37 C 180/2022-83

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o zaplacení 63 294 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 7 441 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 441 Kč od [datum] do zaplacení, se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 6 353 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 838 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 353 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 838 Kč od [datum] do [datum], se zamítá.

IV. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 49 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 500 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 201,6 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení částky 63 294 Kč s příslušenstvím (původně se domáhal částky 97 779 Kč s příslušenstvím, nicméně svoji žalobu vzal částečně zpět). Svůj nárok co do výše 6 353 Kč s příslušenstvím přitom opíral o tvrzené nezákonné rozhodnutí (usnesení o zahájení trestního stíhání), když uváděl, že mu v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím vznikla škoda ve výši 6 353 Kč v podobě nákladů na obhajobu v rámci trestního řízení vedeného u [název soudu] (dále též„ OS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). Dále svůj nárok do výše 49 500 Kč s příslušenstvím opíral o tvrzený nesprávný úřední postup (nepřiměřenou délku původního řízení).

2. Na jednání dne [datum] pak žalobce upřesnil, že se domáhá zaplacení následujících úkonů obhajoby (včetně DPH a 3 režijních paušál): -) [datum] – nahlížení do spisu; -) [datum] - nahlížení do spisu; -) [datum] – nahlížení do spisu.

3. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] rekapitulovala původní řízení a dále uvedla, že v původním řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). K obhajnému pak uvedla, že úkon nahlížení do spisu není úkonem ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu 4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

5. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce u žalované uplatnil dne [datum] nárok ve výši a z důvodu jako v projednávané žalobě s tím, že žalovaná o tomto nároku rozhodla svým stanoviskem ze dne [datum] s tím, že žalobci nárok na náhradu újmy (za obhajné) přiznala ve výši 34 485 Kč a tyto peníze byly žalobci vyplaceny [datum].

6. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

7. Ze spisu [název soudu] vedeného pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti. Záznamem ze dne [datum] byly zahájeny úkony trestního řízení. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo zahájeno trestní stíhání [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] s tím, že byli obviněni ze spáchání přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ t. z.“) spáchaného ve formě účastenství dle § 24 odst. 1c t. z. Toto usnesení bylo doručeno žalobci dne [datum]. Dále je ve spisu úřední záznam ze dne [datum] s tím, že v tomto úřední záznamu je, že dotčené usnesení o zahájení trestního stíhání tedy převzal [datum] jeho otec, který se jmenuje stejně a kdy ve spise se nachází doručenka usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], ze které je patrné, že obžalovanému, resp. žalobci bylo doručeno dotčené usnesení dne [datum]. Dále je ve spisu stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], kterou podal obviněný [celé jméno žalobce]. Dále se ve spisu nachází doplnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. Dále se ve spisu nachází stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání obviněné [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Usnesením ze dne 26. 3. [číslo] byly zamítnuty stížnosti [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byla doručena policejnímu orgánu dohoda o skončení obhajoby, pokud jde o obviněnou [jméno] [příjmení]. Dále je ve spise založena PM zmocnitele, resp. zmocnitelky obviněné [jméno] [příjmení] pro advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], která byla doručena [datum]. Dále dne [datum] byl realizován výslech obviněného [celé jméno žalobce]. Dále [datum] byl realizován výslech obviněné [jméno] [příjmení]. Dále je ve spise protokol o trestním oznámení ze dne [datum]. Dále ve spise úřední záznam ze dne [datum] o podaném vysvětlení [celé jméno žalobce]. Dále se ve spise nachází na č. l. 44-72 listinné důkazy. Dále [datum] úřední záznam o podání vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dále z [datum] úřední záznam o podání vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dále ve spise na č. l. 80-88 listinné důkazy, dále [datum] úřední záznam o podání vysvětlení [jméno] [jméno] [příjmení], dále na č. l. 94-96 listinné důkazy, dále [datum] úřední záznam podání vysvětlení [jméno] [příjmení], dále [datum] úřední záznam o podání vysvětlení [jméno] [příjmení], dále [datum] žádost o poskytnutí údajů OSZ pro [část Prahy]. Dále se ve spise nachází na č. l. 113-169 listinné důkazy, dále [datum] úřední záznam podání vysvětlení [celé jméno žalobce], dále [datum] usnesení o odložení trestní věci podezření ze spáchání podvodu, kterého se měla dopustit [jméno] [příjmení], dále ze dne [datum] zamítnutí stížnosti oznamovatele [celé jméno žalobce], dále [datum] zpráva o zkráceném finančním šetření, dále se ve spisu nachází na č. l. 180-202 listinné důkazy, dále ve spisu záznam o nahlédnutí do trestního spisu, dne [datum], kdy do spisu nahlížela obhájkyně obviněného [celé jméno žalobce], JUDr. [jméno] [příjmení] s tím, že nahlížela od 8:57 do 9:24, dále ve spise záznam o nahlédnutí do trestního spisu ze dne [datum] s tím, že do spisu nahlížela JUDr. [jméno] [příjmení]. Dále je ve spise z [datum] vyrozumění o možnosti prostudovat trestní spis, dále ze dne [datum] záznam o prostudování trestního spisu s tím, že tento byl studován obhájkyní obviněného [celé jméno žalobce], JUDr. [jméno] [příjmení] s tím, že nahlížení bylo nebo studování trvalo od 8:50 do 9:28, dále [datum] záznam o prostudování spisu JUDr. [jméno] [příjmení] v substituci za JUDr. [jméno] [příjmení], obhájce obviněné [jméno] [příjmení], dále [datum] návrh na podání obžaloby. Dále dne [datum] byla OS pro [část Prahy] obžaloba ze dne [datum], kterou byl [celé jméno žalobce] [příjmení] [příjmení] obviněni, resp. obžalováni ze spáchání pokračujícího přečinu úvěrového podvodu podle § 221 odst. 1 t. z. Dále [datum] obdržel soud žádost o zaslání obžaloby [obec] spořitelny. Dále dne [datum] obdržel soud oznámení o odvolání PM, kterou udělila obžalovaná [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dále se ve spisu nachází úřední záznam ze dne [datum], ve kterém stojí, že spis byl převzat po nástupu z dovolené a čerpání volna za služby dne [datum]. Dále dne [datum] bylo nařízeno hl. líčení na den [datum], resp. referát na hl. líčení na den [datum] s tím, že tento referát byl splněn dne [datum]. Dále dne 24. 7. 209 obdržel soud vyrozumění poškozeného o hl. líčení, sdělení, ve kterém poškozená [příjmení] spořitelna uvedla, že se nepřipojuje k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody. Dále soud obdržel dne [datum] zprávu obžalované [jméno] [příjmení], která soud informovala o tom, že si nepřevzala doporučený dopis, neboť odjela na dovolenou a veškeré záležitosti vč. obhájců bude řešit až po [datum], kdy se vrací zpět. Dále dne [datum] soud obdržel sdělení o převzetí obhajoby obžalované [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení]. Dále dne [datum] soud přípisem reagoval na žádost o odročení hl. líčení z důvodu nemoci s tím, že předsedkyně senátu obhájce informovala, že byl řádně a včas předvolán a nesouhlas klienta se substitucí je v tomto ohledu irelevantní. Dne [datum] soud obdržel informaci od žalované, že jejím obhájcem je pan [příjmení] [příjmení]. Dále je ve spisu založen trestní příkaz [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který nabyl právní moci [datum], v rámci kterého bylo rozhodnuto o tom, že [jméno] [příjmení] je vinna ze spáchání úvěrového podvodu s tím, že tento trestní příkaz byl vydán OS pro [část Prahy] věci vedené pod sp. zn. [spisová značka]. Dále se ve spise nachází úřední záznam s tím, že dne [datum] měla volat svědkyně [příjmení] a omlouvat se, že se nemůže dostavit k nařízenému hl. líčení, neboť byla u lékaře a musí být v klidu. Dne [datum] pak soud obdržel omluvu předvolané svědkyně. Dále dne [datum] soud obdržel omluvu obžalované [jméno] [příjmení] s tím, že uvádí, že se nemůže dostavit, resp. zúčastnit hl. líčení, neboť trpí zdravotními obtížemi. Dále dne [datum] se konalo hl. líčení. Na tomto líčení byl vyslechnut obžalovaný [celé jméno žalobce]. Dále byl vyslechnut svědek [jméno] [jméno] [příjmení] s tím, že jeho svědecká výpověď byla tlumočena, a dále bylo hl. líčení odročeno na [datum]. Dále z tohoto protokolu plyne, že obhájkyně obžalovaného [celé jméno žalobce] nesouhlasila se čtením úředního záznamu o podání vysvětlení paní [příjmení] a dále požádala, aby si soud vyžádal výpisy z účtů [příjmení] [příjmení] na osobu paní [příjmení]. Dále žádali o písmoznalecký posudek. Dále referátem ze dne [datum] bylo dne [datum] voláno k hl. líčení dne [datum]. Dále dne [datum] soud obdržel sdělení [obec] spořitelny. Dále dne [datum] soud obdržel sdělení podrobností spojených s důvodnou žádostí obhájce obžalovaného o odročení hl. líčení dne [datum], v rámci kterého obhájce obžalované [jméno] [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení] blížeji vysvětloval, proč se nemohl zúčastnit hl. líčení dne [datum], ani si zajistit substituci. Dále dne [datum] soud obdržel nesouhlas obžalované [jméno] [příjmení] s konáním hl. líčení v nepřítomnosti jejího obhájce a byl návrh na provedení výslechu obžalované při hl. líčení bez přítomnosti spoluobžalovaného a návrh obžalované na vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce s obhajováním. Dále dne [datum] byla vyplacena odměna tlumočníkovi. Dále dne [datum] se konalo hl. líčení, které bylo odročeno na neurčito vzhledem k tomu, že se nedostavila obžalovaná [příjmení] a vzhledem k tomu, že bylo třeba ověřit zahájení trestního stíhání. Dne [datum] obdržel soud sdělení obžalované [jméno] [příjmení], že v době od 1. 10. do [datum] bude na dovolené a žádá tedy, aby v tomto období nebylo nařizováno hl. líčení, a dále zdůrazňuje svoji žádost o vyloučení její trestní věci k samostatnému řízení či konání dalšího hl. líčení bez jakéhokoli kontaktu s obviněným [celé jméno žalobce]. Dne [datum] učinil soud dotaz na OSZ stran trestního stíhání proti obžalovanému [celé jméno žalobce] vedeného pod [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] soud obdržel sdělení OSZ pro [část Prahy] tím, že tímto sdělením OSZ pro [část Prahy], že místně příslušné je OSZ pro [část Prahy] jde o věc trestního stíhání obžalovaného pod sp. zn. Petra Kratochv KRPA [číslo]. Dále dne [datum] obdržel soud sdělení JUDr. [příjmení] kolisních termínů obhájce obžalované a žádost o nenařizování hl. líčení v těchto termínech s tím, že JUDr. [příjmení] informoval soud, aby nebylo nařizováno hl. líčení ve dnech 24. 10. až 30. 10., 6. 11., 7. 11., 28. 11., 11. 12., [datum] a od [datum] do [datum]. Dne [datum] obdržel sodu sdělení OSZ pro [část Prahy] tím, že v tomto sdělení stojí, že proti obviněnému [celé jméno žalobce] je vedeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí s tím, že po prostudování vyšetřovacího sp. bude zváženo podání obžaloby, a to v termínu do [datum]. Dále bylo dne [datum] dotazováno OSZ pro [část Prahy] byla ve věci obžalovaného [celé jméno žalobce] podána obžaloba. Dne [datum] OSZ pro [část Prahy] soud, že byla podána obžaloba dne [datum] a trestní věc je vedena u OS pro [část Prahy] sp. zn. [spisová značka]. Dále dne [datum rozhodnutí] bylo voláno k nařízenému hl. líčení na den [datum]. Dále dne [datum] soud obdržel žádost od žalovaného [celé jméno žalobce], resp. jeho obhájkyně JUDr. [jméno] [příjmení] o odročení nařízeného hl. líčení s tím, že ve dnech 27- [datum] se koná líčení u MS v [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Dále obhájkyně informovala o tom, že hl. líčení se koná v této věci i ve dnech 10- [datum], [číslo] 2020, a 1- [datum]. Dále obhájkyně požádala, aby soud nenařizoval hl. líčení ve dnech 17- [datum], neboť bude na zahraniční dovolené, resp. i z důvodu jarních prázdnin [obec a číslo]. Dále dne [datum] soud obdržel sdělení [obec] spořitelny. Dále dne [datum] soud zrušil hl. líčení nařízené na den [datum], a to z důvodu žádosti obhájkyně JUDr. [příjmení] s tím, že nový termín byl [datum]. Dále dne [datum] soud obdržel žádost obhájkyně JUDr. [jméno] [příjmení] a žalovaného [celé jméno žalobce] o odročení hl. líčení, neboť se ve stejný den má dostavit i k hl. líčení u OS pro [část Prahy] věci sp. zn. [spisová značka]. Dále dne [datum rozhodnutí] obdržel soud sdělení obžalované [jméno] [příjmení] o kolizi nařízeného hl. líčení s jiným hl. líčením a žádost o změnu termínu hl. líčení, kdy v této žádosti JUDr. [jméno] [příjmení], obhájce obžalované [jméno] [příjmení] upozornil na hl. líčení ve věci vedené u OS pro [část Prahy] sp. zn. [spisová značka] a dále upozornil soud, resp. požádal soud, aby nebylo nařizováno hl. líčení v termínech 12., 26. 2., 2-4. 3. a [datum]. Dále soud dne [datum] obdržel zprávu obžalované [jméno] [příjmení] s tím, že omlouvala svoji neúčast, a to z důvodu nařízeném hl. líčení na den [datum], a to z důvodu kolize s jinou věcí vedenou u OS pro [část Prahy]. Dále dne [datum] soud zrušil nařízené hl. líčení na den [datum] s tím, že nový termín hl. líčení byl stanoven na [datum]. Dále soud dne [datum] obdržel omluvu předvolané svědkyně [jméno] [příjmení] s tím, že svědkyně byla volána na hl. líčení dne [datum]. Dále soud dne [datum] obdržel doložení písemnosti k výzvě soudu a opakovanou žádost obžalované [jméno] [příjmení] o přijetí opatření k hl. líčení. Dále soud dne [datum] obdržel žádost obžalované [jméno] [příjmení] o odročení hl. líčení s tím, že bylo žádáno o odročení, neboť obžalovaná měla mít nutnou karanténu spojenou s jejím pobytem v zahraničí a dále měla mít nemocného syna a nemůže se proto dostavit k hl. líčení dne [datum] s tím, že dále obhájce obžalované [jméno] [příjmení] požádal, aby další hl. líčení nebylo nařizováno ve dnech 26. 3., 1. 4., [číslo] 4., 28. 4., [číslo] 5. a 22. 5. až [datum]. Dále je ve spisu úřední záznam, že dne [datum] se telefonicky omluvila svědkyně [jméno] [příjmení] s tím, že se nemůže dostavit 12. 3. na hl. líčení, neboť dne [datum] se vrátila z Norska a je nachlazená. Dne [datum] se konalo hl. líčení, které bylo odročeno na neurčito, a to z důvodu omluvy obžalované [příjmení] a omluvy svědků [příjmení] a [příjmení]. Dne [datum] bylo voláno k hl. líčení dne [datum]. Dne [datum] soud obdržel žádost o odročení hl. líčení obhájkyně obžalovaného [celé jméno žalobce] s tím, že ve stejný den má mít obhájkyně žalobce jednání u OS v [obec] s tím, že obhájkyně upozorňovala, že pokud by hl. líčení bylo skončeno do 10:45, nemuselo by být odročeno. Dále je ve spisu úřední záznam, že dne [datum] volala obhájkyně JUDr. [jméno] [příjmení] a uvedla, že žádá o odročení hl. líčení dne [datum] z důvodu kolize s tím, že nicméně to jednání u OS v [obec] bylo posunuto na 14:00, čili pokud by jednání trvalo, resp. hl. líčení trvalo do 11:30, tak by se mohla dostavit i dne [datum]. Dále je ve spisu úřední záznam, že hl. líčení nebude odročováno, že budou vyslechnuty obě svědkyně. Dále je ve spise úřední záznam, že dne [datum] volala svědkyně [jméno] [příjmení] a omlouvala se, že se nedostaví k hl. líčení dne [datum], neboť je jí 70 let a bojí se pandemie koronaviru. Dále dne [datum] soud obdržel sdělení obhájce obžalované [jméno] [příjmení] a žádost o odročení hl. líčení s tím, že se obžalovaná nemohla dostavit k hl. líčení dne [datum], a to z několika vážných důvodů, neboť tedy jednak měla mít obavy z nemoci COVID-19 a dále pak i přes opakované výzvy dosud neobdržela žádné stanovisko soudu, jak bude zajištěna její ochrana před spoluobžalovaným [celé jméno žalobce]. Dále se [datum] soud obdržel omluvu svědkyně [příjmení], která se omlouvá s tím, že se nemůže dostavit na nařízené hl. líčení, a to z pracovních důvodů, jelikož byla do konce měsíce května na překážkách a poté na home office a od 1. 6. nastupuje zpět do zaměstnání. Dne [datum] se pak konalo hl. líčení, které bylo odročeno na [datum], a to vzhledem k tomu, že nedostavily předvolané osoby, a to obžalovaná [příjmení], její obhájce JUDr. [příjmení], svědkyně [příjmení] a [příjmení]. Dále usnesením ze dne [datum] byla podle § 23 odst. 1 t. ř. vyloučena ze společného řízení vedeného u OS pro [část Prahy] sp. zn. [spisová značka] věc, res. řízení proti obviněné [jméno] [příjmení] k samostatnému řízení. Dne 2. 6. bylo voláno k hl. líčení dne [datum]. Dne [datum] soud obdržel omluvu svědkyně [příjmení] s tím, že se nemůže dostavit k nařízenému hl. líčení [datum], neboť se nachází na dovolené. Dále je v soudním spise založena obžaloba OSZ pro [část Prahy] obviněného [celé jméno žalobce] pro spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí, přečin nebezpečného pronásledování a přečin porušovaní domovní svobody. Dále dne [datum] se konalo hl. líčení. Na tomto hl. líčení byla vyslechnuta svědkyně [jméno] [příjmení]. Dále byly provedeny listinné důkazy a dále bylo dáno slovo závěrečným řečem a dále byl vyhlášen rozsudek, kterým byl obžalovaný shledán vinným ze spáchání trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 t. z. Dále dne [datum] požádala věc vyřizující soudkyně o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku z důvodu čerpání řádné dovolené, a to sice do [datum]. To bylo povoleno místopředsedkyní dne [datum]. Dále dne [datum] bylo rozesláno písemné vyhotovení rozsudku OS pro [část Prahy] dne [datum]. Dále dne [datum] soud obdržel odvolání obžalovaného. Dále dne [datum] byl spis předložen MS v [obec] jako soudu odvolacímu. Dále dne [datum] soud obdržel doplnění odvolání obžalovaného do rozsudku. Dále dne [datum] se konalo neveřejné zasedání, ve kterém byl napadený rozsudek zrušen v celém rozsahu, a to podle § 258 odst. 1, písm.) a, b, c t. ř. Podle § 259 odst. 1 t. ř. byla věc znovu vrácena OS pro [část Prahy]. Dále usnesením ze dne [datum] bylo podle § 20 odst. 1 t. ř. rozhodnuto o spojení věci vedené u OS pro [část Prahy] sp. zn. [spisová značka] s trestní věcí vedenou u OS pro [část Prahy] sp. zn. [spisová značka]. Dále dne [datum rozhodnutí] bylo voláno k hl. líčení dne [datum]. Dále dne [datum] soud obdržel žádost o odročení hl. líčení obhájkyně obžalovaného [celé jméno žalobce] s tím, že ve dnech 30. 11. až [datum] má obhájkyně obžalovaného [celé jméno žalobce] kolizi, a dále soudu sdělila, že není možné zajistit substituci a že ve dnech 10. 12., [datum], 5- [datum], 11- [datum] a 18- [datum] má další kolize. Dále dne [datum] obdržel soud sdělení obhájkyně obžalovaného [celé jméno žalobce] s tím, že informuje soud, že bylo zrušeno hl. líčení u MS v [obec], a je tedy možné, aby se zúčastnila hl. líčení u OS pro [část Prahy] [datum] a není proto třeba odročovat. Dne [datum] soud zrušil nařízené hl. líčení, a to z důvodu žádosti obžalované a s tím že nový termín prozatím nelze stanovit. Dne [datum] bylo voláno k lh. líčení dne [datum]. Dále je ve spisu úřední záznam, že dne [datum] sdělila telefonicky znalkyně [příjmení], že dosud žádné vyšetření s obžalovanou [příjmení] neproběhlo, neboť se několikrát omluvila a nyní má COVID i ona sama. Dále se ve spise nachází komunikace mezi MUDr. [jméno] [příjmení] s tím, že znalkyně konstatuje, že v této situaci nepokládá za pravděpodobné, že obžalovaná bude ochotna se dostavit v dohledné době. Dále dne [datum] byl vypraven přípis obviněné, ve kterém tedy soud sdělil obviněné, že pokud se nedostaví k vyšetření znalkyně [příjmení] [příjmení] do 1 týdne, bude soud postupovat ve smyslu ustanovení t. ř. a dále přípis znalkyni [příjmení] [příjmení], že byla obžalovaná [jméno] [příjmení] vyzvaná k tomu, aby se do 1 týdne dostavila k vyšetření, resp. se příp. se znalkyní spojila. Dne [datum] nahlížela obhájkyně obžalovaného [celé jméno žalobce] do spisu s tím, že bylo nahlíženo od 12:00 do 12:20 a dále dne [datum] soud obdržel založení listinného důkazu obžalovaného [celé jméno žalobce]. Dále soud obdržel dne [datum] sdělení PČR s tím, že se nepodařilo doručit písemnost [jméno] [příjmení]. Dále dne [datum] soud obdržel žádost obžalované o odročení hl. líčení s tím, že dosud nebyla očkována proti COVIDu-19 a nemůže se tedy hl. líčení zúčastnit. Dále soud dne [datum] obdržel sdělení svědkyně [příjmení], že se nedostaví k hl. líčení [datum], a to z důvodu pandemické situace. Dále dne [datum] bylo telefonicky odvoláno nařízené hl. líčení, a to z důvodu žádosti obžalované [příjmení]. Dále dne [datum] soud telefonicky zjišťoval u znalkyně [příjmení], zda se dostavila obžalovaná [příjmení] k vyšetření, a dále je ve spise úřední záznam s tím, že znalkyně sdělila, že se obžalovaná nedostavila k vyšetření dne [datum], a proto byl stanoven nový termín šetření dne [datum]. Dále soud obdržel dne [datum] sdělení obžalované. Dále je ve spise úřední záznam, že dne [datum] volala znalkyně [příjmení] [příjmení] a sdělila, že se jí ozvala obžalovaná. Dále uvedla, že omylem sdělila termín [datum], kdy mělo být tedy realizováno vyšetření, a správně mělo být [datum]. Dále bylo se znalkyní domluveno, že pokud se obžalovaná nedostaví dne [datum] na vyšetření, tak bude realizováno předvedení. Dále dne [datum] soud obdržel odpověď PČR na žádost o předvedení s tím, že policie sdělila, že obžalovaná nemůže být předvedena. Dále je ve spisu úřední záznam, že bylo telefonicky zjištěno, že obžalovaná [příjmení] se dostavila na vyšetření dne [datum]. Dále ve spise platební poukaz znalkyni [příjmení] ze dne [datum]. Dále ve spise znalecký posudek z oboru neurologie vypracovaný znalkyní [příjmení], pokud jde o obžalovanou [jméno] [příjmení]. Dále dne [datum] bylo voláno k hl. líčení dne [datum]. Dne [datum] soud obdržel žádost o odročení hl. líčení obhájkyně obžalovaného [celé jméno žalobce] s tím, že v této době čerpá řádnou dovolenou na zotavenou, a to do [datum], a dále soudu sdělila, aby nenařizoval hl. líčení na 30- [datum], 1- [datum], 20- [datum] a 6- [datum]. Dne [datum] byla vyplacena odměna znalkyni. Dne [datum] bylo zrušeno, resp. odročeno hl. líčení na nový termín [datum], a to z důvodu žádosti obhájkyně obžalovaného [celé jméno žalobce]. Dále dne [datum] soud obdržel sdělení PČR s tím, že se nepodařilo doručit písemnost obžalované [jméno] [příjmení], pokud jde o předvolání k hl. líčení. Dále soud obdržel dne [datum] omluvu svědkyně [jméno] [příjmení] s tím, že se nemůže dostavit k hl. líčení dne [datum], neboť je na zahraniční dovolené. Dále soud obdržel [datum] sdělení obhájce obžalované [jméno] [příjmení], žádost o sdělení přijatých dříve na navrhovaných opatření pro ochranu obžalované. Dále ve spisu úřední záznam o zajištění po příchodu obžalované [příjmení], její odvedení do utajované místnosti a její ochranu po celou dobu konání hl. líčení. Dále je ve spisu založen trestní příkaz ze dne [datum], kterým byla [jméno] [příjmení] shledána vinnou ze spáchání přečinu úvěrového podvodu, a to v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Dále dne [datum rozhodnutí] se konalo hl. líčení s tím, že bylo odročeno na [datum], neboť se nedostavila obžalovaná a ani se nedostavila svědkyně [příjmení]. Dále dne [datum] byl stanoven další termín hl. líčení dne [datum], neboť se omluvil svědek [příjmení], který měl být v zahraničí. Dne [datum] soud obdržel omluvu obžalované [jméno] [příjmení]. Dále dne [datum] soud obdržel žádost obžalované o změnu termínu hl. líčení s tím, že zároveň PZ obžalované, resp. obhájce obžalované požádal o nenařizování náhradního hl. líčení ve dnech 1. 11., 5. 11., 11. 11., 15. 12. až [datum]. Toto soud obdržel dne [datum]. Dále soud dne [datum] volal k hl. líčení [datum] svědkyni [příjmení] a dále informoval obhájce obžalované, že jeho žádosti o odročení nelze vyhovět. Dále soud dne [datum] obdržel sdělení obhájce obžalovaného, ve kterém opakovaně žádal o přehodnocení stanoviska o neodročení hl. líčení a opakovaně soud upozorňoval, že ve dnech 22. 10., 26. 10., 27. 10. až 2. 11., 5. 11., 9. 11., 11. 11., 24. 11., 7. 12. a od 10. 12. do [datum] a [datum] se nemůže nařízených hl. líčení účastnit. Dále dne [datum] soud obdržel sdělení obhájkyně obžalovaného. Dále soud dne [datum] obdržel odpověď PČR na žádost, pokud jde o doručování písemnosti [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byl vydán příkaz k zatčení obviněné [jméno] [příjmení] s tím, že v odůvodnění stojí, že je dán tedy důvod vazby podle § 67a t. ř. Dne [datum] soud obdržel sdělení obhájkyně žalobce. Dále dne [datum] soud obdržel omluvu svědkyně [příjmení], jelikož má dovolenou. Dále dne [datum] soud vyzval svědkyni, aby se dostavila na hl. líčení dne [datum]. Dále ve spise založeno usnesení MS v [obec] ze dne [datum], kterým tedy MS v [obec] zrušil rozsudek OS pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Dále se ve věci konalo dne [datum] hl. líčení, na kterém byla vyslechnuta obžalovaná [jméno] [příjmení], a dále bylo hl. líčení odročeno na [datum] za účelem výslechu svědkyně [příjmení] a svědka [příjmení]. Dále dne [datum] soud obdržel důkazní návrhy obžalované [jméno] [příjmení]. Dále ve spisu úřední záznam, že dne [datum] volala svědkyně [jméno] [příjmení] a omlouvala se, že se nemůže dostavit k hl. líčení 2. 11. ze zdravotních důvodů. Dále se ve věci konalo hl. líčení dne [datum]. Na tomto líčení byla vyslechnuta svědkyně [jméno] [příjmení] a svědek [jméno] [jméno] [příjmení] a dále byl vyhlášen rozsudek, kterým byli zproštěni oba obžalovaní podle § 226 písm. b) t. ř. obžaloby. Dále [datum] soud obdržel sdělení [obec] spořitelny. Dále dne [datum] soud obdržel vzdání se práva odvolání obžalované [jméno] [příjmení]. Dále [datum] bylo žádáno o prodloužení lh. k vypracování písemného vyhotovení rozsudku, a to pro skončení většího množství věcí. Tomuto bylo vyhověno. A dále dne [datum] bylo rozesláno písemné vyhotovení rozsudku ze dne [datum] s tím, že tento rozsudek nabyl právní moci ve vztahu k obžalovanému [celé jméno žalobce] [datum] a ve vztahu k obžalované [jméno] [příjmení] [datum].

8. Ze spisu [název soudu] vedeného pod sp. zn. [spisová značka], jakož i z nesporných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že byly provedeny a žalobcem zaplaceny následující úkony obhajoby, když obhájkyně žalobce byla plátkyní DPH: -) [datum] – nahlížení do spisu; -) [datum] – nahlížení do spisu; -) [datum] – nahlížení do spisu.

9. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

10. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

11. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

12. Podle ustanovení § 5 písm. a) a b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v trestním řízení, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

13. Podle § 7 OdpŠk mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda, právo na náhradu takové škody způsobené nezákonným rozhodnutím; právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

14. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

15. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

16. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může u soudu domáhat náhrady škody pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

18. Podle § 31 odst. 2 OdpŠk náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

19. Podle § 31 odst. 3 OdpŠk náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

20. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

21. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

22. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle § 96 odst. 3 věta prvá o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Dle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

23. Procesní úkon žalobce, kterým došlo ke zpětvzetí žaloby ještě před zahájením jednání ve věci samé, splňuje veškeré právem požadované obsahové náležitosti a byl proveden v zákonem požadované formě ve smyslu § 42 o. s. ř. Soud proto podle § 96 odst. 2 o. s. ř. výrokem I. tohoto rozhodnutí řízení o žalobě v rozsahu zpětvzetí učiněného v podání ze dne [datum] zastavil.

24. Dále se žalobce svojí žalobou domáhal (i) náhrady škody v podobě obhajného, (ii) zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou daného trestního.

25. Zákon v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 OdpŠk). Stát přitom za újmu (majetkovou či nemajetkovou) způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 OdpŠk) a za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí či došlo k nesprávnému úřednímu postupu; (ii) poškozenému vznikla škoda či nemajetková újma; a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku. (i) K náhradě škody v podobě obhajného 26. Podle ustálené judikatury [název soudu] lze právo na náhradu újmy způsobené zahájením a vedením trestního stíhání uplatnit i v případech, kdy usnesení o zahájení trestního stíhání nebylo zrušeno, ale trestní stíhání bylo zastaveno nebo došlo ke zproštění obžaloby. Nárok na náhradu újmy způsobené zahájením trestního stíhání, jež neskončilo pravomocným odsouzením, je třeba v zásadě (s výjimkami uvedenými níže) posoudit jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Jiné než odsuzující rozhodnutí (např. rozhodnutí o zastavení trestního stíhání či zproštění obžaloby) je totiž v zásadě rozhodnutím, které ve svých důsledcích (tj. nikoliv výslovně) ruší účinky zahájeného trestního stíhání dané ať již usnesením o jeho zahájení (jakožto formalizovaným rozhodnutím) či sdělením obvinění jakožto opatřením (záleží na znění tr.ř. účinného v době zahájení trestního stíhání, podstata však zůstává stejná), popř. sdělením podezření jakožto opatřením, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, a má tak stejné důsledky jako zrušení nezákonného rozhodnutí podle § 8 odst. 1 zákona. Z uvedených důvodů se tedy nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání posuzuje podle ustanovení § 5 písm. a), § 7 a § 8 OdpŠk jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. např. rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Rozhodujícím měřítkem opodstatněnosti (zákonnosti) zahájení (či vedení) trestního stíhání tudíž je pozdější výsledek trestního řízení (srov. rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

27. Ve vztahu k nároku na náhradu škody je třeba uvést, že jeho vznik není podmíněn prokázáním, že orgány činné v trestním řízení jednaly v přímém rozporu se zákonem, nýbrž je založen na principu, podle něhož osoba, jež byla zproštěna obžaloby, resp. nebyla uznána vinnou ze spáchání trestného činu, má zásadně právo na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, a to včetně nákladů na obhajobu (srov. § 31 zákona).

28. Zákon blíže nedefinuje pojem škody ani v obecné rovině neupravuje rozsah její náhrady. V této otázce je tudíž třeba vycházet z občanského zákoníku (tj. zejména § 2951 a § 2952 zákona č. 89/2012 Sb.). V případě vzniku nároku na náhradu škody se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Škodou je přitom míněna majetková újma, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (spočívá ve zmenšení jeho majetkového stavu), je objektivně vyjádřitelná v penězích a je tudíž tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především peněz. Skutečnou škodou se rozumí majetková újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí. Ušlý zisk představuje ušlý majetkový prospěch spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno - kdyby nenastala škodná událost - důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí (srov. např. usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

29. V řízení bylo prokázáno, že proti žalobci bylo zahájeno a vedeno trestní stíhání, které skončilo jeho zproštění obžaloby podle § 226 písm. b) t. ř. Pokud jde o obhajné, za situace existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí) na straně jedné a prokázaného provedení úkonů právní služby a zaplacení nákladů na obhajobu žalobcem na straně druhé, soud nemohl dospět k jinému závěru, než že žalobou uplatněný nárok je co do svého základu po právu. Soud se dále zabýval výší nároku na náhradu škody požadovanou žalobcem (pokud jde o obhajné).

30. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce byl obviněn ze spáchání trestného činu podle § 211 odst. 1 t. z. Dle § 10 odst. 3 písm. d) advokátního tarifu při obhajobě v dotčeném trestním řízení se za tarifní hodnotu považuje částka 10 000 Kč, neboť žalobci hrozil trest odnětí svobody s horní hranicí ve výši 2 let. Dle zmíněného ustanovení ve spojení s § 7 bod 4 advokátního tarifu pak výše mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 1500 Kč.

31. Soud má za to, že žalobcův požadavek na zaplacení náhrady škody představující náklady vynaložené na obhajobu v původním řízení je důvodný pouze co do výše 6 353 Kč. Jinak řečeno soud přiznal náhradu škody ve výši následujících 3 úkony: -) [datum] – nahlížení do spisu; -) [datum] - nahlížení do spisu; -) [datum] – nahlížení do spisu.

32. V podrobnostech pak k tomu zdejší soud uvádí, že v souladu s § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. V projednávané věci soud přiznal žalobci náhradu škody za úkony obhajoby nahlížení do spisu ve dnech [datum], [datum], [datum]. K tomu se zdůrazňuje, že z judikatury [název soudu] plyne, že úkon nahlížení do spisu je namístě považovat za samostatný úkon právní služby, za který náleží náhrada podle § 11 odst. 3 advokátního tarifu, neboť se svou povahou kvalitativně blíží úkonu podle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu (viz nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3906/17). Zdejší soud je přitom toho názoru, že tato judikatura je přiléhavá i pro projednávanou věc. Ve věci navíc nejsou přítomny a řádně odůvodněny výjimečné okolnosti (např. zjevná neúčelnost úkonu), jež by přiznání odměny vylučovaly ve smyslu nálezu [název soudu] sp. zn. III. ÚS 2289/21, ze dne [datum].

33. Soud si je vědom toho, že žalovaná sice argumentovala k nahlížení do spisu neúčelností těchto úkonů, avšak tyto své námitky blíže nekonkretizovala s výjimkou nahlížení do spisu dne [datum], když právní zástupkyně žalobce k tomuto úkonu dotvrdila, že mimo jiné úkon dne [datum] sloužil k obstarání podkladů pro jiné civilní řízení. Nicméně tato argumentace nemůže obstát. Z provedeného dokazování (resp. z příslušného trestního spisu) totiž jasně vyplynulo, že v době, kdy bylo nahlížení realizováno, byly v trestní spisu založené listiny, se kterými se žalobce (resp. jeho obhájkyně) seznamoval. Nadto na dotčené úkony plynule navazovaly další úkony trestního řízení (resp. jim předcházely). Nelze proto dovodit, že by docházelo k neúčelnému řetězení úkonů (v podobě nahlížení do spisu).

34. Ve světle shora uvedeného tak lze shrnout, že soud má za to, že v projednávané věci bylo provedeno účelně 3 úkony v tarifní hodnotě 1500 Kč (tj. ve výši 3* [číslo]). Náklady obhajoby pak rovněž sestávají z paušální náhrady nákladů ve smyslu § 13 advokátního tarifu (ve výši 3*300, tj. 900 Kč). S přihlédnutím k tomu, že v trestním řízení žalobce obhajoval advokát, který je plátcem DPH, pak soud navýšil odměnu za úkony o DPH ve výši 21 % Celkem tak podle soudu byly v dotčené trestní věci povedeny účelné náklady obhajoby ve výši 6 534 Kč ( (11* [číslo] + 11*300) * 1,21). S ohledem na to, že se žalobce domáhal po částečném zpětvzetí pouze částky 6 353 Kč, soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobci tuto částku přiznal. (ii) K zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání 35. Žalobce se dále domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky trestního řízení vedeného u OS. Soud se proto zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

36. Jak bylo uvedeno shora k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

37. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ([číslo] Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

38. Podle stanoviska [název soudu], sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení [název soudu] dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

39. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i [název soudu]) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

40. V dané věci začalo rozhodné období posuzovaného řízení běžet dne [datum], kdy bylo zahájeno trestního stíhání žalobce (doručením usnesení o zahájení trestního stíhání). Konec rozhodného období soud spatřuje v datu [datum], kdy bylo trestní stíhání pravomocně skončeno. Celková délka posuzovaného řízení, resp. rozhodného období ve vztahu k nemajetkové újmě žalobce, tedy činí cca 33 měsíců.

41. Dlužno poznamenat, že soud při posuzování přiměřenosti délky předmětného trestního stíhání nepřihlížel k té fázi trestního řízení, která předcházela zahájení trestního stíhání žalobce. Uvedený závěr soud opírá zejména o stanovisko [název soudu], sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], dle něhož„ (V) případě trestního řízení je třeba považovat řízení za zahájené v zásadě okamžikem sdělení obvinění osobě podezřelé ze spáchání trestného činu (§ 160 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ tr. ř.“), resp. doručení opisu usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému (§ 160 odst. 2 tr. ř.)“.

42. Trestní stíhání probíhalo na 2 stupních soudní soustavy, a předtím v rámci přípravného řízení u Policie ČR. V dané souvislosti je třeba zdůraznit, že již samo vedení řízení u několika stupňů justiční soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv (včetně opravných prostředků) daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení a rozhodovat o nich (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010).

43. Po skutkové stránce byla věc dle soudu obtížnější (resp. složitější), o čemž svědčí už jen to, že v daném trestním řízení bylo vyslechnuto několik svědků. Po procesní stránce soud řízení hodnotí rovněž jako složitější, neboť řízení bylo vedeno na několika stupních justiční soustavy proti dvěma obžalovaným, byl ustanovován znalec, tlumočník, soud zajišťoval předvedení, vydával příkaz k zatčení. Přehlédnout rovněž nelze, že svědci a účastníci se opakovaně omlouvali z nařízeného hlavního líčení, které se muselo opakovaně odročovat. Soud věc po stránce hmotněprávní hodnotí jako standardně obtížnou (resp. složitou), neboť orgány činné v trestním řízení posuzovaly otázku naplnění skutkové podstaty trestného činu, pro nějž byl žalobce stíhán, a splnění podmínek pro vznik trestní odpovědnosti žalobce. V souhrnu tak soud hodnotí věc jako obtížnější (resp. složitější).

44. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel. Soud nezaznamenal, že by se sám žalobce snažil o urychlení řízení, resp. že by podala žádost o odstranění průtahů ve smyslu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. Soud nicméně zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení shora uvedeným způsobem snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).

45. Pokud jde o význam řízení, tak ten soud posoudil jako zvýšený. Vzhledem k druhové stránce řízení, resp. jeho předmětu, kterým bylo trestní stíhání žalobce, se jedná o řízení, u něhož se zvýšený význam se presumuje (srov. stanovisko [název soudu] sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne [datum]). Soud si je přitom vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. V projednávané věci ovšem žalobce ani netvrdil (a logicky ani neprokázal), že by zde byly skutečnosti, které se vymykají obecnému (paušálnímu) vnímání důležitosti jednotlivých„ typů“ řízení či typových okolností na straně účastníků. Dlužno poznamenat, že není přitom ani rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšení či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

46. Konečně pokud se jedná o postup soudů coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, tak soud v posuzovaném řízení nezaznamenal průtahy, resp. období nečinnosti. Postup orgánů činných v trestním řízení v původním řízení soud považuje za koncentrovaný a odpovídající okolnostem dotčené trestní věci. Podle názoru zdejšího soudu tak orgány činné v trestním řízení postupovaly v původním řízení plynule a činily příslušné úkony v přiměřených lhůtách.

47. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem původního řízení a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že ačkoli nebyly shledány průtahy ve vlastním slova smyslu, délka posuzovaného řízení je (vzhledem k okolnostem případu tak, jak byly popsány shora), přiměřená, a tudíž nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu (což ostatně uznala i sama žalovaná). Soud proto výrokem IV. tohoto rozsudku žalobcův požadavek na zaplacení částky 49 500 Kč s příslušenstvím coby přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřeně dlouhým původním řízení zamítl.

48. Pokud jde o požadované úroky z prodlení, jak je uvedeno shora, dle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

49. Uplatněním ve smyslu § 15 odst. 2 OdpŠk je pak okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne [datum]. Po uplynutí 6 měsíční lhůty pak byla žalovaná v prodlení a bylo proto namístě přiznat úroky z prodlení v zákonné výši. V projednávané věci pak uplynula lhůta dne [datum]; v prodlení se tak žalovaná ocitla dne [datum]. Soud proto přiznal nárok na úrok z prodlení z přisouzených částek částky od [datum] a ve zbytku žalobu zamítl. Soud rovněž přiznal úrok z prodlení z částky 34 485 Kč od [datum] do [datum] (tj. do dne, kdy žalovaná tuto částku žalobci plnila). Samotné úroky z prodlení (resp. jejich výše) jsou odůvodněny § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jakož i související judikaturou (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]) (viz výroky II., III., IV. tohoto rozsudku).

50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o. s. ř. V podrobnostech k tomu soud uvádí, že tarifní hodnota sporu představovala částku 48 279 Kč (pokud jde o nárok na náhradu škody v podobě ušlého zisku) a 50 000 Kč (pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy, srov. např. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Celkem tedy byla tarifní hodnota sporu 98 279 Kč. S ohledem na své důvodné zpětvzetí (pro pozdější chování žalované, která žalobci tuto částku po zahájení řízení sama dobrovolně plnila) byl žalobce procesně úspěšný co do částky (tarifní hodnot sporu) Kč (pokud jde o nárok na náhradu škody v podobě obhajného). Dále byl s ohledem na výsledek řízení žalobce procesně úspěšný i co do částky (tarifní hodnoty sporu) 40 838 Kč. Žalobce tak byl úspěšný v rozsahu 41,6 %. Neúspěšný byl naopak v rozsahu přibližně 58,4 %. Po zhodnocení úspěchu a neúspěchu stran tak lze říci, že žalovaná má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 16,8 %.

51. Žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 201,6 Kč. To odpovídá paušální náhradě za 9 úkonů při tarifní hodnotě jednoho úkonu 300 (písemné vyjádření k žalobě, 1x příprava na jednání dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a [datum]) a při zohlednění procesního úspěchu žalované ve věci (4*300*0,168). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozsudku.

52. Lhůta k plnění byla ve výroku II. stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí. Lhůta k plnění v nákladovém výroku pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody.