Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

37 C 147/2022

č. j. 37 C 147/2022-163

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-12-21 · ZAMITNUTI

Citované zákony (9)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 2. Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 o určovací žalobě, I. Soud nepřipouští, aby do řízení přistoupil další účastník, a to , právnická osoba, , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , Adresa zainteresované osoby 0/0, , na straně žalující.II. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud určil, že dispoziční právo žalobkyně k nemovitosti (pozemek parc. č. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, ), v k.ú. , právnická osoba, , zaps. v katastru nemovitostí , adresa, , hodnota, nepřešlo na žalovanou 1), a dále že užívací právo žalované 2) vztahující se k , Anonymizováno, (ostatní plocha), v k.ú. , právnická osoba, , zaps. v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, bylo založeno smlouvou o věcném břemeni ze dne , datum, uzavřenou mezi žalobkyní a , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , IČO, , se sídlem , Adresa zainteresované osoby 0/0, , se zamítá.III. Žalobkyně je povinná zaplatit žalované 1) náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalovaná 2) nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svojí žalobou domáhala určení, že dispoziční právo žalobkyně k nemovitosti pozemek parc. č. , Anonymizováno, . , právnická osoba, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, nepřešlo na žalovanou 1) a dále, že užívací právo žalované 1) vztahující se k uvedené nemovitosti bylo založeno smlouvou o věcném břemeni ze dne , datum, ., právnická osoba, tomu uváděla, že Krajského soudu v Praze rozhodnutí , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, je neúčinné, proto není způsobilé navodit účinky pravomocného rozhodnutí, a proto ani další rozhodnutí v daném insolvenčním řízení nemohou být pravomocná. Tím je neplatná i dohoda o rozdělení společného jmění manželů , Anonymizováno, , neboť byla uzavřena mezi neplatně zvolenými insolvenčními správci. Dále žalobkyně konstatovala, že rozhodnutí , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, nemůže navodit účinky pravomocného rozhodnutí, neboť nemá charakter veřejné listiny. Proto nemohou být ani další rozhodnutí v řízení pravomocná. Soupis majetkové podstaty je tak neplatný, neboť byl zpracován neplatně zvoleným insolvenčním správcem. Žalobkyně dále uváděla, že společnost , právnická osoba, , Anonymizováno, . vydržela užívací právo k nemovitosti na adrese , adresa, , na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, uzavřenou mezi žalobkyní a uvedenou společností. Žalobkyně dále uzavřela nájemní smlouvu se společností , právnická osoba, , právnická osoba, To znamená, že užívacím titulem žalobkyně k nemovitosti na adrese , adresa, je věcné břemeno užívání zřízené pro společnost , právnická osoba, , která tak činí prostřednictvím společnosti , Anonymizováno, , přičemž výše úplaty vyplývá z dohody o narovnání původně uzavřené se společností , právnická osoba, , právnická osoba, , následně postoupené na společnost , Anonymizováno, .

3. Žalovaná 1) se ve věci písemně nevyjádřila. Na jednání dne , datum, pak uvedla, že žalobkyně neprokázala naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Dále namítla, že podaná žaloba je ryze obstrukční, sledující to, aby sporné řízení sp.zn. , spisová značka, trvalo bez pravomocného ukončení co nejdéle. Žalovaná 1) navrhla, aby soud žalobu zamítl.

4. Žalovaná 2) se k žalobě nevyjádřila.

5. Soud o podané žalobě rozhodl při nařízeném jednání. Žalobkyně a žalovaná 2) se k jednání nedostavily, ač k němu byly řádně v zákonem požadovaném předstihu předvolány, přičemž se neomluvily, ani nežádaly o odročení. Soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. Dlužno poznamenat, že pro nepřítomnost žalobkyně při jednání jí nemohlo být ze strany soudu poskytnuto procesní poučení ani dána případně výzva podle § 118a o.s.ř.

6. Soud o podané žalobě uvážil takto.

7. Žaloba byla žalobkyní označena a podána jako žaloba o hlavní intervenci do řízení vedeného pod sp.zn. , Anonymizováno, , právnická osoba, /, Anonymizováno, .

8. Podle § 91a o.s.ř. platí, kdo si činí nárok zcela nebo částečně na věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami, může až do pravomocného skončení tohoto řízení podat žalobu proti těmto účastníkům (pozn. důraz přidal soud).

9. V § 91a o.s.ř. je upravena tzv. žaloba o hlavní intervenci, která je namířena proti oběma stranám probíhajícího řízení, neboť u obou popírá jejich nároky k věci nebo právu, o něž vedou mezi sebou spor, a vychází z předpokladu, že je to žalobce (hlavní intervent), komu ve skutečnosti svědčí hmotné právo k této věci nebo právu. Petit žaloby, kterou se uplatňuje hlavní intervence, nemusí být zcela shodný s petitem žaloby, která je projednávána v probíhajícím řízení, avšak musí buď zcela, nebo zčásti představovat konečné řešení právního vztahu nebo práva, o něž v probíhajícím řízení jde. Hlavní intervence vyžaduje, aby stejný žalobní petit směřoval proti všem žalovaným (všem účastníkům probíhajícího řízení), jinak nemůže být úspěšná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, )

10. V řízení sp.zn. , spisová značka, se žalovaná 1) coby procesní žalobkyně domáhá po žalované 2) coby procesní žalované vydání bezdůvodného obohacení za užívání nebytových prostor o celkové výměře , Anonymizováno, 1. (označené dle projektové dokumentace jako č. , hodnota, , , Anonymizováno, , 2. (veškeré prostory v tomto podlaží), 3. (veškeré prostory v tomto podlaží) a 4. (prostory označené dle projektové dokumentace jako kanceláře nebo sklady č. , hodnota, , , Anonymizováno, ) nadzemním podlaží domu č. , Anonymizováno, . ú. , právnická osoba, , obec , adresa, , a to za období od , datum, do , datum, .

11. Předmětem řízení, do něhož se žalobkyně pokoušela podat žalobu o hlavní intervenci, je tedy spor o vydání bezdůvodného obohaceni. Předmětem řízení však není, komu svědčí dispoziční nebo užívací právo k předmětné stavbě č.p. , Anonymizováno, k.ú. , právnická osoba, . Podstatné tedy je, že spor se v řízení sp.zn. , spisová značka, nevede o určení vlastnického práva, práva držby, či jak uvádí žalobkyně o „dispoziční právo k nemovitosti na adrese , adresa, “.

12. Soud dospěl k závěru, že žaloba podle jejího obsahu není žalobou o hlavní intervenci, kdy v tomto směru není podstatné, jak žalobkyně žalobu označila, ale to, čeho se podanou žalobu fakticky domáhá. Podstatou žaloby o hlavní intervenci je, aby soud rozhodl spor, který se vede o právo mezi dosavadními účastníky a osobou, která si činí nárok na „věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami“. To však není případ podané žaloby, která se s předmětem řízení sp.zn. , spisová značka, míjí.

13. V usnesení ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, , dospěl Městský soud v Praze k závěru, že „žaloba se nestává žalobou dle § 91a o. s. ř. již jen tím, že ji žalobce takto označí, ale tehdy, když splňuje kritéria ustanovení § 91a o. s. ř., tedy když jde o žalobu, kterou si třetí osoba činí zcela nebo částečně nárok na věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami. Pro posouzení žaloby jako žaloby dle § 91a o. s. ř. tedy není rozhodné jen to, že žalobce žalobu takto označil, ale předmět původního řízení a předmět intervenční žaloby. Petit intervenční žaloby nemusí být zcela shodný s petitem žaloby, která je projednávána v probíhajícím řízení, avšak musí zcela nebo zčásti představovat konečné řešení právního poměru nebo práva, o něž v probíhajícím řízení jde. Žalobou dle § 91a o. s. ř. musí být sledován smysl ustanovení § 91a o. s. ř., tzn. Vyřešit spor o určité právo či věc mezi více subjekty najednou tak, aby nemuselo být po skončení původního řízení vedeno další. Hlavní intervence je namířena proti oběma stranám probíhajícího řízení, neboť u obou popírá jejich nároky k věci nebo právu, o něž vedou mezi sebou spor, a vychází z předpokladu, že je to žalobce (hlavní intervent), komu ve skutečnosti svědčí hmotné právo k této věci nebo právu. Rozhodnutím o hlavní intervenci má být dosaženo v případě úspěchu interventa konečného řešení sporu mezi všemi účastníky. Typickým případem řízení, kde dochází k hlavní intervenci, jsou řízení zahájená tzv. reivindikační žalobou (žalobou na vydání věci), kdy se dva účastníci přou o své právo věc držet a třetí osoba se domnívá, že toto právo náleží jí.“ K obdobnému závěru dospěl Městský soud v Praze v usnesení ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, (zejména bod 9 odůvodnění).

14. Vztaženo na poměry nyní souzené věci, soud dospěl k závěru, že podaná žaloba není ve své podstatě žalobou dle § 91a o. s. ř do řízení sp.zn. , spisová značka, . Žalobkyně se domáhá určení dispozičního oprávnění k majetku a zároveň toho, že dispoziční oprávnění nemá žalovaný 1) (insolvenční správce), tedy že nedošlo k účinkům prohlášení konkurzu dle § 246 odst. 1 insolvenčního zákona; domáhá se tedy současně určení toho, o čem je zjevně spor pouze mezi žalobkyní a žalovanou 1), nikoli žalovanou 2). Soudu je z jeho úřední činnosti (z řízení sp.zn. , spisová značka, ) známo, a je to zjevně známo i všem účastníkům tohoto řízení, že i žalovaná 2) ve sporu s žalobkyní není, neboť i ona v řízení sp.zn. , spisová značka, argumentuje stejně jako žalobkyně. Nadto nelze přehlédnout, že sama žalobkyně je s osobou žalované 2) propojena (což je soudu rovněž známo z jeho činnosti). Žaloba proto nemůže být žalobou o hlavní intervenci, a je podle svého obsahu určovací žalobou.

15. K tomu se zdůrazňuje, že podle § 92 odst. 1 o. s ř. platí, že na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.

16. Smysl a účel § 92 o. s. ř. spočívá v umožnění napravení nedostatku věcné legitimace, který tu byl již v době zahájení řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , , spisová značka, ). Jinak řečeno, přistoupení dalšího účastníka má sloužit k řešení těch situací, kdy lze nedostatek věcné legitimace napravit a zároveň je účelné věc projednat v již zahájeném řízení (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Je proto úkolem soudu, aby zvážil, zda přistoupením dalšího účastníka dojde k odstranění nedostatku věcné legitimace. V projednávané věci přitom soud uvážil, že přistoupení dalšího účastníka na straně žalobkyně nikterak nedostatek věcné legitimace neodstraňuje, resp. již ze samotného petitu žaloby je totiž zřejmé, že se společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, nijak netýká. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku nepřipustil přistoupení dalšího účastníka do řízení.

17. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

18. Podle § 80 o.s.ř. se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem, tedy je třeba, aby žalobkyně tvrdila a zejména i prokázala naléhavý právní zájem na určení, že jí náleží dispoziční oprávnění k nemovitosti označené v petitu žaloby a že toto dispoziční právo naopak nenáleží první žalované.

19. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je určovací žaloba dle § 80 o.s.ř. preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby přitom korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a judikaturu v něm citovanou). Určovací žaloba nemůže naplnit preventivní funkci spočívající v zabránění vzniku budoucích sporů účastníků, pokud spory mezi účastníky neodstraňuje; ty již probíhaly, resp. další z nich aktuálně probíhá (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), jako je tomu i v případě žalobkyně.

20. Žalobkyně se žalobou domáhá určení, že dispoziční oprávnění k jí označené nemovitosti náleží jí a nikoliv první žalované, přičemž brojí proti účinkům usnesení o prohlášení konkursu na majetek manželů , Anonymizováno, (její majetek), jakož i proti samotnému vedení insolvenčních řízení a usnesením o ustanovení insolvenčního správce, proti soupisu majetku do majetkové podstaty dlužníků – manželů , Anonymizováno, , kdy namítá i absenci elektronických podpisů na řadě usnesení insolvenčního soudu, z čehož dovozuje jejich neúčinnost. V této souvislosti je však třeba poznamenat, že pokud se některé úkony insolvenčního soudu žalobkyně dotýkají, je třeba, aby se proti nim bránila cestou řádných či mimořádných opravných prostředků proti těmto rozhodnutím, případně v průběhu insolvenčního řízení v rámci nástrojů k tomu žalobkyni (nebo dalším oprávněným subjektům) poskytnutých insolvenčním zákonem (např. pomocí námitek proti návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištěného majetku, proti konečné zprávě nebo proti zprávě o činnosti odvolaného insolvenčního správce a rovněž v rámci řádných a mimořádných opravných prostředků proti rozhodnutím insolvenčního soudu v těchto věcech). Oprávněnost soupisu do majetkové podstaty má být podle insolvenčního zákona přezkoumávána výlučně v rámci žalob na vyloučení z majetkové podstaty ve smyslu § 225 insolvenčního zákona, případně na neplatnost usnesení o schválení dohody o vypořádání SJM a nemůže být obcházena žalobami na určení, že dispoziční právo k sepsanému majetku náleží žalobkyni. Ani neúspěch žalobkyně s opravnými prostředky, popř. incidenčními žalobami, právní zájem na požadovaném určení nemůže založit.

21. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila v potřebném rozsahu povinnost tvrzení naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, který je primárním předpokladem pro to, aby žalobě mohlo být vyhověno. Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohl jí soud poskytnout procesní poučení o tom, že v potřebném rozsahu uvedenou povinnost tvrzení neplní a neunáší tak břemeno tvrzení. Nemohla jí tak být ze strany soudu poskytnuta ani výzva podle § 118a odst. 1 o.s.ř., aby svá tvrzení v tomto směru doplnila. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. závěry Nejvyššího soudu v rozhodnutích sp.zn. , spisová značka, či sp.zn. , spisová značka, ). Jelikož ze strany žalobkyně nebyla v potřebné míře splněna povinnost tvrzení, neprováděl soud ani žádné dokazování, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit (srov. NS ČR sp.zn. , spisová značka, , publik. ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod. č. 115/2012).

22. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

23. Nad rámec povinného odůvodnění soud dodává, že materiálním účelem této žaloby zjevně není ochrana práv žalobkyně, nýbrž původně snaha zamezit tomu, aby mohlo být rozhodnuto ve věci sp.zn. , spisová značka, . Z úřední činnosti, je soudu známo, že žalobkyně a různé osoby s ní provázané či personálně propojené se opakovaně z různých důvodů domáhají vstupů do řízení týkajících se právě majetku zapsaného do majetkové podstaty manželů , Anonymizováno, , která jsou vedena u zdejšího soudu. Jen k dnešnímu dni prochází žalobkyně u zdejšího soudu desítkami různých řízení převážně uvedené povahy v různém procesním postavení (např. sp.zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, či , spisová značka, ). Ze strany žalobkyně a s ní personálně či jinak propojených osob se jedná o zjevné zneužití práva, když jediným cílem neustálého podávání nejrůznějších procesních návrhů, či domnělých žalob z hlavní intervence, je zjevné zabránění předání nemovitostí, oddálení, případně znemožnění jejich zpeněžení a ztížení a prodloužení celého průběhu insolvenčních řízení manželů , Anonymizováno, .

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 za použití § 151 odst. 1 a 3 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byly zcela úspěšné žalované, proti kterým byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Ve vztahu mezi žalobkyní a první žalovanou soud přiznal první žalované náhradu nákladů řízení ve výši dvou režijních paušálů po , částka, podle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za přípravu a účast na jednání dne , datum, (podle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb.), celkem , částka, (výrok III). Ve vztahu mezi žalobkyní a druhou žalovanou soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné druhé žalované žádné náklady nevznikly (výrok IV).

25. Povinnost k plnění v nákladovém výroku soud určil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.