36 C 338/2020

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený opatrovnicí [jméno] [příjmení], narozené [datum] bytem [adresa] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále do úroku z prodlení v části převyšující zákonný úrok z prodlení přiznaný ve výroku I. rozsudku z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalovaného do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení žalované částky uvedené ve výroku I. a II. rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný je synem a jediným dědicem [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], naposledy bytem [adresa svědkyně], zemřelého dne [datum] (dále jen„ zůstavitel“). Pozůstalostní řízení zůstavitele bylo vedeno u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. [spisová značka]. V rámci pozůstalostního řízení žalobce uplatnil dne [datum] svou pohledávku za zůstavitelem ve výši [částka], představující náklady pohřbu zůstavitele (základní pohřeb zpopelněním zůstavitele) a pohledávku ve výši [částka], představující zápůjčku poskytnutou zůstaviteli. Mezi žalobcem a zůstavitelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl zůstaviteli v hotovosti při podpisu smlouvy částku [částka]. Zůstavitel se zápůjčku zavázal žalobci vrátit do [datum] s úrokem ve výši 1% měsíčně ze zapůjčené částky. Dne [datum] zůstavitel svůj závazek z výše uvedené zápůjčky vůči žalobci písemně uznal a s žalobcem uzavřel další smlouvu o zápůjčce, na základě které převzal opět v hotovosti částku [částka]. Uvedenou částku měl zůstavitel žalobci vrátit spolu s úrokem ve výši 1% měsíčně ze zapůjčené částky do [datum]. Zůstavitel na svůj dluh před smrtí nic neuhradil. Dne [datum] bylo žalobci doručeno sdělení notářky ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], že aktiva pozůstalosti činí částku [částka] a pasiva [částka], žalovaný (omezený ve svéprávnosti) uplatnil výhradu soupisu a zároveň popřel všechny pohledávky žalobce. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo žalovanému jako jedinému dědici zůstavitele dědictví potvrzeno, právní moc usnesení nastala [datum]. Žalovaný přes výzvu žalobce na výše uvedený závazek nic nehradil. S ohledem na § 643 zákona č. 89/2012 Sb., nedošlo k promlčení nároku žalobce, neboť jeho pohledávka byla u soudu uplatněna do šesti měsíců od pravomocného skončení pozůstalostního řízení.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Odmítl, že by zůstavitel obdržel od žalobce tvrzené finanční prostředky. Ačkoliv se mělo jednat o vysokou částku, nedošlo k zvýšení životní úrovně nebo zlepšení finanční situace zůstavitele, z těchto finančních prostředků nebyl uhrazeny exekucemi vymáhané částky a ani po smrti zůstavitele se žádné peníze nenašly. Zůstavitel po sobě zanechal kromě nemovitosti - pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] [příjmení] [jméno] a pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], v které bydlel (dále jen„ nemovitost v [příjmení] [jméno]“), pouze dluhy vůči bývalé manželce [jméno] [příjmení]. V době podpisu obou smluv o zápůjčce byl zůstavitel nemocný, byl pod vlivem tlumících léků, k tomu požíval alkohol, nebyl si vědom, co podepisuje. Ačkoliv měla být podle textu smluv splatnost zápůjček sjednána ještě v roce [rok], žalobce po zůstaviteli plnění nepožadoval. Podle žalovaného bylo skutečným úmyslem žalobce získat do svého vlastnictví jediný hodnotný majetek zůstavitele – nemovitost v [příjmení] [jméno]. Zároveň vznesl námitku promlčení nároku žalobce. Nárok na úhradu nákladů pohřbu zůstavitele taktéž nepovažoval za důvodnou, neboť zaplacení pohřbu zůstavitele bylo osobním rozhodnutím žalobce, žalobce v této souvislosti žalovaného ani nikoho jiného nekontaktoval.

3. Z obsahu pozůstalostního spisu, vedeného u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že zůstavitel zemřel dne [datum] (uvedena skutečnost vyplývala i z listu o prohlídce zemřelého), v úmrtním listu je žalobce uveden v poznámce jako objednatel pohřbu. Žalobce se účastnil předběžného šeření u soudního komisaře (se svým - zástupcem svědkem [příjmení] [celé jméno svědka]), při němž uplatnil pohledávku za zaplacení pohřbu zůstavitele i pohledávky z jím tvrzených zápůjček. Žalovaný byl jediným zákonným dědicem zůstavitele a v řízení za něj jednala hmotněprávní opatrovnice [jméno] [příjmení] (z důvodu omezené svéprávnosti). Žalovaný dědictví neodmítl. Rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud schválil úkon za žalovaného – neodmítnutí dědictví a uložil opatrovnici žalovaného za žalovaného uplatnit výhradu soupisu. Žalovaný při jednání konaném dne [datum] uplatnil výhradu soupisu a popřel všechny pohledávky žalobce (z tohoto důvodu nebyly zařazeny do pasiv pozůstalosti). Usnesením Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum], soud potvrdil nabytí dědictví žalovanému jako jedinému dědici. Jediným hodnotným majetkem v pozůstalosti byl spoluvlastnický podíl zůstavitele na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] [příjmení] [jméno], na pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí] (druhým spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem o byla bývalá manželka zůstavitele [jméno] [příjmení]), mezi pasiva pozůstalosti spadaly exekučně vymáhaná pohledávka v exekuci vedené JUDr. [jméno] [příjmení], pohledávka [jméno] [příjmení] přiznaná pravomocným rozsudkem Okresního soudu Praha – východ č. j. [číslo jednací] a pohledávka advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] z poskytnutých právních služeb. Obvyklá cena aktiv byla stanovena na částku [částka] a výše pasiv na částku [částka] [obec] hodnota pozůstalosti činila [částka]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] oznámila soudní komisařka žalobci (jeho zástupci) potvrzení dědictví žalovanému jako jedinému dědici, který uplatnil výhradu soupisu a popřel pohledávky žalobce s vysvětlením, že z tohoto důvodu pohledávky žalobce nebyly zařazeny do pasiv pozůstalosti.

4. Příjmovým pokladním dokladem žalobce doložil úhradu pohřebních výloh zůstavitele dne [datum] v částce [částka] Pohřební službě [právnická osoba] dle vystavené faktury.

5. Dle textu listiny nazvané smlouva o zápůjčce datované dne [datum] měl žalobce poskytnout zůstaviteli částku [částka] v hotovosti. Zápůjčka byla splatná [datum] s úrokem 1% měsíčně. Listina je opatřena vlastnoručními podpisy pod jmény žalobce i zůstavitele. Listinou nazvanou smlouva o zápůjčce datovanou dne [datum], opatřenou úředně ověřenými podpisy žalobce a zůstavitele pak bylo odkázáno na smlouvu o zápůjčce ze dne [datum] s tím, že dluh ve lhůtě splatnosti nebyl vrácen, zůstavitel ho uznal do důvodu i výše a zároveň měl žalobce dle této listiny poskytnout zůstaviteli další zápůjčku v částce [částka] opět v hotovosti, kterou měl zůstavitel vrátit s úrokem ve výši 1% měsíčně do [datum].

6. Ze zdravotnické dokumentace zůstavitele (se zaměřením na období let [rok] [rok]) bylo zjištěno, že zůstaviteli byly předepisovány pravidelně léky Rilmenidin, Tenoloc a Valzap ([rok], [rok]) poté Furon, kalium, Ortanol Tritace, Vasocardin ([rok]). Dne [datum] byl přeregistrován od [celé jméno svědka] k [celé jméno svědka]. Podle propouštěcí zprávy z [datum] byl zůstavitel hospitalizován od [datum] – [datum] v nemocnici [anonymizována dvě slova] [příjmení], ze zprávy je zřejmé, že nebylo možné zjistit anamnézu zůstavitele, neboť zůstavitel ji nevěděl, nevzpomínal si. Ve zprávě je konstatováno, že zůstavitel byl v minulosti hospitalizován při ebrietě (opilosti), v době hospitalizace alkohol negoval, podle zprávy měl zabíhavé myšlení, problémy s pamětí. K průběhu hospitalizace bylo poznamenáno, že se jedná o pacienta s demencí, přičemž podle sdělených informací bylo delší dobu pozorováno zhoršení komunikace i celkového stavu zůstavitele. V poslední zprávě v zdravotnické dokumentaci z [datum] je pak k zdravotnímu stavu zůstavitele uvedena těžká vaskulární demence, inkontinence, s poznámkou nutnosti umístění v domově důchodců.

7. Z obsahu sdělení [celé jméno svědka] z [datum] vyplynulo, že zůstavitele převzal do péče od praktického lékaře [celé jméno svědka]. Zůstavitele viděl pouze jednou při převzetí do péče s tím, že si přesně nevybavil jeho stav, ale vzhledem k záznamu v dokumentaci se mu jevil jako dementní a inkontinentní pacient, u kterého předpokládal nutnost umístění v domově důchodců s trvalou péčí. Emailem ze dne [datum], adresovaném zástupci žalovaného, sdělil MUDr. [jméno] [příjmení] z adresy [email], že zůstavitel trpěl v roce [rok] pokročilou alkoholovou demencí, kognitivní poruchou, projevující se poruchou paměti, [anonymizováno], sníženou schopností racionálního úsudku, vnímání a rozhodování. V rámci své svědecké výpovědi MUDr. [jméno] [příjmení] vypověděl, že byl do roku [rok] ošetřujícím lékařem zůstavitele. K zdravotnímu stavu zůstavitele uvedl, že zůstavitel bral léky na tlak a srdce. Bylo mu známo, že zůstavitel ve zvýšené míře požíval alkohol, poslední roky trpěl tzv. korsakovovou psychózou. Měl poruchy paměti, vymýšlel si (např. negoval pití), nevnímal dostatečně realitu. Zdravotní stav zůstavitele se zhoršoval zhruba v roce [rok], pozoroval ho do roku [rok], v roce [rok] chodili pouze rodinní příslušníci pro recepty. V březnu [rok] byl zůstavitel pro celkově zhoršený stav odvezen rychlou záchrannou službou a hospitalizován v nemocnici v [anonymizována dvě slova] [příjmení]. Odkázal na propouštěcí zprávu nemocnice, v které byly zdravotní potíže zůstavitele popsány (demence, inkontinence, srdeční problémy, dušnost, otoky dolních končetin).

8. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že zůstavitel byl kamarád jeho otce, svědek s ním byl v častém kontaktu (třikrát čtyřikrát týdně), v roce [rok], [rok] ho zastupoval v řízení proti jeho bývalé manželce, která požadovala úhradu za užívání jedné čtvrtiny domu. Již tehdy vnímal zhoršující se zdravotní stav zůstavitele, soudní řízení rozumově a emočně nezvládal. Začínala se projevovat demence, s kterou se neléčil, zapomínal, bral pouze léky na srdce a tlak. Svědek zůstavitele vozil k jeho ošetřujícímu lékaři [celé jméno svědka], Zdravotní problémy zůstavitele souvisely i s jeho požíváním alkoholu. Nebylo mu nic známo o poskytnutí nějaké finanční částky zůstaviteli, zůstavitel se naopak zlobil, že mu schází peníze na alkohol, na jeho životní úrovni se neprojevilo, že by disponoval penězi. Zůstavitel žil skromně, byly mu exekučně strhávány srážky z důchodu. Zůstavitel žalobci důvěřoval, žalobce měl od jeho nemovitosti klíče, parkoval u zůstavitele své vozidlo. 9. [jméno] [příjmení] (matka a opatrovnice žalovaného) vypověděla, že je bývalou manželkou zůstavitele. Od roku [rok] bydlel se zůstavitelem v jeho nemovitosti v [anonymizována dvě slova] [příjmení] žalovaný, svědkyně tam chodila cca jednou týdně uklízet. Od roku [rok] u zůstavitele vnímala změnu chování, přestal komunikovat, jen koukal na televizi, požíval nadměrně alkohol. Od té doby se o něj staral spíš žalovaný. Neměla žádné informace o tvrzené zápůjčce, nevšimla si ani žádné zlepšení majetkových poměrů zůstavitele, sama naopak finančně vypomáhala, když bylo potřeba. V průběhu řízení jí sestra zůstavitel [celé jméno svědkyně] sdělovala, že ji zůstavitel sdělil, že žalobce zaplatil dluh bývalé manželky zůstavitele, který na domě váznul, ale jeho výši nevěděla. Následně jí sdělila, že viděla i peníze. Po smrti zůstavitele ji navštívil dvakrát žalobce, který žádal po žalovaném, aby na něj převedl zděděný dům po zůstaviteli za účelem úhrady své pohledávky. 10. [celé jméno svědkyně] (sestra zůstavitele) vypověděla, že se se zůstavitelem pravidelně stýkala, jezdil až do smrti autem, jeho zdravotní stav byl zcela v pořádku, pouze bral léky na tlak. Nepožíval žádný alkohol. O žádné hospitalizaci zůstavitele nevěděla. Na nemovitost zůstavitele byla vedena exekuce ve výši [částka] a bylo jí známo, že žalobce půjčil zůstaviteli. Peníze byly předány v obou případech u ní v domě, za přítomnosti žalobce a jeho otce, podepisovalo se čestné prohlášení, nebyla schopna sdělit, kam pak zůstavitel peníze uložil. Poté jeli ověřit podpisy na smlouvě. Nebyla schopna sdělit, kdy v průběhu dne k schůzce došlo, ani jak s penězi zůstavitel naložil. Finanční prostředky byly určeny na exekuci. S žalobcem se stýkala za života zůstavitele, po smrti ho viděla jenom dvakrát, když ji žalobce po smrti zůstavitele vezl pro věci do nemocnice. 11. [celé jméno svědka] (otec žalobce) uvedl, že zůstavitele viděl pouze, když ho vezl společně žalobcem z hospody. Potvrdil, že zůstavitel požíval alkohol. Zůstavitel mu přišel normální, jinak o jeho zdravotním stavu nic nevěděl. Žalobce vezl dvakrát kvůli obnosu 2 x [částka] Částky byly předány zůstaviteli v domě jeho sestry. Tehdy hrozilo, že zůstavitel kvůli exekuci přijde o dům. Podepisovaly se dvě smlouvy. Podle jeho názoru zůstavitel věděl, co dělá. O jiných poskytnutých půjčkách žalobcem jiným osobám ve vyšší výši (kromě jednoho případu) mu nebylo nic známo. 12. [celé jméno svědkyně] vypověděla, že je kamarádka žalobce, občas ho doprovázela i za zůstavitelem. Toho znala 25 let. Při těchto návštěvách s ním prohodila před domem pár slov, působil na ni normálně, orientovaný. Žalobce jí sdělil, že zůstaviteli půjčil nějaké peníze, bylo to vícekrát.

13. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], vyplynulo, že žalobce zná zhruba deset let, aktuálně jsou v občasném telefonickém kontaktu. Se zůstavitelem se seznámil na oslavě narozenin žalobce, navštívil ho pouze ve společnosti žalobce, nebyli přátelé. O zaplacení splátky exekuce ho požádal zůstavitel poté, co se za ním se žalobcem zastavili právě kvůli řešení exekuce. Původně mu nabízel odvoz, ale nakonec mu zůstavitel dal před vchodem domu v obálce částku [částka], a on to jel sám zaplatit a přinesl mu potvrzení o platbě. Věděl, že se jedná o peníze poskytnuté žalobcem (nevěděl, v jaké celkové výši měly peníze být poskytnuty). Se zůstavitelem komunikoval normálně, neznali se natolik, aby byl schopen se vyjádřit k užívání alkoholu, ani jestli řídil auto.

14. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že za ním byl žalobce, který po něm chtěl, aby„ svědčil ohledně peněz, které zůstaviteli půjčil“ a ohledně zdravotního stavu zůstavitele. Původně mu žalobce sliboval, že pouze něco podepíše a k soudu nepůjde, jinak by to nepodepsal. Žalobce mu říkal, že zůstaviteli půjčil ještě jednou, o tom svědek nevěděl. Se zůstavitelem se vídal zhruba dvakrát týdně. Zůstavitel sháněl peníze pro svou první ženu, která vlastnila část nemovitosti a chtěla po zůstaviteli úhradu za to, že tam nebydlela, bylo to i u soudu. Zůstaviteli půjčil žalobce, ukazoval mu papír, že mu žalobce půjčil, peníze neviděl. Peníze měl své bývalé ženě odnést do [obec]. Alkohol zůstavitel požíval pouze v době, kdy pracoval, jinak si nevšiml, že by ho konzumoval, pil tak pivo dvě denně, jedl jenom rohlíky. Půjčoval si i od jeho manželky, po obdržení důchodu ji peníze vrátil. 15. [celé jméno svědkyně] vypověděla, že oba s manželem mluvili před výslechem se žalobcem, který je seznámil s řízením a žádal je, aby dosvědčili, že zůstavitel byl normální v době, kdy mu půjčoval ty peníze. O penězích, které měly být půjčeny od žalobce, jim říkal žalobce i [jméno] [celé jméno žalovaného]. Zůstavitel potřeboval peníze, aby mohl vyplatit svou bývalou ženu, měl soudní rozhodnutí na [částka]. Bylo to zhruba rok před jeho smrtí. Zůstavitel bral léky na tlak, jednu dobu výrazně zhubnul, sděloval, že nemá peníze na jídlo. Nebylo jí známo, že by požíval nadměrně alkohol, ale stávalo se, že se napil víc. Podle ní byl normální, pomáhala mu s nedoplatky za elektřinu, jezdila s ním na poštu.

16. Svědek [celé jméno svědka], uvedl, že žalobce je jeho kamarád, byl za ním před výslechem a dotazoval se ho, zda ví, že zůstaviteli půjčil peníze a pak za ním byl, že se má dostavit k jednání. Zůstaviteli doporučil na půjčení žalobce, mělo jít o částku přes [částka], ale nevěděl, jestli k tomu nakonec došlo. Občas se se zůstavitelem potkali, tehdy mu připadal normální, přijel osobním vozidlem, sám mu někdy půjčoval nižší částky.

17. Svědkyně [celé jméno svědkyně] byla obeznámena se zápůjčkou pro zůstavitele pouze z doslechu od sestry zůstavitele svědkyně [celé jméno svědkyně], která se jí dotazovala, zda by šla vypovídat, že byl zůstavitel zdravý, když si půjčoval peníze. Následně ji kontaktoval i žalobce a žádal podepsat čestné prohlášení, že zůstavitel věděl, co podepisuje. Žalobce jí měl následně kontaktovat, aby ji odvezl k soudu, jak vezl i svědkyni [celé jméno svědkyně], se kterou se znají patnáct let, k čemu nakonec nedošlo. Se zůstavitelem nekomunikovala a nestýkala se s ním, ale působil na ni normálně. Bylo jí známo, že zůstavitel pil, ale poté, co sešel, to omezil. Přišlo jí, že nemá na alkohol peníze.

18. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] [list vlastnictví], [katastrální uzemí], bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] [příjmení] [jméno] a pozemek parc. [číslo] byly vedeny k uvedenému datu v spoluvlastnictví zůstavitele (výše spoluvlastnického podílu činí ) a [jméno] [příjmení] (spoluvlastnický podíl o byl evidován v SJM zůstavitele a [jméno] [příjmení]). V části C výpisu je vyznačeno nařízení exekuce na [jméno] [příjmení] podle usnesení soudu č. j. [číslo jednací] a exekuční příkaz k prodeji nemovitosti -spoluvlastnického podílu v SJM č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (uvedené bylo zjištěno i z exekučního příkazu č. j. [číslo jednací]). Podle sdělení [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne [datum] byl dne [datum] doručen katastrálnímu úřadu exekuční příkaz [číslo jednací] k prodeji nemovitosti, který byl zapsán v rámci řízení Z [číslo] [rok] [číslo] a zápis byl zrušen v rámci řízení Z [číslo] [rok] [číslo]. Exekučním příkazem č. j. [číslo jednací] soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] pak byl opět vůči povinnému zůstaviteli vydán k uspokojení pohledávky oprávněné [jméno] [příjmení] příkaz k provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitost povinného v [příjmení] [jméno] a exekučním příkazem č. j. [číslo jednací] ze stejné pohledávky příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitosti povinného v [příjmení] [jméno]. Oznámením o skončení exekuce ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] a č. j. [číslo jednací] oznámil soudní exekutor skončení exekuce z důvodu jejího vymožení. Další exekuční příkaz [číslo jednací] (exekuce byla vedena za účelem vymožení pohledávky oprávněné [jméno] [příjmení] proti povinnému zůstaviteli) byl katastrálnímu úřadu doručen dne [datum] a byl zapsán v rámci řízení Z [číslo] [rok] [číslo] a zrušen v rámci řízení Z [číslo] po oznámení o skončení exekuce ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo jednací] a zániku platnosti exekučního příkazu z důvodu úplného vymožení pohledávky a příslušenství soudní exekutorkou Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] [příjmení]. Z vyrozumění účastníka je zřejmé, že původně vedená exekuce pod sp. zn. [spisová značka] z důvodu změny soudního exekutora byla nadále vedena pod sp. zn. [spisová značka]). Konečně exekuční příkaz č. j. [číslo jednací] byl doručen katastrálnímu úřadu [datum], byl zapsán v rámci řízení Z [číslo] a zápis byl zrušen v rámci řízení Z [číslo] [rok] [číslo]. Oznámením o skončení exekuce č. j. [číslo jednací] soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. bylo oznámeno provedení exekuce k [datum] a zánik zákazu nakládání s majetkem (exekuce byla vedena za účelem vymožení pohledávky oprávněné [právnická osoba] proti povinným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]).

19. Dle oznámení soudní exekutorky Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] byly vůči zůstaviteli vedeny dvě exekuce. Exekuce vedená pod sp. zn. [spisová značka] skončila úplným vymožením pohledávky včetně příslušenství a nákladů exekuce ke dni [datum] (ve výši [částka]), exekuce byla provedena srážkami z důchodu zůstavitele až do smrti zůstavitele, poté doplacena žalovaným jako jeho právním nástupcem. Exekuce vedená pod sp. zn. [spisová značka] (původně vedená spod sp. zn. [spisová značka]) skončila úplným vymožením pohledávky včetně příslušenství a nákladů exekuce ke dni [datum] (ve výši [částka]), exekuce byla provedena srážkami z důchodu zůstavitele a úhradou (doplacením) JUDr. L. [celé jméno svědka], obecného zmocněnce zůstavitele do pokladny [exekutorský úřad] [anonymizováno] ve výši [částka] dne [datum].

20. Podle oznámení o skončení exekuce č. j. [číslo jednací] soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. ze dne [datum] byla exekuce oprávněné [právnická osoba] proti povinným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] provedena ke dni [datum] v důsledku vymožení pohledávky včetně příslušenství, tím zaniklo i exekutorské zástavní právo na nemovitosti [ulice a číslo], Brandýs nad [příjmení] – [příjmení] [jméno], zřízené exekučním příkazem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Dle sdělení z [datum] byla exekuce zaplacena [jméno] [příjmení] z bankovních účtů vedených u [právnická osoba] a [právnická osoba] a pravidelnými splátkami po [částka] od roku [rok] do roku [rok] (celkem ve výši [částka]).

21. Předžalobní výzvou ze dne [datum] adresovanou žalovanému a doručenou (dle informace k zásilce) [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky do [datum].

22. Nebyl proveden účastnický výslech žalobce, neboť s ním nesouhlasil, výslech svědkyně [celé jméno svědkyně] z důvodu jejího zdravotního stavu, a dále dotazem na [stát. instituce] – [příjmení] [jméno], odbor dopravy ohledně informace o odebrání řidičského oprávnění zůstavitele, neboť karta řidiče byla vymazána i z centrálního registru řidičů a nedisponuje tak žádnými údaji.

23. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný je jediným dědicem a právním nástupcem zůstavitele. Žalobce zaplatil za pohřeb zůstavitele částku [částka]. Zůstavitel podepsal dne [datum] a [datum] listiny, jejichž obsahem bylo potvrzení, že zůstavitel převzal od žalobce v hotovosti dvakrát částku po [částka], kterou se zavázal vrátit s úrokem ve výši 1% měsíčně, poprvé do [datum] a podruhé do [datum], přičemž druhá listina (která obsahovala uznání prvního závazku) byla podepsána dne [datum] úředně ověřeným podpisem zůstavitele i žalobce. Dále z dokazování vyplynulo, že dne [datum] došlo k úhradě závazku zůstavitele ve výši [částka] do pokladny [exekutorský úřad] [anonymizováno] svědkem [příjmení] [celé jméno svědka], kterému zůstavitel předal částku [částka], o které bylo svědkovi známo, že se jedná o finanční prostředky poskytnuté pro tento účel zůstaviteli žalobcem. Žádné jiné závazky zůstavitele nebyly uhrazeny, byly uplatněny v pozůstalostním řízení ani se obdržení finanční částky neprojevilo žádným způsobem na finanční situaci nebo životní úrovni zůstavitele. Zůstavitel žil velmi skromně.

24. Žalobce v řízení nárokoval vůči žalovanému pohledávku vzniklou z titulu vynaložených nákladů na pohřeb zůstavitele v částce [částka] a pohledávku ze smluv o zápůjčce v částce [částka].

25. Právo na úhradu nákladů pohřbu je upraveno v § 114 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého náklady pohřbu a opatření pohřebiště se hradí z pozůstalosti. Pokud pozůstalost nestačí ke krytí nákladů toho způsobu pohřbu, jaký si zesnulý přál, musí být pohřben alespoň slušným způsobem podle místních zvyklostí. Pojem pohřbu zahrnuje kromě samotného pohřbení (dle § 2 zák. č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, jde o uložení lidských pozůstatků do hrobu nebo hrobky na veřejném nebo neveřejném pohřebišti nebo jejich zpopelnění v krematoriu) též veškeré související úkony či obřady, ať již společenského, náboženského, či jiného charakteru. Pozůstalostí se přitom rozumí jmění zůstavitele (§ 1475 odst. 2 o. z.) a o. z. k úhradě těchto výdajů zavazuje dědice zemřelého člověka (§ 1701 odst. 2 o. z.), neboť je to on, kdo pozůstalost, resp. dědictví nabývá (srov. Občanský zákoník, komentář, svazek I., Jiří Švestka, Jan Dvořák, Josef Fiala aj.). Výše tohoto dluhu je odvozena především od skutečně vynaložených účelných nákladů. Z pozůstalosti, resp. dědici, jsou však hrazeny pouze takové náklady, které odpovídají způsobu pohřbu, který pozůstalému přísluší. Tedy dle přání zesnulého a v mezích jeho majetkových možností, nebo podle slušných místních zvyklostí. Náklady převyšující takto určený standard by si nesl vypravitel pohřbu ze svého. Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022 Náklady pohřbu vynaložené žalobcem nepředstavovaly žádné z majetkových poměrů zůstavitele vybočující plnění, jednalo se o základní pohřeb zpopelněním zůstavitele. Náklady v této výši by nepochybně vynaložil i žalovaný, pokud by pohřeb sám obstarával. Z tohoto důvodu soud shledal nárok žalobce v této části důvodným.

26. V případě nárokované částky [částka] žalobce v řízení tvrdil, že finanční prostředky v této výši zůstaviteli poskytl v hotovosti na základě dvou písemných smluv o zápůjčce, uzavřených dne [datum] a [datum]. Žalovaný podpis zůstavitele na uvedených listinách (po předložení originálu smluv na ústním jednání konaném dne [datum]) nezpochybňoval, namítal však, že zůstavitel nebyl schopen s ohledem na svůj zdravotní stav v roce [rok] pochopit obsah předložených listin (včetně uznání závazku v listině ze dne [datum]) a důsledky z nich plynoucí, přičemž žalovaný, který se zůstavitelem bydlel, ani další osoby, které byli se zůstavitelem v kontaktu (svědci [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení]) neměli žádnou informaci o jakékoliv finanční částce, kterou by zůstavitel tímto způsobem v hotovosti obdržel. Finanční poměry zůstavitele se do jeho smrti nezměnily a i v rámci pozůstalostního řízení kromě spoluvlastnického podílu na nemovitosti zůstavitele v [příjmení] [jméno] zůstaly po něm pouze neuhrazené dluhy.

27. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

28. Podstatnými náležitostmi smlouvy o zápůjčce ve smyslu citovaného zákonného ustanovení je přenechání zastupitelné věci (včetně peněz) zapůjčitelem vydlužiteli k libovolnému užití a závazek vydlužitele po čase věci stejného druhu vrátit. Smlouva o zápůjčce jako reálný kontrakt vzniká dosažením konsenzu, tj. bezpodmínečným přijetím návrhu na uzavření smlouvy, obsahujícím všechny podstatné náležitosti smlouvy o zápůjčce a zároveň reálným plněním zapůjčitele podle smlouvy - poskytnutím sjednaných finančních prostředků. Ve sporu o vrácení peněžité zápůjčky (§ 2390 o. z.) má žalobce jako zapůjčitel břemeno tvrzení, že s žalovaným vydlužitelem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že vydlužiteli předmět zápůjčky odevzdal a že vydlužitel peněžitou zápůjčku řádně a včas nevrátil. Z tohoto břemene tvrzení pak pro zapůjčitele (žalobce) vyplývá důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tvrzení, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena a že na základě této smlouvy předal vydlužiteli (žalovanému) finanční prostředky. Budou-li tyto skutečnosti prokázány, unesl zapůjčitel (žalobce) jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2021 sp. zn. 29 ICdo 112/2019). Žalobce svá tvrzení o zápůjčce dokládal výše označenými listinami ze dne [datum] a [datum], vlastnoručně podepsanými zůstavitelem, v nichž byly obsaženy podstatné náležitosti smlouvy o zápůjčce (závazek žalobce částky po [částka] zůstavitelovi dočasně přenechat a závazek zůstavitele takto poskytnutou finanční částku ve lhůtě splatnosti žalobci spolu s úrokem vrátit) a potvrzení, že zůstaviteli byly peníze v celkové částce [částka] (2 x [částka]) předány v hotovosti. V listině z [datum] pak byl navíc obsažen projev uznání dluhu ze zápůjčky dle listiny z [datum].

