36 C 323/2020-70

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobkyně je vlastníkem komunikace, vybudované na pozemku, označeném jako pozemková parcela parc. [číslo] trvalý travní porost, na pozemku označeném jako pozemková parcela parc. [číslo] ostatní plocha, manipulační plocha, na pozemku označeném jako pozemková parcela parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, na pozemku označeném pozemková parcela parc. [číslo] ostatní plocha, manipulační plocha, na pozemku označeném pozemková parcela parc. [číslo] ostatní plocha, manipulační plocha, na pozemku označeném jako pozemková parcela parc. [číslo] ostatní plocha, manipulační plocha, na pozemku označeném jako pozemková parcela parc. [číslo] ostatní plocha, manipulační plocha, vše v [katastrální uzemí], vedeném v katastru nemovitostí Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 16 456 Kč k rukám zástupce žalované, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala určení svého vlastnického práva ke komunikaci vybudované na pozemcích ve vlastnictví žalované, konkrétně na pozemkové parcele parc. [číslo] vedené v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost, pozemkové parcele parc. [číslo] vedené v katastru nemovitostí jako ostatní plocha, manipulační plocha, pozemkové parcele parc. [číslo] vedené v katastru nemovitostí jako ostatní plocha, ostatní komunikace, pozemkové parcele parc. [číslo] vedené v katastru nemovitostí jako ostatní plocha, manipulační plocha, na pozemku označeném pozemková parcela parc. [číslo] ostatní plocha, manipulační plocha, pozemkové parcele parc. [číslo] vedené v katastru nemovitostí jako ostatní plocha, manipulační plocha, pozemkové parcele parc. [číslo] vedené v katastru nemovitostí jako ostatní plocha, vše v [katastrální uzemí], vedeném v katastru nemovitostí Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] (dále také„ předmětné pozemky žalované“). Žalobu odůvodnila tím, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nabyla do svého vlastnictví pozemky v [katastrální uzemí], konkrétně pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek st. parc. [číslo] pozemek st. parc. [číslo] pozemek st. parc. [číslo] pozemek st. parc. [číslo] pozemek st. parc. [číslo] pozemek st. parc. [číslo] pozemek st. parc. [číslo] pozemek st. parc. [číslo] pozemek st. parc. [číslo] pozemek st. parc. [číslo] pozemek st. parc. [číslo] pozemek st. parc. [číslo] včetně staveb na pozemcích postavených, se všemi jejich součástmi a příslušenstvím, právy a povinnostmi. Žalobkyní nabyté pozemky jsou (a byly) v souladu s kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum] součástí bývalého areálu velkovýkrmny prasat v [obec], označovaného též jako„ areál [ulice] v [obec]“. Na předmětných pozemcích žalované se nacházejí pozemní komunikace, vedoucí k bývalému areálu, včetně větve s napojením na přilehlou státní silnici [obec] – [obec]. Podle kolaudačního rozhodnutí z [datum] a projektové dokumentace z tohoto období byly komunikace součástí areálu [ulice] v [obec], což bylo potvrzeno i vyjádřením [stát. instituce] sp. zn. [číslo], [číslo jednací]. Stavba komunikace nacházející se na předmětných pozemcích žalované byla zhotovena před [datum] a je tvořena několika konstrukčními vrstvami – štěrkopískem, podkladním betonem a je zakončena vrstvou asfaltu. Slouží jako příjezdová komunikace do areálu žalobkyně a umožňuje komunikační spojení spojující areál [ulice] v [obec] s přilehlou silnicí [obec] [část obce], jde tedy o účelovou komunikaci ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen„ zákon o pozemních komunikacích“), a o samostatnou věc v právním slova smyslu (nemovitou) odlišnou od pozemku, na němž byla vybudována. Žalobkyně komunikace nabyla kupní smlouvou ze dne [datum] jako součást jí nabytých pozemků tvořících areál [ulice] v [obec]. Ze strany žalované je však žalobkyni přístup (užívání shora uvedené komunikace) do areálu [ulice] v [obec] (tedy mj. i k pozemkům ve vlastnictví žalobkyně) zamezován. Naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického právu žalobkyně spatřuje především v nutnosti odstranění stavu nejistoty ohledně svého vlastnického práva k shora uvedeným komunikacím (které žalovaná zpochybňuje), v důsledku kterého je žalobkyni žalovanou zamezován přístup k pozemkům žalobkyně nacházejícím se v areálu [ulice] v [obec] a jsou ohrožována její práva vlastníka věci.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala. Poukázala na to, že kupní smlouvou ze dne [datum] žalobkyně nabyla vlastnické právo pouze k některým pozemkům, které v minulosti tvořily areál [ulice] v [obec]. Přes tuto skutečnost žalobkyně v různých řízeních vystupuje, jakoby vlastnila celý areálový komplex. Nabytím některých pozemků bývalého areálu žalobkyně nemohla nabýt komunikace nacházející se na odlišných pozemcích ve vlastnictví žalované. Zpochybnila, že by se komunikace na všech předmětných pozemcích žalované nacházela nebo že by se jednalo o samostatnou stavbu. Účelová komunikace je pouze v katastru nemovitostí evidovaný druh pozemku. Některé pozemky žalované mají zpevněný povrch, nejedná se však o samostatnou věc ve smyslu občanského zákoníku. I pokud by byla komunikace samostatnou věcí, nemohla ji žalobkyně nabýt jako součást (příslušenství) svých pozemků dle kupní smlouvy z [datum], neboť by se jednalo o součást (příslušenství) pozemků žalované, na nichž stojí. Většina předmětných pozemků žalované se nachází mimo bývalý areál velkovýkrmny prasat a některé pozemky (např. parc. [číslo]) slouží jako přístupová cesta k rodinným domům nacházejícím se na jiných pozemcích. Vyjádření stavebního úřadu [obec] (ze kterého žalobkyně vychází) je bez relevance pro projednávanou věc, neboť pracovnice úřadu Bc. [jméno] [příjmení], která ho vystavila, byla shledána podjatou ve věci (byla vyloučena ze všech řízení vztahujících se k areálu [ulice] v [obec]).

3. Vlastnické právo žalované k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí k listu vlastnictví [číslo]. Pozemek parc. [číslo] je v katastru nemovitostí veden podle způsobu využití jako„ ostatní plocha, ostatní komunikace“, pozemek parc. [číslo] jako trvalý travný porost, zbylé pozemky jsou pak podle způsobu využití vedeny jako„ ostatní plocha, manipulační plocha“.

4. Z kupní smlouvy o převodu nemovitosti ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (prodávající) a žalobkyní (kupující) bylo zjištěno, že žalobkyni byly prodány pozemkové parcely parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] stavební parcely st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] včetně staveb bez č.p./č.e. umístěných na uvedených stavebních parcelách, a dále stavby bez čp/če převáděné samostatně bez pozemků, na nichž byly umístěné, vše v [katastrální uzemí]. V čl. II. kupní smlouvy bylo uvedeno, že výše uvedené nemovitosti se převádějí se všemi součástmi a příslušenstvím, právy a povinnostmi (obdobně v čl. IV je uvedeno, že vlastnictví k převáděné nemovitosti se všemi právy a povinnostmi nabývá kupující rozhodnutím o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.). Podle výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], [katastrální uzemí] nastaly právní účinky vkladu vlastnického práva podle kupní smlouvy ze dne [datum] k [datum], současně jím žalobkyně prokázala své vlastnické právo k pozemkům, uvedeným v bodu 1. rozsudku v současnosti.

5. Z katastrální mapy a ortofoto mapy bylo zjištěno umístění pozemků a zobrazení stavebních úprav pozemků.

6. Prodej dalších pozemků v [katastrální uzemí] (tvořících bývalý areál velkovýkrmny prasat) žalobkyni včetně stejné koncepce kupní smlouvy (jejich převodu se všemi součástí a příslušenství, právy a povinnostmi), které jsou rovněž uvedeny ve shora uvedeném výpisu z katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] jako pozemky ve vlastnictví žalobkyně, byl prokázán jednak kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi [jméno] a [jméno] [příjmení] na straně prodávající a žalobkyní na straně kupující, jednak smlouvou o převodu pozemků č. 7PR16/80 ze dne [datum] uzavřenou mezi Českou republikou - Státním pozemkovým úřadem na straně prodávající a žalovanou na straně kupující.

7. Z vyjádření Stavebního úřadu [obec] ze dne [datum], vyhotoveného Bc. [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že jmenovanou bylo sděleno, že jako jeden ze stavebních objektů areálu velkovýkrmny prasat v [obec] byla komunikace včetně větve s napojením na přilehlou státní silnici [obec] – [obec], součástí areálu. Uvedené má vyplývat ze zachované dokumentace zejména kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] a projektové dokumentace. Žalovaná skutečnosti v uvedeném vyjádření zpochybňovala s odkazem na podjatost jmenované pracovnice stavebního úřadu, vyplývající z usnesení [územní celek] ze dne 23. 1. 2018 [číslo jednací], kterým byla vyloučena z projednávání a rozhodování věci v řízení vedeném pod sp. zn. [číslo] a všech dalších, jež se týkají odstraňování staveb v areálu bývalých zemědělských a administrativních staveb„ [ulice]“ v [obec] či terénních úprav nebo těžebních prací.

8. Ze stavebního spisu [stát. instituce], konkrétně z kolaudačního rozhodnutí č. 2833/77 ze dne [datum] bylo zjištěno, že Okresním národním výborem [okres] bylo Státnímu statku n.p. [obec], povoleno užívání stavby velkovýkrmny prasat v [obec] s tím, že v rozhodnutí je dále uvedeno, že stavba obsahuje mimo jiné i komunikace (bez bližší specifikace). Podle vysvětlení ke kolaudačnímu rozhodnutí ze dne 25. 5. 1978 č. j. 2833/77/výst bylo zjištěno rozmístění jednotlivých staveb (budov) v areálu velkovýkrmny prasat na konkrétních pozemcích identifikovaných parcelním číslem (některé se shodovaly s pozemky žalobkyně). Dále je v něm uvedeno, že komunikace tvoří příslušenství stavby (opět bez bližší specifikace jejich umístění). Obdobné informace vtahující se ke komunikaci byly potvrzeny v potvrzení o existenci a užívání stavby ze dne [datum], vypracovaném Stavebním úřadem v [obec] ([jméno] Pořádkovou). Podle obsahu návrhu na vklad vlastnického práva k nemovitostem Pozemkový fond České republiky podal návrh na vklad vlastnického práva k v něm uvedeným nemovitostem označeným parcelním číslem podle smlouvy o převodu nemovitostí ze dne [datum] ve prospěch nabyvatele, společnosti [právnická osoba], [IČO]. Návrh se týkal některých pozemků (v současné době vlastněných žalobkyní) včetně staveb bez č.p./č.e. (mimo jiné sloužící jako výkrmna prasat). Ze složky„ Komunikace“, bylo dále zjištěno, že dle průvodní zprávy zakázk. [číslo] měla být komunikační soustava velkovýkrmny prasat složena z 8 větví (A-H), větev A měla odbočovat ze státní silnice [obec] [část obce], měla sloužit jako příjezdová cesta do závodu (v první polovině, v které kopíruje polní cestu), od mostní váhy měla být začleněna do vnitrozávodních vozovek a byla zpevněná (skládala se z štěrkopísku, podkladního betonu, otevřeného dvojitého asfaltového živičného koberce) z důvodu užívání pro těžší nákladní vozidla. Větve B a D pak měly sloužit k tzv. nečistému provozu příjezd a manipulace u kotelny, garáží, dílen, odvoz prasat na porážku a sedimentační jímky, větvě C, E, F, G, H sloužily k obsluze uvnitř areálu. Z vyobrazení příčného řezu bylo zjištěno navrhované složení a konstrukce živičné vozovky.

9. Další důkazy - žádost žalobkyně podle zákona o svobodném přístupu k informacím, geometrický plán na umístění komunikace, písemnou komunikací mezi žalovanou a žalobkyní, výslechy svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], článek z idnes, vztahující se k podnikatelské činnosti manžela žalobkyně, další navržené kupní smlouvy na převod dalších nemovitostí tvořících bývalý areál velkovýkrmny prasat), soud pro jejich nadbytečnost neprováděl, jelikož skutečnosti zjištěné z doposud provedeného dokazování poskytly dostatečný podklad pro rozhodnutí o věci.

10. Po provedeném dokazování má soud za prokázané vlastnické právo žalobkyně k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] včetně staveb bez č.p./č.e. nacházejících se na uvedených pozemcích a samostatných staveb bez čp/če nacházejících se na pozemcích ve vlastnictví jiných osob, [katastrální uzemí] a jejich nabytí žalobkyní na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Zmíněné pozemky se nachází na území bývalého areálu [ulice] v [obec], na kterých se v minulosti rozkládala velkovýkrmna prasat a v minulosti tvořily jeho součást (uvedená skutečnost nebyla mezi účastníky sporná). V rámci výstavby areálu velkovýkrmny prasat v sedmdesátých letech minulého století bylo počítáno s tím, že součástí stavby budou komunikace složené s 8 větví, potřebné pro řádné užívání areálu a mimo jiné i spojující státní silnici [obec] – [část obce]. Komunikační soustava bývalé velkovýkrmny prasat měla být přitom při jejím budování složena z 8 větví, včetně větve A spojující státní silnici [obec] [část obce] se závodem s tím, že od mostní váhy měla být zpevněna a měla být začleněna spolu s dalšími větvemi do vnitrozávodních vozovek a ve zbývající části (zhruba do své poloviny) v podobě polní cesty měla sloužit jako příjezdní vozovka do závodu. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] par. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] [katastrální uzemí] jsou ve vlastnictví žalované, z čehož pozemek parc. [číslo] je v katastru nemovitostí veden podle způsobu využití jako„ ostatní plocha, ostatní komunikace“, pozemek parc. [číslo] jako trvalý travný porost, zbylé pozemky jsou pak podle způsobu využití vedeny jako„ ostatní plocha, manipulační plocha“.

11. Hmotněprávní posouzení věci soud založil na právní úpravě účinné do 31. 12. 2013, a sice na základě právní úpravy obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku (dále jen„ obč. zák.“), ve spojení s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění účinném od 1. 1. 2014, jelikož všechny rozhodné skutečnosti pro posouzení projednávané věci nastaly před tímto datem.

12. V případě žaloby na určení vlastnického práva k nemovitostem (v daném případě žalobkyní tvrzené stavby komunikace jako samostatné věci v právním smyslu) se jedná o určovací žalobu podle § 80 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby), po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Věcná legitimace v řízení o určení práva nebo právního vztahu svědčí tomu, kdo je takového práva nebo vztahu účasten, nebo jehož právní sféry se takový vztah či právo týká, a jeho určení je způsobilé ji ovlivnit, zatímco naléhavý právní zájem na požadovaném určení reflektuje specifickou formu právní ochrany (viz DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 527 a násl., ale také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2017, sp. zn. 20 Cdo 520/2017). Žaloba domáhající se určení podle ustanovení § 80 písm. c) o.s.ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti podle ustanovení § 80 písm. b) o.s.ř. (srov. například rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný pod č. 17 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1972). Výjimku představují případy, kdy určením, že tu právní vztah nebo právo je či není, se vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu (a předejde se tak žalobě o plnění). Za nedovolenou - při možnosti žaloby na plnění - lze považovat určovací žalobu tam, kde by nesloužila potřebám praktického života, nýbrž by vedla ke zbytečnému rozmnožování sporů (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněný pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 1997, případně rozsudek ze dne 18. 5. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2553/2009).

13. Věcná legitimace účastníků je dána tvrzením žalobkyně, že je na základě kupní smlouvy z [datum] vlastníkem nemovitosti - samostatné stavby komunikace (nezapsané v katastru nemovitostí), umístěné na pozemcích, k nimž náleží vlastnické právo žalované, žalobkyni však nesvědčí naléhavý právní zájem na určení. Oproti žalobám o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, jež podléhají evidenci v katastru nemovitostí, a u nichž pravomocné deklaratorní rozhodnutí (kterým je žalobě vyhověno) představuje podklad pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí, rozhodnutí o případném vlastnickém právu žalobkyně ke stavbě komunikace, jež se do katastru nemovitostí nezapisuje, nepředstavuje pro žalobkyni dosažení kýžené ochrany jejich práv ani prevenci jiných sporů. Pokud žalobkyně svůj naléhavý právní zájem na určovací žalobě odvozuje od chování žalované, která ji brání ve výkonu tvrzeného vlastnického práva (užívání komunikace za účelem přístupu ke svým nemovitostem), je na místě domáhat se ochrany svého vlastnického práva přímo negatorní žalobou – jako žalobou na plnění – např. zdržení se rušivých zásahů. Otázka vlastnického práva by v takovém řízení byla řešena jako předběžná otázka.

14. Pro úplnost je potřeba dodat, že žaloba ani po věcné stránce (tedy pokud by byl splněn požadavek naléhavého právního zájmu) není důvodná.

15. Žalobkyně v řízení tvrdila, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nabyla do svého vlastnictví spolu s pozemky a stavbami označenými v bodu 1. rozsudku, tvořícími v minulosti areál velkovýkrmny prasat [ulice] v [obec], i komunikace nacházející se na pozemcích žalované jako samostatné stavby spojené se zemí pevným základem (nemovitosti), která byla v minulosti taktéž součástí areálu. Podle tvrzení žalobkyně byla komunikace v textu kupní smlouvy vymezena označením součást či příslušenství převáděných nemovitostí. Žalovaná tvrzení žalobkyně zpochybnila mimo jiné s poukazem na to, že se jedná o pouhé stavební úpravy pozemků žalované (navíc neexistující na všech žalobkyní označovaných předmětných pozemcích).

16. Podle § 119 odst. 2 obč. zák. nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.

17. Pro účely občanského práva je pojem„ stavba“ nutno vykládat staticky, jako věc v právním smyslu, tedy jako výsledek určité stavební činnosti, který je způsobilý být předmětem občanskoprávních vztahů (srov. též např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 1998, sp. zn. 3 Cdon 1305/96, publikovaný v Soudních rozhledech [číslo] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 1998, sp. zn. 33 Cdo 111/98, publikovaný v Soudních rozhledech [číslo]). Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 28 Cdo 27/2015 s odkazem na dříve přijatou judikaturu uvedl, že těleso účelové komunikace může být samostatnou nemovitou věcí v občanskoprávním smyslu (nemovitostí odlišnou od pozemku, na němž je vybudována) tehdy, jde-li o stavbu spojenou se zemí pevným základem (§ 119 odst. 2 obč. zák.), tj. věcí neoddělitelnou od země, aniž by došlo k jejímu porušení, která však současně není součástí pozemku (§ 120 odst. 1 obč. zák.), tj. není funkčně nebo fyzicky spojena s pozemkem a lze ji od něho oddělit, aniž by došlo ke znehodnocení pozemku (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 483/01, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod [číslo] či nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 16/93, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod [číslo] rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2009, sp. zn. 5 As 62/2008). Vždy je nutno zvažovat s přihlédnutím ke všem okolnostem věci, zda stavba může být samostatným předmětem práv a povinností, podle zvyklostí v právním styku je účelné, aby stavba jako samostatná věc byla předmětem právních vztahů, a také se zřetelem k jejímu stavebnímu provedení. Významným hlediskem je, zda lze vymezit, kde končí pozemek a kde začíná stavba; pokud takové vymezení možné není, půjde zpravidla o součást pozemku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1221/2002, nebo rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 2. 1994, sp. zn. 3 Cdo 40/93). V případě, že pozemní komunikace je samostatnou stavbou ve smyslu ustanovení § 119 odst. 2 obč. zák., nemusí být právní vztahy k ní totožné se vztahy k pozemku (viz. rozsudek velkého senátu ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. 31 Cdo 691/2005, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2007 pod [číslo] 2007, či v rozsudku ze dne 21. 5. 2009, sp. zn. 28 Cdo 3411/2008).

18. V případě, že by stavba komunikace splňovala výše uvedené předpoklady, mohlo by se jednat o samostatnou věc v právním smyslu včetně odlišných vlastnických vztahů od vlastnictví pozemku, na němž je umístěná. Přesto se soud splněním těchto předpokladů (ani stavebním provedením komunikace) nakonec nezabýval, neboť tento závěr by s ohledem na dále uvedené neovlivnil rozhodnutí ve věci.

19. Podle § 132 odst. 1 obč. zák. vlastnictví věci lze nabýt mimo jiné kupní smlouvou, jakožto druhem převodní smlouvy. Pro tuto je v případě převodu nemovitosti (kterou je i stavba spojená se zemí pevným základem viz § 119 odst. 2 obč. zák.) stanovena obligatorní písemná forma (§ 41 odst. 1 obč. zák.). V případě nemovité věci, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, se podle § 133 odst. 3 obč. zák. převádí-li se na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví okamžikem účinnosti této smlouvy.

20. Podle § 35 odst. 1 obč. zák. projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit. Podle odst. 2 právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. § 40 odst. 1 obč. zák. pak stanoví neplatnost právního úkonu, pokud není učiněn ve formě, kterou pro něj stanoví zákon.

21. Na rozdíl od nové právní úpravy výkladu projevu vůle podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o. z.“), účinné od 1. 1. 2014, upřednostňující skutečnou vůli účastníků právního úkonu před jejím vnějším projevem (včetně objektivního významu použitých slov srov. § 555, 556 o. z.), vycházel obč. zák. účinný do 31. 12. 2013 z objektivně projevené vůle jednajících stran. Ke skutečné vůli sice při výkladu úkonu přihlížel, ale pouze za předpokladu, že nebyla v rozporu s jejím vnějším projevem. Podle judikatury k výkladovým ustanovením obč. zák. výklad projevu vůle může směřovat jen k objasnění jeho obsahu, tedy ke zjištění toho, co bylo skutečně projeveno. Pomocí výkladu projevu vůle nelze„ nahrazovat“ nebo„ doplňovat“ vůli, kterou jednající účastníci v rozhodné době neměli nebo kterou sice měli, ale kterou neprojevili (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. ledna 2012 sp. zn. 21 Cdo 4487/2010). Pro posouzení určitosti smlouvy o převodu nemovitostí je významný jen ten projev vůle, který byl vyjádřen v písemné formě. Je-li písemná smlouva o převodu nemovitosti objektivně neurčitá, je neplatná podle § 37 odst. 1 obč. zák. i v případě, že účastníkům bylo zřejmé, které nemovitosti jsou předmětem převodu rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 5. 2000 sp. zn. 22 Cdo 2374/98 nebo rozsudek ze dne 21. června 2001, sp. zn. 33 Odo 273/2001.

22. V souzené věci tak i při přijetí závěru, že se v případě komunikace jednalo o stavbu jako samostatný předmět práv, žalobkyně by nikdy stavbu komunikace kupní smlouvou ze dne [datum] nabýt nemohla. V kupní smlouvě bylo v čl. II. uvedeno, že nemovitosti vymezené v čl. I. žalobkyně nabývá se všemi součástmi a příslušenstvím, právy a povinnostmi. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu samostatnou věcí může být pouze příslušenství věci nikoliv i součást věci (ta sdílí po právní stránce osud věci hlavní, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 1990, sp. zn. 3 Cz 3/90, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí ČR pod č. R 4/1992, ze dne 8. 10. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1105/2003). Již z objektivního významu použitých slov textu kupní smlouvy je zřejmé, že se mohlo jednat pouze o příslušenství vztahující se k jednotlivým v čl. I. vymezeným nemovitostem (nikoliv bývalému areálu velkovýkrmny prasat, který byl tvořen dalšími nemovitostmi nad rámec nemovitostí převáděných kupní smlouvou z [datum]), jiný závěr z textu smlouvy dovodit nelze. Pokud stavba komunikace jako samostatný předmět práv tvořila příslušenství věci hlavní (pozemku, na němž byla postavena a s kterým je trvale a funkčně spojena společným hospodářským účelem), nemohla být současně příslušenstvím jiné věci (převáděných pozemků) s jiným právním režimem. [ulice] věc i příslušenství přitom musí patřit témuž vlastníkovi; není-li tomu tak, nejde o příslušenství hlavní věci. I v případě příslušenství (které lze převést samostatně bez hlavní věci) platí nutnost zachování požadavku určitosti a srozumitelnosti projevu vůle (viz. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. září 2003, sp. zn. 31 Cdo 2772/2000). Předmětná komunikace však ve smlouvě označena není vůbec a z obsahu smlouvy (z jejího textu) nelze žádným způsobem dovodit, že bylo vůlí stran ji do předmětu převodu rovněž zahrnout. To konečně dokládá i samotný postoj žalobkyně v rámci řízení, kdy sama neví, kde se vůbec komunikace má nacházet a za tímto účelem navrhovala vypracovat geometrický plán.

23. Závěrem je ještě na místě poukázat na to, že pojem„ stavba“ podle občanského práva nelze zaměňovat s pojmem„ stavba“ tak, jak jej chápou předpisy stavebního práva (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 1. 1998, sp. zn. 3 Cdon 1305/96), jelikož„ stavební předpisy chápou pojem“ stavba“ dynamicky, tedy jako činnost, směřující k uskutečnění díla (někdy ovšem i jako toto dílo samotné). Pro účely občanského práva je pojem“ stavba“ nutno vykládat staticky, jako věc v právním smyslu. Tedy v případě, že občanskoprávní předpisy používají pojem“ stavba“, nelze obsah tohoto pojmu vykládat jen podle stavebních předpisů.“. (srov. s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2002 sp. zn. 22 Cdo 1911/2000). Obdobně je tomu i s užitím termínu součást stavby (areálu velkovýkrmny prasat) v rámci stavebního řízení. Termín používaný v rámci stavebního řízení není obsahově totožný se stejným pojmem užívaným v občanskoprávních vztazích. Stavba areálu velkovýkrmny prasat v rámci stavebního řízení byla řešena komplexně z hlediska svého zamýšleného účelu a představovala celý komplex staveb (budov) s různým funkčním využitím jednotlivých staveb v rámci budoucího provozu závodu včetně řešení přístupových nebo vnitrozávodních cest (jako součástí stavby ve veřejnoprávním smyslu), potřebných z hlediska řádného fungování areálového komplexu velkovýkrmny prasat. I zpevnění příjezdových cest vedoucích do areálu (spojující ho s hlavní silnicí) způsobem, aby byly použitelné pro určitý typ dopravy nutný pro provoz závodu, je řešeno pouze v rámci a pro účely stavebního řízení. Jinými slovy ze skutečnosti, že pro účely stavebního řízení byly komunikace součástí stavby areálu velkovýkrmny prasat, nelze dovozovat, že se v soukromoprávních vztazích jedná o součást/příslušenství převáděných pozemků (s nimiž nejsou funkčně spjaty), byť byly v minulost i tyto (převáděné) nemovitosti (stejně jako jiné uvedenou smlouvou nepřeváděné nemovitosti) užívány pro provoz (dnes už bývalého) areálového komplexu velkovýkrmny.

24. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobu zamítl, aniž by se dále zabýval otázkou, zda se na všech v žalobě označených pozemcích opravdu pozemní komunikace nachází, případně zda se skutečně jedná o stavbu spojenou se zemí pevným základem ve smyslu § 119 odst. 2 obč. zák., jenž může být předmětem občanskoprávních vztahů.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a plně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů ve výši 16 456 Kč Náklady řízení sestávají z odměny zástupce žalované, advokáta, kterému podle § 6, § 7, § 8, § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), náleží odměna za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] přesahující dvě hodiny podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu) po 3 100 Kč včetně náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč/úkon podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu. Odměna zástupce byla dále zvýšena o 21% daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s 14a odst. 1 advokátního tarifu, jelikož zástupce žalované je jejím plátcem. Za úkon právní služby odvolání ze dne [datum] a jeho doplnění ze dne [datum] do usnesení o místní nepříslušnosti nebyla odměna přiznána z důvodu jeho neúčelnosti, neboť ze zákona o soudech a soudcích je zcela zřejmé, že [obec] spadají do soudního obvodu zdejšího soudu a argumentace hospodárností řízení uvedená v odvolání, není relevantní pro posouzení místní příslušnosti, což nakonec potvrdil i odvolací soud v rámci odvolacího řízení.

26. Povinnost k náhradě nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení