37 C 137/2022-79

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o změnu žalobcovy dokumentace takto:

Výrok

I. Změna žaloby navržená žalobcem v podání ze dne [datum] se nepřipouští.

II. Řízení o žalobě, kterou se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zajistit, aby v Národním kontaktním místu v pacientském souhrnu byly vymazány veškeré textace, pokud je žalovaná kontaktnímu místo poskytla, které byly na základě tohoto rozsudku v žalobcově zdravotní, elektronické i listinné dokumentaci vymazány, se zastavuje.

III. Řízení o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 30 000 Kč, se zastavuje.

IV. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované vymazat z žalobcovy elektronické i listinné následující texty, a to sice text ze dne [datum]:„ Pacient poučen, ptá se zda, může mít pohlavní styk bez rizika nákazy partnerky. Ujišťuji, že strana chlamydií a mycoplasmat můžem, ale samozřejmě stran jiných pohlavních chorob doporučuji bariérovou ochranu.“, dále text ze dne [datum]:„ Pacient není spokojen se zápisem v dokumentaci, přestože se jedná o doslovné doporučení, přeje si proto vystavit lékařskou zprávu, kde tato informace nebude.“, dále text ze dne [datum]:„ velmi obtížná komunikace s pacientem“, a dále text ze dne [datum]:„ Pacient přišel o 2 hodiny dříve, zpozoroval pracovníky [právnická osoba], kterak tráví svou přestávku v prostorách před recepcí a šel toto řešit do kartotéky, proč mají být ve znečištěném oděvu přítomny osoby v místech, které je určeno pro pacienty, sděluji mu, že toto místo je veřejným prostorem, který není určen jren pro pacienty, ale také například pro návštěvy dotazuje se, zds se jedná o nádražní budovu, proč nebráníme možnému bakteriálnímu přenosu, obzvláště v době Covidu, proč nechci tento problém řešit atd., opět sděluji, že má možnost vznést oficiální stížnost (jak stejně činí po téměř každé návštěvě) / formální ošetření proběhlo nekonfliktně, doporučil jsem jiné pracoviště s jinou organizací pohybu osob, nicméně stížnost nás nejspíše nemine“, se zamítá.

V. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované pozměnit u žalobcovi elektronické i listinné dokumentace text ze dne [datum], kdy se domáhal, aby soud uložil žalované vymazat z předmětné textace text:„ rizikový koitus neguje“ a nahradit jej textem:„ rizikový sex neguje“, se zamítá.

VI. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované předat žalobci na [anonymizována dvě slova] omluvu ve znění:„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] se panu [celé jméno žalobce] omlouvá za to, že do zdravotní elektronické i listinné dokumentace vedené u jeho jména a příjmení uvedla nepravdivé informace, které zaměstnancům urologických ambulancí nesdělil. Jednalo se o informace - partnerka rizikový koitus neguje“. dále:„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] se panu [celé jméno žalobce] omlouvá za to, že do zdravotní elektronické i listinné dokumentace vedené u jeho jména a příjmení uvedla nepravdivou a dehonestující informaci, která zněla - velmi obtížná komunikace s pacientem“. dále:„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] se [celé jméno žalobce] omlouvá za to, že do zdravotní elektronické dokumentace vedené urologickou klinikou u jeho jména a příjmení uvedla zápis, který s vedením zdravotních dokumentací nijak nesouvisí, a dále uvádí, že si pan [celé jméno žalobce] na zaměstnance žalované vždy stěžoval oprávněně. Předmětný zápis zněl: Pacient přišel o 2 hodiny dříve, zpozoroval pracovníky [právnická osoba], kterak tráví svou přestávku v prostorách před recepcí a šel toto řešit do kartotéky, proč mají být ve znečištěném oděvu přítomny osoby v místech, které je určeno pro pacienty, sděluji mu, že toto místo je veřejným prostorem, který není určen jren pro pacienty, ale také například pro návštěvy dotazuje se, zds se jedná o nádražní budovu, proč nebráníme možnému bakteriálnímu přenosu, obzvláště v době Covidu, proč nechci tento problém řešit atd., opět sděluji, že má možnost vznést oficiální stížnost (jak stejně činí po téměř každé návštěvě) / formální ošetření proběhlo nekonfliktně, doporučil jsem jiné pracoviště s jinou organizací pohybu osob, nicméně stížnost nás nejspíše nemine“, a dále:„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] se [celé jméno žalobce] omlouvá za neprofesionální, protiprávní a neetické jednání zaměstnanců [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec]“, se zamítá.

VII. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 170 000 Kč, se zamítá.

VIII. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zdržet se poskytování služeb kartotéčního okénka [anonymizována tři slova], a to tak, aby hovory mezi klientem žádající o zdravotní služby a zaměstnanci kartotéčního okénka nebyly slyšitelné ve veřejném prostoru, který obklopuje kartotéku urologické kliniky [anonymizováno], se zamítá.

IX. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce ve své žalobě a dalších podáních uváděl, že žalovaná nevede jeho zdravotnickou dokumentaci v souladu s § 24 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoZS“). Dále poukazoval na § 53 a 54 ZoZS, jakož i čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne [datum] o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46 (dále jen„ GDPR“). Konkrétně pak namítal následující.

2. Zaprvé, ve své žalobě uváděl, že dne [datum] navštívil [anonymizováno 5 slov] v [obec] (dále též„ [anonymizováno]“), přičemž zaměstnankyně urologické ambulance měla nedovoleně a svévolně zasáhnout do jeho osobního a soukromého života ve značně velkém rozsahu. Tento zásah spatřoval žalobce v tom, že se dotčené zaměstnankyně zeptal, zda se může intimně sexuálně sbližovat se svým partnerským protějškem. Zaměstnankyně urologické ambulance pak měla do žalobcovy zdravotnické dokumentace nepravdivě uvést, že žalobce má údajně partnerku. Na základě nepřesně zaznamenaných slov žalobce, která mají být zanesena v jeho zdravotnické dokumentaci, si každý čtenář dotčeného zápisu vyloží, že žalobce je heterosexuál, což není pravda. Svým neuváženým jednáním zaměstnankyně žalované nedovoleně vstoupila do žalobcova soukromí a porušila žalobcovo právo sdělovat informace o jeho soukromí jen tomu, koho žalobce uzná za osobu toho hodnou. Rovněž mělo dojít k porušení práva žalobce na sebeurčení. Žalobce proto požadoval výmez dotčené textace a písemnou omluvu.

3. Zadruhé, podle žalobce dne [datum] žalobce navštívil [anonymizována tři slova], přičemž zaměstnankyně žalované zapsala do jeho zdravotnické dokumentace poznámku„ Velmi obtížná komunikace s pacientem“. Touto smyšlenou zprávou žalovaná značně zasáhla do oblasti ochrany žalobcovy osobnosti. Podle žalobce přitom není pravda, že by s ním byla obtížná komunikace. Podle žalobce tak jeho zdravotnická dokumentace obsahuje nepravdivou, nepřesnou a nesprávnou informaci. Žalobce proto požadoval výmaz tohoto záznamu z jeho zdravotnické dokumentace, písemnou omluvu, jakož i finanční zadostiučinění ve výši 85 000 Kč.

4. Zatřetí, dne [datum] žalobce navštívil [anonymizována tři slova]. V rámci této návštěvy žalovaná prostřednictvím svého zaměstnance nedovoleně a svévolně zasáhla do žalobcova soukromého a osobního života ve značně velkém rozsahu. Dotčený zaměstnanec měl totiž do zdravotnické dokumentace zaznamenat žalobcovu odpověď na dotaz vyšetřujícího lékaře„ rizikový koitus neguje“, přičemž ovšem žalobce měl odpovědět, že„ rizikový sexuální styk neměl“. V této souvislosti žalobce zdůrazňoval, že nikdy neměl žádnou partnerku a ani ji mít nebude. Po citové a sexuální stránce jej nezajímají ženy, avšak toliko muži. Na základě nepřesně zaznamenaných slov přitom každý čtenář předmětného záznamu může nabýt dojmu, že žalobě je heterosexuál. Žalobce proto požadoval výmaz dotčené textace ze své zdravotnické dokumentace a písemnou omluvu.

5. Začtvrté, dne [datum] žalobce navštívil [anonymizována tři slova]. V rámci této návštěvy si žalobce měl stěžovat na hygienicky nevhodné zabezpečení prostoru [anonymizována tři slova] (když v prostorách před recepcí v době návštěvy žalobce trávili svou přestávku pracovníci [právnická osoba], což žalobce považoval za nepřijatelné). Tato informace byla zaznamenána v jeho zdravotnické dokumentaci společně s poznámkou„ nicméně stížnost nás nejspíše nemine“. Podle žalobce přitom není možné tento druh informací do jeho zdravotnické dokumentace zaznamenávat. Dotčený záznam neodpovídá účelu vedení zdravotnické dokumentace týkající se průběhu ošetření pacienta. Nadto podle žalobce hrozí riziko, že osoba, která by si dotčený záznam přečetla, by mohla nabýt dojmu, že žalobce si stále bezdůvodně stěžuje, což není pravda. Žalobce se tak cítil být textem obsaženým ve své zdravotnické dokumentaci dehonestován. Žalobce proto požadoval od žalované výmaz předmětného textu, písemnou omluvu a finanční zadostiučinění ve výši 85 000 Kč.

6. Zapáté, žalobce namítal, že prostor kartotéky [anonymizována tři slova] není optimálně uspořádán. V této souvislosti poukazoval na skutečnost, že s ohledem na absenci stavebně-technického oddělení kartotéčního okénka od prostoru, kde čekají pacienti, musí pacienti ústně sdělovat osobní a citlivé informace, které mohou být vyslechnuty třetí (neoprávněnou) osobou.

7. Výše popsaným jednáním měla žalovaná nedovoleně vstoupit do soukromí žalobce a porušit jeho právo na sdělování informací a jeho soukromí tomu, koho žalobce uzná za vhodnou osobu. Dále porušila žalobcovo právo na sebeurčení. Nadto žalobce zdůrazňoval, že se v řadě případů obrátil se svou stížností na ředitelství [anonymizována tři slova].

8. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žaloba není důvodná. Poukázala přitom na § 54 odst. 3 a odst. 4 ZoZS.

9. Svým podáním ze dne [datum] a ze dne [datum] žalobce rozšířil svoji žalobu. Tuto změnu žaloby soud připustil usnesením vyhlášením na jednání dne [datum]. Dále žalobce vzal svoji žalobu na jednání dne [datum] částečně zpět, s čímž žalovaná vyslovila souhlas. V neposlední řadě žalobce svým podáním ze dne [datum] opětovně usiloval o rozšíření žaloby.

10. Dle § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), žalobce (navrhovatel) může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo. Podle odst. 2 tohoto ustanovení, soud nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje soud v řízení o původním návrhu po právní moci usnesení.

11. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř., může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle § 96 odst. 3 věta prvá o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Dle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

12. Procesní úkon žalobce, kterým došlo ke zpětvzetí žaloby, přičemž žalovaná s tímto zpětvzetím vyslovila souhlas, splňuje veškeré právem požadované obsahové náležitosti a byl proveden v zákonem požadované formě ve smyslu § 42 o. s. ř. Soud proto podle § 96 odst. 2 o. s. ř. výroky II. a III. tohoto rozhodnutí řízení o žalobě v celém rozsahu zastavil.

13. Výrokem I. tohoto rozhodnutí soud dále nepřipustil změnu žaloby učiněnou v podání ze dne [datum]. Žalobce totiž svoji změnu žaloby učinil za situace, kdy bylo ukončeno dokazování a předneseny závěrečné návrhy a jednání bylo odročeno pouze za účelem vyhlášení rozsudku.

14. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

15. Ze zdravotnické dokumentace žalobce soud zjistil, že v této zdravotnické dokumentaci jsou uvedeny následující záznamy. Záznam ze dne [datum]:„ Pacient poučen, ptá se zda, může mít pohlavní styk bez rizika nákazy partnerky. Ujišťuji, že strana chlamydií a mycoplasmat můžem, ale samozřejmě stran jiných pohlavních chorob doporučuji bariérovou ochranu.“. Dále záznam ze dne [datum]:„ Pacient není spokojen se zápisem v dokumentaci, přestože se jedná o doslovné doporučení, přeje si proto vystavit lékařskou zprávu, kde tato informace nebude.“. Dále záznam ze dne [datum]:„ velmi obtížná komunikace s pacientem“ Dále záznam ze dne [datum]:„ Pacient přišel o 2 hodiny dříve, zpozoroval pracovníky [právnická osoba], kterak tráví svou přestávku v prostorách před recepcí a šel toto řešit do kartotéky, proč mají být ve znečištěném oděvu přítomny osoby v místech, které je určeno pro pacienty, sděluji mu, že toto místo je veřejným prostorem, který není určen jren pro pacienty, ale také například pro návštěvy dotazuje se, zds se jedná o nádražní budovu, proč nebráníme možnému bakteriálnímu přenosu, obzvláště v době Covidu, proč nechci tento problém řešit atd., opět sděluji, že má možnost vznést oficiální stížnost (jak stejně činí po téměř každé návštěvě) / formální ošetření proběhlo nekonfliktně, doporučil jsem jiné pracoviště s jinou jiné pracoviště s jinou organizací pohybu osob, nicméně stížnost nás nejspíše nemine“. A konečně záznam ze dne [datum]:„ rizikový koitus neguje“.

16. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

17. Ke shora uvedenému soud dodává, že další navržené důkazy neprováděl, a to pro nadbytečnost (viz níže).

18. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

19. Podle § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) platí, že chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

20. Podle § 81 odst. 2 OZ platí, že ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

21. Podle § 82 odst. 1 OZ platí, že člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

22. Podle čl. 1 odst. 1 GDPR platí, že toto nařízení stanoví pravidla týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a pravidla týkající se volného pohybu osobních údajů.

23. Podle čl. 4 bod 1 GDPR platí,„ osobními údaji“ se rozumí veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen„ subjekt údajů“); identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby.

24. Podle čl. 4 bod 15 GDPR platí,„ údaji o zdravotním stavu“ se rozumí osobní údaje týkající se tělesného nebo duševního zdraví fyzické osoby, včetně údajů o poskytnutí zdravotních služeb, které vypovídají o jejím zdravotním stavu.

25. Podle čl. 5 odst. 1 písm. a), b), c) a d) GDPR, osobní údaje musí být ve vztahu k subjektu údajů zpracovávány korektně a zákonným a transparentním způsobem („ zákonnost, korektnost a transparentnost“); shromažďovány pro určité, výslovně vyjádřené a legitimní účely a nesmějí být dále zpracovávány způsobem, který je s těmito účely neslučitelný; další zpracování pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely se podle čl. 89 odst. 1 nepovažuje za neslučitelné s původními účely („ účelové omezení“); přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány („ minimalizace údajů“); přesné a v případě potřeby aktualizované; musí být přijata veškerá rozumná opatření, aby osobní údaje, které jsou nepřesné s přihlédnutím k účelům, pro které se zpracovávají, byly bezodkladně vymazány nebo opraveny („ přesnost“).

26. Podle čl. 17 odst. 3 písm. b) GDPR, odstavce 1 a 2 se neuplatní, pokud je zpracování nezbytné: pro splnění právní povinnosti, jež vyžaduje zpracování podle práva Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje, nebo pro splnění úkolu provedeného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je správce pověřen.

27. Podle § 53 odst. 1 ZoZS, poskytovatel, nejde-li o poskytování lékárenské péče v lékárně, je povinen vést a uchovávat zdravotnickou dokumentaci a nakládat s ní podle tohoto zákona a jiných právních předpisů. Zdravotnická dokumentace je souborem informací podle odstavce 2 vztahujících se k pacientovi, o němž je vedena.

28. Podle § 53 odst. 2 písm. d) ZoZS, zdravotnická dokumentace podle účelu jejího zaměření obsahuje informace o zdravotním stavu pacienta, o průběhu a výsledku poskytovaných zdravotních služeb a o dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem při poskytování zdravotních služeb.

29. Podle § 53 odst. 2 písm. g) ZoZS, zdravotnická dokumentace podle účelu jejího zaměření obsahuje další údaje podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů upravujících zdravotní služby nebo poskytování zdravotní péče.

30. Podle § 54 odst. 2 ZoZS, zdravotnická dokumentace, včetně jejích samostatných součástí, musí být vedena průkazně, pravdivě, čitelně a musí být průběžně doplňována. Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu. Jde-li o poskytování akutní lůžkové péče, zápis o aktuálním zdravotním stavu pacienta se provádí nejméně jednou denně.

31. Podle § 54 odst. 4 ZoZS, opravy zápisů ve zdravotnické dokumentaci se provádí novým zápisem. Zápis se opatří uvedením data opravy a dalšími náležitostmi podle odstavce 3. Původní zápis musí zůstat čitelný. V doplnění nebo opravě zápisu ve zdravotnické dokumentaci na žádost pacienta se uvede datum a čas provedení zápisu a poznámka, že jde o opravu nebo doplnění na žádost pacienta; zápis se opatří podpisem pacienta a zdravotnického pracovníka, který jej provedl.

32. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

33. Žalobce se svojí žalobou domáhal výmazu a opravy osobních údajů vedených žalovanou v jeho zdravotnické dokumentaci, omluvy, přiměřeného zadostiučinění v penězích, jakož i toho, aby soud uložil žalované povinnost zdržet se poskytování služeb kartotéčního okénka [anonymizována tři slova], a to tak, aby hovory mezi klientem žádajícího zdravotní služby a zaměstnanci kartotéčního okénka nebyly slyšitelné ve veřejném prostoru, které obklopuje kartotéku [anonymizována tři slova].

34. Úvodem zdejší soud považuje za důležité zdůraznit, že z § 157 odst. 2 o. s. ř. ani z práva na spravedlivý proces nelze dovozovat povinnost soudů vypořádat se s každou jednotlivou námitkou účastníka řízení (srov. též usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Jak opakovaně vysvětlil [název soudu], není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (srov. nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 989/08, nebo usnesení [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3122/09).

35. V projednávané věci dále platí, že na ní dopadá GDPR. To soud dovozuje z čl. 1 dost. 1 GDPR (když zde nejsou dány ani důvody výluky aplikace tohoto nařízení podle čl. 2 a 3 GDPR). Jinými slovy řečeno, projednávaná věc se zjevně týká situace, kdy jsou shromažďovány a zpracovávány osobní údaje subjektu (žalobce) správcem a zpracovatelem (žalovanou), a to ve smyslu definic obsažených v čl. 4 GDPR. Nelze přitom přehlédnout, že na projednávanou věc rovněž dopadá OZ, když v souladu s čl. 79 odst. 1 a 2 GDPR se může žalobce domáhat účinné soudní ochrany jeho práv zakotvených v GDPR, což ovšem nevylučuje ochrany osobnostních práv zakotvených v OZ, jak činí žalobce. Podle názoru zdejšího soudu přitom žalovaná neporušila žalobcova práva (a své povinnosti) zakotvené v GDPR, OZ a ZoZS, a to z následujících důvodů.

36. Zaprvé, aby nějaká informace byla posuzována jako osobní údaj, nerozhoduje, zda se jedná o informaci vůči subjektu údajů negativní nebo pozitivní, ani zda se jedná o informaci zveřejněnou, či nikoliv. Z hlediska GDPR pro to, aby se jednalo o osobní údaje, musejí být naplněny tři základní podmínky: (i) musí se jednat o údaj, tedy informaci, (ii) tento údaj se musí týkat fyzické osoby či jí musí být přiřaditelný, (iii) tato fyzická osoba musí být identifikována či musí být identifikovatelná. Z definice osobního údaje vyplývá, že osobním údajem je pouze údaj o fyzické osobě. Vztah informace k jednotlivci – fyzické osobě je zásadní složkou definice pojmu osobní údaj, protože je velmi důležité přesně zjistit, na kterých vztazích či souvislostech záleží a jak by se měly rozlišovat. V obecném smyslu se údaje týkají jednotlivce, jestliže se vztahují k totožnosti, charakteristickým znakům či chování jednotlivce nebo pokud použití těchto informací určuje nebo ovlivňuje způsob zacházení s touto osobou nebo způsob jejího hodnocení (viz preambule GDPR a definice obsažená v čl. 4 GDPR; dále viz viz rozsudek Soudního dvora EU z [datum], C [číslo], [jméno] [příjmení], rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], [číslo], Niemietz v. Německo; k pojetí rozsahu pojmu osobního údaje v české praxi srov. například rozhodnutí předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů z [datum rozhodnutí], [číslo jednací]).

37. V projednávané věci z provedeného dokazování vyplynulo, že veškeré informace uvedené v žalobcově zdravotnické dokumentaci mají povahu osobních údajů ve smyslu GDPR. Za této situace je namístě zkoumat, a to mimo jiné v souladu s principem effet utile, jakož i přímého účinku a aplikační přednosti unijního práva, zdali se žalovaná nedopustila porušení práv a povinností v GDPR zakotvených. Pokud jde o požadavky na zpracování osobních údajů, čl. 5 GDPR stanoví požadavek zákonnosti, korektnosti, transparentnosti, účelového omezení, minimalizace údajů a přesnosti.

38. Žalovaná shromažďuje osobní údaje subjektů a dále je zpracovává na základě zákonného zmocnění v ZoZS (viz § 53 odst. 1 ZoZS). Podle soudu přitom platí, že z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalovaná jakkoliv porušila své povinnosti při zpracování osobních údajů žalobce. Dlužno poznamenat, že žalobce v této souvislosti zejm. namítal nepřesnost zpracovávaných údajů. K tomu se zdůrazňuje, že GDPR výslovně nedefinuje, kdy je již třeba údaje považovat za nepřesné. Nepřesnost může spočívat jak v nepřesnosti faktických údajů jako takových nebo také v nepřesnosti subjektu údajů, jehož se údaje týkají (omyl v subjektu). Nepřesnost je přitom nutno posuzovat jako objektivní nesoulad s realitou, nerozhodné je naopak, pokud by například subjekt údajů vnímal subjektivně zpracovávané údaje jako nesprávné či nepřesné, byť by tomu tak ve skutečnosti nebylo.

39. Žalobce ve svých podáních napadal textaci záznamů v jeho zdravotnické dokumentaci ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Podle názoru zdejšího soudu přitom všechny dotčené záznamy mohly a měly být ve zdravotnické dokumentaci žalobce uvedeny, a to v souladu s § 53 odst. 2 písm. d) ZoZS. Zdůrazňuje se, že žalobce svoji žalobu koncipoval tak, jako kdyby snad byla zdravotnická dokumentace vedena pouze a jedině v jeho zájmu. To ovšem neplatí, neboť údaje ve zdravotnické dokumentaci jsou vedeny i proto, aby např. kdykoli po dobu skartační lhůty mohlo dojít ke kontrole ze strany zdravotních pojišťoven (§ 42 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění) nebo zdravotnická dokumentace může sloužit jako důkaz pro případ sporu, zda byla zdravotní péče poskytována řádně, apod. (viz např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Údaje o zdravotním stavu pacienta a o postupu při poskytování zdravotní péče, jakož i další relevantní údaje o průběhu léčebného procesu, jsou východiskem pro další postup příslušného poskytovatele zdravotní péče a jsou zdrojem nezbytných informací o pacientovi pro poskytovatele zdravotní péče jiných odborností, jakož i v situaci, kdy se má pacienta ujmout jiný poskytovatel zdravotní péče (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

40. Jinými slovy řečeno, záznamy ve zdravotnické dokumentaci slouží nejenom potřebám dotčeného pacienta, o kterém se vedou, nýbrž i dotčenému zdravotnickému zařízení (resp. správci a zpracovateli těchto osobních údajů). Jednou z těchto potřeb je i zajistit, aby zdravotnický personál, který vstupuje s pacientem do kontaktu, měl dostatek informací nejenom o zdravotním stavu pacienta, nýbrž i jeho chování při poskytování zdravotních služeb, tak aby mohl zvolit adekvátní postup a zajistit nejenom poskytnutí řádné péče, nýbrž i ochranu svého zdraví a majetku příslušného zdravotnického zařízení. Tomu pak odpovídá i textace § 53 ZoZS, který zakotvuje právo (a povinnost) zdravotnického zařízení ve zdravotnické dokumentaci vést nejenom údaje o zdravotním stavu pacienta, nýbrž i o průběhu a výsledku poskytovaných zdravotních služeb a o dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem při poskytování zdravotních služeb. Žalobcem napadaná textace je přitom bezpochyby takovou textací. Již ze samotného obsahu této textace totiž lze dovodit, že se jedná o záznamy popisující průběh poskytování zdravotních služeb, resp. záznamy zachycující další významné okolnosti související s postupem při poskytování zdravotních služeb. Podle názoru zdejšího soudu totiž z jazykového a teleologického výkladu § 53 ZoZS lze jednoznačně dovodit, že toto ustanovení zakotvuje právo (povinnost) zahrnout do zdravotnické dokumentace i případné stížnosti žalobce, resp. způsob jeho komunikace, jak bylo osvětleno shora.

41. Na tom ničeho nemůže změnit žalobcovo tvrzení stran nepřesnosti ve zdravotnické dokumentaci. Soud ani neprováděl dokazování za účelem ověření toho, zda žalobce své dotazy, resp. odpovědi na dotazy zdravotnického personálu formuloval přesně tak, jak žalobce tvrdil. Předně se soud nedomnívá, že by žalobcem sporovaná textace byla objektivně způsobilá vyvolat v jakékoliv osobě přesvědčení stran žalobcovy sexuální orientace. Dále z povahy věci plyne, že s odstupem několika let by ani nebylo lze spolehlivě zjistit, jak skutečně žalobcovy dotazy, resp. odpovědi zněly, jak vyžaduje § 6 o. s. ř. Nadto podle názoru soudu je podstatné, že ani sám žalobce nesporoval, že se dotčená konverzace mezi ním a zaměstnancem žalované odehrála. Rovněž nesporoval podstatu této konverzace zaznamenané v jeho zdravotnické dokumentaci. Pouze sporoval použití dílčích výrazů, které ovšem zásadní vliv na podstatu sdělení dotčených záznamů nemají. Nelze proto uvažovat o tom, že by osobní údaje uvedené ve zdravotnické dokumentaci žalobce byly nepřesné, ve smyslu GDPR. Požadavek žalobce na to, aby ve zdravotnické dokumentaci byla doslovně zaznamenána konverzace mezi pacientem a zdravotníkem soud považuje za neopodstatněný, míjející se smyslem a účelem dotčené právní úpravy. Nadto nelze přehlédnout, že z hlediska praktického by takový požadavek mohl i paralyzovat poskytování zdravotnických služeb, když i přes nejlepší vůli zdravotnického personálu v mnoha případech nebude v jejich silách doslovně konverzaci zaznamenat, ledaže by byl rozhovor mezi pacientem a lékařem (resp. dalším zdravotnickým personálem) nahráván. Takový požadavek (aby byly všechny rozhovory nahrávány) ovšem neplyne ze žádného právního předpisu.

42. Za nepřesný (resp. nepravdivý) nelze považovat ani záznam z [datum] uvádějící, že se žalobcem je obtížná komunikace. Z podstaty věci se totiž jedná o subjektivní soud, u kterého nelze objektivně o přesnosti, či nepřesnosti uvažovat. Žalobcovy námitky stran neurčitosti tohoto záznamu pak považuje zdejší soud za spekulativní a nepřiléhavé. Informace o obtížnosti komunikace s pacientem je jistě informace, která bezprostředně souvisí s průběhem poskytování zdravotních služeb. Je proto možné jí v souladu s § 53 ZoZS ve zdravotnické dokumentaci zaznamenávat.

43. Pokud jde o žalobcův požadavek na výmaz dotčených záznamů (resp. osobních údajů), čl. 17 GDPR sice v obecné rovině zakotvuje právo žalobce na výmaz osobních údajů (resp. právo být zapomenut), avšak zároveň stanoví, že toto ustanovení se neuplatní, pokud je zpracování nezbytné pro splnění právní povinnosti, jež vyžaduje zpracování podle práva Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje, nebo pro splnění úkolu provedeného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je správce pověřen. V projednávané věci přitom ZoZS stanoví právě takovou právní povinnost pro žalovanou. Nadto sám ZoZS vylučuje, aby došlo k úplnému výmazu záznamů ve zdravotnické dokumentaci (viz § 54 odst. 4 ZoZS). Jistě by bylo lze uvažovat o eventuálním přímém účinku čl. 17 GDPR, resp. aplikační přednosti unijního práva, resp. restriktivním výkladu § 54 odst. 4 ZoZS, avšak pouze za situace, kdy by záznamy v příslušné zdravotnické dokumentaci byly zcela excesivního charakteru a nikterak nesouvisely s účelem vymezeným v § 53 odst. 2 ZoZS. To ovšem není případ projednávané věci.

44. Zadruhé, pokud jde o žalobcův požadavek na to, aby soud uložil žalované povinnost zdržet se poskytování služeb kartotéčního okénka [anonymizována tři slova], a to tak, aby hovory mezi klientem žádajícího zdravotní služby a zaměstnanci kartotéčního okénka nebyly slyšitelné ve veřejném prostoru, které obklopuje kartotéku [anonymizována tři slova], tak ani ten nepovažuje soud za odůvodněný. Tento požadavek je svojí povahou actio popularis, avšak tento typ žalob je v rámci civilního řízení sporného vyloučen (k tomu viz pro srovnání judikaturu [název soudu] vztahující se k otázce actio popularis a řízení o ústavní stížnosti, kdy tyto závěry jsou mutatis mutandis aplikovatelné i na civilní řízení sporné – viz rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 74/99, nebo nověji rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2332/16). Sám žalobce ani netvrdil, ani nekonkretizoval, jak konkrétně by mělo docházet k zásahům do jeho práv v souvislosti se stavebně technickým uspořádáním kartotéčního okénka. Naopak sám ve své žalobě a podání ze dne [datum] uváděl, že mu jde o to„ aby byla řádně a beze zbytku naplněna litera zákona o GDPR obsahující zabezpečení prostředí při získávání osobních a citlivých údajů (…) a dále, aby dle zákona o poskytování zdravotnických služeb bylo zajištěno při odebírání osobních a citlivých údajů od pacienta jeho právo na soukromí (…)“. Soud proto nedával žalobci na jednání dne [datum] výzvu dle § 118a o. s. ř., neboť neměl nejmenším pochyb o povaze a podstatě žalobcem žalovaného nároku. Nadto nelze přehlédnout, že z žádného právního předpisu neplyne povinnost pacienta sdělovat u kartotéčního okénka podrobnosti o svém zdravotním stavu, jak přiléhavě argumentovala žalovaná. Podle zdejšího soudu tak tento požadavek žalobce ve své podstatě není důvodný.

45. Zatřetí, pokud jde o žalobcovy poukazy na ochranu jeho osobnosti, zdejší soud je toho názoru, že shromažďováním a zpracováním osobních údajů v rámci zdravotnické dokumentace žalobce nedošlo ze strany žalované k nedovolenému zásahu do osobnostních práv žalobce ve smyslu §§ 81 a 82 OZ. Žalovaná totiž při shromažďování a zpracování osobních údajů postupovala zcela v souladu s ZoZS, jak bylo osvětleno shora. K tomu se zdůrazňuje, že při hodnocení neoprávněnosti zásahu není rozhodný subjektivní pocit jednotlivce, ale objektivní posouzení – posouzení testem běžného člověka. Neoprávněný zásah je nutno hodnotit objektivně vzhledem ke konkrétní situaci (konkrétní uplatnění objektivního kritéria) a k dotčené osobě (diferencované uplatnění objektivního kritéria) (k tomu viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

46. Soud má pochopení pro žalobcovu potřebu vymezit se jako osoba homosexuální a v žádném případě nechce žalobci upírat jeho právo identifikovat se jako homosexuál. Na druhou stranu je hlubokým přesvědčením zdejšího soudu, že na základě žalobcem zmiňovaných záznamů ve zdravotnické dokumentaci nelze ničeho spolehlivě dovodit o žalobcově sexuální orientaci. Podle soudu ani nelze dovodit, že by snad záznamy ve zdravotnické dokumentaci žalobce byly motivovány zlovolnými úmysly, popř. snahou žalované žalobce dehonestovat, jak ve svých podáních opakovaně uváděl žalobce. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobcem sporované záznamy nejsou objektivně způsobilé zasáhnout do jeho osobnostních práv. Obsah ani forma těchto záznamů přitom nepřekračují meze toho, co lze v rámci legitimního požadavku na vedení řádné a úplné zdravotnické dokumentace připustit. Zdejší soud je toho názoru, že nic, co je v dotčených záznamech, nepřekračuje meze přiměřenosti i co do obsahu a formy a že dotčené záznamy se pohybují v mezích nutných k dosažení sledovaného a zároveň společenský uznávaného účelu spočívajícího v zajištění vedení řádné zdravotnické dokumentace. Jinak řečeno, s k přihlédnutím k tomu kým (zdravotnickým personálem), kdy (v průběhu poskytování zdravotních služeb), za jakých okolností (v souvislosti s poskytováním zdravotnických služeb) a ve vztahu ke komu byly záznamy v žalobcově (neveřejné) zdravotnické dokumentaci vytvořeny (tj. ve vztahu k pacientovi), z pohledu běžného člověka nemůže být uvažováno o tom, že by dotčené záznamy byly dehonestační, způsobilé zasáhnout do cti, vážnosti a důstojnosti žalobce či snad zpochybnit jeho sexuální orientaci.

47. Ve světle shora uvedeného tak lze uzavřít, že žalobcova žaloba není důvodná, pročež soudu nezbylo, nežli jí výroky IV. – VIII. tohoto rozsudku v celém rozsahu zamítnout.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, který měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebách k účelnému bránění svého práva.

49. Náklady žalované tvoří náklady na právní zastoupení. Tarifní hodnota daného sporu činila 50 000 Kč, a to dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Právní zástupkyně žalované učinila ve věci 3 úkony po 3100 Kč dle § 7 odst. 5 a § 11 advokátního tarifu. Konkrétně se jednalo o následující úkony: (i) převzetí a příprava zastoupení, (ii) vyjádření k žalobě a účast na jednání dne [datum]. Za tyto úkony náleží náhrada nákladů řízení společně s 3 x 300 Kč paušálu dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Advokát žalované je plátcem DPH. Celková náklady žalované jsou tedy ve výši 12 342 Kč.

50. Lhůta k plnění byla v nákladovém výroku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody. Náklady žalované byly přisouzeny na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení