosti. Provedenými zápočty sice bylo určitě konkretizováno, jaké konkrétní nároky jsou započítávány proti kterým konkrétním nárokům žalující strany, avšak není v nich konkretizováno, k jakému konkrétnímu datu došlo k zániku kterých konkrétních nároků žalobkyně, v důsledku uplatnění nároků žalované z konkrétních uplatněných jejích nároků. [anonymizováno] zápočtů není rovněž patrná konkrétní specifikace nároků žalované v jednotlivých konkrétních případech, když není konkrétně specifikováno, jakým konkrétním způsobem dospěla žalovaná k určení výše nároků z jednotlivých faktur a dokladů, které žalovaná započítává vůči konkrétním nárokům žalobkyně (uvedených pod písm. [anonymizováno] oznámení o zápočtu [anonymizováno] dne [datum] a [anonymizováno] dne [datum]). Soud I. stupně proto uzavřel, že v daném případě k uplatněným zápočtům nepřihlížel z důvodu jejich neurčitosti a i z důvodu, že nebyl dán právní základ nároku na poskytnutí bonusů za rok [rok] [anonymizováno] strany žalobkyně, když pro rok [rok] nebyl mezi účastníky sjednán právní rámec (nedošlo k platnému uzavření smlouvy o poskytnutí bonusů za rok [rok]). Soud I. stupně z tohoto důvodu neprováděl dokazování listinnými důkazy, jak navrhovala žalovaná k prokázání svých tvrzení ve vztahu k nárokovaným bonusům (faktury, dobropisy).

31. S ohledem na právní závěry, které soud I. stupně učinil ve vztahu k realizovaným zápočtům, pak bylo rovněž nadbytečné blíže se zabývat námitkou promlčení, jak tuto uplatnila žalobkyně při jednání soudu dne [datum]. Soud I. stupně v tomto směru pouze pro úplnost dodal, že v daném případě by se na posuzování otázky promlčení aplikovalo ust. § 397 obch. zák., tj. promlčecí lhůta by činila čtyři roky, avšak k promlčení by nedošlo, a to podle § 388 odst. 1, 2 písm. b) obchodního zákoníku.

32. Soud I. stupně se dále zabýval otázkou, zda provedenými zápočty nedošlo k uznání nároků žalobkyně uplatněným v tomto řízení, a to ve smyslu § 407 odst. 3 obch. zák. Soud I. stupně vyšel [anonymizováno] závazného právního názoru obsaženého v rozhodnutí Městského soudu v Praze [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], podle kterého„ žalovaná doručením výše citovaných oznámení o zápočtu žalobkyni projevila vůli plnit závazek v rozsahu tam uvedeném, což lze považovat za uznání zbytku dluhu, když z jejího projevu bylo zřejmé, že žalobkyni poskytuje částečné plnění.“ V tomto směru pak odkázal rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] (bod 20. usnesení MS v [obec]). Uvedený závěr odvolacího soudu dopadal na zápočty realizované dopisy [anonymizováno] dne [datum], [datum], resp. [anonymizováno] dne [datum], avšak tyto závěry, lze vztáhnout rovněž na oznámení o zápočtech [anonymizováno] dne [datum] a [anonymizováno] dne [datum]. V uvedených zápočtech sice žalovaná ad [anonymizováno]) výslovně uvádí, že se nejedná o uznání pohledávek žalobkyně, které jsou v tomto řízení uplatňovány, a že ani nejde o uznání zbývajících částí pohledávek žalobkyně, avšak zároveň započítává své nároky v celkové výši [částka] (oznámení o zápočtu [anonymizováno] dne [datum]) a dále ve výši [částka] (oznámení o zápočtu [anonymizováno] dne [datum]), tedy ve výši [částka], což přesahuje nynější žalobní nárok žalobkyně. Především jsou ale jednotlivé nároky žalované započítávány vůči všem fakturám, které byly [anonymizováno] strany žalobkyně vystaveny z důvodu realizace každého jednotlivého obchodního případu. Na základě těchto zjištění soud I. stupně dospěl k závěru, že i nově realizovanými zápočty, tj. jak zápočty [anonymizováno] dne [datum], [datum], resp. [anonymizováno] dne [datum], ale rovněž [anonymizováno] dne [datum] a [anonymizováno] dne [datum], žalovaná uznala žalobkyní soudně uplatněné nároky z každého jednotlivého smluvního vztahu (kupních smluv), ve smyslu § 407 odst. 3 obch. zák. Námitka žalované, že tomu tak není, jak uváděla v obou oznámeních o zápočtech, se jeví jako účelová, když realizovanými zápočty žalovaná fakticky projevila svou vůli plnit, a to v celém rozsahu na žalobkyní uplatněné nároky (bez příslušenství).

33. Soud I. stupně s ohledem na shora uvedená zjištění, z nich učiněné právní závěry a s odkazem na příslušná ustanovení obchodního zákoníku žalobnímu návrhu žalobkyně ohledně částky [částka] s příslušenstvím ve vztahu k žalované ad [anonymizováno]) výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. Ve vztahu k příslušenství soud I. stupně dospěl k závěru, že i tento nárok je důvodný, když úroky byly nárokovány vždy následující den po datu splatnosti každé jednotlivé faktury (§ 517 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb.), výše požadovaných úroků je v souladu s nařízením [číslo] Sb., ve znění platném k datu splatnosti jednotlivých faktur.

34. Žalobkyně ve vztahu k ručení žalovaných ad 2) a ad 3) tvrdila, že žalovaný ad 2) realizoval z titulu svého postavení ve společnosti původně žalované [právnická osoba], a prostřednictvím [právnická osoba], a.s., [IČO] (žalovaná ad 3) vliv, v důsledku kterého došlo k fúzi společnosti původně žalované do společnosti žalované ad [anonymizováno]), následkem čehož došlo ke snížení obchodního jmění společnosti ad [anonymizováno]) tak, že tato není schopná plnit závazky žalobkyni, které jsou předmětem tohoto sporu. Z uvedeného pak žalobkyně dovozovala ručení žalovaných ad 2) a ad 3) za závazky žalované ad [anonymizováno]), které má vůči žalobkyni ve smyslu § 71 a násl. zákona o obchodních korporacích, které jsou předmětem tohoto sporu.

