Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

36 C 68/2021-280

Rozhodnuto 2023-05-19

Citované zákony (7)

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: ; [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalované] o 530.606,41 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 509.706,41 Kč s úrokem ve výši 3,20 % ročně od 9. 11. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 21. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaná zaplatila částku ve výši 20.900 Kč s úrokem ve výši 3,20 % ročně od 9. 11. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 21. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 228.975,58 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 4. 12. 2020 po žalované původně zaplacení částky 530.606,41 Kč s úrokem ve výši 3,2 % ročně od 9. 11. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 2. 1. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 25. 11. 2004 s žalobkyní smlouvu o stavebním spoření [číslo] na základě které požádala o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření a žalobkyně s ní dne 23. 6. 2005 uzavřela smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] do výše 650.000 Kč (dále jen úvěrová smlouva), jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření (dále jen VOP) a obecné úvěrové podmínky žalobkyně (dále jen OUP). Žalovaná celkem čerpala 546.750 Kč, kterou však nesplácela včetně dohodnutého úroku ve stanovených lhůtách. Žalobkyně dopisem ze dne 10. 9. 2019 odstoupila od úvěrové smlouvy, pohledávka byla splatná nejpozději dne 30. 9. 2019. Téhož dne provedla žalobkyně zúčtování finančních prostředků na vkladovém účtu [číslo] ve výši 84.463,11 Kč vůči své pohledávce na meziúvěrovém účtu [číslo] po vzájemných zápočtech zůstala dlužná částka 530.606,41 Kč s úrokem ve výši 3,2 % ročně od 9. 11. 2019 do zaplacení. Písemným podáním ze dne 9. 4. 2021 žalobkyně sdělila, že započítala částku 8.499 Kč, kterou žalovaná po podání žaloby zaplatila od 1. 2. do 30. 3. 2021 na zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z žalované částky od 2. 1. 2020 do 7. 3. 2020 a požadovala zaplacení částky 530.606,41 Kč s úrokem ve výši 3,2 % ročně od 9. 11. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % od 8. 3. 2020 do zaplacení. Soud usnesením ze dne 15. 4. 2021 č. j. 36 C 68/2021-65 ze dne 15. 4. 2021 řízení částečně ohledně zákonného úroku v rozsahu tak, jak uvedeno výše, zastavil. Písemným podáním ze dne 28. 4. 2021 sdělila, že v návaznosti na zaplacené částky 2.822 Kč dne 21. 4. 2021 započítala tuto částku na zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 530.606,41 Kč od 8. 3. 2020 do 29. 3. 2020, soud řízení usnesením č. j. 36 C 68/2021-103 ze dne 24. 2. 2022 řízení v tomto rozsahu zastavil a předmětem řízení zůstala částka 530.606,41 Kč s úrokem ve výši 3,20 % ročně od 9. 11. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 21. 4. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nemá uzavřenou úvěrovou smlouvu s žalobkyní [číslo] žalobkyně nedodržela správný právní postup, má uzavřenou smlouvu [číslo] kterou hradí již 16 let pravidelně, dne 23. 6. 2005 byla stanovena výše úvěru max do výše 422.500 Kč Smlouva o stavebním spoření je ze dne 25. 11. 2004 a k datu přidělení cílové částky ve výši 227.500 Kč se již hrazením přiblížila, ale žalobkyně její naspořené částky neuznala, neoznačila důvod, kterým by měla právo odstoupit ze smlouvy o úvěru, s odstoupením nesouhlasí, o tom, že nemůže dlužit více jak 2 splátky věděla a dodržovala, ohledně spořícího účtu požádala o odklad v roce 2017 a žalobkyně jí vyhověla s tím, že může uhradit částku na spoření dle svých možností, žalobkyně jí nikdy neupomínala, žádné upomínky od žalobkyně neobdržela, uhradila sumu kolem 1.000.000 Kč, další poslední odkladem byl v roce 2020 z důvodu pandemie koronaviru, kdy vláda umožnila odklad splátek úvěru, což využila, oznámila žalobkyni, že je OSVČ postižená pandemií, zákazem činnosti a uzavřením provozoven, k řediteli žalobkyně si stěžovala na špatný postup a neodůvodněné odstoupení ze smlouvy, i přesto stále hradí úvěr 1.733 Kč a úrok na účet úrokový [číslo] 1.100 Kč na spoření na účet spořící, smlouva o úvěru běží dál, zákonný úrok z prodlení byl v roce 2019 ve výši 9 %, nikoliv 10 %, dopis ze dne 10. 9. 2019 o odstoupení od smlouvy jí nebyl doručen, není pravda, že by pohledávka činila k datu 30. 9. 2019 částku 84.463,11 Kč na vkladovém účtu a 5.308,33 Kč na úrokovém účtu, o žádné takové pohledávce nebyla informována ani před 10. 9. 2019 (tvrzení žalované ze dne 17. 3. 2021). V písemném podání ze dne 8. 8. 2022 tvrdila, že je ochotna uhradit celou částku 530.606 Kč bez příslušenství do 31. 8. 2020 s tím, že žalobkyně vezme žalobu zpět, uhradit i soudní poplatek a náklady advokáta snížené s tím, že tuto částku složí do notářské úschovy a nechá jí tam do skončení sporu. V písemném podání ze dne 3. 10. 2022 tvrdila, že jí nebyly zaslány všechny výpisy z účtů, pouze za rok 2021, nikdy s [anonymizováno] o žádném úvěru nejednala, žádný úvěr si s [anonymizováno] nesjednávala, změny měla banka oznámit sama svým klientům, což neučinila. [příjmení] ani nebyla nikdy přítomna při jednání, pouze zastupující advokát, žalobkyně neprokázala, že by předložených 14 listin upomínek skutečně odeslala, že to nebyla jen fikce, žádná reakce z její strany na tyto upomínky nebyla. Při jednání dne 5. 10. 2022 ještě namítala, že žalobkyně nepředložila žádné obálky od dopisů s razítkem pošty nebo soupis odeslané pošty, za které by měla zaplatit úhrady za upomínky. V písemném podání ze dne 17. 10. 2022 navíc tvrdila, že během letitého hrazení úvěru došlo díky její nepozornosti k následnému odstoupení od smlouvy, ale tím, že hned reagovala a chybějící částku [anonymizováno] hned uhradila, došlo ke zpětvzetí odstoupení odvoláním účinků odstoupení od smlouvy ze dne 1. 2. 2016, opakovaně žádala [anonymizováno] a následně [anonymizováno] o výpisy z obou účtů, bylo jí řečeno, že mimořádný výpis z účtů může být vystaven za úhradu částky uvedené v sazebníku. Pokud soudu zasílá z [anonymizováno] nějaké listiny paní [příjmení], tato se zabývá insolvencemi, ona v insolvenci není. V písemném podání ze dne 16. 11. 2022 namítala, že upomínky jsou evidované a účtované ve výpisu z účtu založeného ve spise, upomínky jsou v rozporu se sazebníkem úhrad, neboť jí [anonymizováno] v roce 2013 předala sazebník, kdy max. částka za upomínky pro fyzickou osobu činí 300 Kč. Dle údajných písemných upomínek a listin, co předložila žalobkyně, jako údajné upomínky se zde objevují poplatky ve výši 300, 500 i 1.000 Kč, což je v rozporu se sazebníkem z roku 2013. Žalobkyně předložila 46 údajných upomínek do spisu, limit pro odstoupení od smlouvy je prodlení 2 a více splátek, což nebylo, k údajným nahrávkám telefonních rozhovorů s ní a zaměstnanci [anonymizováno], uvedla,že není pravda, že by zaměstnankyním [anonymizováno] přiznávala po telefonu, že dluží, nahrávání musí být s jejím souhlasem, pokud by byly ve spise nahrávky, musel by přijít znalec, aby určil, kdo mluvil a navíc by musel být udělen souhlas s nahrávkou, což ona rozhodně s nikým nečinila. V odstoupení ze dne 10. 9. 2019 není uveden žádný konkrétní měsíc prodlení, zástupce [jméno] [příjmení] za [anonymizováno] tvrdí, že poslední výzvy před odstoupením se zasílají vždy doporučeně a teprve poté následuje další krok. Žádala, aby počet upomínek a poplatků byl započten v její prospěch, stávající úvěr a úvěrový vztah pokračuje. V písemném podání ze dne 2. 4. 2023 k provedeným telefonním nahrávkám jako důkazům namítala, že z nahrávek nebylo prokázáno, že by to byl její hlas. Neobdržela ani žádný záznam na telefonu, ani žádnou SMS zprávu na telefonu. V nahrávkách chybí souhlas s nahráváním dotyčných rozhovorů, což je nesprávný postup [anonymizováno]. V roce 2019 nebyla upozorňována na údajné prodlení.

3. V písemném podání ze dne 29. 3. 2021 žalobkyně sdělila, že s účinností od 12. 3. 2021 došlo ke změně obchodní firmy na [právnická osoba] z původní [právnická osoba] a rovněž ke změně sídla žalobkyně, IČO zůstalo beze změny. Obě podání byla doručena žalované dne 23. 4. 2021. V písemném podání ze dne 9. 4. 2021, že s žalovanou opakovaně komunikovala, tvrzené číslo úvěrové smlouvy [číslo] je číslo totožné s [číslo] písemné oznámení žalobkyně o odstoupení od úvěrové smlouvy bylo žalované doručeno na adresu, která je uvedena ve smlouvě o poskytnutí meziúvěru [číslo] v souladu s částí IV. písm. K/odst. 2 OUP, - jako doporučená zásilka, která byla uložena na poště, úložní doba končila dne 26. 9. 2019, protože zásilka vyzvednuta nebyla, byla vrácena odesílateli, tudíž bylo doručené dnem 13. 9. 2019, jako 3. den po uložení na poště. K prodlení žalované a následnému odstoupení došlo ještě před vypuknutím epidemie COVID - 19. Pohledávka byla splatná nejpozději dne 30. 9. 2019, právní zástupce žalobkyně žalované zaslal předžalobní výzvu ze dne 20. 11. 2020 rovněž na adresu uvedenou ve smlouvě - na adresu [adresa žalované] adresu, která vyplynula z komunikace s žalovanou - [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Žalovaná na předžalobní upomínku nereagovala, proto žalobkyně podala dne 4. 12. 2020 žalobu. Nárok vymáhá ve výši nesplacené části jistiny včetně smluvního úroku a zákonných úroků z prodlení dle smlouvy. Z výpisu z meziúvěrového účtu vyplývá, že žalované byly odeslány upomínky, za které jí byly následně naúčtovány úhrady ve výši podle aktuálního sazebníku úhrad ke dni, ke kterému žalované vznikla povinnost zaplatit příslušnou úhradu. Konečný zůstatek meziúvěrového účtu ke dni odstoupení činil 570.845,22 Kč. Na tuto částku byla zaúčtována částka 84.463,11 Kč, jako zůstatek na vkladovém účtu. V písemném podání ze dne 16. 8. 2022 uvedla, že žalovaná nabídla uzavření smíru, tak, že by celý dluh včetně příslušenství a nákladů řízení byl uhrazen do 3 let a navrhla uhrazení částky 400.000 Kč měsíčně s úhradami 5.500 Kč po dobu 6 let. Takový návrh je pro ni nepřijatelný, neboť by došlo k prominutí části jistiny a veškerého příslušenství včetně nákladů řízení. Žalované nabídla smír, dle kterého by tato zaplatila částku 530.606,41 Kč, která by byla započtena primárně na jistinu, kdy by žalovaná tuto částku uhradila do 1 měsíce od právní moci usnesení o smíru, zbytek dluhu - zák. úrok z prodlení, smluvní úrok a náklady řízení by zaplatila ve 12 splátkách tak, že 1. - 11. splátka bude 20.000 Kč měsíčně a poslední 12. splátka bude činit zbytek dluhu. Tvrzení žalované o tom, že nebyla upomínána a vyzývána k nápravě, je nepravdivé, upomínky byly žalované zasílány jako obyčejné poštovní zásilky v souladu s OÚP odd. K, bodu 2. písm. a), kdy je pro doručování korespondence dáno, že si smluvní strany sjednávají, že poštovní styk bude prováděn zejména formou obyčejných poštovních zásilek. Sdělením ze dne 16. 4. 2018 byla rovněž žalovaná upozorněna na to, že její meziúvěrový i vkladový účet vykazuje nedoplatky (dluhy) a žalovaná byla vyzývána k nápravě. V písemném podání ze dne 31. 8. 2022 uvedla, že dne 2. 10. 2022 zaregistrovala ze soudního spisu změnu korespondenční adresy žalované na [ulice a číslo], [PSČ] [obec], žádnou další změnu před tímto podáním žalovaná písemně nenahlásila a do doby oznámení změny doručovací adresy byla veškerá korespondence včetně upomínek a odstoupení doručována na adresu uvedenou při uzavírání úvěrové smlouvy. V písemném podání ze dne 19. 9. 2022 uvedla, že žalované zasílala žalobkyně výpisy z účtů, navíc jí pak právní zástupce dne 3. 5. 2021 pořídil fotodokumentaci, která je totožná s listinou založenou v soudním spise. Tvrzení žalované, že si peníze půjčila od jiné banky je absurdní, žalobkyně tuto informaci podala do soudního spisu. Na základě poučení soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. žalobkyně v písemném podání ze dne 27. 10. 2022, které žalobkyně doplnila v soudem prodloužené lhůtě, kdy byla vyzvána, aby předložila důkazy k výši účtovaných poplatků a důkazy, kterými prokáže, že jednotlivé výzvy a upomínky byly žalované zasílány, tvrdila, že výše poplatku za odeslané upomínky vyplývá z aktuálních sazebníků úhrad a bylo možno účtovat za upomínky dlužné částky až 300 Kč a od roku 2013 až 1.000 Kč. K důkazu o odeslání zpoplatněných upomínek navrhla seznam odeslaných zpoplatněných upomínek, který je stvrzen pověřeným pracovníkem žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] včetně jejího pověření. Žalovaná upomínky rozporuje pouze v případech, kdy měla dojem, že uhradila splátku řádně a včas, nikoliv z důvodů, že by jí upomínky nebyly zasílány, kdy např. dne 26. 3. 2018 zaslala písemný nesouhlas s odesláním výzvy a uhrazením poplatku za upomínku a žalované bylo odpovězeno e-mailem ze dne 16. 4. 2018 tak, že její žádosti nelze vyhovět, 7. 3. 2017 žalovaná žádala o odpuštění poplatku za upomínku, kdy její žádosti rovněž nebylo vyhověno e-mailem ze dne 8. 3. 2017 s oznámením neodplatků na meziúvěrovém i vkladovém účtu, tudíž žalovaná o svém prodlení věděla a věděla, že žalobkyně úhradu požaduje. Na to navazuje e-mail žalované ze dne 13. 4. 2017, kdy se obrací na žalobkyni se žádostí o stornování poplatku za upomínku a kdy uvádí, že žalobkyně posílá výzvy skoro každých 14 dní, k této konkrétní žádosti byl poplatek za upomínku žalované stornován odpovědí ze dne 19. 4. 2017, kdy se však řeší otázka doplacení nedoplatku žalované, kdy tato dohoda byla neustále porušována, což nakonec vyústilo v odstoupení od smlouvy. Poukázala na celou řadu nahrávek telefonních hovorů ze dne 1. 2., 15. 5., 15. 6., 17. 7. 2018, 2. 4. a 28. 8. 2017, kdy žalovaná říká, že to ví, že to musí doplatit. K důkazu navrhla nahrávky telefonních hovorů za roky 2018 a 2019. V posledních 3 hovorech před odstoupením (18. 7., 24. 7., 28. 8. 2019 sdělila pracovníkovi žalobkyně na žádost o ověření své datum [anonymizováno] [datum] a adresu [adresa žalované]). Žalovaná během řízení před soudem sdělovala nepravdivé údaje, že žalobkyni sdělovala adresu, dle které to nebyla ulice [ulice a číslo] v [obec]. V přípisu ze dne 16. 8. 2017 uvedla, že reaguje na upomínku sjednaných vkladů ze dne 3. 8. 2017. Dne 4. 1. 2016 žalobkyně odstoupila od smlouvy pro neplnění povinností z úvěrové smlouvy, kdy dne 1. 2. 2016 byly účinky odstoupení ze strany žalobkyně odvolány po aktivním snažení ze strany žalované, které byl dán prostor pro nápravu stavu a protože se tak nestalo, žalobkyně následně odstoupila od smlouvy znovu.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy: úplným výpisem z obchodního rejstříku pro žalobkyni ze dne 4. 10. 2022, výpisem z centrální evidence obyvatel ohledně trvalého bydliště žalované ze dne 18. 3. 2022, smlouvou o stavebním spoření č. [bankovní účet] ze dne 23. 11. 2004, změnou smlouvy o stavebním spoření II ze dne 5. 4. 2005, přípisem žalobkyně žalované ze dne 26. 4. 2005, smlouvou o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne 14. 6. 2005, žádostmi žalované o čerpání ze dne 27. 7. 2005 včetně zálohové faktury [číslo] od firmy [anonymizována čtyři slova] (dále jen [anonymizováno]), ze dne 29. 6. 2005, ze dne 7. 9. 2005 včetně faktury [anonymizováno] [číslo] ze dne 5. 12. 2005 včetně faktury [anonymizováno] [číslo] oznámeními žalobkyně žalované o čerpání meziúvěru ze dne 4. 7., 5. 8., 16. 9., 12. 12. 2005, výpisem z meziúvěrového účtu [číslo] za období od 1. 7. 2005 do 31. 10. 2020, výpisem z vkladového účtu [číslo] za období od 21. 12. 2004 do 30. 9. 2019, potvrzením žalobkyně o částce zaplacených úroků za rok 2016, přípisy žalobkyně žalované ze dne 1. 2. 2016 a 25. 8. 2017 o částce zaplacených úroků za rok, sděleními žalobkyně ze dne 16. 6. 2011 a 19. 6. 2017 o nové úrokové sazbě, odstoupením od smlouvy ze dne 10. 9. 2019 včetně obálky a relace pošty, předžalobní výzvou dne 20. 11. 2020 včetně dokladu o odeslání na poště na 2 různé adresy žalované a relace pošty, přípisy žalobkyně ze dne 18. 3., 20. 4. 2021, žádosti žalované o výpisy z obou účtů ze dne 23. 4. 2021, přípisem právního zástupce žalobkyně žalované ze dne 2. 5. 2021 zasílaného na 2 adresy včetně fotografie zasílaných materiálů žalované, přípisem žalované právnímu zástupci žalobkyně a žalobkyni ze dne 17. 5. 2021 včetně obálky, e-mailovou komunikací mezi právní zástupkyní žalobkyně a žalovanou ve dnech 1. a 2. 6. 2021, 2. 5. 2022, upozorněním žalobkyně na nedoplatek ze dne 15. 11. 2016, upomínkou nedoplatku ze dne 10. 1. 2017, výzvami k úhradě dluhu ze dne 27. 1., 3. 3., 6. 3., 3. 4. 2017, upomínkami nedoplatků ze dne 9. 3., 11. 4. 2018, výzvou k úhradě dluhu ze dne 1. 6. 2018, poslední výzvou k úhradě sjednaných vkladů ze dne 14. 2. 2019, upomínkami ze dne 4. 3., 1. 4. 2019, upozorněním na nedoplatek ze dne 15. 5. 2019, přípisem žalobkyně žalované ze dne 16. 4. 2018, přípisem žalované žalobkyni ze dne 30. 9. 2020, přípisem žalované právnímu zástupci žalobkyně ze dne 5. 9. 2022.

5. Dále soud provedl dokazování listinnými důkazy - sazebníky úhrad žalobkyně platnými od 1. 4. 2005, 1. 3. 2006, 1. 9. 2006, 15. 9. 2008, 1. 7. 2009, 1. 2. 2010, 23. 8. 2010, 1. 7. 2011, 1. 1. 2012, 10. 3. 2012, 1. 6. 2012, 20. 6. 2013, 1. 11. 2013, 1. 1. 2014, 1. 11. 2014, 1. 7. 2015, 1. 7. 2016, 1. 12. 2016, 1. 4. 2017, 1. 7. 2018, 17. 5. 2019, seznamem upomínek zpracovaných pracovnicí žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], včetně pověření představenstva žalobkyně k zastupování dle § 21 o. s. ř. ze dne 21. 6. 2021, přípisem žalované žalobkyni ze dne 26. 3. 2018, e-mailovým přípisem žalované žalobkyni ze dne 11. 4. 2018 včetně odpovědi ze dne 19. 4. 2018, přípisy žalované pracovnici žalobkyně [jméno] [příjmení] ze dne 13. 4. 2017 a ze dne 8. 3. 2017, seznamem telefonních hovorů žalobkyně s žalovanou, přípisem žalobkyně žalované ze dne 8. 10. 2018, přípisy [anonymizováno] [právnická osoba] žalované ze dne 12. 10., 25. 10., 9. 11., 13. 12. 2018, 21. 1. 2019, e-maily ze dne 18. 10. 2018, 6. 12. 2018, seznamem odchozích SMS zpráv žalované od firmy [anonymizováno], fotografií domu [obec], [adresa], [ulice a číslo], přípisy žalované žalobkyni ze dne 16. 8. 2017, žalobkyně žalované ze dne 25. 8. 2017, výzvou k úhradě ze dne 20. 4. 2019, přípisem žalobkyně žalované ze dne 1. 2. 2016, přípisy žalované žalobkyni dne 28. 3. 2020, 2. 3. 2021, poštovními poukázkami o platbách žalované na splátky úvěru předložených žalovanou, přípisem právního zástupce žalobkyně žalované ze dne 2. 5. 2021, žalované právnímu zástupci žalobkyně ze dne 29. 12. 2020, 17. 5. 2021 včetně dopisu žalobkyni, návrhem žalované ze dne 7. 8. 2022 na dohodu o vzájemném narovnání, přípisem žalované žalobkyni ze dne 23. 8. 2022, přehledem přijatých plateb po odstoupení od smlouvy od 1. 10. 2019.

6. Dále soud provedl dokazování poslechem telefonických hovorů z roku 2018 a 2019 příslušných pracovníků žalobkyně s ženským hlasem.

7. Z listinných důkazů pod bodem 4) soud zjistil, že žalobkyně byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze dne 27. 8. 1993 původně pod obchodní firmou [právnická osoba], pod stejnou obchodní firmou byla zapsána i ke dni podání žaloby, od 12. 3. 2021 došlo ke změně obchodní firmy na [právnická osoba], [IČO], od roku 2000 měla sídlo v [obec] na [příjmení] [číslo] od 12. 3. 2021 v [obec a číslo], [ulice a číslo], [část obce]. Po celou dobu se jedná o tentýž právní subjekt. Žalovaná měla v centrální evidenci do 20. 12. 2017 zapsáno trvalé bydliště pod adresou [adresa žalované], od 20. 12. 2017 pod adresou [adresa žalované], od 27. 1. 2022 pod adresou [adresa] [číslo]. Dne 15. 6. 2005 uzavřeli účastníci smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] s předmětem poskytnutí částky 650.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou VOP a OUP. Žalovaná ve smlouvě uvedla adresu [adresa žalované] (stejně jako ve smlouvě o stavebním spoření), byla dohodnuta pevná úroková sazba 4,60 % ročně. Dle čl. V. odst. 1 byla žalovaná povinna plnit veškeré závazky vyplývající ze smlouvy řádně a včas, v případě, že poruší své smluvní závazky, je žalobkyně oprávněna požadovat okamžité splacení celého meziúvěru včetně příslušenství, sankcí, nákladů a poplatků dle příslušného ust. VOP do 15 dnů od doručení výzvy k zaplacení, dle čl. V. odst. 2 byla žalobkyně oprávněna požadovat okamžité splacení poskytnutého meziúvěru, případně od smlouvy odstoupit nebo jí vypovědět. Dle čl. V. odst. 3 smlouvy porušením smluvních povinností se rozumí zejména prodlení dlužníka se splácením 2 a více plateb. Poskytnutí meziúvěru podléhá poplatku ve výši 3.250 Kč, v čl. VI. odst. 1 smlouva odkazuje na VOP a OUP platné ke dni uzavření smlouvy. Na základě žádostí žalované o čerpání meziúvěru ze dne 29. 6., 27. 7., 7. 9. a 5. 12. 2005 žalobkyně převedla na účet žalované 1. 7. 2005 částku 166.750 Kč, dne 4. 8. 2005 částku 200.000 Kč, dne 15. 9. 2005 částku 150.000 Kč a dne 9. 12. 2005 částku 130.000 Kč dle požadavků žalované příjemci [právnická osoba] Žalobkyně ještě vyčerpala poplatek na poskytnutí meziúvěru 3.250 Kč Celkem tak žalované byla poskytnuta částka 646.750 Kč. Přípisem ze dne 16. 6. 2011 žalobkyně žalované sdělila, že došlo ke změně úrokové sazby na nové úrokové období na 6,60 % ročně do 14. 6. 2017 při nové měsíční splátce 3.575 Kč. Přípisem ze dne 15. 11. 2016 žalobkyně žalované sdělila, že její spořící účet vykazuje dluh 3.575 Kč a žalovanou vyzvala, aby tuto částku zaplatila nejpozději do 25. 11. 2016. Následně žalovanou vyzývala písemnými upomínkami a výzvami ze dne 10. 1. 2017 (dluh 6.650 Kč), 27. 1. 2017 (dluh 7.150 Kč), 3. 3. 2017 (dluh 5.650 Kč), dne 6. 3. 2017 (dluh 6.150 Kč), 3. 4. 2017 (dluh 4.460 Kč), dne 15. 2. 2018 (dluh 833,32 Kč), dne 9. 3. 2018 (dluh 366,65 Kč), dne 11. 4. 2018 (dluh 2.232,98 Kč), 1. 6. 2018 (dluh 3.646,64 Kč), výzvou ze dne 14. 2. 2019 k úhradě částky 34.438,83 Kč, kdy současně žalovanou vyzvala, aby dlužnou částku zaplatila nejpozději do 28. 2. 2019 a upozrnila, že pokud se tak nestane, vyčíslí celkový dluh a odstoupí od smlouvy. Dne 4. 3. 2019 žalovanou upomínala k úhradě sjednaných vkladů s tím, že ke dni 28. 2. 2019 činil nedoplatek 35.538,83 Kč. Dne 1. 4. 2019 vyzvala k zaplacení dlužné částky 1.733,99 Kč, dne 15. 5. 2019 částky 1.201,32 Kč. V rámci jednotlivých upomínek žalované sdělovala, že účtuje úhradu dle platného sazebníku příslušné částky jako poplatek za upomínku. Všechny upomínky byly zasílány žalované obyčejnou poštou pod adresou [adresa žalované]. V mezičase dopisem ze dne 16. 4. 2018 žalobkyně reagovala na podání žalované, které jí bylo doručeno 11. 4. 2018, kdy žádala storno poplatku za upomínku nedoplatku vystavenou dne 9. 3. 2018 s tím, že takovéto žádosti vyhovět nelze a současně upozorňovala na nedoplatek ve výši 2.732,98 Kč a upozorňovala, že k 20. 4. 2018 je splatná další měsíční splátka a celkový dlužný nedoplatek činí 33.398,88 Kč. Ještě dne 1. 2. 2016 žalobkyně odvolala původní odstoupení od smlouvy o poskytnutí meziúvěru, které učinila dne 4. 1. 2016. Dopisem ze dne 26. 3. 2018 žalovaná nesouhlasila zaplatit částku 500 Kč s odůvodněním, že nedoplatek byl uhrazen včas. Mezi účastníky proběhla ještě e-mailová komunikace ve dnech 11. 4. 2018, kdy žalovaná nesouhlasila se zaplacením částky 500 Kč za upomínku, na to žalobkyně e-mailem ze dne 19. 4. 2018 vysvětlovala, že toto není možné a žalované sdělovala, že meziúvěrový účet vykazuje dlouhodobě dluh. 8. 3. 2017 žalobkyně žalované e-mailem sděluje, že nelze vyhovět žádosti o odpuštění sankce, e-mailem ze dne 13. 4. 2017 žalovaná uvádí, že je ve složité finanční situaci a částka 500 Kč navíc za výzvu, kterou jí mimochodem posílají skoro každých 14 dní, je pro ní likvidační a žádala o možnost splátek s tím, že kolegové pracovnice žalobkyně [příjmení], neustále mění v telefonu názor a skutečnosti, které byly dohodnuty. Přípisem ze dne 8. 10. 2018 žalované sdělila, že věc bude předána k vyřešení inkasní agentuře [anonymizována dvě slova] s. r. o., tato společnost žalovanou kontaktovala písemně dopisem ze dne 12. 10. 2018, kdy upozorňuje na dluh ve výši 36.749 Kč, dopisem ze dne 9. 11. 2018 žalované sděluje, že ji navštíví osobně její inspektor, dne 13. 12. 2018 vyzývá opětovně k zaplacení dlužné částky 38.439 Kč a upozorňuje na možnost předání věci právnímu oddělení, dne 21. 1. 2019 upozorňuje na dluh ve výši 1.733 Kč. Tato firma zasílala na tel. [číslo] žalované v období mezi 18. 10. 2018 do 18. 1. 2019 8 upomínek, pořídala fotografii domu s adresou [adresa] 12, v mezičase - 16. 8. 2017 žalovaná písemně sdělila žalobkyni, že reaguje na upomínku sjednaných vkladů ze dne 3. 8. 2017 a že částku na vkladový účet uhradí do konce roku 2017, přípisem ze dne 25. 8. 2017 žalované žalobkyně sdělila, že dluží 31.899,50 Kč a žádala, aby zaplatila dle svých možností, k zaplacení dlužné částky 34.438,83 Kč vyzývala žalovanou dopisem ze dne 14. 2. 2019, dlužné částky 40.040,48 Kč dopisem ze dne 24. 6. 2019 včetně upozornění na to, že pokud nezaplatí, žalobkyně od smlouvy odstoupí. Přípisem ze dne 10. 9. 2019 žalobkyně odstoupila od smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření s odůvodněním, že ke dni 30. 9. 2019 činí pohledávka částku 567.270,22 Kč a žádala zaplacení nejpozději do 30. 9. 2019. Odstoupení bylo zasláno na adresu dle smlouvy - [PSČ] [adresa žalované], pošta oznámila uložení 11. 9. 2019, protože si žalovaná nevyzvedla zásilku v úložní době, která skončila dne 26. 9., byla zásilka vrácena zpět žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 20. 11. 2020 právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky 597.365,43 Kč s upozorněním na možnost vymáhání soudní cestou, výzva byla zaslána žalované na adresu [adresa žalované] adresu [adresa žalované]. Pošta převzala obě zásilky dne 20. 11. 2020. Žalobkyně následně dopisy ze dne 18. 3., 20. 4. odpovídá žalované na její stížnosti ohledně odstoupení od smlouvy a ohledně právního zastoupení žalobkyně. Dne 23. 4. 2021 žalovaná požádala žalobkyni o zaslání jednotlivých ročních výpisů účtu vkladového i účtu úvěrového. Přípisem ze dne 2. 5. 2021 právní zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] žalované v návaznosti na její dopis ze dne 23. 4. 2021, zaslal výpisy z vkladového účtu za období od 25. 11. 2004 do 30. 9. 2019 a meziúvěrového účtu od 1. 7. 2005 do 30. 9. 2019 a přehled všech přijatých plateb ode dne odstoupení, dále vysvětlil, že pro spárování plateb není rozhodující, zda použije jako VS [číslo] nebo číslo bez počáteční nuly. Žalovanou žádal, aby se ve věci již obracela na něj, v příloze ještě zaslal plnou moc pro zastupujícího advokáta a substituční plnou moc pro advokátní koncipientku Mgr. [příjmení], která věc řešila. Obsah zásilky je patrný z fotografií na čl. 91 + 92 spisu. Přípisem ze dne 17. 5. 2021 žalovaná žádala o konkrétní kopie výpisů z účtů, dopisů, které jí měly přijít na adresu [adresa], žádala, aby se k věci vyjádřilo oprávněné ekonomické oddělení žalobkyně, názor právního oddělení není názor oprávněné osoby. Žádala o zpětvzetí odstoupení od smlouvy, banka jí nesdělila, že by chtěla situaci řešit soudní cestou, odstoupení od smlouvy nebylo důvodné, úvěr i spoření stále hradí a žádala o zpětvzetí odstoupení od smlouvy s tím, že advokátní kancelář jí píše opakovaně pod jiným číslem smlouvy, číslo smlouvy [číslo] nemá. Přípisem ze dne 30. 9. 2020 žalobkyně žádala o doručování písemností na adresu [adresa žalované], že po odkladu splátek úvěru, který již podávala z důvodu pandemie, bude pokračovat ve splátkách úvěru od měsíce října 2020. Právnímu zástupci dopisem ze dne 5. 9. 2022 sdělovala, že neobdržela v rámci dopisu ze dne 16. 8. 2022 plnou moc. Podle sazebníku úhrad žalobkyně byla výše úhrady za odeslání meziúvěrové a úvěrové upomínky fyzické osoby dle sazebníku platného od 1. 4. 2005, 1. 3. 2006, 1. 9. 2006, 15. 9. 2007, 1. 7. 2009, 1. 2. 2010, 23. 8. 2010, 1. 7. 2011, 1. 1. 2012, 10. 3. 2012, 1. 6. 2012 a 20. 6. 2013 300 Kč. Od 1. 11. 2013, 1. 1. 2014, 1. 11. 2014, 1. 7. 2015, 1. 7. 2016, 1. 12. 2016, 1. 4. 2017, 1. 7. 2018, 17. 5. 2019 až 1.000 Kč. Žalobkyně eviduje odeslání 24 upomínek po 300 Kč v období od 31. 3. 2007 do 8. 10. 2012 a 22 upomínek až 1.000 Kč od 1. 11. 2012 do 1. 4. 2019, tento stav potvrdila svým podpisem pracovnice žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která je dle pověření ze dne 21. 6. 2021 oprávněna žalobkyni i zastupovat dle § 21 o. s. ř. Dále žalobkyně předložila seznam telefonních hovorů s žalovanou v období od 3. 1. 2018 do 28. 8. 2019, resp. přepis těchto telefonátů, kde je mimo jiné uvedeno, že pracovníci žalobkyně sdělují, že není hrazeno, žalovaná na to reaguje tak, že ví, že to musí doplatit, že dospořování je důležité.

8. Soud provedl dokazování 32 telefonáty za roky 2018 a 2019 mezi různými pracovníky žalobkyně a ženským hlasem. Žalovaná popřela, že by si byla vědoma, že by s žalobkyní v rámci takových telefonických hovorů hovořila, je OSVČ, má firemní telefon a mohl z jejího telefonu telefonovat kdokoliv a určit komu hlas patřil, by mohl jen příslušný znalec. Žalobkyně na tomto důkazu následně netrvala, soud proto tento důkaz nehodnotil.

9. Z výpisů z meziúvěrového účtu [číslo] (č. smlouvy [číslo]) za období od 1. 7. 2005 do 31. 10. 2020 a z výpisu z vkladového účtu [číslo] (č. smlouvy [číslo]) za období od 21. 12. 2004 do 30. 9. 2019 a všech výše provedených důkazů bylo prokázáno, že žalovaná čerpala celkem částku 643.500 Kč + částku 3.250 Kč jako úhradu poplatků za poskytnutí meziúvěru tak, jak byl dohodnut ve smlouvě o meziúvěru. O těchto skutečnostech žalobkyně informovala žalovanou dopisy ze dne 4. 7., 5. 8., 16. 9., 12. 12. 2005. Podle čl. XIX. odst. 1 VOP je žalovaná povinna poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky. Pokud žalobkyně uvádí v korespondenci [číslo] jedná se o totožné číslo pouze bez nuly. Podle čl. XIX. odst. 1 VOP byla povinna poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky. Pokud není dohodnuto jinak, byla 1. splátka úvěru splatná do 20. dne 2. kalendářního měsíce po 1. čerpání úvěru (1. 7. 2005). Podle čl. XIX. odst. 2 VOP splátky a další částky zaplacené žalobkyní budou použity na úhradu dluhů účastníka vůči žalobkyni v následujícím pořadí: neuhrazené úhrady podle sazebníku úhrad, poplatky, úroky z prodlení, úroky z úvěru, náklady spojené s vymáháním dluhů, sankce a smluvní pokuty, jistina úvěru nebo meziúvěru a ostatní dluhy. Podle čl. XIX. odst. 3 VOP jsou ve splátkách zahrnuty úroky z úvěru ze stavebního spoření. Podle čl. XIX. odst. 5 VOP musí být měsíční splátka splacena žalobkyni nejpozději do 20. dne příslušného měsíce, pokud není dohodnuto jinak. Podle čl. XIX. odst. 9 VOP se náklady a poplatky vynaložené žalobkyní přičítají k zůstatku úvěru ze stavebního spoření a tyto se také úročí a splácejí společně s tímto zůstatkem (kapitalizují se). Žalovaná byla povinna hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3.070 Kč, počínaje 1. dnem čerpáním meziúvěru na meziúvěrový účet tak, jak vyplývá z čl. II. písm. A. odst. 5 úvěrové smlouvy. Od 15. 6. 2011 byla povinna hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3.575 Kč na meziúvěrový účet, o této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem ze dne 16. 6. 2011. Od 14. 6. 2017 byla povinna hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.733,33 Kč na meziúvěrový účet, o této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem ze dne 19. 6. 2017. Dále byla povinna provádět od 1. dne měsíce následujícího od uzavření úvěrové smlouvy pravidelné měsíční vklady ve výši 1.100 Kč na vkladový účet stavebního spoření tak, jak vyplývá z čl. II. písm. A. odst. 1 úvěrové smlouvy. Dle čl. IV. písm. J. odst. 1 písm. b OUP byla žalobkyně oprávněna od úvěrové smlouvy odstoupit nebo ji vypovědět, případně požadovat okamžité splacení celého poskytnutého meziúvěru včetně příslušenství a sankcí, jestliže měl dlužník v prodlení se zaplacením více než 2 splátek úvěru nebo úroku z meziúvěru nebo jedné takové splátky po dobu delší než 3 měsíce, totéž platí i v případě, že dlužník neprovádí sjednané měsíční vklady. Protože žalovaná dál řádně úroky z meziúvěru nesplácela a neprováděla pravidelné vklady na vkladový účet, žalobkyně jako věřitel dopisem ze dne 10. 9. 2019 od úvěrové smlouvy odstoupila a požadovala úhradu celé pohledávky ve lhůtě do 30. 9. 2019. Oznámení žalobkyně o odstoupení od smlouvy bylo žalované doručeno na adresu, která je uvedena ve smlouvě o poskytnutí meziúvěru, v souladu s částí IV. písm. K. odst. 2 OÚP, kdy zasílala doporučenou zásilku a pokud nebyla doručena, nutno ji považovat za doručenou 3. dnem po uložení na poště. Tato zásilka byla dne 11. 9. 2019 uložena na poště, úložní doba končila dne 26. 9. 2019 a protože žalovaná zásilku nevyzvedla, byla tato vrácena žalobkyni. Odstoupení od smlouvy tak bylo doručeno dne 13. 9. 2019, zásilka se dostala do sféry žalované a doručení je účinné, pokud si žalovaná zásilku nevyzvedla. K prodlení žalované a k následnému odstoupení od smlouvy došlo ještě před vypuknutím epidemie COVID - 19 v únoru 2020. Žalobkyně se dozvěděla o změně korespondenční adresy žalované na [ulice a číslo], [PSČ] [obec] až dnem 2. 10. 2020 z předchozího sdělení žalované. Žalovaná byla dle čl. XXI. odst. 4 VOP povinna žalobkyni bez zbytečného odkladu písemně informovat o změně údajů včetně doručovací adresy. Žalobkyně proto oprávněně doručovala na adresu [adresa žalované]. Právní zástupce proto správně doručoval předžalobní výzvu žalované na 2 adresy - [adresa žalované] a [ulice a číslo]. Pohledávka byla původně vyčíslena částkou 597.365,43 Kč, jako jistina ve výši 530.606,41 Kč společně s příslušenstvím pohledávky. Na původní pohledávku byly přijaty platby ve výši 54.863 Kč, které byly započteny částkou ve výši 13.465,71 Kč na úhradu zákonného úroku z prodlení ze splatné pohledávky od data odstoupení, tj. od 1. 10. 2019 do 1. 1. 2020, částkou ve výši 1.158,48 Kč na úhradu 3,20 % smluvního úroku ročně ze splatné pohledávky od data odstoupení, tj. od 1. 10. 2019 do 8. 11. 2019 a částkou ve výši 40.238,81 Kč na úhradu části jistiny. Před zúčtováním finančních prostředků z vkladového účtu ve výši 84.463,11 Kč činila pohledávka částku 655.308,33 Kč, která byla složena z poskytnutého meziúvěru ve výši 650.000 Kč a nesplacených úroků do odstoupení ve výši 5.308,33 Kč. Žalovaná byla prokazatelně v prodlení s více než 3 měsíčními splátkami úroků z poskytnutého meziúvěru, neboť byla povinna hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.733,33 Kč na meziúvěrový účet, ke dni odstoupení činily nesplacené úroky částku 5.309,33 Kč, tedy více než 3 měsíční splátky. Po zúčtování finančních prostředků z vkladového účtu ve výši 84.463,11 Kč činil zůstatek ke dni odstoupení 30. 9. 2019 rozdíl, tedy částku 570.845,22 Kč, která je pouze jistinou, jako nesplacenou částí meziúvěru. Platby žalované ke dni podání žaloby, které žalobkyně obdržela po odstoupení v celkové výši 54.863 Kč byly započítány tak, jak uvedeno výše. Po dni podání žaloby žalovaná ještě zaplatila částku 8.499 Kč, kterou žalobkyně započítala způsobem uvedeným v rámci jednotlivých částečných zpětvzetí žaloby na úrok a úrok z prodlení. Konečný zůstatek meziúvěrového účtu ve výši 570.845 Kč je zcela jednoznačný z výpisu z meziúvěrového účtu.

10. Žalobkyně žalované celkově zaúčtovala poplatky za 32 upomínek á 300 Kč - tj. 9.600 Kč, 20 upomínek á 500 Kč - tj. 10.000 Kč + 6x á 1.000 Kč - tj. 6.000 Kč, tedy celkem 25.600 Kč. Jedná se o částku, o kterou navyšuje vzniklý dluh. Žalovaná namítá, že jí jednotlivé výzvy doručeny nebyly, žalobkyně připouští, že jednotlivé výzvy byly žalované zasílány obyčejnou poštou, k čemuž žalobkyně nemá žádný důkaz. Právo žalobkyně účtovat účastníkovi úhradu za vedení účtu a úhrady za další poskytované služby vyplývá z čl. XXIII. odst. 1 VOP. Dle oddílu K bod 2 písm. a) OUP si smluvní strany sjednaly, že poštovní styk bude prováděn zejména formou obyčejných poštovních zásilek. Takovéto ujednání je pro žalovanou, která ve vztahu vystupovala defacto jako spotřebitel, tedy jako slabší strana nevýhodné. Má proto právo být ohledně povinnosti zaplatit takovéto smluvní sankce, chráněna. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně měla žalovanou stejným způsobem tak, jak odstupovala od smlouvy doporučeným dopisem vyzvat i k zaplacení všech těchto poplatků. Pokud soud odečetl částku 25.600 Kč od částky 530.606,41 Kč, zůstala k zaplacení částka 505.006,41 Kč. Z úvěrového účtu však vyplývá, že žalobkyně zrušila, resp. stornovala v období od 6. 3. 2013 do 25. 4. 2013 7 poplatků á 300 Kč + 1 poplatek á 100 Kč, tj. celkem 3.200 Kč. Tuto částku je proto nutno k dlužné částce přičíst, tedy zbývá k zaplacení částka 505.006,41 Kč + 3.200 Kč, tj. 508.206,41 Kč. Dále nelze přehlédnout, že žalovaná měla povědomost o tom, že jí byly zasílány výzvy k zaplacení poplatků. Prokazatelně musela být žalované doručena výzva, neboť dopisem ze dne 26. 3. 2018 nesouhlasila s uhrazením poplatku 500 Kč a žádala o storno sankčního poplatku v této výši, e-mailem ze dne 13. 4. 2017 sdělila žalobkyni, že neví, z jakého důvodu jí byla účtována částka 500 Kč, tudíž rovněž jí musela být upomínka doručena a dalším e-mailem ze dne 11. 4. 2018 rovněž žalobkyni sdělila, že nesouhlasí s upomínkou ve výši 500 Kč. Žalovaná proto prokazatelně výzvy k zaplacení těchto tří poplatků obdržela a je proto ještě povinna zaplatit částku 1.500 Kč jako součet 3 poplatků á 300 Kč, tedy celkově 508.206,41 Kč + 1.500 Kč, tedy celkově částku 509.706,41 Kč zaplatit. Soud proto ve výroku ad. II. žalobu do částky 20.900 Kč včetně úroku a zákonného úroku z prodlení zamítl.

11. Nárok žalobkyně, co do právní kvalifikace, soud ve smyslu závěrečných a přechodných ustanovení [příjmení] účinného od 1. 1. 2014, a to § [číslo] odst. 2 posoudil podle zákonných ustanovení účinných do 31. 12. 2013, a to dle příslušných ustanovení Obchodního zákoníku (dále jen Obch. zák.).

12. Účastníci uzavřeli jednak smlouvu o stavebním spoření, kterou soud vyhodnotil jako smlouvu o běžném účtu dle § 708 Obch. zák. a dále smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření, kterou soud vyhodnotil jako smlouvu o úvěru dle § 497 Obch. zák.

13. Povinnost žalované zaplatit žalobkyni úroky z půjčené částky ve výši 3,20 % ročně vyplývá z dohodnuté smlouvy.

14. Pokud žalovaná namítá, že od smlouvy nebylo odstoupeno, a to ještě i s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně požaduje dál 3,2 % úrok ročně, soud dospěl k závěru, že bylo právem žalobkyně, nikoliv její povinností od smlouvy odstoupit z důvodu porušování povinností žalovanou a od smlouvy bylo účinně odstoupeno přípisem ze dne 10. 9. 2019, který byl žalované doručen jako 3. den poté, co byl uložen a připraven k vyzvednutí na poště. Smlouvou si žalobkyně a žalovaná stanovily možnost odstoupení od smlovuy a konkrétní případy, kdy k takovému kroku může být přikročeno. Na základě tohoto odstoupení došlo k zániku takového vztahu (srov. I.ÚS 670/02). Úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky představují odměnu věřiteli (žalobkyni) za užívání půjčené jistiny dlužníkem (žalovanou) (srov. rozhodnutí NS ČR č. j. 33 Odo 657/2005 ze dne 27. 6. 2007). Z rozhodnutí NS ČR č. j. 29 I Cdo 46/2015 ze dne 31. 7. 2017 jednoznačně vyplývá, že odstoupením od smlouvy o úvěru dle § 506 Obch. zák. při prodlení dlužníka, nezanikají všechna práva a povinnosti stran této smlouvy. Zanikají pouze práva, která měl dlužník podle smlouvy vůči věřiteli a jim odpovídající povinnost věřitele. Povinnost dlužníka vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky odstoupením od smlouvy nezaniká. Odstoupením se mění pouze podmínky, za nichž je dlužník povinen uvedenou povinnost splnit.

15. Podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb. soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení od 21. 4. 2020, přestože žalobkyně má právo na zákonný úrok z prodlení od 1. dne následujícího po splatnosti, která byla stanovena do 30. 9. 2019 v rámci odstoupení od smlouvy ze dne 10. 9. 2019. Soud nemůže dle § 153 odst. 2 o. s. ř. překročit návrh žalobkyně.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy částečně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 228.975,58 Kč. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 530.606,41 Kč, byla jí přiznána částka 509.706,41 Kč, což představuje 96 % úspěchu pro žalobkyni, 4 % neúspěchu, procento úspěšnosti pro žalobkyni tak činí rozdíl, tj. 92 %. Za 1 úkon právního zastoupení žalobkyni náleží dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen AT) odměna ve výši 10.460 Kč, výše odměny za úkon navýšený o 100 % činí 20.920 Kč, půl úkon 5.230 Kč. Soud přiznal 7 úkonů právní pomoci á 10.460 Kč (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, podání ve věci ze dne 9. 4. 2021, 16. 8. 2022, 19. 9. 2022, 27. 10. 2022, účast při jednání u soudu dne 19. 5. 2023) - tj. 7x 10.460 Kč = 73.220 Kč, 5x půl úkon á 5.230 Kč (částečná zpětvzetí z důvodu zaplacení příslušných částek žalovanou po zesplatnění a po podání žaloby - 29. 3., 9. 4., 28. 4., 14. 6. 2021, účast při jednání dne 10. 8. 2022, kdy se soud pokusil o smírné řešení věci a toto jednání trvalo pouze půl hodiny, tj. 5x [číslo] = 26.150 Kč dle § 7 AT ve spojení s § 11 odst. 2 AT, dále 4x 20.920 Kč za účast při jednáních u soudu, která trvala déle než 2 hodiny dle § 11 odst. 1 písm. e) AT (jednání dne 5. 10., 23. 11. 2022, 22. 2., 12. 4. 2023), tj. 4x [číslo] = 83.680 Kč. Dále 17x režijní paušál á 300 Kč v souvislosti s jednotlivými úkony právní pomoci dle § 13 AT, tj. 5.100 Kč. V součtu 148.150 Kč, k tomu 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně - 39.511,50 Kč, tj. 227.661,50 Kč + zaplacený soudní poplatek 21.225 Kč, tj. 248.886,50 Kč při stoprocentní úspěšnosti. 92 % z této částky činí 228.975,58 Kč. Tuto částku zaplatí žalovaná žalobkyni, k rukám jejího právního zástupce.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.