37 C 26/2019-569

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 200 000 EUR takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 200 000 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 169 202 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – [název soudu] náhradu nákladů řízení ve výši 1 050 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobkyně se svojí žalobou domáhala zaplacení částky 200 000 EUR s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Svůj nárok opírala o smlouvu o úschově, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná. Žalobkyně přitom namítala zánik dotčené smlouvy a domáhala se vydání bezdůvodného obohacení ve výši 200 000 EUR. Alternativně se domáhala náhrady škody ve stejné výši, resp. zaplacení částky 4000 EUR z titulu odpovědnosti za vady.

2. Pro projednávanou věc je zároveň podstatné, že zdejší soud již jednou meritorně rozhodoval, a to sice svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přičemž toto rozhodnutí bylo později zrušeno usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] [název soudu] jako soud odvolací zrušil rozsudek soudu I. stupně s odůvodněním, že soud I. stupně opřel své rozhodnutí o nesprávný právní závěr stran absence aktivní legitimace žalobkyně. [název soudu] pak soudu I. stupně uložil, aby se dále zabýval tím, zda byly či nebyly naplněny podmínky pro výplatu úschovy oprávněné, či zda schovateli (žalované) vznikla povinnost vrátit složenou částku složiteli (potažmo žalobkyni coby postupníkovi) a kdy se tak stalo (viz body 27 a 29 usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření a průběh řízení

3. Žalobkyně ve své žalobě (a dále pak svých podáních ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) tvrdila, že dne [datum] uzavřela se [právnická osoba] - [rok] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], se sídlem [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] 2, IČO [číslo], za níž jednal jako pověřený ředitel pro rozvoj [právnická osoba] [příjmení], (dále jen„ FERR“) smlouvu o postoupení pohledávky, na základě které byla na žalobkyni postoupena pohledávka [právnická osoba] vyplývající z realizované a neoprávněně vyplacené úschovy částky 196 000 EUR, složené do advokátní úschovy žalované a zaplaceného poplatku za úschovu ve výši 4 000 EUR.

4. Podle žalobkyně [právnická osoba], žalovaná, společnost [právnická osoba], [IČO] se sídlem na [anonymizováno] [číslo], [obec a číslo] (dále jen„ [právnická osoba]“), uzavřely dne [datum] smlouvu o úschově (dále též„ Smlouva“), dle které žalobkyně na základě domluvy se [právnická osoba] za [anonymizováno] deponovala dne [datum] na účet vedený žalovanou částku ve výši 200 000 EUR. Z deponované částky měla být částka ve výši 196 000 EUR za splnění ve smlouvě o úschově za stanovených podmínek uvolněna ve prospěch společnosti [právnická osoba] [příjmení] 4 000 EUR pak měla představovat odměnu žalované za úschovu. Podmínkou uvolnění částky 196 000 EUR žalovanou ve prospěch [anonymizováno] – [právnická osoba] bylo dle smlouvy předložení žalované [příjmení] zprávy [anonymizována dvě slova] a odpovědi přijímací banky podepsaného bankou odesílající (tzv. ANSWERBACK).

5. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] byla žalované doručena zpráva [příjmení], ovšem nikoliv ANSWERBACK. Dne [datum] žalovaná uvolnila částku 196 000 EUR. Dne [datum] [právnická osoba] žalovanou prostřednictvím emailu informovala, že [příjmení] ze dne [datum] je neplatný. Uvolnění deponované částky bylo v rozporu se smlouvou, neboť nebyl předložen ANSWERBACK. Společnost FERR dne [datum] podala trestní oznámení k maďarskému Nejvyššímu státnímu zastupitelství a oběma stranám zaslala oznámení o ukončení smlouvy. Dne [datum] pak [právnická osoba] podala trestní oznámení ke Krajskému ředitelství policie hl. města Prahy, u kterého je věc vedena pod [číslo jednací].

6. Svoji právní argumentaci žalobkyně založila na následujících úvahách.

7. Zaprvé, podle žalobkyně z čl. II.

2. Smlouvy plyne, že v případě, že podmínky k uvolnění stanovené částky z úschovy uvedené v čl. I.2. nebudou naplněny do [datum], smlouva od počátku zaniká a žalovaná jako schovatel je povinna navrátit celou deponovanou částku, tj. 200 000 EUR [právnická osoba] jako složiteli. Nenaplnění podmínek dle čl. I odst. 2 Smlouvy ve stanoveném termínu tak má účinky odstoupení, nedohodnou-li se strany jinak. Podmínky předvídané Smlouvou k vyplacení deponované částky nikdy naplněny nebyly, tedy ani před termínem sjednaným v článku čl. I.2. smlouvy na [datum] Smlouva tedy od počátku zanikla. Na povinnosti žalované k navrácení celé částky přitom podle žalobkyně nic nemění ani to, že se smluvní strany určitou dobu po uplynutí termínu [datum] dle smlouvy i nadále chovaly. Žalobkyně toto jednání považovala za jednání bez právního důvodu 8. Zadruhé, pokud by soud dospěl k názoru, že na základě chování smluvních stran po uplynutí termínu [datum] došlo ke konkludentnímu prodloužení termínu k splnění podmínek pro výplatu, rozhodně by tomu nemohlo být na dobu neomezenou. Přitom podmínky pro výplatu dle žalobkyně naplněny nebyly. V dopise ze dne [datum] [právnická osoba] informovala společnost [právnická osoba], že pro nedodržení lhůty k plnění a podstatné porušení smluvních závazků, včetně podvodného jednání, odstupuje od smlouvy a žádá kompenzaci a vrácení částky 200 000 EUR Smlouva zanikla tedy nejpozději oznámením [právnická osoba] dne [datum], a to od počátku. Jednání žalované, která uvolnila deponovanou částku, aniž by k tomu byly splněny podmínky, je navíc nutné chápat jako porušení smlouvy podstatným způsobem ve smyslu § 2002 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) zakládající právo od smlouvy odstoupit.

9. Zatřetí, [právnická osoba] navíc vzniklo právo na úhradu celé částky z titulu náhrady škody. Žalovaná totiž porušením svých smluvních i zákonných povinností způsobila, že [právnická osoba] přišla o celou deponovanou částku, aniž by byl realizován obchod, ke kterému částku vynaložila. Škoda způsobená [právnická osoba] závadným postupem žalované je přitom podstatně větší, než pouze celá marně deponovaná částka, zahrnuje i ušlý zisk.

10. Začtvrté, co se týče částky 4 000 EUR, alternativně žalobkyně poukazovala na to, že na výplatu této částky by měla nárok i z titulu odpovědnosti za vady dle § 1914 ve spojení s § 2106 OZ. Žalovaná plnila vadně, když uvolnila deponovanou částku, aniž by k tomu byly splněny podmínky.

11. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení částky 200 000 EUR s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

12. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak (ve svém vyjádření ze dne [datum] a dále ve svých vyjádřeních ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]), že navrhla její zamítnutí.

13. Žalovaná považovala za nesporné uzavření smlouvy o úschově dne [datum]. Obsahem této smlouvy bylo uložení částky 200 000 EUR do advokátní úschovy. Dne [datum] byla z čísla účtu [bankovní účet] žalovanou přijata platba 200 000 EUR. Žalované byl předložen dokument specifikovaný v článku I.2. pod písmenem a), dále byl žalované předložen dokument specifikovaný v článku I.2. pod písmenem b) včetně odpovědi přijímací banky podepsané bankou odesílající. Úschova byla žalovanou vyplacena na základě stranami sjednaných dokumentů dne [datum]. Ohledně výplaty byla [právnická osoba] informována žalovanou emailem ze dne [datum]. Na tento email přišla od žalobkyně odpověď dne [datum] ohledně dalších postupů v obchodu mezi stranami. Postup nebyl nijak napadnut. První dotazy ohledně výplaty došly až [datum].

14. Dále žalovaná namítala, že co se týče námitky, že smlouva zanikla, vzhledem k tomu, že se jednalo o přeshraniční převod peněžních prostředků, nebylo možné, aby podmínky byly do uvedeného data [datum] splněny. Podle žalované tak bylo zcela zřejmé, že uvedené datum bylo ve smlouvě chybně, jelikož nebylo reálně možné úschovu peněz v tomto krátkém datu provést. Navíc strany smlouvy daly svým konkludentním jednáním najevo, že smlouva je nadále v platnosti a obsahem smlouvy se řídily. Neplatnost smlouvy nebyla z výše uvedeného důvodu žádnou stranou namítána. Svým konkludentním jednáním daly strany smlouvy najevo, že smlouva byla platně uzavřena, a že se cítí obsahem vázány. Podle žalované tak nemohlo dojít k platnému odstoupení od smlouvy. Nadto žalovaná upozorňovala, že v každém případě odstoupení od Smlouvy nebylo [právnická osoba] učiněno bez zbytečného odkladu.

15. Žalovaná rovněž poukazovala na to, že Česká advokátní komora k podnětu [právnická osoba] přezkoumala postup žalované a neshledala v něm porušení zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ [jméno]“).

16. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žaloba zamítnuta a žalobkyni bylo uloženo žalované nahradit náklady řízení a náklady státu.

17. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušen. Městský soud ve svém odůvodnění uvedl, že soud I. stupně opřel své rozhodnutí o nesprávný právní závěr stran absence aktivní věcné legitimace žalované.

III. Skutková zjištění

18. Z nesporných tvrzení účastníků, jakož i provedených důkazů (z výpisu z bankovních účtů a potvrzení ze dne [datum]) soud zjistil, dne [datum] byla uzavřena smlouva o advokátní úschově, a to mezi žalovanou jako schovatelem a [právnická osoba] jako složitelem a společností [právnická osoba] jako oprávněným. V čl. I. Smlouvy advokátní kancelář a schovatel prohlašují, že schovatel se zavazuje vložit do úschovy částku ve výši 200 000 EUR na účet uvedený ve Smlouvě na základě dohody o poskytnutí zajištění. Advokátní kancelář potvrdí vklad této částky vkladateli a oprávněné straně emailem ihned po potvrzení vkladu peněz do úschovy a zavazuje se tuto částku vyplatit za podmínek uvedených v čl. II této smlouvy oprávněné straně ve výši 196 000 EUR na základě podepsané smlouvy o spolupráci pod kódem transakce, kopie zprávy [anonymizováno] [příjmení] (podle Přílohy A) s odpovědí od banky příjemce podepsanou bankou odesílatele, která musí být zaslána advokátní kanceláři. V čl. II. Smlouvy je upravena výplata vložené částky, kdy advokátní kancelář vyplatí vloženou částku po odečtení odměny oprávněné straně na její bankovní účet ve stejný pracovní den po předložení dokumentů uvedených v čl. I, budou-li tyto dokumenty předloženy do 15 hodin daného pracovního dne. Smlouva bude zrušena, pokud podmínky výplaty vložené částky nebo její části z úchovy nebudou splněny nejpozději [datum], pokud se smluvní strany nedohodnou jinak nebo tato smlouva nestanoví něco jiného. V takovém případě advokátní kancelář vrátí částku přijatou do úschovy zpět vkladateli na účty, z nichž příslušné částky přijala nejpozději do 10 pracovních dnů od data marného uplynutí výše uvedené lhůty. Dle čl. III.

2. Smlouvy advokátní kancelář poskytuje úschovu za odměnu ve výši 4 000 EUR včetně DPH, která bude uhrazena oprávněnou stranou z uschované částky a zůstane na úschovním účtu. Peněžní prostředky budou složeny na zvláštní účet, který slouží konkrétně k úschově peněžních prostředků po dobu trvání Smlouvy. Dle čl. IV.

5. Smlouvy lze Smlouvu měnit pouze písemnými a číslovanými dodatky, schválenými a podepsanými všemi smluvními stranami.

19. Ze smlouvy o finanční spolupráci mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne [datum], dodatků [číslo] k této smlouvě, jakož i nesporných tvrzení účastníků řízení soud zjistil, že společnost [právnická osoba] se zavázala poskytnout pro účely finanční investice [příjmení] [jméno] [příjmení] v nominální hodnotě 100 mil. EUR, a to prostřednictvím banky [příjmení] [příjmení]. Dotčená banka měla vystavit [příjmení] [jméno] [příjmení] prostřednictvím platby [příjmení] [anonymizováno]. Přijímající banka smluvní strany [právnická osoba], tj. [anonymizováno 5 slov] [příjmení], pak měla být připravena a ochotna obdržet a přijmout před avízo akreditu prostřednictvím příkazu [příjmení] [anonymizováno] a [příjmení] [jméno] [příjmení] prostřednictvím platby [příjmení] [anonymizováno].

20. Z listiny [příjmení] [anonymizováno] a z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že na zprávě [příjmení] [anonymizováno], kterou obdržela dne [datum] žalovaná, se nachází text:„ [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] (YES)“, jakož i čárový kód. Dále z listiny [příjmení] [anonymizováno] plyne, že tato byla vystavena bankou [příjmení] [příjmení].