35. Soud I. stupně zjistil, že žalovaný ad 2) byl jednatelem a členem představenstva společnosti původně žalované ([právnická osoba]), a to v období od [datum] do [datum]. K zániku jeho členství v představenstvu došlo dne [datum]. V období od [datum] do [datum] byl rovněž předsedou představenstva. Zároveň byl i společníkem této společnosti s vkladem [částka], který byl splacen v rozsahu [anonymizováno]. Jediným akcionářem pak byla společnost žalovaná ad 3), a to v období od [datum] do [datum], kdy došlo k zániku společnosti původně žalované fúzí na [právnická osoba], a.s. (současná žalovaná). Žalovaný ad 2) pak byl zároveň statutárním orgánem žalované ad 3) a členem představenstva, a to v období od [datum] do [datum]. V období od [datum] do [datum] pak byl rovněž předsedou představenstva této společnosti a jejím statutárním ředitelem. Od [datum] je předsedou správní rady. V případě žalovaného ad 2) se jedná o vlivnou osobu ve smyslu § 71 odst. 1 zákona, a to ve společnosti původně žalované ([anonymizováno]) a rovněž ve společnosti žalované ad 3), když žalovaný ad 2) byl statutárním orgánem a zároveň společníkem ve společnosti původně žalované a rovněž pak byl členem představenstva a od [datum] doposud je předsedou správní rady společnosti žalované ad 3). Žalovaná ad 3) je pak osobou ovládající žalovanou ad [anonymizováno]). Ovládání ovládané osoby je vykonáváno prostřednictvím rozhodování valné hromady a prostřednictvím statutárního orgánu (zpráva o vztazích [rok] společnosti žalované ad 3). Žalovaná ad 3) byla rovněž ovládající osobou původně žalované [právnická osoba] (zpráva o vztazích [právnická osoba], a.s. [rok]). Ovládání bylo vykonáváno prostřednictvím rozhodování valné hromady a prostřednictvím statutárního orgánu. Ovládající osoba mohla navrhnout své zástupce do orgánů ovládané osoby (bod 5. zprávy o vztazích [rok]). V důsledku fúze došlo ke sloučení [právnická osoba], a.s., [IČO] (zanikající společnost) s nástupnickou společností [právnická osoba], [IČO]. Na nástupnickou společnost přešlo jmění zanikající společnosti. Rozhodným dnem fúze je [datum]. V notářském zápise [anonymizováno] dne [datum], NZ 285/ [rok] ([spisová značka]) bylo v bodě 1.4 konstatováno, že základní kapitál nástupnické společnosti se v důsledku fúze nemění, nedojde k jeho zvýšení ani snížení, nebude docházet ke změně výše vkladu nebo podílu dosavadního společníka nástupnické společnosti. 36. [anonymizováno] zprávy nezávislého auditora [anonymizováno] dne [datum] soud I. stupně zjistil, že zahajovací rozvaha společnosti žalované ad [anonymizováno]) podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv společnosti k [datum] v souladu s Českými účetními standardy. K [datum] činil zůstatek základního kapitálu [právnická osoba] v tis. Kč [anonymizována dvě slova], rezervního fondu [anonymizována dvě slova] neuhrazený zisk/ztráta [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], celkem [částka]. K [datum] pak činil základní kapitál [anonymizována dvě slova] v tis. Kč, rezervní fond [anonymizována dvě slova], nerozdělený zisk/ztráta [anonymizována dvě slova], celkem [anonymizována dvě slova] v tis. Kč a k [datum] činil základní kapitál [anonymizována dvě slova] v tis. Kč, rezervní fond [anonymizována dvě slova], nerozdělený zisk/ztráta [anonymizována dvě slova], celkem [anonymizována dvě slova] v tis. Kč. K [datum] měla původně žalovaná vytvořenu rezervu ve výši [anonymizována dvě slova]. Kč z důvodu sporu s žalobkyní (bod 18 potenciální závazky příloha účetní závěrky [rok] [anonymizováno]). Žalovaná ad [anonymizováno]) k [datum] vykazovala aktiva v tis. Kč, a to brutto [anonymizována dvě slova], korekce – [anonymizována dvě slova], netto [anonymizována dvě slova], min. účetní období netto [anonymizována dvě slova] (rozvaha prvé žalované ke dni [datum]).

37. Soud I. stupně z odborného vyjádření ohledně rozboru možných příčin razantního poklesu jmění [právnická osoba], a.s., resp. [právnická osoba], který vypracovala [právnická osoba], zjistil, že důvodem významného meziročního poklesu hodnoty jmění nástupnické společnosti (žalovaná ad [anonymizováno]) bylo vytvoření 90 % opravné položky k pohledávkám, které v majetku žalované zůstaly a nepřešly do skupiny. Důvod vytvoření této opravné položky není ve výroční zprávě nástupnické společnosti uveden. [právnická osoba] byla do konce roku [rok] velmi úspěšným podnikatelským subjektem, který patřil k největším prodejcům ve svém oboru na českém trhu. Navíc měl svoji (na české poměry) velmi dlouhou historii. Tuto pozici původně žalovaná skokově„ odevzdala” jinému subjektu ve skupině [anonymizováno]. Skupina tak nepřišla o žádné obchodní aktivity, majetky a zřejmě ani o zkušené zaměstnance. Vzhledem k tomu, že k této operaci, která převyšuje svým objemem hodnotu 3,5 mld. Kč, nejsou veřejně dostupné naprosto žádné informace, jeví se celá operace jako velmi neobvyklá a ve svém důsledku by mohla vést k ohrožení majetkových práv jiných subjektů. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ve své výpovědi před soudem I. stupně uvedl, že majetek žalované ad [anonymizováno]) nepřeceňoval, tj. ani aktiva ani pasiva společnosti. K datu [datum] účetní hodnota žalované ad [anonymizováno]) činila částku [částka] z titulu vlastního kapitálu. Dále disponovala rezervou. Jedná se však o účetní položku. K otázce tržní hodnoty se nedokázal vyjádřit, když majetek nepřeceňoval. Z výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] soud I. stupně zjistil, že tato je jednatelkou žalované ad [anonymizováno]) od jejího vzniku doposud. Zároveň je statutárním orgánem ve společnosti žalované ad 3). K fúzi došlo z důvodů zjednodušení fungování a dále struktury společností a snížení nákladů obou společností. Do nástupnické společnosti přešel veškerý majetek obou společností (původně žalované a i prvé žalované). Fúzi ověřoval auditor. Žalovaná ad 3) je jednou [anonymizováno] společností skupiny, která je zároveň mateřskou společností. Společnost ad 3) žádný vliv na fúzi neměla. Žalovaná ad [anonymizováno]) má cca [anonymizována dvě slova] Kč tzv. rychle likvidních aktiv. Jedná se o kombinaci pohledávek, hotovosti a majetku. Žalobkyně pak žalovaného ad 2) a žalovanou ad 3) k úhradě nárokované částky z titulu ručení nevyzvala.

38. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování, s odkazem na § 71, § 73 až § 76 zákona o obchodních korporacích a na komentářovou literaturu uzavřel, že žalovaní ad 2) a ad 3) neručí ve smyslu § 71 odst. 1, 3 zákona o obchodních korporacích za závazek žalované ad [anonymizováno]) vůči žalobkyni. Jedná se o vlivné osoby ve smyslu § 71 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, avšak nebyly splněny další zákonem předpokládané podmínky pro vznik tohoto ručitelského závazku. Na straně právního nástupce po původně žalované sice došlo prokazatelně (viz účetní závěrky) k poklesu majetku této společnosti v důsledku fúze, avšak tento pokles neznamená, že by žalovaná ad [anonymizováno]), jako právní nástupce původně žalované [právnická osoba], a.s., nebyla schopna závazky z tohoto sporu plnit žalobkyni vůbec, navíc žalobkyně k takovému plnění žalovaného ad 2) a žalovanou ad 3) nevyzvala. Soud I. stupně proto žalobní návrh ve vztahu k žalovaným ad 2) a ad 3) jako nedůvodný, zamítl.

39. Soud I. stupně dále rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou ad [anonymizováno]) podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve vztahu k této žalované byla žalobkyně ve věci úspěšná. O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným ad 2) a žalovanou ad 3) rozhodl soud I. stupně rovněž podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšným žalovaným jejich náhradu. O náhradě nákladů řízení státu sod I. stupně rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

