36 C 354/2019

Rubrum

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Tomášem Behrem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované], zastoupená Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa]

2. Jiří Vtípil, [datum narození], bytem [adresa], zastoupený Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že je [celé jméno žalobkyně], [datum narození] vlastníkem pozemku p. [číslo] v obci a [katastrální uzemí].

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů 114 044 Kč, ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ na náhradu nákladů státu 5 968 Kč, ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala určení, že je vlastníkem pozemku p. [číslo] v obci a katastrálním území Horoměřice, neboť jej nabyla se svým manželem [celé jméno žalobce] vydržením na základě kupní smlouvy, kterou nabyli do svého vlastnictví sousedící pozemek p. [číslo] [obec] víra žalovaných je vyloučena tím, že si nikdy nemohli myslet, že by nabývali pozemek za plotem a vzrostlou vegetací; nadto jsou všechny ploty v místě v jedné linii. Bylo to zjistitelné běžnou prohlídkou. Ke zpochybnění náleží skutečnost, že k věci vykonává právo jiná osoba. Kdyby žalovaní provedli běžnou prohlídku, zjistili by, že právo k pozemku vykonávají žalobci. Žalovaní museli vědět, že jejich právní předchůdce sporný pozemek nikdy neužíval. [obec] víra v zapsané údaje se netýká výměry a druhu pozemku, ani průběhu konkrétní vlastnické hranice. Žalobci v dobré víře sporný pozemek po mnoho let drželi a užívali jako vlastní, tím spíše by byl neproporcionální závěr, že by o něj měli přijít pouze v důsledku evidenční skutečnosti; bylo by to v rozporu s výkladem Ústavního soudu pod sp.z. II. ÚS 165/11, který vede k hledání spravedlivé rovnováhy. Není možné, aby došlo k vyvlastnění tím, že je v katastru zapsána nová parcela. Žalobci neměli jakýkoli důvod k zápisu poznámky spornosti, neboť drželi pozemek o shodné výměře a nebyla zde žádná skutečnost, která by vedla ke zpochybnění jejich práva. Žalobcům nelze klást na újmu ani zásadu, že právo náleží bdělým, neboť sami ani prověřením stavu zápisu v katastru nemohli zjistit, že by bylo jejich právo k pozemku zpochybněno.

2. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout, protože vedou v opačném postavení spor o vyklizení u zdejšího soudu pod zn. [spisová značka]. Žalovaní nabyli vlastnictví k pozemku p. [číslo] dne [datum] na základě vkladu vlastnického práva, kdy titulem byla kupní smlouva z [datum], kterou uzavřeli s předchozím vlastníkem [anonymizována dvě slova]. Žalovaní jednali v důvěře v zápis vlastnického práva [anonymizována dvě slova] v katastru nemovitostí. Na listu vlastnictví se v době uzavření kupní smlouvy nenacházela poznámka spornosti, ani nebylo vedeno žádné soudní řízení, pročež se žalovaní dovolávají účinku §§ 980 odst. 2 o.z. a 984 odst. 1 o.z. a také § 3064 o.z.; nadto odkazují na nález Ústavního soudu zn. I ÚS 2219/12 a na navazující judikaturu. Pokud měla žalobkyně, a s ní původně též [celé jméno žalobce], nabýt vlastnické právo k pozemku p. [číslo] kupní smlouvou z [datum] s tím, že tento pozemek vznikl oddělením z pozemku p. [číslo] na základě geometrického plánu [číslo], poměry, zaměření ani hranice se od té doby nezměnily. Pozemek žalovaných vznikl až na základě geometrického plánu [číslo] 2007. Není tedy pravdou, že by kdy byl sporný pozemek součástí pozemku žalobců. [ulice] hranice pozemku žalobců p. [číslo] zůstala historicky neměnná, což se podává i z geometrického plánu [číslo]. Žalobci tedy měli po celou dobu k dispozici listiny, z nichž mohli ověřit skutečný stav, namísto čehož na sporný pozemek postavili své oplocení, čímž si cizí pozemek přivlastnili. Žalovaní popírají dobrou vírů žalobkyně. Rovněž není pravdivé tvrzení žalobců, že se na jižní straně pozemku p. [číslo] nacházely ploty v jednotné linii s tehdejším pozemkem třešňového sadu p. [číslo]; naopak tam sousedé stavěli ploty různě, v různé linii, což mělo žalobcům signalizovat pochybnost o umístění plotu. V té souvislosti lze odkázat na protokol o podrobném měření změn, kdy měření se účastnil i pan [jméno]; dále lze odkázat na zn. posudek v této věci, z něhož se rovněž podává, že si manželé [celé jméno žalobce] cizí pozemek připlotili a že oplocení nebylo postaveno ani v souladu s tehdejším geometrickým plánem. Svědek [příjmení] nezpochybnil dobrou víru žalovaných k okamžiku podání návrhu na vklad jejich vlastnického práva, neboť se z jeho výpovědi nepodává, kdy a jak přesně se měl od nich dozvědět o problému.

