37 C 117/2024 - 226

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozený [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] 3. [Jméno žalované C], narozená [Datum narození žalované C] bytem [Adresa žalované C] zastoupeni advokátem [Jméno advokáta B], sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 1 084 980 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném 1. zaplacení částky 542 490 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované 2. zaplacení částky 271 245 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované 3. zaplacení částky 271 245 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1. náhradu nákladů řízení ve výši 140 299,5 Kč, žalovanému 2. náhradu nákladů řízení ve výši 105 930,66 Kč a žalovanému 3. náhradu nákladů řízení ve výši 85 413,9 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora popsané částky. V žalobě uvedla, že žalobkyně a žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je dům č. p. [číslo], objekt k bydlení, vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaného na LV č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem [adresa], Katastrální pracoviště [adresa]. Žalobkyně a žalovaný [Jméno žalované A] disponují podílem každý v rozsahu id. 1/3. Žalované [Jméno žalované B] a [Jméno žalované C] mají podíl každá v rozsahu id. 1/6. Žalobkyni, jako jedné ze spoluvlastníků z titulu podílu v rozsahu id. 1/3 na výše zmíněné nemovitosti, náleží podíl z čistého zisku odpovídající jejímu podílu na nemovitosti. Ziskem se rozumí především podíl na obvyklém nájemném. V období posledních tří let se tomu však neděje zcela plnohodnotně, žalobkyni je v tomto období zisk vyplácen sporadicky, ne-li vůbec. Žalobkyně si nechala zpracovat odborný odhad výše obvyklého nájemného z nemovitosti. Z posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] č. [hodnota] vyplývá výše minimálního ročního obvyklého nájemného, po odečtení obvyklých nákladů, a to v částce 2.283.832,31,- Kč ročně (před odečtením nákladů 4.567.664,62,- Kč ročně). Ve vztahu k podílu žalobkyně tedy minimálně 761.277,- Kč ročně, minimálně 2.283.831,- Kč za tři roky přede dnem podání žaloby. Žalobkyně tedy požaduje žalovanou částku za 3 roky přede dnem podání žaloby. Dále doplnila, že žaloba je koncipována tak, že žalobkyni náleží částka 1.084.980,- Kč, jako částka rozdílu mezi příjmy z místně obvyklého nájemného (4.567.664,62 Kč ročně ve vztahu k celku) a obvyklými výdaji (2.283.832,31 Kč ročně ve vztahu k celku), přirozeně po odečtení již vyplacených částek. Tedy v každém roce z předcházejících tří let před podáním žaloby bylo dosahování příjmů v souvislosti s nájmem prostoru nemovitosti č. p. [adresa] ve výši 4 567 664 Kč ročně s tím, že žalobkyni měla být vyplacena každý rok částka 1 522 555 Kč.

2. Na předžalobní upomínku žalovaní reagovali tak, že odmítli existenci jakéhokoli nároku žalobkyně.

3. Žalovaní ve svém vyjádření k žalobě zejména odkazují na řízení vedené u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Uvádějí, že mají obavu z jednání [jméno FO], mimo jiné z možného prodeje podílu o velikosti 1/3 na nemovitosti v [adresa]. Obavy žalovaných o stav žalobkyně jsou zcela důvodné a oprávněné, podobně jako jejich pochybnosti o tom, zda podaná žaloba skutečně odpovídá vůli žalobkyně, nebo se jedná o další kroky [jméno FO] vedené snahou obohatit se na majetku žalobkyně při zneužití jejího stavu. Dále uvedli, že předmětný bytový dům je z roku [rok] a jeho stav je s ohledem na stáří domu velmi špatný. Výše nájemného je určována s ohledem na technický stav domu a rovněž s ohledem na dobré vztahy s nájemci. Tyto skutečnosti nebyly ve znaleckém posudku žalobkyně zohledněny. Žalobkyni nebylo nikdy bráněno v tom, aby se seznámila se stavem hospodaření se společnou nemovitostí. Byla to žalobkyně, kdo se po dlouhé roky o chod celého domu, hospodaření a správu v žádném ohledu nezajímala, a čerpala pouze výhody spoluvlastnictví, konkrétně svůj podíl na čistém zisku, který jí byl vyplácen, aniž by se jakkoli podílela na jeho dosahování. Dále poukazují na nutnost tvorby rezerv. Navrhli žalobu v plném rozsahu zamítnout.

4. Žalobkyně v replice ohledně vyjádření k žalobě uvedla, že námitky žalovaných jsou nedůvodné. Část nemovitosti užívají žalovaní bezplatně. Žalovaná ad 2) jeden byt, žalovaná ad 3) dva byty, z toho jeden z nich byly původně dva byty, tedy užívá celá páté patro, skutečný příjem proto neexistuje. Dále je otázkou, zda nájmy, podhodnocené, jak naznačují žalovaní, jsou platně sjednané nájmy a zda tedy skutečně nemá nárok na příjem ve výši místně obvyklého nájemného. Žalovaní odmítli žalobkyni nahlédnout do účetnictví, byť o to mnohokrát projevila zájem. Žalovaní pozastavili výplatu zisku žalobkyni.

5. Žalovaní v replice ohledně repliky žalobkyně opět poukázali na pochybné jednání [jméno FO]. Žalovaní zopakovali, že žalobkyně si pravděpodobně vůbec není vědoma stavu domu, neboť se o něj 13 let nezajímala a není jí znám rozsah potřebných investic. Postupně nastává (a u některých již nastal) čas jejich realizace. Jde např. o rekonstrukci plynové kotelny 25 let staré, výměnu 87 let starých dřevěných oken v nejvíce exponovaném 5. patře atd. Dále uvedli, že byty a nebytové prostory v bytovém domě jsou v každém roce pronajaty v rozsahu cca 99,9 %. Dále žalovaní namítají, že žalovaná ad 2) neužívá žádný byt. Jeden malý byt o výměře 22 m2 užívá její syn, který řádně platí smluvní nájemné a zálohy na energie. Žalovaná ad 3) neužívá celé páté patro. Se svojí rodinou užívá pouze jeho část, což je žalobkyni dlouhodobě známo a nikdy proti tomuto způsobu užívání společné věci neměla námitek. Odměna za výkon správcovské činnosti v domě je započítána na povinnost žalované ad 3) k hrazení nájmu. Není pravdou, že žalobkyně jeví zájem o předložení dokladů, co se týče účetnictví domu. Žalovaný ad 1) zpracovává každoročně daňová přiznání pro všechny spoluvlastníky, a to již od převzetí nemovitosti v roce [rok] v rámci restituce, tj. cca 32 let. Nikdy nebyly proti práci žalovaného ad 1) vzneseny žádné výhrady ze strany finančních úřadů, ani jednotlivých spoluvlastníků.

6. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

7. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobkyně a žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku parcela č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří jehož součástí je dům č. p. [číslo] objekt k bydlení všech katastrální území [adresa], obec [adresa] zapsaná na LV č. [hodnota] vedeného katastrálním úřadem [adresa], katastrální pracoviště [adresa] (dále též „nemovitost“). Žalobkyně a žalovaný [Jméno žalované A] disponují podílem každý v rozsahu 1/3, žalované [Jméno žalované B] a [Jméno žalované C] mají podíl každá v rozsahu ideálně 1/6.

8. Dále z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo zahájeno, řízení o omezení svéprávnosti a opatrovnictví žalobkyně toto řízení dosud probíhá.

9. Dále z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobkyní byla v období 3 let přede dnem podání žaloby plněna žalovaným částka 1 198 851 Kč co by podíl na příjmech související s jejím spoluvlastnickým podílem na nemovitosti.

10. Z výslechu žalovaného 1. [Jméno žalované A] soud zjistil, že je předmětný dům poměrně velký, a že ten dům musí být spravován dnes a denně, hodinu po hodině, týden po týdnu, měsíc po měsíci. S paní [jméno FO] provádějí správu na základě plné moci od paní [jméno FO], s jeho sestřenicemi, obě však žijí mimo [název města], sestřenice [jméno FO] bydlí v [název města], [jméno FO] zase v [název města], takže tíha správy domu leží především na žalovaném 1. a žalované 3. Žalovaný 1. zajišťuje zejména technickou stránku záležitosti, je toho celá řada, jsou to asi 3 stránky jen těch základních úkonů, které jsou potřeba dělat u každé nemovitosti, např. výběr zhotovitele na opravu kotelny, kontrola staveb, předání staveniště, kontrolu kvality nejen díla, ale dodaných materiálů, jestli to co je v projektu skutečně odpovídá tomu, co projektant naprojektoval, dalo by se říci dennodenně nebo minimálně obden chodí na stavbu, kontroluje stavební deník, jestli je řádně vedený, potom ke konci udělá přejímku staveniště, přejímku toho hotového díla a zase hotové dílo, dohadování se o ceně díla a jeho částí, technické zkoušky. Dále vykonává veškeré účetnictví. Sestřenice [jméno FO], jelikož tam bydlí má na svých bedrech tu odpovědnost té konkrétní činnosti v domě. Funkci správce vykonává žalovaný 1. 33 let a nikdy si nikdo na výsledky jeho činnosti nestěžoval. Na paní [jméno FO] spočívá tíha toho každodenního života s nájemníky, problémy s nimi, někdy hádky, někdy ne, předávání smluv, podpisy, podepisování např. dodatku ke smlouvám, hlídání těch řemeslníků, jsou tam např. i řemeslníci, se kterými se nemusí uzavírat smlouva, stačí objednávka, to vše zařizuje, poté tu kontrolu jejich správnosti díla, provedení díla, to dělá sestřenice. Žalovaný 1. bere za provedenou práci odměnu přibližně 2x 98 000 Kč ročně. [jméno FO] odměnu za správu domu nedostává, nýbrž je zproštěna toho, aby platila nájemné. [jméno FO] bezplatně užívá v posledním patře, část posledního patra, tj. 5 patro, tam to ovšem neužívá sama, protože to užívá s manželem a svými dvěma syny. V domě je 24 nájemníků. Všechny prostory jsou pronajímány, máme 99,5 % nájemnosti, protože se snažíme se, aby ten dům skutečně byl co nejlépe, co nejvíc využit. [jméno FO] neužívá žádné prostory, její syn tam užívá jeden z nejmenších bytů, za který normálně platí nájemné a platí veškeré zálohy na služby. [jméno FO] dále hlídá, zda nájemníci řádně platí nájemné a služby. Žalobkyně nabyla vlastnický podíl na nemovitosti [rok]. Žalobkyně není vůbec účastna správy domu, protože se o to nezajímala, maminka se o to také nijak příliš nezajímala. Žalovaný vypověděl, že si občas s maminkou žalobkyně telefonovali. Spoluvlastníci se scházeli hlavně koncem roku. Podle svědka se poslední 3, 4 se sešli bez žalobkyně, neboť s ní nebyla možná komunikace. Nemohla být vyrozuměna, žalovaný 1. jí zařídil telefon, pevnou linku, ale to pak bylo časem zrušeno, takže do dnešního dne s ní kontakt nemá. Žalovaný vypověděl, že se vždy sešli v trojici, projednali věci, které bylo potřeba projednat. V roce [rok], [rok] byly výsledky hospodářské takového charakteru, že byli schopni sami sobě, včetně žalobkyně, dát vyplatit určitou částku ze zisků generovaných nemovitostí. Žalobkyně dostala 600 000 Kč, žalovaný dostal 600 000 Kč, další spoluvlastnice po 300 000 Kč, to platilo pro rok [rok] a [rok]. Tyto peníze byly normálně vypláceny, něco zbylo, taková určitá malá částka na účtu. Podle žalované se proto rozhodlo, že to bude odloženo pro budoucí nějaké opravy, které je čekají. V roce [rok] plus [rok] se měli spoluvlastnicí rozhodnout, že: „čekají nás velké náklady, které neustále stoupají, tak jsme řekli dobře, ani sami sobě nebudeme vyplácet, tím pádem ani naší Markétce“. Spoluvlastníci se proto měli sejít a souhlasit s tím, že v roce [rok] a [rok] nebyly vypláceny žádné podíly na zisku. Ke každé nájemní smlouvě byla dávána plná moc žalobkyně. Žalovaná má ještě plnou moc od paní [jméno FO], která také není přítomna tomu uzavírání. Pak tam dávali ještě výpis z KN, aby každý nájemce bytu nebo nebytového prostoru věděl, že to je vše poctivě vedené. Podle žalovaného mu plnou moc nikdy nikdo neodvolal. Žalobkyně věděla, že paní [jméno FO] užívá prostory v pátém patře bezplatně, chodila tam několikrát, byla tam na kávě, byla si popovídat, znala velmi dobře situaci. V roce [rok] byly uzavřeny přibližně 1 nebo 2 možná nové nájemní smlouvy, ale máme tam dlouhodobé nájemníky. Čísla bytů si žalovaný nevzpomněl. [rok] to samé, v roce [rok] jistě ví minimálně o jednom novém nájemníkovi. O opravě kotelny se rozhodovalo přibližně v polovině roku [rok]. Kotelna byla postavena v roce [rok], [rok] tak nějak, kotelny vydrží tak těch 25 roků, ať již po stránce technické nebo morálního zastarání. Dohoda o ponechání zisku byla uzavřena v lednu nebo únoru, [adresa], v bytě, kde bydlí paní [jméno FO]. Podle žalovaného tam spoluvlastníci jednají 1 nebo i 2x týdně, někdy třeba častěji. V roce [rok] výdaje schvalovali teď [datum]. Pozvánku psal žalobkyni žalovaný 1. a s právníkem ji podali poštou. Za celou dobu bylo žalobkyni vyplaceno 10 nebo 11 000 000 Kč. Žádné peníze žalobkyně nezadržuje. Byl vypracován seznam asi 8 nebo 10 oprav, které je na domu třeba provést, kompletní oprava střechy, oprava kotelny, schodiště, které vede do suterénu je nebezpečné, mohl by někdo uklouznout. Na seznamu nefiguruje jedna velice důležitá položka, dům má tzv. vytápění Krytal, je to topení, které vede po stropech. Podle žalované se už stalo, že se stala nehoda, muselo se to izolovat, zkrátka toto topení je na konci své životnosti. Jestliže dojde k tomu a bude se muset vyměnit způsob vytápění, tak to bude 6, 7, 8 000 000 Kč na celý dům. Dům je součástí UNESCO, má to vliv na náklady, protože když vyměňovali štíty, co jsou nade dveřmi, nad výkladními skříněmi, tak k tomu se vyjadřovali památkáři a samozřejmě s tím jsou spojeny i vyšší náklady. Žalovaný 1. s žalobkyní mluvil v tom smyslu, že má rekreační domek v obci [adresa]. Žalovaný vypověděl, že žalobkyně tam má po rodičích nemovitost; tam se donedávna vídávali. Žalobkyně vždy přišla: „prosím tě chtěla bych se seznámit s tím chodem domu, chtěla bych to vidět“. Na to měl žalovaný říci: „ano, samozřejmě, ale tady u popelnic nebo třeba v naší kuchyni to nejde, přijeď vše ti ukážeme, přijeď 1x, 2x, 3x vše si můžeš prohlédnout, předvedeme, vysvětlíme, pokud bys náhodou něco potřebovala vysvětlit“, to platí dodnes. Bohužel jsme se nikdy nedočkali. Žalobkyni také psali dopisy. Psali jí ihned, že kdykoliv může přijet, kdykoliv si prohlédnout. Žalovaný si vzpomínal, že před necelými 2 lety jí napsali dopis zase, že může přijít, naopak bude vítána, ať přijede, podívá se na to. Ještě asi před pěti lety vzal tašku, 7 kg těžkou, chtěl jí vzít sebou. Žalovaný zdůrazňoval, že bylo namáhavé „táhnout“ tuto tašku [adresa], tramvaj, metro, vlak, bus, pak přes celý park. Takto nesl žalobkyni dokumenty za několik let zpět, aby se na to mohla podívat, ona řekla, že ne, že se na to dívat nebude. Tedy zase tuto tašku musel vzít do ruky a odnést pěšky zpět domů. Pokusy trvají dodnes. Daňové přiznání v roce [rok] ještě nepodal. V roce [rok] a [rok] podal žalovaný daňové přiznání v zastoupení paní [jméno FO] (žalobkyně). Vždy napíše finančnímu úřadu, že v zastoupení atd., podle plné moci. Žalobkyně toto nikdy nereklamovala, byla asi ráda, že to za ni někdo dělá zdarma. Žalovaný 1. provádí též platby na dani, na vyměřenou daň. Žádost paní [jméno FO] (advokátky) o vydání účetnictví a nájemních smluv k nahlédnutí žalovaný 1. odmítl s tím, že paní neznal, a že žalobkyně si mohla o nahlédnutí do účetnictví kdykoli říct sama. Právní zástupe žalobkyně žádal také o nahlédnutí do dokumentů ohledně předmětného domu, žalovaný 1. odmítl. Žalovaný 1. pak výslovně potvrdil pravost svého podpisu na doručence ze dne [datum].

11. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že zná žalobkyni, která je sestřenice jeho manželky. Dále uvedl, že zná [tituly před jménem] [jméno FO] a zná rovněž žalované, kteří jsou členem rodiny, se kterou má jeho rodina dlouhodobé vztahy. K dotazu soudu uvedl, že žalovaná [jméno FO] je jeho manželka od roku [rok]. Ostatní žalované zná od svatby jako příbuzné své manželky. Pokud jde o systém správy domu, dům byl restituován v roce [rok], tehdy došlo k dohodě, že tou správou nebude pověřena žádná externí firma, ale že vlastně výkonu celé té složité, strukturované činnosti, že se ujme [tituly před jménem]. [jméno FO][Anonymizováno]a jeho žena [Jméno žalované C]. Jejich agenda je rozdělena do dvou oblastí. Žalovaná [jméno FO] se stará o ten každodenní chod a věci s tím související, věci vyplývající z toho, že dům je poměrně velký, má 26 bytů, dále se konají různé opravy, různé zadání, komunikace s dodavateli služeb atd. Tomu se věnuje rovněž jeho manželka. V podstatě každý den pak přichází do nějakého kontaktu s tou činností nebo s agendou, která z toho vyplývá. [tituly před jménem]. [jméno FO] zpracovává ekonomiku a právní věci na základě té agendy, kterou dělá žalovaná [jméno FO], čili oni se vzájemně doplňují, pan [jméno FO]. samozřejmě zpracovává i podklady, které jsou nezbytné pro jednání s příslušnými orgány. Svědek uváděl, že ví, že zpracovává daňová přiznání všem, včetně paní [jméno FO]. Podle svědka tedy žalovaná [jméno FO] a žalovaný [jméno FO] pokrývají veškerou agendu, která je nutná k tomu, aby dům každý den fungoval, aby mohly být naplňovány všechny vztahy jak právní, tak sociální, lidské s nájemníky. Svědek bydlí v domě od roku [rok] s rodinou v 5. patře, čísla bytů si nepamatuje. Byt má 4 pokoje, jeden ještě menší, ale je to dané tím, že pokoje jsou relativně malé a vůbec byty jsou poznamenány tím, že došlo ke spojení dvougarsonek čili ta bytová výměra je do značné míry determinována, omezována ve využití tím, že jsou tam chodby, různá zákoutí atd., rozlohu nezná. Svědek manželce se správou občas pomáhá, nájem za byt neplatí ani manželka, na základě dohody o tom, že nebude platit nájem, ale bude zdarma vykonávat správu domu. Tato dohoda byla uzavřena v roce [rok], žalobkyně tam pravděpodobně nebyla. Svědek vypověděl, že žalovaná [jméno FO] stráví na správě domu zhruba 8 hodin týdně včetně víkendů. I když odjíždí na dovolenou, tak musí být připravena na to, lidé jí tak berou, že jí volají a chtějí něco vyřešit. Dále svědek uvedl, že se v domě nachází 26 bytů a 3 nebytové prostory, 3 nebytové prostory jsou od samého začátku využité, pokud ví, není jediný prázdný byt, který by byl od roku [rok] neobsazen. Ztrátový nebyl předmětný dům nikdy. [jméno FO] s žalovanou [jméno FO] se schází každý týden pravidelně, kdy se baví o věcech, co se v domě událo, co kdo potřebuje, jaké jsou reakce, kdo platí, kdo ne, májí různé dodavatele atd. čili oni se baví, dodávají si údaje účetní např., schází se pravidelně a volají si. [jméno FO] se občas schůzek účastní, žalobkyně nikoliv. Nevzpomíná si, že by někdo zpochybňoval, že svědek s manželkou (žalovanou 3.) bydlí v nemovitosti bezplatně. [jméno FO] (žalovaná 2.) má malý byt, ve 3. patře. V domě není žádný jiný prostor bezplatný, kromě bytu svědka a žalované 3. Zná paní [jméno FO], dělá drobné práce na domě. Svědek neví, že by tato paní měla mít snížený nájem. [jméno FO] dále provádí opravu domovních dveří, mytí oken, dveří veřejných, které nejsou součástí žádného konkrétního bytu, výměna žárovek, opravy schodiště, opravy poškozených stěn, úklid chodníku, její dcera má v domě byt, žije tam jako každý jiný nájemník. Byly různé pokusy paní [jméno FO] (žalobkyni) vtáhnout do věcí na něž jako spoluvlastník měla a mohla mít vliv, ale marně. Rodinné vztahy byly vždy dobré, dokud se žalobkyně neseznámila s panem [jméno FO], který do rodinných vztahů vrazil pomyslný klín. Maminka také měla starost, až jednou zemře, jestli žalobkyně zvládne hospodařit s penězi které získá ze zděděného spoluvlastnického podílu. Na schůzku dne [datum] doprovázel manželku, předmětem schůzky bylo odsouhlasit hospodaření v roce [rok] a rozhodnout se jaké principy vlastně dál držet, tzn. jak nakládat, byla tam otázka toho rozdělování financí, které jsou na účtu s ohledem na to, kolik výdajů se dá předpokládat, že bude v příštím období.

12. Soud zhodnotil výpověď svědka [jméno FO] jako věrohodnou. Je sice pravdou, že svědek vypověděl, že je manželem žalované 3. a stýká se i s ostatními žalovanými. Nicméně pouze na základě této skutečnosti nelze svědeckou výpověď znevěrohodnit (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2011, sp. zn. 32 Cdo 2795/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2006, sp. zn. 21 Cdo 731/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2007, sp. zn. 21 Cdo 360/2006). Ve výpovědi svědka přitom nelze nalézt rozpory. Svědek vypovídal spontánně a mimo jiné na dotaz soudu přiznal, které informace má zprostředkovaně. Výpověď svědka pak plně koresponduje s ostatními provedenými důkazy (zejm. listinami). Soudu rovněž nejsou známy žádné jiné skutečnosti způsobilé zpochybnit věrohodnost svědecké výpovědi.

13. Ze zápisu schůze spoluvlastníků obytného domu [adresa], soud zjistil, že dne [datum], se v prostorách [právnická osoba] konala schůze spoluvlastníků domu v [adresa], které se účastnil osobně [Jméno žalované A] a [Jméno žalované C], dále v zastoupení panem [tituly před jménem]. [jméno FO] [Jméno žalované B] a v zastoupení [tituly před jménem] [jméno FO], [Jméno žalobkyně]. V bodu 5 tohoto zápisu stojí, že [Jméno žalované A] seznámil přítomné s účetní závěrkou za rok [rok]. Dále v bodě 6 stojí, že tato účetní závěrka byla spoluvlastníky schválena. Dále v tomto bodě 6 stojí, že byl schválen návrh, aby celý hospodářský výsledek byl ponechán jako úspora za účelem plánovaných nezbytných prací údržby a oprav v domě. V bodě 7 tohoto zápisu pak stojí, že byl projednán návrh a rozhodnutí o tom jak bude naloženo s prostředky na účtu úspory za roky [rok], [rok] s tím, že v tomto bodě stojí, že byl schválen návrh [Jméno žalované A], aby prostředky úspory za rok [rok], [rok] a [rok] za účelem plánovaných nezbytných prací údržby a oprav na nemovitosti byly nadále ponechány na úspoře a to za účelem nezbytných prací údržby a oprav na nemovitosti, což tedy bylo schváleno. Součástí tohoto zápisu ze schůze je i příloha účetní závěrka za rok [rok], ze které je zřejmé, že příjmy, pokud jde tedy o provoz domu v [adresa] činily 3 058 132 Kč, náklady byly 1 918 062 Kč a rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 1 140 070 Kč.

14. Z generální plné moci pro jednání s Finančním úřadem soud zjistil, že [Jméno žalobkyně] (žalobkyně) zmocnila [Jméno žalované A] (žalovaného 1.) k zastupování při jednání s Finančním úřadem [adresa]. Tato plná moc byla podepsána dne [datum], nachází se na ní podpis [Jméno žalobkyně] i souhlas zmocněnce [Jméno žalované A].

15. Z plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že [Jméno žalobkyně] zmocnila [Jméno žalované A] k tomu, aby jejím jménem uzavíral veškeré smlouvy týkající se nemovitosti a provozu s nemovitostí souvisejících, zejména smlouvy o nájmu nebytových prostor, smlouvy o nájmu bytu, smlouvy s dodavateli služeb a médii, smlouvy o dílo na provedení stavebních prací nebo projektů. Zmocněnec byl rovněž oprávněn jednat jejím jménem před soudy, orgány státní správy, orgány obce a třetími osobami, a to ve všech věcech s nemovitostmi souvisejících, včetně práva odesílat a přijímat písemnosti, podávat návrhy, odvolání atd. Zmocněnec nebyl podle této plné moci oprávněn nemovitosti prodat, zcizit, zatížit zástavním právem, věcným břemenem či právem odpovídajícímu věcnému břemeni ani jinou právní vadou. Zmocněnec nebyl oprávněn činit kroky, které by vedly nebo mohly vést k zásadním stavebním změnám nemovitosti. Tato plná moc je datována [datum] a nachází se na ní podpisy [Jméno žalobkyně] a pana [tituly před jménem] [jméno FO].

16. Z odvolání plné moci ze dne [datum] včetně doručenky soud zjistil, že přípisem ze dne [datum] [Jméno žalobkyně] odvolala všechny plné moci k zastupování všech věcech týkajících se nemovitosti zapsaných na LV č. [hodnota] k.ú. [adresa], které tedy byly uděleny [Jméno žalované A]. Z doručenky je pak patrné, že tento přípis byl odeslán [datum] a doručen byl dne [datum], kdy se na dodejce nachází podpis pana [tituly před jménem] [jméno FO].

17. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že na č. l. 1113 je zapsáno spoluvlastnické právo pro [Jméno žalované A] k nemovitostem ve výši 1/3 podílu, [Jméno žalované B] ve výši 1/6, [Jméno žalobkyně] ve výši 1/3 a [Jméno žalované C] ve výši 1/6.

18. Z přiznání dani z příjmu FO za rok [rok], ze kterého soud zjistil, že dne [datum] bylo podáno přiznání dani z příjmu FO za zdaňovací období kalendářního roku [rok]. Daňové přiznání se týká [Jméno žalobkyně], příjmy tam jsou uvedeny ve výši 981 042 Kč, výdaje 350 889 Kč. Toto daňové přiznání bylo podepsáno panem [jméno FO] dne [datum].

19. Z přiznání k dani z příjmu za zdaňovací období roku [rok] soud zjistil, že dne [datum] bylo podáno u příslušného Finančního úřadu přiznání k dani z příjmu FO paní [Jméno žalobkyně] s tím, že dosahovala příjmu ve výši 985 044 Kč a výdaje 295 513 Kč, tj. rozdíl mezi příjmy a výdaji 689 531 Kč. Toto daňové přiznání je podepsáno panem [tituly před jménem] [jméno FO].

20. Z přiznání k dani z příjmu FO soud zjistil, že dne [datum] bylo doručeno příslušnému FÚ přiznání k dani z příjmu FO žalobkyně [Jméno žalobkyně] za zdaňovací období roku [rok]. Žalobkyně v tomto období dosahovala příjmu podle tohoto daňového přiznání ve výši 986 877 Kč, výdaje ve výši 296 063 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji tedy 690 814 Kč s tím, že toto daňové přiznání je podepsáno panem [jméno FO].

21. Z účetní závěrky roku [rok] soud zjistil, že pokud jde o provoz domu na adrese [adresa], tak bylo dosahováno příjmu ve výši 2 960 632 Kč, výdaje ve výši 779 361 Kč, k vyplacení tedy byly zisky ve výši 1 800 000 Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji byl 2 180 271 Kč s tím, že k ponechání na účtu naplánované nezbytné práce, údržby a opravy v domě byla částka 381 271 Kč.

22. Z obsahu příjmů nájemného bez záloh na služby v roce [rok] soud zjistil, že všechny prostory, které se nacházejí v dotčeném domě, ať již bytové nebo nebytové byly pronajímány za nájemné s výjimkou tedy bytu č. [hodnota], kde tedy stojí, že je příjem celkem 0 Kč.

23. Z obsahu výdajů za rok [rok] soud zjistil, že v roce [rok], tedy celkem byly výdaje ve výši 355 905 Kč, jde tedy o opravy a údržbu dotčené nemovitosti na adrese [adresa].

24. Z obsahu účetní závěrky za rok [rok] soud zjistil, že příjmy byly dosahovány ve výši 2 955 132 Kč, výdaje ve výši 850 470 Kč, k vyplacení zisku byla určena částka 1 800 000 Kč s tím, že částka 304 662 Kč byla určena k ponechání na účtu naplánované nezbytné práce údržby a opravy v domě. Celkem tedy byl rozdíl mezi příjmy a výdaji 2 104 662 Kč.

25. Z obsahu příjmů čistého nájemného v roce [rok] soud zjistil, že všechny prostory, které se nacházejí v domě 1335 byly pronajímány s výjimkou bytu označeného 24-26 v 5 patře, kde je uvedeno 0 Kč jako příjem z nájmu.

26. Dále z výdajů za rok [rok] soud zjistil, že v roce [rok] bylo celkem vynaloženo na opravy, údržbu a další výdaje částka 367 446,80 Kč.

27. Z obsahu účetní závěrky za rok [rok] soud zjistil, že celkem byly příjmy z nemovitosti ve výši 2 943 125 Kč, dále byly výdaje ve výši 1 702 543 Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji je 1 240 582 Kč s tím, že v této účetní uzávěrce stojí, že v souladu s dohodou spoluvlastníků byl rozdíl mezi příjmy a výdaji ve výši 1 240 582 Kč ponechán na bankovním účtu pro financování nezbytných výdajů spojených zejména s přípravou a realizací rekonstrukce plynové kotelny v domě.

28. Z příjmů čistého nájemné za rok [rok] soud zjistil, že v roce [rok] byly všechny prostory v domě pronajímány za nájemné s výjimkou bytu č. [hodnota] v 5. patře.

29. Z obsahu výdajů za rok [rok] soud zjistil, že byly vynaloženy náklady ve výši 1 052 667,30 Kč.

30. Z obsahu listiny, která se týká plánovaných oprav na adrese [adresa], soud zjistil, že počínaje rokem [rok] je v nemovitosti potřeba finančně a technicky zajistit a realizovat vedle běžných oprav údržby následující údržby, následující stavební úpravy rekonstrukce a investice, aby tedy mohl být zajištěny žádoucí příjmy a z toho plynoucí podíly z příjmu pro jednotlivé spoluvlastníky nemovitosti, kdy v této listině jsou tyto opravy vyčísleny na částku 3 970 000 Kč a jedná se o celkem 15 dílčích oprav.

31. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalobkyně a žalovaný 1. jsou každý vlastníkem 1/3 nemovitosti. Žalovaná 2. a žalovaná 3. jsou pak každý vlastníkem 1/6 nemovitosti. V letech [rok], [rok] a [rok] nebyly zisky dosahované z pronájmu nemovitosti rozdělovány, nýbrž byly uloženy za účelem plánovaných prací údržby a oprav nemovitosti. Žalobkyně zmocnila žalovaného 1. ke všem jednáním (s výjimkou prodeje, zcizení, zatížení nemovitosti či schválení zásadních stavebních změn nemovitosti). Tato plná moc byla žalobkyní vypovězena přípisem ze dne [datum], který byl doručen žalovanému 1. dne [datum]. Žalovaná 3. užívá v nemovitosti byty č. [hodnota] v pátém patře. Tyto prostory využívá na základě dohody, coby odměnu za svůj podíl na správě domu. Žalovaná 2. žádné prostory v domě bezplatně neužívá.

32. K tomu se zdůrazňuje se, že v současném civilním procesu se vychází ze zásady volného hodnocení důkazů, kdy každý důkaz je třeba hodnotit nejenom zvlášť, ale i v jeho vzájemných souvislostech; zároveň jsou také důkazy hodnoceny ve vztahu k tvrzením, která soudu účastník předkládá (viz § 132 o. s. ř.; srov. také nález Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 37/03). Zákonodárce ponechává na soudci, aby na základě vlastního svobodného uvážení hodnotil provedené důkazy a veškeré jednání stran, a nepředepisuje mu, jakou důkazní sílu má jednotlivým důkazním prostředkům přikládat. Je úkolem soudce, aby volným hodnocením důkazů dospěl k vnitřnímu přesvědčení, zda v konkrétní věci je určité skutkové tvrzení prokázané, či nikoliv (k tomu doktrinálně viz např. LAVICKÝ, P. Důkazní břemeno v civilním řízení soudním. Praha: Leges, 2017, s. 21 a n. nebo JIRSA, J. a K. HAVLÍČEK. Dokazování: úvahy o teorii a praxi. Praha: Wolters Kluwer, 2021, s. 75 a n.). Musí přitom dát účastníkům jasně najevo, jaká dílčí zjištění čerpal z každého jednotlivého důkazu a z jakých rozporů mezi provedenými důkazy a naopak shod mezi nimi vyvodil závěr o skutkovém stavu. Jak k tomu uvádí J. Jirsa – hodnocení důkazů je „korunou souzení“; jde o myšlenkový proces soudce, který si nemůže své rozhodnutí „nějak vyspekulovat“ (JIRSA, J. a K. HAVLÍČEK. Dokazování: úvahy o teorii a praxi. Op. cit., s. 204). Odrazem tohoto myšlenkového procesu je odůvodnění soudního rozhodnutí, které musí být zřetelné, srozumitelné, logické a předvídatelné (srov. nález Ústavního soudu ze dne 9. 10. 2018, sp. zn. IV ÚS 1891/18).

33. Soud si je vědom toho, že žalovaní sporovali, že žalovanému 1. byla doručeno odvolání plné moci žalobkyně ze dne [datum], resp. sporovali správnost předložených listin, resp. skutečnost, že doručenka ze dne [datum] patří k odvolání plné moci ze dne [datum]. Soud přitom na základě hodnocení důkazů zvlášť i ve svých vzájemných souvislostech dospěl k závěru, že doručenka ze dne [datum] skutečně patří k odvolání plné moci ze dne [datum]. To soud dovozuje jednak z blízké časové souslednosti. Dále pak i z toho, že sám žalovaný potvrdil, že podpis na doručence je jeho. Nebyl však schopen říci, co mu žalobkyně doručovala. Žalovaný sám přitom tvrdil, že s žalobkyní byla komunikace minimální a v posledních letech téměř žádná. Podle soudu je tak krajně nepravděpodobné, že by žalobkyně zasílala žalovanému 1. několik písemností po sobě. Proto také podle názoru zdejšího soudu doručenka ze dne [datum] skutečně patří k odvolání plné moci ze dne [datum].

34. Soud neprováděl další navržené důkazy, a to pro jejich nadbytečnost (když tyto důkazy se týkaly skutečností, které nebyly mezi účastníky sporné, resp. řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] ve věci omezení svéprávnosti žalobkyně, které ovšem pro toto řízení není rozhodující). Soud neprováděl znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] za situace, kdy žalobkyně k výzvě soudu ani nedoplnila svá tvrzení (viz níže). Soud rovněž neprováděl navržené důkazy – čestná prohlášení, neboť by tím zatížil řízení vadou (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023 sp.zn. 29 Cdo 3197/2022).

35. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně.

36. Žalobkyně svoji žalobu koncipovala jako žalobu o náhradu škody v podobě ušlého zisku, eventuálně na vydání bezdůvodného obohacení, eventuálně na vydání podílů z plodů a užitků ve smyslu § 1118 OZ. Podstata projednávané věci je přitom v zásadě jednoduchá. Žalovaná požadovala, aby jí žalovaní vyplatili podíl na zisku, který generuje nemovitost.

37. Úvodem zdejší soud považuje za důležité zdůraznit, že z § 157 odst. 2 o. s. ř. ani z práva na spravedlivý proces nelze dovozovat povinnost soudů vypořádat se s každou jednotlivou námitkou účastníka řízení (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 29 NSCR 7/2014). Jak opakovaně vysvětlil Ústavní soud, není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2012, sp. zn. III. ÚS 3122/09).

38. V obecné rovině platí, že ušlý zisk je ušlým majetkovým prospěchem a spočívá v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno – kdyby nebylo škodné události – důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Poškozený musí prokázat, že tvrzené porušení povinností bylo jedinou, případně zásadní příčinou poškozeným tvrzeného ušlého zisku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2008, sp. zn. 25 Cdo 528/2008). Musí zde existovat vysoká pravděpodobnost, že by k tomuto rozmnožení majetku došlo, nestačí pouhá neodůvodněná naděje. Ušlý zisk nemůže představovat jen zmaření zamýšleného výdělečného záměru či příslibu možného výdělku, není-li takový majetkový přínos podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že nebýt škodné události, k zamýšlenému zisku by skutečně došlo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3586/2006). Zároveň je poškozený povinen vznik škody na své straně prokázat, a v řízení o nároku na náhradu škody tak na žalobci leží důkazní břemeno o tom, že škoda vznikla (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2011 sp. zn. 28 Cdo 4734/2008).

39. Žalobkyně ještě ve svém podání doručenému soudu dne [datum] k výzvě soudu uvedla, že žalovaní zapříčinil, že jí uchází zisk ve výši obvyklého nájemného. Tvrdila přitom, že tuto škodu jí žalovaní způsobili společně svým neplatným jednáním. Soudem byla žalobkyně na jednání dne [datum] výslovně poučena postupem podle § 118a odst. 1 o. s. ř. o tom, že musí soudu předestřít taková skutková tvrzení, na základě kterých by bylo lze dovodit, že jí tvrzený majetkový přínos je podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž by bylo lze usuzovat, že nebýt škodné události, k zamýšlenému zisku by skutečně došlo. Žalobkyně však tuto výzvu soudu oslyšela. Pouze se omezila na odkaz na znalecký posudek stran výše utrpěné škody a neurčitá tvrzení o tom, že byla vyloučena z rozhodovacích procesů a správy společné věci. Žalobkyně v žádném ze svých podání neosvětlila, jak by bylo lze jí tvrzeného ušlého zisku dosáhnout. Její úvahy jsou pouhou ničím nepodloženou nadějí, resp. příslibem možného výdělku s ohledem na žalobkyní tvrzenou výši obvyklého nájemného.

40. Soud si je vědom toho, že v souladu s ustálenou judikaturou lze skutečnosti vylíčit odkazem na listinu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2009, sp. zn. 23 Cdo 315/2009, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2014, sp. zn. 23 Cdo 496/2013). Nicméně žalobkyně ve své žalobě a jejich doplněních takovýto odkaz ve vztahu ke svému nároku na náhradu škody v podobě ušlého zisku neučinila; pouze učinila důkazní návrhy. Pouhým označením důkazů bez vylíčení rozhodujících skutečností nelze splnění povinnosti tvrzení v řízeních ovládaných projednací zásadou dostát; důkazy se označují k prokázání tvrzených skutečností, nikoli naopak (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2021, sp. zn. 30 Cdo 689/20021). Je také bez pochybnosti, že soudce nesmí zasahovat do sporného řízení tím způsobem, že by do sporu vnášel nové skutečnosti, které účastníci dosud ani netvrdili. Je totiž zřejmé, že by soud tímto jednáním opět ve prospěch jedné ze stran porušovat zásadu rovnosti účastníků (stran), pokud by až příliš aktivně zjišťoval skutkový stav (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 6. 2010, sp. zn. III. ÚS 1336/10).

41. S ohledem na shora uvedené proto nelze uvažovat o tom, že by žalobkyni v příčinné souvislosti s porušením povinností ze strany žalovaných ušel zisk.

42. Stejně tak nelze uvažovat o tom, že by žalobkyni vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení. Z provedeného dokazování totiž jednoznačně vyplynulo, že žalovaná 2. žádné prostory v nemovitosti neužívá. Žalovaná 3. pak sice prostory bezplatně užívá (konkrétně byty č. [hodnota] stavebně upravené na jeden byt), avšak děje se tak na základě dohody a jako náhrada za správcovskou činnost, kterou žalovaná 3. vykonává (účastnickým výslechem žalovaného 1., svědeckým výslechem [jméno FO] a příjmů čistého nájemného za jednotlivé roky). Není proto pravda, že by se žalovaná 2. a 3. obohatily na úkor žalobkyně.

43. Konečně pokud jde o možnost rozdělování zisků reálně dosahovaných z nájmu nemovitosti, z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že v letech [rok]-[rok] bylo těchto zisků dosahováno. Tyto zisky přitom nebyly rozdělovány, nýbrž byly ponechány na opravy. Je sice pravda, že § 1118 OZ zakládá právo spoluvlastníka na vyúčtování a plody a užitky, přičemž § 1120 OZ zakotvuje právo spoluvlastníka na výtěžky ze společné věci. Nicméně v rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], a v navazujícím usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], byla v poměrech dosavadní úpravy řešena otázka splatnosti práva na podílu z výtěžku ze společné věci, se závěrem, že je-li zde rozhodnutí většinového spoluvlastníka o tom, že výtěžky (příjmy z nájmu) nebudou rozdělovány mezi spoluvlastníky, ale budou akumulovány na zvláštním bankovním účtu, a menšinový spoluvlastník byl s tím seznámen, nemá menšinový spoluvlastník po dobu trvání spoluvlastnického vztahu nárok na rozdělení tohoto výtěžku, ledaže by toto rozhodnutí bylo v rozporu s dobrými mravy. Jinými slovy řečeno, takový nárok nelze po dobu trvání spoluvlastnictví zásadně přiznat a nestává se splatným. Jedinou obranou spoluvlastníka (nedojde-li jiným způsobem ke změně tohoto rozhodnutí) je návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví podle § 1140 OZ, resp. v úvahu přichází ještě postup podle § 1130 OZ (což však v projednávané věci žalobkyně nežádala). Dlužno poznamenat, že jakkoliv Nejvyšší soud ve shora citovaném rozhodnutí dovolání proti uvedenému rozhodnutí [název soudu] „jen“ procesně odmítl, výslovně např. uvedl, že „(j)ednomyslný souhlas spoluvlastníků by vyžadovalo rozdělení výnosu mezi účastnice, neboť by šlo v podstatě o dohodu o vypořádání spoluvlastnictví. Ta však v projednávané věci uzavřena nebyla a výnos ze společné nemovitosti tak nadále zůstává ve spoluvlastnictví účastnic“, a dále, že „(o)dvolací soud rovněž upozornil na to, že v případě zániku spoluvlastnického vztahu účastnic (v současné době probíhá řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví) by rozhodnutí žalované o hospodaření se společnou věcí ztratilo vůči žalobkyni své další opodstatnění (účinky). Jinými slovy by žalobkyni vznikl nárok na výplatu jejího podílu ze zisku, který by existoval v době zániku spoluvlastnictví.“ 44. Z provedeného dokazování vyplynulo, že v letech [rok]–[rok] byly z pronájmu nemovitosti (dům [adresa]) dosahovány příjmy z nájemného ve výši přibližně 2,94–3,06 milionu Kč ročně. Po odečtení výdajů (náklady na správu, údržbu, opravy) činil rozdíl mezi příjmy a výdaji (tedy zisk) například v roce [rok] částku 2 180 271 Kč, v roce [rok] částku 2 104 662 Kč a v roce [rok] částku 1 240 582 Kč. Z těchto zisků byla v letech [rok] a [rok] částka 1 800 000 Kč určena k vyplacení spoluvlastníkům, zbytek byl ponechán na účtu jako rezerva na plánované opravy a údržbu. V roce [rok] a [rok] však již nebyly zisky rozdělovány, ale byly v plné výši ponechány na účtu jako úspora pro financování nezbytných oprav a údržby nemovitosti (například rekonstrukce plynové kotelny, výměna oken, oprava střechy apod.) Rozhodnutí o tom, že zisky nebudou rozdělovány, ale ponechány na účtu, bylo přijato na schůzích spoluvlastníků a bylo schváleno většinou. Toto rozhodnutí bylo motivováno potřebou vytvořit finanční rezervu na plánované investice a opravy v domě. V účetní závěrce za rok [rok] je výslovně uvedeno, že celý hospodářský výsledek (zisk) byl ponechán jako úspora za účelem plánovaných nezbytných prací údržby a oprav v domě. Stejné rozhodnutí bylo přijato i ohledně prostředků za roky [rok]–[rok].

45. Soud je přitom toho názoru, že jednání ostatních spoluvlastníků (držících většinu), přitom nelze považovat za rozporné s dobrými mravy. Jak totiž vyplynulo z provedeného dokazování, toto jednání bylo motivováno snahou o zajištění řádného stavu (resp. oprav) dotčené nemovitosti.

46. Pouze pro úplnost soud dodává, že se nijak blíže nezabýval argumentací žalobkyně týkající se aplikace § 1128 OZ na projednávanou věc, resp. jí sporovaným výdajům na správu nemovitosti. Platí totiž, že § 1128 odst. 2 OZ se uplatní na ty situace, kdy se jedná o rozhodnutí o odkladné či neodkladné záležitosti. Toto ustanovení přitom míří vždy na opominuté spoluvlastníky, kteří mají možnost se buď „klasickou“ určovací žalobou ve smyslu § 80 o. s. ř., anebo speciální žalobou podle občanského zákoníku, domáhat určení, že takové rozhodnutí nemá vůči nim právní účinky (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1641/2020). Jinak řečeno, spoluvlastník opomenutý při rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci může navrhnout do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o přijetí rozhodnutí spoluvlastníků, aby o záležitosti rozhodl soud. Nepodá-li návrh v uvedené lhůtě, toto právo zaniká (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2023, sp. zn. 22 Cdo 835/2022). Nejpozději dne [datum] byla žalobkyně s dotčenými rozhodnutími seznámena. Nepostupovala-li ve lhůtě podle § 1128 odst. 3 OZ shora popsaným způsobem(sama žalobkyně pak na jednání dne [datum] výslovně uvedla, že nepostupovala ve smyslu § 1128 odst. 2 OZ), je její další argumentace již bezpředmětná. Navíc se tato její argumentace i míjí s podstatou tohoto řízení, ve kterém se domáhá zaplacení shora uvedených částek po jednotlivých žalovaných, nikoliv vyslovení neúčinnosti právního jednání.

47. S ohledem na shora uvedené proto soud výroky I., II. a III. žalobu v celém rozsahu zamítl.

48. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, nárok na přiznání plné náhrady nákladů řízení proti účastníku, který úspěch neměl. Jelikož byli ve věci plně úspěšní žalovaní, přiznal jim soud plnou náhradu nákladů řízení, přičemž dle podílu na předmětu řízení má žalovaný 1. (žalovaný co do částky 542 490 Kč) nárok na náhradu nákladů řízení v 50 % přiznané částky náhrady nákladů řízení, každý ze 2 zbylých žalovaných (každá z nich žalovaná co do částky 271 245 Kč) pak nárok na náhradu nákladů řízení ve 25 % z přiznané částky náhrady nákladů řízení.

49. Tyto částky se skládají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 odst. 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”). Náhrada nákladů náleží žalovaným za 11 úkonů právní služby, které spočívají v úkonech právní služby vyjádření se k žalobě ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), převzetí zastoupení ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. a) a.t.), účast na jednání dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t.), účast na jednání dne [datum] počítána jako 2 úkony právní služby, neboť jednání trvalo přes 2 hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t.), účast na jednání dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t.), další porada s klientem přesahující 1 hodinu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. c) a.t.), další porada s klientem přesahující 1 hodinu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. c) a.t.), další porada s klientem přesahující 1 hodinu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. c) a.t.), další porada s klientem přesahující 1 hodinu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. c) a.t.) a úkon doplnění tvrzení a důkazních návrhů ze dne [datum], jímž bylo vyhověno výzvě soudu uložené na jednání dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t. per analogiam).

50. Za provedené úkony právní služby provedené před [datum] náleží dle § 12 odst. 4 a.t. ve znění účinném do [datum] odměna snížená o 20 %, a to za každou takto zastupovanou osobu. Dle § 12 odst. 4 a.t. v účinném znění se odměna za úkony provedené po datu [datum] snižuje také, a to za druhou osobu o 20 % a za třetí osobu o 40 %.

51. Žalovanému 1. tak náleží za 2 úkony právní služby učiněné do data [datum] náhrada z tarifní hodnoty 542 490 Kč ve výši 16 800 Kč (10 500 Kč * 2 * 0,8) a za 9 úkonů právní služby učiněné po datu [datum] náhrada z tarifní hodnoty 542 490 Kč ve výši 94 500 Kč (10 500 Kč * 9). Celkem tedy náleží žalovanému 1. náhrada nákladů odměny advokáta ve výši 111 300 Kč.

52. Žalované 2. pak náleží za 2 úkony právní služby učiněné do data [datum] náhrada z tarifní hodnoty 271 245 Kč ve výši 15 072 Kč (9 420 Kč * 2 * 0,8) a za 9 úkonů právní služby učiněné po datu [datum] náhrada z tarifní hodnoty 271 245 Kč ve výši 67 824 Kč (9 420 Kč * 9 * 0,8). Celkem tedy náleží žalované 2. náhrada nákladů odměny advokáta ve výši 82 896 Kč.

53. Žalované 3. pak náleží za 2 úkony právní služby učiněné do data [datum] náhrada z tarifní hodnoty 271 245 Kč ve výši 15 072 Kč (9 420 Kč * 2 * 0,8) a za 9 úkonů právní služby učiněné po datu [datum] náhrada z tarifní hodnoty 271 245 Kč ve výši 50 868 Kč (9 420 Kč * 9 * 0,8). Celkem tedy náleží žalované 3. náhrada nákladů odměny advokáta ve výši 65 940 Kč.

54. Každému z žalovaných dále náleží náhrada paušálních výdajů advokáta za každý z 2 úkonů právní služby provedených do [datum] dle § 13 odst. 4 a.t. ve znění účinném do [datum] ve výši 300 Kč (tedy 600 Kč pro každého z žalovaných) a náhrada paušálních výdajů advokáta za každý z 9 úkonů právní služby provedených po [datum] dle § 13 odst. 4 a.t. v účinném znění ve výši 450 Kč (tedy 4 050 Kč pro každého z žalovaných).

55. Celkem tedy náleží žalovanému 1. náhrada nákladů řízení v částce 140 299,5 Kč s připočtením DPH (daně z přidané hodnoty), neboť zástupce žalovaných je plátcem DPH v sazbě 21 % (115 950 Kč bez DPH).

56. Žalované 2. pak celkem náleží náhrada nákladů řízení v částce 105 930,66 Kč s připočtením DPH (87 546 Kč bez DPH).

57. Žalované 3. pak celkem náleží náhrada nákladů řízení v částce 85 413,9 Kč s připočtením DPH (70 590 Kč bez DPH).

58. Soud nepřiznal náhradu nákladů za úkon nahlížení do spisu ze dne [datum]. K tomu soud poznamenává, že k otázce náhrady nákladů za úkon nahlížení do spisu se vyjádřil i Ústavní soud, který již v minulosti konstatoval, že i úkon nahlížení do spisu může být považován za samostatný úkon právní služby, za který náleží náhrada podle § 11 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), neboť se svou povahou kvalitativně blíží úkonu podle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu (viz nález sp. zn. I. ÚS 3906/17 ze dne 1. 3. 2021). Jak ovšem dále zdejší soud zdůraznil v nálezu sp. zn. I. ÚS 4012/18 ze dne 8. 3. 2021, je povinností obecných soudů, aby náležitým způsobem posoudily účelnost provedených nahlížení do spisu právě z hlediska přiznání náhrady nákladů řízení. Platí, že při existenci výjimečných okolností není vyloučeno, aby i úkon nahlížení a studium spisu byl posouzen jako samostatný úkon právních služeb.

59. Uvedené výjimečné okolnosti pro přiznání náhrady nákladů za nahlížení do spisu soud v daném případě neshledal. Nahlížení do spisu ze dne [datum] nebylo dle názoru soudu provedeno za účelem hodným náhrady nákladů takového úkonu, pročež soud náhradu za tento úkon nepřiznal. Zástupce žalovaných do spisu nahlížel po jeho vyjádření k věci mimo rámec přípravy k jednání, neboť to bylo nařízeno až po vykonání popsaného úkonu. Rovněž nahlížení do spisu dne [datum] bylo dle názoru soudu neúčelné a jako takové nesplňuje podmínky pro přiznání náhrady nákladů za tento úkon. K tomu soud dodává, že zástupce žalovaných zřejmě nahlížel do spisu za účelem případné přípravy obrany na dalším blížícím se jednání. Nahlédnutí do spisu však za tímto účelem zjevně nebylo třeba, neboť přislíbené důkazy žalobkyně ve lhůtě včas nedodala, přičemž pokud by žalobkyně důkazy ve lhůtě včas dodala, byl by s touto skutečností zástupce žalovaných obeznámen. Jinými slovy o účelnosti takového úkonu by se dalo uvažovat jedině v případě, pokud by žalobkyně slíbené důkazy do spisu fakticky založila.

60. Soud dále nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění vyjádření k žalobě ze dne [datum], neboť toto vyjádření do řízení nevneslo žádné nové poznatky významné pro věc samou, tedy nebylo účelné, přičemž návrh na přijetí nezbytných procesních opatření byl již součástí vyjádření k žalobě ze dne [datum].

61. Soud dále nepřiznal náhradu nákladů řízení za repliku k vyjádření žalobkyně ze dne [datum] a vyjádření se k výzvě soudu. K tomu se uvádí, že žalovaní zde pouze reprodukují skutečnosti již sdělené v rámci vyjádření k žalobě ze dne [datum]. Podáním sice žalovaní reagovali na výzvu soudu, nicméně této výzvě v předmětném podání nevyhověli, když žádné důkazy na podporu svých tvrzení dle pokynu soudu nepředložili. Žalovaní zde také navrhli postup dle § 28 odst. 4, nejedná se však o návrh ve věci samé (srov. (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.). To znamená, že i ohledně tohoto úkonu soudu nezbývá než konstatovat, že se jedná o úkon neúčelný, za který náhrada nákladů nenáleží.

62. Pouze pro úplnost soud uvádí, že není pravda, že by se původně důvodná žaloba stala nedůvodnou, jak argumentovala pro účely náhrady nákladů řízení žalobkyně. Jak totiž vyplynulo z provedeného dokazování, pro roky [rok] a [rok] se spoluvlastníci již dříve dohodli, že zisky nebudou rozdělovány, ale ponechají se na účtu jako rezerva na plánované opravy. Tato dohoda byla uzavřena podle výpovědi [Jméno žalované A] „v lednu nebo únoru“ (pravděpodobně roku [rok] nebo [rok]) při osobním jednání spoluvlastníků v bytě paní [jméno FO] ve [adresa] Tam se spoluvlastníci scházeli pravidelně, často i několikrát týdně, a dohodli se, že „ani sami sobě nebudeme vyplácet, tím pádem ani naší [jméno FO]“. Tato praxe byla následně formalizována a potvrzena zápisem a hlasováním na schůzi [datum], kde byla schválena účetní závěrka a rozhodnuto o ponechání zisků za roky [rok]–[rok] na účtu jako úspora na opravy. Dohoda o nerozdělování zisků tedy byla fakticky uzavřena a aplikována již dříve na základě ústní dohody a společného postupu spoluvlastníků, a až následně byla formálně potvrzena a zapsána na schůzi v březnu [rok].

63. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku IV. v souladu s § 160 odst. 1 věty první před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Poučení