36 C 267/2021

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Bartošem ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] c) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] d) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce, původního účastníka a žalobkyně] e) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] f) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobkyně, žalobce, žalobkyně a žalobce] g) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobkyně, žalobce, žalobkyně a žalobce] h) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobkyně, žalobce, žalobkyně a žalobce] všichni zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] proti žalované: [osobní údaje žalované] [anonymizováno 7 slov] sídlem [adresa žalované] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že vlastníkem pozemku p. [číslo] zahrada v obci a k. ú. [obec] je žalobkyně a).

II. Určuje se, že vlastníky pozemku p. [číslo] zahrada a části pozemku p. [číslo] označené podle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, jako parcela p. [číslo] zahrada, vše v obci a k. ú. [obec], jsou žalobkyně b) a žalobce c), každý se spoluvlastnickým podílem v rozsahu id. ve vztahu k celku.

III. Určuje se, že vlastníky pozemků p. [číslo] zahrada, p. [číslo] zahrada a p. [číslo] zahrada, vše v obci a k. ú. [obec], jsou žalobce f) a ke dni své smrti [datum] [celé jméno původního účastníka], [rodné číslo], každý se spoluvlastnickým podílem v rozsahu id. ve vztahu k celku.

IV. Určuje se, že vlastníky pozemku p. [číslo] zahrada v obci a k. ú. [obec] jsou žalobkyně g) a žalobce h), a to jako společného jmění manželů.

V. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 351 999,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali určení vlastnického práva k nemovitostem označeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Tvrdili, že jsou vlastníky nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí pro k. ú. a [územní celek] na [list vlastnictví] (žalobkyně [celé jméno žalobkyně]), na [list vlastnictví] (žalobce [celé jméno žalobce] [celé jméno původního účastníka], zemř. [datum] - původní žalobce), na [list vlastnictví] (žalobci [anonymizováno] a [jméno] [celé jméno žalobce]). Žalobci [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce] jsou právními předchůdci nynějších vlastníků nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí pro k. ú. a [územní celek] na [list vlastnictví]. Žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník pozemků p. [číslo] vše v k. ú. [obec] (dále také jako„ sporné pozemky“), které svou několikacentimetrovou šíří rozdělují zahrady a uzavřené oplocené areály žalobců, případně oddělují pozemky souseda. V červnu [rok] obdrželi žalobci od žalované přípis, ve kterém je informovala o svém vlastnictví sporných pozemků, které déle jak 100 let tvoří součást oplocených areálů nemovitostí žalobců. Návrh žalobců ze dne [datum] na odklizení vadného zápisu v katastru nemovitostí žalovaná odmítla. [příjmení] při domech žalobců (tehdy [anonymizována tři slova], [číslo] a [číslo]) v katastrální obci [obec] (nyní k. ú. [obec]) vznikly v letech [rok] - [rok] při parcelaci [anonymizováno] zahrady ([anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]) [anonymizováno] [příjmení] - [anonymizováno], která vlastnicky náležela k panství (velkostatku) [anonymizováno]. Rozdělení bylo provedeno podle situačních plánů [jméno] [příjmení] z roku [rok], schváleného soudem a zapsáno v pozemkové knize. Situačními plány byl pozemek [příjmení] - [anonymizována tři slova] rozparcelován a došlo k oddělení částí nově označených jako [anonymizována dvě slova] až [číslo], určené k prodeji majitelům sousedních domků, nyní ve vlastnictví žalobců. Oddělené pozemky byly následně zapsány v pozemkové knize pod [číslo]. V těsném sousedství, při západní hranici rozdělované zahrady [anonymizována dvě slova] byly v letech [číslo] - [rok] vystavěny domky, jejichž majitelé si oddělené části zahrady ([anonymizována dvě slova] až [číslo]) od [příjmení] - [anonymizováno] odkoupili a o přikoupené plochy rozšířili své zahrady, a to trhovými smlouvami z roku [rok], když domky nabyvatelů (se souvisejícími pozemky) sousedily se zakoupenými zahradami společnou východní hranicí. [příjmení] jsou spolu se sousedícími domky v rámci oplocených areálů užívány dodnes. [příjmení] [příjmení] - [anonymizováno] byla od sousedních pozemků oddělena původně kamennou rozhradou (hraniční zdí), její artefakty jsou dosud částečně v místě patrné. Situačními plány z roku [rok] byla kamenná rozhrada přisloučena k nově odděleným částem zahrady [anonymizována dvě slova] - [číslo] a spolu s nimi trhovými smlouvami prodána. Noví vlastníci původní rozhradu po odkoupení zahrad odstranili v místech, kde přestala plnit svou hraniční funkci a ponechali ji pouze tam, kde jako hraniční zeď oddělovala jejich nemovitosti mezi sebou. Průběh kamenné rozhrady v terénu odpovídá přibližně pozemkům, které jsou nyní v katastru nemovitostí zapsané jako p. č. sporných pozemků vedené ve vlastnictví žalované. Žalobci jsou přesvědčeni, že se jedná o chybu v zápisu v katastru nemovitostí, neboť plochy sporných pozemků jejich právní předchůdci odkoupili do svého vlastnictví, od té doby tvořili součást oplocených areálů jejich domků a následně je také poctivě a dobrověrně drželi a užívali.

2. Žalovaná nárok žalobců neuznala. Bránila se námitkou, že žalobci nebyli ohledně držby sporných pozemků po zákonem předvídanou vydržecí dobu vzhledem k okolnostem v dobré víře, že jim tyto pozemky patří. Z mapy pozemkového katastru mj. vyplývá, že sporné pozemky nevznikly z pozemku [anonymizována dvě slova], ani nebyly přisloučeny k nově odděleným částem zahrady [anonymizována dvě slova] - [číslo]. Ze srovnávacího sestavení parcel ze dne [datum] vyplývá, že všechny sporné pozemky mají svůj původ v pozemku [anonymizováno] [číslo], který byl původně zapsán v zemských deskách, vl. [číslo] pro vlastníka [příjmení] [příjmení] - [příjmení]. V této vložce nebyl pozemek [anonymizováno] [číslo] podtržen, což znamená, že nebyl předmětem převodu do vlastnictví fyzických osob v roce [rok] a nadále zůstal ve vlastnictví původního vlastníka. Pozemky zapsané v uvedené vložce následně přešly do vlastnictví státu podle dekretu presidenta republiky [číslo] Sb., jak je poznamenáno na úvodní stránce vložky s tím, že pozemek [anonymizováno] [číslo] byl odepsán dále do Seznamu [příjmení] [příjmení] knihy k. ú. [obec], což vyplývá z [list vlastnictví] pro k. ú. [obec]. Ze situačního plánu z roku [rok] je zřejmé, že pozemek [anonymizováno] [číslo] nebyl předmětem dělení pozemku [anonymizována dvě slova], ale zůstal jako samostatný úzký pás mezi ostatními pozemky. Žalobci tak nemohli nabýt vlastnictví ke sporným pozemkům. Navíc žalobci [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] nemohli být v dobré víře, že jim předmětný sporný pozemek patří, neboť dne [datum] uzavřeli s [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnictví k pozemku st. p. [číslo] na kterou bezprostředně navazuje sporný pozemek. Stejně tak chybí dobrá víra u žalobců [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně] a [anonymizováno], neboť na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi [celé jméno žalobce] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] je užíván pozemek st. p. [číslo] který taktéž bezprostředně navazuje na sporné pozemky. Žalobci i jejich předchůdci nabývali pozemky opakovanými převody nebo děděním, ale v žádné listině nejsou sporné pozemky uvedeny.

3. V replice žalobci doplnili, že dobrověrnou držbu opírají především o nabývací tituly své a svých předchůdců, kteří sousední zahrady oddělované podle situačního plánu [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 1660 odkoupili včetně hraniční zdi a mezi oddělnou zahradou a jejich pozemky nezůstal žádný další pozemek, který by si převodce [příjmení] - [příjmení] ponechal ve vlastnictví. Taková koupě by postrádala smyslu. Z označeného situačního plánu se podává, že po zaměření oddělovaných částí zahrady [anonymizována dvě slova] je původní hranice zrušena.

4. Usnesením Okresního soudu Praha - východ ze dne 1. 3. 2022 č. j. [číslo jednací] soud rozhodl o procesním nástupnictví po [celé jméno původního účastníka], zemř. [datum] tak, že jeho nástupci, se kterými bude soud v řízení pokračovat, se stali [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně] (žalobci nově označeni pod písm. [anonymizována tři slova]).

5. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] soud zjistil, že u pozemků p. [číslo] je v katastru nemovitostí jako vlastník k datu [datum] vedena žalovaná.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] soud zjistil, že u pozemků p. [číslo] (zahrady) byla v katastru nemovitostí jako vlastník k datu [datum] vedena žalovaná.

7. Z vyobrazení katastrální mapy (bez uvedení data) soud zjistil polohu a tvar sporných pozemků p. [číslo] vše v k. ú. [obec] a pozemků s nimi sousedících včetně pozemků p. [číslo] vše v k. ú. [obec].

8. Ze srovnávacího sestavení parcel vyhotoveného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha - východ soud zjistil, že sporné pozemky byly původně vedeny v katastru nemovitostí (pozemkové evidenci) pod č. [anonymizováno] [číslo].

9. Ze situačního plánu ze dne [datum] [číslo] vyhotoveného [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pozemek [anonymizována dvě slova] byl„ rozparcelován“ na menší parcely, vedené nově pod [číslo] kdy u každé nově oddělené parcely byla uvedena její přesná výměra, bodové ohraničení malými písmeny a uvedení nabyvatelů, pro které bylo předmětné oddělení provedeno, a také velikost a tvar rozdělované parcely [anonymizována dvě slova], přičemž z barevné verze posuzované listiny lze zjistit, že přesný tvar nově oddělovaných parcel vyobrazených červenou čarou a také skutečnost, že celá východní hranice parcelovaného pozemku [anonymizována dvě slova] (levá strana předmětného obrazce) je dotčena geodetickou značkou dvojité krátké plné čáry zakreslené černou barvou kolmo na rušenou hranici (viz zobrazení pod měřítkem 1: [osobní údaje žalované] [číslo]).

10. Ze situačního plánu z roku [rok] se zaměřením k [datum] soud zjistil, že na západní (levé) straně parcely [anonymizována dvě slova] není vyznačen žádný pozemek podlouhlého (protáhlého) tvaru (posuzováno porovnáním s aktuálním snímkem katastrální mapy dané lokality a situačním plánem ze dne [datum]), ani žádná hraniční zeď (kamenná rozhrada) s tím, že červenou barvou jsou vyznačeny nové parcely č. [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] a [anonymizováno].

11. Ze zemských desek, knihovní vložka [číslo] soud zjistil, že pro k. ú. [obec] byla do zemských desek zapsána parcela [číslo] pod běžným [číslo] parcela [číslo] pod běžným [číslo] parcely [číslo] pod běžnými [číslo] parcela [číslo] pod běžným [číslo] dále soud z této listiny zjistil, že dne [datum] (číslo pol. 210) došlo k zapsání záznamu o rozdělení parcely [číslo] na parcely [číslo] na základě situačního plánu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 1660, stejného dne (číslo pol. 211) došlo k zápisu záznamu o oddělení parcel [číslo] dne [datum] (číslo pol. 222 - 225) došlo k zápisu o„ odepsání bezzávadně“ parcel [číslo] dne [datum] (číslo pol. 234) došlo k zápisu o„ odepsání bezzávadně“ parcely [číslo] dne [datum] (číslo pol. 236) došlo k zápisu o rozdělní parcely [číslo] na parcelu [číslo].

12. Z úředního vysvědčení ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] soud zjistil, že c. k. zemský soud v [obec] vydal potvrzení, že usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 1551 o zamýšleném závadprostém oddělení pozemkových parcel v katastrální obci [obec], a to č. kat. [anonymizováno] - [číslo] (zahrady) v přiloženém situačním plánku ze dne [datum] označených od podstaty statkové vložky [číslo] zemských desek panství [anonymizováno] byli vyrozuměni všichni tabulární věřitelé.

13. Ze snímku katastrální mapy pro k. ú. [obec] [číslo] soud zjistil, že vyobrazení jednotlivých parcel [anonymizována dvě slova] - [číslo] s tím, že parcela [anonymizováno] [číslo] představuje velmi úzký pruh sousedící na východní (levé) straně podélně s parcelami [anonymizováno] [číslo].

14. Ze smlouvy trhové ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] - [příjmení] coby prodávající prodal manželům [jméno] a [jméno] [příjmení], majitelům nemovitosti ve [adresa] coby kupujícím pozemek [anonymizována dvě slova] - zahrada dle vložky [číslo] zemských desek se vším právem, břemenem a příslušenstvím, v mezích a hranicích, jak on sám pozemek držel a užíval za dohodnutou cenu.

15. Ze smlouvy trhové ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] - [příjmení] coby prodávající prodal [jméno] [příjmení], majiteli nemovitosti ve [adresa] coby kupujícímu pozemek [anonymizována dvě slova] - zahrada dle vložky [číslo] zemských desek se vším právem, břemenem a příslušenstvím, v mezích a hranicích, jak on sám pozemek držel a užíval za dohodnutou cenu.

16. Ze smlouvy trhové ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] - [příjmení] coby prodávající prodal manželům [jméno] a [jméno] [příjmení], majitelům nemovitosti ve [adresa] coby kupujícím pozemek [anonymizováno] [číslo] - zahrada dle vložky [číslo] zemských desek se vším právem, břemenem a příslušenstvím, v mezích a hranicích, jak on sám pozemek držel a užíval za dohodnutou cenu.

