37 C 127/2025 - 68

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [stát, organizační složka státu], IČO [IČO] sídlem [adresa] o zaplacení 2 x 240 739,726 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Řízení o žalobě, kterou se každý z žalobců a) a b) domáhá zaplacení částky ve výši 90 938 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení, se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit každému z žalobců a) a b) částku ve výši 18 920 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se každý z žalobců a) a b) domáhal zaplacení částky 130 872,726 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit každému z žalobců a) a b) náhradu nákladů řízení ve výši 10 280 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci se svojí žalobou domáhali zaplacení shora uvedené částky coby náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] (dále také jako „OS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále také jako „původní řízení“). Po rekapitulaci původního řízení žalobci zdůraznili, že řízení bylo zahájeno dne [datum] a nebylo doposud skončeno. S ohledem na extrémní délku řízení požadují žalobci zadostiučinění 20 000 Kč za jeden rok. Řízení nebylo složité, klíčovým důkazem byl znalecký posudek. Žalobci nezavdali příčinu k průtahům. V řízeních u orgánů veřejné moci docházelo k nedůvodným průtahům. Řízení mělo pro žalobce vysoký význam, neboť museli čelit opakovanému šikanóznímu jednání pana [jméno FO].

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě zrekapitulovala průběh řízení a uzavřela, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. (dále též „OdpŠk“). Posuzované řízení bylo přerušeno do pravomocného skončení vedlejšího řízení. Ve vedlejším řízení byla místy shledána nekoncentrovanost, celková délka již neodpovídá složitosti řízení. Žalobcům proto žalovaná poskytla odškodnění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 2x 90 938 Kč. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 25 %, a to 15 % z důvodu složitosti řízení, 10 % z důvodu sdílené újmy. Řízení bylo procesně složité s ohledem na složitost souběžně vedených řízení, bez kterých nebylo možné rozhodnout o dědictví. Význam hodnotí řízení pro žalobce hodnotí žalovaná jako standartní.

3. Na jednání dne [datum] vzal každý z žalobců svoji žalobu zpět co do částky 90 938 Kč, včetně žalovaného příslušenství v podobě úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaná na témže jednání vyslovila s částečným zpětvzetím žaloby souhlas.

4. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odstavce 2 ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle odstavce 3 ustanovení, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné, a nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odstavce 4 ustanovení, ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

5. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby za souhlasu žalované tak soud řízení částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

6. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

7. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobci uplatnili svůj nárok u žalované jako v projednávané věci dne [datum] s tím, že tento nárok žalobců byl vypořádán stanoviskem ze dne [datum]. Přiznána byla každému z žalobců částka 90 938 Kč, která byla vyplacena ve lhůtě podle § 15 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb.

8. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobci splnili podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

9. Ze spisu vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] zemřel [jméno FO], nar. [datum]. Dne [datum] bylo zahájeno řízení o pozůstalosti po [jméno FO], výkonem činnosti soudního komisaře pověřena [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] rozesílány žádosti o součinnost. Ve dnech [datum] a [datum] provedeno předběžné šetření, kde byly projednány údaje o zůstaviteli a jmění zůstavitele. Ve dnech [datum] rozesílány další žádosti o součinnost za účelem zjištění pozůstalosti a zjištění pořízení pro případ smrti. Dne [datum] bylo vydáno usnesení (ukončuje se účast pana [jméno FO] v pozůstalostním řízení, kdy nadále bude vedeno pozůstalostní řízení jen s těmito účastníky: synem [Jméno žalobce B], dcerou [Jméno žalobce A], synem [jméno FO]), proti kterému bylo podáno odvolání dne [datum] s námitkou podjatosti notářky. Dne [datum] prováděno dalších několik žádostí o součinnost notářkou. Dne [datum] rozhodnuto, že notářka [tituly před jménem] [jméno FO] není vyloučena z projednání věci. Dne [datum] bylo vydáno usnesení OS pro [adresa] (uložena povinnost [jméno FO], aby do 14 dnů doložil závěť zůstavitele, kterou byl zůstavitelem povolán za dědice). Dne [datum] bylo vydáno usnesení, kterým byla ustanovena správkyně pozůstalosti [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] předložena závěť [jméno FO]. Dne [datum] vyzván [jméno FO] k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne [datum] spis předložen Městskému soudu v [adresa]. Dne [datum] bylo Městským soudem v [adresa] vydáno usnesení, kterým se napadené usnesení soudu I. stupně ze dne [datum] zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení, neboť ukončením účasti [jméno FO] v pozůstalostním řízení řešil spor o dědické právo, správně měl však odkázat dědice, aby se sporem obrátil žalobou na soud. Dne [datum] bylo vydáno usnesení, kterým se [jméno FO] odkazuje, aby ve lhůtě dvou měsíců podal žalobu k civilnímu soudu (spor o dědické právo). Dne [datum] uložena povinnost [jméno FO] a [jméno FO], aby plnění dluhu vůči zůstaviteli složili do úschovy soudu. Dne [datum] vyzván [jméno FO] k zaplacení poplatku za odvolání. Dne [datum] spis předložen Městskému soudu v [adresa]. Dne [datum] MS v [adresa] potvrdil usnesení o uložení povinnosti složit plnění dluhu do úschovy soudu. Lhůta pro vypravení rozhodnutí prodloužena do [datum] z důvodu čerpání dovolené soudců. Dne [datum] bylo přerušeno řízení, v právní moci [datum], a to do rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa] o žalobě [jméno FO]. Dne [datum] vydáno usnesení, kterým bylo pokračování v řízení, ve výroku II. ukončena účast [jméno FO] v pozůstalostním řízení (výrok II. zrušen. Usnesení nabylo právní moci ve výroku I. dne [datum] (pokračováno v řízení). Dne [datum] proběhlo jednání a bylo vydáno usnesení, kterým se odvolává správkyně pozůstalosti. Dne [datum] byla vydána výzva věřitelům zůstavitele. Dne [datum] předložena věc Městskému soudu v [adresa] s odvoláním syna [jméno FO] proti nákladovému výroku rozhodnutí ze dne [datum]. Dne [datum] bylo vydáno usnesení Městského soudu v [adresa], kterým se napadené usnesení ze dne [datum] zrušuje ve výroku IV., v tomto rozsahu se věc vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení, neboť soud I. stupně doposud neurčil odměnu správkyně pozůstalosti, pročež nelze rozhodnout o nákladech řízení. Dne [datum] opět vyzváni věřitelé pozůstalosti k přihlášení pohledávek s lhůtou 3 měsíce. Dne [datum] ustanoven správcem pozůstalosti syn [jméno FO]. Dne [datum] byl nařízen soupis pozůstalosti (na den [datum]). Dne [datum] vydáno usnesení o stanovení hodnoty pozůstalosti částkou 14 395 302,2 Kč, schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, v právní moci [datum]. Dne [datum] bylo vydáno usnesení, kterým byla přiznána odměna správkyni pozůstalosti a určeny náklady řízení notářky a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, proti kterému bylo podáno odvolání. Dne [datum] [jméno FO] vyzván k nápravě vad odvolání. Dne [datum] vyzván k nápravě vad odvolání [jméno FO]. Dne [datum] věc předložena Městskému soudu v [adresa]. Dne [datum] bylo vydáno usnesení Městského soudu v [adresa] (odvolání částečně odmítnuto, jinak potvrzeno). Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] vydáno opravné usnesení pouze ohledně odůvodnění. Dne [datum] pověřena notářka [jméno FO], neboť pozůstalý syn [jméno FO] podal návrh na dodatečné projednání pozůstalosti s ohledem na nově najevo vyšlý majetek. Dne [datum] vyzváni pozůstalí k vyjádření se k návrhu [jméno FO]. Dne [datum] spis předložen Obvodnímu soudu pro [adresa] k projednání žaloby na nepřiměřenou délku řízení.

10. Ze spisu vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] došla OS pro [adresa] žaloba žalobce [adresa] proti žalovaným [jméno FO], [Jméno žalobce B] a [Jméno žalobce A], na určení, že žalobce je dědicem zůstavitele ze závěti a žaloba na určení dědické nezpůsobilosti žalovaných. Dne [datum] byl soudu doručen dotaz soudní komisařky. Dne [datum] uloženo žalovaným, aby se do 15 dnů vyjádřili k žalobě. Dne [datum] lhůta k vyjádření prodloužena na žádost žalovaných 2. a 3. Dne [datum] rozeslána vyjádření žalovaných. Dne [datum] proběhlo jednání před soudem (dle § 112 OSŘ byla vyloučena žaloba na určení dědické nezpůsobilost žalovaných k samostatnému projednání), čteny listinné důkazy, dána výzva k doplnění tvrzení a označení důkazů, jednání odročeno na [datum]. Na jednání dne [datum] vyslechnuto 5 svědků. Na jednání dne [datum] čten obsah přílohových spisů, řízení přerušeno do pravomocného skončení trestního řízení u OS v [adresa], sp. zn. [spisová značka]. Na jednání dne [datum] bylo vyhlášeno usnesení, kterým se řízení přerušuje do pravomocného skončení trestního řízení u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum] podáno odvolání do rozhodnutí o přerušení. Dne [datum] odvolání rozesláno. Dne [datum] spis předložen Městskému soudu v [adresa]. Dne [datum] bylo vydáno usnesení odvolacího soudu, kterým se usnesení soudu I. stupně mění tak, že se řízení nepřerušuje, neboť rozhodnutí ve věci sp. zn. [spisová značka] nemá význam pro rozhodnutí, zda je žalobce dědicem ze závěti. Dne [datum] podáno dovolání proti usnesení MS ze dne [datum]. Dne [datum] zaplacen soudní poplatek za dovolání. Dne [datum] dovolání rozesláno. Dne [datum] spis předložen Nejvyššímu soudu. Dne [datum] bylo vydáno usnesení NS, kterým se dovolání žalovaných 2. a 3. zamítá. Dne [datum] spis vrácen z NS. Dne [datum] bylo rozhodnutí NS rozesláno. Dne [datum] vyzváni žalovaní k zaplacení zálohy na znalecké dokazování ve výši 6 000 Kč. Dne [datum] ustanoven znalec ke zpracování znaleckého posudku ve lhůtě 3 měsíců. Dne [datum] došel soudu znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] posudek rozeslán, účastníci vyzváni k vyjádření se k posudku. Dne [datum] přiznáno znalečné. Následně spis odkládán na lhůtu s odůvodněním, že nebylo pravomocně skončeno řízení sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Na žádost účastníka odročeno na [datum]. Z důvodu omluvy znalce odročeno na [datum]. Z důvodu kolize zástupců jednání odročeno na [datum]. Z důvodu dovolené zástupce žalovaných odročeno na [datum]. Pro nemoc žalobce odročeno na [datum]. Pro omluvu znalce odročeno na [datum]. Z důvodu omluvy znalce odročeno na [datum]. Dne [datum] jednání před soudem I. stupně, na kterém byl vyhlášen zamítavý rozsudek č. j. [číslo jednací], v právní moci [datum]. Dne [datum] vydáno rozhodnutí o nákladech státu, v právní moci [datum]. Lhůta k vypravení rozsudku prodloužena do [datum] z důvodu rozsáhlosti věci. Lhůta pro vypravení rozsudku prodloužena do [datum] z důvodu čerpání dovolené. Dne [datum] vyzván odvolatel k opravení vad odvolání. Dne [datum] vyzváno na zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne [datum] byl spis doručen odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek odvolacího soudu č. j. [číslo jednací], kterým byl rozsudek I. stupně i co do nákladů státu potvrzen, ve výroku o nákladech řízení mezi účastníky částečně změněn. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] podáno dovolání žalobcem. Dne [datum] bylo dovolacím soudem odmítnuto dovolání. Usnesení NS nabylo právní moci dne [datum].

11. Ze spisu vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] proběhlo jednání ohledně sp. zn. [spisová značka], přičemž dle § 112 OSŘ byla vyloučena žaloba na určení dědické nezpůsobilosti žalovaných k samostatnému projednání do sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Dne [datum] řízení přerušeno do skončení řízení sp. zn. [spisová značka] vedené u OS pro [adresa]. Dne [datum] podáno odvolání žalobce. Dne [datum] věc předložena MS v [adresa]. Dne [datum] rozhodl MS, že se řízení nepřerušuje, neboť je na místě, aby se soud I. stupně nejdříve zabýval existencí naléhavého právního zájmu a nevyčkával řešení předběžné otázky, zda žalobce je či není dědicem. Dne [datum] žalobce vyzván k doplnění žaloby. Na jednání dne [datum] dána výzva dle § 118a o.s.ř. žalobci. Na jednání dne [datum] vyhlášen zamítavý rozsudek č. j. [číslo jednací] právní moci [datum]. Dne [datum] podáno odvolání proti rozsudku. Dne [datum] vyzváno na soudní poplatek za odvolání. Dne [datum] odvolání rozesláno. Dne [datum] věc předložena MS v [adresa]. Dne [datum] vyhlášen rozsudek č. j. [číslo jednací], v právní moci [datum], kterým byl rozsudek I. stupně potvrzen, částečně změněn jen ohledně nákladů řízení.

12. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

13. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

14. Žalobci se svojí žalobou domáhali náhrady nemajetkové újmy z důvodu nepřiměřené délky původního řízení. Tento svůj nárok opíral o nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u OS pod sp. zn. [spisová značka].

15. Zákon v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 OdpŠk). Stát přitom za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 OdpŠk) za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí či došlo k nesprávnému úřednímu postupu; (ii) poškozenému vznikla újma (tj. nemajetková či majetková – škoda); a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem; jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).

16. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

17. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

18. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

19. Řízení bylo zahájeno dne [datum] a doposud nebylo skončeno (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. 30 Cdo 24/2016). Soud tak posuzoval nepřiměřenou délku řízení ke dni vyhlášení rozhodnutí, tedy ke dni [datum]. Celková délka posuzovaného řízení, resp. rozhodného období ve vztahu k nemajetkové újmě žalobců tedy činí cca 9 let a 7 měsíců.

20. Posuzované řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Soud konstatuje, že již samo řízení u více stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010).

21. Po hmotněprávní a skutkové stránce byla věc standardně složitá. Stran procesní složitosti bylo posuzované řízení komplikované, neboť bylo třeba vyjasnit účastenství pana [jméno FO], který tvrdil dědický titul, načež bylo třeba také vyčkat, respektive přerušit posuzované řízení s odkazem na civilní žaloby žalobce [jméno FO] na určení, že žalobce je dědicem zůstavitele ze závěti a žaloba na určení dědické nezpůsobilosti žalovaných (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5413/2014). Ve vedlejších řízení pak došlo k dokazování prostřednictvím výslechu svědků a znaleckého posudku. Navíc bylo v řízeních několikrát odročeno jednání, přičemž důvody neležely na straně soudu. V souhrnu proto soud hodnotí věc jako složitější (resp. obtížnější).

22. K tomu soud uvádí, že, že složitost řízení zahrnuje ve své konkretizaci jednak počet instancí, v nichž byla věc řešena, jednak složitost věci samé o sobě, tedy nároky skutkové, právní a procesní. Jednotlivé důvody složitosti věci je třeba vnímat pro účely posouzení, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a popř. i při úvaze o snížení základní částky přiměřeného zadostiučinění, samostatně, neboť každý z nich sám přispívá k prodloužení délky projednávání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2013, sp. zn. 30 Cdo 675/2013, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 15. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2138/2009). Posuzování řízení z hlediska počtu instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná. Zároveň je však třeba přihlédnout k tomu, z jakého důvodu byla věc na více stupních soudní soustavy projednávána. Zda z důvodu složitosti řízení, nebo z důvodu procesních pochybení soudů nižších stupňů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1112/2011, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2023, sp. zn. 30 Cdo 1680/2023). V projednávané věci je přitom třeba počet instancí projednávající věc v rámci původního závěry hodnotit v neprospěch žalobců. Nedošlo totiž ke zrušení napadených rozhodnutí ze shora připomenutých tzv. kvalifikovaných důvodů.

23. V této souvislosti je také třeba konstatovat, že žalobci se na celkové délce původního řízení nepodíleli ve smyslu obstrukcí či nečinnosti.

24. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že jej hodnotí jako standardní, neboť dědické řízení nepatří typově k řízením, u něhož by byl dán větší zájem na jeho rychlém projednání. Typicky se jedná o trestní řízení (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinně právní vztahy, zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného, řízení ve věcech osobního stavu, pracovněprávní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu, zde sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd. (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011). Ani z okolností konkrétního případu přitom nevyplývá důvod pro zvýšený význam původního řízení pro žalobkyni. Zdůrazňuje se, že soud si je vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. Není ovšem rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšený či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1597/2014). V projednávané věci přitom platí, že stran individuálního významu žalobci žádnou konkrétní újmu, která by jim vznikla v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením a která by umocňovala zásah do jejich života, netvrdili. K tomu soud uvádí, že žalovaná nijak neodpovídá za šikanózní chování pana [jméno FO]. Jinými slovy řečeno, není namístě uvažovat o zvýšeném významu původního řízení pro žalobce jen z toho důvodu, že žalobci čelili tlaku dalšího účastníka řízení. Nadto z provedeného dokazování a z tvrzení žalobců je zřejmé, že žalobci byli vystaven chování pana [jméno FO] od samého počátku řízení. Žalobci jsou přitom odškodňováni za nepřiměřenou délku původního řízení; nikoliv za fakt, že řízení bylo vedeno.

25. Konečně pokud se jedná o postup soudů, soud konstatuje, že v posuzovaném řízení soud neshledal žádné dlouhé průtahy, resp. dlouhé období nečinnosti. Je ovšem třeba připustit, že činnost notáře coby soudního komisaře byla suboptimální, resp. notář zatížil řízení nečinností v řádech měsíců. Několik významnějších průtahů, respektive období nečinnosti nicméně bylo shledáno v rámci řízení vedeného u OS pod sp. zn. [spisová značka]. Zaprvé, v období od 28. 4 2020 (kdy byl rozeslán znalecký posudek) do [datum] (kdy bylo voláno k jednání). Soud v mezidobí sice vyčkával na výsledek řízení vedeného u Okresního soudu [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], avšak řízení přerušeno nebylo. Vyčkávání na výsledek jiného řízení bez přerušení je přitom třeba hodnotit vždy jako průtah (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 954/2014). Zadruhé, soud zaznamenal průtahy s dodáním znaleckého posudku, když znalecký posudek byl zadán dne [datum] s lhůtou 3 měsíců a soudu dodán byl až dne [datum] (k tomu viz rozsudek Nejvyšší soudu ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 30 26. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem původního řízení a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že délka původního řízení je vzhledem k okolnostem případu tak, jak byly popsány shora, nepřiměřená, a tudíž došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Soud tak shledává žalobu důvodnou. Soud rovněž konstatuje, že nepostačí konstatování porušení práva ani jiné vyřízení věci, proto je třeba přiznat za způsobenou nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení peněžitou částku.

27. V souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, soud nejprve stanovil základní částku pro přiměřené zadostiučinění za 1 rok řízení, přičemž se v souladu se stanoviskem výše řídil úvahou, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč. Nejvyšší soud taktéž pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše. Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat), bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů.

28. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010) z částky 8 000 Kč za první dva roky řízení a 16 000 Kč za každý další rok, neboť původní řízení nepovažuje za násobně delší, nežli bylo s ohledem na okolnosti případu očekávat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1320/2011).

29. Základní částku 137 333 Kč soud dále modifikoval dle kritérií vymezených výše. Ve vztahu ke složitosti řízení soud snížil základní částku o 10 %. Ve vztahu k zavinění žalobců na délce původního řízení soud základní částku nikterak nesnížil. Ohledně významu řízení soud neshledal zvýšený význam řízení pro žalobce, proto soud ve vztahu k tomuto částku nikterak nemodifikoval. Dále soud snížil základní částku o 10 % s ohledem na sdílení újmy žalobci. Soud tak základní částku za celé původní řízení modifikoval tak, že ji snížil o 20 %. Ve výsledku tedy náleží žalobkyni zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou původního řízení částka 109 867 Kč.

30. K tomu soud uvádí, že výčet kritérií uvedených v § 31a odst. 3 zákonu č. 82/1998 Sb. je demonstrativní. Soud je oprávněn a povinen přihlédnout i ke kritériím dalším, která jsou pro posouzení přiměřenosti či nepřiměřenosti délky řízení rozhodné. Obecně podle ustálené judikatury újmu snižuje, pokud v řízení vystupují na jedné procesní straně účastníci jako rodinní příslušníci v „zájmovém souladu“, kteří mohou případnou újmu sdílet (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2922/2012, a ze dne 29. 5. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3694/2011, dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 30 Cdo 1649/2016, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 30 Cdo 3680/2019), což je i případ posuzovaného řízení, z něhož žalobci svůj nárok odvozují.

31. Jelikož žalovaná plnila každému z žalobců částku 90 938 Kč, přiznal soud každému z žalobců a) a b) částku ve výši 18 920 Kč. Co se týče úroku z prodlení, ty se přiznávají v souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 OdpŠk. Skrze dokazování soud došel k závěru, že nárok byl u žalované uplatněn dne [datum] s tím, že tento nárok žalobců byl vypořádán stanoviskem ze dne [datum]. Přiznána byla každému z žalobců částka 90 938 Kč. S ohledem na to, že žalobci požadovali úrok z prodlení od data [datum] do zaplacení, přiznal jim soud úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 18 920 Kč od uvedeného data do zaplacení.

32. Ve zbytku, tedy v části, ve které každý z žalobců požadoval po žalované zaplatit částku 130 872,726 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení, soud žalobu zamítl.

33. O nákladech řízení rozhodl soud dle 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož byli žalobci ve věci úspěšní v celém rozsahu, neboť výše přiznané částky závisí na úvaze soudu, byla jim přiznána plná náhrada nákladů řízení.

34. Náklady řízení žalobců sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč pro každého žalobce a z odměny za právní zastoupení dle § 7 bod č. 5 ve spojení s § 9a odst. 2 písm. b) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka 1 860 Kč (z tarifní hodnoty 18 920 Kč; viz § 9a odst. 2 písm. a) advokátního tarifu).

35. Mimosmluvní odměna je dále modifikována dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, podle kterého jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za druhou a každou další takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu snížená mimosmluvní odměna. Mimosmluvní odměna se snižuje za druhou osobu o 20 % (což je daný případ), za třetí osobu o 40 %, za čtvrtou osobu o 60 % a za pátou a každou další osobu o 80 %.

36. V daném případě byly provedeny 4 úkony právní služby, tj. celkem za tyto úkony náleží částka 7 440 Kč s tím, že za 2. osobu náleží částka o 20 % snížená, tedy částka 4 800 Kč. Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby, (iii) částečné zpětvzetí žaloby a (iv) účast na jednání dne [datum]. Dále náleží žalobcům náhrada za 4 režijní paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 1 800 Kč pro každého z žalobců. Celková částka 16 992 Kč pak byla navýšena o 21 % DPH v částce 3 568 Kč. Celková částka nákladů řízení tak činí 20 560 Kč. Jelikož podíl žalobců na předmětu řízení totožný, náleží každému z žalobců částka 10 280 Kč.

37. Pouze pro úplnost se dodává, že soud žalobcům nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení v podobě předžalobní výzvy (resp. uplatnění u žalované ve smyslu § 14 OdpŠk), jak požadovala. Platí totiž, že předběžné projednání nároku na náhradu škody u příslušného ústředního orgánu má neformální povahu a nepředpokládá se, že by při něm poškozený musel být právně zastoupen. Proto mu zákon neumožňuje, aby v rámci náhrady nákladů řízení uplatnil náklady zastoupení, i když je ve fázi projednání nároku podle § 14 odst. 1 OdpŠk vynaložil. Toto ve shora citovaném § 31 odst. 4 OdpŠk jasně dané omezení nelze obejít ani tím, že by se poškozený v následném soudním řízení domáhal náhrady těchto nákladů v rámci rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle § 151 o. s. ř. jako nákladů na předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. a § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a to ani tehdy, kdyby právní zástupce žalobkyně nad rámec předběžného uplatnění nároku podle § 14 odst. 1 OdpŠk zaslal ještě další předžalobní výzvu. Takový úkon, jehož nezbytnost jinak vyplývá z § 142a o. s. ř., lze totiž v případě nároků podle zákona č. 82/1998 Sb. považovat za nadbytečný, a to právě s ohledem na speciální právní úpravu předžalobního projednání nároku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1728/2011). Dlužno poznamenat, že § 31 OdpŠk opakovaně prošel i testem ústavnosti (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2016, sp. zn.

III. ÚS 445/16)

38. Lhůta k plnění byla stanovena ve výroku II. a IV. tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř. patnáctidenní, když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí. Náklady řízení byly přisouzeny na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).