36 C 69/2024 - 147

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce][Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o zvýšení výživného takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen s účinností od 22. 2. 2024 platit žalobci výživné ve výši 4 600 Kč měsíčně splatné vždy ke každému 15. dni v měsíci, za který se výživné hradí.

II. Dluh na výživném za dobu od 22. 2. 2024 do 31. 8. 2024 ve výši 10 041 Kč je žalovaný povinen splácet žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, poslední splátka ve zbytku, splatných spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jediné splátky řádně a včas.

III. Žaloba se ve zbytku zamítá.

IV. Tímto se mění rozsudek Okresního soudu [adresa]-[Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [právnická osoba] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]–[Anonymizováno] z [datum] v části týkající se výživného na žalobce.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zvýšení výživného na částku 6 500 Kč s účinností od 22. 2. 2024. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je synem žalovaného, naposledy bylo o výživném rozhodováno rozsudkem Okresního soudu [adresa]-[Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [právnická osoba] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], kterým bylo žalovanému uloženo, aby platil výživné žalobci ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalobce ve své žalobě ve znění jejích následujících doplnění uvedl, že od posledního rozhodování o výživném uplynula doba již více jak 5 let s tím, že na straně žalobce došlo ke změně poměrů, kdy žalobce je již vysokoškolským studentem, studuje 1. ročník soukromé [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], obor [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (dále též jen „VOŠ“). Žalobce dále uvedl, že je pravdou, že před zahájením tohoto studia studoval jeden rok na [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] v oboru [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobce však tohoto studia po jednom roce zanechal a začal studovat na VOŠ s odůvodněním, že tento obor ([Anonymizováno]) bude do budoucna nahrazen umělou inteligencí, kdy dále pak odkazoval i na skutečnost, že více jak polovina studentů, kteří nastoupí do tohoto oboru, tento obor následně zanechají, rovněž se vyskytly určité problémy s ohledem na současnou geopolitickou situaci ve světě s ohledem na problematiku [Anonymizováno]-[Anonymizováno] otázky a jejího vlivu na toto studium ([Anonymizováno] [Anonymizováno]). Ke svým poměrům žalobce uvedl, že v současné době bydlí u své matky, která mu zajišťuje stravu a přístřeší. Matka rovněž vedle toho poskytuje žalobce kapesné ve výši 3 000 Kč měsíčně. Současná situace matky není z dlouhodobého zdravotního hlediska přívětivá, prodělala několik operací a v současně době jsou jí umožňovány ze strany jejího zaměstnavatele tzv. home office, díky nimž si byla schopna udržet práci, nicméně její zdravotní stav není uspokojivý. Náklady žalobce na život spočívají v dopravném z [adresa], kde s matkou bydlí, do [Anonymizováno] ve výši cca 2 600 Kč měsíčně, stravování ve výši 3 150 Kč měsíčně, náklady na mobilní telefon, internet a splátka WiFi zařízení ve výši 850 Kč měsíčně a dále je nutné hradit školné ve výši 12 500 Kč za semestr, tj. 25 000 Kč ročně, dále si musí kupovat učební pomůcky ve výši 4 000 Kč za zimní a letní semestr a rovněž má i náklady spojené se sportem ve výši cca 2 500 Kč za semestr. Dále pak má žalobce náklady se školními akcemi ve výši 3 500 Kč ročně a další náklady spojené se stravováním, oblékáním, pořizováním hygienických potřeb, rovněž má i přiměřené náklady na kulturu a zábavu ve volném čase. Tyto náklady saturuje formou občasných brigád (dohod o provedení práce), kdy ke svým výdělkovým poměrům v průběhu řízení uvedl, že v roce 2022 si z brigád, které měl, na kterých pracoval zejména do doby do maturity a poté po úspěšném složení maturity na soukromé střední škole ekonomického směru, vydělal za rok 177 012 Kč čistého, tj. 14 751 Kč za měsíc, za rok 2023 si na brigádách vydělal částku 56 012 Kč, tj. částku ve výši 4 700 Kč měsíčně. Žalobce k těmto svým brigádám uvedl, že se mu nepodařilo sehnat pravidelné brigády zejména v roce 2023 a 2024, a to z důvodu přílivu Ukrajinců do České republiky. Tato situace trvala asi až do dubna 2024, kdy se mu podařilo sehnat si opět brigády, uzavřel dvě dohody o provedení práce, a to u společnosti [Anonymizováno] na 300 hodin práce s odměnou ve výši 160 Kč za hodinu práce a dále pak u společnosti [Anonymizováno] rovněž na 300 hodin práce ročně s odměnou 160 Kč za hodinu práce. V průběhu jednání, které proběhlo dne 17. 7. 2024, žalobce uvedl, že z titulu těchto dohod mu od společnosti [Anonymizováno] měla být vyplacena za červen 2024 částka ve výši 21 000 Kč. V průběhu jednání, které proběhlo dne 20. 8. 2024, žalobce uvedl, že za červenec mu přišla odměna od [Anonymizováno] ve výši 9 880 Kč a od společnosti [Anonymizováno] asi ve výši 14 600 Kč. Žalobce dále pak uvedl, že pokud jde o časový fond dohody uzavřené se společností [Anonymizováno], pak mu bylo sděleno ze strany tohoto zaměstnavatele, že již bude brzy vyčerpán, zbývá mu ještě asi 60 hodin, a je otázkou, zda s ním bude [Anonymizováno] chtít navázat další spolupráci na základě dohody o pracovní činnosti. Ze strany druhého zaměstnavatele, společnosti [Anonymizováno], mu zatím žádné oznámení nepřišlo. Pokud pak žalovaný odkazoval na předchozí návrh žalobce na zvýšení výživného ze dne 26. 6. 2022, založený ve spise na č. l. 48 a tam uvedené náklady, pak k tomu žalobce uváděl, že tam uvedené náklady hradil zejména ze svých brigád, nicméně pokud jde o pořizovací náklady za vozidlo [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši 60 000 Kč, pak k těmto uvedl, že se jedná o vozidlo, které bylo zakoupeno z finančních prostředků matky, které šetřila pro žalovaného, vozidlo je registrováno na jeho matku, nicméně se fakticky jedná skutečně o jeho vozidlo. Žalovaný uvedl, že nemá žádné úspory, když z peněž z letních brigád zaplatil školné, jinak je nemajetný, není vlastníkem žádných nemovitostí.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl, aby soud žalobu zamítl. Žalovaný na svou obranu uvedl, že jeho finanční situace se nijak nezměnila, naopak náklady na jeho život pouze rostou. Žalovaný potvrdil, že mu ubyla jedna vyživovací povinnost na syna [jméno FO], na kterého do října 2020 hradil výživné ve výši 1 600 Kč. Ke svým výdajům žalovaný uvedl, že platí zálohově plyn ve výši 7 000 Kč měsíčně, elektřinu ve výši 3 500 Kč měsíčně, dále pak hradí poplatky za televizi a rozhlas ve výši 198 Kč měsíčně, internet 300 Kč měsíčně, vodné a stočné zálohově 1 500 Kč měsíčně, dále pak splácí sedací soupravu částkou ve výši 1 749 Kč měsíčně, ke které uvedl, že se jednalo o půjčku bez navýšení s tím, že tato by měla být splacena cca v prosinci 2024, dále hradí telefon své dceři ve výši 499 Kč měsíčně, splácí půjčku ve výši 260 000 Kč společnosti Raiffeisenbank ve výši 4 339 Kč měsíčně a hradí výživné žalobci ve výši 3 000 Kč měsíčně, má náklady na jízdné MHD ve výši 510 Kč měsíčně s tím, že rovněž hradí MHD po [Anonymizováno] své dceři ve výši 2 287 Kč ročně, dále si hradí pojištění odpovědnosti v zaměstnání výši 356 Kč měsíčně a odvoz odpadu ve výši 972 Kč. Žalovaný rovněž odkazoval na tu skutečnost, že žalobce dle jeho názoru nedůvodně ukončil studium na [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy se jednalo o veřejné vysokoškolské vzdělávání, které není nutno platit s tím, že nevidí spojitost mezi středoškolským a vysokoškolským studiem. Dále pak žalovaný uváděl, že na jeho straně nedošlo ke změně poměrů odůvodňující navýšení výživného, jeho manželka mu má vyhrožovat i rozvodem s tím, že se čeká na výsledek tohoto řízení. Dále pak uvedl, že za situace, kdy by žalobce žil se žalovaným v jeho společné domácnosti, pak by si mohl dovolit pouze to, co si může dovolit jeho dcera, která vzešla ze sňatku s novou ženou po rozvodu manželství s matkou žalobce. Žalovaný se dále ve svých vyjádřeních věnoval zejména popisu skutečností týkající se rozpadu původní rodiny, a vztahů s matkou žalobce v průběhu opatrovnických řízení, která však nemají žádný vliv na průběh tohoto řízení. Při ústním jednání, které se ve věci konalo dne 21.8.2024, žalovaný uvedl, že mu byla dána ze strany jeho zaměstnavatele výpověď, kterou převzal dne 31. 7. 2024 a běží mu dvouměsíční výpovědní doba s tím, že se jedná o výpověď z důvodu, že žalovaný neprošel povinnou lékařskou prohlídkou. K dotazu soudu uvedl, že proti této výpovědi nikterak brojit nebude, uvedl, že mu nebyla nabídnuta žádná jiná pracovní pozice u zaměstnavatele, kdy tuto skutečnost měl projednávat s odborovým právníkem, který mu měl říct, ať to už neřeší. Žalovaný uvedl, že nemá právo na odstupné. Žalovaný rovněž uvedl, že má naplánované předoperační vyšetření na říjen 2024 s [Anonymizováno] [Anonymizováno], následně by měl podstoupit operaci a lze předpokládat, že bude v pracovní indispozici po dobu cca 6 – 8 měsíců.

3. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobce před nástupem na vysokou školu studoval na soukromé střední odborné škole ekonomické. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Z obsahu opatrovnického rozsudku Okresního soudu [adresa]-[Anonymizováno] ze dne [datum] č.j. [právnická osoba] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]–[Anonymizováno] bylo zjištěno, že naposledy bylo o výživném žalobce rozhodováno před 5 lety, kdy opatrovnický soud schválil dohodu, na jejímž základě zavázal žalovaného povinností hradit výživné žalobci ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalobce byl v té době nezletilý 16 letý student prvního ročníku střední soukromé školy s ekonomickým zaměřením, za kterou se hradilo školné ve výši 2 000 Kč měsíčně, měl zvýšené náklady spojené s návštěvami lékařů, jinak měl běžné náklady úměrné potřebám dítěte tohoto věku. Matka žalobce disponovala v té době čistými příjmy ve výši 19 248 Kč a měla další vyživovací povinnost k synovi [jméno FO], bydlela v rodinném domě s oběma syny, v té době byla rozvedená, neměla přítele. Otec měl v té době příjmy do prosince 2018 ve výši cca 26 166 Kč, od ledna 2019 byl v pracovní neschopnosti a pobíral nemocenské dávky ve výši 17 875 Kč. V té době měl vyživovací povinnost k [jméno FO], na kterého hradil 1 600 Kč, a k Daniele, která vzešla z nového svazku s jinou ženou po rozvodu manželství s matkou žalobce. Příjmy manželky otce byly ve výši cca 20 566 Kč měsíčně čistého s tím, že otec v té době bydlel v rodinném domě v [Anonymizováno] na [Anonymizováno]. Z rodného listu žalovaného bylo zjištěno, že žalobce je synem žalovaného. Z potvrzení o studiu založeného ve spise na č. l. 87 a 89 spisu bylo zjištěno, že v akademickém roce 2022/2023 byl žalobce studentem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] v oboru [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], typ studia bakalářský, formát prezenční, k ukončení studia mělo dojít 6. 11. 2023. Z potvrzení o studiu na č. l. 5 spisu, smlouvy o studiu a z rozhodnutí o přijetí ze dne 23. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalobce je v současné době studentem prvního ročníku denního studia na [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [podezřelý výraz], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno], v oboru [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s denní formou vzdělávání s tím, že dle smlouvy o studiu se jedná o soukromé tříleté vzdělávání, za které se hradí za každý školní rok studia částka ve výši 25 000 Kč ročně. Ve spise jsou dále založeny listiny na č.l. 13 - 18, ze kterých se podávají náklady na studium žalobce, kdy se jedná o turisticko-poznávací zájezd ve výši 1 500 Kč, a jednodenní zájezdy wellness v [adresa] ve výši cca 250 Kč. Z faktur založených ve spise se podávají náklady žalobce spojené se studiem na vysoké škole vztahující se zejména k pořizování školních pomůcek. K současným poměrům matky bylo zjištěno, že matka stále žije ve stejném rodinném domě, jehož je vlastníkem, dosahuje čistých měsíčních příjmů za období od listopadu 2023 až května 2024 ve výši cca 31 000 Kč čistého a je vlastníkem dvou vozidel, a to [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] (výpisy z katastru nemovitostí, sdělení odboru dopravy, potvrzení zaměstnavatele matky). K poměrům otce bylo zjištěno, že otec je od 1. 5. 2022 zaměstnán u společnosti [Anonymizováno], kde pracuje jako závozník, otec v současné době nepobírá žádné dávky SSP, nicméně je v dlouhodobé pracovní neschopnosti, kdy tato jeho dlouhodobá pracovní neschopnost je datována od 16. 2. 2022 až do 4. 3. 2022 a následně od 28. 8. 2023 až minimálně do 30. 4. 2024 s tím, že mu jsou vypláceny nemocenské dávky v průměrné výši 18 000 Kč měsíčně čistého. Za leden 2024 vyplatil zaměstnavatel žalovanému částku 1 293 Kč, za únor 2024 mu vyplatil 3 402 Kč a za březen 2024 mu vyplatil 11 500 Kč (potvrzení OSSZ, potvrzení zaměstnavatele žalovaného). Žalovaný je na základě rozhodnutí OSSZ ze dne 4. 10. 2019 od 4. 10. 2019 do trvale osobou zdravotně znevýhodněnou podle § [Anonymizováno] odstavec [Anonymizováno] zákona č. 430/2004 Sb. o zaměstnanosti. Žalovaný je evidován v registru vozidel jako vlastník malého motocyklu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Manželka žalovaného je evidována jako vlastnice vozidla [jméno FO] [jméno FO] (výpisy z registru vozidel). Žalobce není evidován v registrech katastru nemovitostí jako vlastník žádné nemovitosti, žalovaný je evidován jako vlastník rodinného domu v [Anonymizováno] na [Anonymizováno], kdy se jedná o stejný dům, jehož byl vlastníkem i v době opatrnického řízení. Nemovitosti vlastněné matkou i otcem žalobce jsou prosty zástavních práv. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 16. 8. 2022 založené ve spise na č.l. 63 bylo zjištěno, že žalovaný požádal bankovní ústav o půjčku ve výši 200 000 Kč na dobu trvání 60 měsíců, se splátkou 4 339 Kč, žalovaný v rámci prověření úvěruschopnosti bance uvedl, že jeho celkové výdaje činí 12 000 Kč, tyto výdaje sestávají z výdajů na bydlení ve výši 6 000 Kč a výdajů na živobytí ve výši 6 000 Kč, nemá žádné jiné náklady, po započtení těchto výdajů mu dle jeho příjmů zbývá ještě celkem 10 500 Kč, tj. v tomto období měl žalovaný příjem minimálně ve výši 22 500 Kč (návrh na uzavření smlouvy o půjčce). Na tomto místě soud upozorňuje na skutečnost, že žalovaný k těmto výdajům při ústním jednání dne 21. 8. 2024 sdělil, že výdaje, které uvedl bance v návrhu na uzavření smlouvy o půjčce, jsou vyjma splátky půjčky ve výši 4 339 Kč a splátky sedačky ve výši 1 749 Kč shodné s těmi, které uváděl ve svém vyjádření, když na tomto místě ale soud zdůrazňuje, že se jedná o výdaje nižší cca o 5 000 Kč s vědomím toho, že návrh na smlouvu je datován již v době, kdy přišla tzv. energetická krize a v době, kdy žalovanému již odpadla vyživovací povinnost na jeho druhého syna [jméno FO], tj. i pokud by snad žalovaný dále uváděl, že se jedná o náklady, které nezahrnují výživné na žalobce ve výši 3 000 Kč, tak jsou náklady o cca minimálně 2 000 Kč nižší, než ty které uváděl v tomto řízení, kdy soud předpokládá, že žalovaný zcela jistě neuváděl bance nepravdivé údaje, a proto soud vycházel právě z těchto výdajů. Žalovaný tyto rozpory nikterak nevysvětlil, když se omezil pouze na to, že uvedl, že se jedná o stejné výdaje, které uváděl i pro potřeby tohoto řízení, což však evidentně není pravdou. Hrazení nákladů a půjček je zaneseno ve výpisech [Anonymizováno] na č. l. 68 – 71 spisu. Ve vztahu k platbám energií žalovaný uvedl, že se jedná toliko pouze o měsíční zálohové platby, kdy mu vznikají přeplatky na energiích, ale nejedná se o vysoké částky, ale částky ve výši cca 1 500 Kč, toto své tvrzení však soudu nedoložil a právě v těchto částkách může vznikat ona disbalance v nákladech žalovaného. Příjmy manželky žalovaného za období cca od října 2023 do května 2024 byly ve výši cca 29 500 Kč čistého (potvrzení zaměstnavatele manželky žalovaného na č. l. 95 – 96 spisu). Z rozsudku Okresního soudu [adresa]-[Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] bylo zjištěno, že vyživovací povinnost žalovaného vůči [jméno FO] byla s účinností od 1. 10. 2020 zrušena. Z výpovědi z pracovního poměru založené ve spise na č.l. 139 ze dne 31. 7. 2024 bylo zjištěno, že zaměstnavatel vypověděl žalovanému podle § [Anonymizováno] písm. [Anonymizováno]) zákoníku práce pracovní smlouvu ze dne [datum], na jejímž základě je zaměstnán žalovaný jako řidič, [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy důvodem pro vypovězení pracovního poměru je skutečnost, že žalovaný vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě pozbyl pracovní způsobilost jím vykonávané práce, neboť vykonávaná práce odporuje podmínce pracovní způsobilosti uvedené v lékařském posudku ze dne 29. 7. 2024 poskytovatele pracovně lékařských služeb. Z lékařského posudku na č. l. 140, který byl podkladem výpovědi ze dne 29. 7. 2024, bylo zjištěno, že žalovaný je zdravotně způsobilý s podmínkou [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s [Anonymizováno] na [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 a k tomu připojených potvrzení o zdanitelných příjmech od společností [právnická osoba], [právnická osoba]. a [Anonymizováno] s.r.[Anonymizováno]., [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o. za dobu od 1. 1. 2022 do 31.12. 2022 byly zjištěny příjmy žalovaného od všech zaměstnavatelů ve výši 177 012 Kč. Z přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2023 a z potvrzení společnosti [právnická osoba], [Anonymizováno] [Anonymizováno], s.r.o. byly zjištěny příjmy žalovaného od všech zaměstnavatelů ve výši 56 012 Kč. Z dohody o provedení práce uzavřené mezi žalobcem a společností [právnická osoba]., ze dne 22. 5. 2024 bylo zjištěno, že byla uzavřena dohoda mezi těmito subjekty o provedení práce na dobu od 22. 5. 2024 do 31. 12. 2024 pro kontrolu dat v maximálním rozsahu 300 hodin v kalendářním roce s odměnou ve výši 160 Kč za hodinu. Z potvrzení zaměstnavatele [právnická osoba]., bylo zjištěno, že za květen 2024 byla žalobci vyplacena částka 5 040 Kč a za červen 2024 částka ve výši 19 527 Kč. Z dohody o provedení práce ze dne 18. 6. 2024 bylo zjištěno, že mezi společností [právnická osoba]. a žalobcem došlo tohoto dne k uzavření dohody o provedení práce na dobu od 18. 6. 2024 do 31. 12. 2024 s předpokládaným rozsahem prací 10 hodin týdně, maximálně 300 hodin v kalendářním roce, s odměnou ve výši 160 Kč na hodinu. Z potvrzení tohoto zaměstnavatele bylo zjištěno, že za červen 2024 byla žalobci vyplacena částka 4 420 Kč. Z učebního plánu VOŠ bylo zjištěno, že pokud jde o skladbu předmětů, pak je možno uvést, že například [Anonymizováno] [Anonymizováno], který již žalobce studoval v předchozím studiu na [Anonymizováno] [Anonymizováno], a jeden ekonomický předmět, který měl mít zapsaný na [Anonymizováno] [Anonymizováno], bude možné využít při studiu na VOŠ, dále pak je zřejmé, že si ve vyšším ročníku bude muset žalovaný zapsat i jeden z povinně volitelných jazyků, např. [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy rovněž i tedy předchozí studium může být v tomto ohledu zohledněno. Žalobce není evidován v registru vozidel jako vlastník vozidla.

4. Žádné další důkazy nebyly účastníky navrhovány (či na nich nebylo trváno), strany po provedení dokazování a poučení podle § 118b, §119a ve spojení s § 205a o.s.ř. navíc uvedly, že žádné jiné důkazní návrhy nemají a nevznáší žádná další tvrzení (srov. str. 4 protokolu z ústního jednání ze dne 17. 7. 2024 a str. 5 protokolu z ústního jednání z 20. 8. 2024).

5. Podle § 910 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen občanský zákoník) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

6. Podle § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

7. Podle § 913 odstavce 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odstavce 2 téhož ustanovení platí, že při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

8. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

9. Podle § 921 občanského zákoníku se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

10. Podle § 922 odst. 1 lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného [právnická osoba] i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

11. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru o částečné důvodnosti návrhu žalobce na zvýšení výživného. K poměrům účastníků řízení soud konstatuje, že situace se na obou stranách od doby posledního soudního rozhodování změnila. Žalobce je v současné době již studentem vysoké školy, kdy od posledního rozhodování o výživném uplynulo již více než pět let. Na studium žalobce soud nahlížel optikou rozhodnutí Ústavního soudu (k tomu srov. například nález sp. zn. II. ÚS 2121/14 ze dne 30. 9. 2014, IV. ÚS 1247/13 ze dne 25. 3. 2016 či nález II. ÚS 1487/23 ze dne 21. 2. 2024), kdy s odkazem na právní závěry tam uvedené dospěl soud k závěru o kontinuitě studií žalobce. Na studium žalobce nelze nahlížet optikou tzv. věčných studentů. Soud dospěl k závěru, že byť žalobce nejprve nastoupil na veřejnou vysokou školu, aby ji následně ze svého vlastního rozhodnutí ukončil a bezprostředně v návaznosti na to nastoupil na soukromou VOŠ, pak se nejedná o tzv. věčného studenta, neboť je zřejmé, že žalobce využije absolvované předměty na [Anonymizováno] [Anonymizováno] v dalším studiu. Dle názoru soudu současné studium lze označit jako účelné a řádné nesoucí znaky soustavnosti a cílevědomosti, když studijní program, jehož posluchačem je žalobce, mimo jiné navazuje na předchozí středoškolské vzdělávání, kde se jednalo rovněž o soukromé vzdělávání rovněž ekonomického charakteru a přihlíží i k případným volnočasovým koníčkům žalobce, který uváděl, že v minulosti hrál [Anonymizováno] za [právnická osoba], a tedy jedná se o studium, které navazuje na středoškolské studium, které bylo rovněž soukromého ekonomického charakteru a přihlíží i ke koníčkům žalobce (na rozdíl od předchozího studia na [Anonymizováno] [Anonymizováno]). Předchozí studium žalobce na [Anonymizováno] [Anonymizováno] soud sice hodnotí jako neuvážlivý krok ze strany žalobce, nicméně žalobní návrh se nevztahuje k době, kdy žalobce studoval na [Anonymizováno] [Anonymizováno] tak, aby toto neuvážlivě zvolené studium mělo nějaký vliv na rozhodnutí soudu o výživném žalobce, které bylo ohraničeno dobou od 22. 2. 2024 do budoucna (nikoliv dobou zasahující do předchozího studia). Dle názoru soudu se tedy s ohledem na shora uvedené jedná o studium nesoucí znaky soustavnosti, návaznosti a cílevědomosti, pročež lze na rodičích požadovat, aby vynakládali peněžní prostředky formou výživného, které budou jednoznačně přispívat k osobnímu rozvoji jejich dítěte v jeho přípravě na budoucí povolání. Žalobce bydlí v současné době u matky, která saturuje jeho životní potřeby formou poskytování ubytování, stravy a péče o jeho osobu, přičemž u matky došlo oproti poslednímu rozhodování ke změně v jejích poměrech, neboť došlo k navýšení jejích příjmů o cca 10 000 Kč měsíčně čistého, stejně jako u manželky žalovaného, a odpadla jí vyživovací povinnost k [jméno FO], stejně tak jako odpadla i žalovanému tato vyživovací povinnost k [jméno FO]. Ve vztahu k matce žalobce je dále nutno přihlédnout k tomu, že přispívá na poměry a na život žalobce daleko větší mírou než žalovaný, kdy se o něho stará (tedy poskytuje mu i osobní péči), poskytuje mu přístřeší a stravu a nad to mu ještě hradí 3 000 Kč měsíčně jako kapesné, tj. tedy poskytuje mu nepoměrně větší zázemí a prostředky, než jaké mu formou hrazení výživného ve výši 3 000 Kč měsíčně poskytuje žalovaný, který nad rozsah své vyživovací povinnosti neposkytuje žalobci ničeho. Je pravdou, že si žalovaný vydělává na letních brigádách vyšší částky, kdy byly prokázány vyšší příjmy zejména v roce 2022, nicméně tyto výdělky za roky 2022 a 2023 nelze již vztahovat k žalobou vymezenému období, neboť se týkají jiného období, vypovídají však o žalobcově schopnosti obstarání si finančních prostředků. Stejnou optikou je však nutno nahlížet i na žalovaného, který dosahoval vyšších příjmů v období od 5. 3. 2022 do 27. 8. 2023, kdy nebyl v pracovní neschopnosti a dle úvěrové smlouvy dosahoval příjmů minimálně ve výši 22 500 Kč měsíčně. Žalobce má v současně uzavřeny dvě běžné dohody o provedení práce na 300 hodin po 160 Kč na hodinu, kdy se jedná o dohody, které nikterak nevybočují z těchto typů dohod uzavíraných s vysokoškolskými studenty mající charakter letních brigád. Rovněž žalobce uvedl, že se jedná o brigády pouze na letní měsíce a nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobce již časový fond u obou dohod skoro vyčerpal. Soud odmítá sankcionovat žalobce za to, že chodí na brigády, ze kterých si saturuje své náklady na život, které se ve světle návrhu na zvýšení výživného ze dne 26. 6. 2022 založeného ve spise na č. l. 48 – 49 spisu mohou jevit jako náklady na vyšší životní standard žalobce (výlet [adresa] 000 Kč, telefon 23 489 Kč, vozidlo 60 000 Kč, atp), nicméně na druhou stranu, pokud by soud odmítal zvyšovat výživné s ohledem na skutečnost, že si žalobce našel brigády, při kterých si byl schopen vydělat si finanční prostředky v nezanedbatelné výši (avšak vztahující se k období předcházející dobu vymezenou žalobním návrhem), došlo by ke zcela evidentnímu nedůvodnému zvýhodnění žalovaného zcela popírající jeho vyživovací povinnost, neboť to jsou rodiče, kteří mají vytvořit svým dětem ideální podmínky pro klidné studium a přípravu na budoucí povolání a mají zajistit, aby děti měly dostatek času na klidné studium, a to právě formou dostatečného výživného. Není možné, aby tuto úlohu plnil pouze jeden z rodičů (v tomto případě matka, která poskytuje žalobci jak stravu a přístřeší a nad to mu ještě přispívá 3 000 Kč na měsíčně, byť její zdravotní stav není dobrý).

12. Za daného stavu tedy soud dospěl k závěru, že je na místě zvýšit žalobci výživné, kdy potřeba zvýšení výživného je odůvodněna již jen dobou, která uběhla od posledního rozhodování o výživném (doba více jak 5 let), žalobce je již vysokoškolským studentem a jeho potřeby a náklady na život nepochybně vzrostly. Pokud jde o příjmy otce, pak soud přihlédl k tomu, že žalovaný je osobou trvale pracovně znevýhodněnou, nicméně jak mimo jiné vyplývá z potvrzení o dobách pracovní neschopnosti založených ve spise, tak se mu i přes to podařilo pracovat po dobu od 5. 3. 2022 do 28. 8. 2023 s příjmy dle úvěrové smlouvy 22 500 Kč čistého u společnosti [Anonymizováno], kde je zaměstnán dosud. Je sice pravdou, že žalovanému byla v současné době dána výpověď z pracovního poměru podle § [Anonymizováno] písm. [Anonymizováno]) zákoníku práce, nicméně pro soud je rozhodující stav v době vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.), kdy v době rozhodnutí soudu neuběhla ještě výpovědní doba a bylo by tak předčasné k výpovědi přihlížet, když není jasné, zda bude proti výpovědi brojeno či zda dojde k novému zaměstnání žalobce, které bude navazovat na uplynutí výpovědní doby. Dojde-li snad do budoucna ke změně poměrů, je možno rozsudek podle § 163 o. s. ř. na návrh změnit, pokud se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání splátek. V době soudního rozhodování však soud musí vycházet ze současných poměrů. Při stanovení výše výživného soud přihlédl k té skutečnosti, že příjmy na straně žalovaného včetně příjmů jeho manželky představují částku cca 46 500 Kč, kdy i pokud by snad měl soud vycházet z výdajů uváděných žalovaným v tomto řízení ve výši cca 23 000 Kč vč. výživného na žalobce ve výši 3 000 Kč, pak žalovanému zbyde cca 23 500 Kč čistého na zaplacení nákladů na obživu, ošacení, kulturu a výživu dcery Daniely, tato částka nepochybně postačuje i k hrazení zvýšeného výživného o 1 600 Kč. Nicméně, jak soud popsal shora, jeví se daleko pravděpodobnější náklady, které žalovaný popisoval v úvěrové smlouvě a které byly cca minimálně o 2 000 Kč nižší. Při hodnocení poměrů na straně žalované soud přihlédl také k tomu, že došlo ke zlepšení poměrů na straně manželky žalovaného, která rovněž jakož i matka žalobce vydělává cca o 10 000 Kč čistého více oproti době posledního rozhodování o výživném žalobce. Žalovanému navíc odpadla vyživovací povinnost, stejně tak jako i matce žalobce, na [jméno FO]. Dále pak soud přihlédl i k té skutečnosti, že cca v prosinci 2024 již odpadne žalovanému splátka půjčky na sedačku ve výši 1 749 Kč měsíčně. Za daného stavu tedy soud zvýšil výživné na žalobce o částku 1 600 Kč, která minimálně odpovídá výživnému, které do té doby hradil žalovaný na již zletilého syna [jméno FO]. Žalobce se mohl již v době, kdy mu odpadla vyživovací povinnost na [jméno FO], zamyslet nad tím, zda by nebylo záhodno hradit tuto částku žalobci. Závěrem pak soud podotýká, že za situace, pokud by žalobce neměl nezanedbatelné příjmy z brigád, kterých ale dosahuje pouze a jen ze svého svobodného rozhodnutí a chvályhodné píle, pak by soud vyměřil žalovanému výživné vyšší přesahující částku 5 000 Kč, nicméně musel přihlédnout k současným poměrům žalobce a musel přihlédnout tedy do určité míry i k té skutečnosti, že žalobce skutečně nějakých příjmů dosahuje. Bylo by však skutečně nevýchovné a nespravedlivé, aby chvályhodná píle žalobce spočívající v pracích na dohody o provedení práce při studiu vedla k popření vyživovací povinnosti žalovaného, v jehož možnostech a schopnostech zcela určitě v současné době je hrazení výživného ve zvýšené výši 4 600 Kč měsíčně. Soud proto zvýšil výživné o 1 600 Kč a věří, že takto zvýšené výživné alespoň částečně pokryje potřeby žalobce, umožní mu klidné studium a vyvaruje se přístupu jeho bratra [jméno FO], který měl dle vyjádření žalobce raději volit formu dálkového studia, aby nemusel žádat otce o další výživné.

13. S ohledem na rozhodnutí o zvýšení výživného vznikl žalobci nedoplatek na výživném ve výši 10 041 Kč za období od 22. 2. 2024 do 31. 8. 2024 ve výši 10 041 Kč (6 x 1 600 Kč za měsíce březen až srpen 2024, a za únor 2024 částka ve výši 441 Kč odpovídající výpočtu 1/29 x 1 600 Kč x 8 dní). S ohledem na skutečnost, že nedoplatek výživného činí vyšší částku, soud rozhodl o tom, že nedoplatek bude splácen žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč k jeho rukám pod sankcí okamžitého zesplatnění dluhu v případě, když žalovaný neuhradí byť jedinou splátku řádně a včas. (výrok II. tohoto rozsudku). Ve zbytku byla žaloba zamítnuta (výrok III. tohoto rozsudku).

14. Výrok V. tohoto rozsudku je odůvodněn ust. § 142 odstavec 2 o.s.ř., neboť úspěch účastníků byl s ohledem na žalobní petit a rozsudečný výrok téměř shodný.

Poučení