36 C 76/2023 - 215

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobkyně: [Anonymizováno], [Anonymizováno] [IČO zainteresované společnosti 0/0] se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/1], [Anonymizováno].[Anonymizováno]., [Anonymizováno].[Anonymizováno]. sídlem [Adresa zainteresované osoby 0/0] o zaplacení částky 119 400 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 119 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 119 400 Kč jdoucím od 15. 2. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám její zástupkyně [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], [tituly za jménem] náklady řízení ve výši 45 012 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 119 400 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je [Anonymizováno] prorodinná občanská organizace v České republice, která poskytuje právní ochranu v souladu s platnými právními předpisy. Žalobkyně je neziskovou organizací, veškeré příjmy plynoucí z členských příspěvků, darů a odměn jsou využívány na pomoc sociálně slabším občanům, kteří si zastoupení advokátem nemohou dovolit, a kterým bylo odmítnuto poskytnutí bezplatné právní pomoci. Žalobkyně v podané žalobě dále uvedla, že coby odborová organizace zastupovala žalovanou v řízení vedeném před zdejším soudem sp. zn. [spisová značka], jakožto svou členku. Žalovaná požádala dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] v souladu se stanovami žalobkyně o členství v této organizaci. Jelikož splňovala podmínky pro členství, bylo její členství schváleno dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. Následně pak žalovaná udělila žalobkyni plnou moc dne 13. 1. 2021, která opravňovala žalobkyni k zastupování v řízení před [Anonymizováno] soudem [spisová značka], jehož předmětem bylo určení vlastnického práva k nemovitosti. Jelikož řešení věci bylo nákladné oproti běžným záležitostem, které žalobkyně běžně řeší, byla dne 13. 1. 2021 uzavřena mezi stranami příkazní smlouva, kterou se žalovaná zavázala po skončení případu a v případě úspěchu v soudním sporu uhradit žalobkyni podílovou odměnu ve výši 6 % z hodnoty nemovitosti, která byla předmětem žaloby o určení vlastnictví k nemovitosti. Alternativou pro vyčíslení odměny za poskytování služeb bylo určení její výše dle sjednané hodinové sazby. Žalovaná s příkazem souhlasila a odměnu přislíbila s tím, že se o hodnotě nemovitosti se žalobkyní vedla diskuse a sama její výši uvedla, tedy sama žalovaná uvedla, že nejnižší hodnota nemovitosti činí 2 490 000 Kč. Ve skutečnosti je však hodnota nemovitosti daleko vyšší. Žalobkyně v uvedeném soudním řízení žalovanou zastupovala, kdy bylo následně určeno, že žalobkyně je vlastníkem v žalobě určených nemovitostí, následně pak žalobkyně vystavila dne 26. 1. 2022 fakturu na částku 149 400 Kč se splatností do 9. 2. 2022. Žalovaná předtím uhradila na základě zálohové faktury dne 23. 12. 2021 na účet žalobkyně částku ve výši 30 000 Kč s tvrzením, že bude očekávat konečný účet a ten uhradí, tedy i s odkazem na uzavřenou příkazní smlouvu. V rámci repliky žalobkyně odkázala, pokud jde o zastupování odborových organizací v civilních řízeních na stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 202/2013, ze kterého dovozovala, že žalobkyně coby odborová organizace je oprávněná za úplatu poskytovat právní služby svým členům. Žalobkyně dále uvedla, že plná moc, kterou používá jako vzor a je beze změn předkládána jiným soudům, nikdy nebyla jinými soudy či správními orgány odmítnuta pro vady. Poskytované pomoci jsou poskytované bezúplatně či za úplatu, dle toho, o jaký rozsah se jedná. Žalobkyně běžně nevyužívá příkazní smlouvy, kdy v této věci bylo žalované navrhnuto, že celkové náklady spojené se žádanou právní pomocí většího rozsahu, jakožto člence žalobkyně, budou z její strany nahrazeny pouze v případě úspěšnosti ve sporu a formou členského příspěvku. Následně však s ohledem na složitost sporu strany uzavřely příkazní smlouvu. Za tímto účelem si žalovaná měla sama ocenit nemovitost na 3 500 000 Kč, kdy žalobkyně pro účely výpočtu odměny tuto částku sama ponížila o 1 000 000, aby odměna nebyla příliš vysoká. Žalobkyně zdůraznila, že doposud nepožadovala další sjednanou odměnu dle příkazní smlouvy v článku 2. 1. a. Žalobkyně dále uvedla, že veškeré příjmy, a to i příjmy plynoucí z případných příkazních smluv jsou požadovány a účtovány jako členské příspěvky, kdy poměrná část příjmů žalobkyně je převáděna do podpůrného a sociálního fondu, který je součástí provozního fondu odborové organizace a jsou určeny k poskytování oprávněných přímých podpor v případech sociální nouze, sociálnímu zajištění stávkujících členů odborové organizace, na podpory při narození dítěte a příspěvky na obstarání pohřbu, příspěvky v oblasti zdravotní péče a další. Ke sjednané odměně žalobkyně uvedla, že podílová odměna se běžně stanoví jako částka odpovídající procentu z určité hodnoty, která představuje předmět sporu. Výše podílové odměny se zpravidla pohybuje do 10 % z hodnoty plnění. Nejvýše přípustná podílová odměna, která je považována ještě za morální činí 20 % z hodnoty. Žalobkyně se dále vyjadřovala k trestnímu oznámení žalované, kdy mimo jiné uvedla, že trvalým zdrojem příjmů žalobkyně jsou členské příspěvky a případné dary, když žádné jiné příjmy žalobkyně nemá. Na tomto místě soud odkazuje na rozpory v tvrzeních žalobkyně, které nejprve uváděla, že běžně se odměny z příkazních smluv považovány a jsou účtovány jako členské příspěvky, aby následně pak uvedla, že žádné jiné příjmy, vyjma členských příspěvků a darů nemá (č. l. 102). Žalobkyně dále uvedla, že nikde nenabízela poskytování právních služeb. Díky podvodu žalované je nyní ochuzen podpůrný a sociální fond žalobkyně. Může nastat situace, kdy žádosti členů v tíživé sociální situaci o příspěvek z tohoto fondu budou zamítány z důvodu nedostatku finančních prostředků. Žalobkyně následně v duplice ze dne 27. 1. 2024 uvedla, že žalovaná pohledávku uznala částečnou úhradou a tím, že následně žádala o splátkový kalendář. K podpisu příkazní smlouvy mělo dojít v bydlišti žalované za přítomnosti dcery žalované a druha žalované. Mělo-li by být mezi stranami sporné uzavření příkazní smlouvy, je žalobkyně připravena vznést návrh na dokazování znaleckým posudkem z příslušného oboru k pravosti listiny (pozn. soudu důkaz znaleckým posudkem byl označen jen k pravosti listiny).

