36 C 198/2022-94

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 209 780 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 68 054 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 68 054 Kč jdoucím od 28. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 122 445,40 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že:„ Žalovaný uzavřel dne 28.01.2019 se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl [anonymizováno], vložka [číslo] (dále jen„ postupitel“) Smlouvu [číslo] s produktovým názvem [ulice] půjčka v hotovosti měsíční [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Neoddělitelnou součástí Smlouvy jsou též Smluvní podmínky, které jsou obsaženy na stejném listu jako Smlouva, přičemž souhlas s jejich zněním žalovaný stvrdil podpisem Smlouvy. Na základě Smlouvy byla postupitelem žalovanému poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 55000.00 Kč (dále jen„ zápůjčka“). Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že při uzavření Smlouvy od postupitele převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky, jak vyplývá z ujednání obsaženého ve Smlouvě. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaný zavázal ve Smlouvě postupiteli zaplatit přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 52739.00 Kč (dále„ Poplatek“). Poplatek byl ve Smlouvě vypočten jako součet následujících kalkulačních položek ve Smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných: úrok; zápůjční úroková sazba ve výši 29. 00 % p.a. byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Úroková sazba není vázána na žádný index ani referenční sazbu, částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal ve Smlouvě postupiteli zaplatit (jistina zápůjčky + Poplatek) činila 107739.00 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku postupiteli zaplatit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první do předposlední činí 4490.00 Kč, když první měsíční splátku byl žalovaný povinen zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření Smlouvy, a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Poslední měsíční splátka pak činila 4469.00 Kč. Žalovaný následně na pohledávku postupitele uhradil celkem částku ve výši 14000.00 Kč prostřednictvím níže uvedených plateb, jak vyplývá rovně z doložené karty plateb žalovaného: 04.03.2019 -- 5000.00 Kč 31.03.2019 -- 4500.00 Kč 26.04.2019 -- 4500.00 Kč Uhrazené platby byly započteny ve výši 8575.17 Kč na jistinu 55000.00 Kč, která tak byla ponížena na 46424.83 Kč. Další uhrazené platby ve výši 9736.83 Kč byly započteny na výše specifikované Poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 52739.00 Kč, které byly poníženy na 43002.17 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti ze Smlouvy řádně a včas, když nehradil předepsané splátky, jak vyplývá z výše uvedeného rozpisu splátek a plateb uhrazených žalovaným. V důsledku prodlení žalovaného s placením jednotlivých splátek vzniklo žalovanému právo na uhrazení: smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky ohledně nichž je žalovaný v prodlení. Tato denní smluvní pokuta v sazbě 0,1 % byla kapitalizována a po žalovaném uplatňována v částce 30518.40 Kč ke dni 1. 2. 2022, viz přiložený podrobný výpočet, sankčních poplatků ve výši 2500.00 Kč. Dne 28. 1. 2022 uzavřel postupitel se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mimo jiné postupitel žalobci postoupil pohledávku z titulu předmětné Smlouvy. Pohledávka je identifikována v příloze postupní smlouvy pod číslem Smlouvy [číslo] Potupní smlouva nabyla účinnosti datem úplaty ke dni 1. 2. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022. K tomuto dni byla pohledávka postupitelem kapitalizována na částku ve výši 122445.4000 Kč, která je složena z: jistiny 46424.83 Kč, Poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 43002.17 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 30518.40 Kč, sankčních poplatků ve výši 2500.00 Kč. Společně s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 byla zároveň stejnou poštovní zásilkou žalovanému dne 10. 2. 2022 odeslána Výzva k okamžitému splacení dluhu. V této výzvě byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku ve výši 122445.4000 Kč uhradil nejpozději do 17. 3. 2022. Jako příslušenství pohledávky pak dále žalobce za žalovaným uplatňuje smluvní úrok ve výši 29. 00% p.a. z jistiny 46424.83 Kč jdoucí ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z jistiny 46424.83 Kč odedne 18. 3. 2022 do zaplacení. [ulice] úrok z úvěru a úrok z prodlení uplatňuje žalobce vedle sebe s ohledem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR vyjádřené v rozhodnutí 33 Odo 657/2005, dle něhož každý z úroků má odlišnou funkci, a proto mohou být takto uplatňovány. Zatímco obchodní úrok představuje odměnu za užívání jistiny, úrok z prodlení představuje zákonnou sankci za prodlení se splacením jistiny. S ohledem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR vzniká žalobci nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené předpisy práva občanského. Žalovaný ani následně neuhradil ničeho. Žalobce za žalovaným ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z výše specifikované částky ve výši 122445.4000 Kč a příslušenství tvořeného smluvním úrokem ve výši 29. 00% p.a. z jistiny 46424.83 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z jistiny 46424.83 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení.“ 2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud řízení k návrhu žalobce co do částky 3 018,40 Kč zastavil a připustil změnu žaloby o její rozšíření o zaplacení částky 3 018,40 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni 17. 3. 2022. Usnesení nabylo právní moci dne [datum] a předmětem řízení tedy nadále zůstala jistina ve výši 119 427 Kč s příslušenstvím specifikovaným v usnesení č. j. [číslo jednací]. Žalobce k této pohledávce ve vyjádření z 10. 8. 2022 uvedl, že žalovaná na tuto pohledávku uhradila 18 312 Kč.

3. Žalobce se dále domáhal po žalované v řízení původně vedeném pod sp. zn. [spisová značka] zaplacení částky 92 777,40 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že:„ Žalovaný uzavřel dne 18.04.2019 se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl [anonymizováno], vložka [číslo] (dále jen„ postupitel“) Smlouvu [číslo] s produktovým názvem [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [rok] (dále jen„ Smlouva“). Neoddělitelnou součástí Smlouvy jsou též Smluvní podmínky, které jsou obsaženy na stejném listu jako Smlouva, přičemž souhlas s jejich zněním žalovaný stvrdil podpisem Smlouvy. Na základě Smlouvy byla postupitelem žalovanému poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 38000.00 Kč (dále jen„ zápůjčka“). Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že při uzavření Smlouvy od postupitele převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky, jak vyplývá z ujednání obsaženého ve Smlouvě. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaný zavázal ve Smlouvě postupiteli zaplatit přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 39687.00 Kč (dále„ Poplatek“). Poplatek byl ve Smlouvě vypočten jako součet následujících kalkulačních položek ve Smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných:úrok; zápůjční úroková sazba ve výši 29. 00 % p.a. byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Úroková sazba není vázána na žádný index ani referenční sazbu, částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal ve Smlouvě postupiteli zaplatit (jistina zápůjčky + Poplatek) činila 77687.00 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku postupiteli zaplatit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první do předposlední činí 3237.00 Kč, když první měsíční splátku byl žalovaný povinen zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření Smlouvy, a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Poslední měsíční splátka pak činila 3236.00 Kč. Uhrazené platby byly započteny ve výši 0.00 Kč na jistinu 38000.00 Kč, která tak byla ponížena na 38000.00 Kč. Další uhrazené platby ve výši 6634.00 Kč byly započteny na výše specifikované Poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 39687.00 Kč, které byly poníženy na 33053.00 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti ze Smlouvy řádně a včas, když nehradil předepsané splátky, jak vyplývá z výše uvedenéhorozpisu splátek a plateb uhrazených žalovaným. V důsledku prodlení žalovaného s placením jednotlivých splátek vzniklo žalovanému právo na uhrazení:smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky ohledně nichž je žalovaný v prodlení. Tato denní smluvní pokuta v sazbě 0,1 % byla kapitalizována a po žalovaném uplatňována v částce 21424.40 Kč ke dni 1. 2. 2022, viz přiložený podrobný výpočet sankčních poplatků ve výši 300.00 Kč. Dne 28. 1. 2022 uzavřel postupitel se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mimo jiné postupitel žalobci postoupil pohledávku z titulu předmětné Smlouvy. Pohledávka je identifikována v příloze postupní smlouvy pod číslem Smlouvy [číslo] Potupní smlouva nabyla účinnosti datem úplaty ke dni 1. 2. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022. K tomuto dni byla pohledávka postupitelem kapitalizována na částku ve výši 92777.4000 Kč, která je složena z: jistiny 38000.00 Kč, Poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 33053.00 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 21424.40 Kč, sankčních poplatků ve výši 300.00 Kč. Společně s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 byla zároveň stejnou poštovní zásilkou žalovanému dne 10. 2. 2022 odeslána Výzva k okamžitému splacení dluhu. V této výzvě byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku ve výši 92777.4000 Kč uhradil nejpozději do 17. 3. 2022. Jako příslušenství pohledávky pak dále žalobce za žalovaným uplatňuje smluvní úrok ve výši 29. 00% p.a. z jistiny 38000.00 Kč jdoucí ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z jistiny 38000.00 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení. [ulice] úrok z úvěru a úrok z prodlení uplatňuje žalobce vedle sebe s ohledem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR vyjádřené v rozhodnutí 33 Odo 657/2005, dle něhož každý z úroků má odlišnou funkci, a proto mohou být takto uplatňovány. Zatímco obchodní úrok představuje odměnu za užívání jistiny, úrok z prodlení představuje zákonnou sankci za prodlení se splacením jistiny. S ohledem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR vzniká žalobci nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené předpisy práva občanského. Žalovaný ani následně neuhradil ničeho. Žalobce za žalovaným ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z výše specifikované částky ve výši 92777.4000 Kč a příslušenství tvořeného smluvním úrokem ve výši 29. 00% p.a. z jistiny 38000.00 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z jistiny 38000.00 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení.“ 4. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud řízení k návrhu žalobce co do částky 2 424,40 Kč zastavil a připustil změnu žaloby o její rozšíření o zaplacení částky 2 424,40 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni 17. 3. 2022. Usnesení nabylo právní moci dne 30. 9. 2022 a předmětem řízení tedy nadále zůstala jistina ve výši 90 353 Kč s příslušenstvím specifikovaným v usnesení č. j. [číslo jednací].

5. Usnesením ze dne [datum] soud řízení vedená pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] spojil ke společnému řízení s tím, že nadále budou vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

6. Ve vyjádření ze dne 2. 2. 2023 se žalobce dalekosáhle vyjadřuje k problematice prověřování úvěruschopnosti žalované. Ve vyjádření dále uvedl, že sjednané poplatky plní zcela odlišnou funkci než požadovaný úrok a jedná se o zcela odlišnou složku pohledávky.

7. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

8. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 10. 2. 2023, ke kterému se řádně předvolaná žalovaná bez omluvy nedostavila, soud tudíž postupoval v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

9. Na základě k důkazu provedených listin (zákaznické karty, smlouvy o zápůjčce [číslo] postupní smlouvy, přílohy [číslo] k postupní smlouvě, oznámení o postoupení pohledávky, výzvy k okamžitému splacení a k ní připojenému poštovnímu archu, předžalobní výzvy,) má soud v tomto sporu za prokázané, že žalovaná uzavřela dne 28. 1. 2019 s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 55 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit v 24 měsíčních splátkách po 4 490 Kč celkem 107 739 Kč, přičemž 55 000 Kč představuje dle smlouvy zápůjčku a 52 739 Kč je ve smlouvě označeno jako poplatek, který je dále rozčleněn na úrok ve výši 18 127 Kč, administrativní činnost ve výši 20 097 Kč, částka za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 14 515 Kč. Strany ujednaly zápůjční úrokovou sazbu ve výši 29 % ročně pevnou pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činila 107,3 %. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky. Na straně 3 a 4 těchto podmínek byly mezi stranami sjednány další sankce spojené s prodlením žalované při splácení zápůjčky – a to jednak smluvní pokuta v článku 6.1 podmínek ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do maxima stanoveného zákonem a další poplatky – jednak poplatky za upomínky ve výši 300 Kč (čl. 6 3 podmínek) a poplatky za vymáhání dluhu ve výši 1 000 Kč (článek 6. 4. podmínek). Žalovaná dále uzavřela dne 18. 4. 2019 s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 38 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit v 24 měsíčních splátkách po 3 237 Kč celkem 77 687 Kč, přičemž 38 000 Kč představuje dle smlouvy zápůjčku a 39 687 Kč je ve smlouvě označeno jako poplatek, který je dále rozčleněn na úrok ve výši 12 524 Kč, administrativní činnost ve výši 14 039 Kč, částka za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 10 028 Kč a dále pak pojištění ve výši 3 096 Kč. Strany ujednaly zápůjční úrokovou sazbu ve výši 29 % ročně pevnou pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činila 107,8 %. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky. Na straně 3 a 4 těchto podmínek byly mezi stranami sjednány další sankce spojené s prodlením žalované při splácení zápůjčky – a to jednak smluvní pokuta v článku 6.1 podmínek ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do maxima stanoveného zákonem a další poplatky – jednak poplatky za upomínky ve výši 300 Kč (čl. 6 3 podmínek) a poplatky za vymáhání dluhu ve výši 1 000 Kč (článek 6. 4. podmínek). Pohledávky za žalovanou byly původním věřitelem postoupeny žalobci smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a přílohy k postupní smlouvě. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022. Žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k vrácení dluhu oznámením o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2022, ve které byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do deseti dnů od data doručení oznámení, přičemž oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 10. 2. 2022. Předžalobními upomínkami ze dne 21. 3. 2022 byla žalovaná zástupcem žalobce vyzvána k zaplacení dlužné částky. Z pracovní smlouvy žalované, výplatnic žalované, zákaznických karet a výpisů ze seznamu exekucí se podává, že předchůdce žalobce prověřoval úvěruschopnost žalované. S ohledem na skutečnost, že soud dospěl k závěru o neplatnosti smluv o zápůjčce, jak bude popsáno níže, nepovažoval soud za nutné zabývat se detailním přezkoumáváním úvěruschopnosti žalované a návrh žalobce na výslech svědkyně [příjmení] [příjmení], která měla za žalobce uzavírat se žalovanou smlouvy o zápůjčce, pro nadbytečnost zamítl. Úrokové sazby korunových úvěru poskytnutých bankami domácnostem v ČR v období nad 1 rok do 5 let činily v lednu 2019 8,3 % a v dubnu 2019 8,23 % (výpisy úrokových sazeb – zdroj www.cnb.cz - na č. l. 86 – 87 provedené k důkazu dle § 120 odst. 2 o. s. ř.).

10. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Soud ve vztahu ke smlouvám o zápůjčce dospěl k závěru, že mezi žalovanou a [právnická osoba] [anonymizováno] nevznikl uzavřením shora specifikovaných smluv o zápůjčce závazek v podobě úročných zápůjček podle ust. § 2390 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, dle kterého platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce; a dle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky, byť strany uvedené smlouvy zjevně uzavření tohoto druhu závazku zamýšlely, což soud dovozuje ze zřejmého obsahu smluv, a dále z odkazu na ustanovení občanského zákoníku v úvodních ustanoveních smlouvy.

11. Soud dospěl k závěru o neplatnosti závazku – smluv o zápůjčce, kterou dovozuje z ujednání o výši úroků a dalších sankčních ustanovení ujednaných v čl. 6 1., 6. 3. a 6. 4. smluv, které měla žalovaná z půjčených peněz předchůdci žalobci zaplatit. Soud totiž dospěl k závěru, že částky z titulu smluv, které měla žalovaná vedle poskytnuté jistiny, ve výši 52 739 Kč a 39 687 Kč zaplatit navíc, byť jsou ve smlouvách označeny jako souhrnné poplatky, by v případě platných smluv nemohly představovat nic jiného, než zmíněné úroky ve smyslu ust. § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, tedy formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky. Předchůdce žalobce je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, resp. spotřebitelských úvěrů, a zmíněná odměna označovaná ve formulářových smlouvách jako poplatek za zpracování a doručení či za komfortní a flexibilní splácení či pojištění by za předpokladu platnosti závazku nemohla být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným, než zmíněným úrokem. Na tomto závěru nemůže bez dalšího nic změnit ani fakt, že částky souhrnných poplatků byly ve smlouvách o zápůjčce rozděleny na tři části: na úroky, poplatek za zpracování a doručení a poplatek za komfortní splácení. Je tomu tak proto, že podle názoru soudu se jedná pouze o formální rozčlenění tohoto poplatku tak, aby vypadal příznivěji, aniž by však toto rozdělení reflektovalo skutečné rozdělení žalobcem (resp. jejím právním předchůdcem) poskytovaných služeb. Je zřejmé, že za zjištěného skutkového stavu nebylo možno učinit jakýkoli jiný závěr, než že celé rozčlenění poplatků je ryze formální a že celá částka souhrnného poplatku nemůže představovat nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok tedy zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků, slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zcela zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. V tomto kontextu soud dodává, že vedle úroků lze nepochybně sjednat i poplatky, které kryjí různé služby související s poskytnutím finančních prostředků, nicméně soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti považuje soud celý nárok z titulu„ souhrnného poplatku“ jako ujednání o úrocích s tím, že ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinami představuje roční úrok ve výši cca 50 % (RPSN ve výši 107 %) v obou případech, je ujednáním absolutně neplatným dle § 588 obč. zák. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze tedy dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Jelikož je v daném případě již na první pohled ve smlouvách vyjádřen úrok, zjišťoval soud průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v lednu a dubnu 2019 činila cca 8,3 % ročně (www.cnb.cz). Žalobcem požadovaný úrok tuto sazbu převyšuje více jak šestkrát. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno takto vysokou sazbu úroků v daném případě akceptovat. Naopak z dostupných zjištění vyplývá, že se jednalo o standardní nabídky zápůjček.

12. Soud se dále zabýval tím, zda lze obsah ujednání o úrocích oddělit od ostatního obsahu smluv o zápůjčce, neboť v případě zápůjčky, na rozdíl od úvěru, jehož pojmovým znakem je ujednání o úrocích, lze zápůjčku sjednat jako bezúročnou. Soud přitom dospěl k závěru, že v daném případě nelze ujednání o platbách nad rámec poskytnuté jistiny oddělit od ostatního obsahu smluv. Předchůdce žalobce by bez jakýchkoli pochybností zmíněné zápůjčky bez takového ujednání jako právnická osoba podnikající v oboru poskytování spotřebitelských úvěru neposkytl. Jednalo se o adhezní smlouvu, která nepřipouštěla jakoukoli negociaci ze strany žalované, která měla pouze možnost zápůjčky za stanovených parametrů přijmout nebo odmítnout (smlouva typu„ take it or leave it“). Je-li pak nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nemravná celá smlouva jako právní jednání. Pouze pro přehlednost soud poukazuje na to, že tyto závěry jsou aprobovány i Krajským soudem v Plzni, např. v jeho rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 25 Co 183/2017.

13. Závěr o neplatnosti smluv je dále umocňován sjednanými vysokými pokutami spojenými s prodlením žalované při splácení zápůjčky (čl. 6, 6.3. a 6.4. podmínek), které jsou sice sjednány v maximech ust. § 122 zákona o spotřebitelském úvěru (zejména ujednání o smluvní pokutě v čl. 6 1. smluvních podmínek) nicméně s přihlédnutím k vysokým úrokům ze zápůjček činí smlouvy o zápůjčce en bloc absolutně neplatnými (v tomto kontextu nelze odhlédnout od té skutečnosti, že úroky a smluvní sankce výrazně až 1,5 x přesahují žalované jistiny).

14. S ohledem na absolutní neplatnost smluv o zápůjčce jako celku představovalo všechno plnění předchůdce žalobce žalované plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila. Žalované tudíž nevznikla jiná povinnost než žalobci vrátit zapůjčené jistiny ve výši 55 000 Kč a 38 000 Kč. Z hlediska právního posouzení se tu jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 obč. zák. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se bezdůvodně obohatila o částku 93 000 Kč. Jak bylo shora uvedeno, z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaná uhradila dosud celkem částku 18 312 Kč na smlouvu [číslo] 6 634 Kč na smlouvu [číslo] tedy částku v celkové výši 24 946 Kč, a proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobci zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 68 054 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, uložil jí soud povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku, jehož výše požadovaná žalobcem neodporuje ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení, pak k tomuto soud uvádí, že z obsahu spisu bylo zjištěno, že poprvé byla žalovaná prokazatelně vyzvána žalobcem k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky z 1. 2. 2022, kterým byla vyzvána k vrácení dlužné částky do 10 dnů od doručení oznámení. Podací arch na č. l. 18 se totiž dle vyjádření zástupce žalobce při jednání vztahuje právě k této listině, a proto soud při stanovení prodlení vycházel ze lhůty splatnosti uvedené v oznámení o postoupení pohledávek. Z přiloženého podacího archu bylo zjištěno, že výzva byla podána k poštovní přepravě dne 10. 2. 2022. Podle § 573 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., se výzva dostala do sféry žalované dnem 16. 2. 2022 a do 27. 2. 2022 měla žalovaná žalobci vrátit peněžní prostředky. Jelikož tak žalovaná neučinila, dostala se od 28. 2. 2022 do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Obrátil-li se žalobce na soud s nárokem převyšujícím částku bezdůvodného obohacení, neučinil tak po právu, jak vyplývá ze shora uvedeného odůvodnění a soud proto žalobu ve zbytku pod výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

15. Výrok III. o náhradě nákladů řízení má svou oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož by měla v řízení převážně úspěšná žalovaná právo na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení po procesně podlehnuvším žalobci. Ze spisu je ale zřejmé, že žalované v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, a to ani jako nezastoupené žalované ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

16. O lhůtách a způsobu splnění povinností z tohoto rozsudku (výrok I.) soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil žalované pro splnění povinností třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.

Poučení