36 C 242/2021-574

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o zaplacení 3 936 460,18 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Soud zastavuje řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 164 151,79 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 164 151,79 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 771 700,06 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 697 281,56 Kč za dobu od 24. 7. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 608,33 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 772 308,39 Kč za dobu od 22. 7. 2021 do 23. 7. 2021 a dále z částky 75 026,83 Kč za dobu od 24. 7. 2021 do zaplacení.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 396 436 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala náhrady nákladů na opravu díla zhotoveného [právnická osoba] s.r.o. na základě smlouvy o dílo uzavřené dne [datum]. Předmětem díla byla rekonstrukce podkroví budovy [příjmení] včetně opravy střechy. Sádrokartony použité v podkroví na obložení krovů, stropní konstrukce a příček však nesplňovaly požadavky na požární bezpečnost staveb, proto podkroví nebylo možné zkolaudovat a sádrokartonové konstrukce musely být doplněny ještě jednou vrstvou sádrokartonu, za což žalobkyně zaplatila 149 409,67 Kč včetně DPH. Kvůli doplnění sádrokartonové vrstvy musely být demontovány a opětovně namontovány požární hlásiče, což si vyžádalo náklady ve výši 4 868,33 Kč včetně DPH, a dřevěné prvky v podkroví musely být natřeny protipožárním nátěrem, za což žalobkyně zaplatila 14 742,12 Kč včetně DPH.

2. I oprava střechy byla dle žalobkyně provedena vadně. Vady vykazovaly prakticky všechny vrstvy střešního pláště – neukotvená střešní krytina, nepřesné laťování, parotěsnící fólie namísto paropropustné, nedostatečně zesílené krokve, nerovnoměrně rozmístěná termoizolace, vadně provedené a upevněné klempířské prvky – a musely být demontovány a opětovně provedeny, což si vyžádalo náklady ve výši 3 633 083,40 Kč včetně DPH a náklady na stavební dozor při opravě střechy ve výši 59 938,16 Kč včetně DPH. Vady střechy popsal znalec ing. [jméno] [příjmení] ve svém znaleckém posudku, za který žalobkyně zaplatila 74 418,50 Kč včetně DPH, které též uplatnila k náhradě.

3. Náklady na odstranění vad díla, které odstranily třetí osoby, protože zhotovitel na výzvy žalobkyně nereagoval a byl na něj prohlášen konkurs, uplatnila žalobkyně včetně 8,5% úroku z prodlení, který požadovala od 22. 7. 2021 do zaplacení, neboť žalovaného vyzvala k zaplacení dopisem ze dne [datum] a k zaplacení mu poskytla 14denní lhůtu.

4. Žalovaný náklady na odstranění vad díla hradit odmítl, protože to nebyl on, kdo dílo vadně zhotovil, a nebyl seznámen s prováděnými činnostmi. Sádrokartonové konstrukce v podkroví 5. Žalobkyně po úplném doplnění tvrzení tvrdila, že žalovaný zpracoval projektovou dokumentaci pro zadání stavby, v níž navrhl na podhledy v podkroví sádrokartonové desky o tloušťce 12,5 mm s požární odolností 15 minut, přestože v dokumentaci, která stanovila požárně bezpečnostní řešení stavby, je vyžadováno na opláštění krovu a stropní konstrukce použití sádrokartonových desek s odolností proti požáru 30 minut. Podkroví, které bylo realizováno podle projektové dokumentace vypracované žalovaným, tak neodpovídalo podmínkám na požární bezpečnost staveb, nemohlo být zkolaudováno a musela být dodatečně doplněna ještě jedna 12,5 mm sádrokartonová vrstva a kvůli tomu demontovány a opětovně namontovány požární hlásiče, což si vyžádalo náklady ve výši 149 409,67 Kč na doplnění sádrokartonových konstrukcí a náklady ve výši 4 868,33 Kč na demontáž a opětovnou demontáž požárních hlásičů. Tyto náklady požadovala žalobkyně nahradit po žalovaném.

6. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaný nejprve v [anonymizováno] [rok] zpracoval dokumentaci pro zadání stavby – rekonstrukce a oprava podkrovního prostoru objektu [příjmení], v níž je uveden jako autor stavební části dokumentace, odpovědný projektant stavby a autor rozpočtu. V průvodní části této dokumentace žalovaný uvedl, že cílem rekonstrukce je vytvoření ubytovacích kapacit v podkroví. Podhled bude tvořen 12,5 mm, 15 mm sádrokartonovou deskou s požární odolností 15 minut (viz technická zpráva) a skladba střechy měla být též ukončena sádrokartonem o tloušťce 12,5 mm (viz řez střešním pláštěm). Co se týče požárně bezpečnostního řešení odkazuje se žalovaný ve své projektové dokumentaci na samostatnou požární zprávu. Tato byla zpracována již pro stavební povolení v říjnu/listopadu 2016 Ing. [jméno] [příjmení], který ve 3. NP budovy [příjmení] u stropní konstrukce stanovil sádrokartonový podhled s požární odolností REI 30 DP1 a povinnost obložit viditelné prvky krovu sádrokartonem s požární odolností R 30 minut (viz požárně bezpečnostní řešení, dokumentace pro stavební povolení schválená stavebním úřadem 3. 3. 2017).

7. Žalobkyně uzavřela smlouvu o dílo na zhotovení díla – technické zhodnocení a oprava podkrovního prostoru objektu [příjmení] – v rozsahu a kvalitě a za cenu stanovenou položkovým rozpočtem, v němž bylo co se týče sádrokartonových konstrukcí dohodnuto použití sádrokartonových desek D112 GKF 12,5 mm na podhledy, 2×12,5 mm GKF tl. 15 mm na příčky a sádrokarton GKFI tl. 125 mm na předsazené stěny.

8. Jednatel [právnická osoba] [obec] s.r.o., která realizovala doplnění sádrokartonové vrstvy v podkroví [příjmení] (smlouva o dílo mezi žalobkyní a [právnická osoba]), v e-mailu ze dne [datum] uvedl, že požární odolnost 30 minut nemá sádrokartonová deska GKF tloušťky 12,5 mm, ale až dvě takové desky (2×12,5mm GKF). Dle Ing. [příjmení] proto sádrokartonové podhledy a předstěny v podkroví [příjmení] požadavek na 30 minutovou požární odolnost nesplňují, čehož lze dosáhnout doplněním 12,5 mm sádrokartonové desky GKF.

9. Skutečnost, že požární odolnost minimálně 30 minut splňuje GKF sádrokartonová deska o tloušťce 25 mm (12,5 mm×2), potvrzuje i zkolaudování podkroví budovy [příjmení], jak vyplývá z kolaudačního souhlasu ze dne [datum] vydaného stavebním úřadem poté, kdy [právnická osoba] [obec] s.r.o. na základě smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] doplnila v 3. a 4. NP podkroví budovy [příjmení] 12,5 mm sádrokartonovou desku GKF na šikminy, do podhledu a na příčky, viz položkový rozpočet, který je nedílnou součástí smlouvy o dílo z [datum] a určuje rozsah a kvalitu díla (čl. II bod 1 smlouvy o dílo).

10. Jelikož s [právnická osoba] s.r.o. si žalobkyně ve smlouvě o dílo odkazem na položkový rozpočet dohodla v podkroví budovy [příjmení] sádrokartonové konstrukce jen o tloušťce 12,5 mm, bylo dílo ohledně sádrokartonových konstrukcí realizováno v souladu se smlouvou, tudíž bez vad (§ 2615 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.)).

11. Položkový rozpočet, který vymezuje dílo, byl zpracován podle projektové dokumentace pro zadání stavby, která však v části týkající se sádrokartonových konstrukcí odporuje požárně bezpečnostním řešení.

12. Žalovaný je v projektové dokumentaci pro zadání stavby uveden jako její autor a je pod ní podepsán, tudíž ve smyslu § 158 odst. 2 písm. g) z. č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2017, tj. v době, kdy byla projektová dokumentace zpracována (dále jen stavební zákon), odpovídá dle § 159 odst. 2 stavebního zákona za její správnost, úplnost a celistvost a za to, že stavba dle ní provedená bude bezpečná. Žalovaný byl současně při zpracování projektové dokumentace povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu daného stavebního záměru (§ 159 odst. 2 stavebního zákona). Obecným požadavkem na výstavbu jsou dle § 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona i technické požadavky stanovené prováděcími předpisy. Jedním z těchto požadavků je dle § 8 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 268/2009 Sb. požadavek na požární bezpečnost stavby, na kterou dohlíží státní požární dozor, který posuzuje projektovou dokumentaci stavby v rozsahu požárně bezpečnostního řešení, které muselo být v případě budovy [příjmení] jako kulturní památky zpracováno a představuje závazné stanovisko dle stavebního zákona (§ 31 odst. 1 písm. b), odst. 4 z. [číslo] ve znění účinném do 31. 12. 2017). Není-li závazné stanovisko při realizaci stavby dodrženo, nevydá stavební úřad kolaudační souhlas (§ 119 odst. 2, § 122 z. č. 183/2006 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2017).

13. Pokud žalovaný v projektové dokumentaci v rozporu se závazným požárně bezpečnostním řešením navrhl sádrokartonové konstrukce podhledů a šikmin ze sádrokartonu, jehož požární odolnost je kratší než 30 minut, porušil svou zákonnou povinnost stanovenou v § 159 stavebního zákona dbát při zpracování projektové dokumentace obecných požadavků na výstavbu včetně technického požadavku na požární bezpečnost staveb. Žalovanému jako odborníkovi v oboru projektování staveb je třeba přičítat zavinění minimálně ve formě nevědomé nedbalosti, neboť s požadavky na požární bezpečnost stavby se byl povinen seznámit, a pokud tak neučinil, jde tato nevědomost k jeho tíži. Zákonná povinnost respektovat požadavky na požární bezpečnost staveb při jejich projektování sleduje ochranu před vznikem požáru. Žalobce tak porušil ochrannou normu a v souladu s § 2910 o. z. odpovídá za škodu, kterou zaviněným porušením své povinnost stanovené na ochranu před požáry způsobil a která by nebýt porušení povinnosti nevznikla.

14. Újmou vzniklou v důsledku porušení povinnosti respektovat při projektování stavby požadavky na požární bezpečnost stavby jsou i náklady na opravu stavby, které musely být vynaloženy, aby byla stavba uvedena do souladu s požadavky na požární bezpečnost stavby a aby byla řádně zkolaudována. Současně za náklady vynaložené v příčinné souvislosti s porušením povinnosti je možné považovat pouze takové náklady, které by nebýt tohoto porušení nevznikly, což nelze říct o nákladech na zesílení sádrokartonových konstrukcí v podkroví, které žalobkyně uplatnila k náhradě, neboť tyto by musely být vynaloženy i nebýt pochybení žalovaného.

15. Požárně bezpečnostním požadavkům dostojí podle požárně bezpečnostního řešení pouze sádrokarton s požární odolností 30 minut, což je sádrokarton GKF až o tloušťce 25 mm (viz sdělení ing. [příjmení]), s nímž by musela projektová dokumentace respektující požárně bezpečnostní řešení počítat. Žalobkyně uplatnila k náhradě pouze náklady na materiál a montáž 12,5 mm vrstvy sádrokartonu, které by musela vynaložit, aby dostála požadavku na požární bezpečnost podkroví a stavbu zkolaudovala, i kdyby projektová dokumentace vadu neměla.

16. Žalobkyně v průběhu řízení reflektovala, že náklady na materiál a montáž druhé vrstvy sádrokartonu nepředstavují náklady navíc, a vzala žalobu v této části zpět. Výrokem I tak soud řízení dle § 96 odst. 1, 2, 3 o.s.ř. zastavil ohledně částky 149 409,67 Kč, kterou žalobkyně zaplatila včetně DPH za dodělání druhé vrstvy sádrokartonu.

17. Vícenáklady, které by žalobkyně vynaložit nemusela nebýt porušení povinnosti žalovaného při projektování stavby, naopak představovaly náklady na demontáž a montáž požárních hlásičů, které byly zabudovány v podhledu v podkroví budovy [příjmení] a při zdvojení sádrokartonové konstrukce podhledu musely být dočasně demontovány. Tyto vícenáklady představují škodu, tj. majetkovou újmu, která by nebýt vady projektové dokumentace nevznikla (§ 2951 odst. 1 o.z.).

18. Obchodní [právnická osoba] s.r.o. vyúčtovala za demontáž požárních detektorů 2 768 Kč (faktura [číslo] z [datum]) a za montáž detektorů 1 492 Kč (faktura [číslo] ze dne [datum]), celkem 4 260 Kč, které jí žalobkyně uhradila dne [datum] a [datum] (viz výpis z účtu žalobkyně z uvedených dnů). Soud tak zavázal žalovaného k náhradě této částky, která představuje škodu, která vznikla žalobkyni v důsledku vady projektové dokumentace zhotovené žalovaným.

19. Pokud žalobkyně požadovala i zaplacení DPH z částky 4 260 Kč ve výši 608,33 Kč, k jeho zaplacení žádné důkazy nepředložila, přestože si byla vědoma, že tak neunese důkazní břemeno a žaloba bude v této části zamítnuta. Proto soud žalobu ohledně částky 608,33 Kč zamítl.

20. Pokud se týká nákladů na protipožární nátěr ve výši 14 742,12 Kč, žalobkyně v průběhu řízení zjistila, že tento nátěr vůbec nebyl součástí díla, proto žalobu vzala v této části zpět a soud řízení ohledně částky 14 742,12 Kč zastavil (§ 96 odst. 1, 2, 3 o.s.ř.). Střecha 21. Žalobkyně po žalovaném jako stavebním dozoru dále požadovala nahradit náklady na odstranění vad střechy. Tvrdila, že rekonstrukce střechy provedla [právnická osoba] s.r.o. v rozporu se smlouvou o dílo z [datum] a v rozporu s postupy obvyklými při montáži jednotlivých střešních vrstev. S odvoláním na znalecké posudky Ing. [jméno] [příjmení] vytýkala tyto vady díla: a) na zesílení krokví nebyly použity hranoly 80/140 mm dohodnuté ve smlouvě o dílo, ale jen 80/100 mm b) nárožní krokve byly nesprávně zesíleny spojením 4 latí, což není náhrada za hranol c) byly použity krátké hranoly, zesílení pak není po celé délce krokve d) jeden trám byl napaden hnilobou e) střešní tašky nebyly ukotveny f) nepřesné laťování a v úžlabích chyběly latě úplně g) spojování latí mezi kontralatěmi, ne na kontralatích – latě se prohnou a tašky spadnou h) na polovině plochy střechy použita parotěsnící fólie namísto difúzní (paropropustné) i) hydroizolace netěsnila kolem vikýřů, střešních oken a komínů a propouštěla vodu j) tepelná izolace nebyla rovnoměrně rozložena – chyběla nebo se kupila - a neplnila účel k) vady klempířských prvků při oplechování vikýřů, oken a úžlabí.

22. Ve smlouvě o dílo uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] s.r.o. byla, pokud se týká střechy, dohodnuta difúzní hydroizolační fólie, minerální plst tl. 140 mm jako tepelná izolace, zesílení krokví střešního krovu hranolovými profily 80/140 mm a použití latí a kontralatí o rozměru 60/40 mm (viz položkový rozpočet, který je nedílnou součástí smlouvy o dílo), což koresponduje se statickým výpočtem Ing. [jméno] [příjmení] – autorizovaného inženýra pro statiku a dynamiku staveb, který před rekonstrukcí posuzoval stávající střešní krov budovy [příjmení] a dospěl k závěru, že je třeba krokve zesílit připojením dřevěného průřezu 140/80 mm, který se přichytí pomocí hřebíkových spojů. Statik ve svých výpočtech pracoval s rozměrem latí a kontralatí 60/40 mm (viz statický výpočet ze dne [datum]).

23. Materiály na rekonstrukci střechy dohodnuté ve smlouvě o dílo odpovídaly projektové dokumentaci pro zadání stavby, v níž byla skladba střechy naprojektována takto: pálená skládaná krytina, laťování latěmi a kontralatěmi 60/40, difúzní fólie, zesilující profil krokví 140/80 mm, větrací mezera 40 mm, tepelná izolace z minerální rohože tl. 140 mm a 60 mm, parotěsnící zábrana s aluminiovou fólií, sádrokartonový podhled s požární odolností tl. 12,5 mm (řez střešními vrstvami).

24. Rozsah a účel opravy střechy je popsán v průvodní a technické zprávě k projektové dokumentaci pro zadání stavby, na niž se smlouva o dílo odkazuje, tak, že podkroví budovy [příjmení] bude renovováno a vzniknou zde nové ubytovací kapacity. Za tímto účelem bude opravena i střecha tak, že bude demontována keramická střešní krytina, v souladu se statickým nálezem bude opravena střešní konstrukce, budou vyměněny všechny latě a nosná konstrukce krovu bude posílena. 30 % krokví bude vyměněno a poddimenzované krokve budou zesíleny hranoly 80/100. Doplněna bude hydroizolační pojistná fólie a tepelná izolace, aby mohlo podkroví sloužit k ubytování. Z měděného plechu budou oplechovány střešní vikýře a nadezdívky.

25. Stavební dozor při realizaci díla [právnická osoba] s.r.o. vykonával pro žalobkyni žalovaný, což vyplývá z příkazní smlouvy ze dne [datum], v níž se žalovaný zavázal provádět technický dozor při realizaci díla – rekonstrukce a oprava podkrovního prostoru [příjmení]. Konkrétně měl dohlížet na včasné a kvalitní provedení díla v souladu s projektovou dokumentací, obecně závaznými předpisy, technologickými postupy, technickými normami a oprávněnými zájmy žalobkyně (čl. III bod 2, čl. IV příkazní smlouvy). Účastníci se dohodli, že žalovaný bude žalobkyni při běžných úkonech souvisejících s přípravou a realizací stavby zastupovat. V odborných záležitostech bude jednat samostatně, přičemž svůj postup předem projedná s žalobkyní (čl. III bod 6 příkazní smlouvy).

26. Žalovaný tedy byl zástupcem žalobkyně při realizaci stavby oprávněným jednat v odborných záležitostech samostatně s dodavateli. Bylo tedy na něm, aby se seznamoval s harmonogramem prováděných prací a jejich provádění kontroloval. Neobstojí tak jeho námitka, že nebyl seznámen s činnostmi. Svou případnou nevědomost o činnostech, nad nimiž měl vykonávat dohled, nemůže přičítat k tíži žalobkyně.

27. Vytýkané vady střechy zjistila žalobkyně po předání díla, k němuž došlo [datum] (viz zápis o předání díla). Na podzim 2019 do střechy zateklo, přičemž zhotovitel na oznámení vady nereagoval (reklamace zatečení přes střešní plášť do podkroví budovy [příjmení] z [datum]). [příjmení] žalobkyně zjistila příčinu zatečení, přizvala si znalce ing. [jméno] [příjmení], který dne [datum] provedl obhlídku střechy a následně provedl další obhlídky po demontáži střešní krytiny ve dnech [datum], [datum] a [datum]. Ve svých znaleckých posudcích ZP [číslo] a ZP [číslo] 2021 popsal a fotografiemi doložil, že krokve byly zesíleny hranolovými profily 80/100 mm namísto dohodnutých 80/140, 1 ks krokve nebyl zesílen vůbec a nárožní krokve nebyly zesíleny hranoly, ale pouze spojením 3-4 ks latí. Zesilující hranoly byly krátké a nezesilovaly krokve až k okapní hraně. Jeden z vazních trámů již byl napaden hnilobou. Použity byly latě v dohodnutém rozměru 60/40, ale kontralatě jen o rozměru 50/30 mm, což snižuje výšku odvětrávací mezery, která je dána výškou kontralatě, ze 40 mm na 30 mm, a střešní plášť proto není dostatečně odvětráván, což je porušení technických norem. Rozteč latí neodpovídá rozteči střešní tašky, latě nebyly dostatečně pevně uchyceny, spoje latí se nacházelo mimo kontralatě, což znamená, že se latě pod tíhou střešní krytiny prohnou a taška ze závěsu spadne. Latění kolem klempířských prvků nebylo dostatečně husté. Na polovině celkové plochy střechy byla namísto paropropustné fólie použita fólie parotěsnící, která nepropouští vodní páru a zadržuje vlhkost. Vlhkost a teplo urychlují destrukci dřeva hnilobnými procesy. Hydroizolační fólie současně nebyla kolem vikýřů, střešních oken, komínů a výlezů řádně utěsněna a propouštěla v těchto místech srážkovou vodu. Tepelná izolace nebyla řádně rozložena, někde byla nakupena a někde zcela chyběla a vůbec neplnila svou termoizolační funkci. Řádně nebylo provedeno ani oplechování vikýřů, střešních oken a úžlabí a nedostačující bylo i zajištění proti skluzu sněhu. Řezané střešní tašky nebyly vůbec připevněny.

28. Popsané vady střechy odstranila v období od [datum] do [datum] [právnická osoba] s.r.o., s níž žalobkyně nejprve dne [datum] uzavřela smlouvu o dílo na opravu latění, výměnu parotěsnící hydroizolační fólie za paropropustnou a výměnu vadných klempířských prvků (smlouva o dílo z [datum]). Dne [datum] a [datum] se v dodatku [číslo] další smlouvě o dílo dohodly na demontáži stávající tepelné izolace a jejím doplnění, demontáži a montáži laťování, vyrovnání kontralatí, zesílení konstrukce krovu, nátěru tesařských konstrukcí, montáži sněhových zábran, větrací mřížky, větracího pásu, úžlabí, oplechování okapů a hromosvodu (dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo z [datum] a změnový list z téhož dne).

29. Náklady vynaložené na odstranění vad požadovala žalobkyně nahradit po žalovaném. Náklady na odstranění vad díla představují újmu způsobenou vadným plněním. Je-li plněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění (§ 1914 odst. 2 o. z.), přičemž čeho lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu (§ 1925 o. z.). Žalobkyni tak v případě zjištění vad příslušely primárně nároky z odpovědnosti za vady.

30. Dle § 2630 písm. c) o. z. bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně, kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.

31. Z citovaného ustanovení vyplývá, že solidárně se zhotovitelem odpovídá za vady i stavební dozor, a to v rozsahu, v jakém realizaci stavby dozoroval, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobilo selhání dozoru. Žalovaný vykonával dle příkazní smlouvy dozor nad realizací celého díla, žalobkyně si tak vzhledem k solidární odpovědnosti mohla zvolit, zda bude nároky z odpovědnosti za vady díla uplatňovat po objednateli či stavebním dozoru, aniž by musela prokazovat, kdo vadu způsobil. Námitka žalovaného, že on za vady neodpovídá, protože dílo neprováděl, je tudíž irelevantní.

32. Bylo na žalovaném, aby případně prokazoval, že vadu selháním dozoru nezpůsobil. Jelikož žádná taková tvrzení do věci nevnesl, odpovědnosti za vady díla se nezprostil.

33. Ustanovení § 2630 písm. c) o. z. zakládá odpovědnost žalovaného za vady za stejných podmínek jako u zhotovitele.

34. Dle § 2617 o. z. má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění.

35. Dle § 2615 odst. 1, 2 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

36. Dle § 2618 o. z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

37. Dle § 2628 o. z. soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas.

38. Dle § 2106 odst. 1, 2, 3 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva dle § 2107.

39. Dle § 2107 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

40. Dílo má vady, není-li realizováno podle smlouvy o dílo. Ve smlouvě byly odkazem na položkový rozpočet dohodnuty materiály na opravu střechy. Montážní postupy na montáž jednotlivých střešních vrstev nebyly ve smlouvě dohodnuty a nebyly popsány ani v projektové dokumentaci, tudíž bylo třeba montáž jednotlivých vrstev střechy provést obvyklým způsobem - v souladu s montážními postupy výrobce a technickými normami (§ 2095 o. z.).

41. Znaleckými posudky žalobkyně prokázala, že střecha nebyla zhotovena v souladu se smlouvou o dílo, neboť byly použity menší hranoly k zesílení krokví a menší kontralatě a namísto difúzní fólie parotěsnící. Ze znaleckých posudků současně vyplývá nedodržení doporučených montážních postupů při montáži latí (spoje latí mimo kontralatě, nedostatečné laťování v úžlabí, rozteč latí neodpovídala rozteči střešní tašky), střešní krytiny (řezané tašky nebyly vůbec upevněny) a difúzní fólie (hydroizolace propouštěla kolem vikýřů, střešních oken a komínů) a tepelné izolace (nerovnoměrně rozvrstvena). Znalec v posudcích popsal i projevy vad - ujíždění střešních tašek, vznik tepelných mostů, zatékání srážkové vody kolem nedostatečně odizolovaných střešních prvků, což ve spojení s neodvětranou vlhkostí započalo hnilobný proces ve dřevěné střešní konstrukci (viz uhnilý vazný trám). Všechny vytýkané vady tak byly znaleckými posudky prokázány.

42. Vytýkané vady vznikly při realizaci díla. Dílo je tudíž mělo již při předání a jsou podstatným porušením smlouvy o dílo ve smyslu § 2002 odst. 1 o. z., neboť je zřejmé, že by žalobkyně smlouvu o dílo neuzavřela, pokud by věděla, že střecha bude provedena tak, jak její stav zjistil a popsal znalec. Vytýkané vady tak zakládají práva z odpovědnosti za vady vypočtené v § 2106 odst. 1 o. z., přičemž bylo na žalobkyni, který z těchto nároků zvolí. Žalobkyně uplatnila právo na finanční kompenzaci, protože zhotovitel nebyl schopen vady odstranit, neboť na jeho majetek byl [datum] - v době, kdy žalobkyně vady střechy zjistila – prohlášen konkurs (viz usnesení Krajského soudu v Brně ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka]), přičemž zhotovitel stavební činnost nevykonával již od konce května 2019, kdy postihla jeho jednatele srdeční příhoda (viz vyjádření zhotovitele v insolvenčním řízení).

43. Vadu byla žalobkyně povinna žalovanému oznámit bez zbytečného odkladu poté, kdy ji zjistila nebo zjistit měla (§ 2618 o. z.) a bez zbytečného odkladu po oznámení vady byla povinna sdělit, jaké právo z odpovědnosti za vady si zvolila. Pozdní oznámení vady je ale překážkou přiznání nároku z odpovědnosti za vady jen k námitce žalovaného (§ 2618, § 2628 o. z.).

44. Při ohledání střechy znalcem [datum] nejpozději v [anonymizováno] [rok] po předání znaleckého posudku zjistila žalobkyně vady popsané ve znaleckém posudku ZP [číslo]. Jednalo se o tyto vady: a) krokve byly zesíleny jen profily 80/100 namísto 80/140 mm, b) kontralatě měly rozměry 50/30 namísto 60/40 mm a střešní konstrukce tak není řádně odvětrávána, c) na polovině střechy byla použita parotěsnící namísto paropropustné fólie d) do střechy zatéká kolem vikýřů, komínů a střešních oken kvůli netěsnící hydroizolaci e) řezané tašky nejsou vůbec upevněny f) laťování neodpovídá rozměrům střešní tašky.

45. Vady zjištěné znalcem [datum] a popsané ve znaleckém posudku z [anonymizováno] [rok] oznámila žalobkyně žalovanému dopisem ze dne [datum], v němž uvedla, že do podkroví budovy [příjmení] zatéká a odkázala se na znalecký posudek ZP [číslo] (druhý znalecký posudek nebyl v té době ještě zpracován), který žalovanému zaslala [datum] (viz jeho emailová žádost o zaslání znaleckého posudku a následná reakce na znalecký posudek z [datum]). S vadami popsanými v bodu 44 rozsudku tak byl žalovaný obeznámen [datum]. Dopisem ze dne [datum] uplatnila žalobkyně nárok na finanční kompenzaci nákladů na odstranění vad.

46. Další vytýkané vady (vadné položení termoizolace, vady krovů a klempířských prvků), se žalobkyně dozvěděla v průběhu opravy střechy, neboť [datum] nasmlouvala jejich opravu (viz změnový list [číslo] z [datum] a dodatek ke smlouvě o dílo [číslo]), nejpozději v květnu 2021, kdy obdržela znalecký posudek ZP [číslo] 2021, v němž jsou tyto vady popsány. Tyto vady oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum], k němuž připojila znalecký posudek ZP [číslo] 2021, v němž je Ing. [jméno] [příjmení] popsal.

47. Byť žalobkyně oznamovala žalovanému zjištěné vady střechy i s několikaměsíčním odstupem po jejich zjištění, tedy nikoliv bez zbytečného odkladu, žalovaný námitku pozdního oznámení vady nevznesl, proto pozdní oznámení vady nebránilo přiznání nároku z odpovědnosti za vady (§ 2618 a § 2628 o. z.).

48. Byť právo z vadného plnění nevylučuje nárok na náhradu škody, nelze jako škodu požadovat nahradit újmu, kterou lze nahradit jako slevu z ceny, která představuje plnění z odpovědnosti za vady (§ 1925 o. z.). Pro určení výše slevy z ceny díla nestanoví zákon žádná obecná pravidla a je na úvaze soudu, jaké okolnosti bude v daném konkrétním případě považovat za významné a zohlední je při určení výše slevy z ceny díla. Těmito okolnostmi může být povaha a rozsah vad vzhledem k ceně díla, snížení funkčních vlastností díla, možnost jeho dalšího využití a náklady na jeho opravu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 69/2013). Po zaplacení slevy z ceny díla by se objednatel měl dostat do stavu, který by nastal, kdyby zhotovitel plnil bez vad (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 199/2008). V rámci slevy z ceny díla tak lze nahradit, odpovídá-li to okolnostem případu, i náklady na odstranění vad, avšak pouze do výše dohodnuté ceny díla. Převýší-li účelně vynaložené náklady na odstranění vad díla jeho cenu, lze újmu převyšující cenu díla nahradit jako škodu, neboť důsledky vadného plnění nelze přenášet na objednatele (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4980/2014).

49. Výše přiměřené náhrady za újmu způsobenou prokázanými vadami závisela v projednávané věci na posouzení, zda, případně do jaké míry, mohla budova [příjmení] s vadami střechy sloužit zamýšlenému účelu - k ubytování. Zda byl pohyb pod a kolem střechy s vytýkanými vadami bezpečný a zda, případně do jaké míry, vady snižují životnost střechy a podkroví. Jinými slovy, do jaké míry je střecha po rekonstrukci funkční a bezpečná a v jakém rozsahu je odstranění vad nezbytné.

50. Pokud statik v roce 2016 ještě před demontáží střešní krytiny dospěl k závěru, že je třeba zvýšit ohybovou tuhost krovu minimálně připojením hranolu o rozměrech 80/140 mm na krokve, a to s výhradou, že po odkrytí střechy bude třeba ještě posoudit nosnost dalších prvků krovu (viz statický výpočet), tak byl-li krov posílen v menším rozsahu, než statik stanovil, nemohla budova [příjmení] s takovou střechou bezpečně sloužit svému účelu, neboť statika střechy neodpovídala jejímu zatížení.

51. Životnost střechy byla významně snížena jednak montáží parotěsnící fólie namísto paropropustné, jednak montáží kontralatí o výšce 30 mm namísto 40 mm, čímž se podle znalce zmenšil odvětrávací prostor. Ve střešní konstrukci se tak udržovala vlhkost, která urychluje destrukci dřeva, kterou navíc podpořilo zatékání do střechy kvůli neutěsněné hydroizolaci kolem střešních prvků (vikýře, střešní okna, vlezy a komíny). Tyto vady včetně zcela nefunkčně rozmístěné tepelné izolace znamenaly, že oprava střechy provedená [právnická osoba] s.r.o. vůbec nesplnila svůj účel, kterým dle průvodní zprávy v projektové dokumentaci pro zadání stavby bylo zabránit zatékání do krovů doplněním hydroizolace, posílit statiku střešní konstrukce a odizolovat střechu proti vodě a chladu, aby bylo možné využívat podkroví.

52. Dle zjištění znalce i po rekonstrukci do střechy zatékalo, její statika byla nadále poddimenzovaná, sjížděly z ní střešní tašky a vznikaly tepelné mosty. Uvedené znamená, že střecha nebyla funkční ani bezpečná a žalobkyně důvodně přistoupila k její komplexní rekonstrukci, při níž musely být demontovány všechny střešní vrstvy a udělány znovu – krokve adekvátně posíleny, vyměněno laťování, doplněna a řádně rozmístěna termoizolace a natažena nová difúzní fólie.

53. Přiměřenou náhradu, která navodí stav, kterého mělo být dosaženo rekonstrukcí provedenou v roce 2018, tak v projednávaném případě představují účelně vynaložené náklady na odstranění vad, bez jejichž vynaložení nemohla budova [příjmení] sloužit zamýšlenému účelu. Položkové rozpočty, které určují rozsah díla realizovaného [právnická osoba] s.r.o., která odstraňovala vady střechy, rozpočtují práce a materiál při demontáži střešní krytiny, laťování, hydroizolace a termoizolace, posílení krovu, odstranění vad klempířských prvků a opětovné montáži jednotlivých vrstev střešní konstrukce tak, aby střecha mohla řádně plnit svou funkci, což bylo cílem již první rekonstrukce v roce 2018.

54. Žalobkyně prokázala fakturami a výpisy z účtů, že za rekonstrukci střechy na základě smluv o dílo a jejích dodatků zaplatila [právnická osoba] s.r.o. 1. dne [datum] 536 030 Kč 2. dne [datum] 806 194,32 Kč 3. dne [datum] 727 814 Kč 4. dne [datum] 189 180 Kč a 915 040, 62 Kč, celkem 3 174 258,94 Kč.

55. Žalobkyně dle své zřizovací listiny provozuje jako svou hlavní činnost zoologicko-chovatelskou činnost a dále pečuje o kulturní památku zámek [obec]. Dále provozuje činnost doplňkovou za účelem dosažení zisku. V letech 2020 a 2021 měla nárok na odpočet DPH v rozsahu 31 % (viz výpočet ročního vypořádacího koeficientu). Z výše uvedených plateb tak odvedla DPH v rozsahu 69 %. K náhradě proto uplatnila vedle zaplacené ceny díla i DPH. Pouze z částky 536 030 Kč požadovala nahradit DPH v rozsahu 68 %, tj. 76 545,08 Kč, které, jak vyplývá z předloženého zúčtovacího dokladu k této platbě, původně odvedla a až následně jí byla platebním výměrem doměřeno vyšší DPH, protože vypořádací koeficient se snížil z 32 % na 31 % O 1 % navýšené DPH již žalobkyně k náhradě neuplatnila.

56. Ze zúčtovacích dokladů, přiznání k dani z přidané hodnoty, kontrolních hlášení, výpisů z účtu a výpočtu ročního vypořádacího koeficientu vyplývá, že žalobkyně zaplatila DPH ve výši 1. 77 670,75 Kč z částky 536 030 Kč 2. 116 817,56 Kč z částky 806 194,32 Kč 3. 105 460,25 Kč z částky 727 814 Kč 4. 27 412,18 Kč z částky 189 180 Kč 5. 132 589,39 Kč z částky 915 040,62 Kč, celkem 459 950,13 Kč. K náhradě uplatnila DPH ve výši 458 824,46 Kč, tedy méně, než skutečně zaplatila.

57. Z povahy věci je zřejmé, že náklady na demontáž všech původních střešních vrstev a jejich opětovnou montáž převýšily původní náklady na opravu střechy, při níž nebylo třeba demontovat hranoly na krokvích, hydroizolační fólii a tepelnou izolaci, které původně na střeše vůbec nebyly. Uvedené nic nemění na tom, že žalobkyně má právo na plnou reparaci újmy způsobené vadným plněním v podobě účelně vynaložených nákladů na odstranění vad díla, které činily 3 633 083,40 Kč (3 174 258,94 + 458 824,46), a to v rozsahu původní ceny díla z titulu odpovědnosti za vady jako slevu z ceny díla a v části tuto slevu převyšující jako náhradu škody z titulu porušení smluvní povinnosti dle § 2913 o. z., neboť žalovaný se v příkazní smlouvě zavázal vykonávat dohled nad realizací díla a uplatněním nároků z odpovědnosti za vady zajistit jejich odstranění, což řádně nečinil, protože dílo bylo realizováno a převzato s vadami.

58. Účelně vynaloženými náklady na odstranění vad byly též náklady na stavební dozor, který při opravě střechy [právnická osoba] s.r.o. vykonávala [právnická osoba] s.r.o. za odměnu ve výši 52 400 Kč bez DPH (viz příkazní smlouva ze dne [datum]). Tuto částku včetně 21 % DPH ve výši 11 004, celkem 63 404 Kč zaplatila žalobkyně na základě faktur č. 2015 a [číslo] ve dnech 1. 2. a [datum] (viz výpis z účtu žalobkyně z uvedených dnů). Žalobkyně uplatnila k náhradě jen částku 59 938,16 Kč s tím, že uplatnila 31% odpočet DPH a na DPH zaplatila jen 7 538,16 Kč.

59. Na odstranění vad díla tak žalobkyně účelně vynaložila 3 693 021,56 Kč (3 633 083,40+59 938,16), k jejichž zaplacení soud žalovaného zavázal.

60. Projevy vad střechy (zatékání a uvolňování střešních tašek) vedly žalobkyni k vypracování znaleckého posudku, v němž znalec popsal zjištěné vady. Na základě znaleckého posudku následně žalobkyně uplatnila své nároky z odpovědnosti za vady u soudu. Náklady na jeho vypracování tak byly důvodně a účelně vynaloženy, představují příslušenství pohledávky (§ 513 o. z.) a žalobkyni přísluší právo na jejich náhradu dle § 1924 o. z. Žalobkyně prokázala, že dne [datum] zaplatila znalci na základě jeho faktury [číslo] 2021 částku 65 000 Kč a 21% DPH ve výši 13 650 Kč, celkem 78 650 Kč (viz výpis z účtu žalobkyně z téhož dne). K náhradě uplatnila částku 74 418,50 Kč s tím, že uplatnila 31% odpočet DPH a na DPH uhradila jen částku 9 418,50 (69 % z 13 650 Kč), proto soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 74 418,50 Kč (65 000 + 9 418,50 Kč).

61. Přiznaná částka 3 771 700,06 Kč představuje účelně vynaložené náklady na odstranění vad střechy ve výši 3 693 021,56 Kč, náklady na znalecký posudek ve výši 74 418,50 a náklady na demontáž a montáž požárních detektorů ve výši 4 260 Kč. Zamítnutá částka představuje uplatněné DPH ve výši 608,33 Kč z nákladů na demontáž a montáž požárních detektorů, jejichž zaplacení žalobkyně neprokázala.

62. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nákladů na opravu střechy dopisem ze dne [datum], který téhož dne předala k poštovní přepravě (viz podací stvrzenka). Podací stvrzenka neprokazuje, kdy byla výzva žalovanému doručena. Dle § 573 o. z. se zásilka považuje za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum]. Žalobkyně stanovila žalovanému 14denní lhůtu k zaplacení plynoucí od doručení výzvy, která marně uplynula [datum] a počínaje dnem [datum] je žalovaný v prodlení a žalobkyni počínaje tímto dnem přísluší právo na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (8,5 % p.a.). Počínaje dnem [datum] až do zaplacení tak soud žalovaného zavázal k zaplacení 8,5% p.a. úroku z prodlení z částky 3 697 281,56 Kč - přiznaná částka ponížená o náklady na vypracování znaleckého posudku, které svou povahou představují příslušenství pohledávky (513 o. z.), z něhož úrok z prodlení požadovat nelze. Uplatnila-li žalobkyně úrok z prodlení již od [datum], soud žalobu v této části zamítl, neboť žalovaný nebyla před [datum] v prodlení.

63. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně žalovala 3 936 460,18 Kč s úrokem z prodlení, který soud kapitalizoval ke dni rozhodnutí částkou 423 519,90 Kč Celkem tak žalobkyně ke dni rozhodnutí žalovala 4 359 908,08 Kč. Uspěla v řízení s částkou 3 771 700,06 Kč a úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni rozhodnutí částkou 396 064,90 Kč Celkem bylo žalobkyni ke dni rozhodnutí přiznáno 4 167 764,96 Kč. Žalobkyně byla v řízení úspěšná z 95,6 % a její neúspěch představuje 4,4 % předmětu sporu. Žalobkyni tak přísluší náhrada 91,2 % jejích účelně vynaložených nákladů řízení. 77 Při stanovení odměny advokáta za zastupování žalobkyně vycházel soud z tarifní hodnoty 3 862 041,68 Kč, což představuje žalovanou částku 3 936 460,18 Kč po odečtení nákladů na vypracování znaleckého posudku ve výši 74 418,50 Kč, neboť tyto byly vynaloženy za účelem uplatnění práva a jsou svou povahou příslušenstvím pohledávky (§ 513 o. z.), k němuž se při určení tarifní hodnoty nepřihlíží (§ 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Výše odměny advokáta dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. činí 23 780 Kč za úkon právní služby. 78 Žalobkyně uplatnila k náhradě náklady ve výši 434 689 Kč a ve zbytku se práva na náhradu nákladů řízení vzdala. Částka 434 689 Kč představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 196 824 Kč, odměnu advokáta ve výši 8× 23 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, žalobu a účast u jednání konaného 30. 8. 2022 od 9:00 do 15:49 hod (4 úkony) a dne 18. 10. 2022 od 9:00 do 13:00 hod (2 úkony), paušální náhradu hotových výdajů ve výši 8× 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. za shora uvedené čtyři úkony právní služby, náhradu za promeškaný čas ve výši 12× 100 Kč dle § 14 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 12 započatých půlhodin strávených na cestě z Brna do Zlína a zpět ke dvěma jednáním (3 půlhodiny×2 cesty×2 jednání), náhradu jízdních výdajů ve výši 3 319 Kč dle § 156 a násl. z. č. 262/2006 Sb. za použití osobního automobilu Volvo [registrační značka] na cestu z Brna do Zlína a zpět (2×210 km) ke dvěma jednáním při spotřebě motorové nafty pro kombinovaný provoz 6,8 l /100 km a ceně 47,10 Kč (§ 4 písm. c) vyhl. č. 511/2021 Sb. ve znění účinném od 20. 8. 2022) a sazbě 4,70 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhl. č. 511/2021 Sb.) 21% DPH ve výši 40 706 Kč z přiznané odměny a paušální náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas (§ 137 odst. 4 o.s.ř.). 79 Soud zavázal žalovaného nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) náklady řízení ve výši 396 436 Kč (91,2 % z 434 689 Kč).

Poučení