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhovala, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalovaná uvedla, že žalobkyně neoprávněně poskytuje právní služby soustavně a za úplatu, kdy uvedená činnost žalobkyně je v rozporu se zákonem a dle názoru žalované zakládá absolutní neplatnost příkazní smlouvy s odkazem na ustanovení § 2 zákona č. 85/1996 Sb. a § 588 občanského zákoníku ve spojení s § 580 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého je právní jednání, které je v rozporu se zákonem neplatné. Dále žalovaná uvedla, že neměl-li by být uplatněn její právní názor ohledně absolutní neplatnosti smlouvy en bloc, pak je nutno i samotné ujednání o odměně považovat za absolutně neplatné, a to z toho důvodu, že byla sjednána nepřiměřená výše odměny ve výši 149 400 Kč, kdy pokud by v daném řízení zastupoval žalovanou advokát, měl by právo na odměnu ve výši cca 12 000 Kč. Z takovéhoto důvodu považuje žalovaná ujednání příkazní smlouvy o odměně za neplatný úkon pro rozpor s dobrými mravy. Žalovaná dále uvedla, že uhradila žalobkyni částku ve výši 30 000 Kč, a dále pak dne 2. 12. 2021 částku ve výši 3 500 Kč a poté 2x 1 000 Kč, celkem tak měla žalovaná uhradit 35 500 Kč. Žalovaná dále do spisu založila printscreeny webových stránek žalobkyně, ve kterých měla žalobkyně uvádět, že soustavně poskytuje právní služby svým klientům v různých kauzách. Žalobkyně dále na svých stránkách sdílela anonymizovaná rozhodnutí soudu, ze kterých je patrné, že jako obecný zmocněnec vystupovala soustavně systematicky a za účelem výdělku. Žalovaná pak dále uvedla, že odborové organizace nepatří mezi subjekty, které jsou oprávněny poskytovat soustavně právní služby za úplatu, kdy k tomuto jsou oprávněny osoby uvedené v § 2 zákona o advokacii. Žalovaná dále odkázala na tvrzení žalobkyně, která opakovaně uváděla v komunikaci, že smluvní ujednání o odměně je běžnou praxí. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nabyla přesvědčení, že žalobkyně neoprávněně poskytuje právní služby soustavně a za úplatu, podala na žalobkyni trestní oznámení pro podezření z [podezřelý výraz] dle § [Anonymizováno] trestního zákoníku, věc je řešena u Policie České republiky, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]. Žalovaná dále odkázala na skutečnost, že z příkazní smlouvy vyplývá, že si strany měly sjednat nikoliv jen odměnu ve výši 6 % z předmětu plnění, ale rovněž i úkolovou odměnu ve výši 2 000 Kč za každou započatou hodinu, jakož i přísudek dle čl. 2.2. příkazní smlouvy.

3. Při ústním jednání, které se konalo ve věci dne 21. 2. 2024, žalovaná soudu předložila komunikaci mezi žalobkyní a dcerou žalované ve formě emailů a SMS zpráv vztahující se k období od podpisu přihlášky do odborové organizace až do doby skončení civilního řízení [spisová značka], kdy k tomuto uvedla, že strany mezi sebou nikdy nejednaly ohledně uzavření příkazní smlouvy a sjednání odměny, kdy předmětem komunikace bylo toliko pouze podepsání přihlášky do odborů a udělení plné moci, ale nikdy se nejednalo mezi stranami o sepisu příkazní smlouvy, ve které by bylo sjednáno právo na zaplacení odměny. Tato komunikace mezi stranami byla navázána teprve až následně po skončení civilního řízení, kdy žalobkyně vystavovala zálohové faktury na zaplacení odměny s odkazem na ujednání ohledně 6 % odměny z protiplnění. Nikdy však mezi stranami nebylo cokoliv ujednáno. K příkazní smlouvě žalovaná uvedla, že po skončení civilního řízení se do bydliště žalované, která nebyla přítomna v ten den proběhnutému civilnímu jednání, dostavil zástupce žalobkyně, který dal žalované podepsat štos papírů s odůvodněním, že potřebuje podepsat cestovní příkazy, které musí následně odnést na soud, kdy mezi nimi pravděpodobně byla umístěna i příkazní smlouva, kterou si však žalovaná neprostudovala a pravděpodobně ji mohla podepsat, kdy však nevylučuje, že k jejímu podpisu nedošlo. Tato tvrzení sporovala strana žalující, která uváděla, že k podpisu příkazní smlouvy došlo dnem její datace, tj. dnem 13. 1. 2021 s odkazem na udělenou plnou moc, kdy tak k tomu mělo dojít v bydlišti žalované, k čemuž měl být přítomen přítel a dcera žalované. K dotazu soudu žalobkyně uvedla, že nebyly sjednány 3 odměny, ale byla toliko sjednána pouze úkolová odměna dle článku 2 odst. 1 písmeno b) ve výši 6 % z hodnoty nemovitosti. K dalšímu dotazu soudu žalobkyně uvedla, že neuzavírá se svými členy příkazní smlouvy, toto byl ojedinělý případ. Soud při tomto jednání přednesl svůj předběžný názor na projednávanou věc, kdy upozornil žalobkyni, že z příkazní smlouvy s ohledem na skutečnost, že žalovaná sporovala to, že by mezi stranami mělo být ujednáno právo na zaplacení odměny ve výši 6 % z hodnoty nemovitosti, kdy se ve smlouvě hovoří o 6 % z hodnoty protistranou poskytnutého plnění, nelze dovodit, že mezi stranami skutečně byla sjednána odměna ve výši 6 % z hodnoty nemovitosti, a že v tomto ponese důkazní břemeno strana žalující. Dále pak soud upozornil stranu žalující, že bude-li z její strany prokázáno tvrzení ohledně sjednání odměny ve výši 6 % za hodnoty nemovitosti, pak soud podrobí takovéto ujednání testem nerozpornosti takovéhoto nároku s dobrými mravy s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobkyně je odborovou organizací, která se hlásila k principům uvedeným na straně 2 poslední odstavec její žaloby a žalovaná zde vystupovala jako členka odborových organizací, kdy služby odborové organizace by neměly být vykonávány za účelem dosahování zisku, kdy soud bude porovnávat výši smluvní odměny, například zastupováním advokáty v takovýchto řízení, kdy navíc v řízení [spisová značka] nebyla zjišťována hodnota nemovitosti. Na druhou stranu pak bude tížit stranu žalovanou, aby prokázala svá tvrzení o soustavnosti a úplatnosti poskytovaných služeb ze strany odborové organizace. K dotazu soudu dále pak žalobkyně uvedla, pokud jde o uznání pohledávky žalovanou, že žalovaná v minulosti žádala o poskytnutí splátkového kalendáře, kdy rovněž i měla uznat pohledávku. K tomuto byla soudem vyzvána, aby tato svá tvrzení doplnila a prokázala.

4. Strany prohlásily za nesporné, že žalovaná byla členkou odborové organizace v době od 10. 10. 2020 minimálně do 10. 11. 2021. Mezi stranami bylo dále nesporné, že minimálně částka ve výši 30 000 Kč byla přijata jako zálohové plnění na příkazní smlouvu. Mezi stranami bylo naopak sporné, z jakého titulu bylo plněno a přijato plnění od žalované ve výši 5 500 Kč.

5. Při tomto jednání soud poskytl žalobkyni a žalované poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 118b o. s. ř., kdy stranu žalující vyzval k doplnění skutkových tvrzení ohledně toho, kdy, kde a na jakém místě došlo k uzavření a za jakých okolností příkazní smlouvy. Dále aby doplnila tvrzení a označila důkazy ke způsobu výpočtu odměny, jakož i k tomu, že se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni podílovou odměnu ve výši 6 % z hodnoty nemovitosti a z čeho tak má vyplývat, když z příkazní smlouvy toto nevyplývá, kdy mělo-li by toto vyplývat z příkazní smlouvy, dotvrdí a prokáže vůli stran o tom, že skutečně bylo míněno, že se skutečně sjednává odměna ve výši 6 % z hodnoty nemovitosti. Dále pak soud vyzval žalobkyni, aby prokázala (označila důkazy) svá tvrzení ohledně hodnoty nemovitosti, ze které má být určena odměna z titulu příkazní smlouvy. Žalobkyně byla dále poučena k tomu, aby prokázala svá tvrzení o přiměřenosti požadované odměny, jakož i to, že došlo k předání příkazní smlouvy straně žalované a kdy mělo dojít k předání příkazní smlouvy, jakož i to, kdy a jakým způsobem měla žalovaná uznat závazek žalobkyně. Součástí procesního poučení bylo i to, že v případě, kdy žalobkyně neunese své břemeno tvrzení a břemeno důkazní, vystavuje se riziku neúspěchu v této věci. Žalovaná byla vyzvána, aby prokázala svá tvrzení ohledně soustavného a opakovaného poskytování právních služeb žalobkyní za úplatu jiným subjektům, pročež by měla být příkazní smlouva absolutně neplatná.

6. Žalobkyně na toto poučení reagovala v koncentrační lhůtě svým podáním doručeným soudu dne 29. 2. 2024. Na tomto místě musí soud konstatovat, že se jedná o ne zcela srozumitelné podání. Žalobkyně v tomto podání uvádí k výzvě soudu, z čeho vyplývá, že si strany sjednaly odměnu již 6 % hodnoty nemovitosti, že to tak bylo, pokud by tomu tak nebylo, žádná smlouva by se logicky neuzavírala. K poučení soudu ohledně hodnoty plnění žalobkyně velice obecně uvedla, že plnění protistranou může být v mnoha případech vyčísleno soudem na základě dostupných informací a důkazů. Pokud jde o její návrh na provedení dokazování, na konci jejího podání se k tomuto podávají návrhy na výslech žalované, výslech svědka druhé žalované, pana [jméno FO] a dcery žalované, srovnávací metoda nabídky realitního trhu v období od ledna 2021 do února 2022, nabídka prodej bytů [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] v [adresa] a proforma faktura ze dne 1. 12. 2021. Žalobkyně dále uvedla, že je nesmyslné sjednanou odměnu srovnávat s advokátními tarify. Pokud by tak soud chtěl srovnávat, musel by činit srovnání se všemi možnými smluvními ujednáními mezi klientem a advokátem, kdyby bylo nezbytné učinit srovnání s každou možnou variantou, kdy by byla odměna sjednána jako hodinová paušální měsíční sazba nebo paušální částka za právní službu nebo podíl na hodnotě věci, anebo dle advokátního tarifu. Podíl z hodnoty sporu ve věci advokáti účtují běžně ve výši 10–20 %. Je pak důkazem podjatosti soudu, pokud by soud provedl přezkum a srovnání pouze s odměnou dle § 9 advokátního tarifu. Tvrzením o uznání závazku žalobkyně uvedla, že žalovaná byla vyzvána k úhradě zálohy proforma fakturou ze dne 1. 12. 2021 splatnou dne 9. 12. 2021, jejíž součástí byla citace z příkazní smlouvy ohledně toho, že si strany sjednaly odměnu ve výši 6 % z hodnoty protistranou klientovi poskytnutého plnění. Pokud tedy žalovaná neuhradila celou výši zálohy, musela logicky s někým vyjednávat o splátkovém kalendáři, jinak by sama odstoupila od příkazní smlouvy a vypověděla by plnou moc, tak se však nestalo. Uhrazením části sjednané odměny tedy došlo k uznání pohledávky, což umocňuje žádost žalované o hrazení v měsíčních splátkách. Pokud by pohledávka uznána nebyla, nebylo by také logicky ničeho hrazeno. Na tomto místě soud konstatuje, že v koncentrační lhůtě nebyly označeny důkazy k zodpovězení odborné otázky, pokud jde o hodnotu nemovitosti, ze které žalobkyně dovozovala právo na zaplacení odměny vycházeje z částky 2 490 000 Kč. Pokud jde o označený důkazní materiál spočívající v určité srovnávací metodice nabídky realitního trhu, pak soud tyto důkazy neprováděl, neboť těmito důkazy není možno zodpovědět na odbornou otázku vztahující se k hodnotě nemovitosti, kdy toto skutečně nelze dovozovat z nabídkových cen. Již v tomto tedy žalobkyně nesplnila své důkazní břemeno.

7. Žalovaná v rámci svého koncentračního vyjádření ze dne 1. 3. 2024 uvedla, že žalobkyně poskytovala právní služby za úplatu dalším členům, a to mimo jiné panu [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], kdy určité povědomí o poskytování právních služeb žalobkyní má i [tituly před jménem] [jméno FO] a navrhla soudu, aby tyto svědky vyslechl v soudním řízení. Pokud jde o uzavření příkazní smlouvy, žalovaná doplnila, že se s žalobkyní, respektive s panem [Anonymizováno] setkala až v den prvního jednání ve věci vedené před soudem pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná dále uvedla, že z emailových a SMS zpráv nelze na žádném místě dovodit dohodu dotčených subjektů o úplatnosti poskytnuté pomoci ani o uzavření příkazní smlouvy. Žalovaná tak mohla podepsat příkazní smlouvu teprve až po skončení posledního jednání ve věci [Anonymizováno] C, kdy žalobkyně předložila žalované listiny, které požadovala k podpisu, kdy ji s obsahem dokumentů nikterak neseznámil, kdy nelze vyloučit, že v těchto dokumentech byla založena i příkazní smlouva. Rovněž pak žalovaná uvedla ve vztahu k zastupování řízení před soudem pod sp. zn. [spisová značka], že mohlo například dojít i k překročení zástupčích oprávnění a poškození na právech žalované, pokud bylo sice určeno vlastnické právo, avšak za uložení proti povinnosti žalované zaplatit částku ve výši 100 000 Kč protistraně, kdy se nabízela možnost žalobu v této části vzít zpět.

8. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaná se s účinností od [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] stala členkou v odborové organizaci, kdy ze žádosti o členství v odborové organizaci založené ve spise na č. l. 105 se uvádí, že se mimo jiné zavázala uhradit roční členský příspěvek dle stanov ve výši 1 500 Kč. Žalovaná dále udělila žalobkyni plnou moc, jakožto odborové organizaci, aby ji jako člena zastupoval ve všech právních věcech, aby jednal s úřady, orgány státní správy a orgány místní samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, jak se podává z plné moci ze dne 16. 1. 2021. Strany spolu dále uzavřely příkazní smlouvu o poskytování právních služeb datovou dnem 13. 1. 2021, ve které příkazce, tedy žalovaná, projevila zájem o právní zastupování ve věcném případu o určení vlastnictví k bytové jednotce příkazníkem, tedy žalobkyní. Současně vzala na vědomí, že se příkazník může nechat dle této smlouvy zastoupit advokátem. V článku 2.1. si strany sjednaly za poskytování právních služeb dle této smlouvy odměnu dle písm. a) ve výši 2 000 Kč za každou započatou hodinu poskytování právních služeb, dle písmene b) smluvní podílovou odměnu ve výši 6 % z hodnoty protistranou klientovi poskytnutého plnění, přičemž nárok na podílovou odměnu vzniká z jakéhokoliv plnění protistrany poskytnutého klientovi v předmětném věcném případu po zahájení poskytování právních služeb zástupcem. Dále dle čl. 2.2. smlouvy si strany sjednaly, že zástupci se přiznává další odměna, tzv. přísudek vyjma soudního poplatku. Žalovaná v rámci svého účastnického výslechu nesporovala, že podpis na této smlouvě je skutečně jejím, kdy k tomuto uvedla, že takto se skutečně podepisuje (účastnický výslech žalované). Na č. l. 66 p. v. je založena zálohová faktura, kterou žalobkyně vyfakturovala žalované částku ve výši 65 000 Kč, na základě příkazní smlouvy o poskytování právních služeb ze dne 13. 1. 2021 s odkazem na písmeno b) příkazní smlouvy. Faktura byla splatná dne 9. 12. 2021. Žalovaná uhradila dne 23. 12. 2021 na účet žalobkyně částku ve výši 30 000 Kč, jak vyplývá z poštovního ústřižku na č. l. 67 spisu a potvrzení o platbě na č. l.