29. Podle § 565 o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

30. Obecně platí, je-li zpochybněna pravost soukromé listiny, nese důkazní břemeno pravosti ten, kdo z této listiny vyvozuje pro sebe příznivé následky. Je-li toto důkazní břemeno uneseno, tj. je-li listina pravá, dokazuje, že jednající osoba projevila vůli v listině vyjádřenou, a důkazní břemeno opaku, tedy popření pravdivosti listiny nese ten, kdo pravdivost listiny popírá (usnesení NS ČR ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3895/2016). U vlastnoručně podepsané listiny se presumuje její pravost i správnost (pravdivost). Podepisuje-li někdo originál listiny, má vysokou míru kontroly nad jejím obsahem, a proto je možné v souladu s obecnou zkušeností předpokládat, že s obsahem listiny souhlasí a lze tedy stanovit domněnku její správnosti (jejího obsahu) (srov. např. rozsudek NS ČR ze dne 27. 11. 2018 22 Cdo 3646/2018). To platí za předpokladu, že takto projevená vůle je bezvadná. Mezi takové vady vůle, mající za následek neplatnost právního jednání, spadá i jednání osoby byť formálně plně svéprávné, která však má určité duševní postižení, které ji činí k tomuto jednání nezpůsobilou (§ 581 o. z.). Právní jednání osob stižených duševní poruchou, ke kterým nejsou tyto osoby způsobilé, mohou být neplatná, aniž by bylo třeba, aby tato osoba byla omezena ve způsobilosti k právním jednáním (srov. např. stanovisko R III 3/1979 Cpj 160/76 ze dne 18. 11. 1977). Duševní poruchou, která činí osobu neschopnou právně jednat, je takový duševní stav, stav mysli, který vylučuje svobodnou tvorbu vůle, resp. vylučuje nebo značně omezuje schopnost intelektuální (schopnost posoudit následky svého jednání) a schopnost určovací (své jednání ovládnout) – Občanský zákoník, komentář Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol. 2009). Skutečnost, že plně svéprávná osoba jednala v duševní poruše, která ji v daný moment činila neschopnou právně jednat, musí být v řízení prokázána s vysokou pravděpodobností; pro dosažení této vysoké míry pravděpodobnosti musejí být pečlivě posouzeny všechny v tomto ohledu relevantní okolnosti a důkazy (I. ÚS 173/13). Při posuzování, zda je určitý právní úkon učiněný osobou s duševní poruchou neplatný, je dále nutné vzít v úvahu i všechny okolnosti případu tak, aby se případný závěr o neplatnosti právního úkonu nedostal do rozporu s účelem § 38 odst. 2 obč. zák. (§ 581 o. z.) (tj. aby nevedl k poškození osoby s duševní poruchou, jejíž ochraně má uvedené ustanovení sloužit), a současně aby nevedl k nepřiměřenému zásahu do práv třetích osob nabytých v dobré víře. (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 2019, sp. zn. 27 Cdo 2674/2018). Platí, že ochrana, spočívající v sankci absolutní neplatnosti takových jejich právních jednání je namístě tehdy, pokud je takové právní jednání této osobě v neprospěch (§ 581 ve spojení s § 588 o. z.).

31. Obrana žalovaného byla zaměřena na tvrzení (aniž by byla pravost listin z [datum] a [datum] zpochybněna), že zůstavitel kvůli svému zdravotnímu stavu (postupující demenci) nebyl v době podpisu uvedených listin schopen pochopit jejich obsah a posoudit jeho následky. Podpis zůstavitele na listině tak nepotvrzuje správnost (pravdivost) jejího obsahu ani vůli zůstavitele. Ohledně zdravotního stavu zůstavitele pak bylo najisto postaveno (zejména ze zdravotnické dokumentace a zprávy nemocnice [anonymizována dvě slova] [příjmení]), že v první čtvrtině roku [rok] zůstavitel trpěl demencí, projevující se zabíhavým myšlením, problémy s pamětí apod., přičemž již dle tehdejších informací, které žalovaný poskytl při hospitalizaci zůstavitele (nemající tehdy žádnou vazbu na současný spor) již delší dobu pozoroval zhoršení komunikace i celkového stavu zůstavitele. Nepříznivý zdravotní (duševní) stav zůstavitele, trvající již před rokem [rok] potvrdil i jeho v té době ošetřující lékař MUDr. [jméno] [příjmení] i další svědci ([celé jméno svědka] i [jméno] [příjmení], a byť se v případě druhé jmenované svědkyně jedná o osobu blízkou žalovanému, její výpověď korespondovala i s ostatními důkazy). Postupující zhoršení duševního stavu zůstavitele lze pak vysledovat i v lékařské zprávě ze září roku [rok] (před smrtí zůstavitele), kde je jeho zdravotní stav vyhodnocen jako vážný (těžká vaskulární demence, inkontinence). I když svědci navržení žalobcem v zásadě shodně tvrdili, že zůstavitel se jevil zcela v pořádku, soud jejich svědectví nepovažoval za věrohodná. Jednalo se o svědky, kteří nebyli se zůstavitelem v bližším kontaktu ([celé jméno svědkyně] sdělila, že se zůstavitelem nemluvila, ani ho nenavštěvovala) nebo které se přátelily jen s žalobcem či k němu měli blízký vztah a se zůstavitelem přišli do styku maximálně jako doprovod žalobce, při některé jeho návštěvě nebo akci ([celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka] nebo JUDr. [celé jméno svědka]). Další svědci, kteří byli se zůstavitelem v častějším kontaktu (např. jako sousedé), byli před svým výslechem kontaktování žalobcem, který je seznámil s předmětem a účelem jejich výslechu (že se bude týkat zdravotního stavu zůstavitele, že byl schopen chápat obsah smlouvy a byla mu poskytnuta zápůjčka) a jejich výpověď s nimi byla probírána. Z jejich výpovědí pak byla patrná snaha žalobci vyhovět a potvrdit zdravotní stav zcela v rozporu s údaji v zdravotnické dokumentaci zůstavitele. Uvedená snaha je pak nejvíc patrna u svědkyně [celé jméno svědkyně] (sestry zůstavitele), která ačkoliv tvrdila blízký vztah se zůstavitelem, nevěděla ani o jeho hospitalizaci a popírala nepříznivý zdravotní stav zůstavitele až do jeho smrti včetně požívání alkoholu (přitom tuto skutečnost v zásadě připustili všichni svědci, byť se zcela neshodli na míře jeho požívání). Současně se snažila vzbudit dojem, že s žalobcem není delší dobu v kontaktu a zatajila skutečnost (jež následně vyplynula z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně]), že ji žalobce osobně dovezl k jednání, na kterém byla vyslechnuta a kterého se on sám naopak neúčastnil. Popsaným způsobem tak sám žalobce relativizoval svědecké výpovědi jím navržených svědků a docílil toho, že svědci nebyli shledáni věrohodnými, zejména když jejich výpovědi byly v rozporu i s objektivně zjištěným zdravotním stavem zůstavitele podle zdravotnické dokumentace. Podle názoru soudu je velmi pravděpodobné, že zůstavitel v době podpisu smluv o zápůjčce ze dne [datum] a [datum] vzhledem k svému zdravotnímu stavu (postupující demenci) nebyl schopen plně pochopit obsah a důsledky převzetí závazku obsaženého v listinách ze dne [datum] a [datum] a prohlášení (o převzetí vysokých částek v hotovosti a uznání dluhu) a podpis zůstavitele na označených listinách nezaručuje pravdivost jejich obsahu. Další pochybnosti o pravé vůli podepisujících (obou smluvních stran) uzavřít smlouvu o zápůjčce, vzbuzuje i skutečnost, že zůstavitel prokazatelně nedisponoval žádnými finančními prostředky (o tom nebyly ve svědeckých výpovědích rozpory), z kterých by tvrzenou zápůjčku (navíc s velmi krátkou dobou splatnosti) mohl někdy žalobci splatit, čehož si musel být nepochybně žalobce vědom včetně toho, že jediným hodnotným majetkem zůstavitele byl jeho spoluvlastnický podíl na jeho nemovitosti v [příjmení] [jméno], v které s žalovaným bydlel. Ačkoliv zůstavitel podepsal v listinách z [datum] a [datum] i převzetí 2 x [částka] v hotovosti, skutečné předání těchto částek z žádného dalšího důkazu nevyplývalo. Faktické předání vysokých částek v hotovosti žalobce prokazoval opět pouze výpovědí sestry zůstavitele [celé jméno svědkyně] a svého otce [celé jméno svědka], kteří u toho měli být přítomni. Ačkoliv oba svědci byli po dlouhé době schopni detailně vypovědět hlavní dějovou linii (shodně potvrdili výši částky, jejich přítomnost při předání peněz a podepisování smluv včetně přítomnosti žalobce a zůstavitele, podpis smluv zůstavitelem, přepočítání částky zůstavitelem, i účel zápůjčky) nepamatovali si jiné okolnosti předání (např. v jakou část dne se tak stalo, jak se přítomní dostavili, co měl zůstavitel udělat s penězi, když jeli ověřit podpis zůstavitele po podpisu listiny z [datum]), které by mohly prověřit pravdivost jejich výpovědi. Svědkyně [jméno] [příjmení] (ještě před výpovědí [celé jméno svědkyně]) vypověděla, že když se svědkyně [celé jméno svědkyně] na žalobcem tvrzenou zápůjčku dotazovala, svědkyně nevěděla výši této částky. Ačkoliv svědek [celé jméno svědka] měl znalost, že žalobce půjčuje i jiným osobám, informace o jiných zápůjčkách neměl, jejich výši (kromě jedné) neznal. Podle výpovědi žalobcem navržených svědků měla být zapůjčená částka použita na dluh vůči bývalé manželce zůstavitele [jméno] [příjmení], závazky zůstavitele vůči jmenované však této výše zdaleka nedosahovaly. Na závazek zůstavitele vůči jmenované byla zaplacena mimo pravidelných srážek z důchodu zůstavitele pouze částka [částka], další nesplacené závazky vůči [jméno] [příjmení] byly uplatněny a řešeny až v rámci pozůstalostního řízení a přešly na žalovaného jako právního nástupce zůstavitele. I z okolností zaplacení exekuce svědkem [celé jméno svědka] je zřejmé, že žalobce si zachovával kontrolu nad užitím peněz na úhradu exekuce, neboť se za zůstavitelem se svědkem dostavil právě z důvodu exekuce a aktivně ji řešil (poskytl peníze, svědek [celé jméno svědka] za zůstavitele exekuci osobně uhradil). Tvrzené převzetí částky v celkové výši [částka] se ani jiným způsobem na majetkové situaci zůstavitele neprojevilo (podle výpovědi svědků žil zůstavitel velmi skromně, i svědci mu finančně někdy vypomáhali).

32. V souzené věci tak s ohledem na popsané skutečnosti soud nemohl vyjít z § 656 věty druhé o. z., z presumpce pravdivosti obsahu zůstavitelem podepsaných listin z [datum] a [datum], tedy že došlo k převzetí velmi vysoké částky v hotovosti, která se v majetkových poměrech zůstavitele neprojevila a převzetí zjevně nesplnitelného závazku k vrácení této částky k tomu zdravotně nezpůsobilým zůstavitelem, neboť má o tom zásadní pochybnost. Takové právní jednání nemohlo být zůstaviteli k prospěchu. Z těchto důvodu právní vztah zůstavitele a žalobce podle názoru soudu nenaplňoval znaky zápůjčky (zůstavitel pravděpodobně jednal ve stavu duševní poruchy, kdy nemohl dostatečně posoudit dosah jím učiněných prohlášení a závazků, což mělo za následek absolutní neplatnost právního jednání a žalobce přes poučení soudu podle § 118a o. s. ř. na ústním jednání konaném dne [datum] neprokázal, že finanční částka v celé tvrzené výši byla zůstaviteli skutečně poskytnuta, tedy neprokázal pojmový znak zápůjčky), věc byla proto posouzena podle § 2991 a násl. o. z. o bezdůvodném obohacení.

33. Svědeckou výpovědí JUDr. [celé jméno svědka] (ověřenou potvrzením soudním exekutorky Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] [příjmení]) má soud za prokázané, že žalobce zůstaviteli poskytl částku [částka], právě za účelem úhrady exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka]. Svědek jako doprovod žalobce zůstavitele za účelem řešení této exekuce navštívil, převzal uvedenou částku, o níž věděl, že se jedná o finanční prostředky poskytnuté žalobcem a následně přímo v pokladně exekutorského úřadu za zůstavitele dne [datum] uhradil exekvovanou částku včetně příslušenství ve vyčíslené výši [částka] (zbytek zůstaviteli vrátil). Jeho výpověď byla ověřena i potvrzením soudního exekutora, že právě svědek exekuci za zůstavitele uhradil, příslušenství exekuce mohlo být vyčísleno až při její úhradě, zůstavitel sám nedisponoval finančními prostředky, z kterých by mohl exekuci uhradit.

34. Žalovaný přitom netvrdil, že by on nebo zůstavitel takto poskytnutou finanční částku (k jejímuž poskytnutí nebyl spravedlivý důvod) žalobci zaplatil. V souladu s § 1701 odst. 1 o. z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. Odpovědnost dědiců neodvisí, pokud jde o zůstavitelovy dluhy od toho, zda byly či nebyly pojaty do pasiv dědictví. Uplatní-li věřitel svou pohledávku ve sporu proti dědicům, bude otázku oprávněnosti nároků řeší soud nezávisle na rozhodnutí, vydaném v řízení o dědictví (srov. rozsudek NS ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Pohledávka žalobce přitom nepřevyšuje čistou hodnotu žalovaným získaného dědictví v zjištěné výši [částka] (viz. např. usnesení NS ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z tohoto důvodu soud žalobě co do nároku žalobce na částku [částka] a nákladů pohřbu [částka] vyhověl a žalobu do částky [částka] včetně akcesorického nároku na úrok z prodlení zamítl.

35. Námitku promlčení vznesenou žalovaným soud neshledal důvodnou, neboť žalobce podal žalobu ve lhůtě stanovené v § 643 odst. 1 o. z., když k potvrzení dědictví došlo usnesením Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum], pokud žaloba byla podána [datum], nárok žalobce promlčen být nemohl.

36. V případě bezdůvodného obohacení se jedná o plnění, kde není čas plnění ujednán nebo stanoven (§ 1958 odst. 1 o. z.), věřitel je tak oprávněn požadovat plnění ihned a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.). Podle § 570 odst. 1 o. z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Podle odst. 2 právní jednání nepůsobí vůči osobě, která není plně svéprávná, dříve, než projev vůle dojde jejímu zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi. Sleduje-li se však právním jednáním poskytnout takové osobě jen právní výhodu, působí právní jednání již od okamžiku, kdy je učiněno vůči této osobě. Citované ustanovení váže účinnost projevu vůle vůči nesvéprávné osobě na okamžik, kdy dojde do dispoziční sféry zákonného zástupce nebo opatrovníka této osoby (musí mít reálnou možnost se s ním seznámit), přičemž musí být zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi současně i určen (adresován) nebo vůči němu učiněn (srov. Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022). Soudu je z úřední činnosti známo, že žalovanému byla rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] ustanovena (hmotněprávní) opatrovnicí [jméno] [příjmení], která žalovaného zastupuje ve všech právních jednáních s výjimkou běžných záležitostí každodenního života a i veškeré úkony za žalovaného v pozůstalostním řízení (neodmítnutí dědictví) byly schvalovány opatrovnickým soudem. Hmotněprávní účinky zesplatnění pohledávky žalobce na náklady pohřbu v částce [částka] i bezdůvodné obohacení v částce [částka] mohly nastat až doručením výzvy k plnění do sféry dispozice ustanovené opatrovnice žalovaného. Předžalobní výzva byla adresována a doručována pouze žalovanému, opatrovnici žalovaného byla doručena až žaloba soudem, která je v soudní praxi taktéž považována za výzvu k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí]). Opatrovnici žalovaného byla doručena žaloba [datum] (došla do sféry její dispozice), uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu se stala pohledávka žalobce splatná. Za lhůtu bez zbytečného odkladu soud považoval deset dní, neboť uvedenou lhůtu stanovil i sám žalobce v předžalobní výzvě a vzhledem k nevědomosti žalovaného o existenci pohledávky žalobce na bezdůvodné obohacení ji soud považoval za přiměřenou. Jelikož žalovaný bez zbytečného odkladu dlužnou částku neuhradil a ocitl se tak od [datum] v prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením č. 351/ 2013 Sb. (§ 1970 o. z.). Pokud žalobce požadoval přiznat úrok z prodlení za delší období, případně ve vyšší než přiznané zákonné výši, byla žaloba jako nedůvodná i v této části zamítnuta.

37. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s a § 151 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl ve věci převážně úspěšný a náleží mu tak nárok na zaplacení náhrady nákladů řízení v poměrné výši 53,21 % Náklady řízení žalovaného tvoří náklady právního zastoupení spočívající v odměně advokáta za 9 úkonů právní služby v sazbě po [částka] (vypočtené z tarifní hodnoty [částka]) dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 1 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Zástupce žalobce učinil v řízení úkon převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), písemné vyjádření žalovaného ze dne [datum] a ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), účast na ústním jednání konaném dne [datum], [datum], [datum] a [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), přičemž vzhledem k délce trvání ústního jednání konaného dne [datum] a [datum] (přes dvě hodiny) je účast na jednání považována za dva samostatné úkony právní služby. Nebyla přiznána odměna za podání ze dne [datum], neboť obsahovala pouze návrhy dalších důkazů. Dále náklady řízení tvoří náhrada hotových výdajů advokáta za [anonymizováno] úkonů právní služby po [částka] ve výši [částka] dle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu a 21% DPH ve výši [částka], neboť zástupce žalovaného je jejím plátcem. Celkem činí náklady žalobce částku [částka]. Poměrná část náhrady nákladů řízení pak činí částku [částka].

38. Povinnost k plnění byla žalovanému stanovena v pariční lhůtě dvou měsíců s ohledem na výši žalobci přiznané částky (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), v případě žalobce u náhrady nákladů řízení byla lhůta stanovena na třicet dní, náhradu nákladů řízení pak soud podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalobci zaplatit k rukám zástupce žalovaného.

Poučení