37 A 85/2025 – 28

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Kryštofa Horna, soudce Jana Peroutky a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci navrhovatele: J. Š. bytem X. dalších účastníků řízení: 1) město Čáslav sídlem nám. Jana Žižky z Trocnova 1/1, Čáslav 2) Přípravný výbor pro konání místního referenda na území města Čáslav jednající zmocněncem B. B. bytem X. o návrhu na vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu konaném ve dnech 3. a 4. 10. 2025 ve městě Čáslav, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Navrhovatel se návrhem označeným jako „Stížnost na průběh místního referenda“ podaným soudu dne 13. 10. 2025 domáhá podle § 91a odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu konaném dne 3. a 4. 10. 2025 ve městě Čáslav na návrh Přípravného výbor pro konání místního referenda na území města Čáslav (dále jen „přípravný výbor“), o jehož konání rozhodlo zastupitelstvo města Čáslav na zasedání dne 23. 6. 2025 usnesením č. ZM/45/2025. V místním referendu se hlasovalo o následujících otázkách:

1. Chcete, aby město Čáslav v mezích své samostatné působnosti zamezilo rozšiřování skládkování odpadu na svém území?

2. Chcete, aby město Čáslav změnilo územní plán tak, aby plochu vymezenou nyní jako Z19 nebylo možné využít pro žádný způsob odstraňování a využívání odpadů?

3. Chcete, aby město Čáslav změnilo územní plán tak, aby se z plochy vymezené nyní jako Z19 stala plocha zemědělská?

4. Chcete, aby na ploše vymezené nyní v územním plánu města Čáslav jako Z19 nebyla možná jakákoliv eventuální výstavba a provoz do doby kolaudace přeložky silnice II/339?

5. Chcete, aby město Čáslav v mezích své samostatné působnosti důsledně vymáhalo své nároky vyplývající ze skládkování odpadu?

2. Podle vyhlášených výsledků se místního referenda účastnilo 4 513 z 7 746 občanů města Čáslav (oprávněných osob), tj. 58,26 %, kteří v referendu hlasovali níže uvedeným způsobem: počet hlasůpodíl z hlasujícíchpodíl ze všechOtázka č. 1Chcete, aby město Čáslav v mezích své samostatné působnosti zamezilo rozšiřování skládkování odpadu na svém území?ANO3 20971,11 %41,43 %NE88519,61 %11,43 %Otázka č. 2Chcete, aby město Čáslav změnilo územní plán tak, aby plochu vymezenou nyní jako Z19 nebylo možné využít pro žádný způsob odstraňování a využívání odpadů?ANO3 14569,69 %40,60 %NE89219,77 %11,52 %Otázka č. 3Chcete, aby město Čáslav změnilo územní plán tak, aby se z plochy vymezené nyní jako Z19 stala plocha zemědělská?ANO3 10768,85 %40,11 %NE90720,10 %11,71 %Otázka č. 4Chcete, aby na ploše vymezené nyní v územním plánu města Čáslav jako Z19 nebyla možná jakákoliv eventuální výstavba a provoz do doby kolaudace přeložky silnice II/339?ANO3 15669,93 %40,74 %NE86619,19 %11,18 %Otázka č. 5Chcete, aby město Čáslav v mezích své samostatné působnosti důsledně vymáhalo své nároky vyplývající ze skládkování odpadu?ANO3 43376,07 %44,32 %NE63414,05 %8,18 % Návrhová argumentace a příspěvek na sociální síti Facebook 3. Navrhovatel uvedl, že v průběhu hlasování v referendu během sobotního dopoledne došlo k porušení § 58 odst. 1 písm. a) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů. Ten podle navrhovatele stanovuje, že se nesmějí zveřejňovat průběžné údaje o účasti občanů v referendu a o jeho předběžných výsledcích (navrhovatel v návrhu odcitoval § 58 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu tak, že „[p]o dobu hlasování nesmějí být zveřejněny průběžné údaje o účasti občanů v referendu ani o jeho předběžných výsledcích“). Tento zákaz byl porušen, protože na sociální síti Facebook byly zveřejněny údaje o průběžné účasti ve volební komisi č.

1. To navrhovatel dovozoval z příspěvku na sociální síti Facebook ve skupině Čáslav aktuálně, v níž „anonymní účet“ vystupující pod jménem Jarda Souček dne 4. 10. 2025 v 7:43 hod. uvedl: „Ani Jenda po svém vzoru nehlasoval V referendu, tak snad aspoň tomu Drahošovi to zakroužkoval. Může pak za něj nastoupit jako náhradník a obohatit svým moudrem jednání zastupitelstva. :D“ 4. Ve městě Čáslav kandidoval do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zastupitel města Čáslav Ing. Drahomír Blažej, se kterým je navrhovatel J. Š. politicky spojován (je náhradníkem v místním zastupitelstvu). I přesto, že nebyl příspěvek na sociální síti jmenovitě konkretizován, tak se navrhovatel „s tímto příspěvkem prokazatelně ztotožňuje“. Podle navrhovatele „tyto údaje“ byly přístupné veřejnosti, a mohly tak ovlivnit rozhodování části voličů, kteří dosud nehlasovali, a tím narušit zásadu rovnosti a svobody hlasování. Příspěvek na sociální síti byl zveřejněn anonymním profilem dlouhodobě podporujícím místní referendum, navrhovatel je tudíž přesvědčen, že „většina členů volební komise byla tímto profilem podporována a ovlivněna“. Požádal tudíž o prošetření referenda. Vyjádření přípravného výboru 5. Přípravný výbor upozornil, že navrhovatel podal stížnost na postup okrskové volební komise pro volební okrsek č. 1, ale byla místní komisí shledána nedůvodnou. Ze zápisu místní komise ze dne 6. 10. 2025 vyplývá, že všichni členové okrskové volební komise čestně prohlásili, že po celý průběh referenda a následného sčítání hlasů až po vyhotovení zápisu neporušili § 26 zákona o místním referendu. Odkazuje–li navrhovatel na znění § 58 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu, přípravný výbor upozornil, že navrhovatelem citované znění není součástí platné právní úpravy.

6. Volební účast i konečný výsledek referenda ohledně všech pěti referendových otázek byly tak jednoznačné, že platnost a závaznost referenda nelze podle přípravného výboru zpochybnit. Účast byla tak vysoká, že se ve volebních místnostech jednotlivých volebních okrsků tvořily fronty. V nich si mohli voliči všimnout, kdo si vyzvedává samostatnou obálku s hlasovacím lístkem pro hlasování v referendu. Pokud někdo následně takový poznatek komentoval na sociálních sítích, nešlo tomu zabránit. Zjevně se jednalo jen o soukromý komentář bez prokazatelné vazby na orgány zajišťující hlasování. Posouzení návrhu soudem 7. Soud konstatuje, že návrh byl podán včas, protože výsledky hlasování v místním referendu byly vyhlášeny vyvěšením na úřední desce městského úřadu dne 4. 10. 2025 (§ 46 odst. 1 zákona o místním referendu), přičemž navrhovatel soudu podal návrh dne 13. 10. 2025, tj. ve lhůtě 10 dnů podle § 58 odst. 2 zákona o místním referendu.

8. Dále soud uvádí, že podle § 91a odst. 1 písm. d) s. ř. s. se návrhem u soudu lze za podmínek stanovených zákonem o místním referendu domáhat vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu. S citovaným ustanovením koresponduje § 58 odst. 1 zákona o místním referendu, podle něhož návrh na vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu může podat u soudu každá oprávněná osoba nebo přípravný výbor, mají–li za to, že došlo k takovému porušení ustanovení zákona o místním referendu, které mohlo ovlivnit jeho výsledek. Oprávněnou osobou je ve smyslu § 2 zákona o místím referendu každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce, přičemž podle § 4 zákona 491/2001 Sb., volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, se aktivní volební právo do zastupitelstva obcí v případě občanů České republiky odvozuje od místa, kde je občan přihlášen k trvalému pobytu (a nejsou u něho dány překážky ve výkonu volebního práva). Vzhledem k tom, že navrhovatel je občanem České republiky starším 18 let a ke dni konání místního referenda byl přihlášen k trvalému pobytu ve městě Čáslav, svědčí mu aktivní volební právo do zastupitelstva města Čáslav, z čehož plyne, že je oprávněnou osobou podle § 58 odst. 1 zákona o místním referendu. Návrh splňuje i další zákonné náležitosti, soud jej proto přezkoumal v souladu s § 91a a § 93 s. ř. s. Dále platí, že místní referendum bylo vyhlášené na návrh přípravného výboru podle § 13 zákona o místním referendu. Soud tak jednal jako s účastníkem řízení vedle navrhovatele a města Čáslav té s přípravným výborem.

9. Soud podle § 91a odst. 3 s. ř. s. rozhodl bez jednání, protože vycházel jen z obsahu dokumentace k referendu (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008–117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Dokazování soud neprováděl. Listiny, kterých se navrhovatel dovolával – včetně příspěvku na sociální síti Facebook, jsou součástí předložené dokumentace.

10. Východiskem pro posuzování otázky referenda je ústavní princip suverenity lidu a právo podílet se na správě věcí veřejných. Jeho prostřednictvím se občané obce, resp. oprávněné osoby ve smyslu zákona o místním referendu, mohou vyjadřovat k otázkám majícím podstatný dopad na rozvoj místní samosprávy a obecně k otázkám spadajícím do oblasti veřejného zájmu. Zákon o místním referendu naplňuje ústavně zaručené politické právo podílet se na správě věcích veřejných přímo podle čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. NSS k tomu v rozsudku ze dne 29. 8. 2012, č. j. Ars 1/2012–26, č. 2718/2012 Sb. NSS uvedl: „[R]eferendum představuje jednu z forem přímé demokracie. Přímou demokracii je třeba vykládat ve dvou významech: (1.) jako institucionální výraz principu suverenity lidu, umožňující rozhodování věcí veřejného zájmu a (2.) jako základní právo občanů přímo se podílet na správě veřejných věcí. Tomuto dvojímu vnímání odpovídá ústavní úprava, která v čl. 2 odst. 2 Ústavy ČR na straně jedné umožňuje zakotvení ústavního zákona, který by stanovil, kdy lid vykonává státní moc přímo, a v čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zaručuje právo občanů podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. […] [M]ožnost občanů vyjádřit se formou místního referenda k otázkám rozvoje své obce představuje jejich ústavně zaručené základní politické právo a vztahuje se na ně v plném rozsahu čl. 22 Listiny, podle něhož výklad a používání zákonné úpravy musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Z toho zdejší soud dovozuje, že otázky přípustnosti konání a posuzování platnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu je třeba hodnotit nikoliv restriktivním, formalistickým způsobem, nýbrž způsobem, zohledňujícím skutečnost, že se jedná o jednu ze základních forem demokracie. Jinak řečeno, v pochybnostech by měly soudy rozhodovat ve prospěch konání místního referenda a vyslovení jeho neplatnosti připadá do úvahy jen tehdy, jestliže se jednoznačně prokáže, že referendum bylo provedeno protizákonným způsobem, resp. je zjevné, že nemělo být vůbec vyhlášeno.“ 11. Obecně by proto správní soudy měly přistupovat k návrhům na vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu zdrženlivě, neboť lze vycházet z vyvratitelné domněnky, že zjištěný výsledek v místním referendu odpovídá vůli osob oprávněných v referendu hlasovat. Občané obce mají právo, aby se na základě zejména veřejné debaty, vedené kampaně a informací zjištěných z dalších zdrojů svobodně rozhodli, jaký postoj k otázce položené v místním referendu zaujmou. Bude třeba vycházet zásadně z toho, že výsledek místního referenda odráží názor obyvatel územního celku na určitou veřejnou otázku. Požadavek zdrženlivosti a přiměřenosti zásahu orgánů státní moci (soudů) do výsledků voleb (což lze vztáhnout i na problematiku výsledků místního referenda), vyjádřil i Ústavní sodu (např. nález ze dne 13. 12. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 74/04).

12. Zákon o místním referendu upravuje tři důvody podání návrhu na vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu: a) došlo k takovému porušení ustanovení tohoto zákona, které mohlo ovlivnit jeho výsledek, b) bylo konáno místní referendum o věci, která nepatří do samostatné působnosti obce nebo statutárního města, nebo c) bylo konáno místní referendum o věci, o níž místní referendum nelze podle § 6 konat [pozn. soudu – jde o zjevný legislativně technický omyl, neboť je zřejmé, že má jít o § 7 (viz bod 26 rozsudku NSS ze dne 18. 6. 2013, č. j. Ars 2/2013–59, č. 2919/2013 Sb. NSS].

13. V rozsudku 17. 3. 2016, č. j. Ars 4/2015–45, č. 3414/2016 Sb. NSS, NSS dovodil, že z následné soudní kontroly referenda podle § 91a odst. 1 písm. d) s. ř. s. nejsou vyňata žádná porušení zákona. Pokud půjde o situace nepředvídané výslovně § 58 odst. 1 písm. b) a c) zákona o místním referendu, pak bude muset soud zkoumat, zda se jedná o porušení, která mohla mít vliv na výsledek referenda [§ 58 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu]. Pokud ano, bude muset rozhodnout, zda toto porušení bude mít za následek neplatnost hlasování v místním referendu.

14. Rozhodovací praxe soudů vychází i ve věcech posuzování platnosti hlasování v místním referendu podle § 58 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu z tzv. algoritmu přezkumu platnosti hlasování a platnosti voleb (viz např. usnesení NSS ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004–12, č. 354/2004 Sb. NSS, přičemž judikatura ve věcech místního referenda odkazuje na tuto volební judikaturu; např. rozsudky NSS ze dne 13. 11. 2013, č. j. Ars 3/2013–29, bod 42, č. j. Ars 2/2013–59, bod 37). Důvodem vyhovění návrhu na vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu podle § 58 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu bude situace, kdy zaprvé došlo k porušení zákona, zadruhé toto porušení mělo vztah mezi protizákonností a celkovými výsledky referenda a zatřetí je dána zásadní intenzita této zjištěné nezákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že by referendum dopadlo opačně. NSS v té souvislosti hovoří o zatemnění volebních výsledků, tedy o jejich zásadním zpochybnění (viz usnesení NSS č. j. Vol 6/2004–12). O zatemnění volebního výsledku jde tehdy, pokud je možno se důvodně domnívat, že by volby dopadly odlišně, pokud by nedošlo ke zjištěné nezákonnosti (viz BLAŽEK, T.; JIRÁSEK, J.; MOLEK, P.; POSPÍŠIL, P.; SOCHOROVÁ, V.; ŠEBEK, P. Soudní řád správní – online komentář. 3. akt. vyd. Praha: C. H. Beck, 2016, § 90). Soud jen pro úplnost dodává, že v případě přezkumu místního referenda nedošlo ke zpřísnění třetího bodu algoritmu novelou volebních zákonů provedenou zákonem č. 322/2016 Sb., která požaduje, aby se již nejednalo o pouhou potencialitu ovlivnění výsledku voleb, ale aby se jednalo o hrubé porušení zákona, které výsledek voleb skutečně ovlivnilo.

15. Porušení zákona o místním referendu (první krok algoritmu přezkumu platnosti hlasování podle předchozího bodu) navrhovatel spatřuje v tom, že v průběhu hlasování byly členy volební okrskové komise zveřejněny informace o průběžné účasti v místním referendu. To podle navrhovatele zapovídá § 58 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu, který navrhovatel cituje tak, že „[p]o dobu hlasování nesmějí být zveřejňovány průběžné údaje o účasti občanů v referendu ani o jeho předběžných výsledcích“. Takové ustanovení však není součástí zákona o místním referendu (ani jiné části právního řádu České republiky). Podle § 58 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu ve skutečnosti platí, že „[n]ávrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v místním referendu může podat u soudu každá oprávněná osoba nebo přípravný výbor, mají–li za to, že došlo k takovému porušení ustanovení tohoto zákona, které mohlo ovlivnit jeho výsledek“.

16. Zákaz informovat o průběžné účasti v místním referendu je však třeba dovozovat z § 26 zákona o místním referendu. Podle něho platí, že „[č]lenové komise a ti, kteří mají právo být přítomni v místnosti, kde komise sčítá hlasy (§ 42), nesmějí poskytovat informace o dílčích výsledcích hlasování, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování všemi přítomnými členy komise.“ Ten sice explicitně nestanovuje, že členové komise (případně další osoby zákonem označené) nesmějí zveřejňovat informace o průběžné účasti občanů v místním referendu. Tuto povinnost ale pro členy komise (případně další osoby zákonem označené) dovodil NSS v rozsudku č. j. Ars 2/2013–59. Podle něho informace o průběžné účasti občanů v referendu spadá pod informace o výsledcích hlasování ve smyslu § 26 zákona o místním referendu, a nesmí být proto členy komise poskytována, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování. Tak tomu je proto, že v případě místního referenda platí tzv. „dvojité kvórum“ (viz § 48 odst. 1 a 2 zákona o místním referendu) podmiňující jeho platnost. Odpůrci přijetí určité otázky položené v referendu mohou mít často primárně zájem na tom, aby referendum nebylo platné, a mohou proto zcela legitimně a logicky vést svoji kampaň právě tím způsobem, aby občany od účasti v referendu odradili. Občan, který se k referendu nedostaví, tak tímto svým krokem může vyjadřovat nejen nezájem nad řešenou otázkou, nýbrž také svůj postoj k ní. Tím se skutečně zásadně liší logika účasti občanů u referend od volební účasti. Proto také má informace o průběžné účasti u referenda zcela jiný význam, než je tomu v případě voleb. Jestliže totiž účast u voleb nehraje z hlediska jejich platnosti roli, v případě referenda je rozhodující.

17. Z navrhovatelem předloženého podkladu – příspěvku na sociální síti Facebook – ale nevyplývá (ani z žádných jiných podkladů, které měl soud k dispozici), že by § 26 zákona o místním referendu byl porušen, tedy že by se členové komisí (případně další osoby zákonem označené) zpronevěřili svojí zákonem uložené povinnosti mlčenlivosti. Příspěvek na sociální síti Facebook ve skupině Čáslav aktuálně byl uveřejněn pod jménem Jarda (pravděpodobně Jaroslav) Souček, který nebyl členem žádné z komisí ve městě Čáslav, případně další osobou zákonem označenou. Spekuluje–li navrhovatel, že se jednalo o anonymní účet, soudu není zřejmé, z čeho navrhovatel tuto skutečnost dovozuje. V každém případě platí, že navrhovatelovo tvrzení o tom, že členové okrskové komise porušili svoji povinnost mlčenlivost, není tímto podkladem prokázáno. Je to přitom navrhovatel, koho stíhá břemeno tvrzení a břemeno důkazní.

18. Soud má navíc za to, že z kontextu příspěvku na sociální platformě Facebook „Ani Jenda po svém vzoru nehlasoval V referendu, tak snad aspoň tomu Drahošovi to zakroužkoval. Může pak za něj nastoupit jako náhradník a obohatit svým moudrem jednání zastupitelstva. :D“ plyne, že byl spíše zveřejněn bez jakéhokoli zapojení členů okrskové komise. Jak přiznává sám navrhovatel, ve městě Čáslav je osobou, která se účastní veřejného života (je přinejmenším náhradníkem zastupitele města Čáslav, který kandiduje do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky). Dále je třeba připomenout, že hlasovací lístky a úřední obálky pro referendum měly odlišnou barvu od hlasovacích lístků a úředních obálek pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (pro referendum byly obálky a hlasovací lístky žluté barvy). Při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kterou zpravidla provází vyšší volební účast, o čemž ostatně svědčí i účast při hlasování v tomto místním referendu, může kdokoli, kdo je ve volební místnosti, sám vypozorovat, zda kdokoli z aktuálně přítomných hlasoval jen ve volbách a možnosti hlasovat v místním referendum nevyužil. Navrhovatel jako veřejně činná osoba tedy mohl při návštěvě volební místnosti u některých spoluobčanů města Čáslav snadno vzbudit pozornost a kdokoli z přítomných voličů mohl zpozorovat, že využil jenom jednu z možností ke hlasování, která se mu ve volební den ve městě Čáslav naskytla.

19. V kontextu úvah NSS ohledně významu účasti při hlasování v místním referendu (viz bod 16 tohoto rozsudku) nelze ani odhlížet od toho, že příspěvek na sociální platformě Facebook vlastně vůbec nezveřejňuje informaci o průběžné účasti hlasujících. Lze z něho totiž dovodit jen to, že se hlasování v referendu neúčastnil navrhovatel, nikoli však již to, jaké byla průběžná účast všech oprávněných osob ve městě Čáslav. Jak soud připomenul již výše, při hlasování v místním referendu jistě může mít informace o průběžné účasti hlasování význam – např. buď informace o nízké průběžné účasti může zástupce odpůrců referenda motivovat, aby tím spíše nehlasovali, čímž podpoří nenaplnění zákonného kvóra a tedy nepřijetí kladné odpovědi na otázky položené v referendu, anebo informace o vysoké účasti je může naopak mobilizovat, aby se hlasování zúčastnili, jelikož „hrozí“, že podmínka zákonného kvóra bude splněna a v rámci něho je třeba získat dostatečnou podporu pro zápornou odpověď. Těmto úvahám ale zmiňovaný příspěvek nijak neodpovídá. Říká jen to, že jeden jediný oprávněný hlasující svého práva nevyužil, což při počtu 7 746 oprávněných hlasujících ve městě Čáslav, k jakýmkoli relevantním závěrům (či kvalifikovaným odhadům) na první pohled nepostačuje. Jinými slovy řečeno, ze zmiňovaného příspěvku lze dovodit jen to, že v místním referendu nehlasoval navrhovatel, nikoli však již co učinilo zbývajících 7 745 oprávněných hlasujících. Pak je ovšem tato informace bezcenná a o průběžné účasti při hlasování zhola nic neříká.

20. Jelikož nebyl splněn již první krok algoritmu (existence porušení zákona o místním referendu), soud se nezabýval tím, zda byl splněn druhý krok (vztah mezi protizákonností a celkovými výsledky referenda) a třetí krok (intenzita této zjištěné nezákonnosti). Pouze nad rámec a ve stručnosti dodává, že z důvodů uvedených v předchozím bodě zveřejnění zmiňovaného příspěvku ani nemohlo výsledek referenda jakkoliv zatemnit, což navrhovatel ani nijak netvrdí a tím spíše neprokazuje.

21. Navrhovatel v závěru svého návrhu konstatuje, že příspěvek na sociální síti Facebook zveřejnil „anonymní profil dlouhodobě podporující místní referendum, a proto je přesvědčen, že většina členů okrskové volební komise jím byla podporována a ovlivněna“. Soud nerozumí tomu, co měl navrhovatel na mysli, pokud poukazoval na to, že „většina členů volební komise byla anonymním profilem podporována“. Nemůže se tedy k tomuto nesrozumitelnému tvrzení podrobněji vyjádřit. Platí ale (stejně jako pro tvrzení, že „volební komise byla anonymním profilem ovlivněna“), že tato tvrzení jsou zcela obecná, nekonkrétní a zcela nepodložená. Návrh tudíž nemůže být úspěšný ani z těchto důvodů. Závěr a náklady řízení 22. Soud uzavírá, že neshledal důvod pro vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu podle § 91a odst. 1 písm. d) s. ř. s. Návrh proto jako nedůvodný zamítl.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož v řízení ve věci místního referenda nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Vymezení věci Návrhová argumentace a příspěvek na sociální síti Facebook Vyjádření přípravného výboru Posouzení návrhu soudem Závěr a náklady řízení