15. Fakturou č. [hodnota] vystavenou 26. 1. 2022 vyúčtovala žalobkyně k zaplacení žalované částku ve výši 149 400 Kč s poznámkou, že žalovaná uhradila zálohu na plnění příkazní smlouvy ve výši 30 000 Kč. Celkovou částku k úhradě je tedy nutno o tuto zálohu snížit, částka k úhradě činí 119 400 Kč. K výpočtu smluvní odměny slouží odhad ceny nemovitosti na realitním trhu. Žalobkyni bylo plněno tak, že nabyla nemovitosti v hodnotě 2 490 000 Kč na základě pravomocného rozsudku Okresního soudu [adresa]-[Anonymizováno] [spisová značka] ze dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], který nabyl právní moci dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. Rozsudkem [Anonymizováno] soudu [spisová značka] [Anonymizováno] soud určil, že žalobkyně je vlastníkem tam uvedené bytové jednotky, kdy žalobkyni bylo dále uloženo zaplatit žalované částku ve výši 93 922,47 Kč a s ohledem na výrok II. ohledně povinnosti žalobkyně zaplatit žalované tam uvedenou částku bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyni v tomto řízení zastupovala odborová organizace [Anonymizováno]. Výzvami ze dne 2. 12. 2021 a 11. 1. 2023 žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení částky ve výši 119 400 Kč. Ve výzvě ze dne 2. 12. 2021 založené ve spise na č. l. 66 se podává, že do současné doby byla uhrazena částka 3 500 Kč, dále pak 1 000 Kč a poslední částka 1 000 Kč, kdy konečná odměna se stanovuje 6 % z hodnoty věci, kdy konečná částka bude vyúčtována po nabytí právní moci všech soudních rozhodnutí. Dopisem ze dne 16. 2. 2022 žalovaná sdělila žalobkyni, že příkazní smlouvu nemá k dispozici a není si vědoma, že by takovouto smlouvu vůbec podepsala, kdy požádala žalobkyni o zaslání kopie smlouvy s jejím podpisem, aby mohla ověřit oprávněnost nároku. Dopisem ze dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] žalovaná ukončila své členství v organizaci a odvolala plnou moc, kterou v minulosti udělila žalobkyni dne 13. 1. 2021 k zastupování ve všech právních věcech. Poslední 2 jmenované dopisy byly podány k poštovní přepravě dne 16. 2. 2022. Výzvou ze dne 6. 3. 2022 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 119 400 Kč. Na tuto výzvu bylo reagováno žalovanou prostřednictvím jejího právního zástupce dopisem ze dne 15. 3. 2022, ve kterém žalovaná odmítla požadavek žalobkyně na zaplacení odměny se shodnou obranou, jakou učinila v tomto řízení. Na toto vyjádření bylo reagováno vyjádřením žalobkyně ze dne 25. 3. 2022 formou obdobných tvrzení, které v tomto řízení přednesla žalobkyně v jeho průběhu. Z printscreenu webových stránek založeného ve spise na č. l. 64, o kterém žalobkyně v průběhu ústního jednání, které se ve věci konalo dne 21. 2. 2024, prohlásila, že se jedná o printscreen webových stránek žalobkyně, se podává, že odborová organizace je vždy připravena poskytnout svým členům pomoc při řešení rodinných problémů, má za cíl vždy důsledně hájit práva svých členů, poskytovat jim pomoc, která by pokrývala veškeré životní situace, které může rodina řešit. Zodpovědný přístup, komplexní asistenci považuje za zásadní, a proto se o člena postará i v případě soudního sporu, kdy jej řádně zastoupí. Klade důraz na kvalitu, efektivitu, loajalitu a flexibilitu poskytované pomoci. Spokojenost členů je pro ni prioritou. Snaží se ulehčit svým členům složité a nepříjemné období života tak, že problémy řeší za ně. Na rodinu pohlíží jako na základní jednotku společnosti a přirozené prostředí pro růst a blaho všech jejich členů, zejména dětí. Rodina musí mít nárok na potřebnou ochranu a takovou pomoc, aby mohla beze zbytku plnit svou úlohu ve společnosti. Hlavním posláním organizace [Anonymizováno] je podpora rodiny jako jedinečného institutu, ochrana práv rodiny jako celku, rodiče a dítěte jako jednotlivce. K důkazu byly provedeny rovněž stranou žalovanou předložené emaily, které si strany v minulosti mezi sebou vyměnily, kdy se jedná zejména o emaily mezi žalobkyní a manželem svědkyně [Anonymizováno], ze kterých se podává toliko pouze to, že žalobkyně zaslala žalované k podpisu žádost o členství v odborové organizaci a dále zaslala žalované plnou moc k zastupování v řízení [spisová značka]. V těchto emailech se neuvádí ničeho ohledně uzavření příkazní smlouvy založené ve spise na č. l. 6–7 ze dne 13. 1. 2021, dále pak si strany vyměňovaly prostřednictvím manžela svědkyně [Anonymizováno] informace ohledně probíhajícího soudního sporu, jakož i informace ohledně toho, jakým způsobem bude odvolán dar a podána žaloba. K důkazu byly rovněž provedeny SMS zprávy, které si vyměnila žalobkyně, respektive pan [Anonymizováno], se svědkyní [Anonymizováno], kdy se jedná o SMS zprávy založené ve spise na č. l. 117-125 (potažmo 74-78). V těchto SMS zprávách si svědkyně psala se žalobkyní ohledně průběhu civilního řízení, kdy je zde potvrzena ta skutečnost, že žalovaná měla podepsat přihlášku ke členství, jakož i plnou moc k zastupování. Dále pak se podává z SMS zpráv z 20. 11. 2020 a dále, že byla uhrazena záloha žalovanou ve výši 5 000 Kč a členský příspěvek ve výši 1 500 Kč, kdy tuto skutečnost potvrdila sama žalobkyně, kdy poděkovala za zaslanou zálohu ve výši 5 000 Kč. V následné komunikaci jdoucí od 6. 12. 2021 svědkyně uvedla, že nerozumí zálohové faktuře na částku 65 000 Kč, k čemuž žalobkyně uvedla, že byli úspěšní a běžná odměna za majetkové spory je procentuální ve výši 1-10 % z hodnoty věci, o kterou se soudí, což je běžná praxe, nic zvláštního. Na to svědkyně uvedla v SMS zprávě, že se žádný odhad nedělal a cena byla necelých 100 000 Kč, co je v rozsudku, tak 6 % nemůže dělat 65 000 Kč, kdy ještě navíc nepřišel rozsudek. Svědkyně pak následně uvedla, že nebylo nic ujednáno ohledně zaplacení takové částky a nikdo je na to neupozornil, že si bude žalobkyně dohadovat jinou cenu, než byla dána k soudu. Dále se nedělal ani soudní odhad, ani se byt neprodával a nekupoval, kdy je tam daný 93 000 Kč za převod lidového bytového družstva a jedná se o vrácení daru, tedy 93 000 Kč, které byla žalovaná povinna zaplatit své dceři. Svědkyně nesouhlasila s tím, aby žalovaná hradila další procenta jen proto, že si žalobkyně našla přibližnou hodnotu bytů, kdy nikdo nebere žalobkyni odměnu za zastupování a pomoc, ale toto chápe jako velký podraz vůči žalované s dovětkem, kde má důchodkyně pečující o vnuka brát takovéto peníze a vyhazovat je z okna. Na to žalobkyně uvedla, že sama svědkyně četla smlouvu a souhlasila, kdy žalobkyně získala žalované majetek zpět v hodnotě minimálně 2 000 000 Kč a v advokátní kanceláři by platila několikrát více. Svědkyně dále uvedla, že nikde nebylo ničeho uvedeno o tržní hodnotě bytu a stále se hovořilo jen o 93 000 Kč. K dotazu soudu svědkyně k této SMS komunikaci v rámci své svědecké výpovědi uvedla ve vztahu k tomu, zda měla či neměla smlouvu číst, jak se uvádí v SMS zprávách, že se stále bavili pouze o hodnotě 90 000 Kč, která představovala poplatek lidovému bytovému družstvu za to, že žalovaná dostala byt do vlastnictví, a kterou tedy musela žalovaná uhradit své dceři v řízení [Anonymizováno] [Anonymizováno], svědkyně uvedla, že žádnou smlouvu nečetla, četla pouze to, co posílala žalobkyně soudu, kdy se jedná zejména o žalobu v řízení [spisová značka]. Nicméně žádnou smlouvu nikdy nečetla a k dotazu soudu, zda někdy viděla příkazní smlouvu o poskytování právních služeb ze dne 13. 1. 2021, po nahlédnutí do této listiny uvedla, že tuto smlouvu nikdy neviděla. Žalobkyně rovněž žalované ani svědkyni nikdy smlouvu neposlala. Svědkyně dále potvrdila, že plnou moc, jakož i žádost o členství, předložili žalované k podpisu svědkyně a její bývalý manžel. K dotazu soudu svědkyně uvedla, že se obrátili na žalobkyni s žádostí o pomoc, kdy v minulosti žalovaná převedla byt na svou dceru a potřebovali vrátit byt zpět, respektive určit vlastnické právo zpět na žalobkyni v důsledku chování obdarované v rozporu s dobrými mravy k žalované. Na žalobkyni se obrátili z toho důvodu, že se žalovaná v té době nacházela ve finančních problémech, kdy se jedná o důchodkyni, její bývalý přítel na tom nebyl moc dobře a současně se v té době žalovaná starala o nezletilé dítě. Žalovaná s žalobkyní napřímo nekomunikovala, s žalobkyní komunikovala pouze svědkyně a její manžel. Sama žalovaná se s žalobkyní, respektive panem [Anonymizováno] viděla pouze u jednání Okresního soudu [adresa]-[Anonymizováno], v tam souzené věci a následně po skončení věci u žalované doma. Pokud jde o odměnu, pak se bavili pouze o zaplacení členských příspěvků. Po posledním jednání, kterého se žalované neúčastnila, ale účastnila se jej pouze svědkyně a žalobkyně, respektive pan [Anonymizováno], pan [Anonymizováno] požádal svědkyni, zda by bylo možné dostavit se do bydliště žalované za účelem podepsání cestovních dokladů, kdy tedy následně se jelo do domu paní žalované, kdy jí pan [Anonymizováno] dal podepsat nějaké papíry, kdy mluvil o cesťáku. Svědkyně však neviděla, co konkrétně žalovaná podepisovala, ale jednalo se o víc listin, s tím že pan [Anonymizováno] pouze ukazoval žalované, kde to má podepsat. K dotazu soudu uvozeného tím, že žalobkyně v průběhu řízení uváděla, že k podpisu smlouvy příkazní došlo za účasti svědkyně, svědkyně uvedla, že o žádné příkazní smlouvě vůbec nic neví, žádnou příkazní smlouvu nikdy neviděla, ani se o tom nikdy nebavili, po podpisu listin pan [Anonymizováno] odešel z domova žalované a následně začaly chodit faktury a následně se rozohnila komunikace mezi svědkyní a žalobkyní. Z obsahu SMS zpráv za období prosince 2021 se dále podává, že svědkyně sdělovala svůj názor ohledně toho, že nesouhlasí s úhradou zálohové faktury v plné výši, kdy například v SMS zprávě z 6. 12. 2021 uvádí, že stále bude jednat v zájmu její maminky, a tak jako žádala o pomoc žalobkyni ohledně toho, že maminku okradla [Anonymizováno] [Anonymizováno], nenechá ji okrást ani ze strany žalobkyně, neboť tohle bohužel zavání podvodem a zneužití důvěry starého člověka v nesnázích, jak již psala, když žalobkyně po ukončení soudu řekla, že bude náklady řízení vymáhat po prohrávající straně, tudíž sestře. Svědkyně, maminka s partnerem řekli, že vám to zaplatí, neboť z ní to nikdy nedostanete, a to z jejich dobré vůle a pocitu zavázání vám ohledně pomoci. Maminka mě na veškeré jednání zmocňovala za sebe vzhledem k jejímu věku, a to jste od začátku věděl, tohle jednání není vůči její osobě férové, neboť od začátku nebylo vysloveno ani slovo o tom, že budete žádat odměnu, vedle smyšlené výši jednané věci, máte doklady ceně dané a neměnné, tudíž nemůžete vyžadovat něco vámi smyšleného a tím chtít po lidech takto nehorázné platby. My vám dali důvěru a vy jste ji zklamal, tohle si nemůžete dovolit vůči lidem, jež vám důvěřovali a dali prakticky svůj život do vašich rukou.

9. Žalovaná v rámci svého účastnického výslechu uvedla, že s žalobkyní vůbec nekomunikovala, viděla až pana [Anonymizováno] u soudu ve věci [spisová značka]. Podruhé ho viděla, až když k ní přijel s tím, že jí byl oznámit, že v řízení vyhráli. Chtěl po ní podepsat nějaký cesťák a začal jí dávat papíry s tím, aby to rychle podepisovala. Neměl ty listiny vyplněné, jednalo se o nějaké papíry, které podepsala. Žalovaná si není vědoma toho, že by podepisovala nějakou příkazní smlouvu, nicméně na dotaz soudu uvedla, že podpis na příkazní smlouvě je jejím podpisem, nicméně tuto smlouvu nikdy neviděla. K dotazu soudu, jak se strany domluvily na odměně, zda žalovaná předpokládala, že budou poskytovány služby zadarmo, žalovaná uvedla, že bylo posláno 5 000 Kč a předtím 1 500 Kč. Následně ji pak přišlo vyúčtování na 60 000 Kč. Pokud jde o částečnou úhradu ve výši 30 000 Kč, pak tyto peníze poslala ze strachu. Celkem uhradila 36 500 Kč.

10. Žádné další důkazy nebyly prováděny, a to z toho důvodu, že soud dospěl k závěru o neunesení důkazního břemene žalobkyně. Soud tudíž neprovedl k důkazu neurčitě označené důkazy žalobkyně, kdy se jednalo o celý spis zdejšího soudu [spisová značka], dále nabídku realitní kanceláře prodej byt [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a dále pak odkazy na internetové stránky označené ve vyjádření žalobkyně na č. l.

102. Rovněž pak soud pro neurčitost a nedostatečná tvrzení neprováděl k důkazu ani nikým nevyplněné potvrzení o zaplacení členského příspěvku a tyto návrhy byly mimo jiné i pro nadbytečnost, tedy nikoliv jen pro neurčitost, zamítnuty. Pokud jde o důkazní návrhy strany žalované, pak strana žalovaná poté, co soud při jednání dne 3. 5. 2024 vyslovil svůj předběžný názor na projednávanou věc spočívající v tom, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní, netrvala na provádění dalších důkazů vztahujících se zejména k prokázání té skutečnosti, že žalobkyně poskytuje právní služby soustavně a opakovaně za úplatu, a proto soud tyto důkazy neprováděl.

11. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku platí, že výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 1 odst. 2 občanského zákoníku platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázaná jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob včetně práva na ochranu osobnosti.

12. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2430 občanského zákoníku platí, že příkazní smlouvu se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

14. Podle § 2438 odst. 1 platí, že příkazce se poskytne příkazníkovi odměnu byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.

15. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru o nedůvodnosti podané žaloby. Předně soud konstatuje, že pokud jde o mezi stranami spornou otázku zastupování žalované odborovou organizací, odkazuje se na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1797/2014 a Cpjn 202/2013 s odkazem na které zdejší soud uvádí, že zastupování žalované odborovou organizací bylo přípustné, když nešlo o spor mezi podnikateli či o povinné zastoupení advokátem.

16. Soud se zcela neztotožnil s tvrzeními žalobkyně o uznání dluhu žalovanou platbami ve výši 30 000 Kč a „další komunikací“, neboť žalobkyně jednak neunesla důkazní břemeno ohledně jejích tvrzení o uznání dluhu žalovanou „další komunikací“ či „žádostmi o splátkový kalendář“ (žádosti o splátkový kalendář navíc samy o sobě ničeho nenaznačují ničeho ohledně výslovného uznání dluhu), mělo-li by se pak jednat o uznání dluhu částečnými platbami (platbou zálohové faktury), pak ani z tohoto právního jednání nelze dovozovat uznání dluhu žalovanou. Je tomu tak proto, že k zálohové platbě došlo dne 23. 12. 2021, nicméně již předtím minimálně od 5. či 6. 12. 2021 existoval mezi stranami spor ohledně výše (a vůbec práva na zaplacení odměny) odměny, kdy svědkyně [Anonymizováno], která v té době jednala za žalovanou, odmítala zaplacení celé částky se sdělením, že si strany nikdy nesjednaly právo na zaplacení odměny ve výši 6 %. Pokud tedy následně žalovaná zaplatila částku ve výši 30 000 Kč, pak ale nelze z tohoto jejího právního jednání dovozovat, že došlo k uznání zbytku dluhu, kdy navíc i finální faktura byla vystavena až po vystavení zálohové faktury a částečné úhrady až dnem 26. 1. 2022. V tomto kontextu soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3543/2021, 23 Cdo 1336/2010, 23 Cdo 1137/2018 a 23 Cdo 3740/2018, ve kterých Nejvyšší soud dospěl k závěrům: „má-li částečné plnění dluhu představovat jeho konkludentní uznání ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z., musí být poskytnuto za takových okolností, že lze v konkrétním případě usuzovat na to, že jeho poskytnutím dlužník uznává i zbytek dluhu, např. plní-li dlužník částečně z povšechně známého závazkového vztahu, aniž by zpochybňoval jeho výši (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2019, sp. zn. 21 Cdo 6073/2017).“ V tomto konkrétním případě je zcela evidentní, že žalovaná prostřednictvím své dcery jasně projevila nesouhlas s výší nároku ještě před částečnou úhradou, pročež nelze její právní jednání posuzovat optikou ust. § 2054 občanského zákoníku. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně neunesla své důkazní břemeno ohledně uznání dluhu žalovanou, nedošlo k přesunu procesních břemen na stranu žalovanou, a žalobkyni tudíž v řízení tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně sjednání odměny v jí tvrzené výši a její přiměřenosti. Soud v tomto smyslu poskytl žalobkyni procesní poučení dle ust. § 118a odst.1, 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 118b o. s. ř. při ústním jednání dne 21. 2. 2024, na které soud tímto odkazuje (k tomu srov. str. 9 protokolu z ústního jednání ze dne 21. 2. 2024 či bod 5 tohoto rozsudku).

17. Žalobkyně v průběhu řízení tvrdila, že si se žalovanou sjednala právo na zaplacení odměny ve výši 6 % z hodnoty nemovitosti a v tomto rozsahu ji tížilo důkazní břemeno. Žalovaná sporovala tato tvrzení žalobkyně, když uváděla, že sice zřejmě mohla podepsat příkazní smlouvu, nicméně nebyla s jejím obsahem seznámena a nikdy se se žalobkyní o odměně nebavily, tato svá tvrzení prokazovala jednak emaily a SMS komunikací mezi žalobkyní a svědkyní [Anonymizováno], ze které skutečně ničeho o sjednání odměny v tvrzené výši nevyplývá, a dále pak mj. i výslechem svědkyně [Anonymizováno], která popřela, že by si strany, kdy sjednaly právo na zaplacení takové odměny. Tvrzení žalobkyně, že k podpisu smlouvy mělo dojít dne 13. 1. 2021 v domácnosti žalované za účasti žalované, její dcery a přítele, byla vyvrácena svědkyní [Anonymizováno], která popřela podpis smlouvy, a komunikací mezi stranami, ve které se ničeho ohledně uzavření smlouvy neuvádí. Soud tak na základě provedeného dokazování dovozuje pravděpodobným, že k podpisu smlouvy navzdory dataci uvedené ve smlouvě došlo pravděpodobně až po skončení civilního řízení. Na druhou stranu však soud uvádí, že sama žalovaná nepopřela, že by podpis na příkazní smlouvě byl jejím podpisem, pročež je nutné ze smlouvy vycházet, neseznámení se s obsahem smlouvy jde k tíži žalované. Žalobkyně však k prokázání svých tvrzení ohledně výše sjednané odměny označila k důkazu pouze příkazní smlouvu (ač byla soudem upozorněna na právní hodnocení tohoto neurčitého smluvního ujednání – viz str. 3 protokol z ústního jednání ze dne 21. 2. 2024), ze které však nevyplývá právo na zaplacení odměny ve výši 6 % z hodnoty nemovitosti, jak tvrdila žalobkyně, ale právo na zaplacení 6 % z hodnoty protistranou klientovi poskytnutého protiplnění, a je tak v rozporu s tvrzeními žalobkyně. V tomto kontextu je dále nutno mít na zřeteli, co bylo předmětem řízení ve věci [spisová značka] – určení vlastnického práva k nemovitosti, jejíž hodnota nebyla navíc v řízení zjišťována, nikoliv peněžité plnění. Jedná se tak o neurčitě sjednanou odměnu, kdy soud zastává ten názor, že 6 % z hodnoty protistranou klientovi poskytnutého protiplnění neznamená 6 % z hodnoty nemovitosti, jak tvrdila žalobkyně, a pokud tomu tak snad mělo být, bylo povinností žalobkyně tato svá tvrzení o takovéto vůli stran prokázat. Žalobkyně však k důkazu k prokázání této mezi účastníky sporné skutečnosti označila k důkazu vedle výslechu Svědkyně [Anonymizováno] (která tvrzení žalobkyně popírala) a [jméno FO] (kterého nebylo možno vyslechnout, neboť již zemřel) jen příkazní smlouvu. Žalobkyně tak neprokázala svá tvrzení o tom, že strany měly ujednat právo příkazníka na odměnu ve výši 6 % z hodnoty nemovitosti. Tato skutečnost již sama o sobě vede k zamítnutí žaloby pro neprokázání těchto žalobních tvrzení. Soud však spatřil v souzené věci ještě další dva důvody pro zamítnutí žaloby.

18. I v případě, kdy by takovéto ujednání o smluvní odměně bylo možné právně posoudit jako právo na zaplacení odměny ve výši 6 % z hodnoty nemovitosti, pak žalobkyně byla soudem vyzvána, aby prokázala svá tvrzení o hodnotě nemovitosti (tedy tvrzení vztahující se k výši odměny). V tomto kontextu soud uvádí, že se jedná nepochybně o otázku odbornou, kterou nelze zjišťovat listinami, které označila žalobkyně k důkazu (nabídkové inzerce, či jakési srovnávací metody nabídky realitního trhu). Žalobkyně však v tomto směru neučinila žádný tomu odpovídající důkazní návrh (vyjma internetových nabídek vztahujících se navíc k jiným nemovitostem). Žalobkyně tvrdila, že sama žalovaná si nechala nemovitost ocenit, avšak ani tato svá tvrzení po poučení soudu neprokázala. Neprokázání hodnoty nemovitosti, ze které je odvozována výše odměny, tak představuje druhý důvod pro zamítnutí žaloby.

19. Závěrem soud k třetímu důvodu vedoucímu k zamítnutí žaloby uvádí následující. Bylo-li by snad možno vycházet ze skutkových tvrzení žalobkyně ohledně práva na zaplacení odměny ve výši 6 % z hodnoty nemovitosti, za současného případného prokázání výše hodnoty nemovitosti, soud by takové právní jednání z úřední povinnosti posoudil absolutně neplatným pro jeho zcela zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. § 588 občanského zákoníku. V tomto případě naproti sobě stojí dvě strany, a to odborová organizace, která sama o sobě uvádí, že je prorodinnou občanskou organizací v České republice poskytující právní ochranu v souladu s platnými právními předpisy, jedná se o neziskovou organizaci, kdy veškeré její příjmy plynou z členských příspěvků, darů a odměn a jsou využívány na pomoc sociálně slabším občanům, kteří si zastoupení advokátem nemohou dovolit a kterým bylo odmítnuto poskytnutí bezplatné právní pomoci a na straně druhé stojí žalovaná v pozici důchodkyně, která je v té době odkázána pouze na starobní důchod, současně se stará o nezletilé dítě a jak mimo jiné vypověděla i svědkyně, v té době se obrátila na žalobkyni z toho důvodu, že neměla dostatek peněz na to, aby jí poskytoval právní služby advokát. Tedy osoba plně odpovídající popisu osob žalobkyní, kterým tato poskytuje služby a soud by tak dovozoval, že by tak mělo být činěno maximálně v rámci členských příspěvků, nikoliv v rámci vysokých odměn příkazníka. To vše navíc za situace, kdy z příkazní smlouvy dále vyplývá, že si strany měly sjednat (byť neurčitě – viz shora bod 17 tohoto rozsudku) právo na odměnu ve výši 6 % z hodnoty protistranou klientovi poskytnutého plnění, dále 2 000 Kč za každou započatou hodinu a dále pak i „přísudek“ (!). Takováto ujednání o odměně je s ohledem na osoby kontrahentů skutečně nutno hodnotit jako ujednání jsoucí v rozporu s dobrými mravy, kdy zcela jistě posláním odborové organizace, za kterou navíc vystupuje osoba bez právnického vzdělání, by neměla být vidina dosažení enormních zisků na úkor jejich členů, ale mělo by jím být právě poskytování pomoci svým členům (saturované maximálně v rámci řádně odsouhlasených členských příspěvků). Pokud jde o samotnou výši odměny, pak si soud nedovolí odpustit i poznámku o tom, že v řízení [spisová značka] nebyla zjišťována hodnota nemovitosti, a pokud by došlo v takovém případě k zastoupení advokátem, kterého by si sama žalovaná zvolila, nebo by jí byl za splnění podmínek § 138 o. s. ř. ustanoven soudem, pak nutno k tomuto uvést, že odměna za jeden úkon právní služby advokáta by představovala částku ve výši 3 100 Kč s ohledem na to, že nebyla zjištěna hodnota nemovitosti, tj. za 5 úkonů právní služby, které byly v tam souzeném případě poskytnuty, by případná odměna advokáta činila 15 500 Kč, nikoliv částka takřka desetinásobná blížící se 150 000 Kč, jako je tomu v souzeném případě. Ujednání o odměně, které učinily strany v tomto případě, musí být posouzeno absolutně neplatným z důvodu jeho zcela zjevného rozporu s dobrými mravy a soud by mu proto odmítl poskytnout jakoukoliv právní ochranu v případě, kdy by žalobkyně prokázala svá tvrzení o výši odměny a hodnotě nemovitosti (viz shora body 17 a 18 tohoto rozsudku). Ujednání o odměně jsoucí v rozporu s dobrými mravy je dále umocněno sjednáním dalších dvou typů odměn uvedených v bodech 2. 1. písm. a) a 2. 2 příkazní smlouvy. Žalobkyně by měla své potřeby, pokud je jejím účelem skutečně poskytování ochrany slabším občanům, saturovat maximálně formou členských příspěvků, a nikoliv formou uzavírání příkazních smluv s nemravně vysokými odměnami, čehož si musí být žalobkyně navíc i vědoma, pokud ve svých podáních opakovaně uvádí, že nevznikla za účelem dosahování zisku, avšak zjištění vyvstalá na povrch v tomto řízení napovídají o pravém opaku.

20. Ustanovení § 2438 občanského zákoníku dále uvádí, že právo na odměnu u příkazní smlouvy vzniká pouze v případě, pokud byla odměna ujednána, nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Soud posoudil ujednání účastnic o odměně absolutně neplatným právním jednáním, ke kterému se nepřihlíží, pročež nastává shodná situace, jako kdyby odměna nebyla ujednána vůbec. Současně nelze s ohledem na žalobkyní proklamovanou povahu, účel a poslání odborové organizace v žádném případě dovodit obvyklost odměn u odborů (sama žalobkyně navíc uvedla, že odměna byla sjednána pouze v tomto případě, což samo o sobě vylučuje obvyklost sjednávání odměn), když se nejedná o formu podnikatelské činnosti, jak navíc žalobkyně opakovaně připouští ve svých podáních (viz č. l. 37). Navíc by se v takovém případě jednalo o zakázané podnikatelství (§ 1 odst. 2 a § 2 zákona o advokacii), a tedy na příkaz by bylo nutno nahlížet jako na en bloc neplatnou smlouvu. S ohledem na absolutní neplatnost ujednání o odměně ve výši 6 % z hodnoty poskytnutého plnění se na takové právní jednání hledí, jako by nebylo vůbec učiněno, tj. finguje se, že právně jednáno nebylo. Neplatné právní jednání tedy nemá žádné právní následky, a to bez ohledu na to, zda tato neplatnost byla či nebyla posuzována soudem.

21. Za daného stavu, kdy žalobkyně neunesla své důkazní břemeno ohledně hodnoty nemovitosti (bod 18 tohoto rozsudku), dále pak ani neprokázala svá tvrzení o tom, že bylo ujednáno právo na zaplacení 6 % z hodnoty nemovitosti (bod 17 tohoto rozsudku), když bylo prokázáno pouze toliko to, že mělo být ujednáno právo na zaplacení 6 % z klientem poskytnutého protiplnění, kdy se však jednalo o určení vlastnického práva k nemovitosti, ve kterém by maximální přiměřená výše odměny, pokud by v řízení navíc zastupoval (řádně pojištěný) advokát, představovala částku 15 500 Kč (s vědomím toho, že žalovaná již minimálně 30 000 Kč na odměnu uhradila), avšak v tomto případě se mělo jednat o částky mnohonásobně vyšší, z čehož soud dovozuje absolutní neplatnost ujednání o odměně (bod 19 tohoto rozsudku), dospěl soud k závěru o nedůvodnosti podané žaloby a žalobu v celém rozsahu zamítl výrok I.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45 012 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 119 400 Kč sestávající z částky 5 900 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1 x převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 20. 9. 2023, vyjádření ze dne 24. 1. 2024, vyjádření na výzvu soudu po poučení dle ust. § 118a ve spojení s ust. § 118b o. s. ř. a 2 x účast na jednání dne 21. 2. 2024 a 3. 5. 2024) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 37 200 Kč ve výši 7 812 Kč. Soud nepřiznal žalované odměnu za zastupování za úkon ze dne 15. 3. 2022 spočívající ve vyjádření žalované k předžalobní výzvě, neboť tento byl učiněn před zahájením soudního řízení. Soud rovněž nepřiznal žalované odměnu za vyjádření ze dne 18. 4. 2024, neboť jím žalovaná toliko jen oznamovala soudu, že svědek zemřel, pročež nebude možné provést výslech svědka, a jedná se tak o náklad nikoliv potřebný k účelnému uplatňování práva ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.