36 C 135/2024 - 53

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Blažejovou, LL.M., ve věci žalobkyně: [Anonymizováno]., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] o odpůrčí žaloba o neúčinnost kupní smlouvy takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud určil, že „kupní smlouva, kterou [jméno FO], narozený dne [datum], bytem [adresa], převedl pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] katastrálním území [adresa] (resp. spoluvlastnický podíl ve výši na uvedených pozemcích) na [Jméno zainteresované osoby 0/0], RČ: [Anonymizováno], bytem č.p. [Anonymizováno] [adresa], je vůči společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], sídlem [adresa], PSČ [Anonymizováno], právně neúčinná“, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala, aby soud určil, že kupní smlouva, kterou [jméno FO], narozený dne [datum], bytem [adresa], převedl pozemky parc.č. st. [Anonymizováno],[Anonymizováno][Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] (resp. spoluvlastnický podíl ve výši na uvedených pozemcích) na [Jméno zainteresované osoby 0/0], RČ: [Anonymizováno], bytem č.p. [Anonymizováno] [adresa], je vůči společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], sídlem [adresa], PSČ [Anonymizováno], právně neúčinná.

2. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. Tvrzení žalobkyně 3. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [spisová značka] ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že pan [jméno FO] je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a náhradu nákladu uvedeného řízení. Předmětné rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] a je vykonatelné.

4. Exekuce vedená k vymožení pohledávky dle rozsudku č. j. [spisová značka] ze dne [datum] je dle žalobkyně bezvýsledná, neboť pan [jméno FO] nemá aktuálně žádný dohledatelný majetek. Nicméně, před méně než dvěma lety vlastnil pan [jméno FO] spoluvlastnický podíl ve výši na pozemcích parc. č. st. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Předmětné nemovitosti, resp. spoluvlastnické podíly na nich, převedl pan [jméno FO] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] žalované jako osobě blízké a zároveň coby osobě druhého spoluvlastníka, a to za částku [částka]. Žalovaná je partnerkou pana [jméno FO] a oba v předmětných nemovitostech bydlí, nepřichází proto v úvahu, že by žalované úmysl pana [jméno FO] znám nebyl.

5. Kupní smlouva, kterou převedl pan [jméno FO] předmětné nemovitosti na žalovanou, zkracuje uspokojení vymahatelné pohledávky žalobkyně vůči němu. Tvrzení žalované 6. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a s podanou žalobou nesouhlasila. Dále žalovaná uvedla, že důvodem převodu předmětných nemovitostí nebylo úmyslné zkrácení vymahatelnosti pohledávky žalobkyně, ale narovnání vztahu mezi žalovanou a panem [jméno FO] coby bývalými partnery, neboť žalovaná a pan [jméno FO] svůj partnerský vztah ukončili dne [datum]. V rámci vypořádání mezi bývalými partnery bylo dle žalované nutno vypořádat společnou hypotéku na dům, kde společně spolu s dětmi žili, dále půjčku žalované panu [jméno FO] ve výši [částka], a rovněž bylo třeba upravit výživné pro společné děti.

7. Pokud jde o převod spoluvlastnického podílu pana [jméno FO] na společných nemovitostech, tak pan [jméno FO] požádal úvěrující [peněžní ústav] o převod hypotéky na žalovanou, banka s navrženým postupem souhlasila a rovněž to byla banka, která k převodu nemovitosti i hypotéky dodala veškerou smluvní dokumentaci, do jejíhož textu neměla žalovaná možnost zasahovat.

8. Žalovaná rovněž uvedla, že o finančních problémech pana [jméno FO] téměř nic nevěděla, když pan [jméno FO] se jí v tomto směru nesvěřoval a korespondence mu chodila na adresu jeho tehdejší společnosti. Podíl na nemovitostech tedy žalovaná nabyla v dobré víře, když navíc v době uskutečnění převodu jí nebyla známa existence rozsudku č. j. [spisová značka] ze dne [datum], ani nebylo proti panu [jméno FO] vedeno exekuční řízení. Skutková zjištění 9. Z kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemku ze dne [datum], resp. [datum] (č. l. 5-7) soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi panem [jméno FO], nar. [datum] (coby prodávajícím) a žalovanou (coby kupujícím) a jejím předmětem byl převod vlastnického práva k pozemkům parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že pan [jméno FO] coby prodávající výslovně prohlásil, že je vlastníkem celých pozemků parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], není zde prohlášení o tom, že je vlastníkem pouze spoluvlastnického podílu na předmětných pozemcích. Stejně tak je smlouvou převáděn podíl 1/1 na předmětných nemovitostech (tj. „celé“ pozemky), z celého textu smlouvy nikterak nevyplývá, že převod se týká pouze spoluvlastnického podílu pana [jméno FO] na nemovitostech. Obdobně z textu celé smlouvy ani nikterak nevyplývá, že by předmětné nemovitosti měly jakkoli spadat do podílového spoluvlastnictví (tedy že nemají jediného výlučného vlastníka), ani že kupující a prodávající by měli být oněmi podílovými spoluvlastníky. Kupní cena za předmětné převáděné nemovitosti byla sjednána ve výši [částka].

10. Z návrhu na vklad do katastru nemovitostí (č. l. 8-9) soud zjistil, že se jím navrhuje vklad vlastnického práva k id. podílu na pozemcích parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] ve prospěch žalované, druhým účastníkem katastrálního řízení byl pan [jméno FO]. Vkladovou listinou byla „kupní smlouva“ bez bližší specifikace. Takto zahájenému vkladovému řízení byla přidělena spisová značka [Anonymizováno]. Vkladové řízení bylo zahájeno dne [datum] v [Anonymizováno] hod.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] ke dni [datum] (č. l. 11) soud zjistil, že jsou zde zapsány tři pozemky - parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] – a jako jejich vlastníci jsou uvedeni žalovaná a pan [jméno FO], každý s id. podílem na předmětných nemovitostech. Z oddílu E pak vyplývá, že vlastnické právo žalované a pana [jméno FO] bylo zapsáno na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Z oddílu C pak vyplývá, že všechny tři pozemky jsou zatíženy zápisem zástavního práva ve prospěch [právnická osoba]. k zajištění pohledávky ze smlouvy o hypotečním úvěru reg. č. [Anonymizováno] a reg. č. [Anonymizováno], a to pohledávek vzniklých do [datum] na splacení jistiny úvěru ve výši [částka] a souvisejícím příslušenstvím až do výše [částka].

12. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] ke dni [datum] (č. l. 10) soud zjistil, že jsou zde zapsány tři pozemky - parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] – a jako jejich jediný vlastník je uvedena žalovaná. Z oddílu E pak vyplývá, že vlastnické právo žalované bylo zapsáno na základě dvou kupních smluv, a to kupní smlouvy ze dne [datum] a kupní smlouvy ze dne [datum] (s právními účinky vkladu k [datum] s vkladovým řízením sp. zn. [Anonymizováno]. Z oddílu C pak vyplývá, že všechny tři pozemky jsou zatíženy zápisem zástavního práva ve prospěch [právnická osoba]. k zajištění pohledávky ze smlouvy o hypotečním úvěru reg. č. 3900/309601-04/20[Anonymizováno] a reg. č. [Anonymizováno], a to pohledávek vzniklých do [datum] na splacení jistiny úvěru ve výši [částka] a souvisejícím příslušenstvím až do výše [částka].

13. Z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (č. l. 12-13) soud zjistil, že jím soud uložil panu [jméno FO] [Anonymizováno], nar. [datum] povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenství a náhradu nákladů řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum].

14. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Soud vzal za prokázaná shora uvedená skutková zjištění, na která dále pro zjednodušení pouze odkazuje. Relevantní právní předpisy a judikatura 15. Podle § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

16. Podle § 589 odst. 2 o. z. neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

17. Podle § 594 odst. 1 o. z. neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.

18. Podle § 545 o. z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

19. Podle § 547 odst. 1 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

20. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

21. Podle § 553 odst. 2 o. z. byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.

22. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

23. Podle § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

24. Podle § 560 o. z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

25. Podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

26. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

27. Podle § 578 o. z. chyby v psaní nebo v počtech nejsou právnímu jednání na újmu, je-li jeho význam nepochybný.

28. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

29. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

30. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

31. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

32. Podle § 1746 odst. 1 o. z. zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.

33. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

34. Podle § 2080 o. z. kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení.

35. Podle § 2128 odst. 1 o. z. při prodeji a koupi nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu podle § 560. Pro ujednání o výhradě vlastnického práva, o právu zpětné koupě, o zákazu zcizení nebo zatížení, o výhradě předkupního práva nebo lepšího kupce, jakož i pro ujednání o koupi na zkoušku však postačí i jiná forma, nemá-li být takovým ujednáním k nemovité věci zřízeno věcné právo.

36. Podle § 2131 o. z. v ostatním se na smlouvu o koupi nemovité věci použijí přiměřeně ustanovení o koupi movitých věcí.

