37 A 83/2025 – 48

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Kryštofa Horna, soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové a soudce Jana Peroutky ve věci žalobkyně: H. Š. trvale pobytem X zastoupená advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 9. 2025, č. j. 110903/2025/KUSK/OSŽSP/ZAV, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci a dosavadní průběh řízení 1. Městský úřad Kutná Hora (dále jen „správní orgán prvního stupně“) dne 26. 4. 2024 podle § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), oznámil žalobkyni, že ke dni 19. 4. 2024 dosáhla 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče zaznamenávaném v registru řidičů a současně ji vyzval, aby do 5 pracovních dnů od doručení tohoto oznámení odevzdala řidičský průkaz s tím, že uplynutím uvedené lhůty pozbývá řidičské oprávnění. K oznámení přiložil výpis z bodového hodnocení řidiče ze dne 26. 4. 2024.

2. Žalobkyně podala dne 14. 5. 2024 námitky proti záznamům bodů, kterými dosáhla celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče. Navrhla, aby si správní orgán prvního stupně vyžádal rozhodnutí o přestupcích, na jejichž základě byly záznamy provedeny, a to za účelem posouzení způsobilosti těchto podkladů pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče.

3. Správní orgán prvního stupně do spisu založil podklady vyžádané od příslušných policejních orgánů, a to fotokopie bloku na pokutu na místě zaplacenou č. C1954897 ze dne 3. 2. 2022 (dále jen „příkazový blok ze dne 3. 2. 2022“), bloku na pokutu na místě zaplacenou č. S2616519 ze dne 5. 4. 2022 (dále jen „příkazový blok ze dne 5. 4. 2022“), bloku na pokutu na místě nezaplacenou č. B0741267 ze dne 10. 11. 2022 (dále jen „příkazový blok ze dne 10. 11. 2022“), bloku na pokutu na místě zaplacenou č. J0016975 ze dne 31. 5. 2023 (dále jen „příkazový blok ze dne 31. 5. 2023“), bloku na pokutu na místě zaplacenou č. S2648094 ze dne 17. 12. 2023 (dále jen „příkazový blok ze dne 17. 12. 2023“) a bloku na pokutu na místě zaplacenou č. J3103729 ze dne 19. 4. 2024 (dále jen „příkazový blok ze dne 19. 4. 2024“).

4. Součástí správního spisu je výpis z bodového hodnocení řidiče ze dne 26. 4. 2024, z něhož mj. vyplývá, že – dne 19. 4. 2024 byly žalobkyni zaznamenány 2 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, – dne 17. 12. 2023 byly žalobkyni zaznamenány 2 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o silničním provozu, – dne 31. 5. 2023 byly žalobkyni zaznamenány 2 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o silničním provozu, – dne 10. 11. 2022 byly žalobkyni zaznamenány 2 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, – dne 5. 4. 2022 byly žalobkyni zaznamenány 2 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu a – dne 3. 2. 2022 byly žalobkyni zaznamenány 2 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o silničním provozu.

5. Součástí správního spisu jsou oznámení o uložení pokut příkazem na místě a kopie pokutových bloků, které se vztahují k přestupkům, jichž se žalobkyně dopustila ve dnech 3. 2. 2022, 5. 4. 2022, 10. 11. 2022, 31. 5. 2023, 17. 12. 2023 a 19. 4. 2024.

6. Žalobkyně ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 6. 5. 2025 obecně uvedla, jaké náležitosti by měly příkazové bloky obsahovat a jakým způsobem je nutné je v blocích zaznamenat, aby mohly být na jejich základě provedeny záznamy bodů. Bez vazby na konkrétní obsah příkazových bloků citovala rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a Krajského úřadu Jihočeského kraje, ve kterých měly být obdobné podklady shledány nezpůsobilými. Podle žalobkyně mají správní orgány z úřední činnosti ctít princip předvídatelnosti, a mají tedy povinnost posuzovat obdobné případy totožně. Následně žádala o posouzení způsobilosti jednotlivých příkazových bloků pro zápis bodů do bodového hodnocení, a to zejména příkazového bloku ze dne 10. 11. 2022, u kterého uvedla, že v kolonce č. 5 není čitelný čas, místo ani způsob spáchání přestupku a v kolonce č. 12 je uveden chybný datum podpisu 10. 12. 2022 namísto správného 10. 11. 2022.

7. Správní orgán prvního stupně rozhodnutím ze dne 30. 5. 2025, č. j. MKH/043669/2025 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), podle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu zamítl námitky žalobkyně proti záznamu 2 bodů ke dni 3. 2. 2022, 2 bodů ke dni 5. 4. 2022, 2 bodů ke dni 10. 11. 2022, 2 bodů ke dni 31. 5. 2023, 2 bodů ke dni 17. 12. 2023 a 2 bodů ke dni 19. 4. 2024 a provedené záznamy potvrdil. Všechny příkazové bloky shledal způsobilými podklady pro zápisy bodů do bodového hodnocení řidiče. Zvlášť se zabýval příkazovým blokem ze dne 10. 11. 2022, který zhodnotil tak, že je sice vyplněn ne příliš čitelným písmem a technická kvalita jeho ofocení skenerem je nízká, avšak po zesílení kontur rukopisu, resp. zvýraznění sytosti barev počítačovým programem je možné z příkazového bloku vyčíst dostatečně konkretizovaný popis místa, času a skutku, který odpovídá čitelně uvedené právní kvalifikaci. Datum podpisu žalobkyně na příkazovém bloku je uvedeno správně 10. 11. 2022. Ve vztahu ke zbylým příkazovým blokům s ohledem na obecnost námitek žalobkyně pouze shrnul, že obsahují všechny podstatné náležitosti, a proto také představují způsobilý podklad pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče.

8. Žalobkyně podala proti prvostupňovému rozhodnutí nejprve blanketní odvolání, které následně obsáhle doplnila o námitky shodné, jaké uvedla v žalobě.

9. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) odvolání žalobkyně zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žalovaný dospěl k závěru, že správní orgán prvního stupně postupoval po procesní i věcné stránce správně a v souladu se zákonem a odvolání proto není důvodné. Žalovaný shrnul, příp. citoval obsah všech příkazových bloků a podrobně zhodnotil, že všechny v dostatečně čitelné a srozumitelné formě obsahují veškeré náležitosti požadované § 92 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném do 31. 12. 2024, a jejich obsah není v rozporu s oznámeními o uložení příkazu na místě ani výpisem z bodového hodnocení řidiče. Veškeré body byly zaznamenány v souladu s přílohou zákona o silničním provozu a jejich počty odpovídají jednotlivým protiprávním jednání spáchaným žalobkyní. Proto uzavřel, že všechny dotčené příkazové bloky jsou způsobilým podkladem pro zápis do bodového hodnocení žalobkyně. Žaloba 10. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Namítá, že jednotlivé podklady (příkazové bloky) nejsou způsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Odmítá názor žalovaného, že není namístě je přezkoumávat a že jedinými relevantními důkazy jsou oznámení od policie, že žalobkyně spáchala přestupek, který s ní byl projednán, a bylo vydáno rozhodnutí v blokovém, resp. příkazním řízení. Takové oznámení totiž není dostatečným důkazem a je třeba je vždy podložit i příslušným rozhodnutím; v opačném případě hrozí, že bude rozhodnutí založeno na pochybení nebo zvůli správního orgánu. Žalobkyně souhlasí s tím, že blokové řízení a rozhodnutí v něm vydaná mají svá specifika. Ta nicméně nemohou omluvit zjevné nedostatky v rozhodnutích. I z takového rozhodnutí musí být patrné údaje o přestupci, místu a době spáchání přestupku a o povinnosti, kterou přestupce porušil. To, že žalobkyně pokutový blok podepsala, neznamená, že potvrzuje jeho úplnost a správnost. Na to musí dbát správní orgán, jehož povinnosti nelze přenášet na přestupce, který je nadto zpravidla právním laikem.

11. Konkrétně žalobkyně namítá, že z pokutového bloku musí být zřejmé, kde přesně došlo k přestupku a zda to bylo na soukromém pozemku či na pozemní komunikaci, což je rozhodující pro určení, zda je správní orgán, který rozhodnutí vydal, k jeho vydání věcně příslušný, a zda má být přestupek řešen podle zákona o silničním provozu, nebo podle jiných zákonů. Dále musí být jasné, k jakému přestupku mělo dojít, přičemž nelze akceptovat užívání nesrozumitelných zkratek. Kupříkladu pouze ze slov „rychlost“ případně „rychlost v obci“, či ze zkratek „R“ nebo „RJ“ nelze dovodit, jaká skutková podstata měla být naplněna. Tedy zda šlo o nedodržení maximální povolené rychlosti v obci podle § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, o nedodržení maximální povolené rychlosti mimo obec podle § 18 odst. 3 tohoto zákona, nebo o nedodržení maximální povolené rychlosti stanovené dopravní značkou ve smyslu § 4 písm. c) téhož zákona. Konečně musí být zjevné, kdo přestupek spáchal, kdy přesně to bylo a jaká byla forma zavinění. Údaje v rozhodnutí musí být uvedeny čitelně a srozumitelně, aby mohlo být rozhodnutí vůbec přezkoumáno. Žalobkyně poukazuje na praxi různých správních orgánů, které právě pro některé právě uvedené formální nedostatky některé pokutové bloky (vydané v odlišných řízeních) zrušily. Žalobkyně si je vědoma, že podle rozsudku Nevyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39, je užívání strohých a zkratkovitých formulací v blokovém řízení přijatelné. Pokutové bloky ze dnů 3. 2. 2022, 5. 4. 2022, 10. 11. 2022, 31. 5. 2023, 17. 12. 2023 a 19. 4. 2024 však trpí takovými vadami, že ani ve světle tolerantního přístupu NSS nemohou být způsobilými podklady.

12. Žalobkyně nesouhlasí s žalovaným, že v námitkovém řízení nelze důkladně zkoumat kvalitu a formální správnost jednotlivých pokutových bloků. Poukazuje na to, že pro některé správní orgány to je běžnou správní praxí, což dokládá anonymizovanými rozhodnutími např. Městského úřadu Hlučín, Městského úřadu Černošice, Magistrátu města Kladna či Krajského úřadu Jihočeského kraje vydaných v odlišných námitkových řízeních. Žalobkyně poukazuje na zásadu legitimního očekávání, podle níž by měla u čtrnácti krajských úřadů v České republice existovat srovnatelná rozhodovací praxe. Je nepřípustné, aby týž správní orgán s odlišnou místní působností rozhodoval diametrálně odlišně, neboť to popírá princip rovnosti před zákonem. Vyjádření žalovaného 13. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou. Uvedl, že se v napadeném rozhodnutí řádně vypořádal se všemi odvolacími důvody a jeho hodnocení způsobilosti jednotlivých příkazových bloků pro zápis do bodového hodnocení žalobkyně je v souladu se zákonem a judikaturou NSS. Dále s odkazem na judikaturu správních soudů poukázal na to, že stejně jako v jiných řízeních o zápisů bodů do bodového hodnocení řidiče, ve kterých jako zástupce vystupoval advokát žalobkyně, jsou i v projednávané věci vůči příkazovým blokům uplatněny pouze paušální námitky, které je proto nutné považovat za a priori nevěrohodné. Splnění procesních podmínek 14. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti kterému je žaloba přípustná. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední (§ 76 odst. 2 s. ř. s.), soud neshledal.

15. Ve věci soud rozhodl bez jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci řízení s takovým postupem souhlasili. Při posouzení věci vycházel toliko ze správního spisu, kterým se neprovádí dokazování, ale soud z něj bez dalšího vychází (srov. např. rozsudek NSS z 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008–117, nebo z 19. 12. 2022, č. j. 2 Ao 2/2022–36). Posouzení žaloby 16. Podle § 123f zákona o silničním provozu nesouhlasí–li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu (odst. 1). Shledá–li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky důvodnými, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče (odst. 2). Shledá–li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče nedůvodnými, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem správního orgánu v řízení (odst. 3).

17. Nejprve soud uvádí, že námitkami, ve kterých přestupce upozorňuje na formální nedostatky příkazových bloků, se mohou správní orgány zabývat pouze do té míry, v jaké mohou zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam bodů. Namítaná pochybení musí být natolik závažná, že oznámení či rozhodnutí podle § 123b zákona o silničním provozu nelze jako podklad pro zápis vůbec použít, např. z důvodu jeho nesrozumitelnosti či dokonce nicotnosti (srov. např. rozsudky NSS ze dne 30. 5. 2011, č. j. 2 As 19/2011–87, nebo ze dne 26. 5. 2016, č. j. 7 As 63/2016–49). Při zohlednění specifik příkazního řízení je však možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39). Podstatné tedy je, aby konkrétní jednání přestupce bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním.

18. Současně soud připomíná, že je žalobními body vázán, přičemž bez námitky může přihlédnout jen k některým vadám řízení a k nicotnosti rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 12. 2004, č. j. 1 Afs 25/2004–69). Též platí, že míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej (srov. rozsudek rozšířeného senátu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008–78, č. 2162/2011 Sb. NSS).

19. Žalobkyně v reakci na oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče nejprve uvedla, že podává námitky proti všem záznamům, a požadovala, aby správní orgán prvního stupně opatřil podklady ke všem příkazovým blokům, na jejichž základě byly záznamy provedeny. Správní orgán prvního stupně si příkazové bloky vyžádal a žalobkyně pak až v průběhu řízení, jež předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, formulovala jednu konkrétní námitku vůči příkazovému bloku ze dne 10. 11. 2022, jíž zpochybňovala způsobilost pokutového bloku jako podkladu k zápisu bodů. Správní orgán prvního stupně i žalovaný nejenže vypořádali žalobkyninu námitku proti záznamu bodů (příkazovému bloku) ze dne 10. 11. 2022, ale vyjádřili se také k náležitostem každého jednotlivého příkazového bloku a dospěli k závěru, že příkazové bloky byly řádně a úplně vyplněny a žalobkyně je převzala a stvrdila svým podpisem. Žalobkyně ovšem v žalobě na vypořádání námitek (ať už těch paušálních obecných, nebo jedné konkrétní) provedené správními orgány obou stupňů nijak nereaguje, ani s jejich argumenty nepolemizuje. Vůči všem příkazovým blokům vznáší obecné paušální námitky a tvrdí, že se správní orgán prvního stupně a žalovaný náležitostmi příkazových bloků nezabývali. To však není pravda.

20. Pro věc je podstatné, že NSS v bodech 14 až 16 rozsudku ze dne 2. 6. 2021, č. j. 6 As 174/2019–44 (v souladu s názorem rozšířeného senátu vyjádřeným v bodě 48 usnesení ze dne 23. 4. 2021, č. j. 6 As 174/2019–35, č. 4189/2021 Sb. NSS), konstatoval, že „[j]ak uvedl Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 4. ledna 2012 č. j. 3 As 19/2011–74, ne každé zpochybnění údajů v oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení zakládá povinnost správního orgánu vyžádat si další listiny, které by tyto údaje prokazovaly. Je třeba rozlišovat případy, kdy je námitka řidiče vyjádřena jen obecně, od případů, kdy řidič uvede i další skutečnosti, které jeho tvrzení blíže specifikují. Správní orgán totiž musí posuzovat jak kvalitu tvrzení řidiče, tak kvalitu oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení (shodně též rozsudek ze dne 8. listopadu 2017 č. j. 10 As 3/2017–34). Jak přitom nyní rozhodující senát uvedl již v usnesení č. j. 6 As 174/2019–25, kterým se v této věci obracel na rozšířený senát, námitky paušální, typizované, uplatňované šablonovitě ve všech případech bez ohledu na konkrétní skutkové okolnosti, lze hodnotit jako nevěrohodné a pro přijetí tohoto závěru ani není třeba, aby správní orgány musely vyžádat originály pokutových bloků. Rozšířený senát v usnesení č. j. 6 As 174/2019–35 konstatoval, že dosavadní judikatura tomuto výkladu nebrání. Nejvyšší správní soud proto na tomto právním názoru nadále setrvává a souhlasí se stěžovatelem, že žalobce v odvolání proti rozhodnutí magistrátu uplatnil paušální námitky, které stěžovatel mohl vypořádat, aniž by si k tomu musel vyžádat pokutové bloky. Žalobce zpochybnil prakticky všechny náležitosti pokutových bloků (vymezení osoby přestupce, popis skutku, právní kvalifikaci, výši uložené sankce, místo vydání rozhodnutí, údaje o oprávněné osobě, datum vyhotovení a převzetí žalobcem, podpis žalobce), a to ve vztahu k oběma pokutovým blokům zcela shodně. Za této situace lze bez dalšího vyhodnotit žalobcovy námitky jako paušální, typizované, a tudíž a priori nevěrohodné. Trvat za této situace na tom, aby správní orgány všechny bloky vyžádaly a zkontrolovaly, by z námitkového řízení učinilo řízení oficiózní, jakým zjevně není.“ 21. Z toho plyne, že v případě zcela obecných a paušálních námitek, jaké žalobkyně uplatnila v průběhu správního řízení (v námitkách ze dne 14. 5. 2024 neuplatnila žádný věcný argument) mohly správní orgány v souladu s rozsudkem NSS č. j. 6 As 174/2019–44, při přezkumu zápisu počtu bodů do bodového hodnocení řidiče vycházet pouze z oznámení o uložení pokuty. Postup správních orgánů, které nad rámec svých zákonných povinností přistoupily k vyžádání a pečlivému přezkumu všech příkazových bloků, je třeba hodnotit jako jisté dobrodiní. K tomu ovšem nebyly na základě jen oněch původně zcela neodůvodněných námitek povinny, jak ostatně plyne i z dosavadní judikatury správních soudů. Postup správních orgánů, které při konfrontaci s rutinními a šablonovitými námitkami k vyžádání a přezkumu příkazových bloků nepřistoupily, již v minulosti správní soudy opakovaně aprobovaly (srov. např. rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2023, č. j. 3 As 170/2021–27, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2023, č. j. 8 A 27/2022–29, nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 23. 8. 2023, č. j. 54 A 14/2023–33).

22. Pokud tedy žalobkyně v žalobě pohříchu nijak nereagovala na závěry žalovaného ohledně adekvátnosti náležitostí jednotlivých příkazových bloků, které žalovaný učinil nad rámec svých zákonných povinností, ani na vypořádání uplatněné jedné konkrétní námitky, nemůže v řízení o žalobě proti rozhodnutí požadovat, aby totéž en bloc bez náležitě konkretizovaných žalobních bodů provedl správní soud. V projednávané věci totiž žalobkyniny žalobní námitky, kterými zpochybňuje všechny náležitosti všech příkazových bloků, naplňují definici paušálních a typizovaných námitek ve smyslu rozsudku NSS č. j. 6 As 174/2019–44, protože míří zcela „naslepo“.

23. Žalobkyně v žalobě nenabídla žádné dostatečně individualizované argumenty, které by se zaměřovaly na konkrétní náležitosti jednotlivých příkazových bloků. Není rozhodně namístě, aby soud za žalobkyni spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. V takovém případě by totiž přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by roli žalobkynina advokáta (srov. rozsudek rozšířeného senátu č. j. 4 As 3/2008–78)

24. Soud má pak za to, že závěry v rozsudku NSS č. j. 6 As 174/2019–44, lze aplikovat i na řízení před soudem. Pakliže totiž při vznesení pouze paušálních námitek není k podrobnému přezkumu příkazových bloků povinen odvolací správní orgán, který v zásadě není odvolacími námitkami vázán (viz § 89 odst. 2 správního řádu), tím spíše je třeba toto pravidlo uplatnit ve vztahu ke správnímu soudu, jenž přezkoumává napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (viz § 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). To tudíž nutně znamená, že za situace, kdy si správní orgány i přes zcela obecné námitky a odvolací důvody „nadstandardně“ a z opatrnosti vyžádaly příkazové bloky, které přezkoumaly, a žalobce následně též v žalobě vznesl proti příkazovým blokům naprosto obecnou argumentaci bez jakéhokoliv vztahu k projednávané věci, nemusí soud k přezkumu náležitostí jednotlivých příkazových bloků přistoupit.

