37 C 221/2024 - 129

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [stát, organizační složka státu], IČO [IČO] sídlem [adresa] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] pro zaplacení 154 985 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 154 985 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky představující náhradu nemajetkové újmy. Tvrdil přitom, že tato nemajetková újma mu vznikla nesprávným úředním postupem nepřiměřenou délkou řízení vedeného Exekutorským úřadem [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen „exekuční řízení“). Podle žalobce totiž trvalo nepřiměřeně dlouho, než exekutor vydal rozvrhové usnesení dne [datum] poté, co žalobce vydražil a nabyl nemovitost. Nemajetkovou újmu žalobce specifikoval tak, že měla spočívat ve frustraci z toho, že ačkoliv byl spoluvlastníkem vydražené nemovitosti, měl zájem podíl prodat, nicméně s ním nemohl po dobu přibližně pěti let nakládat. Žalobce měl podle svých tvrzení nabídky k prodeji a tyto nemohl realizovat.

2. Žalobce uvedl, že se dne [datum] stal spoluvlastníkem nemovitosti na základě usnesení o příklepu vydaného soudním exekutorem č. j. [číslo jednací]. V návaznosti na toto usnesení žalobce v soudním exekutorem stanovené lhůtě doplatil nejvyšší podání, v důsledku čehož došlo k zápisu jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí. Soudní exekutor dne [datum] inicioval u Okresního soudu [adresa] řízení o rozdělení výtěžku dražby. Dále žalobce uvedl, že soudní exekutor se až dne [datum] obrátil na Okresní soud [adresa] s dotazem, na který mu soud neodpověděl. Přes opakované urgence ze strany žalobce, vydal soudní exekutor dne [datum] rozvrhové usnesení. V návaznosti na toto usnesení bylo dne [datum] zahájeno řízení o výmazu právních vad v souvislosti s vedenou exekucí. Žalobce se domnívá, že pokud by soudní exekutor postupoval řádně, pak by zatížení nemovitostí netrvalo déle než do [datum].

3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že mezi stranami není sporu o tom, že žalobce u ní dne [datum] uplatnil svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). K meritu věci žalovaná uvedla ve vztahu k exekučnímu řízení, že ač lze v postupu soudního exekutora shledat jistou nekoncentrovanost, k prodloužení exekučního řízení došlo primárně v důsledku návrhů a podání žalobce z pozice právního zástupce povinné, přičemž žalobce byl při tomto jednání ve střetu zájmů s povinnou, a ve vztahu k řízení u Okresního soudu v [adresa], že žalobce nebyl účastníkem rozvrhového řízení, a i kdyby byl, jeho nárok by byl promlčen, neboť řízení u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen „řízení u Okresního soudu v [adresa]“) bylo pravomocně skončeno dne [datum].

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

5. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce uplatnil u žalované svůj nárok jako projednávané věci dne [datum]. Žalovaná pak tento nárok vypořádala svým stanoviskem ze dne [datum]. V tomto stanovisku žalovaná konstatovala, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Žalovaná tedy odmítla žalobce odškodnit.

6. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

7. Z listiny přípis žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobce dne [datum] obrátil na Exekutorský úřad [adresa] ve věci sp. zn. [spisová značka] s dotazem na očekávaný výmaz exekutorského zástavního práva.

8. Z listiny přípis žalobce Exekutorskému úřadu [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobce dne [datum] obrátil na Exekutorský úřad [adresa] s dotazem, kdy lze očekávat výmaz exekutorského zástavního práva a dalších zápisů.

9. Z listiny přípis žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobce dne [datum] obrátil na Exekutorský úřad [adresa] se žádostí o zajištění zaslání dokumentů katastrálnímu úřadu pro výmaz všech poznámek a zápisů.

10. Z listiny přípis žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobce dne [datum] obrátil na Exekutorský úřad [adresa] se žádostí o neprodlené zajištění výmazu všech poznámek a zápisů.

11. Z listiny přípis žalobce ze dne [datum] (č. l. 84–85) soud zjistil, že se žalobce dne [datum] obrátil na Ministerstvo spravedlnosti s podnětem k výkonu dohledu nad činností soudního exekutora.

12. Z listiny přípis žalobce ze dne [datum] (č. l. 86–87) soud zjistil, že se žalobce téhož dne opětovně obrátil na Ministerstvo spravedlnosti s podnětem k výkonu dohledu nad činností soudního exekutora.

13. Z listiny přípis žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobce dne [datum] obrátil na Exekutorský úřad [adresa] se žádostí o zaslání dokumentu katastrálnímu úřadu pro výmaz všech poznámek a zápisů.

14. Z listiny přípis žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobce dne [datum] obrátil na Exekutorský úřad [adresa] se žádostí o zaslání všech dokumentů pro výmaz všech poznámek a zápisů.

15. Z listiny podnět k výkonu dohledu nad činností soudního exekutora ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobce dne [datum] obrátil na Exekutorskou komoru ČR s dohledovým podnětem proti Exekutorskému úřadu [adresa].

16. Z listiny přípis žalobce Exekutorské komoře ČR ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobce dne [datum] dotazoval Exekutorské komory ČR na stav řízení vedeného pod zn. [značka].

17. Z listiny podnět k výkonu dohledu nad činností soudního exekutora (bez uvedení data v přehledu, č. l. 93–95) soud zjistil, že se žalobce obrátil na Exekutorskou komoru ČR ve věci svého podnětu z [datum] a žádal o sdělení, jak bylo s podnětem naloženo.

18. Z listiny přípis žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobce dne [datum] obrátil na Exekutorskou komoru ČR se žádostí o přednostní zpracování svého podnětu.

19. Z listiny žádost žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobce dne [datum] obrátil na Exekutorskou komoru ČR s urgencí ve věci vyřízení svého podnětu proti Exekutorskému úřadu [adresa].

20. Z listiny žádost o poskytnutí informací ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobce dne [datum] obrátil na Okresní soud [adresa] se žádostí o informaci o stavu řízení sp. zn. [spisová značka].

21. Z listiny přípis žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobce dne [datum] obrátil na Okresní soud [adresa] se žádostí o poskytnutí informací k řízení vedenému pod sp. zn. [spisová značka].

22. Z vyrozumění o provedení vkladu do katastru nemovitostí soud zjistil, že dne [datum] s právními účinky k [datum] bylo provedeno vyškrtnutí údajů z katastru nemovitostí, které se týkali LV č. [hodnota], katastrální území [adresa] s tím, že bylo vyškrtnuto zástavní právo exekutorské a zástavní právo z rozhodnutí správní orgánu.

23. Z listin založených ve spise vedeném u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující. Dne [datum] došel návrh exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] k Okresnímu soudu v [adresa] na složení vymoženého plnění ve výši 82 000 Kč do soudní úschovy. Dne [datum] vyšší soudní úřednice předložila spis soudkyni s ohledem na právní složitost věci. Dne [datum] došla urgence exekutora na stav řízení. Dne [datum] vyžádán exekuční spis. Dne [datum] exekuční spis soudu doručen. Dne [datum] vydán úřední záznam, že nebyl vybrán SOP, neboť byl exekutor pověřen soudem. Usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], v právní moci [datum], návrh na složení do úschovy zamítnut, neboť je zřejmé, jak měl exekutor postupovat a nemá mít pochybnosti, kdo má být příjemcem částky získané příklepem. Dne [datum] došel soudu dotaz žalobce na stav řízení, kdy mu bylo usnesení o zamítnutí složení do úschovy zasláno.

24. Z listin založených ve spise vedeném u Exekučního úřadu [adresa] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující. Usnesením Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], v právní moci [datum] byla nařízena exekuce ve vztahu k oprávněné [právnická osoba]. proti povinné [jméno FO] pro vymožení k vymožení povinnosti povinného zaplatit oprávněnému pohledávku ve výši 5.006,- Kč, úroky z prodlení ve výši reposazby navýšené o 7 procentních bodů z částky 5.006,- Kč ode dne [datum] do [datum] ve výši 755,90 Kč, úroky z prodlení ve výši reposazby navýšené o 7 procentních bodů z částky 5.006,- Kč ode dne zahájení exekučního řízení, tj. ode dne [datum], do zaplacení, smluvní pokuta ve výši 100% měsíčně z částky 213,- Kč ode dne [datum] do [datum] ve výši 3.572,90 Kč, smluvní pokuta ve výši 100% měsíčně z částky 213,- Kč ode dne zahájení exekučního řízení, tj. ode dne [datum], do zaplacení a povinnosti povinného uhradit oprávněnému náklady oprávněného ve smyslu § 87 odst. 2 zák. č. 120/2001 Sb. a soudnímu exekutorovi náklady exekuce, a to podle rozhodčího nálezu rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], exekucí pověřen [tituly před jménem] [jméno FO], E.ú. [adresa]. Usnesením exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č.j.: [číslo jednací], bylo nařízeno provést exekuci prodejem všech movitých věcí povinného [jméno FO] postižitelných podle exekučního řádu, doručeno dne [datum] žalobci ([adresa]), dne [datum] doručeno Exekutorské komoře. Dne [datum] vydal exekutor žádost o součinnost zaslanou ministerstvu, VZP, peněžním ústavům. Exekučním příkazem ze dne [datum], Č.j.: [číslo jednací], zřízeno exekutorské zástavní právo na těchto věcech: na nemovitosti povinného s podílem ve výši 1/4, a to: Pozemky: - parcela č. [hodnota], o výměře 352 m2 - zastavěná plocha a nádvoří, Budovy: - č.p. 462 v části obce [adresa] - bydlení - na parcele 51, Pozemky ve zjednodušené evidenci - parcely původ Přídělový plán nebo jiný podklad (GP) parcela č. [hodnota], o výměře 3509 m2, parcela č. 5672/1, o výměře 660 m2, parcela č. [hodnota], o výměře 1365 m2. Dne [datum] vyhotovena žádost o součinnost třetích osob – Úřad Práce. Dne [datum] vydán exekuční příkaz na prodej nemovitých věcí povinného. Dne [datum] vydána žádost o součinnost třetích osob. Dne [datum] vydáno potvrzení o nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce ze dne [datum] č.j.: [číslo jednací] pravomocné dne [datum] a pravomocný exekuční příkaz ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] pravomocný dne [datum]. Dne [datum] vydán dokument - přehled úhrad. Dne [datum] vydán dokument - Úřední záznam o doručení písemností povinnému. Dne [datum] odeslána odpověď na žádost o součinnost, ve které bylo uvedeno, že aktuální stav pohledávky k dnešnímu dni činí cca 58.130,-Kč. Doposud bylo uhrazeno 17.500,-Kč. Povinná nesplácí. Exekuce je ve fázi vydání exekučního příkazu prodejem nemovitostí. O realizaci dražby nebylo doposud rozhodnuto. Pokud bude vydána DV, bude Vám zato zaslána. Dne [datum] vydán příkaz k úhradě nákladů exekuce se zápisem, kde se uvádí, že celková dlužná částka, včetně částky vyplývající z usnesení o nařízení exekuce, činí k dnešnímu dni 40841.8 Kč, včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, s tím, že povinnému se ukládá povinnost uhradit náklady exekuce ve výši 20.217,60, z toho: odměnu soudního exekutora za provedení exekuce ve výši 5.730,- Kč, náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním exekuce ve výši 10.968,- Kč, náhradu za doručení písemností ve výši 150,- Kč, DPH ve výši 20% z uvedených částek. V mezidobí zaslány 2 žádosti o součinnost VZP, ČSSZ a ÚP. Dne [datum] na žádost exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] o poskytnutí součinnosti [tituly před jménem] [jméno FO] sdělil, že dluh pov. činí cca 47.000,-Kč, dosud uhrazeno 17.500,-Kč. Pov. pravidelně nesplácí. Dražbu prozatím neplánujeme. Pokud by se tato skutečnost změnila, zašleme Vám dražební vyhlášku. Dne [datum] na žádost [tituly před jménem] [jméno FO] o poskytnutí součinnosti sděleno [tituly před jménem] [jméno FO], že dluh pov.činí cca 50.000 Kč. Dosud uhrazeno 17.500 Kč. Pov.pravidelně nesplácí. Dražební jednání prozatím nepřipravujeme. Dne [datum] na žádost [tituly před jménem] [jméno FO] o poskytnutí součinnosti sděleno [tituly před jménem] [jméno FO], že dluh povinné k dnešnímu dni činí cca 40.704,-Kč. Doposud bylo uhrazeno 17.500,-Kč. Povinná pravidelně nesplácí. V případě dražby Vám zašleme dražební vyhlášku. Dne [datum] požádány exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] o součinnost banky. Dne [datum] na žádost [tituly před jménem] [jméno FO] o poskytnutí součinnosti sděleno [tituly před jménem] [jméno FO], že dluh povinné k dnešnímu dni činí cca 41.000,-Kč. Doposud bylo uhrazeno 17.500,-Kč. Povinná pravidelně nesplácí. Dražbu prozatím neplánujeme. V případě dražby Vám zašleme dražební vyhlášku. Dne [datum] vyhotoven soupis movitých věcí, kde bylo uvedeno, že bylo s povinnou domluveno, že do [datum] zaplatí 2 500 Kč a další platby budou dohodnuty, movité věci beze změny. V červenci [rok] požádána VZP a čssz o součinnost. Dne [datum] na žádost [tituly před jménem] [jméno FO] o poskytnutí součinnosti sděleno [tituly před jménem] [jméno FO], že dluh povinné k dnešnímu dni činí cca 42.600,-Kč. Doposud bylo uhrazeno 17.500,-Kč. Byla provedena mobiliární exekuce, byl domluven splátkový kalendář, který povinná nedodržuje. Dražbu prozatím neplánujeme. V případě dražby Vám zašleme dražební vyhlášku. Dne [datum] na žádost [tituly před jménem] [jméno FO] o poskytnutí součinnosti sděleno [tituly před jménem] [jméno FO], že dluh povinné k dnešnímu dni činí cca 42.600,-Kč. Doposud bylo uhrazeno 17.500,-Kč. Byla provedena mobiliární exekuce, byl domluven splátkový kalendář, který povinná nedodržuje. Dražbu prozatím neplánujeme. V případě dražby Vám zašleme dražební vyhlášku. Dne [datum] na žádost [tituly před jménem] [jméno FO] o poskytnutí součinnosti sděleno [tituly před jménem] [jméno FO], že výše vymáhaného dluhu činí 61.835,-Kč doposud uhrazeno 17.500,-Kč. Povinný nespolupracuje. Dražbu prozatím neplánujeme. V případě změny Vám bude zaslána dražební vyhláška. Dne [datum] na žádost [tituly před jménem] [jméno FO] o poskytnutí součinnosti sděleno [tituly před jménem] [jméno FO], že vymáhaný dluh k dnešnímu dni činí 44.823,- Doposud bylo uhrazeno 17.500,-Kč. Povinný nespolupracuje. Dražbu prozatím neplánujeme. Dne [datum] na žádost [tituly před jménem] [jméno FO] o poskytnutí součinnosti sděleno [tituly před jménem] [jméno FO], že výše vymáhaného dluhu činí 63.547,-Kč z toho uhrazeno 17.500,-Kč, poslední úhrada v roce [rok]. Provádíme součinnostní dotazy na povinnou. Dražbu prozatím neplánujeme. Dne [datum] na žádost [tituly před jménem] [jméno FO] o poskytnutí součinnosti sděleno [tituly před jménem] [jméno FO], že výše vymáhaného dluhu činí 63.547,-Kč z toho uhrazeno 17.500,-Kč, poslední úhrada v roce [rok]. Provádíme součinnostní dotazy na povinnou. Dražbu prozatím neplánujeme. Dne [datum] vydáno usnesení o tom, že se připouští, aby na místo oprávněného vstoupil do řízení nabyvatel práva [právnická osoba]., IČ: [IČO], se sídlem [adresa],PSČ [číslo], práv. zast. [tituly před jménem] [jméno FO], advokát se sídlem [adresa] (nový oprávněný). Dne [datum] sepsán protokol o movitých věcech povinné, v kterém se uvádí, že povinná pracuje příležitostně, soupis movitých věcí již proveden, mov. věci bez hodnoty a již postiženy, povinná nezastižena. Dne [datum] na žádost [tituly před jménem] [jméno FO] o poskytnutí součinnosti sděleno [tituly před jménem] [jméno FO], že k dnešnímu dni činí 24 842,- Kč – fáze vymáhání, evidujeme úhradovou splátku ve výši 17 500,- Kč – s posledním datem úhrady [datum], povinná nespolupracuje, při opakovaném výjezdu vykonavatele dne [datum] – byl proveden soupis movitých věcí, které jsou bez hodnoty, v současné době probíhá lustrace majetku, doposud byl vydán EP prodejem nemovitosti. V případě vydání dražební vyhlášky Vám bude tato zaslána, adresa povinné/ho je totožná s Vaší. Dne [datum] provedena žádost o součinnost na banky. Dne [datum] v odpovědi na žádosti o součinnost exekutorů [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že povinná nesplácí, výše dluhu činí 24 841.50,- Kč, doručovací adresu evidujeme tutéž, povinná byla vyzvána, aby exekuci doplatila, jinak budeme činit kroky směřující k dražbě nemovitostí, v případě vydání dražební vyhlášky Vám bude zaslána. Dne [datum] došel E.ú. [adresa] přípis žalobce, ve kterém uvádí následující: „Vážení, jsem spoluvlastníkem této nemovité věci: - parcela st. 51 , zapsáno na LV č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsané Katastrálním úřadem pro [název kraje], Katastrální pracoviště [adresa]. Tato nemovitá věc je zatížena Vašimi exekučními příkazy. Dovoluji si Vás požádat o provedení dražby této nemovité věci, resp. podílu na ni, který je zatížen Vašimi exekučními příkazy. Této dražby bych se zúčastnil a mám zájem předmětnou nemovitou věc vydražit. Dne [datum] došla E.ú. [adresa] žádost žalobce o vyčíslení exekuce. Na č.l. 67 generální plná moc zmocnitele oprávněné a zmocněnce žalobce ze dne [datum], aby žalobce povinnou zastupoval ve všech jednání s exekučními úřady. Dne [datum] reagováno na žádost žalobce tak, že dlužná částka k [datum] činí 25 000,30 Kč. Přiloženo usnesení o nařízení exekuce č.j. [číslo jednací] ze dne [datum]. Dne [datum] urgována žádost o provedení dražby. Dne [datum] ustanoven znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady [jméno FO], se sídlem [adresa], přičemž mu exekutor ukládá, aby podal písemně, do 30-ti dnů od sdělení, že toto usnesení nabylo právní moci, znalecký posudek, aby ocenil nemovitosti uvedené pod bodem II. a jejich příslušenství. Dne 12. resp. [datum] došlo exekutorovi vzdání se námitek proti usnesení. Dne [datum] došel znalecký posudek exekutorovi, přičemž stejného sdne soudní exekutor určil výslednou cenu nemovitostí uvedených ve výroku I. na částku ve výši 101.420,- Kč. Dne [datum] na žádost [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum] o poskytnutí součinnosti sděleno [tituly před jménem] [jméno FO], že výše dluhu k dnešnímu dni činí cca 53 317.84 ,- Kč, doposud bylo na exekuci zaplaceno 17 500 ,- Kč, povinný již nesplácí a nespolupracuje, adresu evidujeme tutéž, nyní děláme nové součinnosti, v případě vydání dražební vyhlášky Vám ji zašleme. Dne [datum] nařízeno dražební jednání na [datum]. V mezidobí přihlašovány pohledávky. Dne [datum] udělen příklep žalobci coby vydražiteli s nejvyšším podáním 82 000 Kč. Dne [datum] soudní exekutor stanovil lhůtu k zaplacení nejvyššího podání do 30-ti dnů ode dne právní moci usnesení o příklepu, kdy usnesení o příklepu nabylo PM dne [datum]. Na nejvyšší podání se započítává vydražitelem složená jistota ve výši 40 000,- Kč. Dne [datum] žalobce sdělil, že nejvyšší podání bylo zaplaceno. Dne [datum] požádal exekutor katastrální úřad o zápis do katastru nemovitostí. Dne [datum] vydán exekuční příkaz k úhradě nákladů exekuce v celkové výši s DPH 15.682 Kč. Dne [datum] žalobce urgován o doplacení 2 000 Kč, neboť doplatil pouze 40 000 Kč, stejného dne zaslán přípis žalobce o doplacení. Dne [datum] voláno na jednání o rozvrhu rozdělované podstaty na den [datum]. Na jednání dne [datum] vyhlášeno rozvrhové usnesení v následujícím znění: podle výsledku rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty ve výši 82.000 Kč uspokojují pohledávky tímto způsobem:

1. Dle § 337c odst. 1 písm. a) o.s.ř., § 66 odst. 7 e.ř. pohledávka nákladů řízení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], v souvislosti s prováděním exekuce, uspokojena ve výši 15.682,- Kč.

2. Dle § 337c odst. 1 písm. d) , odst. 5 písm. a) o.s.ř., § 69 e.ř., pohledávka oprávněného – návrh na exekuci podán den [datum], uspokojena v plné výši 53.631,60,- Kč.

3. Dle § 337c odst. 1 písm. d) , odst. 5 písm. a) o.s.ř., § 69 e.ř., pohledávka věřitele – [právnická osoba] se sídlem v [adresa], IČ: [IČO], Regionální pobočka [název kraje] a [název kraje], exekuční řízení ve prospěch přihlášeného věřitele pod sp.zn. [spisová značka] bylo zahájeno dne [datum], uspokojena v plné výši 6.817,- Kč.

4. Dle § 337c odst. 1 písm. d) , odst. 5 písm. a) o.s.ř., § 69 e.ř., pohledávka věřitele – [právnická osoba] se sídlem v [adresa], IČ: [IČO], Regionální pobočka pro [název kraje] a [název kraje], exekuční řízení ve prospěch přihlášeného věřitele pod sp.zn. [spisová značka] bylo zahájeno dne [datum], uspokojena částečně ve výši 5.869,40,- Kč. Rozvrhové rozhodnutí č.j. [číslo jednací] ze dne [datum] nabylo právní moci dne [datum].Dne [datum] návrh povinné v zastoupení žalobce na zastavení exekučního řízení, neboť rozhodčí nález je neplatný. Dne [datum] podán povinným také návrh na odklad exekuce. Dne [datum] podáno odvolání povinné proti rozvrhovému usnesení. Dne [datum] vydána výzva k vyjádření se k návrhu na zastavení exekuce. Dne [datum] rozhodnuto, že provedení exekuce, nařízené usnesením vydaným Okresním soudem ve [adresa] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], se odkládá do pravomocného rozhodnutí o návrhu povinné na zastavení exekuce, v právní moci [datum]. Dne [datum] došel souhlas oprávněného se zastavením exekuce. Dne [datum] vyhotovena předkládací zpráva. Dne [datum] byla podána žádost OS ve [adresa] exekutorovi k připojení exekučního spisu. Dne [datum] exekutor sdělil, že soudní spis byl zaslán na Krajský soud v [adresa], toto již sděleno v předkládací zprávě [číslo jednací]. Dne [datum] bylo vymoženo 5 000,- Kč celá částka ponechána na náklady exekuce, dne [datum] bylo vymoženo 12 500,- Kč z toho oprávněnému odesláno 558,40 Kč soudní exekutor si na náklady ponechal 11 941,60 Kč. Z dražby nemovitosti 82 000,- Kč usnesení o rozvrhu do kterého bylo podáno odvolání, přikládáme. V případě zastavení exekuce k tíži oprávněnému soudní exekutor požaduje odměnu ve výši 7.865,- Kč. Usnesením OS ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], v právní moci dne [datum], bylo exekuční řízení proti povinné zastaveno, a to pro neplatnost rozhodčí doložky. Dne [datum] oznámeno skončení exekuce. Dne [datum] vydána výzva katastrálního úřadu, aby exekutor doplnil žádost o vklad. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] Řízení o odvolání povinné opatřeném datem [datum], ve znění doplnění ze dne [datum], podaném jménem povinné [tituly před jménem] [adresa], [tituly za jménem], [tituly za jménem], směřujícím do usnesení soudního exekutora Exekutorského úřadu [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], se zastavuje, neboť odvolací řízení je stiženo nedostatkem jedné z jeho podmínek, konkrétně nedostatkem plné moci, na straně [tituly před jménem] [adresa], [tituly za jménem], [tituly za jménem] zastupovat povinnou, a to s ohledem na střet zájmů povinné a [tituly před jménem] [adresa], [tituly za jménem], [tituly za jménem]. Dne [datum] došla žádost žalobce o výmaz zástavního práva z katastru. Dne [datum] žádost žalobce urgována. Dne [datum] vydal k.ú. [název kraje] přípis, ve znění: „Dne [datum] byl Katastrálnímu úřadu [název kraje], Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen “katastrální úřad“) doručeno oznámení exekutora o skončení (provedení) exekuce Exekutorského úřadu [adresa] [spisová značka] ze dne [datum]. týkající se nemovitostí [značka] k.ú. [adresa], [značka] k.ú. [adresa], [značka] k.ú. [adresa] v katastrálním území [adresa]. Doručením výše uvedené listiny bylo zahájeno řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí vedené katastrálním úřadem pod sp. zn. [spisová značka]. Katastrální úřad přezkoumal tuto listinu podle § 15 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zjistil, že k tomu, aby mohl rozhodnout ve věci, je nezbytné doplnit tyto údaje: doložit pravomocné usnesení o změně oprávněného. Exekuční příkaz o zřízení exekutorského zástavního práva je v ISKN vyznačen k uvedeným nemovitostem pro oprávněného [právnická osoba]., IČ [IČO], ale v oznámení o ukončení exekuce uvádíte jako oprávněného [právnická osoba]., IČ [IČO]. Katastrální úřad Vás tímto v souladu s ustanovením § 15 odst. 3 katastrálního zákona vyzývá k doplnění výše uvedených údajů, a to ve lhůtě do 14 dnů od doručení této výzvy. Dne [datum] žádost o výmaz z LV žalobcem urgována. Dne [datum] zaslal žalobce exekutorovi přípis s žádostí, nechť obratem jsou potřebné listiny zaslány na katastr nemovitostí a je mi sděleno písemně do mé datové schránky, jak toto pochybení vzniklo, která úřední osoba za toto nese odpovědnost a jaké opatření budou přijata, aby se obdobné pochybení neopakovalo. Pokud znovu bude soudní exekutor nečinný, pak mi nezbývá než podat podnět k zahájení kárného řízení na Ministerstvo spravedlnosti a Exekutorskou komoru. Dne [datum] zaslán přípis s žádostí o právní názor na Exekutorskou komoru. Dne [datum] dotaz urgován. Dne [datum] dostal exekutor odpověď, že má více možností, neboť právní otázka není judikatorně řešena, jednak dát přednost právům věřitele nebo může zkusit nejvyšší podání složit do soudní úschovy s tím, že neví, kdo je tím, komu má vyplatit. Dne [datum] zaslal žalobce exekutorovi přípis, ve kterém opět žádá o to, aby exekutor zaslal na katastrální úřad dokument pro výmaz všech poznámek a zápisů, které po rozvrhu pominuly a předmětné nemovitosti jsou tak stále těmito zatíženy. Dne [datum] vyhotovena odpověď vydražiteli, kde je mu sděleno, že ve věci uvedené čekáme nadále na vyjádření z legislativní komise Exekutorské komory k dané exekuční věci, aby procesní kroky nebyly v rozporu se zákonem. Vzhledem taktéž k dané situaci, tedy koronavirové situaci, je na Exekutorské komoře provoz omezen. Po vyjádření k dané věci přistoupíme ihned k dalším krokům. Dne [datum] žalobce žádost o výmaz z katastru urgoval. Dne [datum] došla výzva Exekutorské komory, aby se exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] vyjádřil k podnětu žalobce. Dne [datum] vyhotovil exekutor vyjádření ke Exekutorské komoře, kde uvedl, že přípisem Krajskeho soudu v [adresa] ze dne [datum] bylo sděleno, že ve věci v návaznosti na závěry vyjádření v usneseni Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka], upozornili na skutečnost, že s doručením písemného vyhotovení usnesení vydaného soudním exekutorem pod č.j. [číslo jednací](o příklepu), rovněž tak s doručením písemného vyhotovení usnesení vydaného soudním exekutorem pod č.j. [číslo jednací] (o rozvrhu), k rukám [tituly před jménem] [adresa], [tituly za jménem], [tituly za jménem], nelze spojovat účinky představované doručením písemných vyhotovení těchto usnesení. Písemná vyhotovení tedy bude nutno povinné jako účastníci řízení doručit. Aktuálně soudní exekutor řeší danou situaci s advokátní kanceláří, kde předmětem je návrh na soudní úschovu rozdělované podstaty. Dne [datum] vyhotoven návrh exekutora na složení roz. podstaty do úschovny.Dne [datum] požádala vydražitel o vrácení prostředků, které byly užity na odměnu soudního exekutora a náklady exekučního řízení.Dne [datum] sděleno vydražiteli, že ve věci uvedené je zahájeno dnem [datum] řízení o soudní úschově prostředků z rozdělované podstaty. Soudní řízení je vedeno u Okresního soudu v [adresa] pod sp.zn. [spisová značka]. Soudní exekutor nyní čeká na rozhodnutí soudu. Dne [datum] došlo oznámení exekutorovi [právnická osoba]., že na základě Projektu fúze sloučením ze dne [datum], došlo k fúzi sloučením zanikající společnosti, [právnická osoba]., se sídlem [adresa], identifikační číslo [IČO], do nástupnické společnosti [právnická osoba]., se sídlem [adresa], IČO: [IČO]. Dne [datum] podán exekutorem dotaz na OS [adresa] ve znění, že dne [datum] Vám byl prostřednictvím datové schránky doručen „Návrh na složení rozdělované podstaty ve výši 82.000,- Kč do soudní úschovy“. Zdvořile žádáme o sdělení, v jakém stavu se nachází uvedená věc ohledně návrhu na složení do soudní úschovy. Dne [datum] vydáno usnesení, že se připouští, aby na místo oprávněného vstoupil do řízení nabyvatel práva [právnická osoba]., se sídlem [adresa], IČ: [IČO], práv. zast. advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] , advokát, ev.č. [hodnota] [jméno FO], se sídlem [adresa], PSČ: [adresa], IČ: [IČO] (nový oprávněný). Dne [datum] došlo exekutorovi odvolání povinné do usnesení o procesním nástupnictví. Dne [datum] sdělil exekutor k žádosti Exekutorské komory následující, že dle návrhu řešení legislativní komise Exekutorské komory v dané věci podal soudní exekutor prostřednictvím právního zástupce dne [datum] na Okresní soud v [adresa] Návrh na složení rozdělované podstaty ve výši 82.000,- Kč do soudní úschovy. Doposud nebylo nijak rozhodnuto. Dne [datum] byl taktéž vznesen dotaz na Okresní soud v [adresa] k podanému návrhu na úschovu a zatím nebylo nijak odpovězeno a rozhodnuto. Na žádost OS v [adresa] ze dne [datum] dne [datum] exekuční spis předložen OS v [adresa]. Usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], v právní moci [datum], zamítnut návrh na složení do úschovy. Dne [datum] vyhotoven exekutorem přípis adresovaný Exekutorskému úřadu v následujícím znění: „Zasíláme v příloze rozhodnutí na složení částky 82.000,- Kč do úschovy soudu, který byl zamítnut. Dle uvedeného rozhodnutí Okresního soudu v [adresa] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum], právní moci dne [datum], dle bodu 9. má soud za to, že má dojít k dokončení tzv. rozvrhové fáze exekuce a v první větě uvádí, že bylo vydáno i rozhodnutí o rozvrhu, které bylo rozesláno účastníkům. Dokončení bude provedeno vyplacením dle rozvrhového usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne [datum], právní moci dne [datum], nebo tak, že nebude dle tohoto rozvrhového usnesení uspokojen oprávněný a jeho částka přiznaná již v rozvrhovém jednání bude rozvrhnuta v novém nařízeném rozvrhovém jednání“. Usnesením E.ú. [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] vydáno nové rozvrhové usnesení, v právní moci [datum]. Dne [datum] vydán přípis Přípis katastrálnímu úřadu na výmaz v následujícím znění: Usnesení o rozvrhu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum], nabylo PM dne [datum], a usnesení o dalším rozvrhu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum], nabylo právní moci dne [datum], na základě výše uvedených skutečností, žádáme příslušný KU, aby došlo k výmazu na listu vlastnictví č. [hodnota] (dříve LV č. [hodnota]) u Katastrálního úřadu [název kraje], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa].

25. Z výslechu žalobce soud zjistil, že žalobce nabyl spoluvlastnický podíl na nemovitosti (pozemek se stavbou v obci [adresa]) v dražbě cca v září [rok]. Žalobce si přesnou výši podílu nepamatoval (uváděl 1/3 až 1/4). Úmyslem bylo nemovitost následně zcizit (prodat). Po příklepu zůstaly v katastru zapsány exekuční poznámky (exekutorské zástavní právo a/nebo exekuční příkaz k prodeji), které dle výpovědi žalobce perzistovaly řadu let a bránily převodu. Odstranění dle něj proběhlo až v roce [rok]. Žalobce vypověděl, že opakovaně žádal exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] (Exekutorský úřad [adresa]) o zjednání nápravy; komunikace měla být dlouhodobě neúčinná/ignorovaná. Dále podal podněty k Exekutorské komoře ČR (vyřízení cca do 3 let, závěr „vše v pořádku“) a k Ministerstvu spravedlnosti (vyřízení po více než 2 letech, závěr nedůvodnosti). Dále se obracel na exekuční soud (OS [adresa]), který dle něj na podání nereagoval. Žalobce vypověděl, že dlouhodobé setrvání exekučních zápisů u něj vyvolalo pocity bezmoci a frustrace, ztrátu důvěry v orgány veřejné moci. Žalobce zmínil i psychické obtíže, medikaci a i hospitalizaci zejména v letech 2020–2022, léčba pokračuje. Tvrdil příčinnou souvislost přinejmenším částečně s projednávaným nesprávným úředním postupem. Žalobce dále vypověděl, že dotčenou nemovitost aktivně inzeroval; měl více zájemců (OS i obchodní společnost), avšak podle jeho sdělení banky odmítaly financovat kvůli exekučním poznámkám. Teprve „minulý/předminulý týden“ uzavřel kupní smlouvu. Konkrétní zájemce a přesné údaje si nevybavoval.

26. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

27. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

28. Žalobce se domáhal náhrady za nemajetkovou újmu. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

29. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nesprávného úředního postupu; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).

30. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu). ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

31. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

32. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda skutečně došlo k nesprávnému úřednímu postupu, jak tvrdil žalobce, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

33. V projednávané věci je soud toho názoru, že exekuční řízení vedené Exekutorským úřadem [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] bylo nepřiměřeně dlouhé. Toto řízení bylo zahájeno dne [datum] a skončeno rozhodnutím ze dne [datum] (v právní moci dne [datum]). Řízení bylo standardně obtížné, jak po stránce procesní, tak hmotně právní i skutkové. Řízení bylo zatíženo obdobím nečinnosti od [datum] do [datum] z důvodu řízení o soudní úschově prostředků z rozdělované podstaty u Okresního soudu v [adresa]. Nelze totiž přehlédnout, že návrh soudního exekutora byl přitom nakonec usnesením Okresního soudu v [adresa] vydaného dne [datum] zamítnut, a to z důvodu, že soudní exekutor by v dané situaci neměl mít pochybnosti o tom, kdo má být příjemcem částky získané příklepem. Další období nečinnosti lze spatřovat od vydání zamítavého usnesení Okresním soudem v [adresa] do [datum], kdy soudní exekutor vydal nové rozvrhové usnesení.

34. Z uvedených důvodů lze uzavřít, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk.

35. K tomu soud uvádí, že Nejvyšší soud přitom ve své judikatuře dovodil, že pokud se do exekučního řízení v období po vydání usnesení o příklepu (předražku) do doby, než usnesení o příklepu (předražku) nabude právní moci, vklíní řízení o návrhu na zastavení exekuce (prodejem nemovitých věcí), je jeho účastníkem kromě oprávněného, povinného a vydražitele (předražitele), který již uhradil nejvyšší podání, též dražitel oprávněný podat odvolání proti usnesení o příklepu (předražku), jenž takové odvolání podal, neboť i na něj dopadá zvláštní postavení vydaného usnesení o příklepu (předražku) ve vykonávacím (exekučním) řízení, jímž jsou dotčena také jeho práva, a na které má vliv i řízení o návrhu na zastavení exekuce vklíněné do této specifické fáze vykonávacího (exekučního) řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. 23 Cdo 336/2022).

36. V projednávané věci ovšem nabylo usnesení o příklepu právní moci dne [datum] a návrh na zastavení exekučního řízení byl podán až dne [datum]. S ohledem na znění § 36 zákona č. 120/2001 Sb. pak žalobce nelze považovat za účastníka dotčeného exekučního řízení. Vydražitel je jinou osobou, které právní úprava přiznává specifická procesní práva a povinnosti v dražební fázi, ale účastenství v exekučním řízení jí (až na shora popsanou výjimku) nevzniká.

37. Žalobce tedy účastníkem dotčeného exekučního řízení nebyl. Nemá proto právo náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou tohoto řízení. Jak totiž judikoval Nejvyšší soud, nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem může ve smyslu § 13 odst. 2 OdpŠk uplatnit také osoba, jež nebyla účastníkem řízení. To neplatí v případě, jde-li o nárok spojovaný s nepřiměřenou délkou řízení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1292/2019).

38. K tomu se dodává, že nadto žalobci v projednávané věci ani žádná nemajetkové újma nevznikla. Soud přitom nepřihlížel k tvrzení žalobce, která se týkala jeho nepříznivého zdravotního (psychického) stavu. Jednak sám žalobce ve svém podání ze dne [datum] uvedl že „[…] nelze označit problémy vyvolané nesprávným úředním postupem za příčinu těchto psychických problému […]“. Předně pak ale žalobce poukázal na tyto své psychické problémy až poté, co bylo řízení na jednání dne [datum] zkoncentrováno. Soud pak sice žalobci poskytl lhůtu, avšak toliko k doplnění jeho důkazních návrhů. Není proto ani namístě k tomuto tvrzení žalobce jakkoliv přihlížet.

39. Dále za generální klauzuli pro odčinění nemajetkové újmy lze považovat § 2956 zákona č. 89/2012 Sb. Pro účely újmy způsobené při výkonu veřejné moci zakládá povinnost odčinit nemajetkovou újmu § 31a odst. 1 OdpŠk. Nejvyšší soud přitom dovodil, že ani ustanovení § 31a odst. 1 OdpŠk však nelze vykládat extenzivně, tedy tak, že při nesprávném výkonu veřejné moci by měla být odčiněna i prostá nemajetková újma spočívající v tom, že poškozený vnímá úkorně, že veřejná moc nečiní to, co má, případně činí to, co nemá. Takovýto výklad by totiž vedl k bezbřehému odčiňování nemajetkové újmy při jakémkoliv (byť sebemenším) pochybení veřejné moci. Ustanovení § 31a odst. 1 OdpŠk je třeba vykládat v souvislosti s principy vycházejícími z obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku. Nemajetkovou újmu tudíž nepůsobí každé pochybení veřejné moci (každý nesprávný úřední postupu či nezákonné rozhodnutí), ale pouze pochybení takové, které svou intenzitou zjevně zasahuje též do přirozených práv poškozené osoby garantovaných první částí občanského zákoníku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 891/2020).

40. Nejvyšší soud k tomu dodává, že vznik nemajetkové újmy způsobené výkonem veřejné moci zpravidla nelze dokazovat (jde o stav mysli poškozené osoby). V řízení se tak obvykle zjišťuje, zda jsou dány objektivní důvody, aby se dotčená osoba mohla cítit poškozenou, tedy zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu by se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit dotčenou ve složkách tvořících ve svém souhrnu nemajetkovou sféru jednotlivce (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2865/2015).

41. V projednávané věci pak žalobce poukazoval na nemožnost realizovat prodej vydražené nemovitosti. Zmařený záměr prodeje nicméně zakládá případně nárok na náhradu škody, nikoliv nemajetkové újmy (viz § 2984 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.).

42. Dále z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce se obrátil na orgány veřejné moci v celkem 15 případech; konkrétně na Exekutorský úřad [adresa] (6×), Ministerstvo spravedlnosti (2×), Exekutorskou komoru ČR (5×) a Okresní soud [adresa] (2×). V rámci svého účastnického výslechu pak žalobce vypověděl, že dlouhodobé setrvání exekučních zápisů u něj vyvolalo pocity bezmoci a frustrace a ztrátu důvěry v orgány veřejné moci.

43. Jak ovšem bylo připomenuto shora, ne každá újma, která člověku v životě vznikne, je odškodnitelná. Právo uznává za hodnu nápravy jen některou újmu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3849/2014). Podle názoru zdejšího soudu přitom žalobci v projednávané věci žádná odškodnitelná újma nevznikla. Je zřejmé, že orgány moci veřejné (soudní exekutor) se pochybení dopustily. Nicméně pouhé úkorné vnímání tohoto faktu nezakládá právo na náhradu nemajetkové újmy.

44. S ohledem na shora uvedené proto soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu v celém rozsahu zamítl.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Zcela úspěšná žalovaná má nárok na plnou náhradu nákladů řízení.

46. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o. s. ř. činí 300 Kč za každý úkon.

47. Žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 200 Kč odpovídající paušální náhradě za 4 úkony (písemné vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu ve dnech [datum] a [datum] a 1x příprava k jednání). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

48. Pouze pro úplnost pak soud dodává, že v případě žalované přiznal jako náklad řízení pouze jednu přípravu k jednání. K tomu soud odkazuje na smysl vyhlášky č. 254/2015 Sb., která byla přijata v důsledku nálezu Ústavního soudu ze dne 7. října 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13, a který spočívá ve zrovnoprávnění nezastoupených účastníků s účastníky zastoupenými (nikoli jejich zvýhodňování). Novelizované ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s předmětnou vyhláškou mělo za cíl umožnit nezastoupeným účastníkům žádat paušální náhradu nákladů tak, jako je to možné u nákladů advokáta podle § 13 odst. 4 (dříve odst. 3) advokátního tarifu (vyhl. č. 177/1996 Sb.). Úkon „příprava účasti na jednání“ není mezi úkony vyjmenovanými v § 11 advokátního tarifu uveden. Výčet je sice demonstrativní, avšak standardně není v rámci náhrady nákladů řízení na zastoupení advokátem za tento úkon jako takový přiznávána náhrada nákladů, příprava na jednání není bez dalšího v rozhodovací praxi považována za úkon (jinak např. porada s klientem přesahující jednu hodinu). Není tak důvodu privilegovat nezastoupeného účastníka a automaticky považovat za úkon, který je spojen s paušální náhradou nákladů řízení, přípravu na každé jednání, tj. de facto za každé jednání přiznávat náhradu nákladů za dva úkony. Při respektování rovného postavení účastníků a se zohledněním geneze předmětné právní úpravy je namístě úkon „příprava účasti na jednání“ dle vyhl. č. 254/2015 Sb. vykládat ve světle úkonů podle § 11 advokátního tarifu. „Příprava účasti na jednání“ je takto svého druhu ekvivalent přípravy zastoupení (tedy přípravy na věc jako celek), jak je součástí úkonu podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu. K tomu se dodává, že je logické, že ve vyhl. č. 254/2015 Sb. není vyjmenován úkon „převzetí zastoupení“. Nezastoupený účastník zastoupení pojmově nepřebírá. Ale stejně tak jako advokát se připravuje na zastoupení, připravuje se nezastoupený účastník na věc. Ve výčtu úkonů v § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (základní) úkon označený jako „příprava na věc“ však uveden není. To jen podporuje výklad, že pod úkonem označeným jako „příprava účasti na jednání“ je třeba rozumět úkon „příprava na věc“. K tomu se odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2024, sp. zn. I. ÚS 1773/24.

49. Lhůta k plnění byla ve výroku II. tohoto rozsudku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody.

Poučení