36 C 201/2023 - 111

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] žaloba o určení vlastnického práva k movité věci takto:

Výrok

I. Určuje se, že vlastnicí motorového vozidla tovární značky [Anonymizováno] model [Anonymizováno], RZ [SPZ], VIN [VIN kód], je žalobkyně.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 12 890 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném určení, že je vlastnictví motorového vozidla tov. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] RZ: [SPZ], VIN [VIN kód] (dále též jen „vozidlo“). Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli dne 12. 8. 222 kupní smlouvu, na jejímž základě žalovaný prodal žalobkyni vozidlo. Žalobkyně po podpisu smlouvy nechala provést servis a opravu vozidla u autoopraváře [jméno FO] za částku 39 000 Kč dle faktury číslo [hodnota] z 9. 11. 2022. Žalovaný nepředal žalobkyni velký technický průkaz a klíče od vozidla a následně jí neposkytl součinnost k jeho převodu na odboru registru vozidel a řidičů. Žalobkyně požádala Magistrát města [Anonymizováno], odbor dopravy, o vydání nového technického dokladu k předmětnému vozidlu, aby mohla následně provést evidenční kontrolu a poté převod vlastnického práva. Správní orgán však rozhodnutím sp. zn. [Anonymizováno] – [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí prvostupňového správního orgánu, jímž byla žalobkyni stanovena lhůta 15 dnů k předložení k předložení plné moci žalovaného v řízení o vydání nového dokladu (technického průkazu). V tomto rozhodnutí správní orgán uvedl, že za situace, kdy neposkytne původní vlastník vozidla součinnost pak nelze s ohledem na současnou textaci zákona žádosti o vydání náhradního technického průkaz vyhovět. Správní orgán dále uvedl, že pravděpodobně nesouhlasné vyjádření původního vlastníka k podané žádosti povede k rozhodnutí o nevyhovění žádosti a také nesplnění povinnosti uvedené v ustanovení § 10 odstavec 1 zákona o podmínkách provozu vozidel týkající se evidenční kontroly, která nesmí být provedena více než jeden rok před podáním žádosti (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2020, č. j. 9 As 346/2019-28). V takovýchto obdobných případech, kdy není otázka vlastnictví postavena najisto, případně dojde k neřešitelné patové situaci, kdy vozidlo nelze převést pouze kvůli nemožnosti doložit zákonem uložené přílohy či provést evidenční kontrolu, je jediným východiskem rozhodnutí soudu v občanském soudním řízení. Pokud tento soud autoritativně určí, že odvolatel je vlastníkem předmětného vozidla, uvede registrační místo, na základě tohoto rozsudku údaje a v registru silničních vozidel do souladu s tímto rozhodnutím soudu. Žalobkyně tedy s odkazem na toto rozhodnutí a dále pak s odkazem na rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 533/2015 ze dne 20. 9. 2017 a 3 Tdo 492/2020 a navrhla soudu, aby určil její vlastnické právo vozidlu s tím, že ve věci má naléhavý právní zájem na určení takovéhoto právního vztahu.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, považoval ji za nedůvodnou a navrhl, aby ji soud zamítl. Na svou obranu uvedl, že žalobkyně uhradila na kupní ceně pouze částku ve výši 40 000 Kč, zbývající částku ve výši 20 000 dosud neuhradila. Informace o plné úhradě kupní ceny nevyplývá ani z uzavřené kupní smlouvy, podle které mělo dojít k zaplacení kupní smlouvy teprve v momentě, kdy dostane žalovaný do své dispozice uvedenou smlouvu. Ve smlouvě není uvedeno, že kupující kupní cenu zaplatil při podpisu, ale to, že jí teprve v budoucnu zaplatí s tím, že žalovaný dále sporoval, že by mu byla kupní smlouva předána do jeho dispozice a byť účastníci smlouvu podepsali, tak oba dva stejnopisy si neponechala žalobkyně, kdy bylo dohodnuto, že následně dojde k uznání podpisů obou účastníků za své vlastní na poště a následně k předání jednoho stejnopisu smlouvy žalovanému, k tomuto bohužel nikdy nedošlo, žalovaný uvedenou smlouvu od žalobkyně do své dispozice nikdy nedostal, kdy v kupní smlouvě je uvedeno, že vlastnictví přechází na žalobkyni teprve zaplacením kupní ceny (článek VI. kupní smlouvy). Nadto pro nezaplacení kupní ceny žalovaný od této smlouvy odstoupil přípisem ze dne 23. 11. 2022 pro podstatné porušení kupní smlouvy – nezaplacení celé kupní ceny - nicméně vzhledem k článku VI. kupní smlouvy je pro právní posouzení věci fakt odstoupení od smlouvy zcela bezpředmětný. Žalovaný dále odkázal na SMS komunikaci vedenou mezi stranami, která byla založená v trestním spise zdejšího soudu [spisová značka] a na odstoupení od kupní smlouvy 3. Žalobkyně v replice uvedla, že nesouhlasí s tvrzeními žalovaného, neboť žalovaný při podpisu kupní smlouvy dne 12. 8. 2022 smlouvu převzal a rovněž pak převzal i kupní cenu ve výši 60 000 Kč, což stvrdil svým podpisem na kupní smlouvě, jak je ve smlouvě výslovně uvedeno. Žalovaný rovněž vozidlo žalobkyni předal, žalobkyně nechala udělat servis vozidla a jeho opravu u opraváře [jméno FO] za částku 39 000 Kč. Po opravě chtěla žalobkyně vozidlo užívat k dopravě pracovníků z ubytovny na stavbu, avšak 23. 11. 2022 žalovaný využil toho, že měl náhradní klíče a s vozidlem zaparkovaným vozidlem před ubytovacím zařízením v [Anonymizováno], [adresa], odjel. Žalobkyně následně podala na žalovaného trestní oznámení. Dne 12. 12. 2022 byl žalovaný zadržen s vozidlem v [Anonymizováno], vozidlo mu bylo odňato a žalobkyni bylo následně na základě příkazu okresního státního zástupce vydáno. Žalovaný je trestně stíhán pro [podezřelý výraz] [Anonymizováno] [Anonymizováno] dle § [Anonymizováno] odstavec [Anonymizováno] písmena [Anonymizováno]) tr. zákoníku, trestní věc je vedena u zdejšího soudu pod spisovou značku [spisová značka]. Smlouva byla uzavřena mezi jednatelem žalobkyně panem [Anonymizováno] [Anonymizováno] a žalovaným za účasti svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která byla přítomna kontraktačnímu jednání. Žalovaný při podpisu kupní smlouvy převzal kupní cenu výši 60 000 Kč a její převzetí potvrdil podpisem kupní smlouvy, kterou měl na stole před sebou, kdy po jednání si 1 výtisk kupní smlouvy odnesl spolu s plnou mocí, na které měl nechat úředně ověřit svůj podpis a přinést zpět žalobkyni spolu s doklady od vozidla. To však neučinil, ač k tomu byl žalobkyní opakovaně vyzýván. Žalobkyně dále pak odkázala na to, že tvrzení žalovaného o tom, že převzal 40 000 Kč, avšak na druhou stranu podepsal smlouvu, ve které stvrdil, že přebírá kupní cenu 60 000 Kč, nemá logiku, neboť není logické, proč by žalovaný podepisoval kupní smlouvu na kupní cenu, kterou by dle svého tvrzení nepřevzal, tudíž by neměl v ruce žádný doklad, na jehož základě by si následně mohl nárokovat kupní cenu výši 60 000 Kč nebo dle jeho tvrzení doplatek ve výši 20 000 Kč. Pokud žalovaný podepsal smlouvu spolu s jednatelem žalobkyně na jednom místě a ve stejném čase, v níž stvrdil, že přebírá v hotovosti kupní cenu a že každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení smlouvy, je logické, že smlouvu také při jejím uzavření převzal, pokud se smlouvou následně nějak naložil, neznamená to, že smlouvu neuzavřel a že ji nepřevzal.

4. Usnesením zdejšího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soud nevyhověl návrhu žalovaného na přerušení civilního řízení na trestní řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], v podrobnostech soud odkazuje na odůvodnění tohoto usnesení.

5. Při ústním jednání, které se ve věci konalo dne 5. 1. 2024, strany prohlásily za nesporné, že smlouva založená v soudním spise na č. l. 5 - 6 ze dne 12. 8. 2022 byla skutečně mezi nimi uzavřena; dále bylo mezi stranami prohlášeno za nesporné, že žalobkyni bylo doručeno odstoupení od kupní smlouvy provedené žalovaným jeho přípisem ze dne 23. 11. 2022, které se dostalo žalobkyni do její dispozice dne 25. 11. 2022 a dále pak to, že žalovaný je dosud veden v registru vlastníků vozidel jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla. Mezi stranami zůstalo sporné to, zda žalobkyně zaplatila při podpisu kupní smlouvy částku ve výši 60 000, když žalovaný uváděl, že došlo k zaplacení toliko pouze 40 000 Kč; předání smlouvy žalovanému a dále pak i to, zda v důsledku nezaplacení plné kupní ceny a následného odstoupení od smlouvy došlo, či nedošlo k převodu vlastnického práva k vozidlu. K dotazu soudu žalobkyně uvedla, že dosud nebylo zahájeno správní řízení o změnu vlastníka vozidla, neboť bez technického průkazu (potřebných dokladů k vozidlu), nelze přistoupit k technické kontrole a následně tedy nelze ani zahájit řízení o změně vlastníka vozidel v registru silničních vozidel. K dotazu soudu žalovaný uvedl, že by žalobkyni v případě zahájení správního řízení o změnu vlastníka vozidla v registru vozidel neposkytl součinnost, neboť se stále cítí být vlastníkem předmětného vozidla. Žalovaný upřesnil, že k odstoupení od kupní smlouvy došlo pro její podstatné porušení dle § 2002 odstavec 1 občanského zákoníku, kdy ze strany žalobkyně nedošlo k zaplacení celé kupní ceny. Při tomto jednání bylo následně dáno poučení žalovanému, aby prokázal svá tvrzení, že na kupní ceně bylo toliko zaplaceno jen 40 000 Kč, v důsledku čehož dle jeho skutkových tvrzení nedošlo k převodu vlastnického práva na žalobkyni, jakož i to, že si žalobkyně ponechala oba dva stejnopisy smlouvy, bez toho aniž by jeden předala žalovanému, a že došlo k důvodnému odstoupení od kupní smlouvy. Žalovaný vyjma SMS komunikace a listiny, jíž měl od smlouvy odstoupit, k těmto svým tvrzením neoznačil žádné jiné důkazy. Při tomto jednání zástupce žalovaného uvedl, že svědkyně [jméno FO] byla již vyslechnuta před trestním soudem, kde uvedla, že sama nepřepočítávala peníze, které měly být poskytnuty žalovanému, a dále, že žalovaný nechal smlouvu v sídle žalobkyně. Zástupce žalovaného dále uvedl, že podpisem smlouvy nelze dovozovat samotné předání smlouvy jako takové. Pokud je ve smlouvě takto formulováno zaplacení kupní ceny, pak si například žalobkyně mohla předání smlouvy zajistit podpisem kvitance, k čemuž však zřejmě nedošlo.

6. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi stranami došlo dne 12. 8. 2022 k uzavření kupní smlouvy, ve které se žalobkyně zavázala jakožto kupující zaplatit žalovanému, jakožto vlastníkovi vozidla, za vozidlo kupní cenu ve výši 60 000 Kč s tím, že dle článku IV. smlouvy kupní cenu kupující zaplatí v hotovosti při předání této smlouvy, což prodávající svým podpisem stvrzuje. V článku V. smlouvy se uvádí, že kupující prohlašuje, že byl prodávajícím seznámen se stavem vozidla, který odpovídá jeho stáří. V článku VI. smlouvy se uvádí, že kupující bere na vědomí, že prodávající bezprostředně po podpisu smlouvy zruší pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a kupující je povinen bezodkladně vozidlo pojistit. Nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí kupující a to na svůj základ. Dále se v tomto článku uvádí, že smlouva se uzavírá ve dvou vyhotoveních, z nichž každá smluvní strana obdrží jedno s tím, že zaplacením kupní ceny uvedené v článku IV. této smlouvy přechází na kupujícího vlastnické právo prodávaného motorového vozidla a vozidlo může kupující užívat od okamžiku zaplacení kupní ceny a podpisu této smlouvy. Listinou ze dne 23. 11. 2022 označenou jako oznámení o odstoupení od kupní smlouvy žalovaný oznámil žalobkyni, že odstupuje od kupní smlouvy z toho důvodu, že žalobkyně dosud nezaplatila celou kupní cenu; žalobkyně nechala provést zásah do výše uvedeného vozidla, vozidlo bylo zapůjčeno ke kontrole v servisu a nacenění případných oprav, dále se uvádí, že zaplacenou zálohu ve výši 40 000 Kč žalovaný zaplatí způsobem, který žalobkyně navrhne. Na tuto listinu bylo reagováno přípisem žalobkyně ze dne 27. listopadu 2022, jímž žalobkyně odmítla odstoupení od kupní smlouvy a žádala žalovaného o vrácení vozidla do její dispozice a vydání druhého klíče, velkého a malého technického průkazu, pokud se tak nestane, bude věc předána [právnická osoba]. Rozhodnutím správního orgánu č. j. [Anonymizováno]–[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí, s tím že v tomto rozhodnutí se dále mj. uvádí, že případné nesouhlasné vyjádření původního vlastníka k podané žádosti o vydání náhradního technického průkazu povede k rozhodnutí o nevyhovění žádosti a dále pak také k nesplnění povinnosti uvedené v ustanovení § 10 odstavec 1 zákona o podmínkách provozu vozidel týkající se evidenční kontroly, která nesmí být provedena více než jeden rok před podáním žádosti. V takovýchto obdobných případech, kdy není otázka vlastnictví postavena najisto, případně dojde k neřešitelné patové situaci, kdy vozidlo nelze převést pouze kvůli nemožnosti doložit zákonem uložené přílohy či provést evidenční kontrolu, je jediným východiskem rozhodnutí soudu v občanském soudním řízení na podkladě určovací žaloby, a pokud takovýto soud určí, že odvolatel je vlastníkem předmětného vozidla, uvede správní orgán na základě tohoto rozsudku údaje v registru silničních vozidel do souladu s takovýmto rozhodnutím soudu. Z faktury číslo [hodnota] vystavené [jméno FO] bylo zjištěno, že tento fakturoval žalobkyni dne 8. 11. 2022 za opravu vozidla částku ve výši 39 000 Kč s lhůtou splatnosti 9. 11. 2022. Žalobkyni bylo na základě usnesení policejního orgánu ze dne 20. 2. 2023 vydáno vozidlo, které bylo předtím zadrženo u žalovaného. Z obsahu obžaloby okresního státního zastupitelství [adresa]-[Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]-[Anonymizováno] bylo zjištěno, že na žalovaného byla podána obžaloba ke zdejšímu soudu pro [podezřelý výraz] [Anonymizováno] dle § [Anonymizováno] odstavec [Anonymizováno] písm. [Anonymizováno]) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že poté, co došlo na základě kupní smlouvy ze dne 12. 8. 2022 k převodu vlastnického práva na žalobkyni, se dne 23. 11. 2022 zmocnil vozidla, čímž naplnil skutkovou podstatu trestného činu [Anonymizováno] tak, že si přisvojil věc cizí tím, že se jí zmocnil a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou.

7. Z výpisu z registru silničních vozidel ze dne 28. 11. 2023 bylo zjištěno, že jako vlastník vozidla je v registru zapsán žalovaný. Z potvrzení [právnická osoba] na č. l. 72 spisu bylo zjištěno, že žalobkyně měla u této pojišťovny sjednáno pojištění odpovědnosti při provozu od 15. 12. 2022 do 14. 12. 2023. Následně od 15. 12. 2023 má žalobkyně sjednáno pojištění u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (pojistka u [Anonymizováno] na č. l. 73 spisu)

8. Z obsahu SMS, které si mezi sebou vyměnili žalovaný a jednatel žalobkyně (založeny ve spise na č. l. 48 a 76-94) bylo zjištěno, že žalovaný kontaktoval jednatele žalobkyně s návrhem na prodej vozidla, kdy poté dne 9. 8. 2022 napsal, že cca 40 000 Kč by potřeboval brzy a zbytek, jak se to bude hodit. Jednatel žalobkyně na to uvedl, nechť se domluví žalovaný s [Anonymizováno] (vyslechnutá svědkyně), která má všechny instrukce. Následně 18. 8. píše žalovaný jednateli žalobkyně, zda by byl velký problém, kdyby srovnali to auto, které jde do servisu až v pondělí, na to následuje reakce jednatele žalobkyně, který uvádí, že dohoda zněla jasně - zbytek peněz, po servisu, dohodli jsme se také na poslání fota rozsudku o výživném a dále na dokončené insolvenci do konce července, ani jedno nenastalo. K obsahu této zprávy žalovaný uváděl, že toto je doklad o tom, že bylo skutečně zaplaceno toliko pouze 40 000 Kč a zbytek kupní ceny ve výši 20 000 Kč nebyl uhrazen. Na to zástupce žalobkyně uvedl, že pokud jde o tuto dohodu, tak se jednalo o dohodu vztahující se k tomu, že žalovaný před prodejem vozidla tvrdil, že na vozidle je nutné pouze drobnější opravy spočívající v nutné výměně EGR ventilu za cca 7 000 Kč. Na to mu jednatel žalobkyně přislíbil, že pokud by tomu skutečně tak mělo být, pak by tedy žalovanému nad stanovenou kupní cenu ještě nějaké peníze zaplatil, ale kupní cena již byla zaplacená. V SMS zprávě ze dne 9. 11. 2022, se žalovaný ptá žalobkyně, kolik mu doplatí za auto. Na to následuje zpráva jednatele žalobkyně, ve které se uvádí – [Anonymizováno], nula. Původně jste říkal, že stačí udělat jen ventil, že jinak je auto ok. Mluvil jste s mechanikem, zrovna dnes mu proplácíme fakturu za 39 000 Kč. Nefunguje tam zamykání, na což potřebujeme váš druhý klíč. Má to kosmetické vady. Sečteno a podtrženo, připočtena STK, čas lidí, co se tomu věnovali, převozy, převod atd. a jsme nad 100 000 Kč, což je prodejní cena vozu (po spravení kosmetiky, což budou další náklady). Ve zkratce, jsem i tak v minusu. Ten mechanik mi říkal, že by ho od vás za více jak 25 tis. nekoupil a že 50 je dost na cenu vozu. Nezapomeňte taky, že jsem vám dal bezúročnou půjčku - při inflaci 17 %, na ni ztrácím 9 000 při splátce za dva roky. Před touto SMS zprávou si strany psaly SMS zprávy ohledně dohody o užívání jiného vozidla [Anonymizováno] [Anonymizováno], nicméně v SMS zprávě ze dne 8. listopadu 2022 žalobkyně podmiňovala tuto dohodu tím, že trvá na předání dokladů a klíčů od [Anonymizováno], žalobkyně uvádí, že to probírala s právníkem a není problém převod zajistit soudně, když se bude jednat jen o zbytečných 12 000 Kč na nákladech, které by se připočítaly žalovanému vrub, nicméně to žalobkyně považuje za velmi zbytečný úkon, ale případně k němu bude nucena přistoupit, neboť do auta nainvestovali peníze, které chtějí zpět. Z obsahu SMS zpráv je dále evidentní, že žalovaný opakovaně žádal žalobkyni o poskytování záloh na mzdu a zápůjček (k tomu srov. obsah SMS zpráv založený na č. l. 76-94 spisu).

9. Věrohodnost skutkových tvrzení žalovaného je snižována tím, že žalovaný u ústního jednání dne 5. 1. 2024 uvedl na straně čtyři protokolu jednání, že odebíral materiál na dodací list, žádnou hotovost od žalobkyně nikdy nepřevzal, nicméně na č. l. 81 je zanesena SMS zpráva, ve které sděluje žalobkyni, že bude potřebovat peníze na trámy a bude muset půjčit v Deku podval a kupovat kulatinu na příčníky za cca 25 000 Kč. Na to reagovala žalobně tak, že [Anonymizováno] s penězi na ubytovnu a už je pryč a na to reaguje žalovaný, že postačí zaslání peněz na účet dle toho, jak bude chtít. Rovněž i svědkyně [jméno FO] uvedla (jak bude popsáno níže), že žalovaný nakládal s hotovostními platbami.

10. Z obsahu výslechu svědkyně [jméno FO], zaměstnankyně žalobkyně, bylo zjištěno, že žalovaný vozidlo parkoval na pozemku žalobkyně asi rok a to z toho důvodu, že vozidlo potřebovalo nějakou opravu a žalovaný na tu opravu neměl. Zhruba po roce ho firma odkoupila v srpnu 2022, neboť žalovaný potřeboval peníze. Kupní smlouva se řešila v kanceláři žalobkyně, čemuž byla svědkyně přítomna a byla přítomna jak podpisu, tak i předání kupní smlouvy. Kupní smlouvu připravovala brigádnice, kdy žalovaný jako vždycky pospíchal na peníze. Svědkyně kupní smlouvu zkontrolovala a zběžně prolítla, bylo to v rychlosti. Instrukce k uzavření smlouvy dostala svědkyně od jednatele žalobkyně a následně je tedy předala brigádnici k zanesení do smlouvy. Součástí těchto instrukcí bylo i ujednání o kupní ceně ve výši 60 000 Kč. Svědkyně vyloučila, že by zde mělo být nějaké jiné ujednání ohledně jiného zaplacení kupní ceny, s tím, že pokud by to tak bylo, tak by o tom věděla. Vždy, když sepisovali kupní smlouvy, tak se tam dávala věta, že kupní cena se zaplatí při podpisu smlouvy. K předání peněz uvedla, že jednatel žalobkyně předal peníze žalovanému, oba si přepočítávali peníze, nicméně ona sama tyto peníze nepřepočítávala, ale vzhledem k tomu, že si zkontrolovali oba smlouvu a podepsali ji, tak vychází z toho, že se předala částka 60 000 Kč, která byla uvedena ve smlouvě. K dotazu soudu, zda pokud by měla být předána jiná částka než 60 000 Kč, zda by o tom věděla, uvedla, že ano, to by se určitě řeklo. Dále pak svědkyně uvedla, že žalovaný si smlouvu spolu s plnou mocí odnesl s sebou, protože se mělo převádět na úřadě a bylo potřeba ověřit plnou moc k převodu vlastnického práva. Smlouvu si odnesl s sebou. K dotazu, z jakého důvodu nedošlo k převodu v registru, svědkyně uvedla, že žalovaný se následně vrátil s tím, že u sebe nemá občanku, takže si nemůže nechat ověřit podpis. Následně se nikdy nedočkali toho, že by si nechal úředně ověřit podpis a nedonesl ani doklady k vozidlu jako velký technický průkaz a druhý klíč. Následně pak bylo vozidlo odvezeno do autoservisů k opravě, vozidlo odvážel do autoservisu sám žalovaný. Svědkyně dále uvedla, že je jí známa ta skutečnost, že následně došlo ze strany žalovaného k odstoupení od smlouvy, kdy poprvé až v této listině zaznamenala informaci ohledně toho, že nemělo dojít k doplacení celé kupní ceny za vozidlo. Svědkyně dále uvedla, že nevystavovali výdajový pokladní doklad na zaplacenou kupní cenu, neboť to ve firmě funguje tak, že svědkyně vždy smlouvy posílá účetní, která následně vystaví účetní doklad, takže účetní doklad tam byl, ale ve chvíli, kdy se smlouva podepisovala, tak tam nebyl, k jeho vystavení došlo až následně. Svědkyně se dále vyjadřovala k tomu, že žalovaný dluží jednateli žalobkyně peníze ze zápůjčky. Dále pak svědkyně uvedla, že žalovaný nakládal hotovostními platbami, například nákupy v [Anonymizováno] platil v hotovosti. Svědkyně dále uvedla, že pokyny k podpisu smlouvy dostala ještě ten den, kdy byla smlouva uzavřena, bylo to všechno narychlo, protože žalovaný pospíchal na peníze, peníze pocházely z firemní kasy, která je umístěna ve firmě.

11. K návrhu zástupce žalovaného k posouzení věrohodnosti svědkyně soud přečetl stranu 8 protokolu z jednání z 20. 9. 2023 z trestní věci žalovaného vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], ze kterého bylo zjištěno, že jednatel žalobkyně [Anonymizováno] ve své svědecké výpovědi uvedl, že žalovaný nám nechal oba výtisky smluv v kanceláři. S ohledem na to zástupce žalovaného uváděl, že toto je v rozporu s tím, co uvedla sama svědkyně, dále pak byla přečtena část výpovědi [Anonymizováno], rovněž na straně 8 protokolu a kde se uvádí, že pokud žalovaný tvrdí, že dostal jen 40 000 Kč, tak k tomu uvádím, že tam to bylo domluvený tak, že dostal něco nad rámec kupní smlouvy. V tu chvíli, kdy to bude opravdu jenom ten egrventil, že bysme mu dali třeba nějaký ještě peníze, kdyby to auto opravdu mělo tu hodnotu, s tím, že rovněž i ve vztahu k tomuto odkazoval na sníženou věrohodnost svědkyně, neboť tato uvedla, že jí ničeho známo o takovéto dohodě nebylo.

12. Žádné další důkazy nebyly v řízení navrhovány a tudíž ani prováděny.

13. Podle § 80 o. s. ř. platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom právní zájem.

14. Podle § 1099 občanského zákoníku z. č. 89/2012 Sb. (dále též jen „občanský zákoník“) se vlastnické právo k věci určené jednotlivě převádí už samotnou smlouvu k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

15. Podle § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2002 odst. 1 občanského zákoníku platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

16. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se prodávající kupní smlouvou zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

17. Soud se nejprve zabýval tím, zda je na určení vlastnického práva dán naléhavý právní zájem. K této problematice soud odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. ÚS 114/2020 ze dne 9. 11. 2021, ze kterého se podává, že požadavek na doložení dokumentů v řízení o žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla, neposkytl-li nový nebo dosavadní vlastník vozidla dostatečnou součinnost, není skutečnou překážkou k tomu, aby se žadatel mohl domoci změny či odstranění údaje o své osobě v registru silničních vozidel tak, aby odpovídal skutečnému stavu za podmínky, jde-li tak učinit na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení vlastnictví k danému vozidlu a rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Odo 10/2006 ze dne 27. 6. 2007, ve kterém Nejvyšší soud uvedl, že žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu, když bez tohoto určení nelze eventuálně dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popřípadě v technickém průkazu vozidla. Není rozhodné, že se touto určovací žalobou neřeší vydání vozidla, tedy splnění povinnosti, ale jejím prostřednictvím lze dodržet povinnost týkající se evidence motorových silničních vozidel a vytvoří se jí též právní základ, který by mohl účastníky vést k odvrácení například sporu o vydání věci. V daném sporu bylo zjištěno, že mezi stranami je sporná otázka vlastnického práva k předmětnému vozidlu, kdy žalobkyně dovozovala své vlastnické právo z uzavřené kupní smlouvy, naopak žalovaný uváděl, že k převodu vlastnického práva nedošlo, neboť nebyly naplněny podmínky uvedené v kupní smlouvě pro převod vlastnického práva (plné zaplacení kupní ceny), pročež žalovaný mj. od kupní smlouvy odstoupil. Žalovaný dále pak k dotazu soudu uvedl, že v případě, kdy by bylo zahájeno řízení o změnu vlastníka v registru silničních vozidel, pak by žalobkyni součinnost v tomto řízení neposkytl, neboť se cítí být vlastníkem vozidla. S ohledem na obsah rozhodnutí správního orgánu č. j. [Anonymizováno]–[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] (č. l. 9 – 11 spisu) je za takového stavu zcela evidentní, že by správní orgán žádosti žalobkyně o zápis změny vlastníka vozidla nevyhověl a vyžadoval by po žalobkyni předložení pravomocného určovacího rozsudku civilního soudu. Za takovéhoto stavu, kdy je zcela evidentní, že by nebylo možné bez určovacího rozsudku dospět k zápisu o změně vlastníka vozidla za situace, kdy žalobkyně soudu předložila nabývací titul, který žalovaný sporuje a současně vylučuje součinnost v řízení o přepisu vlastníka vozidla v registru, soud dospěl k závěru, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení jejího vlastnického práva s odkazem na citovanou judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Na tomto závěru soud setrvává i za situace, kdy nebylo zahájeno řízení podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb., neboť je zcela evidentní, že by žalovaný neposkytl v tomto řízení součinnost, v opačném případě, pokud by soud vyžadoval po žalobkyni podstoupení tohoto správního řízení s jasně daným zamítavým závěrem, by se jednalo o přepjatý formalismus.

18. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby. Mezi stranami byla sporná otázka vlastnictví vozidla, kdy žalovaný opakovaně uváděl, že nedošlo k převodu vlastnického práva, neboť nebyly naplněny podmínky uvedené v kupní smlouvě. K tomuto soud mimo jiné i s ohledem na sníženou věrohodnost skutkových tvrzení žalovaného (viz bod 9 tohoto rozsudku) uvádí, že tvrzení žalovaného o nezaplacení plné kupní ceny a důvodném odstoupení od smlouvy byla vyvrácena provedeným dokazováním, po jehož ukončení dospěl soud k závěru o tom, že skutková verze předložená žalobkyní se jeví soudu logickou a daleko uvěřitelnější než ta, se kterou pracoval v průběhu řízení žalovaný. Je pravdou, že v kupní smlouvě se uvádí, že kupní cenu zaplatí kupující v hotovosti při předání této smlouvy, což prodávající svým podpisem stvrzuje, kdy se jedná o velice nevhodné stanovení splatnosti (a předání) kupní ceny, nicméně na stranu druhou je nutné přihlédnout i k té skutečnosti, že na straně 3 kupní smlouvy se uvádí, že smlouva se uzavírá ve dvou vyhotoveních, z nichž každá smluvní strana obdrží jedno, kdy žalovaný současně u prvního ústního jednání prohlásil, že tuto smlouvu skutečně podepsal. Pokud tedy smlouvu podepsal, je evidentní, že musela být v jeho dispozici. Skutečnost, že tato smlouva byla následně předána žalovanému, dále vyplývá z výslechu svědkyně [jméno FO], která byla přítomna podpisu a předání kupní smlouvy žalovanému. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný skutečně uzavřel takovouto kupní smlouvu a dále, že došlo k jejímu předání, jak potvrdila svědkyně [jméno FO], která uvedla, že k podpisu smlouvy a jejímu předání žalovanému došlo. Pokud byla ze strany žalovaného sporována věrohodnost svědkyně [jméno FO] s ohledem na to, že jednatel žalobkyně měl u trestního soudu uvést, že výtisky kupní smlouvy měl žalovaný ponechat v sídle žalobkyně, a tedy nedošlo k odnesení si tohoto výtisku s sebou, jak uvedla svědkyně [jméno FO], pak k tomuto soud uvádí, že se skutečně jedná o marginální a nikoliv důležitý rozdíl ve výpovědích jednatele žalobkyně a samotné svědkyně, kdy navíc obě verze svědčí o tom, že žalovanému byla smlouva předána do jeho dispozice a je již pouze na žalovaném, jakým způsobem s takovouto smlouvou naloží, tj. jestli jí ponechá v sídle žalobkyně či si ji odnese s sebou, to nemá ale však žádný vliv na věrohodnost slyšené svědkyně a zejména na tu skutečnost, že prokazatelně došlo k předání smlouvy žalovanému. Za stavu, kdy bylo prokázáno předání smlouvy žalovanému, platí čl. IV kupní smlouvy, dle kterého žalovaný podpisem smlouvy potvrdil zaplacení plné kupní ceny v hotovosti. Skutková verze předložená žalovaným, který uváděl, že mělo dojít k zaplacení toliko jen 40 000 Kč, ač se v kupní smlouvě uvádí částka 60 000 Kč, je pro soud neuvěřitelná, neboť žalovanému vůbec ničeho nebránilo v tom, aby kupní smlouvu uzavřel s výhradou či v jiném znění, ve kterém by tato jeho skutková verze skutečně byla věrohodně zanesena, neboť žalovanému ničeho nebránilo, aby si nechal do kupní smlouvy zanést to, že kupní smlouva bude zaplacena například ve splátkách, anebo až po opravě vozidla. S přihlédnutím k finanční situaci žalovaného, který opakovaně žádal po svém zaměstnavateli vyplácení záloh na mzdu či zápůjčky, je soud přesvědčen, že v případě jiného ujednání o placení kupní ceny by žalovaný na takovémto ujednání trval. Zaplacení kupní ceny ve výši 60 000 Kč bylo dále prokázáno mj. výslechem svědkyně [jméno FO], která sice uvedla, že nepřepočítávala peníze, nicméně viděla, jak žalovaný a jednatel žalobkyně peníze přepočítávají a následně podepisují smlouvy. Lze navíc předpokládat, že pokud by mezi stranami existovalo nějaké jiné ujednání o kupní ceně, že by toto strany při podpisu smlouvy mezi sebou probíraly a svědkyně by se k tomu vyjádřila v rámci svého výslechu, tak se nestalo.

19. Soud rovněž uvěřil prokázaným tvrzení žalobkyně o dohodě o zaplacení neurčité částky nad rozsah kupní ceny v případě levné opravy vozidla, která vyplývá z SMS korespondence účastníků, kdy se sám žalovaný 6 dnů po podpisu smlouvy ptal žalobkyně, kdy srovnají to auto, na což žalobkyně reagovala nejprve tak, že dohoda zněla jasně – zbytek peněž až po servisu a po předložení rozsudků o výživném a dokončené insolvenci. Dále toto a zaplacení plné kupní ceny ve výši 60 000 Kč při podpisu smlouvy jednoznačně vyplývá z SMS zprávy z 9. listopadu 2022, ve které jednatel žalobkyně na dotazy žalovaného, kolik mu bude doplaceno, uvádí [Anonymizováno], nula, původně jste říkal, že stačí udělat jen ventil, jinak je auto ok. Mluvil jsem s mechanikem, zrovna dnes mu proplácíme fakturu za 39 000 Kč (...) Sečteno a podtrženo připočítáme STK, čas lidí, kteří se tomu věnovali, převozy, převod a jsme nad 100tis., což je prodejní cena vozu (...). Z této SMS zprávy je tedy zcela evidentní, že žalobkyně musela zaplatit na kupní ceně částku ve výši 60 000 Kč, která po připočtení opravy vozidla a dalších nákladů přesahuje oněch 100 000 Kč, o kterých píše v SMS zprávě. Tato SMS zpráva byla žalovanému doručena, žalovaný její obsah v dalších zprávách nikterak nerozporoval. To, že došlo k zaplacení částky 60 000 Kč lze dále nepřímo dovodit i z toho, že žalobkyně po podpisu smlouvy a opravě vozidla postupovala v souladu s čl. VI. kupní smlouvy a nechala vozidlo pojistit a prohlášení žalovaného u ústního jednání dne 5. 1. 2024, který uvedl, že zákonné pojištění nehradí. Převod vlastnického práva na základě kupní smlouvy z 12. 8. 2022 dále vyplývá i z té skutečnosti, že žalobkyně s vozidlem jako vlastník několik měsíců nakládala, neboť jej nechala po podpisu smlouvy opravit, což odpovídá i prohlášení stran v kupní smlouvě, že zaplacením kupní ceny přechází vlastnické právo na kupujícího, který může vozidlo užívat od zaplacení kupní ceny a podpisu této smlouvy, neboť jen těžko si lze představit, že by žalobkyně nechávala na své náklady opravit vozidlo (a hradila pojistné), pokud by k němu nenabyla vlastnické právo. Žalobkyně tudíž s vozidlem po podpisu smlouvy jednoznačně a se souhlasem žalovaného, který mj. vozil vozidlo po autoopravářích, jako skutečný vlastník nakládala, což svědčí o platném převodu vlastnického práva a splnění smluvních podmínek uvedených v kupní smlouvě. Pokud žalovaný naopak uváděl, že nebyla zaplacena celá kupní cena a případně, že došlo k důvodnému odstoupení od smlouvy, pak k tomuto soud uvádí, že důkazní břemeno nese ten účastník, který ze svých skutkových tvrzení vyvozuje pro sebe pozitivní důsledky. Za takovéhoto stavu tedy soud (vědom si judikatury vyšších soudů) poskytl procesní poučení i straně žalované, aby tato svá tvrzení prokázala, vyjma SMS korespondence stran a odstoupení od smlouvy, žalovaný ke svým tvrzením neoznačil žádné další důkazní návrhy a své důkazní břemeno neunesl. Tvrzení žalovaného byla navíc vyvrácena provedeným dokazováním, kterým byla prokázána skutková tvrzení žalobkyně vyvracející tvrzení žalovaného o nezaplacení kupní ceny v plném rozsahu. Jelikož soud dospěl k závěru o platném převodu vlastnického práva a zaplacení kupní ceny, nemohlo dojít k platnému odstoupení od kupní smlouvy pro důvody uváděné žalovaným. Tvrzení žalovaného byla tedy jednoznačně vyvrácena provedeným dokazováním. Za daného stavu tedy soud dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, neboť tvrzení žalobkyně byla v řízení prokázána, a podané žalobě vyhověl.

20. Výrok II. tohoto rozsudku je odůvodněn § 142 odstavec 1 o.s.ř. dle kterého má v řízení úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají dle § 137 o.s.ř. ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a dále pak z odměny zástupce žalobkyně za poskytování právních služeb ve výši dle § 7 advokátního tarifu a § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu ve výši 1 500 Kč za úkon, a to dle § 11 advokátního tarifu za 1 x převzetí a příprava zastoupení, 1 x podání návrhu ve věci samé, 1 x písemné podání (replika) a 2 x účast zástupce žalobkyně u soudního jednání dne 5. 1. 2024 a 12. 1. 2024, dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu 5 režijních paušálu po 300 Kč, celkem pak náklady včetně 21 % DPH ve výši 1 890 Kč představují částku ve výši 12 890 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit u žalobkyně k rukám jejího zástupce v tří měsíční lhůtě, to vše dle § 149 odstavec 1 o.s.ř. a ustanovení § 160 o.s.ř.

Poučení