37. Podle § 1 odst. 1 zák. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon; dále jen „KZ“) katastr nemovitostí (dále jen „katastr“) je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech vymezených tímto zákonem zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem.

38. Podle § 980 odst. 1 o. z. je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. Stanoví-li to právní předpis, zapíše se do veřejného seznamu kromě věcného práva i právo užívání nebo požívání, jakož i omezení rozsahu nebo způsobu užívání nebo požívání věci spoluvlastníky.

39. Podle § 980 odst. 2 o. z. je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

40. Podle § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. [adresa] víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

41. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2127/2000 z 12. 9. 2002 platí, že 1) tam, kde se důvod neplatnosti vztahuje pouze na část právního úkonu, a tuto část jde s přihlédnutím k povaze právního úkonu nebo jeho obsahu anebo k okolnostem, za nichž k němu došlo, oddělit od jeho ostatního obsahu, je neplatná jen tato část; není-li možné postiženou část právního úkonu oddělit, vztahuje se neplatnost na celý právní úkon. 2) Jestliže je v kupní smlouvě, kterou se převádí více nemovitostí, jejími účastníky sjednána cena jedinou částkou tak, že ve smlouvě není cena jednotlivých nemovitostí nijak specifikována (a to ani např. odkazem na znalecký posudek, který by specifikaci obsahoval), a z povahy převáděných nemovitosti je zřejmé, že nemůže jít o stejné ceny, pak je-li smlouva neplatná ohledně převodu jedné z těchto nemovitostí, je neplatná i v části týkajících se zbývajících nemovitostí touto smlouvou rovněž převedených. Pokud by totiž byla kupní cena více nemovitostí sjednána jedinou částkou bez jakékoliv specifikace pro jednotlivé nemovitosti, pak v případě, že by měl být neplatný převod jen jedné z nich, nebylo by vůbec zjistitelné, kolik ze sjednané kupní ceny je povinen prodávající kupujícímu vrátit. Kupní cena je podstatnou náležitostí kupní smlouvy a jako právní úkon ji lze vykládat jen ve smyslu § 35 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb. To znamená podle jazykového vyjádření a podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

42. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2404/2010 z 22. 11. 2011 platí, že jestliže v kupní smlouvě, kterou se převádí více nemovitostí, účastníci sjednají kupní cenu tak, že ve smlouvě není cena jednotlivých nemovitostí specifikována (a to ani odkazem na znalecký posudek), a z povahy převáděných nemovitostí je zřejmé, že nemůže jít o stejné ceny, pak platí, že, je-li smlouva neplatná ohledně převodu jedné z nemovitostí, je neplatná i v části týkající se zbývajících nemovitostí. Od případu, kdy je kupní smlouva postižena neplatností ohledně převodu jedné z více prodávaných nemovitostí, je třeba odlišovat situaci, kdy neplatnost kupní smlouvy dopadá na převod ideálního podílu jednoho z více podílových spoluvlastníků prodávané nemovitosti. Převádí-li podílový spoluvlastník na kupujícího více, než kolik činí jeho ideální podíl na nemovitosti, může být kupní smlouva považována jen za částečně neplatnou, jsou-li splněny podmínky uvedené v ustanovení § 41 občanského zákoníku, tedy "pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu".

43. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1256/2011 z 29. 5. 2012 platí, že 1) pokud převáděná nemovitost není ve smlouvě správně označena v souladu s požadavky podle katastrálního zákona, nemusí tato okolnost vždy představovat vadu v identifikaci předmětu právního úkonu, která způsobuje jeho neplatnost. U nedostatků v označení předmětu právního úkonu je totiž nutno pečlivě rozlišovat, zda takové nedostatky zakládají vadu směřující k neurčitosti nebo nesrozumitelnosti právního úkonu či nikoliv; o tzv. podstatnou vadu jdoucí na vrub platnosti právního úkonu by se nemělo jednat v těch skutkových okolnostech, jestliže by správné označení předmětu učiněného právního úkonu bylo seznatelné podle dalších identifikačních znaků nebo i z celého obsahu právního úkonu jeho výkladem (§ 35 odst. 2 obč. zák.), popř. objasněním skutkových okolností, za nichž byl právní úkon učiněn, aniž by tím došlo k odklonu od toho, co bylo vyjádřeno navenek v písemné formě. 2) Platnost právního úkonu je třeba posuzovat k okamžiku a se zřetelem na okolnosti, kdy byl právní úkon učiněn. 3) Vyřešením otázky identifikace nemovitosti ústící v závěr o platnosti právního úkonu učiněného ve formě kupní smlouvy o převodu nemovitostí nemohlo z hlediska skutkového stavu dojít ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí a tudíž k řádnému převodu vlastnictví k rozestavěné budově, pokud tento předmět převodu nebyl ve smlouvě označen jako rozestavěná budova, nýbrž jako budova s přiděleným číslem popisným, která však v době uzavření smlouvy (v důsledku demolice) již právně neexistovala. Byl-li přesto podle této smlouvy katastrálním úřadem povolen vklad k již neexistující budově, nelze z toho (implicite) dovozovat, že tím de lege lata došlo k převodu vlastnictví k rozestavěné budově, přesto, že k tomuto převodu jak vyplývá ze skutkových zjištění soudů účastníci směřovali.

44. Posouzení věci 45. Na základě provedeného dokazování a aplikace výše citovaných zákonných ustanovení a judikatury dospěl soud k závěru, že kupní smlouva o převodu vlastnického práva k pozemku ze dne [datum], resp. [datum], kterou došlo k převodu předmětných nemovitostí (tj. pozemků pozemky parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]), je tzv. absolutně neplatná (§ 588 o. z.), a to z důvodu, že převáděné nemovitosti (resp. pouze spoluvlastnický podíl) nejsou ve smlouvě dostatečně určitě a srozumitelně identifikovány, resp. že vadná identifikace předmětu převodu má za následek neurčitě sjednanou výši kupní ceny.

46. Konkrétně z provedeného dokazování vyplynulo, že na základě kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemku ze dne [datum], resp. [datum] provedl příslušný katastr nemovitostí zápis (vklad) vlastnického práva k id. id. spoluvl. podílu na pozemcích parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] ve prospěch žalované, v důsledku čehož se žalovaná stala výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. Katastrální úřad tak učinil přesto, že podkladová vkladová listina (tj. smlouva o převodu vlastnického práva k pozemku ze dne [datum], resp. [datum]) zjevně nebyla v souladu s podaným návrhem na vklad, když návrh na vklad navrhoval vklad vlastnického práva toliko k id. spoluvl. podílu na pozemcích, ačkoli předmětem kupní smlouvy byl převod „celých“ (tj. id. 1/1) pozemků. Pokud jde o vadné vymezení předmětu převodu v kupní smlouvě, resp. nesprávné označení pozemků, soud je toho názoru, že uvedené je již samo o sobě poměrně podstatnou vadou předmětné kupní smlouvy, stěžejní však je, že tato vada vede k ještě závažnějšímu nedostatku, a to neurčitosti ujednání o kupní ceně, což nakonec ve svém důsledku způsobuje absolutní neplatnost celé kupní smlouvy.

47. Sjednání kupní ceny je podstatnou náležitostí kupní smlouvy (§ 2079, § 2080 o. z.; rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2127/2000 z 12. 9. 2002). Je-li kupní cena sjednána „vadně“, resp. neurčitě, pak takové ujednání o kupní ceně je de facto zdánlivým právním jednáním ve smyslu ust. § 553 o. z., ke kterému se nepřihlíží (§ 554 o. z.), což při aplikaci na projednávanou věc znamená, že se na kupní smlouvu hledí tak, jako by v ní ujednání o kupní ceně zcela absentovalo. Absence ujednání o kupní ceně jednak odporuje zákonu, jednak je i v rozporu s veřejným pořádkem (§ 588 o. z.), když z celé právní úpravy převodu nemovitostí a vedení katastru nemovitostí (který je navíc veřejným seznam, s čímž zákon spojuje i další významné důsledky, viz ust. § 980 a 984 o. z.) jasně vyplývá obecný veřejný zájem na transparentnosti vztahů k nemovitostem a jejich převodům, kdy absenci ujednání o kupní ceně nelze „zhojit“ či „překlenout“ obyčejnou relativní neplatností, kterou by účastníci sami nenamítali a nikdo jiný by ji namítnout ani nemohl. S ohledem na uvedené a zejména na sledovaný veřejný zájem tak má soud za to, že shora popsané vady právního jednání (kupní smlouvy z [datum], resp. [datum]) nelze překlenout ani za pomoci ust. § 553 odst. 2 o. z. O důležitosti ujednání o kupní ceně a skutečnosti, že absence ujednání o kupní ceně je v rozporu s veřejným pořádkem, ostatně svědčí i dřívější judikatura (viz výše odst. 41 až 43 tohoto odůvodnění) vážící se ještě ke staré právní úpravě obsažené v zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, podle které zejména platilo, že vadné určení kupní ceny vede k neplatnosti v podstatě celé smlouvy, a to při splnění podmínek, že i) z povahy převáděných nemovitostí je zřejmé, že nemůže jít o stejné ceny, ii) kupní smlouvu a ujednání o kupní ceně nelze vyložit podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, neboť tato vůle je v rozporu s jazykovým projevem. Obdobně uvedené platilo i pro případy, kdy podílový spoluvlastník převádí na kupujícího více, než kolik činí jeho ideální podíl na nemovitosti – tam mohla být kupní smlouva považována jen za částečně neplatnou pouze za situace, kdy z povahy právního úkonu (jednání) nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývalo, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu; jinak byla smlouva opět jako celek absolutně neplatná. V podmínkách projednávané věci uvedené znamená: skutečnost, že je převáděn toliko id. spoluvl. podíl, nikoli celé pozemky, není nikterak seznatelná z celého textu samotné smlouvy, z žádných identifikačních znaků, nelze k ní dospět ani jakýmkoli jazykovým výkladem smlouvy, jinou vůli než převod id. 1/1 podílu na pozemcích účastníci smlouvy výslovně jazykově nevyjádřili a zjevně se nejedná ani o chybu v psaní a počtech; jakýkoli pokus o překlenutí vadně vymezeného předmětu převodu by tak znamenal zjevné porušení zásady, že výkladem vůle nelze jít proti výslovnému jazykovému projevu; je-li takto vadně vymezen předmětu převodu, pak ani není zjistitelné, kolik vlastně činí cena za převáděný podíl (z obsahu textu smlouvy nelze napřímo ani výkladem uzavřít, že dohodnutá kupní cena byla stanovena určitě pouze pro podíl na předmětných nemovitostech), přičemž jakákoli oddělitelnost neplatných ujednání a částečná neplatnost je s ohledem na konstrukci kupní smlouvy dle názoru soudu vyloučena.

48. K absolutní neplatnosti podle ust. § 588 o. z. přihlíží soud i bez návrhu a neplatné právní jednání (ať už absolutně nebo relativně) nelze podle doposud konstantní judikatury odporovat (např. rozhodnutí NSČR sp. zn. 21 Cdo 1811/2000, 30 Cdo 1943/2004, 30 Cdo 653/2006, 21 Cdo 3297/2017, 29 ICdo 29/2016, 21 Cdo 4369/2010, Rc 103/2012, 30 Cdo 2435/2006, ICdo 132/2019, NS 21 ICdo 149/2019). Pro úplnost soud dodává, že neplatnost kupní smlouvy nelze zhojit (nesprávným) postupem Katastrálního úřadu a zápisem do Katastru nemovitostí (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1256/2011 z 29. 5. 2012). S ohledem na vše shora uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.).

49. Argumentací vznesenou oběma účastníky k posouzení samotné relativní neúčinnosti se soud s ohledem na důvody nevyhovění žalobě nezabývával. Neprovedené důkazy 50. S ohledem na vše shora uvedené soud pro nadbytečnost neprováděl následující důkazní návrhy účastníků: 1) smlouva o zápůjčce peněz, 2) smlouva o vypořádání závazků, 3) dohoda o výživném, 4) výpis z katastru nemovitostí k datu 26. 1. 2022, 5) odpověď [peněžní ústav], 6) souhlas s převodem nemovitosti, 7) odpověď na žádost, 8) sdělení žalované bance, 9) smlouva o poskytování právních služeb, 10) další listiny ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], 11) výslech [jméno FO], 12) výslech žalované. Náklady řízení 51. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 a § 150 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná a měla by proto vůči žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení. S ohledem na veškeré okolnosti daného případu však dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky odůvodňující nepřiznání žádné náhrady nákladů řízení žalované ve smyslu ust. § 150 o. s. ř., tedy rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Soud v tomto směru přihlédl zejména ke skutečnosti, že k zamítnutí žaloby došlo z důvodu absolutní neplatnosti převodní smlouvy, kterou se soud zabýval jako tzv. předběžnou otázkou, přičemž argumentací vznesenou k posouzení samotné relativní neúčinnosti se vůbec nezabýval. Posouzení platnosti či neplatnosti kupní smlouvy, která byla odporována, je však mimo dispozici a sféru vlivu žalobkyně, která není účastnicí smlouvy, ani smlouvu nepřipravovala. Za takové situace má soud za to, že nelze žalobkyni klást k tíži skutečnost, že soud kupní smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou, a „sankcionovat“ jí povinností k náhradě nákladů žalované.