3. Jestliže žalobu původně podal též [celé jméno žalobce], manžel současné žalobkyně, přičemž bylo žalováno na určení, že je sporný pozemek součástí společného jmění, přihlédl soud k vypořádání dědictví po [celé jméno žalobce], jakož i k tomu, že se dědicem stala dosavadní žalobkyně. Zaniklo-li a bylo-li vypořádáno společné jmění původních žalobců, nepředstavuje formulační úprava petitu takovou změnu žalobního žádání, jež by představovala obsahovou změnu dosavadního žalobního požadavku, pro niž by musel soud rozhodovat o změně žaloby.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním a) mezi účastníky je nesporné, že se hranice pozemku p. [číslo] (manželů [anonymizováno]) v terénu fakticky neměnila, nicméně evidenčně se měnila, b) manželé [celé jméno žalobce] byli zapsáni jako vlastníci pozemků p. [číslo] p.č.st. 888, zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú [obec]. Žalovaní jsou zapsáni jako podíloví spoluvlastníci pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] (internetové výpisy z KN). c) manželé [celé jméno žalobce] nabyli vlastnictví k pozemku p. [číslo] k ideálnímu spoluvlastnickému podílu na pozemku p. [číslo] ve výši [číslo] kupní smlouvou z [datum], která doznala registrace [anonymizováno] notářství [okres] dne [datum] (kupní smlouva manželů [příjmení]), d) Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení] vyhotovili geometrický plán [datum] pro rozdělení pozemků pp [číslo] ([číslo] a [číslo] dle pozemkového katastru). Z plánu se podává zakreslení pozemků, které manželé [celé jméno žalobce] nabyli do vlastnictví shora uvedenou kupní smlouvou. K pozemku [číslo] zakreslili geodeti rozměry 24,8 x 25,02 metrů; především rozměr 25,02 metrů má relevanci pro tuto věc (geometrický plán [číslo]), e) Ing. [anonymizováno] vyhotovil [datum] geometrický plán v souvislosti s vytvořením stavební pozemkové parcely pro rodinný dům manželů [příjmení]. Pozemek [anonymizována dvě slova] vznikl vydělením z pozemku p. [číslo] (geometrický plán [číslo]). f) [ulice] úřad [obec] povolil stavbu oplocení areálu stavebního družstva [anonymizováno] na pozemku č.k. [číslo] až 34 v k.ú. [obec] s tím, že tato bude umístěna po obvodu pozemků, dle hranic vytýčených geodetem (st. povolení z [datum]). g) Dům žalobců povolen k užívání rozhodnutím st. úřadu z [datum] (kolaudační rozhodnutí), h) Ing. [příjmení] zaměřil pozemek mezi pozemkem žalobců p. [číslo] pozemkem sousedícím p. [číslo] to pozemek p. [číslo] obdobně tak pokračoval i u dalších pozemků. Geometrický plán vyhotoven pro změnu pozemků p. [číslo]. Plán byl ověřen Ing. [příjmení] [datum] a posloužil pro návrh na vklad práva vlastnického ve prospěch [jméno] [příjmení] k pozemkům p. [číslo] až 175 (geometrický plán [číslo] 2007, návrh na vklad). i) Ing. [příjmení] zaměřil pozemek [číslo] nesprávně. Na jižní straně pozemku žalobců, jakož i sousedních, se nachází oplocení, které sice Ing. [příjmení] identifikoval, ale nesjednotil s hranicí těchto pozemků, což zapříčinilo nesprávné vyměření a vznik úzkých pozemků, jako je [číslo]. Pokud by došlo k zaměření veškerého dalšího oplocení pozemků p. [číslo] (sousedící), musel by Ing. [příjmení] dospět k závěru, že geometrický rozměr těchto pozemků odpovídá geometrickému plánu [číslo] 1991 (Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení]). Zapsáním pozemku p. [číslo] došlo k rozporu s dosavadním platným geometrickým a polohovým určením pozemků p. [číslo]. Pozemek p. [číslo] leží celý v pozemku p. [číslo] (vyjádření geodetky Ing. [příjmení] a podklady, které shromáždila). j) [obec] pozemku [číslo] byly vytyčeny [datum] Ing. [příjmení] pomocí kovového sloupku plotu, dále pomocí nastřelovacího hřebu a dále pomocí trubek. Podle připojeného geom. plánu měly západní hranice pozemku žalobců délku 24,8 metru a východní hranice 25,02 metru (protokol o vytyčení), k) Ing. [příjmení] zaměřil v květnu 1992 pozemek p. [číslo] to vydělením z pozemku p. [číslo]. Pozemek p [číslo] se nápadně podobá úzkému pruhu pozemku, který zaměřil Ing. [příjmení] v r. 2007 (geometrický plán z [datum] – součást příloh Ing. [příjmení]). l) Žalobci vyzvali žalované před podáním žaloby k součinnosti (dopis žalobců z [datum]), m) Žalovaní nabyli pozemky p. [číslo] kupní smlouvou z [datum] od [anonymizována dvě slova], ujištěni, že jsou věci prosty právních vad a že má první pozemek 646 metrů čtverečních a druhý 25 metrů čtverečních. Vklad práva vlastnického nastal ke dni [datum] (kupní smlouva žalovaných, výpis z KN). n) [obec] mezi pozemkem [číslo] a [číslo] byly totožné, ať už se jedná o digitalizaci nebo hranice před digitalizací, a ať už se jedná o tyto pozemky, anebo jim předcházející pozemky, zapsané jako [číslo] a [číslo] (výtisk digitální mapy a záznam podrobného měření změn), o) Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že si vlastníci nezaplocovali pozemky na jižní straně tak, že by vznikaly pomyslné zuby. Pozemky zaplocovala pletivem na počátku 90. let firma. Pak si někteří vlastníci zaplocovali pozemky trochu dál a někteří trochu méně. Ti, co zaplocovali dál, si pletivo sundali a dali betonový plot, nebo pletivo nechali. Jednalo se o léta 1993 a 1994. V místě nyní žaluje sousedy p. [příjmení], který jim chce kus pozemku jaksi vyvlastnit. To rozšiřování pozemků na jižní straně nemůže svědek s určitostí spojit s jinými konkrétními pozemky, zejména ne s p. [číslo]; ale těch, co zaplocovali dále, bylo více. Toto svědek vypověděl, ačkoli měl u zdejšího soudu ve věci [anonymizováno] vypovědět, že dále zaplocoval pouze jeho soused [příjmení], s nímž se soudí. Svědek se dozvěděl o zaplocování většího kusu pozemku, než kolik by dané osobě náležel, z restitučního projektu p. [příjmení]. Svědek hodnotil jako spravedlivé, že pokud mu [anonymizováno] nabídl odkup kusu země, který si svědek takto zabral, že jej odkoupí. p) Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že má společnou zeď dvojdomku a společnou zahradní hranici se žalobci. Zná se s žalobci od doby, co se v místě utvořilo neformální družstvo s jednotným architektonickým záměrem pro všechny domy; měli jednoho architekta a osobu, která to vyřizovala. Pomyslné zuby na jižní hranici pozemku měl pouze nějaký občan z bývalé [anonymizováno]. Svědek i žalobci měli jižní hranici zahrady stejně usazenou a v podstatě to tak měli až na toho [anonymizováno] všichni. Plot byl z pletiva, usazený podle vytýčení, jak je provedla první firma. Pokud byl svědek konfrontován s výpovědí svědka [příjmení], odpověděl, že i on byl osloven za účelem odkupu úzkého pruhu pozemku od p. [příjmení]; konkrétně byl osloven dr. Supem. Svědek chtěl koupit navazující jižní pozemek; podmínkou bylo, že koupí i úzký pruh pozemku mezi zahradou a požadovaným jižnějším pozemkem. Úzký pruh pozemku měl stejnou délku jako jižní hranice zahrady a šířku 0,5 až 1 metr. Svědek jej koupil, aby se nemusel soudit o vydržení. [příjmení] problém se zabraným úzkým pruhem pozemku nastal v celé ulici od p. [příjmení]; žalobci jej jistě měli také. Svědek měl vážný zájem koupit jižní pozemek za zahradou žalobců a tehdy oslovil ruskou realitní kancelář s tím, že chtěl vědět, jak se vyřeší problém s úzkým pruhem pozemku. Odpověď nedostal a následně se dozvěděl, že pozemek koupila paní [příjmení], která se zřejmě o problému dozvěděla relativně pozdě. O problému s úzkým pruhem pozemku se mohl svědek dozvědět poprvé někdy před deseti lety. Svědek se domnívá, že se žalobci o stejném problému dozvědět dříve nemohli. Ploty jednotné nebyly, ale byly podobné. Měly betonový základ, sokl a sloupky a mezitím se dávaly dřevěné plaňky; někdo je dal hustší, někdo méně. Tyto ploty začaly vznikat při dostavění domů. Na původní drátěnkový plot si svědek nepamatuje. Svědek se domnívá, že počáteční neformální stavební společenství najalo geodeta, který pozemky vytýčil; vlastníci pozemků to pouze platili. Žalobci postavili plot až po svědkovi, takže někdy v r. 1996 nebo 1997. q) Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že problém s úzkým pruhem pozemku, tedy problém, že si měli lidé zabrat více, než kolik jim náleželo, zjistil teprve před osmi nebo deseti lety v souvislosti s odkupem navazujících pozemků, které chtěl pořídit pro své děti. Dozvěděl se to od JUDr. [anonymizováno], který zastupoval p. [příjmení]; ten prodával zbytek třešňového sadu. Svědek neví, jestli měli jiní lidé z ulice stejný problém. Svědek si nechal postavit plot z betonového soklu a sloupků a mezi ně ze dřeva. Firmu sehnal p. [příjmení], který lidem prodával pozemky v ulici. Plot se stavěl v r. 1992 nebo 1993. Aniž by to svědek mohl učinit jistým, zdálo se mu, že jižní linie plotů byla jednotná; tedy že ploty uskočené nebyly. r) Z výpovědi [jméno] [příjmení], souseda žalobkyně, soud zjistil, že je účasten obdobného sporu a že jej zastupuje shodná zástupkyně, jako zastupuje žalobce. Svědek má sousední pozemek, zakoupený v r. 1997, tehdy již oplocený zídkou na shodné úrovni, jako dnes, a stejně to měli i [celé jméno žalobce]. Svědek se asi v r. 2010 dozvěděl, že navazující jižní pozemek s třešňovým sadem nabyl [obec] [anonymizováno] s tím, že v r. 2011 se svědek dozvěděl o jeho dělení na st. parcely. Pan [anonymizováno] oslovil svědka, zda chce navazující jižní pozemek odkoupit, což svědek odmítl. Svědek sice měl tušení o problému v daném místě v r. 2010, když se stavěl plot mezi jeho pozemkem a třešňovým sadem, ale nebylo určité, protože žádný geodet jej o součinnost nežádal. O problému s úzkým pruhem pozemku se poprvé dozvěděl v r. 2017 od zástupce pana [příjmení]. Svědek neví o skutečnosti, pro niž by se měl domnívat, že se [celé jméno žalobce] dozvěděli o problému s úzkým pruhem pozemku před r. 2010 Pan [anonymizováno] vlastní pozemek vedle druhého domu svědka. Plot u tohoto domu čp 533 zaměřila sp. [anonymizováno], a to v součinnosti s architektem a podle zápisu v katastru. Postavili plot do jedné linie, nejen ve vztahu k pozemku svědka, ale i ve vztahu k ostatním pozemkům. Pan [anonymizováno] měl plot nejdříve uskočený asi o jeden metr, aby posléze postavil ještě druhý plot do stejné linie s ostatními pozemky. Společnost [anonymizováno] to zaměřila správně, protože vycházeli ze železných trubek, daných při předchozím geodetickém zaměření; sp. [anonymizováno] byla také v té době známá stavební společnost. Problém podle svědka nastal v důsledku geodetů, pracujících pro p. [příjmení], s nímž se svědek soudil a nakonec sporný pruh pozemku od něho odkoupil. s) Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že se o problému s pozemkem dozvěděla před dvěma a půl lety, když ji oslovil zástupce p. [příjmení] [příjmení]. První žalovaná jí sdělila, že se o problému s pozemkem dozvěděla tři dny před podpisem své smlouvy a když se jí žalobkyně dotázala, proč se tedy o problém nezajímala, odpověděla, že se jí stejně plot žalobců nelíbí, tak ať jej tedy posunou. Žalobkyně odpověděla, že takto pozemek koupili, tudíž jí nevyhoví. Následně žalobkyně obdržela dvě upomínky od první žalované, účastníci se pokusili dohodnout, žalobkyně nabízela za odkup různé částky. Žalovaní dostavěli dům, prodali jej a zůstal jim pouze úzký pruh pozemku. Žalobci se o problému s pozemkem dříve nedozvěděli, neboť svůj dům pronajímali a na problém je neupozornila ani realitní kancelář. Od sousedů se také nic dozvědět nemohli, protože se prakticky nestýkali. Ze samého kácení třešňového sadu nemohla žalobkyně dovodit problém s pozemkem. První stavěli plot pánové [příjmení] a [jméno], tudíž st. společnost při stavbě plot žalobců pouze spojila dva body. O sporu pana [příjmení] se žalobkyně dozvěděla až v čase, kdy se dozvěděla o svém sporu. t) Nejen z fotografií, umístěných ve spise zdej. soudu 18C 196/2011, ale i z místního šetření zjistil soud situaci na místě. Z fotografií, jež byly pořízení před změnami zahrad se podává, že ploty nebyly zcela postaveny v jedné přímce, v jedné linii. u) Z písemného znaleckého posudku Ing. [jméno] [celé jméno znalce] z oboru geodézie a kartografie soud zjistil rozdílné hranice pozemků p. [číslo] daných v terénu oplocením, oproti hranicím zakresleným jak v katastrální mapě, tak v geometrickém plánu [anonymizována dvě slova] [číslo]. Oplocení stojí za hranicí pozemku p. [číslo] stojí na pozemku p. [číslo] přičemž neodpovídá ani hranici podle geometrického plánu [anonymizována dvě slova] podle tehdy platných geodetických předpisů. Znalec nesouhlasí s odborným vyjádřením Ing. [jméno] [příjmení], protože neobsahuje polohové určení jižní hranice pozemku p. [číslo] podle původního výsledku zeměměřické činnosti. Jelikož není celý obvod pozemků stabilizován, nelze zjistit jejich skutečnou výměru. v) Z výpovědi znalce soud zjistil, že pokud jde o nějakou značku, která byl značila konec pozemku [číslo] a začátek pozemku [číslo], a to v souvislosti s náčrtem, který je přílohou [číslo] zn. posudku, vyznačil znalec linii, kde jsou takové půloblouky a půloblouky směrem k pozemku paní [celé jméno žalobkyně], kde v místě stojí plot, zeď. Pokud jde o jiné značky, z nichž by bylo dovoditelné, kde končí a začíná pozemek, znalec žádné nezjistil a za plot se dostat nemohl. Pokud jde o míry, které jsou v situačním náčrtu [číslo] ve vztahu k pozemku [číslo], tak pokud je tam míra 0,90, 0,99 a 0,43, jedná se o 90 cm, 99 cm a 43 cm; v podstatě pozemek [číslo] představuje pruh pozemku o šířce 1 metru. Pro zjištění měr pozemku [číslo] by člověk potřeboval metr, pásmo, ideálně geodetická měřidla, s tím, že v geodézii je to ±; existují odchylky. S pásmem by to byl člověk schopen změřit, a to v mezích přesnosti podle katastrální vyhlášky. Z protilehlého pozemku [číslo] si není znalec jist, zda by šlo měření provést pásmem, strojem ano, ale záleží i na rovinatosti pozemku, nebo na přítomnosti zahradního domku. Pokud jde o ověření bodů, bylo to splněno k pozemku [číslo], nikoli však již k tam stojícímu plotu. Vždy je lepší provést ověření strojem i pásmem. Ploty se do katastrální mapy nezakreslují. V současné době tvoří jižní hranici pozemku [číslo] právě onen plot, a to v mezích přesnosti měření. [ulice] hranice pozemku [číslo] je ve vztahu k červené čáře, tzn. podle geometrického plánu [anonymizováno], dána touto čárou, která se v určitých místech sbíhá s hranicí zakreslenou v katastrální mapě, a pak se tyto dvě navzájem rozbíhají. Znalec měřil s kódem kvalit 3, a s odchylkami podle vyhlášky, jednak 14 cm, 28 cm a 40 cm s tím, že v bodě 1, u něhož je tedy míra 43 cm a 68 cm, byly tyto mezní hodnoty překročeny. Znalec postupoval kódem kvality, neboť měl možnost přesněji zjistit body, přičemž vycházel z grafické mapy z r. 1991 a z bodů v terénu, konkrétně z měřičské přímky. Při digitalizaci se naskenovala původní mapa i s chybami. Znalec našel v terénu body, zrekonstruoval je, ověřil a spočítal s kódem kvality 3; dospěl tedy k přesnějším výsledkům, kdy jinak se pro účely zápisů do katastru postupuje podle kódu kvality 8. Nicméně, aby byl výsledek činnosti použitelný pro zápis do katastru, muselo by se jednat o speciální geodetický plán, nebo o výsledek soudní činnosti. Plot nebyl postaven v souladu s odchylkami z r. 1991, ani podle geometrického plánu sp. Sapiens. Pokud byly body v terénu stabilizovány trubkami nebo mezníky, měly být ploty postaveny v jedné linii, což se nestalo; v podstatně se dá říct, že to připlotili, jelikož plot nebyl postaven na stabilizačních bodech. [příjmení] z r. 1991 se v terénu již nenachází. Je-li plot postaven v souladu s přípustnými odchylkami, jak jsou popsány shora (14,28 a 40cm), tvoří hranici, nicméně v této věci zde byl geom. plán [anonymizováno], podle něhož se to dalo spočítat. Pokud jde o katastrální mapu čl. 147, jižní hranice pozemku [číslo] je zakreslena kódem kvality 8, přičemž znalec užil kód 3 v souladu s vyhláškou, je-li dán předchozí výsledek zeměměřické činnosti; odchylka pro kód kvality 8 činí 2,83m, pro kód 3 je to 40cm. Pokud jde o přílohu [číslo] na čl. 87, znalec vycházel z bodů [číslo] a [číslo], jež jsou součástí záznamu podrobného měření, jenž navazuje na geometrický plán [anonymizováno] z r. 1991. w) Z výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že může odkázat pouze na kupní smlouvu, jíž [anonymizována dvě slova] pozemky kupoval, přičemž svědek jej zastupoval. Původní záměr kupujícího bylo na pozemcích stavět, ale ve skutečnosti si je ponechal v držbě pět let z důvodů daňových, a pak je převedl. Svědek neřekl žalovaným, že na pozemku [číslo] stojí plot žalobců, protože o tom nevěděl. [anonymizována dvě slova] o tom rovněž nevěděl. Svědek se o problému dozvěděl až od paní [celé jméno žalované] a pana Vtípila v situaci, kdy měli stavět dům. Svědek předpokládá, že se o tom žalovaní dozvěděli od geodeta. Svědek nebyl se žalovanými v kontaktu před podpisem smlouvy, neboť prodej pouze organizoval; fakticky s nimi jednal realitní makléř [jméno] [příjmení]. Svědek se nezabýval tím, proč jsou pozemky rozděleny, neboť jednal ve věci nákupu většího počtu pozemků. Než svědek třešňový sad pro pana [příjmení] koupil, byl se na místě podívat. Při podpisu smlouvy s žalovanými se pruh pozemku ani plot na něm neřešily. x) Z výpovědi [příjmení] [příjmení], soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] přímo nezastupoval; to činil pan [příjmení]. [příjmení] působil jako realitní makléř v prodeji těch nemovitostí, ale po těch letech si již nepamatuje, jestli bylo při prodeji pozemku p. [číslo] sděleno kupujícím, že na něm stojí plot. Svědek měl k dispozici takovou mapu, pan [příjmení] prodával deset nebo dvanáct pozemků a svědek prováděl prohlídky dvojím způsobem: buď se šli klienti na místo nejdříve podívat, nebo tam jel s nimi a pozemek jim ukázal. Svědek ztotožnil odesílací obálky s datem pošty [číslo] a [datum], jakož i v nich odeslané dopisy, jejichž je autorem. Svědek dopis určitě sepsal po podpisu kupní smlouvy a po podání návrhu na vklad, ale nepamatuje si přesně, kdy byl podán návrh na vklad. Dopis sepsal po telefonátu pana [příjmení] nebo paní [celé jméno žalované], a také poté, co jel na místo, ale manžele [příjmení] tam neshledal, nýbrž nějaké nájemníky. Odstup mezi sepisem dopisu a telefonátem mohl činit týden nebo dva, možná měsíc, možná tři týdny. Svědek si jen pamatuje, že po uzavření kupní smlouvy jej kontaktoval pan [příjmení], že tam vznikl tento problém, že si provedli geodetické zaměření. Oni kupovali více pozemků a svědek si již nepamatuje, jestli se podávaly všechny návrhy na vklad společně, nebo rozdílně. Žalovaní si pozemek při koupi neměřili. Svědek se o problému s pozemkem dozvěděl od [anonymizováno]; dříve o něm nevěděl. Pokud jde o email svědka z [datum], jímž se obracel z obdobného důvodu na pana [příjmení], svědek si již nepamatuje, kdy se obracel na sousedy. Pokud je součástí onoho emailu výseč katastrální mapy, je možné, že se jednalo o geometrické zaměření od pana [příjmení]; ale s jistotou to neví. Pokud jde o v katastrální mapě, která je součástí listiny, oznámení z dubna 2017 a rukou psaný popisek„ Tofik [anonymizováno]“, jedná se o písmo svědka, přičemž ta katastrální mapa má stejný původ, jako příloha emailu z [datum]; barevným zvýrazněním chtěl svědek označit problém paní [celé jméno žalobkyně]. Svědek tuší, že na první prohlídce s žalovanými nebyl, protože bydleli v blízkosti pozemků, které kupovali, lokalitu znali, a teprve poté se setkali. Pokud jde o chronologii koupě ze strany [anonymizováno], určitě prvotní kontakt vzešel od nich, následně proběhlo jednání o ceně, neb kupovali více pozemků; kupní smlouvy a návrhy na vklad se asi nepodávaly najednou, a to i z důvodu, že některé pozemky nabývali v různém poměru. Svědka nepřekvapilo, že se prodávaly pozemky takto rozdělené na úzký a zbývající pruh, a to s ohledem na jeho praxi v realitách; svědek věřil digitální mapě, takže neřešil hranice pozemků a jejich výměru. O prodeji pozemků se svědek dozvěděl v letech 2016 a 2017 Pan [anonymizováno] zřejmě sporný pozemek neužíval, protože si svědek není jist, zda se na pozemcích vůbec vyskytl; možná tam byl na počátku koupě, ale u prodeje asi ne. Svědek neví, jestli měl pan [příjmení] přístup na sporný pozemek v místě do zahrady [anonymizováno]; měl přístup na svůj pozemek do hranice plotu, kde to bylo otevřené. Svědek [příjmení] [jméno] nikdy neviděl. y) Související spor týchž účastníků o vyklizení zn. [spisová značka] je přerušen do skončení tohoto řízení. Pokud jde o spor u zdejšího soudu pod zn. [spisová značka] mezi jinými osobami z téže ulice, rozhodl zdejší soud [datum] tak, že zamítl žalobu na vyklizení a že určil vlastnické právo těch, kteří se dovolávali vydržení na obdobném základu, jako žalobci v této věci. Krajský soud v Praze rozsudek pod zn. [spisová značka] potvrdil.

5. Soud zamítl pro nedostatek souhlasu první žalované důkazní návrh na její vyslechnutí.

6. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: žalobkyně a s ní její zesnulý manžel [celé jméno žalobce] uchopili držbu dnes zapsaného pozemku p. [číslo] koupí sousedícího pozemku p. [číslo] jehož ohraničení v terénu pomocí lešenářských trubek, jež provedlo stavební družstvo [anonymizováno], zahrnovalo též dnešní pozemek p. [číslo] na němž později žalobkyně a její manžel vystavěli oplocení, zčásti z probarveného betonu, zčásti z dřevěných prken, a to již v r. 1996, popř. v r. 1997. Žalobkyně a její manžel drželi pozemek v dobré víře po dobu delší 10 let a poprvé se o problému dozvěděli až v r. 2017 v souvislosti s nákupem pozemku p. [číslo] od žalovaných, resp. od svědka [příjmení]. Žalovaní sice při uzavření kupní smlouvy jednali v důvěře v zápis v katastru nemovitostí, že vlastnické právo k pozemku p. [číslo] náleží převodci [anonymizována dvě slova], ale k okamžiku podání návrhu na vklad, tj. 25. dubnu 2017, již o tom, že na pozemku stojí plot žalobkyně a [celé jméno žalobce] museli vědět.

7. Podle § 984 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného k datu uzavření kupní smlouvy žalovaných platilo, že není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. [obec] víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

8. Podle § 3028 o.z. platí, že (1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. (3) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

9. Podle § 3036 o.z. platí, že podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Podle ustanovení § 134 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. platilo, že oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

11. Podle ustanovení § 134 odst. 3 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. platilo, že do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

12. Podle ustanovení § 130 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. platilo, že je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

13. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo.

14. Soud provedl výslechy sousedů a žalobkyně; první žalovaná s výslechem nesouhlasila. Dále soud provedl důkaz řadou soukromých listin, včetně odborných geodetických. Soud rovněž oproti řízení 16C 43/2018 provedl důkaz znaleckým posudkem. Smyslem tohoto obsáhlejšího dokazování bylo zjištění skutečného, právního a evidenčního stavu.

15. Prakticky až do posledního jednání hodnotil soud dobrou víru žalovaných při nabývání vlastnického práva k pozemku p. [číslo] založenou na materiální publicitě katastru nemovitostí a na účinku § 984 stávajícího občanského zákoníku jako silnější, než vydržení vlastnického práva žalobkyně, a to z důvodu, že současné civilní právo upřednostňuje při řešení kolize vlastnických práv toho nabyvatele, jenž nabýval za úplatu právo zapsané v katastru nemovitostí, a byl při takovém nabývání v dobré víře, že předmět vlastnictví náleží zapsanému vlastníku-převodci. Soud na základě těchto úvah použil žalobkyni, aby tvrdila a označila důkazy ke zpochybnění dobré víry žalovaných, což odpovídá mj. výkladu Ústavního soudu pod zn. III. ÚS 3644/19.

16. Soud hodnotil důkazní návrhy žalobkyně na prokázání zpochybnění dobré víry žalovaných jako včasné, neboť byly uplatněny po poučení soudu podle § 118a odst. 3 o.s.ř., jež se jí dostalo při jednání [datum] (čl. 61 p.v.). Poučení o povinnosti označit důkazy prolamuje účinky koncentrace podle § 118b o.s.ř. Nadto smyslem občanského soudního řízení zůstává i po novele z.č. 7/2009 Sb., jež zavedla všeobecnou koncentraci podle § 118b o.s.ř., spolehlivé zjištění sporných skutečností (§ 6 o.s.ř.). K předvídatelnému postupu soudu náleží informace, nakolik se účastníku daří unášet důkazní břemeno, tedy měla-li žalobkyně důkazní návrhy k dané otázce, a soud ji až do posledního jednání informoval, že podle jeho hodnocení břemeno neunáší, nejenže mohla, nýbrž i měla další důkazy označovat.

17. Soud rovněž přihlédl k výpovědi znalce, že by musel člověk poznat rozdíl ve výměře délky pozemku pomocí měření pásmem nebo přístroji. Žalovaní tedy nemohli ztratit dobrou víru na základě pouhého faktu, že na pozemku [číslo] stojí plot, jak namítala žalobkyně. Pozemek nemá ani 1 metr v šířce. K lepšímu poznání sporného místa jistě slouží osobní obhlídka nabyvatele, nicméně lze s jistotou pochybovat, že by při běžné opatrnosti, tj. při běžné obhlídce mohli žalovaní problém zjistit.

18. Pokud by měl platit opačný závěr, musela by přinejmenším stejná míra péče ležet na žalobkyni a jejím zesnulém manželu; pak by ovšem bylo vyloučeno jejich vydržení, které ostatně nyní žalovaní zpochybňují i poukazem na výpověď znalce, z níž se podává, že si připlotili sporný pozemek, neboť rekonstrukcí měření ve vyšší kvalitě pod kódem 3 bylo zjištěno, kudy body naměřené v letech 1991 vedly, a na nich se měl postavit plot, což ovšem učiněno nebylo. Soud tedy ještě před výslechem svědka [příjmení] hodnotil získaný důkazní materiál ve prospěch žalovaných, byť jinak předběžně dospěl k obdobnému právnímu závěru, jaký byl dosažen ve věci zn. [spisová značka], tedy že v kolizi k právu žalovaných stojí vlastnické právo žalobkyně, nabyté vydržením.

19. Z výpovědi svědka [příjmení], ve spojení s listinami, ohledně nichž potvrdil, že je jejich autorem (email, výzva, obálky, kus katastrální mapy) se však beze vší pochybnosti podává, že minimálně týden před 27. dubnem 2017 získal informaci od druhého žalovaného nebo od první žalované, že existuje problém, zakládající spor v této věci, tedy že na pozemku p. [číslo] stojí plot žalobkyně a jejího manžela. Svědek [příjmení] nemá žádný zájem na výsledku sporu, jasným způsobem odpověděl na položené otázky, potvrdil autorství souvisejících listin, z nichž se podává datum odeslání výzvy k řešení problému, a to dne [datum] (čl. 243). Jestliže byl návrh na vklad vlastnického práva žalovaných podán o dva dny dříve, tj. [datum], je prakticky vyloučeno, aby byli žalovaní v dobré víře k okamžiku podání návrhu na vklad v to, že pozemek p. [číslo] náležel [anonymizována dvě slova].

20. Jestliže žalovaní namítli, že se nedá z výpovědi svědka [příjmení] přesně usuzovat, kdy přesně a od koho se svědek o problému dozvěděl, aby následně sestavil výzvy k řešení problému, hodnotil soud tuto námitku jako nedůvodnou, jelikož svědek vypověděl, že neví, jestli to byl týden, dva, tři nebo měsíc. Podstatou zpochybnění dobré víry žalovaných totiž zůstává, že k okamžiku podání návrhu na vklad se jednalo o den, od něhož uplynuly pouhé dva dny k odeslání výzvy svědka [příjmení], adresované žalobkyni a jejímu manželu; tedy i pokud by soud uznal jako rozhodné nejkratší svědkem vypovězené časové období, tj. jeden týden, stále by se jednalo o okamžik, jenž nastal před podáním návrhu na vklad vlastnického práva žalovaných.

21. Jestliže žalobkyně zpochybňovala dobrou víru žalovaných poukazem na starší prvorepublikovou judikaturu, případně na současnou judikaturu, dospěl zdejší soud k závěru, že se jednalo po skutkové stránce o zcela odlišné případy, při nichž muselo být nabyvatelům zjevné, že právní stav neodpovídá stavu zapsanému.

22. Pokud jde o vlastnické právo žalobkyně ke kusu země, vymezené hranicemi pozemku p. [číslo] dospěl soud k závěru, že nejen ona ale i její zesnulý manžel, po němž dědila, jej nabyli vydržením, jelikož se v dobré víře chopili držby tím, že měli jižní hranici svého pozemku p. [číslo] vykolíkovanou ocelovými trubkami, které do země instalovalo stavební družstvo [anonymizováno], jak o tom vypověděli svědci [příjmení], [jméno], [příjmení] a [příjmení], a jak se také podává ze stavebního povolení [anonymizováno] úřadu [obec] u [obec] z [datum], jehož předmětem je povolení výstavby oplocení.

23. Podstatou věci totiž bylo, a soud to viděl i při místním šetření, že v jedné ulici vznikaly v devadesátých letech novostavby rodinných domů, které tam stojí dodnes, přičemž tehdejší nabyvatelé pozemků měli pozemky geodeticky zaměřené (geometrický plán [anonymizováno] z r. 1991). Ploty se stavěly podle zapuštěných kolíků (lešenářských trubek).

24. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] sice vypověděl, že byly-li by ploty postaveny podle geometrického plánu, k připlocení sporného pozemku by nedošlo, nicméně zde soud přihlédl jednak k tomu, že posudek znalce představuje odbornou práci s geodetickými body a listinami, přesahující běžnou péči laických občanů, a dále přihlédl k tomu, že sporný pruh země měl i podle samotného znalce v některém místě 90cm a v některém dokonce poloviční, tudíž měla-li žalobkyně a její manžel ověřit správné zapuštění lešenářských trubek (kolíků) oproti geometrickému plánu [anonymizováno], musela by zřejmě objednat nové geodetické měření, neboť ani laickým měřením pásmem by nemusela daný problém zjistit, když by se jinak, při měření geodetickém, jednalo o přípustnou odchylku.

25. Soud přihlédl rovněž ke skutečnosti, že omyl s připlocením postihl nejen pozemek p. [číslo] nýbrž i řadu dalších pozemků v téže ulici, a to i přes to, že lze jinak souhlasit s námitkou žalovaných, že ploty nebyly stavěny v jednotné linii, nicméně řada plotu na stejné úrovni postavena byla, což se podává nejen z výpovědi svědků [jméno] a [příjmení], nýbrž i z dobových fotografií, a také z místního šetření.

26. Soud rovněž přihlédl, že obdobný právní problém vyřešily zdejší a odvolací soud ve věci [spisová značka] tak, že vyhodnotily námitku vydržení jako důvodnou. Dále soud přihlédl ke skutečnosti, že žalobkyně a její zesnulý manžel nebyli účastni vytvoření geometrického plánu Ing. [příjmení] z r. 2007, na jehož základě byl pozemek p. [číslo] do katastru nemovitostí zapsán. Rovněž je pravdivou námitka žalobkyně, že se na listu vlastnictví žádná poznámka spornosti nenacházela.

27. Soud tedy komplexně zhodnotil míru, kterou by musela žalobkyně a její zesnulý manžel vyvinout, aby se dozvěděli, že plot stojí na cizím kusu země tak, že by prakticky museli nechat provést nové geodetické zaměření, ačkoli bylo jinak zřejmé, že stejně jako oni, postupovali i sousedi. Dopustili se tak omluvitelného omylu, který dobrou víru nenarušil. Žalobkyně a její zesnulý manžel nabyli vlastnické právo ke kusu země, vymezené hranicemi dnešního pozemku p. [číslo] na základě kupní smlouvy [datum] (registrována státním notářstvím [datum]), ve spojení s uplynutím doby delší než 10 let, jelikož plot byl kolaudován až se stavbou rodinného domu v r. 1997, zatímco poprvé se o sporném právu žalovaných dozvěděli až v r. 2017.

28. O náhradě nákladů mezi účastníky rozhodl soud podle § 151 odst. 1,2 a § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalobkyni přiznal náhradu soudního poplatku 5 tis. Kč, a zálohy na znalečné 15 tis. Kč, a dále náhradu nákladů za právní zastoupení, když vycházel z tarifní hodnoty podle § 50 tis. Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Zástupkyně věc převzala, sepsala předžalobní výzvu, sepsala žalobu, účastnila se jednání [datum], sepsala podání z [datum], dále se účastnila jednání [číslo] a [datum], dále se písemně vyjádřila ve věci [datum] a [datum], dále se účastnila jednání [datum], dále se ve věci vyjádřila [datum], dále se účastnila jednání [číslo] a místního šetření [datum], dále se ve věci vyjádřila [datum] a dále se účastnila jednání [datum] a [datum], tedy vykonala 16 úkonů, z nichž 8 vykonala při společném zastoupení původních žalobců, tudíž jí náleží za každého odměna o pětinu snížená podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, a za posledních osm úkonů, kdy zastupovala pouze jednu žalobkyni, jí náleží plná odměna, tedy výpočet odměny činí: ([číslo] x 0,8 x 2 – za zastoupení dvou účastníků) x 8 + 8 x [číslo] = [číslo] [číslo] = 64480 Kč.

29. Dále soud přiznal paušální náhradu hotových výdajů 16 x 300 Kč podle § 13 téže vyhlášky = 4800 Kč.

30. Dále soud přiznal cestovné 5242 Kč za sedm cest ze sídla zástupkyně do sídla soudu (celkem 92 km, 4 započaté půlhodiny) v souvislosti se soudními jednáním a za jednu cestu z jejího sídla na místní šetření v [obec] (celkem 108 km, čtyři započaté půlhodiny), přičemž zástupkyně technickým průkazem od použitého vozidla doložila průměrnou spotřebu 6,2 litru benzinu na 100 km, tudíž pokud jde o tři cesty v r. 2020, činila náhrada opotřebení vozidla 4,2 Kč/km a náhrada za benzin 32 Kč/litr podle vyhlášky č. 358/2019 Sb., tj. cestovné 1707 Kč. Pokud jde o cestu [datum], činila podle vyhlášky č. 47/2022 Sb. náhrada za opotřebení vozidla 4,7 Kč/km a náhrada za benzin 37,1 Kč/km, tedy cestovné činilo 644 Kč. Pokud jde o cestu [datum], činila podle vyhlášky č. 116/2022 Sb. náhrada za opotřebení vozidla 4,7 Kč/km a náhrada za benzin 44,5 Kč/litr, tedy cestovné činilo 686 Kč. Pokud jde o cestu [datum] do [obec] a zpět, činila náhrada za opotřebení vozidla 4,7 Kč/km a náhrada za benzin 44,5 Kč/litr podle vyhlášky č. 237/2022 Sb., tedy cestovné při vzdálenosti 108 [anonymizováno] činí cestovné 806 Kč. Pokud jde o cestu [datum], činila náhrada za opotřebení vozidla 4,7 Kč/km a náhrada za benzin 44,5 Kč/litr podle vyhlášky č. 237/2022 Sb., tedy cestovné při vzdálenosti 92 [anonymizováno] činí cestovné 686 Kč. Pokud jde o cestu [datum], činila náhrada za opotřebení vozidla 5,2 Kč/km a náhrada za benzin 41,2 Kč/litr podle vyhlášky [číslo] tedy cestovné činí 713 Kč.

31. Dále soud přiznal náhradu za promeškaný čas na cestách, tj. 32 půlhodin x 100 Kč podle § 14 advokátního tarifu = 3200 Kč.

32. Jelikož je zástupkyně plátcem daně z přidané hodnoty, přiznal soud podle § 151 odst. 2 o.s.ř. náhrada 21 % z odměny, paušální náhrady hotových výdajů, cestovného a náhrady promeškaného času = ([číslo] [číslo] [číslo] [číslo]) x 0,21 = 16322 Kč. Součet uvedených položek činí 114044 Kč, které musí žalovaní zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 o.s.ř.

33. O náhradě nákladů státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř., když neúspěšným žalovaným uložil povinnost nahradit státu prostředky na výplatu znalečného, tj. částku nad rámec zálohy, kterou zaplatila žalobkyně. Stát zaplatil 5968 Kč.

34. Soud určil lhůty k zaplacení náhrad jako obecné třídenní, podle § 160 o.s.ř., aniž by zjistil důvod k jinému určení.

Poučení