17. Ze smlouvy trhové ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] - [příjmení] coby prodávající prodal manželům [jméno] a [jméno] [příjmení], majitelům nemovitosti ve [obec] coby kupujícím pozemek [anonymizováno] [číslo] - zahrada dle vložky [číslo] zemských desek se vším právem, břemenem a příslušenstvím, v mezích a hranicích, jak on sám pozemek držel a užíval za dohodnutou cenu.

18. Z výpisu z katastru k [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] soud zjistil, že u pozemků st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], dále st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba bez [anonymizováno], p. [číslo] p. [číslo] je v katastru nemovitostí jako vlastník k datu [datum] vedena žalobkyně [celé jméno žalobkyně].

19. Z výpisu z katastru k [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] soud zjistil, že u pozemků st. p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], dále p. [číslo] byl v katastru nemovitostí jako vlastník k datu [datum] veden žalobce [celé jméno žalobce] původní žalobce [celé jméno původního účastníka], každý v rozsahu id. .

20. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] soud zjistil, že k datu [datum] byli vlastníky pozemků p. č. st. [číslo], jehož součástí je rodinný dům [adresa], dále k pozemkům p. [číslo] vše v k. ú. a obci [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození].

21. Z darovací smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] coby dárce převedla vlastnické právo k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec] žalobkyni [celé jméno žalobkyně] coby obdarované.

22. Z notářského zápisu ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka] soud zjistil, že [obec] [anonymizováno] coby dárce převedl své vlastnické právo v rozsahu id. k pozemkům st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a [parcelní číslo] pro k. ú. a [územní celek] ([list vlastnictví]) na [jméno] [příjmení] a nezl. [jméno] [příjmení], každému v rozsahu [anonymizováno].

23. Z knihovní vložky [číslo] [číslo] pro k. ú. [obec] soud zjistil, že pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. č. st. 187 nabyli do vlastnictví po [jméno] a [jméno] [příjmení] postupně [jméno] a [anonymizována dvě slova] a [obec] a [jméno] [příjmení].

24. Z notářského zápisu ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] coby dárce převedla své vlastnické právo v rozsahu id. k pozemkům st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a [parcelní číslo] pro k. ú. a [územní celek] na [jméno] [příjmení].

25. Z usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že pozemky st. p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], dále p. [číslo] v rozsahu id. nabyl po zemřelém [jméno] [celé jméno žalobce] jeho syn [celé jméno původního účastníka], [datum narození].

26. Z usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne 9. 9. 2021 sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že pozemky st. p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], dále p. [číslo] v rozsahu id. nabyli po zemřelém [celé jméno původního účastníka] [celé jméno žalobce] (id. [anonymizováno]), [celé jméno žalobkyně] (id. [anonymizováno]) a [celé jméno žalobkyně] (id. [anonymizováno]).

27. Z usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne 17. 12. 2002 sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že pozemky st. p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], dále p. [číslo] nabyl po zemřelé [jméno] [celé jméno žalobkyně] vnuk [celé jméno žalobce], [datum narození] v rozsahu id. .

28. Z knihovní vložky [číslo] [číslo] pro k. ú. [obec] soud zjistil, že pozemky st. p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], dále p. [číslo] nabyli do vlastnictví po [jméno] a [jméno] [příjmení] postupně [jméno] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce], každý v rozsahu id. .

29. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození] coby prodávající převedla vlastnické právo k pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je rodinný dům [adresa], dále k pozemkům p. [číslo] ([anonymizováno]), [číslo] a [číslo], vše v k. ú. a obci [obec], na žalobce [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně].

30. Ze znaleckých posudků [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] vypracovaných soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zastavěná plocha pozemku p. č. st. [číslo] ([anonymizováno]), jehož součástí je rodinný dům [adresa], a pozemků p. [číslo] ([anonymizováno]), [číslo] a [číslo], vše v k. ú. a obci [obec], spolu tvoří jednotný funkční celek.

31. Z usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne 8. 11. 2006 sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že pozemky p. č. st. [číslo] ([anonymizováno]), jehož součástí je rodinný dům [adresa], a pozemků p. [číslo] ([anonymizováno]), [číslo] a [číslo], vše v k. ú. a obci [obec] nabyla po [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum] pozůstalá manželka [jméno] [příjmení], [datum narození].

32. Z knihovní vložky [číslo] pro k. ú. [obec] soud zjistil, že pozemky p. č. st. [číslo], jehož součástí je rodinný dům [adresa], dále k pozemkům p. [číslo] vše v k. ú. a obci [obec] nabyli do vlastnictví po [jméno] a [jméno] [příjmení] postupně [jméno] a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] a [jméno] [příjmení], každý v rozsahu id. .

33. Z notářského zápisu sepsaného dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] z pozice prodávajících převedli vlastnické právo k pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je rodinný dům [adresa], a pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] na žalobce [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce].

34. Z knihovní vložky [číslo] pro k. ú. [obec] soud zjistil, že pozemky p. č. st. 96, jehož součástí je rodinný dům [adresa], dále pozemky [anonymizována čtyři slova] a [číslo] vše v k. ú. a obci [obec] nabyli do vlastnictví po [jméno] [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení].

35. Z geometrického plánu [číslo] vyhotoveného geodetem Ing. [anonymizováno]. [příjmení] dne [datum] soud zjistil, že došlo k zaměření přístavby st. [číslo] ([adresa]) a k oddělení nového pozemku pod p. [číslo] s tím související úpravě výměr pozemků p. [číslo] st. [číslo] v k. ú. [obec].

36. Z geometrického plánu [číslo] vyhotoveného geodetem Ing. [anonymizováno]. [příjmení] dne [datum] soud zjistil, že došlo k zaměření drobné stavby„ při [adresa]“ a k oddělení nového pozemku pod p. [číslo] pozemku st. [parcelní číslo] a s tím související úpravě výměr pozemků p. [číslo] st. [číslo] v k. ú. [obec].

37. Z geometrického plánu [číslo] vyhotoveného geodetem [anonymizováno] [příjmení] dne [datum] soud zjistil, že došlo k dělení pozemku [parcelní číslo] na parcely [číslo] (s menší výměrou) a parcely [číslo] v k. ú. [obec].

38. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že [územní celek] coby prodávající převedl vlastnické právo k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] na žalobce [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] coby kupující s tím, že označená parcela bude po převodu sloužit jako ucelený díl s parcelou [číslo] v k. ú. [obec].

39. Z kupní smlouvy ze dne 1. 6. 2015 č. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] soud zjistil, že [země] [anonymizováno 8 slov] coby prodávající převedl na žalobce [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] coby kupující vlastnické právo k nemovitosti, a to pozemku p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek].

40. Ze smlouvy o nájmu nemovité věci ze dne 21. 10. 2015 č. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] soud zjistil, že [země] [anonymizováno 8 slov] coby pronajímatel se zavázala přenechat za úplatu k užívání žalobci [celé jméno žalobce] nemovitost, a to pozemek parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek] na dobu od [datum] do [datum].

41. Ze smlouvy o nájmu nemovité věci ze dne [datum rozhodnutí] č. [anonymizováno] [spisová značka] [rok] soud zjistil, že [země] [anonymizováno 8 slov] coby pronajímatel se zavázala přenechat za úplatu k užívání žalobci [celé jméno žalobce] nemovitost, a to pozemek parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek] na dobu od [datum] do [datum].

42. Z protokolu vyhotoveného [stát. instituce] - [příjmení] [jméno], odbor stavebního úřadu ze dne [datum] soud zjistil, že bylo provedeno místní šetření ve věci žádosti žalobce [celé jméno žalobce] o ověření pasportu stavby [anonymizována tři slova] na pozemcích [anonymizováno] [číslo], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [číslo] v k. ú. [obec], u rodinného domu [adresa] s tím, že pověřený úředník v přítomnosti žalobce [celé jméno žalobce] zapsal poznámku o tom, že vlastník stavby musí dořešit vlastnictví pozemku [anonymizováno] [číslo].

43. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] coby prodávající převedli vlastnické právo k pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům [adresa], pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] vše v k. ú. a obci [obec] na [jméno] a [jméno] [příjmení] coby kupující.

44. Z geometrického plánu [číslo] vyhotoveného dne [datum] geodetem Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že z pozemkové parcely [číslo] o výměře 14 m byly odděleny pozemkové parcely [číslo] o nové výměře 8 m a [číslo] o výměře 6 m.

45. Ze sdělení žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná zaslala dopis žalobkyni [celé jméno žalobkyně], jehož předmětem je informace o tom, že při kontrole pozemků žalovaná zjistila, že pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] není předmětem žádné nájemní či pachtovní smlouvy, ač tento navazuje na pozemek ve vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně] s výzvou k uzavření nájemní či pachtovní smlouvy.

46. Ze sdělení žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná zaslala dopis žalobci [celé jméno žalobce], jehož předmětem je informace o tom, že při kontrole pozemků žalovaná zjistila, že pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] není předmětem žádné nájemní či pachtovní smlouvy, ač tyto navazují na pozemek ve vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce] s výzvou k uzavření nájemní či pachtovní smlouvy.

47. Ze sdělení žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná zaslala dopis žalobcům [jméno] a [jméno] [příjmení], jehož předmětem je informace o tom, že při kontrole pozemků žalovaná zjistila, že pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] není předmětem žádné nájemní či pachtovní smlouvy, ač tento navazuje na pozemek v jejich vlastnictví s výzvou k uzavření nájemní či pachtovní smlouvy.

48. Ze sdělení [územní celek] ze dne [datum] soud zjistil, že [územní celek] podala informaci JUDr. [jméno] [příjmení] k jeho dotazu ohledně kupní smlouvy ze dne [datum], že z dokumentace uložené na obecním úřadu je zřejmé, že předmětnou smlouvu připravila [územní celek], která také zajistila geometrický plán a předložení smlouvy k registraci.

49. Z ostatních listinných důkazů, které byly v řízení provedeny, soud neučinil žádná pro věc právně významná skutková zjištění.

50. Podle ust. § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

51. Podle ust. § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

52. Podle ust. § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

53. Podle ust. § 1090 odst. 2 o. z. nabyl-li zůstavitel nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, i kdyby držel poctivě. To platí obdobně i pro všeobecného právního nástupce právnické osoby.

54. Podle ust. § 1091 odst. 2 o. z. se je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

55. Podle ust. § 1092 o. z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

56. Podle ust. § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

57. Podle ust. § 1096 odst. 1 o. z. nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ [číslo] odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce.

58. Podle ust. § 1096 odst. 2 o. z. se při mimořádném vydržení nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

59. Podle ust. § 992 odst. 1 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

60. Podle ust. § 993 o. z. neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

61. Podle ust. § 3066 o. z. se do doby stanovené v § [číslo] započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

62. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby), je po procesní stránce především skutečnost, že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Naléhavý právní zájem na určení však může být dán i v případě, kdy by bylo možno žalovat na plnění, jestliže se určovací žalobou vytváří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků a předejde-li se tak případně dalším sporům o plnění, nebo jestliže žalobou na plnění nelze řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí je dán, jestliže žalobce, který tvrdí, že je vlastníkem nemovitostí, není jako jejich vlastník v katastru nemovitostí zapsán. Jestliže totiž vlastnické právo žalobce k nemovitosti v důsledku neplatné smlouvy (kupní) nezaniklo a zápis má pouze deklaratorní účinky, nelze možnost prodávajícího na podání žaloby o určení vlastnického práva vázat na nutnost podání jiné související žaloby, nýbrž prodávající musí mít možnost dosáhnout vydání rozsudku soudu, na základě kterého bude jeho existující vlastnické právo zapsáno do katastru nemovitostí (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2446/2007).

63. V případě, že dědic, kterému bylo v dědickém řízení potvrzeno nabytí pozemku určitého parcelního čísla (v podobě parcely) tvrdí, že rozloha a hranice nabytého pozemku byly větší a jiné, než jaké byly evidovány v katastru nemovitosti ke dni rozhodnutí o projednání dědictví, nemůže žádat o určení svého vlastnického práva ke spornému pozemku, ale musí žalovat knihovního vlastníka sporné části pozemku na určení, že zůstavitel byl ke dni úmrtí jejím vlastníkem; jestliže soud žalobě vyhoví, otevře to cestu k dodatečnému projednání pozůstalosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2288/2019).

64. Účelem institutu vydržení není nucené zbavení vlastnického práva původního vlastníka, nýbrž uvedení dlouhodobého faktického stavu do souladu se stavem právním. Dlouhodobá držba, zejména pokud trvá více než 50 let, nasvědčuje dobré víře držitele, protože při obvyklé péči o majetek by skutečný vlastník pozemku nepochybně přistoupil k řešení věci, pokud by sám měl již dříve za to, že držitel užívá jeho pozemek. Lze uvést, že na dlouhodobou držbu váže nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. mimořádné vydržení, s výjimkou prokázaného nepoctivého úmyslu (§ 1095). Podobně lze nahlížet na držbu trvající nerušeně (nejméně) 35 let (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1646/2018).

65. Podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ani (pro dobu držby před 1. 1. 2014) držba oprávněná (§ 130 odst. 1 obč. zák.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. V § 1091 až 1094 o. z. je upravena vydržecí doba potřebná k řádnému vydržení; na mimořádné vydržení se tato ustanovení nepoužijí. Ustanovení § 1096 a násl. se týkají jak vydržení řádného, tak vydržení mimořádného. Držiteli, který se dovolává mimořádného vydržení, se započte vydržecí doba předchůdce, který držel věc„ nikoli v nepoctivém úmyslu“; není třeba, aby byl předchůdce držitelem poctivým (§ 992 odst. 1 o. z.), anebo oprávněným (§ 130 odst. 1 obč. zák.). Do vydržecí doby jak pro řádné, tak mimořádné vydržení (§ 1092, § 1096 o. z.) se ve prospěch vydržitele započte i doba držby jeho předchůdce, jen pokud předchůdce sám nesplnil podmínky vydržení, a nestal se tak vlastníkem věci. Ustanovení § 995 věty první o. z. lze analogicky aplikovat (§ 10 odst. 1 o. z.) i na držbu směřující k mimořádnému vydržení (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3387/2021).

66. V projednávaném případě dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že žaloba byla podána po právu.

67. Předně se soud zabýval, zda žalobci mají k podání určovací žaloby (§ 80 o. s. ř.) naléhavý právní zájem. S poukazem na shora citovanou judikaturu je soud přesvědčen, že žalobcům naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva k nemovitostem svědčí, neboť pozitivním rozhodnutím o žalovaném nároku dojde k zápisu vlastnického práva ve prospěch žalobců (případně jejich právních předchůdců k datu jejich úmrtí), v důsledku čehož zároveň nastane soulad mezi evidenčním a skutečným právním stavem.

68. Podstatou sporu v projednávané věci je otázka, zda žalobcům svědčí vlastnické právo k sporným nemovitostem, které jsou zapsány v katastru nemovitostí jako vlastnictví žalované. Ta vznik vlastnického práva žalobců k sporným pozemkům popírá s tvrzením, že nebyly splněny podmínky pro řádné, potažmo mimořádné vydržení vlastnického práva z jejich strany (po započtení doby držby jejich právních předchůdců) s poukazem na nedostatek jejich dobré víry.

69. Soud aplikoval na věc zákonná ustanovení upravující institut tzv. řádného a mimořádného vydržení podle o. z. (zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), přičemž podle ust. § 3066 o. z. se do zákonem stanovené doby pro vydržení (ať již řádné či mimořádné) započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc nemovitou. Účinnost citovaného zákona (o. z.) nastala dnem 1. 1. 2014, a jelikož jde v dané věci o vydržení vlastnického práva k nemovitostem, nemohla vydržecí doba skončit dříve než pět let po účinnosti tohoto zákona, tj. dnem 1. 1. 2019.

70. Soud má tedy především za to, že po právní stránce lze vycházet z ustanovení o. z. ohledně podmínek vydržení, běhu a délky vydržecí doby, neboť podle žalobních tvrzení měla vydržecí doba u všech žalobců skončit v červnu 2019 poté, co byli žalobci žalovanou informováni o tom, že nejsou v katastru nemovitostí vedeni jako vlastníci sporných pozemků.

71. S poukazem na shora citovanou judikaturu tížilo žalovanou břemeno tvrzení a břemeno důkazní k okolnostem, z nichž by bylo lze dovodit vznik zákonné překážky pro nabytí vlastnického práva (mimořádným) vydržením. V této souvislosti s přihlédnutím k shora uvedeným zákonným ustanovením a ustálené soudní praxi vyjádřené shora citovanou judikaturou Nejvyššího soudu ČR bylo s ohledem na vyvratitelnou právní domněnku pro podmínky vydržení na žalované, aby tvrdila také skutečnosti, které by svědčily o nepoctivém úmyslu držitelů (žalobců) a jejich právních předchůdců.

72. Žalobci se domáhali mimořádného vydržení vlastnického práva s tvrzením, že právní předchůdci nabyli vlastnické právo k sousedním pozemkům, přičemž v rozhodné době (r. 1917 - 1918) projevili záměr„ rozšířit“ svou zahradu o přilehlé parcely (zahrady) ve vlastnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení] - [příjmení], který tehdy vlastnil parcelu [anonymizována dvě slova]. Základem argumentace žalobců pak je skutečnost, že přilehlá zahrada byla pro účely prodeje rozparcelována (rozdělena), a to záměrně tak, aby právní předchůdci žalobců mohli uzavřít smlouvu o převodu vlastnického práva k nově vzniknuvším parcelám, které bezprostředně navazovaly na pozemky ve vlastnictví právních předchůdců žalobců, přičemž po nabytí vlastnického práva užívali takto„ rozšířené“ pozemky (zahrady) jako jednotný funkční celek v dobré víře, že jim tyto pozemky patří po dobu více než 100 let. Žalovaná v této rovině především argumentovala, že právní předchůdci nikdy vlastnictví k sporným pozemkům nenabyli s poukazem na historické důvody zápisu (zaknihování) vlastnického práva k sporným pozemkům. Soud se proto zabývala okolnostmi, za kterých došlo k nabytí vlastnického práva k sporným pozemkům ve prospěch žalované a jejích právních předchůdců, a také okolnostmi, za kterých došlo k nabytí vlastnického práva právních předchůdců žalobců k sousedním pozemkům.

73. Soud má za prokázané, že sporné pozemky historicky představovaly velmi úzký a podlouhlý pás na rozhraní mezi pozemky ve vlastnictví právních předchůdců žalobců a právního předchůdce žalované. Jak plyne ze situačního plánu ze dne [datum] a trhových smluv, mezi předmětnými parcelami se nacházela zeď (rozhrada), která tehdy nepochybně tvořila hranici mezi pozemky ve vlastnictví právních předchůdců žalobců a pozemky ve vlastnictví rodu [příjmení] - [anonymizováno], které se nacházely směrem k západní straně od předmětné rozhrady.

74. Trhovými smlouvami z roku [rok] má soud za prokázané, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] - [příjmení] coby prodávající prodal právním předchůdcům žalobců, konkrétně [jméno] a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] a [jméno] [příjmení] a [jméno] a [jméno] [příjmení], coby majitelům sousední nemovitosti ve [obec] pozemky ležící při západní hranici s jejich dosavadními pozemky ([anonymizováno] [číslo], [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno] [číslo] - vše zahrady, vše zapsané dle vložky [číslo] zemských desek), a to se všemi právy, břemeny a příslušenstvím, v mezích a hranicích, jak on sám převáděné pozemky držel a užíval za dohodnutou kupní cenu. Konkrétně manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] coby majitelé sousedního domku [adresa] si takto přikoupili zahradu [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení] coby vlastník sousedního domu [adresa] s pozemky [anonymizováno] 96 a [anonymizována dvě slova] si takto přikoupil zahradu [anonymizována dvě slova], [jméno] a [jméno] [příjmení] coby majitelé domu [adresa] s pozemky [anonymizováno] [číslo] a [anonymizována dvě slova] si takto přikoupili zahradu [anonymizováno] [číslo] a [jméno] [jméno] [příjmení] coby majitelé domku [adresa] s pozemkem [anonymizováno] [číslo] si takto přikoupili zahradu [anonymizováno] [číslo].

75. Právě pro účel převodu vlastnictví byl v roce [rok] (tj. bezprostředně před uzavřením kupních [anonymizováno] smluv) vyhotoven situační plán, který rozdělil dosavadní parcelu [anonymizována dvě slova] na samostatné parcely [anonymizována dvě slova] - [číslo]. Z plánu je patrné, že předmětné oddělení bylo provedeno„ pro budoucí nabyvatele“, mezi kterými jsou i [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] a [jméno] [příjmení], [jméno] a [jméno] [příjmení]. Zaměření, vytyčení a vyznačení hranic nově vzniklých pozemků v terénu ([anonymizována dvě slova] - [číslo]) provedl geometr I. [příjmení] dne [datum] za účasti budoucích nabyvatelů i prodávajícího. Z barevné verze předmětného situačního plánu lze zjistit přesný tvar nově oddělovaných parcel s tím, že mezi nově vytvořenými parcelami na západní straně, jejichž tvar je vyobrazen červenou čarou, a stávajícími hranicemi vyobrazenými černou čarou se nachází onen úzký pruh (pozemek), který předmětným oddělovacím plánem nedostal přiřazené žádné parcelní číslo. Ze zobrazení pod měřítkem 1: [číslo] (list [číslo]) je zjevné, že tento úzký pruh (geodetem vyšrafován) je tvořen zdí (zjevně sloužící jako plot či hranice). Ze zobrazení pod měřítkem 1: [osobní údaje žalované] [číslo] (list [číslo]) je dále patrné, že celá západní hranice parcelovaného pozemku [anonymizována dvě slova] (levá strana předmětného obrazce) je dotčena geodetickou značkou dvojité krátké plné čáry zakreslené černou barvou kolmo na rušenou (původní) hranici.

76. Úředním vysvědčením [číslo jednací] má soud za prokázané, že závad prosté oddělení parcel [anonymizována dvě slova] - [číslo] z pozemku [anonymizována dvě slova] potvrdil c. k. zemský soud dne [datum].

77. Soud má s ohledem na shora popsaná zjištění za prokázané, že předmětný situační plán byl vyhotoven jednak za účelem rozdělení parcely [anonymizována dvě slova] pro převod budoucím nabyvatelům a jednak za účelem sloučení parcel nacházející se na západ od předmětné zdi s pozemkem nacházejícím se pod zdí, což je jediné přijatelné vysvětlení, proč byly v situačním plánu použity dvojité krátké plné čáry zakreslené do linky představující západní hranici pozemku„ pod zdí“. Jelikož smyslem vyhotovení předmětného situačního plánu bylo nepochybně umožnění nabytí vlastnického práva k zahradám po rozdělení parcely [anonymizována dvě slova] ze strany sousedních vlastníků pozemků z levé strany, nedávalo by žádnou logiku, pokud by pozemek nacházející se pod zdí neměl připadnout taktéž do vlastnictví těchto budoucích nabyvatelů, neboť v opačném případě by vytvořil zcela absurdní práv stav (právní překážku), kdy dvě zahrady ve vlastnictví jedné a téže osoby by byly odděleny zdí (rozhradou) ve vlastnictví třetí osoby (původního vlastníka).

78. Zbývá dodat, že veškeré změny ohledně vlastnictví nových parcel dle situačního plánu ze dne [datum] byly řádně zapsány do pozemkových knih (Zemských desek) pod číslem vložky [číslo].

79. Zemskými deskami, knihovní vložka [číslo] část„ A“ má soud za prokázané, že pro k. ú. [obec] byla nejprve zapsána parcela [číslo] (pod běžným [číslo]), následně parcela [číslo] (pod běžným [číslo]), následně parcely [číslo] (pod běžnými [číslo]), následně parcela [číslo] (pod běžným [číslo]), dále má soud zemskými deskami, knihovní vložka [číslo] část„ B“ za prokázané, že dne [datum] (číslo pol. 210) došlo k zapsání záznamu o rozdělení parcely [číslo] na parcely [číslo] na základě situačního plánu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 1660, stejného dne (číslo pol. 211) došlo k zápisu záznamu o oddělení parcel [číslo] dne [datum] (číslo pol. 222 - 225) došlo k zápisu o„ odepsání bezzávadně“ parcel [číslo] dne [datum] (číslo pol. 234) došlo k zápisu o„ odepsání bezzávadně“ parcely [číslo] dne [datum] (číslo pol. 236) došlo k zápisu o rozdělní parcely [číslo] na parcelu [číslo].

80. Pokud tedy žalovaná namítala, že sporné pozemky mají svůj historický původ v pozemku [anonymizováno] [číslo], nelze než uzavřít, že k zápisu tohoto pozemku do pozemkových knih došlo později, než k zápisu pozemků oddělovaných situačním plánem z roku [rok] a následně převáděných trhovými smlouvami do vlastnictví právních předchůdců žalobců, když teprve ze zápisu ze dne [datum] je patrné, že parcela [anonymizováno] [číslo] vznikla rozdělením původní parcely [anonymizováno] 3 (která byla rozdělena na [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [číslo]). Historické anabáze vzniku pozemků parcelací původní parcely [anonymizováno] 3 je tedy dle přesvědčení soudu taková, že parcela [anonymizováno] 3 byla nejprve rozdělena na parcelu [anonymizována dvě slova] a parcelu později označenou jako [anonymizováno] [číslo] (pozemek pod zdí - sporné pozemky), když [číslo] bylo tomuto pozemku logicky přiřazeno poté, co došlo k rozdělení pozemku [anonymizována dvě slova] na [anonymizována dvě slova] - [anonymizováno] [číslo], jak plyne ze situačního plánu ze dne [datum] ve spojení s plánkem [číslo] (snímkem z katastrální mapy, list ohlašovací [číslo]) doručeným [příjmení] soudu v [obec] dne [datum], kde již lze spatřit označení parcely [anonymizováno] [číslo].

81. Pro úplnost lze odkázat na situační plán ze dne [datum], podle kterého došlo ke vzniku parcel [anonymizována dvě slova] - [anonymizována dvě slova], aniž by v nákresu bylo poukázáno na existenci pozemku s budoucím označením [anonymizováno] [číslo] (zeď).

82. Shora popsanými nesrovnalostmi lze odhadem vysvětlit zrod označení pozemku [anonymizováno] [číslo], ve kterém mají historicky původ sporné pozemky ve vlastnictví žalované, které ovšem zcela nepochybně měly dle vůle stran být předmětem převodu vlastnictví dle trhových smluv z roku [rok] z vlastnictví [anonymizováno] [příjmení] - [příjmení], původního vlastníka celého pozemku [anonymizováno] 3 k. ú. [obec], do vlastnictví právních předchůdců žalobců, kteří měli v úmyslu předmětnou koupí rozšířit své dosavadní zahrady o nově oddělené parcely z pozemku [anonymizována dvě slova]„ přes“ předmětnou zeď. Z místního šetření přitom vyplynulo, že na místě se stále místy nacházejí pozůstatky zdi, kdy je dán předpoklad, že původní zděná stavba byla novými vlastníky v místě, kde dříve tvořila plot (rozhradu) s původní [anonymizováno] 3, resp. [anonymizována dvě slova], zbourána s cílem přisloučit nově nabytou zahradu dle trhové smlouvy s již stávající zahradou. V situačním plánu z roku [rok] bylo tedy dle přesvědčení soudu opomenuto zohlednit existenci předmětné rozhrady (budoucí [anonymizováno] [číslo]) tak, aby i tato byla rozparcelována na malé parcely s novými parcelními čísly odpovídající smyslu zamýšlené koupě. Jelikož se tak nestalo a předmětná parcela pod zdí zůstala neoznačena, bylo zjevně geometrem mylně přikročeno k sloučení parcely pod zdí s parcelami vlastníků nemovitostí na západní (levé) straně, čímž došlo k chybě z pohledu následného zaknihování a zrodu pozemku [anonymizováno] [číslo], potažmo následně i sporných pozemků ve vlastnictví žalované. Soud tak ve shodě s názorem žalobců uzavírá, že zápis pozemku [anonymizováno] [číslo] v zemských deskách byl proveden pouze na základě„ zákresu“ v katastrální mapě, nikoli geometrického (situačního) plánu s oporou v provedeném měření a navíc bez jakékoli vkladové listiny.

83. Dalšími listinami (dědická rozhodnutí, kupní a darovací smlouvy) představujícími nabývací tituly k předmětným pozemkům od původních vlastníků ([jméno] [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] a [jméno] [příjmení], [jméno] a [jméno] [příjmení]) má soud za prokázané, že nynější žalobci jsou jejich právními nástupci, když postupně v průběhu času takto nabyli vlastnické právo k nemovitostem zapsaných v katastru nemovitostí pro k. ú. a [územní celek] na [list vlastnictví] (žalobkyně [celé jméno žalobkyně]), na [list vlastnictví] (žalobce [celé jméno žalobce] [celé jméno původního účastníka], zemř. [datum] - původní žalobce), na [list vlastnictví] (žalobci [anonymizováno] a [jméno] [celé jméno žalobce]) a na [list vlastnictví] (žalobci [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], kteří jsou právními předchůdci nynějších vlastníků nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí pro k. ú. a [územní celek] na [list vlastnictví] [anonymizována dvě slova]). [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] jsou právními předchůdci žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení] je právním předchůdcem žalobců [jméno] a [jméno] [příjmení], [jméno] a [jméno] [příjmení] jsou právními předchůdci žalobce [celé jméno žalobce] a [celé jméno původního účastníka], zemř. [datum] a konečně [jméno] [jméno] [příjmení] jsou právními předchůdci [jméno] a [jméno] [příjmení]. Ostatně žalovaná ani nesporovala posloupnost v nabývání pozemků ve vlastnictví žalobců, když výslovně ve svém vyjádření uvedla, že žalobci i jejich právní předchůdci nabývali pozemky opakovanými převody na základě kupních smluv, darováním či děděním, pouze zdůraznila, že v žádné listině nejsou uvedeny pozemky, o které v řízení jde (sporné pozemky).

84. Jak již soud předznamenal shora, z pohledu podmínek pro tzv. mimořádné vydržení je vyjma zákonem stanovené vydržecí doby 20 let zapotřebí prokázat nepoctivý úmysl držitele či jeho právního předchůdce vyložený shora citovanou judikaturou Nejvyššího soudu ČR.

85. Navzdory procesnímu poučení dle ust. § 118a o. s. ř., které bylo žalované dáno při jednání dne [datum] ohledně navržení důkazů k prokázání, že žalobci, resp. jejich právní předchůdci nebyli v dobré víře po celou vydržecí dobu, nebyla žalovaná s to takové důkazy navrhnout. Ačkoli se jedná o podmínku existence tzv. dobré víry pro řádné vydržení, má soud za to, že poučení lze vztáhnout i na nepoctivost v úmyslu držitele, neboť se jedná o užší právní kategorii, než samotná dobrá víra. Soud má za to, že žalovaná neuvedla žádnou právně významnou skutečnost, která by o nedostatku poctivého úmyslu žalobců či jejich právních předchůdců mohla svědčit.

86. Namítá-li žalovaná, že z provedených důkazů (snímku katastrální mapy) je zřejmé, že pozemek [anonymizováno] [číslo] musel existovat, tak soud tuto skutečnost nikterak nepopírá, avšak nepřikládá námitce právní relevanci, když podstatné není to, zda předmětný pozemek pod tímto označením existoval, nýbrž to, jakým způsobem vznikl a proč nebyl„ zahrnut“ do předmětu prodeje dle trhových smluv. Jak již soud uvedl shora, existence tohoto pozemku byla zřejmá již ze situačního plánu ze dne [datum], avšak v rozporu s vůlí jednajících stran (prodávajícího a kupujících) nebyla zohledněna v trhových smlouvách, a to jednoduše proto, že v předmětném situačním plánu bylo opomenuto tento pozemek také rozdělit, aby každý nabyvatel části převáděné zahrady z pozemku [anonymizována dvě slova] nabyl do svého vlastnictví také část pozemku [anonymizováno] [číslo], jinak by realizované převody sousedním vlastníkům absolutně nedávaly smysl, když v případě absence vůle nabýt i část parcely [anonymizováno] [číslo] by zůstal vlastníkem (včetně oddělující zdi) prodávající, tj. [anonymizováno] [příjmení] - [příjmení]. Zbývá dodat, že nebyly předloženy žádné důkazy svědčící o tom, že by po chopení držby nejen nově oddělených parcel, ale také části parcely [anonymizováno] [číslo], ze strany právních předchůdců žalobců, kdokoli ([anonymizováno] [příjmení] - [příjmení], případně později i jeho právní nástupci) namítal neoprávněnost této držby.

87. Pokud jde o námitku žalované, že tzv. škrtky (dvě krátké rovnoběžné čáry umístněné kolmo na spojnici sousedních bodů hranice) viditelné v situačním plánu ze dne [datum] na hranici mezi původním pozemkem [anonymizována dvě slova] a sousedními parcelami s obytnými domky nalevo, nemohou představovat grafický podklad sloužící k odstranění chybně zobrazené hranice v katastrální mapě, neboť by musely být zobrazeny červenou barvou, je třeba tuto skutečnost brát v potaz pouze jako příčinu vzniku problému s vlastnictvím sporných pozemků, neboť je zjevné, že se skutečně nejednalo o podklad pro zápis do zemských desek, když sloučení se sousedními parcelami zapsáno nebylo (a tím vznikl důvod pro zápis pozemku s označením [anonymizováno] [číslo]). Nicméně nelze se ztotožnit s názorem, že předmětné škrtky měly mít pouze informativní charakter poukazující na„ určitou nesrovnalost“, když záměrem obou stran nepochybně bylo právě sloučení části sporných pozemků buď k nově vzniklým parcelám z pozemku [anonymizována dvě slova], nebo k již existujícím parcelám na západní straně ve vlastnictví právních předchůdců žalobců.

