36 C 72/2024 - 1213

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Petrželkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [jméno advokáta] sídlem [adresa] proti žalované: 2. [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] pro zaplacení 863 809,34 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná č. 2 je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a) částku 665 372 Kč, b) smluvní úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 528 649,8 Kč od 4.6.2024 do zaplacení, c) úrok ve výši 35 % ročně z částky 528 649,8 Kč od 25.5.2024 do zaplacení, s tím, že plněním žalované č. 2 zaniká v rozsahu plnění povinnost původně žalované č. 1 [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa] a plněním [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa] zaniká v rozsahu plnění povinnost žalované č.

2.

II. Zamítá se žaloba co do povinnosti žalované č. 2 uhradit žalobkyni částku 198 437,34 Kč.

III. Žalovaná č. 2 je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 44 352,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] u zdejšího soudu původně domáhala po původní žalované č. 1, takto společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „původní žalovaná č. 1“) a po žalované č. 2 z titulu ručení (dále jen „žalovaná“) zaplacení částky 863 909,34 Kč spolu s příslušenstvím, s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných. Žalobkyně se nároku domáhala na základě uzavřené smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], kterou uzavřeli žalobkyně jako úvěrující a původní žalovaná č. 1 jako úvěrovaný (dále jen „smlouva o úvěru“ nebo „úvěrová smlouva“). Součástí smlouvy o úvěru jsou i Obchodní podmínky pro poskytování podnikatelských úvěrů z [datum] (dále jen "OP" nebo jen „obchodní podmínky“), předběžný splátkový kalendář (neobsahoval ještě přesnou výši splátky a data splatností splátek). Na základě článku [hodnota] smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně jako věřitel původně žalované č. 1 jako úvěrovanému úvěr ve výši 550 000 Kč a to pro účel podnikání (viz. čl. [hodnota]) se splácením každého 20. dne příslušného měsíce po vyplacení úvěru. Původně žalovaná č. 1 jako úvěrovaný se zavázala věřiteli splatit úvěr ve 48 měsíčních splátkách zahrnujících splátku jistiny, smluvního úroku a poplatku za správu úvěru ve výši 249 Kč. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 23,9 % p. a. (viz. čl. [hodnota] Smlouvy o úvěru). Žalovaná č. 2 pak ručí za pohledávky žalobkyně vůči původně žalované č. 1 na základě dohody o zajištění závazku ručením z [datum]. Žalobkyně v souladu s čl. [hodnota] smlouvy o úvěru započetla dne 19.12.2023 své smluvní nároky (čl.[hodnota] smlouvy o úvěru) na poplatky proti nároku původně žalované č. 1 na vyplacení částky 550 000 Kč a to: poplatek za posouzení bonity dle čl. [hodnota] smlouvy o úvěru ve výši 52 250 Kč, poplatek – závazkovou provizi dle čl. [hodnota] smlouvy o úvěru ve výši 5%, tj. 27 500 Kč, úrok z čerpané částky ve výši 79 750 Kč ze dne 18.12.2023 do dne 19.12.2023 ve výši 23,9%, tj. 104,44 Kč, úrok z čerpané částky ve výši 470 250 Kč ze dne 19.12.2023 ve výši 23,9%, tj. 307,92 Kč. Rozdíl ve výši 469 837,64 Kč byl zaslán 19.12.2023 na účet [č. účtu], pod variabilním symbolem [var. symbol]. Jelikož úvěrovaný/původně žalovaná č. [hodnota] nezaplatila splátku úvěru ve výši 18 158 Kč splatnou 20.5.2024, využila žalobkyně jakožto věřitel svého oprávnění dle čl. [hodnota] smlouvy o úvěru zesplatnit úvěr a úvěrovanému/původně žalované č. 1 oznámila ztrátu výhody splátek úvěru. Oznámení o ztrátě výhody splátek z 24.5.2024 učinila žalobkyně vůči původně žalované č. 1 datovou zprávou a vůči žalované č. 2 dopisem.

2. Ke dni zesplatnění úvěru 24.5.2024 původně žalovaná č. 1 uhradila na jistině 21 350,20 Kč, na smluvním úroku 33 149,30 Kč, na poplatcích za správu úvěru 749,64 Kč, na upomínkách 2 200 Kč (2 x 1000 Kč písemná upomínka, 2 x 100 Kč SMS upomínka).

3. Žalobkyně podanou žalobou uplatnila vůči původně žalované č. 1 a žalované č. 2 následující nároky: 1- neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 528 649,80 Kč 2- zůstatek neuhrazeného smluvního úroku ve výši 23,9% p.a. ze splátkového kalendáře ke dni zesplatnění úvěru ve výši 22320,33 Kč, součást jistiny dle [hodnota] OP 3- poplatky za správu úvěru 495,36 Kč do zesplatnění úvěru, po zesplatnění úvěru (6/2024) - 249 Kč, celkem 744,36 Kč 4- na upomínkách 1200 Kč (1 x 1000 Kč písemná upomínka, 2 x 100 Kč SMS upomínka) 5- smluvní pokutu ve výši 19% z nominální výši úvěru (součet všech splátek ze splátkového kalendáře 871 579,41 Kč dle [hodnota] OP) za nesplácení úvěru podle čl. [hodnota] OP specifikované v čl. [hodnota] ve výši 165 600,09 Kč 6- smluvní pokutu ve výši 15% z nominální výši úvěru (součet všech splátek ze splátkového kalendáře 871 579,41 Kč dle [hodnota] OP) za neinformování o nepříznivé změně ve finanční situaci vedoucí k nesplácení úvěru podle čl. [hodnota] OP specifikované v čl. [hodnota] ve výši 130 736,91 Kč 7- smluvní pokutu za nedoložení trvalého příkazu k úhradě splátek úvěru do 15 dní od jeho vyčerpání podle čl.[hodnota] OP specifikované v čl. [hodnota] ve výši 9 900 Kč 8- smluvní úrok z prodlení 0,25 % denně z 528 649,80 Kč od 4.6.2024 do zaplacení podle [hodnota] OP 9- smluvní pokuta z prodlení 0,1% denně z 528 649,80 Kč od 4.6.2024 do 12.6.2024 ve výši 4757,85 Kč podle [hodnota] OP 10 - smluvní úrok 35% p.a. z jistiny 528 649,80 Kč od 25.5.2024 do zaplacení podle [hodnota] OP 4. Zdejší soud v rozkazním řízení vydal proti oběma žalovaným elektronický platební rozkaz (dále jen „EPR“) ze dne 18. 6. 2024, č. j. EPR 156713/2024-7, jímž ve výroku I. žalovaným uložil zaplatit žalovanou částku s příslušenstvím nebo podat do 15 dnů od jeho doručení odpor. Původně žalovaná č. 1 i žalovaná č. 2 proti němu podaly včasný blanketní odpor dne 26. 6. 2024, čímž došlo ke zrušení platebního rozkazu ze zákona.

5. Žalovaná č. 2 žalobou uplatněný nárok, tak jak byl žalobkyní vyčíslen, neuznala. Rozporovala zejména výši uplatněné pohledávky, neboť způsob, jakým žalobkyně svůj nárok vyčísluje, je nedostatečný, absolutně neurčitý a zavádějící. Žalovaná č. 2 namítla nedostatek aktivní legitimace žalobkyně. Uvedla, že původně žalované č. 1 bylo dopisem žalobkyně ze dne 24. 5. 2024 oznámeno mimo jiné postoupení pohledávky z titulu smlouvy o úvěru. K postoupení pohledávky dle oznámení žalobkyně mělo dojít prostřednictvím portálu [Anonymizováno]. V tomto oznámení je dále uvedeno, že pohledávku bude nadále vymáhat společnost [právnická osoba] a výše pohledávky je vyčíslena na částku 1 114 800,96 Kč. Tuto částku žalovaná č. 2 taktéž rozporovala a poukázala na nepoctivé jednání ze strany žalobkyně, která nejprve oznámí postoupení pohledávky na subjekt, který blíže neoznačí, vyčíslí svoji pohledávku způsobem, kdy nelze ověřit správnost; vyzve k označení rozhodců pro případný spor a následně dne 12. 6. 2024 zahájí řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8. Pakliže došlo k postoupení pohledávky za žalovanými, není žalobkyně jako původní věřitel oprávněna pohledávku aktivně vymáhat.

6. Původní žalovaná č. 1 žalobou uplatněný nárok taktéž neuznala, namítla nedostatek aktivní legitimace žalobkyně ze shodných důvodů jako žalovaná č.

2. Dále namítla, že žalobkyně ve svém návrhu netvrdí a neprokazuje, že by k vymáhání pohledávky svým jménem měla souhlas postupníka. Uvedla, že takový souhlas byla žalobkyně povinna předložit již návrhu na zahájení řízení. Rozporovala vznik nároku na zažalované smluvní pokuty včetně jejich výše, uvedla, že z žalobních tvrzení není zřejmé, jakým způsobem žalobkyně částky smluvních pokut určila, namítla neurčitost ujednání o smluvní pokutě a neplatnost smluvních pokut pro rozpor s dobrými mravy.

7. Dne [datum] bylo vůči původně žalované č. 1 zahájeno insolvenční řízení insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na prohlášení konkurzu. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek původní žalované č. 1 a na její majetek byl prohlášen konkurz, čímž ze zákona došlo k přerušení řízení ve vztahu k původní žalované č. 1, přičemž účinky přerušení nastaly podle insolvenčního rejstříku [datum]

8. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 22. 8. 2024 doplnila tvrzení ohledně její aktivní věcné legitimace, když soudu doložila 351 smluv o postoupení pohledávek prostřednictvím platformy [Anonymizováno] z dubna 2024 a uvedla, že došlo k rozprodání pohledávky. Z ustanovení bodu [hodnota] jednotlivých smluv o postoupení pohledávky plyne, že „Investor pověřuje Poskytovatele správou, uplatňováním a vymáháním postoupené Pohledávky a poskytuje mu k tomu veškerá potřebná zmocnění a souhlasy a Poskytovatel se zavazuje spravovat, uplatňovat a vymáhat postoupenou Pohledávku v souladu s Podmínkami, a to svým jménem, avšak na účet Investora. Současně vzala žalobkyně svoji žalobu ve vztahu k původní žalované č. 1 v plném rozsahu zpět z důvodu zahájeného insolvenčního řízení. Žalobkyně dále uvedla, že pravomoc a příslušnost zdejšího soudu dovozuje ze své praxe, kdy v případě, že žalovaná č. 2 je fyzickou osobou bez IČA odmítají rozhodci přijmout funkci a rozhodovat spor a doložila uzavřenou rozhodčí smlouvu ze dne 18. 1. 2023.

9. Usnesením zdejšího soudu ze dne 11. září 2024, č.j. 36 C 72/2024-1140 bylo řízení ve vztahu k původní žalované č. 1 z důvodu zpětvzetí návrhu žalobkyní zastaveno (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2019, sp. zn. 29 Cdo 4524/2017, uveřejněné pod číslem 43/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Usnesení nabylo právní moci ke dni 9. 10. 2024.

10. Na ústním jednání dne 28. listopadu 2024 učinily strany nesporným poskytnutí úvěru žalobkyní původně žalované č. 1 a ručitelský závazek žalované č. 2 za splnění podmínek vyplývající ze smlouvy o poskytnutí úvěru. Nesporná mezi stranami byla také částka 550 000 Kč jako výše poskytnutého úvěru. Mezi stranami byla mj. sporná aktuální výše jistiny úvěru, když podle žalobkyně činí jistina v aktuální výši 528 649,80 Kč a podle strany žalované činí jistina úvěru v aktuální výši 470 000 Kč.

11. Usnesením č.j. 36 C 72/2024-1191 ze dne 28. listopadu 2024 soud v souladu s § 95 o.s.ř. připustil změnu žaloby navrženou žalobkyní na ústním jednání dne 28. 11. 2024, tak, že žalobkyně navrhuje, aby soud uložil žalované č. 2, aby do 15 dnů od právní moci rozsudku zaplatila žalobkyni částku 863 809,34 Kč, smluvní úrok z prodlení 0,25 % denně z částky 528 649,8 Kč od 4. 6. 2024 do zaplacení, úrok 35 % ročně z částky 528 649,8 Kč od 25. 5. 2024 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Soud navrhovanou změnu žalobního petitu připustil, neboť výsledky dosavadního řízení mohou být relevantním podkladem pro řízení o změněném návrhu a také s ohledem na skutečnost, že změna žalobního petitu adekvátně reaguje na nastalou procesní situaci, tedy částečné zastavení řízení vůči původní žalované č. 1, ohledně jejíhož majetku byl prohlášen konkurz.

12. Usnesením č.j. 36 C 72/2024-1191 ze dne 28. listopadu 2024 soud řízení zastavil dle § 96 odst. 2 věty prvé o. s. ř. co do částky 100 Kč, neboť žalobkyně vzala v tomto rozsahu žalobu zpět ještě před zahájením jednání ve věci samé, s čímž žalovaná souhlasila. Předmětem řízení zůstala zbývající část žalobou uplatněného nároku ve výši 863 809,34 Kč s příslušenstvím.

13. Soud vyšel ze shodných tvrzení stran ohledně těch skutečností, které mezi nimi byly nesporné, zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

14. Mezi stranami bylo nesporné poskytnutí úvěru žalobkyní původně žalované č.[Anonymizováno]1 a ručitelský závazek žalované č. 2 za splnění podmínek vyplývající ze smlouvy o poskytnutí úvěru. Nesporná mezi stranami byla také částka 550 000 Kč jako výše poskytnutého úvěru. Mezi stranami byla mj. sporná aktuální výše jistiny úvěru, když podle žalobkyně činí jistina v aktuální výši 528 649,80 Kč a podle strany žalované činí jistina úvěru v aktuální výši 470 000 Kč. Ostatní skutečnosti byly mezi stranami sporné.

15. Soud provedl dokazování předloženými listinami a výstupy z insolvenčního rejstříku.

16. Ze shodných (či nezpochybňovaných) tvrzení stran, která vzal soud za svá skutková zjištění, a z provedených důkazů hodnocených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující skutková zjištění.

17. Žalobkyně jako úvěrující a původní žalovaná č. 1 (zastoupená [Jméno žalované], tedy žalovanou č. 2 jakožto předsedou správní rady) jako úvěrovaný uzavřely dne 18. 12. 2023 smlouvu o úvěru č. [hodnota], jejíž součástí jsou Obchodní podmínky pro poskytování podnikatelských úvěrů z 15.2.2023 podepsané oběma stranami dne 18. 12. 2023. Součástí OP je sazebník poplatků a odměn ze dne 15. 2. 2023 podepsaný oběma stranami dne 18. 12. 2023. Jednalo se o podnikatelský úvěr. Na základě článku [hodnota] smlouvy o úvěru se žalobkyně zavázala jako věřitel poskytnout původně žalované č. 1 jako úvěrovanému úvěr ve výši 550 000 Kč pro účel podnikání (viz. čl. [hodnota]) se splácením každého 20. dne příslušného v měsíci po vyplacení úvěru. Původně žalovaná č. 1 jako úvěrovaný se zavázala žalobkyni jako věřiteli splatit úvěr ve 48-ti měsíčních splátkách zahrnujících splátku jistiny, smluvního úroku a poplatku za správu úvěru ve výši 249 Kč. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 23,9 % p. a. (viz. čl. [hodnota] Smlouvy o úvěru). Jednotlivé smluvní pokuty a jejich výše vyplývají z čl. [hodnota] OP (mezi stranami o tom nebylo sporu, shodný závěr vyplýval i ze smlouvy o úvěru na č. l. 21 včetně splátkového kalendáře na č.l. 23 a č.l. 24 a včetně obchodních podmínek na č.l. 13).

18. Dne 18. 12. 2023 byla mezi žalovanou č. 2 a žalobkyní uzavřena dohoda o zajištění závazku (pohledávky ve výši 550 000 Kč s příslušenstvím a případnými smluvními sankcemi a dalšími nároky a provizemi, které vznikly z titulu uzavřené smlouvy úvěru č. [hodnota] ze dne 18. 12. 2023) ručením žalované č. 2, na základě které žalovaná č. 2 ručí za pohledávky žalobkyně vůči původně žalované č. 1 ) (mezi stranami o tom nebylo sporu, shodný závěr vyplýval i z dohody o zajištění závazku na č. l. 9).

19. Z doručenky datové zprávy vygenerované programem MDS pro správu datových schránek na č.l. 10 plyne, že 27. 5. 2024 byla žalobkyní doručena původní žalované č. 1 zpráva „Zesplatnění úvěru, předání do správy.“ 20. Z doručenky listinné zásilky na č.l. 11 plyne, že 29. 5. 2024 byla žalobkyní doručena žalované č. 2 zásilka nazvaná „Zesplatnění, předání do správy.“ 21. Z doručenky datové zprávy vygenerované programem MDS pro správu datových schránek na č.l. 12 plyne, že 20. 12. 2023 byla žalobkyní doručena původní žalované č. 1 zpráva nazvaná jako „Zápočet a splátkový kalendář Smlouvy č. [hodnota].“ Žalobkyně provedla dopisem ze dne 19. 12. 2023, jednostranný zápočet související s čerpáním úvěru ve výši 550 000 Kč dle smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 18. 12. 2023. Konkrétně žalobkyně započetla proti částce poskytovaného úvěru ve výši 550 000 Kč poplatek za posouzení bonity dle č. [hodnota] smlouvy o úvěru ve výši 52 250 Kč, poplatek – závazkovou provizi dle čl. [hodnota] smlouvy o úvěru dle sazby dle OP ve výši 5 %, tj. 27 500 Kč, úrok z čerpané částky ve výši 79 750 Kč ze dne 18. 12. 2023 do dne 19. 12. 2023 v sazbě dle OP ve výši 23,9 %, tj. 104,44 a úrok z čerpané částky ve výši 470 250 Kč ze dne 19. 12. 2023 v sazbě dle OP ve výši 23,9 %, tj. 307,92 Kč (zjištěno z dopisu ze dne 19. 12. 2023 nazvaného jako „Věc: Jednostranný zápočet“ na č.l. 26).

22. Celkem tedy žalobkyně oproti částce poskytovaného úvěru ve výši 550 000 Kč započetla částku 80 162,36 Kč a rozdíl ve výši 469 837,64 Kč zaslala dne 19. 12. 2023 původní žalované č. 1 na bankovní účet č. účtu [č. účtu] platbou označenou jako „Vyplacení úvěru – [právnická osoba] (mezi stranami o tom nebylo sporu, shodný závěr vyplýval i informativního výpisu na č.l. 25).

23. Dopisem ze dne 24. 5. 2024 nazvaným „Ztráta výhody splátek“ žalobkyně oznámila původní žalované č. 1 a žalované č. 2 ztrátu výhody splátek dluhu z úvěrové smlouvy z důvodu porušení článku [hodnota] smlouvy o úvěru prodlením s úhradou splátky úvěru po dobu delší než 15 dnů. Dále žalobkyně oznámila původní žalované č. 1 a žalované č. 2, že dle článku [hodnota] smlouvy o úvěru došlo k postoupení pohledávky prostřednictvím portálu [Anonymizováno] a k předání pohledávky inkasní agentuře [právnická osoba] za účelem vymožení, informovala o udělených pokutách za porušení povinnosti neinformování věřitele o nepříznivé změně dle čl. [hodnota] OP ve výši 130 736,91 Kč, za porušení smluvní povinnosti – nesplácení úvěru dle bodu [hodnota]a ve výši 165 600,09 Kč a za porušení povinnosti – nedoložení potvrzení o trvalém příkazu dle bodu [hodnota] OP ve výši 9 900 Kč, vyzvala k úhradě celého dluhu včetně příslušenství a pro případ eventuálního sporu požádala o volbu rozhodce dle rozhodčí smlouvy uzavřené dne 18. 12. 2023 (zjištěno z dopisů nazvaných „Věc: Ztráta výhody splátek“ ze dne 24. 5. 2024 adresovaná na původní žalovanou č. 1 a na žalovanou č. 2 na č.l. 27 a na č.l. 28). Dopisy byly doručeny původní žalované č. 1 a žalované č. 2, jak je uvedeno v předchozích odstavcích 19 a 20.

24. Žalobkyně pohledávku za žalovanými rozprodala prostřednictvím platformy [Anonymizováno] 351 fyzickým osobám, a to v dubnu 2024. Každé z 351 fyzických osob žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené vždy mezi žalobkyní jako poskytovatelem, konkrétní fyzickou osobou jako investorem a společností [právnická osoba] jako provozovatelem část pohledávky a současně bylo v každé z 351 smluv o postoupení pohledávky v bodu [hodnota]. sjednáno následující: „Investor pověřuje Poskytovatele správou, uplatňováním a vymáháním postoupené Pohledávky a poskytuje mu k tomu veškerá potřebná zmocnění a souhlasy a Poskytovatel se zavazuje spravovat, uplatňovat a vymáhat postoupenou Pohledávku v souladu s Podmínkami, a to svým jménem, avšak na účet Investora. (zjištěno z 351 doložených smluv o postoupení pohledávky).

25. Z výpisu ze systému žalobkyně na č.l. 1185 soud zjistil, že žalobkyně zaslala původní žalované č. 1 sms upomínku splacení závazku po splatnosti ve výši 20 607,78 včetně pokut obsahující upozornění na možnost zesplatnění úvěru a odprodeje dluhu inkasní agentuře a upozornění na odeslání předžalobní výzvy poštou.

26. Ze soupisu podaných zásilek žalobkyně na č.l. 1186 soud zjistil, že dne 6. 5. 2024 bylo odesláno standardní doporučené psaní.

27. Náhledem do insolvenčního rejstříku, věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] soud zjistil, že žalovaná pohledávka žalobkyně je v seznamu přihlášených pohledávek v čl. [hodnota]. Nezajištěné pohledávky uvedena pod bodem [hodnota], podbodem [hodnota] jako zjištěná insolvenčním správcem a popřená dlužníkem z důvodu tvrzeného rozporu s dobrými mravy a nepřiměřené výše smluvních pokut.

28. Z dalších provedených důkazů soud žádná další pro věc podstatná skutková zjištění neučinil. Jiné relevantní důkazy nebyly navrhovány ani nevyplynuly z obsahu spisu. Žádné důkazní návrhy nebyly zamítnuty.

29. Zjištěný skutkový stav lze stručně shrnout tak, že žalobkyně poskytla původně žalované č. 1 na základě smlouvy o úvěru ze dne 18. 12. 2023 podnikatelský úvěr výši 550 000 Kč, který byl zajištěn ručitelským závazkem žalované č.

2. Žalobkyně vůči výplatě poskytnutého úvěru započetla nároky dle čl. [hodnota] úvěrové smlouvy, tj. poplatek za posouzení bonity dle čl. [hodnota] smlouvy o úvěru ve výši 52 250 Kč, poplatek – závazkovou provizi dle čl. [hodnota] smlouvy o úvěru ve výši 5%, tj. 27 500 Kč, úrok z čerpané částky ve výši 79 750 Kč ze dne 18.12.2023 do dne 19.12.2023 ve výši 23,9%, tj. 104,44 Kč, úrok z čerpané částky ve výši 470 250 Kč ze dne 19.12.2023 ve výši 23,9%, tj. 307,92 Kč. Rozdíl ve výši 469 837,64 Kč žalobkyně zaslala původní žalované č. 1 dne 19.12.2023 na účet [č. účtu], pod variabilním symbolem [var. symbol]. Původně žalovaná č. 1 nezaplatila splátku úvěru ve výši 18 158 Kč splatnou 20.5.2024 Žalobkyně proto zesplatnila úvěr a oznámila ztrátu výhody splátek úvěru, a to vůči původně žalované č. 1 i vůči žalované č.

2. Žalovaní nesporovali tvrzení žalobkyně, že ke dni zesplatnění úvěru 24.5.2024 původně žalovaná č. 1 uhradila na jistině 21 350,20 Kč, na smluvním úroku 33 149,30 Kč, na poplatcích za správu úvěru 749,64 Kč, na upomínkách 2 200 Kč (2 x 1000 Kč písemná upomínka, 2 x 100 Kč SMS upomínka). Žalobkyně v dubnu 2024 pohledávku za žalovanými rozprodala prostřednictvím platformy [Anonymizováno] 351 fyzickým osobám. Každé z 351 fyzických osob žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené vždy mezi žalobkyní jako poskytovatelem, konkrétní fyzickou osobou jako investorem a společností [právnická osoba] jako provozovatelem část pohledávky a současně bylo v každé z 351 smluv o postoupení pohledávky v bodu [hodnota] sjednáno následující: „Investor pověřuje Poskytovatele správou, uplatňováním a vymáháním postoupené Pohledávky a poskytuje mu k tomu veškerá potřebná zmocnění a souhlasy a Poskytovatel se zavazuje spravovat, uplatňovat a vymáhat postoupenou Pohledávku v souladu s Podmínkami, a to svým jménem, avšak na účet Investora. (zjištěno z 351 doložených smluv o postoupení pohledávky). Dne [datum] bylo vůči původně žalované č. 1 zahájeno insolvenční řízení insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na prohlášení konkurzu. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek původní žalované č. 1 a na její majetek byl prohlášen konkurz, čímž ze zákona došlo k přerušení řízení ve vztahu k původní žalované č. 1, přičemž účinky přerušení nastaly podle insolvenčního rejstříku [Anonymizováno]. Žalovaná pohledávka žalobkyně je v seznamu přihlášených pohledávek v čl. [hodnota]. Nezajištěné pohledávky uvedena pod bodem [hodnota], podbodem [hodnota] jako zjištěná insolvenčním správcem a popřená dlužníkem z důvodu tvrzeného rozporu s dobrými mravy a nepřiměřené výše smluvních pokut.

30. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Vznik a čerpání úvěru byly mezi stranami nesporné a soud má tedy za to, že práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru platně vznikly. Soud úvěrovou smlouvu neshledal jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, jak namítala žalovaná. Jednalo se o úvěr podnikatelský, nikoliv spotřebitelský (když žalovanou odkazovaná judikatura stran neplatnosti úvěrové smlouvy se týkala toliko úvěru spotřebitelského), s přísnými podmínkami, čehož si obě žalované musely či měly být vědomi. Podle § 574 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) je třeba na právní jednání hledět spíše jako na platné než jako na neplatné a soud v tomto případ neshledal žádné mimořádné okolnosti odůvodňující odchýlení se od této zásady, jakož i obecného principu nového občanského zákoníku, kterým je ochrana autonomie vůle stran, nota bene pokud se jednalo o vztah mezi dvěma podnikatelskými subjekty, za který se zaručila osobně též členka statutárního orgánu původně žalované č. 1., tedy žalovaná č. 2.

31. Pokud se týká námitky žalované stran nedostatečné aktivní legitimace žalobkyně s ohledem na postoupení pohledávky, resp. argumentu, že z důvodu postupu žalobkyně při rozprodání pohledávky není zřejmé, kdo je jejím majitelem, pak soud má za to, že žalobkyně, sice až doplněním svých tvrzení podáním ze dne 22. 8. 2024, řádně splnila svoji povinnost tvrdit a prokazovat, když dotvrdila a doprokázala, že sice žalovanou pohledávku rozprodala prostřednictvím platformy elektronického tržiště [Anonymizováno], a to 351 fyzickým osobám, po drobných částkách, avšak v každé jednotlivé smlouvě o postoupení pohledávky bylo v bodu [hodnota] ujednáno, že: „Investor pověřuje Poskytovatele správou, uplatňováním a vymáháním postoupené Pohledávky a poskytuje mu k tomu veškerá potřebná zmocnění a souhlasy a Poskytovatel se zavazuje spravovat, uplatňovat a vymáhat postoupenou Pohledávku v souladu s Podmínkami, a to svým jménem, avšak na účet Investora. (zjištěno z 351 doložených smluv o postoupení pohledávky). Tím došlo podle názoru soudu k naplnění podmínek ust. § 1886 odst. 1 o.z., dle kterého může postupitel na žádost postupníka vymáhat postoupenou pohledávku svým jménem na účet postupníka, neboť postupitel (žalobkyně) prokázala souhlas postupníka a současně žalovaná netvrdila, že by postupník pohledávku sám vymáhal. Původní vada žaloby byla doplněním tvrzení a důkazů ještě v koncentrační lhůtě, resp. dokonce před prvním jednání ve věci zhojena, neboť dle § 154 odst. 1 o.s.ř.je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

32. K výše uvedenému soud odkazuje na přiléhavá zákonná ustanovení občanského zákoníku. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o. z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1881 odst. 2 o.z. nelze postoupit pohledávku, která zaniká smrtí nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

33. Pokud se týká argumentace žalované směřující do nedostatečného podpisu investorů 351 smluv o postoupení pohledávek, jelikož tyto byly podepsány odsouhlasením v elektronické aplikaci, pak ani této argumentaci soud nemohl přisvědčit, neboť podle § 559 o.z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Podle § 561 odst. 1 věty první a druhé o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Podle § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o.z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. V daném případě, kdy k rozprodání pohledávky došlo prostřednictvím elektronického tržiště [Anonymizováno], je podle názoru soudu obvyklé, že jednotlivé fyzické osoby, které nakoupily jednotlivé části pohledávky, podepsaly smlouvu o postoupení pohledávky prostřednictvím aplikace. Na možnost postoupení pohledávky prostřednictvím elektronického tržiště [Anonymizováno] byla dále původní žalovaná č. 1 a potažmo žalovaná č. 2 upozorněna v sms upomínce úhrady splátky ze dne 6. 5. 2024 a především již v čl. [hodnota] smlouvy o úvěru, tedy s tímto postupem žalobkyně uzavřením úvěrové smlouvy souhlasila.

34. Konečně, i kdyby nebylo postoupení pohledávky, jakož souhlas postupníků s vymáháním pohledávky žalobkyní prokázáno, byla by subjektem aktivně věcně legitimovaným také právě žalobkyně jako původní majitel pohledávky.

35. Pokud se týká žalovanou namítaným nesprávným zápočtem ze strany žalobkyně vůči výplatě poskytnutého úvěru, když podle tvrzení žalobkyně měla nesplacená jistila úvěru činit pouze 470 000 Kč a nikoliv žalovaných 528 649,80 Kč, pak žalovaná ani po výzvě soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. na posledním jednání ve věci nedokázala svoji námitku konkretizovat, v čem přesně spatřuje nesprávnost provedeného zápočtu a k tomuto tvrzení označit důkazy. Žalovaná pouze obecně uvedla, že toto tvrzení staví na informacích od účetní původní žalované č.

1. V uvedeném rozsahu tedy žalovaná neunesla břemeno tvrzení ani důkazní a její námitka chybného zápočtu zůstala pouze v rovině obecného tvrzení. Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že žalobkyně započetla nároky dle čl. [hodnota] úvěrové smlouvy, tj. poplatek za posouzení bonity dle čl. [hodnota] smlouvy o úvěru ve výši 52 250 Kč, poplatek – závazkovou provizi dle čl. [hodnota] smlouvy o úvěru ve výši 5%, tj. 27 500 Kč, úrok z čerpané částky ve výši 79 750 Kč ze dne 18.12.2023 do dne 19.12.2023 ve výši 23,9%, tj. 104,44 Kč, úrok z čerpané částky ve výši 470 250 Kč ze dne 19.12.2023 ve výši 23,9%, tj. 307,92 Kč zcela v souladu s čl. [hodnota] smlouvy o úvěru, když původní žalovaná č. 1 s tímto postupem výslovně souhlasila v čl. [hodnota] smlouvy o úvěru.

36. Soud dále aplikoval ustanovení § 2018 a násl. o.z. dopadající na problematiku ručitelského závazku. Dle § 2018 odst. 1 o.z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle § 2018 odst. 2 o.z. ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Dle § 2021 odst. 1 o.z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní. Jelikož dlužník (původní žalovaná č. 1) svůj dluh nesplnila, je věřitel (žalobkyně) oprávněna požadovat zaplacení dluhu po žalované č. 2 jako po ručiteli. Skutečnosti, že žalovaná č. 2 je povinna plnit z titulu ručitelského závazku odpovídá formulace výroku I. tohoto rozsudku, tj. že plněním žalované č. 2 zaniká v rozsahu plnění povinnost původně žalované č. 1 [právnická osoba] a plněním [právnická osoba] zaniká v rozsahu plnění povinnost žalované č. 2.

37. Pokud se týká sjednané rozhodčí smlouvy ze dne 18. 1. 2023, pak žalovaná na výslovný dotaz soudu uvedla, že nenamítá, že by věc měla být projednávána v rozhodčím řízení. Tedy soud uzavřel, že je dána jeho pravomoc věc projednat a rozhodnout.

38. Pokud se týká žalovaných smluvních pokut, určitosti jejich ujednání a určitosti jejich vyčíslení žalobkyní, pak soud uvádí, že z čl. [hodnota] OP plyne, že smluvní pokuty byly sjednány zcela určitým a srozumitelným způsobem. V případě každé jednotlivé smluvní pokuty je v OP uveden konkrétní odkaz na porušení konkrétních článků OP, tedy konkrétních povinností způsobem nezavdávajícím pochybnosti o výkladu těchto ustanovení. Stejně tak vyčíslení žalovaných smluvních pokut je zcela konkrétní a srozumitelné, když u každé smluvní pokuty je uveden odkaz na konkrétní porušenou povinnost, dobu prodlení a vyčíslení smluvní pokuty absolutní částkou či procentem a současně absolutní částkou. Pokud se týká přiměřenosti výše žalovaných smluvních pokut, pak po právní stránce soud věc posoudil podle § 2051 o.z., dle něhož může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Při právním hodnocení věci soud postupoval podle rozsudku velkého senátu Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.1.2023 ve věci sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, zejména pak podle odst. 60 a odst. 61 rozsudku, tj. aplikoval tzv. tříkrokový test, když posuzoval přiměřenost konkrétního vzneseného nároku a nikoliv přiměřenost ujednání samotného, které zůstává nedotčeno v souladu se zásadou pacta sunt servanda. Na prvním místě se soud v souladu s citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR zabýval funkcí smluvní pokuty. Soud v tomto případě vycházel z obecných výkladových pravidel občanského zákoníku a v souladu s § 556 o.z. zohlednil především (avšak nejenom) vůli jednající strany žalobkyně, když předmětné smluvní pokuty byly do úvěrové smlouvy, resp. obchodních podmínek (čl. [hodnota]) zakomponovány žalobkyní jakožto autorem úvěrové smlouvy a obchodních podmínek. Žalobkyně všechny smluvní pokuty označila za čistě sankčního charakteru, nicméně z podrobnějšího vyjádření žalobkyně na výzvu soudu dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. vyplynulo, že se mělo se jednat také o prevenční (nátlakovou) funkci smluvní pokuty a v případě smluvní pokuty dle bodu 9. návrhu (smluvní pokuta z prodlení 0,1 % denně z 528 649,80 Kč od 4. 6. 2024 do zaplacení dle čl. [hodnota] obchodních podmínek) také částečně o paušalizovanou náhradu škody. Právě vůle žalobkyně byla při sjednání smluvní pokuty určující a strana žalovaná v tomto ohledu žalobkyni pouze vyhověla, když přijala žalobkyní vypracované obchodní podmínky obsahující uvedené smluvní pokuty. Pro posouzení přiměřenosti nároku žalobkyně na všechny uplatněné smluvní pokuty, tj. na tyto položky žalobního návrhu: 5- smluvní pokuta ve výši 19 % z nominální výši úvěru (součet všech splátek ze splátkového kalendáře 871 579,41 Kč dle [hodnota] OP) za nesplácení úvěru podle čl. [hodnota] OP specifikované v čl. [hodnota] ve výši 165 600,09 Kč, 6- smluvní pokuta ve výši 15 % z nominální výši úvěru (součet všech splátek ze splátkového kalendáře 871 579,41 Kč dle [hodnota] OP) za neinformování o nepříznivé změně ve finanční situaci vedoucí k nesplácení úvěru podle čl. [hodnota] OP specifikované v čl. [hodnota] ve výši 130 736,91 Kč, 7- smluvní pokuta za nedoložení trvalého příkazu k úhradě splátek úvěru do 15 dní od jeho vyčerpání podle čl.[hodnota] OP specifikované v čl. [hodnota] ve výši 9 900 Kč, 9- smluvní pokuta z prodlení 0,1% denně z 528 649,80 Kč od 4.6.2024 do 12.6.2024 ve výši 4757,85 Kč podle [hodnota] OP, tedy soud vycházel z míry zásahu do zájmů věřitele/žalobkyně, přičemž měl na paměti také okolnost, že úvěrová smlouva byla uzavírána mezi podnikateli.

39. Ve druhém kroku při přezkumu přiměřenosti žalovaného nároku ze smluvní pokuty se soud zabýval posouzením okolností porušení smluvní povinnosti a v neposlední řadě taktéž přihlédl k dotčení zájmů věřitele, okolnostem známým v době sjednávání smluvní pokuty, jakož i okolnostem známým v době porušení smlouvy i okolnostem nastalým po porušení povinnosti Soud má za to, že k porušení povinnosti ze strany původně žalované č. 1 došlo v důsledku jejího evidentně nezodpovědného přístupu k úvěrové smlouvě, ke splácení úvěru (když k nesplácení úvěru došlo velice záhy po samotném uzavření úvěrové smlouvy a načerpání úvěru) jakož i k celému podnikání původně žalované č. 1 za účasti žalované č.

2. Soud nevylučuje ani uzavření úvěrové smlouvy s vědomím o neschopnosti jejího splacení či eventuelně čerpání úvěru za účelem umoření jiných dluhů, to vše s ohledem na zjištěný úpadek původně žalované č. 1 a prohlášení konkurzu na její majetek Městským soudem v Praze. Soud nemůže vyloučit ani nepoctivé jednání ze strany žalované. Tomu byl měl podle názoru soudu odpovídat také „trest“ žalované představovaný smluvní pokutou a tato samotná úvahová linie soudu k moderaci smluvních pokut nestačí. Soud se však dále domnívá, že smluvní pokuty uvedené výše pod body 5 - smluvní pokuta ve výši 19 % z nominální výši úvěru (součet všech splátek ze splátkového kalendáře 871 579,41 Kč dle [hodnota] OP) za nesplácení úvěru podle čl. [hodnota] OP specifikované v čl. [hodnota] ve výši 165 600,09 Kč, 6 - smluvní pokuta ve výši 15 % z nominální výši úvěru (součet všech splátek ze splátkového kalendáře 871 579,41 Kč dle [hodnota] OP) za neinformování o nepříznivé změně ve finanční situaci vedoucí k nesplácení úvěru podle čl. [hodnota] OP specifikované v čl. [hodnota] ve výši 130 736,91 Kč a 7- smluvní pokuta za nedoložení trvalého příkazu k úhradě splátek úvěru do 15 dní od jeho vyčerpání podle čl. [hodnota] OP specifikované v čl. [hodnota] ve výši 9 900 Kč, byly ze strany žalobkyně od počátku smluvního vztahu stanoveny nikoliv pouze za účelem přiměřeného zajištění plnění povinností dlužníka, nýbrž za účelem navyšování zisku z úvěrové smlouvy, a to způsobem natolik nepřiměřeným, že ochrana poskytovaná soudem není pro plné přiznání žalovaných smluvních pokut na místě. Pokud se tedy týká míry zásahu do zájmů žalobkyně, pak je zřejmé, že k tomuto zásahu jistě došlo, avšak saturace smluvními pokutami v žalované výši by míru zásahu nejenom kompenzovala, ale přinášela by žalobkyni další zisk, což není smyslem smluvních pokut. S ohledem na všechny posouzené okolnosti daného případu má soud jednoznačně za to, že moderace smluvních pokut uvedených pod body 5, 6, a 7 je v daném případě na místě, když o nepřiměřenosti jejich výše nemá soud žádné pochybnosti a domnívá se, že se jedná o skrytý nástroj generování dalšího zisku žalobkyní. Zásah do pohledávky žalobkyně prostřednictvím moderačního práva je tedy podle názoru soudu ospravedlnitelný. Při stanovení přiměřené výše jednotlivých moderovaných smluvních pokut, tak aby zůstal zachován jejich přiměřený sankční, prevenční i reparační efekt odpovídající míře zásahu do zájmů žalobkyně a všech souvisejících okolností jako individuální prevence smluvní pokuty soud považuje za přiměřené smluvní pokuty v níže uvedených částkách: a) smluvní pokuta ve výši 19 % z nominální výše úvěru (součet všech splátek ze splátkového kalendáře 871 579,41 Kč dle [hodnota] OP) za nesplácení úvěru podle čl. [hodnota] OP specifikované v čl. [hodnota] ve výši 165 600,09 Kč – tuto smluvní pokutu soud „zmoderoval“ na polovinu, tedy na částku 82 800,045 Kč, kterou považuje za zcela dostačující a přiměřenou zajišťované povinnosti. Jejím cílem bylo podle názoru soudu kromě preventivního působení na dlužníka též částečné saturování způsobené náhrady škody. K tomu soud podotýká, že k moderaci smluvní pokuty přistoupil také z důvodu, že se obsahově překrývá se smluvní pokutou uplatněnou pod bodem 9. návrhu (smluvní pokuta z prodlení ve výši 0,1 % denně z 528 649,80 Kč od 4. 6. 2024 do 13. 8. 2024 ve výši 37 534,14 Kč podle [hodnota] OP) a dochází tak k dublování smluvních pokut, aniž by to bylo třeba za účelem zajištění jejich funkce. Resp. se jedná o navyšování zisku žalobkyně z již tak dost vysokého úroku z poskytnutého úroku a dalších souvisejících poplatků. b)- smluvní pokuta ve výši 15 % z nominální výši úvěru (součet všech splátek ze splátkového kalendáře 871 579,41 Kč dle [hodnota] OP) za neinformování o nepříznivé změně ve finanční situaci vedoucí k nesplácení úvěru podle čl. [hodnota] OP specifikované v čl. [hodnota] ve výši 130 736,91 Kč – tuto smluvní pokutu soud „zmoderoval“ na částku 20 000 Kč, kterou považuje za zcela dostačující a přiměřenou zajišťované povinnosti. Jejím cílem bylo zabránit nesplácení úvěru, resp. posílit jistotu žalobkyně, že se včas dozví o nepříznivé finanční situaci původně žalované č. 1 a eventuelně přijme potřebná opatření. Mělo se jednat o posílení garance splácení úvěru. K tomu soud podotýká, že k moderaci smluvní pokuty v daném případě a taktéž v případě smluvní pokuty dle čl. [hodnota] OP přistoupil také z důvodu, že tyto dvě smluvní pokuty se stran jejich funkcí minimálně částečně překrývají a dochází k jejich dublování. c) smluvní pokuta za nedoložení trvalého příkazu k úhradě splátek úvěru do 15 dní od jeho vyčerpání podle čl. [hodnota] OP specifikované v čl. [hodnota] ve výši 9 900 Kč – tuto smluvní pokutu soud „zmoderoval“ na částku 5 000 Kč, kterou považuje za zcela dostačující a přiměřenou zajišťované povinnosti. Jejím cílem bylo zabránit nesplácení úvěru, resp. posílit jistotu žalobkyně, že trvalé splátky úvěru jsou řádně zadány. Celkově tedy soud uplatněný nárok na úhradu smluvní pokuty „zmoderoval“ tak, že za přiměřenou výši tří moderovaných smluvních pokut výše (které jsou smíšeného charakteru), plně vyvažující zásah do zájmů žalobkyně považuje částky uvedené výše s jejich matematickým zaokrouhlením, jak vyplývá z výroků I. a II. tohoto rozsudku.

40. Při výše uvedených úvahách soud vyšel také z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2023, sp. zn. 23 Cdo 2921/2022, jenž shrnul: „Nejvyšší soud se rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, odklonil od své dřívější rozhodovací praxe (představované např. usneseními ze dne 21. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 5377/2017, ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1121/2020, a ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 23 Cdo 2578/2019, či rozsudkem ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 33 Cdo 3249/2019) a uzavřel, že moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o. z. již nelze pojímat jako nástroj obsahové kontroly přiměřenosti ujednání (o smluvní pokutě). Jejím východiskem se naopak stává zkoumání přiměřenosti konkrétní pohledávky na smluvní pokutu a jejím cílem je pak zajištění toho, aby s ohledem na konkrétní zájmy stran nebyla věřiteli hrazena smluvní pokuta in concreto nepřiměřená. Je to přitom dlužník, jehož tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně objasnění okolností, z nichž lze usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty. Podle citovaného rozhodnutí velkého senátu lze postup soudu při moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o. z. rozlišit na následující fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné. Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši (spravedlivou in concreto) se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Je přitom limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje. V citovaném rozhodnutí velkého senátu Nejvyšší soud rovněž vyslovil, že závěr soudu o (ne)přiměřenosti nároku na smluvní pokutu je přitom výsledkem uvážení soudu při zkoumání těch okolností, které jsou v jednotlivém případě relevantní. Úvahy o přiměřenosti a úvahy o míře snížení nároku na smluvní pokutu jsou vnitřně propojeny natolik, že v obou krocích se fakticky přihlíží ke stejným okolnostem. Zjišťuje-li totiž soud, jaký nárok je nepřiměřeným, zjevně musí vycházet z určité představy o tom, jaký nárok za přiměřený považovat lze. Z podstaty volného uvážení, které nepřipouští tzv. jediné správné řešení, pak vyplývá, že soud ve svém uvážení pochybí pouze tehdy, jsou-li jeho úvahy zjevně nepřiměřené, tj. nedbá-li v rozporu se zjištěnou funkcí smluvní pokuty okolností, kterých dbát má, nebo vice versa dbá-li okolností, kterých dbát nemá.“ Jak vyplývá z odůvodnění Rozsudku NS, při posuzování přiměřenosti smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. je třeba posuzovat vzniklý nárok na smluvní pokutu, nikoli jako v minulosti pouze přiměřenost samotného ujednání o smluvní pokutě, přičemž přiměřenost smluvní pokuty se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny.

41. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Jelikož byla žalobkyně ve sporu úspěšná v rozsahu 77 % a neúspěšná v rozsahu 23 %, soud jí podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. proti žalované přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu 54 % (po odečtení neúspěchu v rozsahu 23 % od úspěchu v rozsahu 77 %). Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v souladu s § 142a o.s.ř., neboť byla splněna podmínka tohoto ustanovení, tj. aby nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení žalobkyně zaslala na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění (zesplatnění úvěru ze dne 24. 5. 2024).

42. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 33 664 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 863 909,34 Kč, resp. z tarifní částky 863 809,34 Kč (po částečném zastavení řízení) sestávající z částky 11 780 Kč za každý z úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., tj. v celkové výši 47 120 Kč představující 4 úkony právní služby dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 11 780 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu/žaloba, 2 x ústním jednání u Obvodního soudu pro Prahu 8 ve dnech 28.11.2024 a 4.2.2024), dále 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění a.t. do 31. 12. 2024 a 1 paušální náhradu výdajů dle dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění od 1. 1. 2025 ve výši 450 Kč, tj. v celkové výši 1 350 Kč, tj. celkem 82 134 Kč. Soud nepřiznal náhradu DPH, jelikož právní zástupce žalobkyně na posledním ústním jednání uvedl, že náhradu DPH nežádá, jelikož není plátcem DPH. 54 % z výše uvedeného vyčíslení nákladů (celkem 82 134 Kč) řízení činí 44 352,36 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení právnímu zástupci žalobkyně.

43. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.

Poučení