25. Není bez významu, že zdejší soud již v minulosti upozornil na alternativu, že v budoucnu v případě zjevně paušálních žalobních bodů nemusí přistupovat k přezkumu náležitostí příkazových (pokutových) bloků tak, jak to dříve činil [srov. rozsudek ze dne 28. 8. 2023, č. j. 43 A 103/2022–29, bod 29, přičemž v tomto řízení byl jiný žalobce (přestupce) zastupován stejným zástupcem jako žalobce v nyní posuzované věci]. Soud se ostatně s totožnými žalobními námitkami setkává v případě žalobců zastupovaných ve správních či soudních řízeních JUDr. Radkem Bechyně opakovaně. Například v rozsudcích ze dne 27. 2. 2024, č. j. 37 A 33/2023–38, ze dne 8. 2. 2024, č. j. 54 A 95/2022–40, ze dne 22. 12. 2023, č. j. 54 A 34/2022–36, ze dne 12. 12. 2023, č. j. 43 A 27/2023–37, ze dne 28. 8. 2023, č. j. 43 A 103/2022–29, ze dne 10. 8. 2023, č. j. 55 A 11/2022–37, ze dne 26. 7. 2023, č. j. 51 A 17/2023–37, ze dne 6. 6. 2023, č. j. 51 A 3/2023–28, ze dne 31. 5. 2023, č. j. 51 A 96/2022–32, ze dne 24. 1. 2023, č. j. 43 A 86/2022–38, ze dne 12. 1. 2023, č. j. 51 A 18/2022–41, ze dne 5. 1. 2023, č. j. 54 A 46/2020–65, ze dne 7. 12. 2022, č. j. 43 A 55/2021–51, ze dne 25. 8. 2022, č. j. 51 A 36/2021–63, ze dne 18. 5. 2022, č. j. 55 A 21/2022–67, ze dne 29. 7. 2021, č. j. 55 A 14/2020–52, ze dne 19. 7. 2021, č. j. 51 A 53/2020–31, ze dne 16. 6. 2021, č. j. 51 A 8/2020–31, ze dne 31. 5. 2021, č. j. 55 A 47/2020–47, nebo ze dne 24. 3. 2021, č. j. 54 A 45/2019–53, zdejší soud reagoval na žalobní námitky identického obsahu. Soud ve zmíněných rozsudcích přistoupil k přezkumu náležitostí podkladových příkazových bloků. Ve všech zmíněných rozsudcích zároveň soud dospěl k závěru, že příkazové bloky byly způsobilým podkladem pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče. I s přihlédnutím k historické (ne)úspěšnosti identických žalobních námitek opakovaně generovaných žalobkyniným zástupcem tak soud dospěl k závěru, že žalobkyniny námitky jsou a priori nevěrohodné, a tudíž nedůvodné (srov. rozsudek NSS č. j. 6 As 174/2019–44, k nedůvodnosti nevěrohodných námitek srov. rozsudek NSS ze dne 15. 6. 2022, č. j. 7 Azs 283/2021–25).

26. Soud pouze nad rámec výše uvedeného uvádí, že ze správního spisu seznal, že žalobkyně konkrétněji brojila toliko proti záznamu bodů ze dne 10. 11. 2022, přičemž v žalobě mj. též namítala špatnou čitelnost tohoto pokutového bloku (byť není zřejmé, v kontextu dalších žalobních námitek, zda tak činila cíleně nebo se opět jednalo jen o typizovaně namítanou vadu). Nicméně soud neshledal, že by byl pokutový blok nezpůsobilým podkladem pro záznam bodů. Ačkoli je příkazový blok ze dne 10. 11. 2022 vinou vybledlosti textu obtížněji čitelný, lze z něj seznat žalobkynino jméno, datum narození, adresu trvalého pobytu a číslo řidičského a občanského průkazu, dále je v něm uveden popis skutku „dne 10. 11. 22 v 12:08 h […] OA RZ X v obci Krchleby 92 překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci […] 361/2000 Sb. 50/60/57 km/h“, právní kvalifikace „§ 125c/1f1 zák. č. 361/2000 Sb.“, forma zavinění nedbalost, uložená pokuta 300 Kč, místo a den vyhotovení v Krchlebech dne 10. 11. 2022, podpis policisty včetně jeho služebního čísla a úředního razítka, podpis žalobkyně a datum podpisu dne 10. 11. 2022. Je z něj tedy seznatelné, že jím dne 10. 11. 2022 byla žalobkyně shledána vinnou spácháním přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 zákona o silničním provozu, neboť téhož dne v obci Krchleby u č. p. 92 překročila při jízdě osobním automobilem nejvyšší povolenou rychlost v obci (50 km/h) o 7 km/h. Příkazový blok obsahuje v (ještě) čitelné formě jméno, datum narození a místo trvalého pobytu žalobkyně, číslo jejího řidičského i občanského průkazu, je na něm dostatečně jednoznačně popsán dotčený skutek i jeho právní kvalifikace, forma zavinění a výše uložené pokuty, obsahuje také podpis policisty včetně jeho služebního čísla a úředního razítka, podpis žalobkyně a čitelné datum podpisu dne 10. 11. 2022. Údaje na příkazovém bloku odpovídají též oznámení o uložení pokuty příkazem na místě a záznamu v bodovém hodnocení řidiče. Soud tak vyhodnotil námitku žalobkyně týkající se nečitelnosti tohoto pokutového bloku jako nedůvodnou.

27. Co se týče předložených rozhodnutí jiných správních orgánů, soud konstatuje, že v nich správní orgány hodnotily příkazové (pokutové) bloky po obsahové a formální stránce velmi formalisticky. Podle přesvědčení soudu je takový přístup v rozporu s judikaturou, která zapovídá posuzovat příkazové bloky rigidně a naopak zavazuje správní orgány – je–li v celkovém kontextu povaha přestupku srozumitelná – akceptovat v pokutových blocích i stručné a zkratkovité formulace. Tento názor přitom NSS vyslovil již v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012–20, a obdobně v rozsudku ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39.

28. S žalobkyní lze souhlasit potud, že správní orgány napříč Českou republikou by měly rozhodovat v obdobných případech obdobně, aby byla zaručena rovnost všech před zákonem. Ke sjednocování správní praxe však slouží právě judikatura správních soudů, k níž by měly správní orgány přihlížet a respektovat závěry v ní vyslovené i v případě, kdy nejsou ze zákona vázány názorem uvedeným ve zrušujícím rozsudku ve smyslu § 78 odst. 5 s. ř. s. Chybný postup jiného správního orgánu nemůže vyústit v požadavek žalobkyně, aby i žalovaný – postupující v souladu se zákonem a judikatorní praxí – postupoval chybně. Takový postup by byl zcela kontraproduktivní. Naopak je namístě, aby se kultivovala správní praxe těch správních orgánů, které dosud závěry vyplývající z judikatury nerespektují.

29. Předmětem další námitky byl nesouhlas se závěrem žalovaného, že podpisem příkazových bloků žalobkyně aprobovala jejich správnost a dala souhlas s projednáním v příkazním řízení. Žalobkyně v tomto postupu spatřuje snahu správních orgánů přenést odpovědnost za zákonnost a správnost pokutového bloku na ni. S tímto názorem se soud neztotožňuje, neboť vydání rozhodnutí v příkazním řízení je podmíněno právě souhlasem přestupce s právní kvalifikací přestupku a jeho ochotou zaplatit pokutu. Svým podpisem tak žalobkyně vlastně správnost příkazového bloku schvaluje. Podpis příkazového bloku rozhodně není pouhou formalitou, neboť teprve okamžikem podpisu je vydáno rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010–81). Naopak přestupce svým podpisem vyjadřuje souhlas s tím, že se přestupek stal tak, jak je popsán, a že je správně kvalifikován. Pokud má přestupce za to, že údaje uvedené v příkazovém bloku nejsou správné (např. se přestupek vůbec nestal nebo se odehrál jinak, je nesprávně kvalifikován atd.), není jeho povinností příkazový blok podepsat. V případě absence podpisu nedojde k vydání rozhodnutí v příkazním řízení a přestupek bude třeba řešit ve standardním přestupkovém řízení. V souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt, tedy že práva svědčí bdělým, si lze jen obtížně představit účastníka řízení alespoň průměrným způsobem chránícího svá práva, který by dobrovolně podepsal příkazový blok, přestože by s tím, co je v něm uvedeno, nesouhlasil, vůbec mu neporozuměl anebo měl pochybnosti o správnosti údajů v něm uvedených. Podepsala–li žalobkyně příkazové bloky, přestože měla údajně za to, že údaje v něm nejsou správné, nemůže její později vznesená výhrada zapříčinit nezpůsobilost bloků k zápisu bodů.

30. Ani obecná konstatování o tom, že žalovaný nerespektoval odvolací důvody, ignoroval předložené důkazy a návrhy, nezabýval se jednotlivými důkazními prostředky obsaženými ve správním spise či že některé důkazy jednostranně upřednostnil v neprospěch žalobkyně, nejsou s to založit důvodnost žaloby. Tato argumentace pro svou obecnost nesplňuje požadavky kladené na žalobní body, neboť z ní není zřejmé, které odvolací důvody žalovaný podle žalobkyně nerespektoval či které důkazy měl opomenout nebo chybně vyhodnotit. Jak již soud připomněl shora, není jeho úkolem, aby žalobní argumentaci domýšlel. Závěr a náklady řízení 31. Vzhledem k tomu, že žalobní námitky nejsou důvodné a soud nezjistil žádné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, zamítl žalobu jako nedůvodnou (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně nebyla v řízení úspěšná, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v řízení nevznikly žádné náklady převyšující náklady na běžnou administrativní činnost.

Poučení

Vymezení věci a dosavadní průběh řízení Žaloba Vyjádření žalovaného Splnění procesních podmínek Posouzení žaloby Závěr a náklady řízení