37 A 33/2023 – 38

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci žalobce: T. H. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně se sídlem Legerova 148, Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 10. 2023, č. j. 174489/2020/KUSK, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Městský úřad Mnichovo Hradiště rozhodnutím ze dne 2. 9. 2020, č. j. MH–OD/10889/2020–8, zamítl žalobcovy námitky proti záznamu 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče a provedený záznam 12 bodů ke dni 7. 9. 2018 potvrdil.

2. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl žalobcovo odvolání a rozhodnutí městského úřadu potvrdil.

3. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Žaloba 4. Žalobce namítá, že žalovaný ignoroval předložené důkazy a návrhy. Nesouhlasí s žalovaným, že v námitkovém řízení nelze důkladně zkoumat kvalitu a formální správnost jednotlivých pokutových bloků. Poukázal na to, že pro některé správní orgány to je běžnou správní praxí, což doložil anonymizovanými rozhodnutími Městského úřadu Hlučín a Krajského úřadu Jihočeského kraje vydaných v odlišných námitkových řízeních. Žalobce poukazuje na zásadu legitimního očekávání, podle níž by měla u čtrnácti krajských úřadů v České republice existovat srovnatelná rozhodovací praxe. Je nepřípustné, aby týž správní orgán s odlišnou místní působností rozhodoval diametrálně odlišně, neboť to popírá princip rovnosti před zákonem.

5. Podle žalobce jednotlivé podklady (pokutové bloky) nejsou způsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Odmítl názor žalovaného, že není na místě je přezkoumávat a že jedinými relevantními důkazy jsou oznámení od policie, že žalobce spáchal přestupek, který s ním byl projednán a bylo vydáno rozhodnutí v blokovém, resp. příkazním řízení. Takové oznámení totiž není dostatečným důkazem a je třeba je vždy podložit i příslušným rozhodnutím; v opačném případě hrozí, že bude rozhodnutí založeno na pochybení nebo zvůli správního orgánu. Žalobce souhlasí s tím, že blokové řízení a rozhodnutí v něm vydaná mají svá specifika. Ta nicméně nemohou omluvit zjevné nedostatky v rozhodnutích. I z takového rozhodnutí musí být patrné údaje o přestupci, místu a době spáchání přestupku a o povinnosti, kterou přestupce porušil. To, že žalobce pokutový blok podepsal, neznamená, že potvrzuje jeho úplnost a správnost.

6. Obecně žalobce namítá, že pokutový blok má obsahovat informaci, k jakému přestupku mělo dojít, přičemž nelze akceptovat užívání nesrozumitelných zkratek. Pouze ze slov „rychlost“ případně „rychlost v obci“, či ze zkratek „R“ nebo „RJ“ nelze dovodit, jaká skutková podstata měla být naplněna. Tedy zda šlo o nedodržení maximální povolené rychlosti v obci podle § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), o nedodržení maximální povolené rychlosti mimo obec podle § 18 odst. 3 tohoto zákona, nebo o nedodržení maximální povolené rychlosti stanovené dopravní značkou ve smyslu § 4 písm. c) téhož zákona. Rovněž ze slov „neužil bezpečnostní pásy“, „nepřipoután bezp. pásem“, „nepřipoután BP“ případně „pásy“ není zřejmé, zda tuto povinnost vyplývající z § 6 odst. 1 písm. a) , porušil přestupce skutečně coby řidič motorového vozidla (spáchání tohoto přestupku spolujezdcem není předmětem bodového postihu). Dále musí být z pokutového bloku zřejmé, kde a kdy přesně mělo k přestupku dojít, aby bylo možno vyloučit, že se přestupek stal mimo pozemní komunikaci, a tedy, zda má být přestupek řešen podle zákona o silničním provozu, nebo podle jiných zákonů. Údaje v rozhodnutí musí být uvedeny čitelně a srozumitelně, aby mohlo být rozhodnutí vůbec přezkoumáno. Dále žalobce ve vztahu ke všem šesti pokutovým (příkazovým) blokům zpochybňuje jednoznačné vymezení osoby přestupce, místa, doby a jednání samotného, právní kvalifikace, výše finanční sankce a místa, kde bylo rozhodnutí vydáno.

7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že byl povinen zkoumat pouze správnost evidence bodů, tedy to, zda byl záznam bodů proveden na základě pravomocného rozhodnutí o přestupku a zda byl za jednotlivé přestupky zapsán správný počet bodů. Nezkoumá se zákonnost a správnost těchto rozhodnutí, neboť ta se u pravomocných rozhodnutí presumuje, nejsou–li soudem zrušena jako nezákonná nebo prohlášena za nicotná. Městský úřad si vyžádal jako podklad pro rozhodnutí originály pravomocných rozhodnutí. Záznamy bodů byly provedeny v souladu s oznámeními o uložení blokové pokuty. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí dostatečným způsobem věnoval otázce, zda ve správním spisu založené podklady, na základě nichž byl proveden záznam bodů, obsahují všechny podstatné náležitosti. Všechny žalobní námitky proto považuje za nedůvodné a navrhuje zamítnutí žaloby. Posouzení žaloby 8. Soud na základě včas podané a přípustné žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu napadených výroků a uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), jimiž je vázán. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. O žalobě rozhodl soud podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání. Souhlas účastníků s tímto postupem se předpokládá, neboť ani na výzvu soudu nesdělili, že by s rozhodnutím věci bez jednání nesouhlasili.

9. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu „[n]esouhlasí–li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.“ Podle odst. 3 téhož ustanovení „[s]hledá–li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.“ 10. Soud úvodem poznamenává (v případě žalobců zastoupených advokátem JUDr. Radkem Bechyně tak činí již poněkolikáté), že žaloba obsahuje v převážné většině žalobní body bez dostatečné míry individualizace a vztahu ke konkrétnímu případu. Žalobce poměrně podrobně namítá nedostatky náležitostí všech pokutových (příkazových) bloků, ačkoliv takovéto nedostatky zjevně nevykazují (např. žalobce ve vztahu k příkazovému bloku ze dne 7. 9. 2018 namítá, že neobsahuje údaj o čase a datu spáchání přestupku, ačkoli datum a čas s přesností na minuty jsou v něm uvedeny, stejně jako jsou zde přesně a čitelně, na rozdíl o toho, co tvrdí žalobce, uvedeny veškeré nutné údaje o žalobci). Lze se proto domnívat, že jednotlivé námitky vůči pokutovým blokům míří takřka „naslepo“. Soudu je známo, že žalobcův zástupce používá formulářové typy žalob se stále stejnými formulacemi. Soud proto zdůrazňuje závěry rozšířeného senátu uvedené v rozsudku ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 – 78, č. 2162/2011 Sb. NSS, podle nějž „míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej, není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty.“ Skutečnost, že žalobní tvrzení o tom, jaké formulace jsou užity v jednotlivých pokutových (příkazových) blocích, jsou v mnoha případech přinejmenším nepřesná, kusá, vytržená z kontextu, ne–li dokonce lživá, pak vyvolává závažné pochybnosti o tom, zda se žalobce skutečně domáhá ochrany svých práv, nebo zda pouze zneužívá procesní právo podat žalobu s vidinou, že by mohly být přiznáním odkladného účinku žalobě suspendovány účinky napadeného rozhodnutí. Zástupci žalobce, jenž žalobu sepsal a který je advokátem, soud přitom již v minulosti připomněl (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2019, č. j. 45 A 103/2017– 36), že – ať už ho k tomuto svéráznému pojímání žalob vede záměr, nebo zda jde pouze o důsledek ledabylosti – dle čl. 17 odst. 2 etického kodexu advokátů (usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997 Věstníku) nesmí advokát ani na příkaz klienta uvádět v řízení údaje, o nichž ví, že jsou nepravdivé nebo klamavé.

11. K meritu věci soud dále konstatuje, že otázkou přezkumu podkladů pro záznam bodů v registru řidičů se správní soudy již opakovaně zabývaly (srov. např. rozsudky NSS ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 – 44, ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013 – 16, ze dne 6. 6. 2018, č. j. 10 As 141/2018 – 40, ze dne 26. 9. 2019, č. j. 3 As 298/2017 – 23, ze dne 10. 12. 2019, č. j. 1 As 415/2019 – 32, ze dne 19. 6. 2020, č. j. 5 As 187/2017 – 62, nebo ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 As 20/2019 – 42). Ustálená judikatura důsledně rozlišuje na jedné straně řízení o jednotlivých přestupcích (v podobě blokového, resp. příkazního či standardního přestupkového řízení) oproti řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Předměty těchto řízení jsou totiž odlišné. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na jejichž základě byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je. V projednávané věci soud neshledal žádný důvod, aby se od dosavadní rozhodovací praxe odchýlil.

12. Jde–li o zpochybnění skutečností obsažených v oznámeních policie o uložení pokuty za přestupek, na jejichž základě bylo provedeno hodnocení dosaženého počtu bodů a jejich následný záznam (např. pochybnosti o tom, zda byl s účastníkem skutečně projednán přestupek v blokovém, resp. příkazním řízení), je třeba, aby správní orgán v uvedeném případě vyžádal další důkazy, např. v podobě příslušných částí pokutového (příkazového) bloku, které by prokázaly, že přestupek byl s účastníkem v blokovém (příkazním) řízení skutečně projednán, a tedy že existuje právní podklad pro provedení záznamu v registru řidičů (srov. rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010 – 76, č. 2145/2010 Sb. NSS).

13. V posuzované věci správní orgány postupovaly v souladu s uvedenou judikaturou a vyžádaly si kopie příslušných pokutových a příkazových bloků. Postavily tak najisto, že údaje uvedené v evidenční kartě žalobce odpovídají skutečnostem uvedeným v pokutových (příkazových) blocích, na jejichž základě byly body zaznamenány. Správní orgány ověřily, že skutky byly se žalobcem projednány v blokovém řízení, resp. příkazním řízení, že ve všech případech bylo řízení pravomocně ukončeno řádně a úplně vyplněným pokutovým, resp. příkazovým blokem a že žalobce pokutové (příkazové) bloky převzal a vše stvrdil svým podpisem (srov. náležitosti pokutového bloku podle § 85 odst. 4 zákona o přestupcích, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku, a náležitosti příkazového bloku podle § 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku). Vzhledem k tomu neobstojí tvrzení žalobce, že se správní orgány nezabývaly způsobilostí jednotlivých bloků jako podkladů pro záznam bodů do evidenční karty řidiče.

14. Námitkami, ve kterých přestupce upozorňuje na formální nedostatky pokutových a příkazových bloků, se mohou správní orgány zabývat pouze do té míry, v jaké mohou zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam. Namítaná pochybení musí být natolik závažná, že oznámení či rozhodnutí podle § 123b zákona o silničním provozu nelze jako podklad pro zápis vůbec použít, např. z důvodu jeho nesrozumitelnosti či dokonce nicotnosti (srov. např. rozsudky NSS ze dne 30. 5. 2011, č. j. 2 As 19/2011 – 87, nebo ze dne 26. 5. 2016, č. j. 7 As 63/2016 – 49). Při zohlednění specifik blokového, resp. příkazního řízení je však možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014 – 39). Podstatné je, aby konkrétní jednání přestupce bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. V tomto rozsahu soud provedl přezkum náležitostí žalobcem zpochybňovaných pokutových, resp. příkazových bloků.

15. Soud při tomto přezkumu neshledal důvod odchýlit se od právního názoru vysloveného v rozsudku ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39, ve kterém NSS uvedl: „Dovozuje–li stěžovatel, že z hlediska formálních náležitostí se v případě pokutového bloku uplatní stupeň přísnosti v tom směru, že chybí–li některá z nich, nenastávají jeho účinky, a proto ani nemůže být podkladem pro zápis bodů, Nejvyšší správní soud se s tímto názorem neztotožňuje. Ne vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. […] s rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje § 84 a násl. zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane–li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou–li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Nelze tedy dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude–li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazu na ustanovení zákona o silničním provozu a zákona o přestupcích, který stanoví porušenou povinnost.“ 16. Z příkazového bloku ze dne 7. 9. 2018 vyplývá, že žalobce (identifikován jménem, datem narození, adresou místa trvalého pobytu, číslem občanského a řidičského průkazu) dne 7. 9. 2018 v 8:13 hod., v ulici Novoveské v Jablonci nad Nisou, jako řidič vozidla A. (X) jel rychlostí 84 km/h (resp. 81 km/h po zohlednění tolerance), přestože maximální povolená rychlost v obci je 50 km/h. Přestupkové jednání bylo popsáno slovy „překročení rychlosti 84/81 km/h/50“. Takový popis je v souvislosti s odkazem na § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu srozumitelný. Právní kvalifikace ve formátu „§125c/1f4“ zákona o silničním provozu je také srozumitelná. Celková výše uložené pokuty (1 000 Kč) je uvedena jak číselně, tak slovy. Je uvedeno místo vydání bloku, datum jeho vydání, podpis oprávněné osoby a údaje o této osobě (osobní číslo). Žalobce blok podepsal, podpis je zcela zřetelný a je uvedeno též datum převzetí bloku.

17. Z příkazového bloku ze dne 7. 2. 2018 vyplývá, že žalobce (identifikován jménem, datem narození, adresou místa trvalého pobytu, číslem občanského průkazu) dne 7. 2. 2018 v 17:05 hod. v Mnichově Hradišti, v ulici Víta Nejedlého jako řidič osobního automobilu nebyl připoután bezpečnostním pásem, čímž porušil § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, a spáchal tak přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona (v příkazovém bloku uvedeno „125c/1k“, což soud považuje za dostatečně srozumitelné). Celková výše uložené pokuty (200 Kč) je uvedena jak číselně, tak slovy. Je uvedeno místo vydání bloku, datum jeho vydání, podpis oprávněné osoby a údaje o této osobě (osobní číslo). Žalobce blok podepsal, podpis je zcela zřetelný a je uvedeno též datum převzetí bloku.

18. Z pokutového bloku ze dne 11. 2. 2016 vyplývá, že žalobce (identifikován jménem, rodným číslem, datem narození, adresou místa pobytu a číslem občanského průkazu) dne 11. 2. 2016 ve 14:20 hod. v Mnichově Hradišti, v ulici Klášterská u stadionu jel osobním automobilem M. B. V. (X) a nebyl připoután. V případě tohoto pokutového bloku je v položce určené pro právní kvalifikaci přestupku nesprávně uveden § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, který je ustanovením, které žalobce jako řidič nepřipoutaný při jízdě bezpečnostním pásem porušil. Tato skutečnost však nemá vliv na použitelnost pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů. Vyplývá z něj totiž kdo, kdy, kde a jak spáchal jaký přestupek a jaký trest mu za něj byl uložen. Opomenutí spočívající v neuvedení právní kvalifikace [§ 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu] nevyvolává v kontextu dalších informací uvedených v pokutovém bloku žádné pochyby o tom, že žalobce spáchal přestupek spočívající v nepřipoutání se bezpečnostním pásem při řízení vozidla. Nelze přisvědčit názoru, že by z pouhého odkazu na § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu nebylo možné dovodit, že je žalobci kladeno za vinu nepřipoutání se bezpečnostními pásy na místě řidiče, které je jako jediné trestné. Právě naopak, z uvedení tohoto odkazu právě takové jednání vyplývá, neboť by logicky nebyl důvod na toto ustanovení stanovící povinnost pro řidiče odkazovat, pokud by žalobce v dané věci nebyl řidičem. Celková výše uložené pokuty (100 Kč) je uvedena jak číselně, tak slovy. Je uvedeno místo vydání bloku, datum jeho vydání, podpis oprávněné osoby a údaje o této osobě (jméno a osobní číslo). Žalobce blok podepsal, podpis je zcela zřetelný a je uvedeno též datum převzetí bloku.

19. Z pokutového bloku ze dne 24. 6. 2015 vyplývá, že žalobce (identifikován jménem, rodným číslem, adresou místa pobytu a číslem občanského i řidičského průkazu) dne 29. 5. 2015 v 15:18 hod. na silnici č. R10, na 60. km směr Liberec, mimo obec jel rychlostí 153 km/h (resp. 148 km/h po zohlednění tolerance), čímž porušil § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu. Přestupkové jednání bylo popsáno slovy „překročil rychlost mimo obec 130/153/148 km/hod.“. Takový popis je v souvislosti s odkazem na § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu zcela srozumitelný. Z uvedeného je v daném kontextu zřejmé, že žalobce jel mimo obec v místě s maximální dovolenou rychlostí 130 km/hod rychlostí 148 km/h. Právní kvalifikace ve formátu „§125c1f4“ zákona o silničním provozu je také srozumitelná. Celková výše uložené pokuty (500 Kč) je uvedena jak číselně, tak slovy. Je uvedeno místo vydání bloku, datum jeho vydání, podpis oprávněné osoby a údaje o této osobě (jméno a osobní číslo). Žalobce blok podepsal, podpis je zcela zřetelný a je uvedeno též datum převzetí bloku.

20. Z pokutového bloku ze dne 9. 4. 2015 (žalobce nesprávně uvádí 4. 4. 2015) vyplývá, že žalobce (identifikován jménem, rodným číslem, adresou místa pobytu a číslem občanského i řidičského průkazu) dne 9. 4. 2015 v 9:00 hod. na ulici Jiráskova v Mnichově Hradišti řídil osobní automobil a při jízdě nebyl připoután bezpečnostním pásem, čímž porušil § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, a spáchal tak přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona (v pokutovém bloku uvedeno „125c/1k“, což soud považuje za dostatečně srozumitelné). Celková výše uložené pokuty (100 Kč) je uvedena jak číselně, tak slovy. Je uvedeno místo vydání bloku, datum jeho vydání, podpis oprávněné osoby a údaje o této osobě (jméno a osobní číslo). Žalobce blok podepsal, podpis je zcela zřetelný a je uvedeno též datum převzetí bloku.

21. Z pokutového bloku ze dne 27. 10. 2014 vyplývá, že žalobce (identifikován jménem, rodným číslem, adresou místa pobytu a číslem občanského průkazu) dne 27. 10. 2014 v 9:55 hod. v Bezděčíně držel v ruce za jízdy telefonní přístroj, čímž porušil § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, a dopustil se tak přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o silničním provozu (v pokutovém bloku uvedeno „125c/1F1“, což soud považuje za dostatečně srozumitelné). Celková výše uložené pokuty (200 Kč) je uvedena jak číselně, tak slovy. Je uvedeno místo vydání bloku, datum jeho vydání, podpis oprávněné osoby a údaje o této osobě (jméno a osobní číslo). Žalobce blok podepsal, podpis je zcela zřetelný a je uvedeno též datum převzetí bloku.

22. Soud shrnuje, že žalobní námitky vztahující se k formálním a obsahovým náležitostem pokutových bloků nejsou důvodné. Osoba přestupce (žalobce) je ve všech případech identifikována jménem, rodným číslem/datem narození a číslem občanského a/nebo řidičského průkazu. Údaje jsou vždy čitelné. Vždy je také uvedena doba spáchání (den i přesný čas), místo (názvem obce, případně i konkrétní ulicí, nebo označením silnice, směru a daného kilometru) a dostatečně konkrétně je popsáno i přestupkové jednání (slovním popisem, a to bez jakýchkoli nesrozumitelných zkratek, včetně označení porušené právní povinnosti odkazem na konkrétní ustanovení zákona o silničním provozu). Pokutové (příkazové) bloky též obsahují přesnou a srozumitelnou právní kvalifikaci přestupkového jednání včetně uvedení konkrétního paragrafu, odstavce, písmene a bodu zákona o silničním provozu (to s výjimkou bloku ze dne 11. 2. 2016, v jehož případě, jak soud uvedl již shora, nemá toto opomenutí vliv na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro záznam bodů). Tyto údaje jsou vždy bez problémů čitelné. I výše uložené pokuty je vždy čitelně uvedena a číselné i slovní vyjádření vždy korespondují. Ve všech případech je uvedeno místo vydání bloku, údaje o oprávněné osobě i její podpis, datum převzetí bloku žalobcem i jeho zřetelný podpis.

23. Co se týká předložených rozhodnutí jiných správních orgánů, konstatuje soud, že v nich správní orgány hodnotily pokutové bloky po obsahové a formální stránce silně formalisticky. Podle přesvědčení soudu je takový přístup v rozporu s judikaturou, která zapovídá posuzovat pokutové bloky rigidně a naopak zavazuje správní orgány – je–li v celkovém kontextu povaha přestupku srozumitelná – akceptovat v pokutových blocích i stručné a zkratkovité formulace. Tento názor přitom NSS vyslovil již v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012–20, a obdobně v rozsudku ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39. S žalobcem lze souhlasit potud, že správní orgány napříč Českou republikou by měly rozhodovat v obdobných případech obdobně, aby byla zaručena rovnost všech lidí před zákonem. Ke sjednocování správní praxe však slouží právě judikatura správních soudů, k níž by měly správní orgány přihlížet a respektovat závěry v ní vyslovené i v případě, kdy nejsou ze zákona vázány názorem uvedeným ve zrušujícím rozsudku ve smyslu § 78 odst. 5 s. ř. s. Chybný postup jiného správního orgánu nemůže vyústit v požadavek žalobce, aby i žalovaný – postupující v souladu se zákonem a judikatorní praxí – postupoval chybně. Takový postup by byl zcela kontraproduktivní. Naopak je namístě, aby se kultivovala správní praxe těch správních orgánů, které dosud závěry vyplývající z judikatury nerespektují. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 24. S ohledem na shora uvedené závěry soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Žalovanému, který byl naopak plně úspěšný, náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení

Vymezení věci Žaloba Posouzení žaloby Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení