36 C 63/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Petrželkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 15 210 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 29. 2. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do částky 5 210 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 000 Kč od 24. 10. 2023 do 28. 2. 2024 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 000 Kč od 29. 2. 2024 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 29. 2. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 721 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení 15 210 Kč s příslušenstvím jakožto jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, smluvního úroku ve výši 4 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 210 Kč, to vše dle smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní dne 21. 6. 2023. Jistina 10 000 Kč byla žalovanému zaslána na účet č. , č. účtu, , žalovaný se zavázal ji vrátit spolu se smluvním úrokem 40 % měsíčně. I přes předžalobní výzvu zaslanou žalovanému dne 22. 2. 2024, tento žalobkyni ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinný.

3. Soud v souladu s § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání, neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili, resp. žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ani po výzvě soudu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. ve věci nevyjádřil, a tedy se má za to, že žalovaný proti takovému postupu nemá námitky.

4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 20. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splatit spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně. Pro případ prodlení si strany smlouvy sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky úvěru. Roční procentní sazba nákladů úvěru činila 5 511,44 %. Z výpisu z účtu u , právnická osoba, . soud zjistil, že žalobkyně vyplatila na účet č. , č. účtu, dne 21. 6. 2023 částku ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 22. 2. 2024, jejíž odeslání vyplývá i z podacího lístku , právnická osoba, .

5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč bezhotovostní platbou. Dle smlouvy měl žalovaný uhradit poskytnuté peněžní prostředky (tedy celkem 10 000 Kč) s měsíčním úrokem ve výši 40 %. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, které se žalobkyně domáhá ve výši 1 210 Kč. Výši nákladů úvěru považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě sjednaný úrok ve výši 365 % je v rozporu s dobrými mravy. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi České národní banky ARAD, z níž vyplývá, že v červnu 2023, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 9,46 % p. a. Je tak zřejmé, že žalobkyní požadovaná úroková sazba ve výši 480 % a roční procentní sazba nákladů 5 511,44 % je pak oproti zjištěné běžné sazbě zcela nesrovnatelná.

6. Soud proto uzavřel, že náklady úvěru sjednané ve smlouvě vysoko přesahují přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., jehož výše činí 10 000 Kč.

7. Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž s ohledem na výši plnění soud považoval za tomu odpovídající lhůtu jeden pracovní den. Výzva k plnění byla zaslána dne 22. 2. 2024, má se tedy za to, že byla žalovanému doručena dne 27. 2. 2024 (§ 573 o. z.). Nejpozději měl tedy žalovaný plnit 28. 2. 2024. Počínaje následujícím dnem 29. 2. 2024 se ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 29. 2. 2024 do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala částku ve výši 15 210 Kč, tedy co do částky 5 210 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 000 Kč od 24. 10. 2023 do 28. 2. 2024 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 000 Kč od 29. 2. 2024 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 29. 2. 2024 do zaplacení, soud žalobu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byla částka 15 210 Kč. Žalobkyni bylo v řízení vyhověno v částce 10 000 Kč a nevyhověno v částce 5 210 Kč, tedy rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně představuje částka 4 790 Kč, což je po zaokrouhlení 32 % předmětu řízení. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně činí 2 252 Kč a sestávají ze soudního poplatku ve výši 800 Kč a z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. (a. t.), neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu množství dalších řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Odměna činí 900 Kč za 3 úkony právní služby (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění), dále představuje náhradu hotových výdajů po 100 Kč za úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a náhradu DPH ve výši 252 Kč. Přiznaná náhrada nákladů žalobkyně ve výši 32 % z 2 252 Kč činí 721 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

9. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.