40. Rozsudek soudu I. stupně ve znění doplňujícího usnesení napadla žalobkyně včasným odvoláním, a to ve výrocích II. až V. a s odkazem na důvody uvedené v § 205 odst. 2 písm. c/, e/, g/ o. s. ř. namítala, že soud I. stupně sice správně označil žalované ad 2) a 3) za osoby„ vlivné“, resp.„ ovládající“, bez patřičného zdůvodnění však vůči těmto osobám žalobu zamítl (výrok II.), aniž by svůj postup řádně zdůvodnil. Žalobkyně žalované ad 2) a 3) vyzvala k plnění podáním, ve kterém navrhla, aby byly zavázány k úhradě společně a nerozdílně spolu s prvou žalovanou, a to z titulu ručení. Žaloba je považována za výzvu k plnění. Žalobkyně s odkazem na obsah návrhu na přistoupení dalších účastníků na straně žalované dále uvedla, že žaloba byla původně podána proti žalované, jejíž majetkové poměry byly diametrálně odlišné oproti situaci, v níž se žalovaná ad [anonymizováno]) nyní nachází. Finanční možnosti žalované ad [anonymizováno]) jsou závislé od libovůle žalované ad 3), resp. žalovaného ad 2). I v této souvislosti je zákonné ručení podle § 71 odst. 3 [anonymizováno] jediným spravedlivým řešením celé situace. Řízení zahájené v roce [rok] je zdržováno především kverulantským přístupem na straně žalovaných, kterým se na úkor žalobkyně podařilo získat čas k dosud nevysvětleným finančním machinacím žalované ad [anonymizováno]), které vedly k podstatnému zhoršení postavení žalobkyně jako věřitele v tomto řízení, mající za následek až faktickou nemožnost splnit dluh žalované vůči žalobkyni. Žalobkyně v této souvislosti odkázala na rozsah vlastního kapitálu této společnosti v letech [rok] až [rok]. Majetková podstata žalované ad [anonymizováno]) se v uvedeném období bez bližšího vysvětlení, avšak nepochybně vlivem ovládání žalovaných ad 2) a 3) snížila [částka] na [částka], rozdíl činí [částka]. V roce [rok] došlo u žalované ad [anonymizováno]) k dalšímu úbytku majetkové podstaty, a to bez jakékoliv náhrady. Ve sbírce listin v této souvislosti není uložen žádný dokument, který by úbytek majetkové podstaty vysvětloval. V průběhu roku [rok], v němž probíhala fúze sloučením [právnická osoba] a. s. s [právnická osoba] se z vlastního kapitálu nástupnické společnosti„ ztratilo“ [částka] oproti výchozímu stavu k [datum] v součtu za obě zúčastněné společnosti. Znehodnocení majetkové podstaty nástupnické společnosti tak nemohlo nastat v důsledku nepříznivého hospodaření tohoto subjektu. Za uvedené úbytky a za hospodářskou situaci žalované ad [anonymizováno]) nese bezprostřední odpovědnost jediný akcionář žalované ad [anonymizováno]), tj. žalovaná ad 3), potažmo ovládající osoba této společnosti, tj. Ing. [jméno] [příjmení], žalovaný ad 2). Dle žalobkyně je nepochybné, že žalovaná ad [anonymizováno]) by byla v době podání žaloby a v době následující, pokud by nedošlo k jejímu ovlivnění žalovanými ad 2), resp. 3) a k vyvedení aktiv [anonymizováno] společnosti, schopna veškeré dluhy včetně příslušenství a smluvní pokuty žalobkyni bez dalšího splnit. Následná finanční situace žalované ad [anonymizováno]) závisí na libovůli žalovaných ad 2) a 3). V této souvislosti je proto třeba trvat na jejich ručení. Opačný výklad by činil ustanovení § 71 odst. 3 [anonymizováno] obsoletním. Libovůli žalovaných ad 2) a 3) jednoznačně ovládajících první žalovanou) konstatoval i nalézací soud. Podle žalobkyně je namístě v posuzované věci vycházet z premisy, že správný vhled na věc přinesl znalec [jméno] [příjmení] z [právnická osoba], která z veřejně dostupných a povinně zveřejňovaných zdrojů dochází k závěru„ že žalovaná ad [anonymizováno]) není pro případ úspěchu žalobkyně ve sporu schopna řádně plnit a pouhé tvrzení paní [příjmení] tak nemá žádnou vypovídací hodnotu (jmenovaná tvrdila, že žalovaná ad [anonymizováno]) má cca. [částka] v tzv. rychle likvidních aktivech. Jedná se o kombinaci pohledávek, hotovosti a majetku.). Dle žalobkyně je třeba věc zhodnotit i pohledem skrze počty zaměstnanců žalované ad [anonymizováno]), když tato nemá zaměstnance v zásadě žádné, oproti původně žalované [právnická osoba], která jich měla řády stovek a někdy i přes [anonymizována dvě slova] zaměstnanců. Podle žalobkyně, a to za situaci, kdy bude mít žalovaná ad [anonymizováno]) dostatečný majetek, jak tvrdila v dosavadním řízení, pak ručení žalovaných ad 2) a 3) by tyto osoby nijak neohrozilo. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek v jí napadených výrocích a ve znění doplňujícího usnesení změnil a žalobě vyhověl proti všem žalovaným společně a nerozdílně a žalovaným uložil povinnost nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení, stejně tak jako i náhradu nákladů řízení státu.

41. Žalovaní 2) a 3) navrhli potvrdit napadená rozhodnutí ve vztahu k výrokům jich se týkajících. Uvedli, že ani v případě, pokud uplatněné nároky by byly ve vztahu k žalované ad [anonymizováno]) oprávněné, nevzniklo by žalovaným ad 2) a 3) ručení za závazky prvé žalované, neboť nebyly splněny zákonem stanovené podmínky pro vznik tohoto ručení. Podle žalovaných žalobkyně nesplnila, a to ani po poučení soudem I. stupně, svou povinnost tvrdit a prokázat, že nově přistoupivší účastníci skutečně vykonávali vliv na první žalovanou, jakým konkrétním způsobem, jaká konkrétní škoda v důsledku toho vznikla a rovněž příčinnou souvislost mezi tímto jednáním a vznikem škody. Žalobkyně sice tvrdila vznik újmy na straně první žalované, která měla spočívat ve fúzi původní žalované [právnická osoba] s jejím [anonymizováno] akcionářem a právním nástupcem [právnická osoba] a ve vytvoření opravných položek k jejím pohledávkám. K tomuto tvrzení žalobkyně doložila kromě novinových článků bulvárního charakteru pouze„ odborné vyjádření [právnická osoba]“. Z tohoto vyjádření a ani z výpovědi Ing. [příjmení] však nevyplynula žádná tvrzení ani důkazy toho, že by to byl právě žalovaný [právnická osoba] nebo žalovaný [příjmení] [příjmení], který by na první žalovanou vykonal konkrétní vliv, kterým by první žalované způsobil konkrétní újmu v příčinné souvislosti s vykonaným vlivem. V této souvislosti žalovaný [příjmení] [příjmení] uvedl, že v první žalované není vlivnou osobou, ani žádný vliv na ni nevykonal (žádnou z těchto právně významných skutečností nadto netvrdí ani citované odborné vyjádření či znalec). Žalovaná [právnická osoba] a. s. je v první žalované vlivnou osobou, avšak žádný vliv, kterým by první žalované způsobila újmu v příčinné souvislosti s vykonaným vlivem, nevykonala (ani v tomto případě žádné právně rozhodné skutečnosti nebyly tvrzeny). Fúze původní žalované [právnická osoba] s jejím [anonymizováno] akcionářem a právním nástupcem [právnická osoba], není způsobilá žádnou újmu společnosti vyvolat. Při fúzi sloučením nedochází k vyvedení žádného majetku, veškerý majetek i veškeré závazky obou společností zúčastněných na fúzi přecházejí na nástupnickou společnost. Ani vytvoření opravných položek není způsobilé újmu [právnická osoba] vyvolat. Na fúzi či na vytvoření opravných položek žalovaná ad 2) a ani žalovaný ad 3) nevykonali žádný vliv. První žalovaná je způsobilá uhradit své závazky vůči žalobkyni v rozsahu [anonymizováno] jejího úspěchu. K tomu žalovaní předložili účetní závěrku žalované ad [anonymizováno]) za rok [rok], [anonymizováno] které vyplývá, že hospodařila v roce [rok] se ziskem ve výši [částka], po zdanění [částka]. Vlastní kapitál společnosti společně s rezervou vytvořenou pro toto řízení činí i po vytvoření opravných položek [částka]. V případě zohlednění (rozpuštění) opravných položek (které je opět jen účetní operací) by vlastní kapitál činil [částka].

42. Dále žalovaní ad 2) a 3) s odkazem na komentářovou literaturu uvedli, že ručení vůči věřitelům nevzniká z pohledávek, se kterými byla ovlivněná osoba v prodlení již před vlivem podle § 71 odst. 1 zákona o obchodních korporacích. Tzn., že pokud by žalobkyně byla v tomto sporu úspěšná, znamenalo by to, že žalovaná (resp. její právní předchůdkyně) je v prodlení s plněním z doby jednotlivých fakturací, tedy patrně asi z doby před fúzí. V takovém případě by ručení žalovaných ad 2), 3) za závazky žalované ad [anonymizováno]) nevzniklo. Dále žalovaní ad 2) a ad 3) odkázali na výslech znalce, který uvedl, že k datu [datum] byla [právnická osoba] a. s. schopna uhradit své závazky včetně případných závazků vůči žalobkyni, které jsou předmětem tohoto řízení. Tímto znalec zcela vyloučil možnost aplikace § 71 odst. 3 zákona o obchodních korporacích. Navíc podle žalovaných k žádnému skokovému snížení majetku nedošlo. K fúzi byly vyhotoveny všechny zákonem předepsané dokumenty včetně auditorského ověření jak účetních závěrek, tak zahajovací rozvahy nástupnické společnosti.

43. Rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. a výrocích navazujících napadla včasným odvoláním první žalovaná a namítala, že soud I. stupně nesprávně a neúplně zjistil skutkový stav věci a následně věc rovněž nesprávně právně posoudil, a to zejména v otázce uzavření rámcové kupní smlouvy [číslo] [rok], respektive rovněž to, zda se vztahovala na dodávky zboží, které jsou předmětem podané žaloby, procesu objednávání zboží žalovaným u žalobkyně, dodání zboží žalobkyní žalované, uzavření dohody o bonusech mezi žalobkyní žalovanou, vzniku pohledávek žalované vůči žalobkyni a ohledně zápočtu pohledávek žalované vůči pohledávkám žalobkyně uplatněným v podané žalobě.

44. Prvá žalovaná v řízení jednak od samého počátku činila spornými pohledávky uplatněné žalobkyní (kdy důkazní břemeno k těmto pohledávkám má žalobkyně a nelze jej přenášet na žalovanou), jednak uplatnila jako procesní obranu vlastní pohledávky vůči žalobkyni vyplývající z dohodnutých bonusů, na něž žalované vznikl nárok jednak na základě dohody o bonusovém schématu, jednak na základě ústních dohod uzavřených mezi obchodním ředitelem žalobkyně a pracovníky žalované, přičemž žalovaná tyto své pohledávky proti pohledávkám uplatňovaným v řízení žalobkyní započetla a tím způsobila jejich zánik, a to zpětně k okamžiku, kdy se započítávané pohledávky setkaly. Žalobkyně nedostatečně splnila břemeno tvrzení a důkazní. V žalobě a následných doplněních uvedla pouze výčet jí vydaných faktur, neuvedla žádná další skutková tvrzení vztahující se k obsahu kupních smluv. Žalobkyně až na několik výjimek nepředložila žádné kupní smlouvy nebo objednávky prvé žalované, z nichž žalobkyně dovozuje základ a výši svého nároku. Žalobkyně předložila dokumenty, které označila jako„ potvrzení objednávky“. Nedoložila, že by je žalované zaslala. Předložila tak pouze akceptaci, nikoliv ofertu, nadto akceptaci nikdy nedoručenou. [právnická osoba] konzultantka žalobkyně uvedla, že objednávky byly posílány zřejmě emailem. V rozporu s tímto soud I. stupně uvedl, že objednávky byly zasílány systémem [anonymizováno]. Systém [anonymizováno] sloužil pouze pro zasílání faktur žalobkyní žalované. Dle závěru žalované tak žalobkyně neprokázala jaké objednávky, s jakým obsahem (tj. jaké zboží, s jakou cenou, s jakým místem dodání) žalovaná u žalobkyně učinila. Prvá žalovaná v průběhu celého řízení sporovala obsah předložených„ potvrzení objednávek“, neboť údaje v nich uvedené nebyly pravdivé. Žalobkyní založené dodací listy z podstatné části nebyly žalovanou potvrzeny. V naprosté většině byly předloženy alespoň dvě kopie každého dodacího listu, které se obsahově odlišovaly, zpravidla jedna kopie byla podepsána řidičem, nikoliv přebírající osobou. Druhá byla podepsána přebírající osobou, což v mnoha případech nebyla osoba žalované. V podrobnostech v této souvislosti prvá žalovaná odkázala na svá vyjádření z [datum] a [datum]. Žalobkyně předkládala dokumenty v neověřených kopiích, z nichž nelze posoudit pravost dokumentů ani případné změny či úpravy. Návrhu žalované, aby soud I. stupně vyzval žalobkyni k předložení originálů, soud nevyhověl. Žalovaná neměla přístup do informačního systému žalobkyně. Žalovaná si nemohla být jista dodáním zboží od žalobkyně, když svědek [příjmení] uvedl, že pokud se jedná o faktury, velice často se stávalo, že bylo fakturováno zboží, které nebylo dodáno, které neobjednali, nebo které bylo nutné odmítnout z důvodu kvality, nebo které bylo dodáno někomu jinému nebo někam jinam.

45. Fakturace [anonymizováno] systému [anonymizováno] i dokumenty nazvané potvrzení objednávky, na jejichž základě soud I. stupně dovodil oprávněnost nároků žalobkyně, jsou tedy pouze interními doklady žalobkyně, doklady nejsou potvrzeny žalovanou, a proto neprokazují ani uzavření ani obsah jednotlivých kupních smluv mezi žalobkyní a žalovanou. Rovněž neprokazují, že žalobkyně podle nich plnila.

46. Prvá žalovaná se neztotožnila se závěrem soudu I. stupně, že k dodání zboží došlo předáním dopravci dle § 412 odst. 1 obchodního zákoníku. V projednávané věci samotná žalobkyně tvrdila, že místem dodání zboží mělo být určené místo – prodejna žalované, kde skutečně k dodání zboží v mnoha případech došlo či dodání třetí osobě. Dopravu zajišťovala žalobkyně, nikoliv žalovaná.

47. Prvá žalovaná dále namítala, že soud I. stupně provedl dokazování týkající se objednání a dodání zboží„ zrychleným způsobem“. Žalovaná s tímto postupem souhlasila s tím, že se k jednotlivým provedeným důkazům vyjádřila následně písemně. Tato vyjádření soud I. stupně ignoroval. Soud I. stupně navíc sám žalobkyni upozornil na jednání konaném dne [datum], že řádově ve [anonymizováno] případech nepovažuje dodání zboží za prokázané. V rozporu s tím pak soud I. stupně vyhověl žalobě v plném rozsahu, tedy i ve vztahu k neprokázaným dodávkám. Fakt, že k dodání zboží nedošlo, soud I. stupně„ překlenul“ nesprávným názorem vycházejícím z § 412 odst. 1 obchodního zákoníku.

48. Prvá žalovaná dále namítala, že soud I. stupně na jednání konaném dne [datum] k jednotlivým dodávkám provedl důkaz fakturou, dodacím listem (bez upřesnění toho, který z více navzájem odlišných dodacích listů k důkazu provádí), nákladními listy (opět bez upřesnění toho, který z více odlišných nákladních listů k důkazu provádí) a dále důkaz potvrzením objednávky. Jednalo se o důkazy předložené žalobkyní. Za překvapivé proto prvá žalovaná považuje skutečnost, že soud I. stupně ve svém rozsudku (bod [anonymizováno] odůvodnění na stranách 65 až 390) ke každému z obchodních případů konstatoval vždy i objednávku, která nebyla předložena a k důkazu tedy neprovedena.

49. Prvá žalovaná soudu I. stupně vytkla, že nezohlednil její námitky týkající se kupní ceny, která neodpovídala cenám dohodnutým. V mnoha případech k cenám byly fakturovány různé přirážky, které však účastníci nesjednali.

50. Podle prvé žalované soud I. stupně dospěl k nesprávným závěrům týkajících se uzavření rámcové smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] [rok] [anonymizováno] dne [datum], resp. [datum]. Žalovaná namítala, že výše uvedený dokument byl [anonymizováno] strany žalované pouze ofertou. Dokument byl při zaslání žalobkyni opatřen pouze podpisem za žalovanou a nebyl datován. Žalovaná nikdy neobdržela zpět smlouvu podepsanou za žalobkyni. K uzavření této smlouvy proto nikdy nedošlo. Pokud žalobkyně předložila v řízení dokument oboustranně podepsaný, využila dokumentu zaslaného žalovanou. K„ přijetí“ smlouvy žalobkyní došlo s odstupem minimálně [anonymizováno] let od zaslání návrhu a takové přijetí nelze označit za přijetí v přiměřené době, nevyvolává tedy právní účinky. Připojení nepravdivého data k podpisu žalované pak má tuto skutečnost pouze zakrýt. Soud I. stupně v této souvislosti nevyhověl návrhu žalované k provedení znaleckého zkoumání k určení stáří podpisu žalobkyně na předmětné listině a rovněž autorství a stáří rukou psaných údajů týkajících se data. Důvodem byla obtížnost vypracování posudku, s čímž žalovaná nesouhlasila. Prvá žalovaná v řízení tvrdila a rovněž z účastnických a svědeckých výpovědí vyplynulo, že tato údajná smlouva nebyla v obchodní praxi mezi účastníky používána, v průběhu jednání o uzavření rámcové smlouvy mezi stranami vedených nebyla její existence nikdy zmíněna. I to je nepřímým důkazem o pravdivosti tvrzení žalované. Kupní smlouva se navíc měla vztahovat na dodávky zboží specifikované v ceníku, který měl být přílohou [číslo] této smlouvy. Smlouva však žádnou přílohu neobsahovala. Smlouva se tak na dodávky zboží žalované nevztahuje. Skutečnost, že návrh smlouvy nebyl žalované vrácen, vyplynula i z auditu u žalované prováděného v roce [rok]. Žalovaná z důvodu právní opatrnosti proto výslovně smlouvu vypověděla. Pokud soud I. stupně na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že žalovaná prokázala odeslání výpovědi, ale nikoliv její doručení žalobkyni, pak klade na žalovanou v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu nesplnitelný požadavek (viz rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]). Bez ohledu na výše uvedené platí, že nikoliv rámcové ujednání, ale až jednotlivé smlouvy zakládají závazek a práva povinnosti stran. V této souvislosti žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Již z tohoto důvodu proto rámcová smlouva nemohla založit povinnost žalované k úhradě žalobkyní vystavených faktur. Tuto povinnost mohly založit pouze jednotlivé kupní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou uzavřené, tj. smlouvy, jejichž uzavření ani obsah žalobkyně v řízení netvrdila ani neprokázala.

51. Prvá žalovaná dále odkázala na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] s tím, že Nejvyšší soud dospěl k závěru, že právní úkon započtení v sobě implicitně neobsahuje uznání závazku, aniž by to bylo v právním úkonu započtení určitě vyjádřeno. Žalovaná je přesvědčena, že zápočtem svých pohledávek vůči pohledávkám žalobkyně uplatněným v podané žalobě pohledávky žalobkyně neuznala. Nedošlo k tomu ani opakovanými zápočty v roce [rok], v nichž výslovně uvedla, že zápočet není uznáním pohledávek žalobkyně.

52. Žalovaná za chybné považuje skutečnost, že soud I. stupně posoudil nedodání zboží žalované„ v režimu vad dodaného zboží“. Práva z odpovědnosti za vady vznikají dodáním zboží, k němuž v projednávané věci v mnoha případech nedošlo, případně bylo dodáno jiným příjemcům, než kteří byli k převzetí zboží oprávněni. Lhůta pro vytknutí vad dodaného zboží, která běží od dodání kupujícímu, pak v takových případech žalované doposud ani nezačala běžet. Žalovanou vytknuté vady proto nelze považovat za opožděné (§ 428 odst. 3 obchodního zákoníku). Tvrzení žalobkyně, že žalované posílala potvrzené dodací listy, je nepravdivé. Komunikace v [anonymizováno] se týkala výlučně vystavených faktur. Přístup k dodacím listům získala žalovaná až v průběhu sporu, a to z procesních vyjádření žalobkyně, resp. jejich příloh. Žalovaná v průběhu sporu reagovala na uvedené listiny a podrobně se k nim vyjádřila v podání [anonymizováno] dne [datum] a jeho doplnění [anonymizováno] dne [datum]. V těchto vyjádřeních vytkla vady jednotlivých dodávek, a učinila tak bez zbytečného odkladu poté, kdy se dozvěděla o tom, jaké dodávky žalobkyně vůči žalované uplatňuje. Za situace, kdy k dodání zboží v uvedených případech nedošlo, nedošlo ani ke vzniku povinnosti žalované hradit žalobkyni jakoukoliv kupní cenu z takových dodávek. Podle prvé žalované žalobkyně v řízení v podstatném rozsahu uplatňuje pohledávky z neexistujících kupních smluv či z kupních smluv žalobkyní vůči původní žalované nesplněných. Nejedná se o vadu dodaného zboží, neboť k dodání zboží žalované nedošlo. I v případě odlišného názoru je namístě uzavřít, že žalovaná se dozvěděla o tom, jaké dodávky zboží jsou žalobkyní tvrzeny k jednotlivým fakturám, které jsou předmětem podané žaloby, až v průběhu řízení z procesního vyjádření žalobkyně. K fakturám zasílaným žalované prostřednictvím elektronické výměny dat nebyly jednotlivé dodávky ani konkretizovány ani k nim nebyly dodací listy dokládány. Součástí pohledávek jsou i pohledávky neexistující, pohledávky z neexistujících kupních smluv, popřípadě z kupních smluv, které nebyly vůči žalované žalobkyní splněny. Tyto skutečnosti se žalovaná dozvěděla až z procesních vyjádření žalobkyně a příloh. Žalovaná za situace, že by chybějící plnění bylo posuzováno v režimu odpovědnosti za vady, pak na tyto upozornila v podání [anonymizováno] dne [datum] (viz strany 2 až 5), ve vyjádření [anonymizováno] dne [datum] (zejména část [anonymizováno]), k původně žalobkyní předloženým dokladům a k tvrzenému dodání zboží žalované. Dále ve vyjádření [anonymizováno] dne [datum] a [datum].

53. Vztahy mezi žalobkyní a původní žalovanou fungovaly téměř [anonymizováno] let na bázi důvěry a poctivého obchodního styku zahrnujícího dodržování všech dohod, ať již uzavřených písemně či ústně. Žalovaná po celou dobu vycházela žalobkyni vstříc i nad rámec svých povinností. Svědek [příjmení], obchodní ředitel žalobkyně potvrdil, že v určitém období si žalovaná takzvaně předplatila určitý objem dodávek, což v určité době, konkrétně zimním období, pomohlo. Po nástupu [jméno] [jméno] do obchodního vedení žalobkyně se vztahy mezi účastníky vyhrotily zejména z důvodu, který sdělil [jméno] [jméno] žalované v závěru roku [rok], že nevyplatí bonusy sjednané pro tento rok, pokud nebude uzavřena dohoda na odběr zboží na rok [rok] za ceny, které by rozumný podnikatel nemohl akceptovat. Pokud by nebyly bonusy poskytovány, pro žalovanou by nemělo smysl se žalobkyní obchodovat, neboť existovali i levnější dodavatelé. [anonymizováno] vzájemné spolupráce účastníci řadu let těžili k oboustranné spokojenosti. Žalovaná jako obranu proti neserióznímu jednání dlouholetého obchodního partnera, spočívajícímu v nevyplacení sjednaných bonusů žalované, zvolila provedení zápočtu bonusů, na které jí vznikl nárok, a to proti pohledávkám žalobkyně, což se dělo i v minulých letech s jediným rozdílem, že se tak stalo bez odsouhlasení druhé strany, tedy žalobkyně. Souhlas s podmínkou zápočtu však není, žalovaná v této souvislosti odkázala na § 1982 odst. 1 o. z., resp. § 580 obč. zák. Žalovaná proto započetla sjednané bonusy proti tvrzeným pohledávkám žalobkyně, které jsou předmětem podané žaloby, a to již v době vzniku těchto nároků na bonusy, tedy v závěru roku [rok] a počátkem roku [rok]. Žalovaná s ohledem na právní názor odvolacího soudu z opatrnosti znovu přistoupila k zápočtu v červnu roku [rok] tak, aby bylo zřejmé, jaké pohledávky jsou započítávány vůči pohledávkám uplatněným žalobkyní.

54. Prvá žalovaná dále s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] dospěla k závěru, že jí provedený zápočet byl proveden řádně. Nárok, který byl žalovanou započten, nepřevyšoval nárok žalobkyně. Po provedeném započtení žádný závazek nepřetrval. Žalovaná v zápočtu jasně označila, které své pohledávky započítává v příloze [anonymizováno] a 2. Pohledávky žalované vůči žalobkyni a pohledávky žalobkyně uplatňované vůči žalované znějí na peněžité plnění. Právní důvod vzniku obou pohledávek nebrání započtení, pohledávky jsou k započtení způsobilé a existuje právní jednání směřující k započtení – dopisy zaslané žalovanou žalobkyni [anonymizováno] dne [datum], jakož i opakované dopisy z června [rok].

55. Soud I. stupně veden nesprávným právním názorem se však provedenými zápočty nezabýval. Vyšel z nesprávného skutkového zjištění, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyly pro rok [rok] uzavřeny žádné dohody o bonusech. Na straně žalované obchodovaly se žalobkyní nezávisle dvě divize, a to jednak v sortimentu [anonymizováno] (extrudovaný polystyren, za žalovanou byl za tyto obchodní případy zodpovědný Ing. [jméno]). Zde došlo k uzavření dohody o bonusech pro rok [rok] v písemné formě. Dále v menším objemu v sortimentu ETICS a [anonymizováno] (za žalovanou byl za tyto obchodní případy odpovědný pan [příjmení]). Zde došlo k uzavření dohody o bonusech, a to roční bonus v ústní formě shodně jako v roce [rok]. Svědek [příjmení] se vyjadřoval k bonusům v sortimentu ETICS a [anonymizováno], tj. o ústně uzavřených dohodách. Paušální odmítnutí všech bonusů soudem I. stupně z důvodů, které by se případně mohly týkat pouze bonusu ročního, je nesprávné. Splnění či případné nesplnění podmínek pro vznik nároku na roční bonus není určující pro posouzení vzniku nároku na bonusy vzniklé v průběhu roku [rok] (bonusy čtvrtletní, marketingovém a zvláštní). Tyto předchozí bonusy byly mezi stranami nesporné, a to do té míry, že jejich výše byla mezi stranami v průběhu roku [rok] odsouhlasena a žalobkyní byly žalované na tyto bonusy vystaveny opravné daňové doklady (tzv. dobropisy). Předmětem zápočtu [anonymizováno] strany žalované v lednu roku [rok] (resp. předmětem opakovaného zápočtu v červnu [rok]) byly v těchto případech takto odsouhlasené dobropisy. Žalovaná předložila soudu I. stupně dohodu podepsanou zástupcem žalované a doklad o jejím odeslání žalobkyni. Jedná se o dohodu pro rok [rok]. Není proto správný závěr soudu I. stupně, že tato dohoda nebyla žalovanou podepsána. Existenci dohody o bonusech za rok [rok] potvrdili i v řízení slyšení svědci. Bez uzavření dohody o bonusech by žalovaná se žalobkyní neobchodovala, neboť ceny bez zohlednění bonusů by byly vyšší než ceny, za které by mohla žalovaná identické zboží nakoupit u jiného dodavatele. Sjednané bonusy byly pro žalovanou po celou dobu obchodování součástí výsledné kupní ceny.

56. Ve své účastnické výpovědi statutární orgán žalobkyně [jméno] [jméno] nepravdivě uvedl, že ohledně bonusů nebyla pro rok [rok] uzavřena žádná smlouva. Ve spise se však nachází dokument předložený jak žalobkyní, tak žalovanou označený [příjmení] schéma [rok], jakož i jeho dodatek [číslo] podepsaný podle svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] panem [jméno] [jméno]. Soud I. stupně k tomu uvedl, že dohodu„ byť byla označena jako dodatek [číslo] k Bonusovému schématu na rok [rok]“ hodnotil jako smlouvu samostatnou (bod 88 rozsudku). Tento dodatek však byl soudu I. stupně žalovanou předložen jako důkaz předchozího uzavření dohody o bonusech (pokud došlo k uzavření dodatku, existovala i dohoda, k níž je dodatek uzavírán, existence dodatku je tak důkazem existence dohody, k níž je dodatek uzavírán). Uzavření dohody o bonusech na rok [rok] bylo prokázáno i chováním stran v průběhu jejich vzájemné spolupráce v roce [rok]. Žalobkyně za první tři čtvrtletí roku [rok] sjednané čtvrtletní bonusy vypočítala a vystavila na ně opravné daňové doklady, které byly žalované zaslány. Takto postupovala žalobkyně do doby, kdy se obchodního řízení ujal pan [jméno] jako člen představenstva žalobkyně a porušil všechny dohody mezi žalobkyní a žalovanou uzavřené. Pan Urban žalovanou obvinil [anonymizováno] smyšleného protisoutěžního jednání, mezi stranami nedošlo k celkové dohodě na následující rok [rok] a pan [jméno] žalované oznámil, že jí nevyplatí sjednané bonusy za rok [rok] a ukončuje s ní obchodování. Výpočet bonusu za 4. čtvrtletí a výpočet ročního bonusu za rok [rok] byla žalovaná nucena provést samostatně, bez spolupráce se žalobkyní. Výpočet zaslala žalobkyni jako přílohu zápočtu. Žalovaná je přesvědčena, že výši bonusu vypočetla správně, [anonymizováno] strany žalobkyně nebyla rozporována. Tento postup učinila žalovaná v souladu se zákonem. Zápočet byl proveden k datu splatnosti bonusů. Započítávala splatnou pohledávku, kdy zápočtem zároveň k datu splatnosti bonusů splnila žalovaná podmínku pro vznik bonusů za 4. čtvrtletí a ročního bonusu, tedy úhradu faktur vystavených žalobkyní. Žalovaná je názoru, že soud I. stupně tuto věc posoudil nesprávně. Jednak nerozlišoval mezi jednotlivými bonusy. Bonusy za první tři čtvrtletí, marketingové bonusy a zvláštní bonus za období září až prosinec [rok] nebyly vázány na žádné podmínky, resp. v případě čtvrtletních bonusů byly vázány na podmínky, které byly žalovanou splněny v průběhu roku [rok]. Proto k nim byly žalobkyní vystaveny a žalované doručeny opravné daňové doklady. [příjmení] za 4. čtvrtletí a roční bonus za rok [rok] byl podmíněn úhradou faktur vystavených žalobkyní, a to v souladu s dohodou o bonusech nejpozději v den splatnosti bonusů.

57. Žalovaná je přesvědčena, že ke dni splatnosti bonusu splnila v případě bonusů za 4. čtvrtletí a ročního bonusu sjednanou podmínku, neboť k tomuto dni byly faktury vystavené žalobkyní uhrazeny, ať již peněžními převody nebo ve sporné části provedeným zápočtem. Dohoda o bonusech nestanovila podmínku, že by nejprve musely být uhrazeny faktury a poté by vznikl nárok na bonusy. Dohoda nestanovila pořadí, kdy musely být faktury uhrazeny, aby vznikl nárok na bonusy. Šedesátý den po skončení roku vzniklo žalované právo na vyplacení ročního bonusu z dodávek za rok [rok] pod podmínkou, že k tomuto dni budou uhrazeny (nejenom hotovostním nebo bezhotovostním převodem, ale i jakýmkoliv jiným zákonem připuštěným způsobem zániku pohledávky) pohledávky žalobkyně na úhradu kupní ceny dodaného zboží. Zápočet nastává k datu, kdy se pohledávky střetly. Pokud žalovaná započítala proti pohledávkám uplatňovaných žalobkyní bonus, na který mu vznikl nárok ke dni provedení zápočtu, započítával existující pohledávku a důsledkem provedeného zápočtu byl zánik všech pohledávek žalobkyně, vůči kterým byl zápočet proveden. Ke dni zápočtu zanikly všechny pohledávky žalobkyně z vystavených faktur za rok [rok]. Byly tak splněny podmínky pro vznik nároku žalované na roční bonus za rok [rok].

58. Žalovaná při opakovaném zápočtu v podáních [anonymizováno] dne [datum] a [datum] detailně rozepsala, jaké pohledávky započítává vůči jakým žalobkyní vystaveným fakturám (formulované v bodech 106 a 107 odůvodnění rozsudku). Výhrady soudu I. stupně tam uvedené nemají oporu v zákoně ani v soudní judikatuře. Soud I. stupně shledává provedené zápočty za nedostatečné, když v nich není konkretizováno, k jakému datu došlo k zániku započítávaných pohledávek. Právní účinky zápočtu nastávají v souladu se zákonem„ okamžikem, kdy se pohledávky setkaly“, jak je v zápočtech výslovně uvedeno (§ 580 odst. 1 obč. zák.). Zápočet rovněž obsahuje dostatečnou konkretizaci nároků žalované. Žalovaná v provedeném zápočtu odkázala na jednotlivé faktury (nebo dobropisy), které byly vystaveny k jednotlivým bonusům, přičemž typ bonusu byl v každé jednotlivé faktuře nezaměnitelně popsán a jeho výše vyplývala z uzavřené dohody o bonusech. Detailní výpočet jednotlivých bonusů byl v každé jednotlivé faktuře popsán. V zápočtech provedených v červnu roku [rok] byla pohledávka žalované konkretizována nejenom odkazem na číslo faktury, ale i slovním popisem a výší pohledávky.

59. Žalovaná dále soudu I. stupně vytkla, že nesprávně dospěl k závěru, že podmínkou vzniku nároku na roční bonus byla předchozí úhrada, a to hotovostní nebo bezhotovostní všech pohledávek žalobkyně žalovanou. Uvedené posouzení je nesprávné, podmínkou byl, jak vyplývá z uzavřené smlouvy (bonusového schématu), nulový stav pohledávek v rozhodný den. Šedesátý den po skončení roku vzniklo žalované právo na vyplacení ročního bonusu z dodávek za rok [rok] pod podmínkou, že k tomuto dni budou uhrazeny, a to jakýmkoliv způsobem, pohledávky žalobkyně na úhradu kupní ceny dodaného zboží. Tato argumentace se týká pouze ročního bonusu. Ostatní sjednané bonusy byly předmětem provedeného zápočtu. Pohledávky žalobkyně zanikly na základě žalovanou provedených zápočtů.

60. S ohledem na výše uvedené žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl.

61. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně ve znění doplňujícího usnesení, a to v rozsahu žalobkyní a žalovanou ad [anonymizováno]) podaných odvolání, včetně řízení, které jejich vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání nejsou důvodná.

62. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, vyvodil z nich správné skutkové závěry, které tak mohou být podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu a na které lze pro stručnost odkázat. Rovněž právní hodnocení, které soud I. stupně [anonymizováno] zjištěného skutkového stavu vyvodil, je v zásadě správné.

63. V projednávané věci se jedná o nároky vzniklé [anonymizováno] smluv uzavřených před [datum], proto se podle § 3028 odst. 3 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), právní poměry účastníků řídí právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013.

64. Podle § 358 a násl. zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obchodní zákoník“ či„ obch. zák.“) k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit u soudu. Započtení však nebrání, jestliže pohledávka je promlčena, avšak promlčení nastalo teprve po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.

65. Podle § 409 odst. 1 obch. zák. kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, ve smlouvě musí být kupní cena dohodnuta nebo musí v ní být alespoň stanoven způsob jejího dodatečného určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran ji uzavřít i bez určení kupní ceny. V tomto případě je kupující povinen zaplatit kupní cenu stanovenou podle § 448.

66. Podle § 411 obch. zák., prodávající je povinen kupujícímu dodat zboží, předat doklady, které se ke zboží vztahují, a umožnit kupujícímu nabýt vlastnického práva ke zboží v souladu se smlouvou a tímto zákonem.

67. Podle § 412 odst. 1 obch. zák., není-li prodávající povinen podle smlouvy dodat zboží v určitém místě, uskutečňuje se dodání zboží jeho předáním prvnímu dopravci k přepravě pro kupujícího, jestliže smlouva stanoví odeslání zboží prodávajícím. Prodávající umožní kupujícímu uplatnit práva z přepravní smlouvy vůči dopravci, pokud tato práva nemá kupující na základě přepravní smlouvy. Podle odst. 3 téhož ustanovení, v případech, na které se nevztahují odstavce [anonymizováno] a 2, splní prodávající povinnost dodat zboží tím, že umožní kupujícímu nakládat se zbožím v místě, kde má prodávající své sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště nebo organizační složku, jestliže prodávající její místo včas kupujícímu oznámí.

68. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlené určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

69. Soudu I. stupně v posuzované věci vyšel z jednotlivých smluv, na základě kterých žalobkyně žalované dodala předmětné zboží a požaduje uhradit kupní cenu, když současně přihlédl i k existenci rámcové smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] k povaze rámcové smlouvy). Podle závěru odvolacího soudu žalobkyně v řízení předloženými důkazy jednoznačně prokázala vznik konkrétních kupních smluv (viz odst. [anonymizováno] odůvodnění napadeného rozsudku). Odvolací soud za stěžejní pro posouzení nároku žalobkyně považuje soudem I. stupně provedené důkazy, týkající se všech konkrétních jednotlivých kupních smluv, které žalobkyně a původní žalovaná uzavřely. Odvolací soud v této souvislosti odkazuje na závěry soudu I. stupně uvedené v odst. 66 odůvodnění rozsudku, kde soud I. stupně tyto důkazy označil, uvedl údaje, které z nich čerpal. Zcela důvodně na základě nich soud I. stupně dospěl k závěru, že účastnice uzavřely ve smyslu § 409 a násl. obchodního zákoníku konkrétní kupní smlouvy, které jsou specifikovány v odst. [anonymizováno] s uvedením konkrétních listinných důkazů, žalobkyní předložených, na základě kterých byl uplatněný nárok prokázán. Námitka prvé žalované, že soud I. stupně činil závěry z neprovedených důkazů, je nedůvodná. Soud I. stupně u každé jednotlivé kupní smlouvy citované v odstavci [anonymizováno] rozsudku pod body [anonymizováno] až [číslo] vždy konkrétně uvedl, z jakého dokladu informace čerpal. Informaci o tom, o jakou objednávku se jednalo, soud I. stupně zjistil z potvrzení objednávky, jak je výslovně uvedeno v odůvodnění rozsudku. Další informace pak čerpal z vystavených faktur. Z provedeného dokazování současně vyplynulo, že žalobkyně a původní žalovaná spolu dlouhodobě obchodovaly a obě strany vycházely i z obchodních zvyklostí. Odvolací soud se ztotožňuje se žalovanou potud, že nikoliv rámcové ujednání, ale až jednotlivé smlouvy zakládají závazek a práva povinnosti stran (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Odvolací soud jako nedůvodnou hodnotí výtku žalované, že v souvislosti s doručováním výpovědi rámcové smlouvy žalobkyni na ni soud I. stupně klade v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu nesplnitelný požadavek (viz rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]). V této souvislosti totiž soud I. stupně uzavřel, že žalovaná prokázala pouze odeslání blíže nespecifikovaného dokumentu, nikoli tedy odeslání výpovědi, jak mylně uvedla žalovaná v odvolání.

70. Žalovaná nepopřela, že obdržela jednotlivé faktury citované v odstavci [anonymizováno] rozsudku pod body [anonymizováno] až [číslo] ke všem žalovaným obchodním případům. Předmětné faktury byly vystaveny za konkrétní časové období (vztahují se k 4. čtvrtletí roku [rok]) a původní žalovaná nezaplatila žádnou z nich. Z faktur jednoznačně vyplývá, jaké dodávky jsou fakturovány. Tvrzení žalované, že uvedené informace o rozsahu dodávek či jejich ceně zjistila až v průběhu sporu z listin předkládaných žalobkyní, je proto účelové. Původní žalovaná, ale ani žalovaná ad [anonymizováno]) ve vztahu k žalobkyni (nikoliv ve vztahu k soudu – pozn. odvolacího soudu) neučinila žádný krok, kterým by vytkla vady jednotlivých dodávek. Bylo na žalované, aby žalobkyni bez zbytečného odkladu informovala o vadách dodaného zboží, uvedla námitky týkající se nedodání zboží, či špatné ceny apod. a současně, aby tyto vady řádně ve vztahu k žalobkyni reklamovala, což se nestalo. Odvolací soud žalovanou výslovně upozornil ve shora citovaném zrušujícím usnesení, že je povinna tvrdit a prokázat, kdy tyto vady zjistila a žalobkyni na ně bez zbytečného odkladu upozornila (§ 420, § 428 obch. zák.). Soud I. stupně důvodně neakceptoval námitky vad zboží, jak je žalovaná uplatnila ve svých podáních (nedodání zboží, případně dodání jiného zboží, než které bylo objednáno, námitky k ceně a pod.), neboť nebyly uplatněny bez zbytečného odkladu ve smyslu § 428 odst. 1 písm. a), b) obch. zák. a tato skutečnost byla namítnuta žalobkyní. Aplikace § 428 odst. 2 obch. zák. je tak vyloučena.

71. Původní žalovaná ve vztahu k žalobkyni reklamaci neprovedla, žalobkyní vystavené faktury zařadila do svého účetnictví a žalobkyni za poskytnuté plnění nezaplatila. Úhradu za všechna žalobkyní poskytnutá plnění ve čtvrtém čtvrtletí roku [rok] se rozhodla řešit formou zápočtu, přičemž lze důvodně předpokládat, že v této souvislosti uplatnila u státu nárok na odpočet daně z přidané hodnoty z přijatých zdanitelných plnění od plátců. Zápočty provedené původní žalovanou podle § 358 a násl. obch. zák. byly neplatné pro neurčitost, neboť žalovaná provedla zápočet více svých pohledávek v různých částkách proti více pohledávkám žalobkyně rovněž v různých částkách, aniž by však jednoznačně určila, kdy z tohoto důvodu jaká pohledávka zanikla, v jaké výši (srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka]). Zápočty proto nesplňují požadavek určitosti.

72. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že žalované ad [anonymizováno]) nevznikl nárok na jí provedené zápočty pro nesplnění podmínek, které byly mezi účastnicemi dohodnuty. Soud I. stupně důvodně na základě provedeného dokazování uzavřel, že ohledně bonusů nebyla pro rok [rok] uzavřena žádná písemná smlouva. Rovněž nebyla prokázána ani žádná konkrétní ústní dohoda ohledně bonusů pro rok [rok]. Existence dokumentu, označeného jako dodatek [číslo] k Bonusovému schématu na rok [rok], neprokazuje existenci Bonusovému schématu na rok [rok], a to již proto, že v tomto dodatku bylo sjednáno tzv. předplatné obchodního zboží. Odvolací soud za zčásti správný považuje i závěr o nedostatečné určitosti zápočtů provedených žalovanou ad [anonymizováno]), nikoli však v souvislosti s neuvedením dat v projevech započtení. Splatnost pohledávek byla uvedena v jednotlivých fakturách, kompenzační projev má zpětné účinky k okamžiku setkání pohledávek, tedy k okamžiku splatnosti pohledávky, která se stala splatnou později (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). K započtení, které uplatňuje žalovaná ad [anonymizováno]) jako obranu v řízení, proto nelze přihlížet.

73. Podle závěru odvolacího soudu lze na zápočet provedený původní žalovanou hledět současně jako na uznání pohledávek, které jsou předmětem tohoto sporu, a to právě se zohledněním postupu původní žalované, která jednotlivé faktury vystavené žalobkyní přijala, reklamaci dodaného zboží neučinila ve vztahu k žalobkyni, naopak uvedené nároky zařadila do svého účetnictví s tím, že k jejich úhradě mělo dojít právě provedeným zápočtem. [příjmení] závěr nelze učinit u opakovaných zápočtů provedených žalovanou ad [anonymizováno]), která je učinila v roce [rok], tedy již v době probíhajícího soudního řízení, ve kterém pohledávku žalobkyně sporuje, a výslovně v nich uvedla, že zápočet není uznáním pohledávek žalobkyně.

74. Podle § 71 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci (dále jen„ vlivná osoba“) rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace (dále jen„ ovlivněná osoba“) k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby. Podle odst. 2 neuhradí-li vlivná osoba způsobenou újmu nejpozději do konce účetního období, v němž újma vznikla, nebo v jiné dohodnuté přiměřené lhůtě, nahradí i újmu, která v této souvislosti vznikla společníkům ovlivněné osoby. Podle odst. 3 téhož ustanovení, vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné osoby za splnění těch dluhů, které jim ovlivněná osoba nemůže v důsledku ovlivnění podle odstavce [anonymizováno] zcela nebo zčásti splnit. Vlivem podle odstavce [anonymizováno] se rozumí také vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby či jiných osob (odst. 4). Ustanovení odstavce [anonymizováno] se nepoužije na jednání členů volených orgánů ovlivněné osoby (odst. 5 účinného znění). Resp. ustanovení odstavce [anonymizováno] se nepoužije na jednání členů orgánů ovlivněné osoby a jejího prokuristu (odst. 5 znění účinného do 31. 12. 2020).

75. Soud I. stupně zamítl žalobu ve vztahu k žalovaným ad 2) a ad 3), když na základě provedeného dokazování uzavřel, že žalovaní ad 2) a ad 3) neručí ve smyslu § 71 odst. 1, 3 zákona o obchodních korporacích za závazek žalované ad [anonymizováno]) vůči žalobkyni. Jmenované osoby lze sice označit za vlivné osoby ve smyslu § 71 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, avšak nebyly splněny další zákonem předpokládané podmínky pro vznik tohoto ručitelského závazku. Podle odvolacího soudu na straně právního nástupce původně žalované společnosti sice došlo k poklesu majetku této společnosti, což ale neznamená, že by žalovaná ad [anonymizováno]), jako právní nástupce původně žalované [právnická osoba], a.s., nebyla aktuálně schopna závazky z tohoto sporu plnit žalobkyni. Závěr soudu I. stupně, že žalobkyně nevyzvala k plnění žalovaného ad 2) a žalovanou ad 3), není správný. Stalo se tak prostřednictví návrhu na vstup těchto osob do řízení, ve kterém navrhla, aby byly zavázány k úhradě společně a nerozdílně spolu s prvou žalovanou, a to z titulu ručení. Žaloba je považována za výzvu k plnění.

76. Dalším důvodem, pro který nelze tomuto návrhu žalobkyně vyhovět, je skutečnost, že ručení vůči věřitelům nevzniká z pohledávek, se kterými byla ovlivněná osoba v prodlení již před vlivem podle § 71 odst. 1 zákona o obchodních korporacích. Právní předchůdkyně žalované byla v prodlení s plněním žalovaných pohledávek od doby splatnosti jednotlivých fakturací, tedy z doby před fúzí, se kterou žalobkyně spojuje ovlivnění. Za této situace ručení žalovaných ad 2) a ad 3) za závazky žalované ad [anonymizováno]) nevzniklo. Uvedený závěr vychází z komentářové literatury k § 71 zákona o obchodních korporacích (viz komentář C.H. Beck, na který odkazoval soud I. stupně a i komentář ([příjmení], Tomáš. § 71 Ovlivnění. In: [příjmení], [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] aj. Zákon o obchodních korporacích: Komentář (Systém ASPI). Wolters Kluwer (cit. 2022 [číslo]). ASPI_ID KO90_ [rok]. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: [číslo])).

77. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve znění doplňujícího usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil včetně správného výroku o nákladech řízení. Podmínky pro aplikaci § 150 o. s. ř. s ohledem na charakter sporu a průběh řízení odvolací soud neshledal.

78. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. [anonymizováno] ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., když ani pro tuto fázi řízení s ohledem na charakter sporu a průběh řízení neshledal podmínky pro aplikaci § 150 o. s. ř. Náklady procesně úspěšných žalovaných ad 2) a 3) ve vztahu k žalobkyni sestávají z nákladů za zastoupení advokátem, a to odměny za čtyři úkony, tj. při zastupování dvou klientů (sepis odvolání, účast u odvolacího jednání) podle § 11 odst. [anonymizováno] písm. g), k ), § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ vyhláška“), při částce [částka] za jednotlivý úkon. Dále paušální náhrady hotových výdajů je ve výši 2 x [částka] podle § 13 odst. 4 vyhlášky a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % DPH v částce [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem částka [částka] Náklady procesně úspěšné žalobkyně ve vztahu k žalované ad [anonymizováno]) sestávají z nákladů za zastoupení advokátem, a to odměny za dva úkony (sepis odvolání, účast u odvolacího jednání) podle § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ vyhláška“), při částce [částka] za jednotlivý úkon. Dále paušální náhrady hotových výdajů je ve výši 2 x [částka] podle § 13 odst. 4 vyhlášky a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % DPH v částce [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem částka [částka].

Poučení