88. Jde-li o geometrické plány [číslo] [číslo] [číslo] vyhotovené na žádost žalobců s tím, že z těchto plánů vyplývá existence sporných pozemků, tak soud je názoru, že takový důkaz nevypovídá ničeho o povědomí žalobců, že předmětné sporné pozemky jim ve skutečnosti nepatří, byť jsou svým označením (parcelní číslo) v geometrických plánech skutečně uvedeny. K tomu je třeba konstatovat, že žádný právní předpis neukládá povinnost vlastníku nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí pamatovat si parcelní čísla pozemků ve svém vlastnictví ani prověřovat, zda pozemky uvedené v této podobě v nějaké listině (např. geometrickém plánu) jsou v katastru nemovitostí vlastnicky vedeny na tyto osoby. Soud proto nepovažuje žalovanou namítanou skutečnost ohledně zaznamenání sporných pozemků v předmětných plánech za důkaz o vědomosti žalobců, že jim sporné pozemky nepatří, resp. že sporné pozemky jsou ve vlastnictví osoby odlišné od žalobců.

89. Stejně bezvýznamná je existence nájemní či kupní smlouvy uzavřené mezi některými žalobci a žalovanou k jinému pozemku, který se sporným pozemkem sousedí, když ani tato skutečnost nemůže znamenat narušení dobré víry těch žalobců, kteří dané smlouvy s žalovanou uzavírali, a už vůbec nemůže značit jejich nepoctivý úmysl stran výkonu držby.

90. Jde-li o protokol o místním šetření vyhotovený [stát. instituce] - [příjmení] [jméno], odbor stavebního úřadu ze dne [datum] ve věci žádosti žalobce [celé jméno žalobce] o ověření pasportu stavby prádelny a kolny na pozemcích [anonymizováno] [číslo], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [číslo] v k. ú. [obec], s tím, že pověřený úředník v přítomnosti žalobce [celé jméno žalobce] se zmínil, že vlastník stavby musí dořešit vlastnictví pozemku [anonymizováno] [číslo], tak se nepochybně jedná o informaci způsobilou narušit dobrou víru jmenovaného žalobce, nejedná se však o skutečnost svědčící o nepoctivém úmyslu při nabytí či výkonu své držby, nota bene v situaci, kdy byla při místním šetření přítomna pověřená osoba za [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], avšak žalovaná zůstala z pohledu„ vyřešení“ vlastnictví pozemku [anonymizováno] [číslo] nadále (až do r. [rok]) nečinná. Vzhledem k prohlášení žalované, která uvedla, že současné parcelní označení sporných pozemků platí od 80. let, je navíc pochybné, zda se mohl laik v otázce„ vyřešení vlastnictví“ k pozemku s neexistujícím parcelním číslem řádně orientovat.

91. Jediným relevantním důkazem o ukončení dobré víry žalobců v souvislosti s oprávněnou držbou sporných pozemků je sdělení žalované z června [rok], ze kterého lze dovodit, že žalovaná oznamuje žalobcům, že užívají pozemek, který dle katastru nemovitostí nevlastní, s výzvou k uzavření nájemní či pachtovní smlouvy.

92. Pro úplnost soud uvádí, že je třeba zohlednit i dlouhotrvající liknavost žalované při uplatňování svých práv, neboť v daném případě trvá dlouhodobá nerušená držba žalobců a jejich právních předchůdců mnoho desítek let, což nasvědčuje jejich dobré víře, protože při obvyklé péči o majetek by skutečný vlastník pozemku nepochybně přistoupil k řešení věci, pokud by sám měl již dříve za to, že držitel užívá jeho pozemek.

93. Soud proto po zhodnocení všech ve věci provedených důkazů dospěl k závěru, že žalobci nabyli své vlastnické právo na základě mimořádného vydržení, neboť předmětné sporné pozemky jsou v katastru nemovitostí vedeny jako vlastnictví žalované omylem, když v letech [rok] - [rok] si plochy odpovídající těmto pozemkům právní předchůdci žalobců odkoupili od [příjmení] - [anonymizováno] coby vlastníci sousedních pozemků (a přilehlých domků), o přikoupené zahrady své nemovitosti rozšířili, oplotili a déle jak 100 let je v rámci oplocených uzavřených areálů svých nemovitostí dobrověrně a s poctivým úmyslem užívali a drželi, přičemž zákonem stanovená vydržecí doba v délce 20 let trvala až do června [rok].

94. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku s tím, že nedílnou součástí rozsudku je i geometrický plán [číslo] vyhotovený Ing. [jméno] [příjmení] vztahující se k nově vzniknuvší parcele označené jako p. [číslo] zahrada, k. ú. [obec].

95. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšným žalobcům náhradu nákladů řízení v celkové výši 351 999,80 Kč, která sestává z hotových výdajů připadajících na úhradu soudního poplatku ve výši 30 000 Kč (položka 1 Sazebníku poplatků - přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů), úhradu za vyžádání listinných důkazů od katastrálního úřadu ve výši 2 200 Kč, úhradu za geometrický plán [číslo] ve výši 12 000 Kč, dále z odměny za společné zastupování každého ze sedmi účastníků řízení jedním advokátem (posuzováno do 6. 4. 2022, kdy došlo k právní moci usnesení o procesním nástupnictví) podle ust. § 7, § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., snížené o 20 % za každou zastupovanou osobu ve smyslu ust. § 12 odst. 4 citované vyhlášky, a to za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 2 480 Kč osoba/1 úkon (předžalobní výzva, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) ve výši 52 080 Kč /3x 17 360 Kč, dále z odměny za společné zastupování každého z osmi účastníků řízení jedním advokátem (posuzováno od 6. 4. 2022, kdy došlo k právní moci usnesení o procesním nástupnictví) podle ust. § 7, § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) citované vyhlášky, snížené o 20 % za každou zastupovanou osobu ve smyslu ust. § 12 odst. 4 citované vyhlášky, a to za 10 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 2 480 Kč osoba/1 úkon (sepis vyjádření ze dne 19. 4. 2022, 22. 4. 2022, účast při jednání dne [datum], účast při místním šetření dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum]), ve výši 198 400 Kč /10x 19 840 Kč, z částky 3 900 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 13 úkonů právní služby podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalobců doložil osvědčení o registraci plátce DPH. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám advokáta úspěšných účastníků soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení