36 C 188/2021

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o povinnost předat vodohospodářskou infrastrukturu a vzájemný návrh o existenci právního vztahu takto:

Výrok

I. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost předat žalobkyni kompletní provoz majetku žalobkyně - vodohospodářské infrastruktury, svěřené do správy žalované smlouvou ze dne 17. 10. 2008, tj. vodovodního a kanalizačního řadu pro sto pět rodinných domů v lokalitě katastrálního území a obci [obec], uvedené do trvalého provozu na základě kolaudačního rozhodnutí číslo jednací MUKV [číslo] OŽP ze dne 22. 2. 2008 a užívání na základě rozhodnutí [číslo jednací] OŽP a [číslo jednací] OŽP, se zamítá.

II. Vzájemný návrh žalované na určení, že právní vztah žalobkyně jako vlastníka a žalované jako provozovatele, založený smlouvou o komplexním provozování vodovodu pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu (vodohospodářské infrastruktury) pro lokalitu sto pět rodinných domů v obci [obec], uzavřenou dne 17. 10. 2008 mezi [právnická osoba], a.s. a žalovanou, existuje, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou ve znění její změny ze dne 13. 6. 2022 (změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne 13. 6. 2022) se žalobkyně domáhala po žalované uložení povinnosti předat žalobkyni kompletní provoz vodohospodářské infrastruktury, svěřené do správy žalované smlouvou ze dne 17. 10. 2008, tj. vodovodního a kanalizačního řadu pro sto pět rodinných domů v lokalitě katastrálního území a obci [obec], uvedené do trvalého provozu na základě kolaudačního rozhodnutí číslo jednací MUKV [číslo] OŽP ze dne 22. 2. 2008 a užívání na základě rozhodnutí číslo jednací MUKV [číslo] OŽP a [číslo jednací] OŽP. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastníkem vodohospodářské infrastruktury – vodovodu a kanalizace pro veřejnou potřebu pro lokalitu 105 RD v obci a [katastrální uzemí], kterou získala kupní smlouvou ze dne 18. 12. 2008, uzavřenou se [právnická osoba] a.s. Žalovaná uzavřela dne 17. 10. 2008 s původním vlastníkem vodohospodářské soustavy [právnická osoba], a.s., do jehož práv a povinností žalobkyně vstoupila, smlouvu o komplexním provozování vodovodu pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu pro lokalitu 105 RD v obci [obec], na základě které provozovala v obci vodohospodářskou soustavu. Podle označené smlouvy měla žalovaná povinnost řádně pečovat o svěřený majetek včetně jeho ochrany, údržby a oprav a plnit povinnosti spojené s věcným zabezpečením provozu svěřeného majetku, vyplývající z obecně závazných předpisů nebo rozhodnutí příslušných orgánů, a mimo jiné i povinnost zajistit řádné měření dodávek s největší možnou přesností, zabezpečovat pravidelnou kontrolu měřidel v souladu s platnými předpisy včetně zajištění výměny a cejchování měřidel v souladu s platnými předpisy a vést evidenci vodoměrů. Žalovaná neplnila řádně své povinnosti, v letech 2014 – 2020 neinformovala žalobkyni o výměně vodoměrů, neprováděla jejich výměnu a nezajistila ocejchování v souladu s platnými právními předpisy, naopak několik let účtovala vodné a stočné podle odečtů vodoměrů s prošlým cejchováním. Toto chování žalované žalobkyně zjistila v roce 2017, kdy se množily stížnosti jejich občanů na staré vodoměry. Žalobkyně z tohoto důvodu smlouvu podle čl. 5 odst. 4 žalované vypověděla dopisem ze dne 30. 3. 2020, doručeným žalované dne 31. 3. 2020 v šestiměsíční výpovědní lhůtě počínající od prvního dne následujícího měsíce (od 1. 4. 2020), která uplynula dne 30. 9. 2020. Žalobkyně po skončení právního vztahu účastníků vyzvala žalovanou k předání vodohospodářské soustavy žalobkyni, což žalovaná neučinila.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Potvrdila, že jí žalobkyně v minulosti vytýkala nedostatky ve výměně vodoměrů i převzetí výpovědi dne 31. 3. 2020, ale poukázala na to, že žalovaná již v roce 2011, následně v letech 2014 i 2017 upozornila žalobkyni na potřebu výměny vodoměrů a vyzývala ji k součinnosti při jejich výměně. Nesporovala, že do kompetence žalované spadá výměna vodoměrů, výměnu však měla financovat žalobkyně, za tímto účelem žalovaná žalobkyni vyzývala k součinnosti. Na společném jednání účastníků konaném dne 13. 7. 2017 se žalobkyně zavázala k dodání vodoměrů pro účely jejich výměny. Na počátku roku 2018 byly všechny vodoměry vyměněny, od té doby žalovaná plnila své povinnosti řádně, žalobkyně dala žalované výpověď až po více než dvou letech po nápravě závadného stavu. Žalovaná upozornila žalobkyni dopisem ze dne 24. 9. 2020 na formální nedostatky výpovědi i její neplatnost z důvodu nedoložení závažného porušení provozovatelské smlouvy a sdělila jí, že trvá na plnění závazků z provozovatelské smlouvy. Poté oba účastníci dále plnili závazky z provozovatelské smlouvy, žalobkyně pravidelně schvalovala návrh žalované na cenu vodného a stočného i pro následující roky. Oprávnění k provozování vodovodu a kanalizace dle § 6 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích má pouze žalovaná, na území [územní celek] provozuje vodohospodářskou soustavu i na základě dalších dodatků smlouvy nebo jiných smluv v širším rozsahu než pouze podle předmětné smlouvy. Současně vznesla vzájemný návrh na určení existence právního vztahu žalobkyně jako vlastníka a žalované jako provozovatele, založeného smlouvou o komplexním provozování vodovodu pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu (vodohospodářské infrastruktury) pro lokalitu sto pět rodinných domů v obci [obec], uzavřenou dne 17. 10. 2008 mezi firmou [právnická osoba] a žalovanou, neboť žalovaná má naléhavý právní zájem, aby byl právní vztah účastníků postaven na jisto s ohledem na podanou výpověď žalobkyně ze dne 30. 3. 2020. Existence právního vztahu je podstatná pro získání oprávnění k provozování vodohospodářské infrastruktury vodohospodářským úřadem v dané oblasti.

3. V reakci na vyjádření žalované žalobkyně uvedla, že předmětnou smlouvu vypověděla poté, co jednání účastníků o dohodě o ukončení jejich právního vztahu z provozovatelské smlouvy nebylo úspěšné. Potvrdila, že žalovaná zajišťuje provoz vodovodní a kanalizační sítě i v jiných oblastech, tam postupovala řádně. Tvrdila, že i po výměně vodoměrů s prošlým cejchováním docházelo k závadnému chování žalované, které ale blíže nevymezila. Před rokem 2017 žalobkyně neobdržela od žalované žádnou informaci o nutnosti výměny vodoměrů. Podle smlouvy měla žalovaná povinnost zajistit výměnu vodoměrů, a i když náklady měla nést žalobkyně, předpokládala jejich řádné vyúčtování žalovanou až po provedení výměny. Před výměnou vodoměrů žádná zavedená praxe týkající se výměny vodoměrů mezi účastníky nebyla, od té doby žalovaná zajišťuje vodoměry i jejich výměnu a následně žalobkyni účtuje náklady. Nakonec poukázala na to, že žalovaná nepodala v šestiměsíční lhůtě žalobu na neplatnost výpovědi.

4. Ze smlouvy o komplexním provozování vodovodu pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu (vodohospodářské infrastruktury) pro lokalitu 105 RD v obci [obec] ze dne 17. 10. 2008 bylo zjištěno, že byla uzavřená mezi [právnická osoba] a.s. jako vlastníkem vodovodního řadu pro veřejnou potřebu v lokalitě 105 RD v [obec] a splaškové kanalizace pro veřejnou potřebu v lokalitě 105 RD [obec] a žalovanou, předmětem by kompletní provoz vodovodu pro veřejnou potřebu a kanalizaci pro veřejnou potřebu na území [územní celek], uvedené do trvalého provozu na základě kolaudačního rozhodnutí číslo jednací MUKV [číslo] OŽP ze dne 22. 2. 2008 (vodovod) a předčasného užívání na základě rozhodnutí číslo jednací MUKV [číslo] OŽP a [číslo jednací] OŽP (splaškové kanalizace), které jsou přílohou smlouvy. Podle čl. 4 komplexní provoz zahrnoval vlastní provozování svěřených vodovodních a kanalizačních zařízení pro veřejnou potřebu pro zajištění dodávky pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod, uzavíraní smluv o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod, odečty vodoměrů, účtování a příjem plateb vodného a stočného, řádnou péči o svěřený majetek včetně jeho ochrany, údržby, oprav, evidenci atd., povinnost řádné péče o majetek a zabezpečení trvalého souladu svěřeného majetku s příslušnými normami a povinnost informovat vlastníka o všech okolnostech a změnách, které ohrožují provozuschopnost svěřeného zařízení. Provozovatel byl podle smlouvy povinen mimo jiné zajistit měření dodávek s největší možnou přesností, zabezpečovat pravidelnou kontrolu měřidel v souladu s platnými předpisy. Měřidla jsou v majetku vlastníka. Výměny a cejchování měl zajistit provozovatel na náklady vlastníka a byl povinen s vlastníkem předem odsouhlasit typy používaných základních dílů, materiálů, zařízení při opravách svěřeného majetku (čl. 7). Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Podle čl. 5 odst. 4 smlouvy v případě opakovaného nebo hrubého porušení smluvních povinností provozovatele (příklady porušení byly vyjmenovány včetně odkazu na článek 4 týkajícího se řádné péče o svěřený majetek, opravy, údržby) měl vlastník právo smlouvu vypovědět s výpovědní lhůtou 6 měsíců, která počíná běžet od 1. dne měsíce následujícího po doručení oznámení. Podle čl. 6 smlouvy náklady na provoz, údržbu a opravy majetku vlastníka hradí provozovatel (položky budou zahrnuty v kalkulaci vodného a stočného (odst. 1), obnovu, modernizaci a rozšířenou reprodukci majetku svěřeného do správy provozovateli vlastníkem hradí vlastník. Soud vycházel z originálu smlouvy předloženého žalovanou, která se obsahově lišila od kopie smlouvy předložené žalobkyní pouze v případě výpovědní lhůty u (řádné) výpovědi dané nikoliv ze sankčních důvodů (čl. 5 odst. 3 smlouvy), neboť na tuto smlouvu odkazovala i kupní smlouva ze dne 18. 12. 2008 mezi [právnická osoba] a.s. a žalobkyní, kterou nabyla žalobkyně pozemky parc. [číslo] včetně na nich umístěné vodohospodářské infrastruktury. Mezi účastníky bylo jinak nesporné uzavření smlouvy dne 17. 10. 2008 s tím, že předmět smlouvy byl vymezen v čl. 4 smlouvy a v čl. 5 odst. 4, 6 smlouvy byly vymezeny podmínky pro výpověď v případě opakovaného nebo hrubého porušení smluvních povinností, kdy výpovědní lhůta činila 6 měsíců. Mezi účastníky bylo také nesporné, že předmětem smlouvy a předmětem provozování vodovodů a kanalizace podle této smlouvy žalovanou bylo jeho provoz pro lokalitu sto pět rodinných domů v katastrálním území a obci [obec], uvedené do provozu na základě rozhodnutí [číslo jednací] OŽP ze dne 22. 2. 2008, [číslo jednací] OŽP a MUKV [číslo] OŽP.

5. Rozhodnutím Městského úřadu Kralupy nad Vltavou, odbor životního prostředí ze dne 22. 2. 2008 bylo povoleno užívání vodního díla„ [obec] – 105 RD na p. [číslo] vodovod a dešťová kanalizace, vodovod mimo jiné na pozemcích parc. č. vodovod, dešťová kanalizace [číslo], [číslo], [číslo].

6. Rozhodnutím Městského úřadu Kralupy nad Vltavou, odbor životního prostředí ze dne 6. 3. 2009 bylo povoleno užívání vodního díla„ [obec] – 105 RD na p. [číslo] – splašková kanalizace a ČOV zahrnující část stavby - stavební objekt Čistírna odpadních vod - stavební část a splašková kanalizace na pozemcích parc. [číslo] k. ú. [obec] za účelem odvádění odpadních vody k čistění na ČOV – kanalizace pro veřejnou potřebu, čištění odpadních vod a vypouštění čištěných odpadních vod do vodného toku a schválen kanalizační řád stokové sítě [obec]. Rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 3. 8. 2015 pak byl k povolenému předmětu provozovaného majetku (mimo jiné k stokové síti [obec]) přidán další v něm specifikovaný majetek, který je předmětem provozování.

7. Kupní smlouvou ze dne 18. 12. 2008 uzavřenou mezi [právnická osoba] a.s. a žalobkyní, nabyla žalobkyně pozemky parc. [číslo] včetně venkovních úprav (mimo jiné kanalizace dešťová DN 400, kanalizace dešťová DN 300 a kanalizace splašková, kanalizační šachty a vodovodu. V čl. VI. smlouvy byl odkaz na smlouvu o komplexním provozování vodovodu pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu pro lokalitu 105 RD, uzavřenou na dobu neurčitou s desetiletou výpovědní dobou (mezi účastníky nebylo sporu, že se jednalo o předmětnou vodovodní a kanalizační infrastrukturu a žalobkyně vstoupila do práv a povinností vlastníka v smlouvě o komplexním provozování vodovodů pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu, vodohospodářské infrastruktury pro lokalitu 105 RD v obci [obec] ze dne 17. 10. 2008).

8. Dopisem ze dne 12. 11. 2009 oznámila žalovaná Městskému úřadu Kralupy nad Vltavou, odboru životního prostředí, s odkazem na výše uvedenou smlouvu oprávnění k provozování vodohospodářské infrastruktury a své oprávnění zastupovat vlastníky vodovodu a kanalizace (včetně žalobkyně) při jednáních se správními orgány.

9. Dopisem ze dne 2. 2. 2011, 5. 2. 2014 žalovaná dokládala, že s odkazem na smlouvu o nájmu vodárenského systému a o zabezpečení provozu vodovodu a kanalizace měla žalobkyni žádat o spolupráci při výměně vodoměrů z důvodu uplynutí doby časového omezení platnosti cejchu (žalobkyně zpochybnila jejich doručení a žalovaná přes poučení podle § 118a o. s. ř. nedoložila jejich doručení žalobkyni).

10. Dopisem z 20. března 2017 žalovaná informovala žalobkyni o počtu vodoměrů, které je nutno v obci vyměnit s tím, že žalobkyně má hradit jejich nové osazení a výměnu a vyzvala ji k dohodě o dalším postupu. Podle doručenky byl dopis žalobkyni doručen 20. 3. 2017. Dopisem ze dne 22. 3. 2017 žádala žalobkyně žalovanou o zaslání potvrzení o doručení výše označeného dopisu ze dne 5. 2. 2014. Dopisem ze dne 31. 3. 2017 sdělila žalovaná, že nedisponuje doručenkou k dopisu 5. 2. 2014. Emailem ze dne 4. 5. 2017 sděloval starosta žalobkyně, že žalovanou písemně žádal o poskytnutí informace o výměně vodoměrů v roce 2017, a to zasláním přesných adres, čísel vodoměrů, a majitelů rodinných domů, kterých se výměna týká.

11. V dopise ze dne 17. července 2017 adresovaném žalobkyni žalovaná rekapitulovala obsah společné schůzky účastníků, konané dne 13. 7. 2017, kdy v bodu 6 je zmíněno, že provozovatel předloží termín realizace výměny vodoměrů a obec připraví vodoměry k předání provozovateli. Na ústním jednání konaném dne 28. 4. 2022 starosta žalobkyně potvrdil obsah schůzky zaznamenaný v dopise.

12. Oznámením o výměně vodoměrů z roku 2017 žalovaná dokládala oznámení o výměně vodoměrů v obci ve dnech 19. a 20. září 2017. Z obsahu e-mailové komunikace mezi žalovanou a starostou žalobkyně [email] ze dne 7. 11. 2017 bylo zjištěno, že byl informován o výměně vodoměrů v lokalitě 104 RD a o výměně 102 kusů vodoměrů včetně přílohy obsahující seznam, kde byly vodoměry vyměněny. Tabulkou vyměněných vodoměrů včetně data jejich výměny srpen – prosinec 2017 žalovaná dokládala výměnu vodoměrů. Fakturou [číslo] ze dne 17. 1. 2018 splatnou 1. 2. 2018 vyúčtovala žalovaná žalobkyni výměnu 110 vodoměrů a 5 ks vodoměrů celkem v částce 28 152 Kč.

13. Dopisem označeným neplatnost výpovědi provozovatelské smlouvy - odůvodnění ze dne 27. 9. 2019 žalovaná sdělila, že obdržela dne 29. 4. 2019 výpověď smlouvy datované 18. 12. 2008, kdy poukázala na to, že takovou smlouvu žalovaná neuzavřela a výpověď považuje za neplatnou.

14. Dopisem ze dne 30. 3. 2020 žalobkyně sdělila žalované, že se žalovaná dopustila porušení svých smluvních povinností v letech 2014 2020 tím, že nepodávala žalobkyni informace o výměně vodoměrů, výměny řádně neprováděla, nezajistila ocejchování vodoměrů v souladu s platnými předpisy a po několik let v rozporu s právními předpisy účtovala vodné a stočné na základě odečtů vodoměrů s prošlým cejchováním. Z tohoto důvodu vypovídá smlouvu o komplexním provozování vodovodů pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu, vodohospodářské infrastruktury pro lokalitu 105 RD v obci [obec] ze dne 17. 10. 2008 a vyzvala ji k předání vodohospodářské soustavy po uplynutí výpovědní doby. Dopis byl žalované podle doručenky doručen 31. 3. 2020.

15. Dopisem žalované ze dne 24. 9. 2020 žalovaná informovala žalobkyni, že žalobkyně nedoložila důvod své výpovědi, popřela, že by hrubě porušila smluvní povinnosti v letech 2018 2020. Připustila, že v letech 2014 2017 k takovému chování došlo, bylo to z důvodu na straně žalobkyně, kterou informovala o nutnosti nákupu a výměny vodoměrů, v dalším období již k tomu nedocházelo a k výměně vodoměrů docházelo v spolupráci s žalobkyní.

16. Z přílohy [číslo] zápisu zasedání zastupitelstva [územní celek] včetně výpočtu kalkulace ceny pro vodné a stočné pro rok 2021 ze dne 24. 2. 2021 je zřejmé, že obec schválila vodné a stočné pro rok 2021 navrhované žalovanou.

17. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná spravuje a provozuje i další vodovodní a kanalizační soustavu ve vlastnictví žalobkyně v jiných lokalitách [územní celek], a to na základě dodatku či jiných smluv.

18. Soud nevycházel z důkazů výměny vodoměrů za čtvrté čtvrtletí 2016, faktury [číslo] e-mailu ze dne 7. listopadu 2017, dodacího listu [číslo] faktury [číslo] tabulky vodovodní přípojky vyměněné vodoměry za třetí čtvrtletí 2016, vodoměry výměny [obec], e-mailu ze dne 7. 11. 2017, faktury [číslo] neboť žalobkyně, která důkazy předložila, sama zpochybnila jejich pravost a pravdivost na ústním jednání konaném dne 19. 9. 2022. Další důkazy nebyly pro nadbytečnost provedeny, neboť se nevztahovaly ke skutečnostem, k nimž byli účastníci poučeni podle § 118a o. s. ř. a ve zbytku byl skutkový stav dostatečně prokázán.

19. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaná provozuje na území [územní celek] vodovod pro veřejnou potřebu a kanalizaci pro veřejnou potřebu pro 105 rodinných domů, uvedených do provozu na základě ve smlouvě označených a následně vydaných správních rozhodnutí. V roce 2017 účastníci poprvé jednali o výměně vodoměrů s neplatným cejchováním v dané lokalitě, žalobkyně se zavázala vodoměry dodat pro tento účel žalované, na počátku roku 2018 byly všechny vodoměry vyměněné a dále již nebyly zjištěny nedostatky v činnosti žalované. Žalobkyně schvalovala ceny vodného a stočného pro další období podle návrhu žalované. Dne 31. 3. 2020 žalobkyně doručila žalované po neúspěšných jednáních o ukončení smlouvy výpověď smlouvy o komplexním provozování vodovodů pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu, vodohospodářské infrastruktury pro lokalitu 105 RD v obci [obec] ze dne 17. 10. 2008 s odkazem na porušení jejich povinností v letech 2014 – 2020, s čím žalovaná nesouhlasila.

20. S ohledem na § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se na soukromoprávní vztah účastníků použije právní úprava účinná do 31. 12. 2013, konkrétně zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.)

21. Podle § 51 obč. zák. účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.

22. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely. Podle odst. 2 vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem.

23. Podle § 9 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, provozovatel je povinen provozovat vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy, kanalizačním řádem, podmínkami stanovenými pro tento provoz rozhodnutími správních úřadů a v souladu se smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2 a dohodou podle § 8 odst. 3, pokud se jedná o vodovod nebo kanalizaci provozně související.

24. Podle § 16 zákona o vodovodech a kanalizacích, množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů. Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody. Podle odst. 2 vlastníkem vodoměru je vlastník vodovodu, s výjimkou případů, kdy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se prokazatelně stal vlastníkem vodoměru provozovatel vodovodu. Podle odst. 3 věta první osazení, údržbu a výměnu vodoměru provádí provozovatel.

25. V souzené věci byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně (do jejichž práv a povinnosti vstoupila žalobkyně) a žalovanou uzavřena smlouva o komplexním provozování vodovodů pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu pro lokalitu 105 RD v obci [obec] ze dne 17. 10. 2008, podle které byly veškeré povinnosti vztahující se k provozování vodovodu a kanalizace svěřeny žalované jako provozovateli (čl. 4 a 7 smlouvy), a to včetně povinnosti kontroly, aby měření vody bylo prováděno měřidly splňujícími požadavky zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii a prováděcích předpisů. Žalovaná tak byla povinna činit v součinnosti se žalobkyní, která jako vlastník vodohospodářské infrastruktury měla podle smlouvy nést finanční náklady výměny a cejchování měřidel a byla oprávněná předem odsouhlasit typy používaných základních dílů, materiálů, zařízení při opravách svěřeného majetku (čl. 7 smlouvy). V řízení nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalovaná v jí provozované lokalitě podle označené smlouvy vyměnila vodoměry v součinnosti se žalobkyní až v roce 2017 (téměř devět let po uzavření provozovatelské smlouvy), kdy prokazatelně až v březnu 2017 oznámila žalobkyni potřebu jejich výměny a následně v spolupráci s žalobkyní (podmínky výměny byly následně dohodnuty na schůzce v červenci 2017) provedla jejich výměnu. Dřívější snahu o realizaci výměny měřidel a o smlouvou předvídanou součinnost žalobkyně žalovaná přes poučení soudu podle § 118a o. s. ř., učiněném na jednání konaném dne 24. 2. 2022, neprokázala. Do doby výměny měřidel tak žalovaná účtovala vodné a stočné podle měřidel, kterým uplynula doba platnosti ověření dle vyhlášky [číslo] porušila své povinnosti z provozovatelské smlouvy vymezené v čl. 4 a 7 smlouvy, pro které žalobkyně mohla dát žalované výpověď podle čl. 5 odst. 4 a 6 smlouvy.

26. Předpokladem platnosti výpovědi, kterou je smluvní strana oprávněna podat pro porušení smluvní povinnosti je vymezení důvodu podání výpovědi. Tento důvod nemůže být vymezen pouze odkazem na smluvní ustanovení, ale je nutné konkrétní a nezaměnitelné vymezení závadného chování, které odůvodňuje oprávněnou stranu smlouvu vypovědět (srov. např. 26 Cdo 2950/2009 ze dne 15. 7. 2010). Žalobkyně vymezila důvod výpovědi porušení smluvních povinností v letech 2014 - 2020 tím, že žalovaná nepodávala žalobkyni informace o výměně vodoměrů, výměny řádně neprováděla, nezajistila ocejchování vodoměrů v souladu s platnými předpisy a po několik let v rozporu s právními předpisy účtovala vodné a stočné na základě odečtů vodoměrů s prošlým cejchováním. Byť v řízení bylo prokázáno, že uvedeného chování se žalovaná dopustila pouze v letech 2014 – 2017 a po nápravě závadného stavu v roce 2017 v řízení žádné další porušení smluvních povinností žalovanou nebylo zjištěno (a žádné konkrétní skutečnosti netvrdila a neprokázala ani žalobkyně), je podle názoru soudu výpovědní důvod dostatečně vymezen (zahrnoval roky 2014 2017) a výpověď netrpí formálními nedostatky, které by ji činily neplatnou. Skutečnost, že v době doručení výpovědi smlouvy žalobkyní žalované důvod výpovědi již netrval, není sama o sobě překážkou účinnosti výpovědi, neboť protiprávní stav nemusí trvat v okamžiku doručení (dojití) výpovědi, ale postačuje, pokud popsaný protiprávní stav existoval v době před doručením (dojitím) výpovědi (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 4145/2009 ze dne 20. října 2010). Soud se však s ohledem na námitky žalované zabýval, zda za okolností, za nichž byla výpověď podána, se mohlo jednat za úkon odporujícím dobrým mravům.

27. Podle § 3 odst. 1obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

28. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

29. Při posuzování otázky rozporu právního jednání žalobkyně, kterým dala žalované výpověď, s dobrými mravy, budou právně významné pouze skutečnosti, které byly objektivně dány v době uskutečnění právního jednání (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z 21. září 2017, sp. zn. 26 Cdo 5679/2016). V souzené věci bylo prokázáno, že na počátku roku 2017 žalovaná žádala žalobkyni o potřebnou součinnost (vyplývající ze smlouvy) při výměně vodoměrů a následně po vymezení podmínek spolupráce při jejich výměně na jednání účastníků v červenci 2017 kompletní výměnu provedla. V řízení nebylo zjištěno (a žádné konkrétní skutečnosti žalobkyně netvrdila ani nenavrhla důkazy k prokázání přes poučení podle § 118a o. s. ř. na ústním jednání konaném dne 24. 2. 2022), že by po výměně vodoměrů v smlouvou vymezené lokalitě došlo k jakémukoliv dalšímu závadnému chování žalované (i v případě jiných jí spravovaných lokalit žalobkyně výslovně uvedla, že žalovaná plnila své povinnosti řádně). Oba účastníci další roky plnili své závazky ze smlouvy, žalobkyně na zasedání zastupitelstva schvalovala ceny vodného a stočného navržené žalovanou pro další období. Žalobkyně žalované doručila výpověď pro porušení výše konkretizovaných povinností až 31. 3. 2020, po více než dvou letech další bezproblémové spolupráce poté, když neuspěla se snahou ukončit a vypořádat právní vztah účastníků dohodou. Za této situace soud vnímal její výpověď pouze jako další pokus dosáhnout ukončení smluvního vztahu účastníků po neúspěšných snahách o dohodu o podmínkách ukončení smlouvy včetně případného vzájemného vypořádání, bez vazby na dřívější porušení povinností, když v té době už nepřetrvával žádný následek dřívějšího porušení povinnosti žalované, naopak spolupráce účastníků po několik dalších let probíhala bezproblémově. Pokud žalobkyně namítala, že žalovaná nepodala v šestiměsíční lhůtě žalobu o neplatnost výpovědi, tak tato povinnost žalované ze smluvního ujednání ani ze zákona nevyplývala. Za těchto okolností nepovažoval soud výpověď za jednání v souladu s dobrými mravy a žalobu zamítl.

30. Pokud jde o vzájemný nárok žalované na určení existence právního vztahu z provozovatelské smlouvy, jedná se o určovací žalobu podle § 80 o. s. ř. Určovací žaloba má preventivní charakter a má místo tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, a dále v případech, v nichž účinněji lze jejím prostřednictvím dosáhnout záruky odvrácení budoucích sporů účastníků. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Není proto opodstatněna zpravidla tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je třeba domáhat se ochrany žalobou na plnění (již nadále neplní preventivní funkci) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2147/2018 ze dne 22. 1. 2019).

31. V souzené věci však žalovaná žalovala na určení existence právního vztahu pouze s poukazem na neplatnost výpovědi ze dne 30. 3. 2020, podané žalobkyní, z které žalobkyně dovozovala své právo na předání vodohospodářské soustavy vymezené ve výroku I. rozsudku (tedy z porušení práva). Posouzení platnosti právního jednání žalobkyně, kterým smlouvu vypověděla, tak představovalo předběžnou otázku důvodnosti žalobního nároku a rozhodnutím o žalobním nároku bylo závazně rozhodnuto, že jediný tvrzený důvod zániku právního vztahu účastníků z provozovatelské smlouvy tento zánik nemohl přivodit. Již rozhodnutí o žalobním nároku (žalobou na plnění) tak odstranilo současně pochybnost o existenci právního vztahu (žádný z účastníků jiný důvod jeho zániku netvrdil) a žalovaná tak nemůže mít naléhavý právní zájem na jeho určení. Jestliže ke dni vydání rozhodnutí o určovací žalobě nemá žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem, je to vždy důvodem k zamítnutí určovací žaloby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. 29 Cdo 914/2014).

32. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuté podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť nárok žalobkyně i žalované byl zamítnut, poměr úspěchu a neúspěchu byl v řízení stejný.