21. Z čestného prohlášení [příjmení] [příjmení] ze dne [datum], z emailových zpráv ze dne [datum], jakož i z nesporných tvrzení účastníků řízení má soud prokázáno, že smlouva o úschově byla podepsána dne [datum], nicméně původně se smlouva měla podepisovat již [datum]. K realizaci podpisu však nedošlo, neboť se zástupce [právnická osoba] nemohl v ten den dostavit do [obec], dokumenty byly tedy podle původní dohody připraveny tak, že se úhrada částky měla realizovat nejpozději do [datum]. Nicméně s ohledem na to, že se obchod zpozdil, jelikož [právnická osoba] potřebovala více času na to shromáždit potřebnou sumu, došlo k posunutí termínu schůzky na [datum]. Datum [datum] mělo být opraveno na datum pozdější, nicméně ani jedna ze stran si této změny nevšimla, tedy nedošlo k opravě data na pozdější, jednalo se tedy o administrativní chybu, přestože u přeshraničního převodu peněžních prostředků v roce [rok] nebylo objektivně možné, aby peníze byly za 3 dny na účet příjemce doručeny. Navíc nastala situace, že finančními prostředky [právnická osoba] nedisponovala ještě několik dnů po podpisu smlouvy o advokátní úschově, což advokátní kanceláři sdělil prostřednictvím emailové korespondence. Nebyla také zcela dokončena právní dokumentace ke smlouvě o finanční spolupráci, která zastřešovala celou finanční transakci, pro kterou měla společnost [právnická osoba] poskytnout bankovní garanci, za což měla obdržet skutečnou cenu bankovní garance ve výši 200 tis. EUR a podíl na zisku z finančních transakcí. Podmínku smlouvy o spolupráci bylo završení obchodní transakce směnkou na částku 8 mil. EUR vystavenou [právnická osoba]. Teprve dne [datum] došlo k podpisu zajišťovací směnky v advokátní kanceláři [právnická osoba] Rovněž byly ke smlouvě o finanční spolupráci podepsány další dodatky a [právnická osoba] rozhodně dál pokračovala v jednání a čekala na plnění smlouvy od partnera z [anonymizováno]. Toto bylo potvrzení pokračujícího obchodu i trvání smlouvy o advokátní úschově.

22. Z výzvy k vrácení deponové částky ze dne [datum] má soud prokázáno, že [právnická osoba] vyzvala [právnická osoba] prostřednictvím advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, k vrácení částky 200 000 EUR, která byla vložena do advokátní úschovy na základě smlouvy o úschově ze dne [datum].

23. Z výpisu z účtu vedeného u ČSOB č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaná obdržela dne [datum] částku 200 000 EUR.

24. Z emailu ze dne [datum] a nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaná byla informována dne [datum] zástupcem [právnická osoba] o tom, že z banky odešel špatný [příjmení] MT760. Nicméně bude vystaven nový [příjmení] [jméno] 760, který bude odeslán v úterý [datum].

25. Z výpisů z účtů, písemných pokynů ke Smlouvě a nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že dne [datum] vyplatila z advokátní úschovy částku 190 000 EUR na bankovní účet společnosti [právnická osoba] Dále žalovaná směnila částku ve výši 5 894,54 EUR na české koruny, a vyplatila dne [datum] z advokátní úschovy částku ve výši 120 000 Kč na účet [bankovní účet] a zbývající částku na bankovní účet [bankovní účet]. [příjmení] 105,46 EUR pak byla stržena bankou za poplatky.

26. Z emailové komunikace z července a září 2017, jakož i nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaná komunikovala se [právnická osoba] stran vyplacení úschovy. Součástí této emailové komunikace je i zpráva z [datum], ve které zástupce [právnická osoba] uvádí, že neobdržel ani tzv. ANSWERBACK, ani [příjmení] zprávu a dále požádal o potvrzení, že částka 200 000 EUR se stále nachází v úschově u žalované. Součástí této emailové komunikace je rovněž i zpráva z [datum], ze které soud zjistil, že žalovaná žalobkyni informovala o tom, že předmět úschovy měl již být vyplacen. Odkázala přitom na svoji zprávu z [datum].

27. Ze zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] se [právnická osoba] obrátila na žalovaného stran zprávy [příjmení].

28. Z nesporných tvrzení účastníků a ze zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla dne [datum] vyzvána žalovanou k zaplacení částky 200 000 EUR. Zároveň jí bylo sděleno, že [právnická osoba] odstupuje od Smlouvy.

29. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] [jméno] [příjmení], z LinkedIn profilu pana [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaná obdržela dne [datum] emailovou zprávu od pracovníka banky [příjmení] [příjmení]. Součástí této zprávy byl i [příjmení] MT760. V této zprávě se uvádí, že zpráva [příjmení] MT760 byla zaslána přijímající bance. Dále jsou v ní vyčísleny náklady bankovní transakce a uvedeno, že byla zablokována částka 100 mil. EUR v souladu se smlouvou o finanční spolupráci. Jinak se v této zprávě nepíše ničeho dalšího.

30. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

31. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil pro rozhodnutí další relevantní skutečnosti (z trestního oznámení na [anonymizováno] státní zastupitelství [anonymizováno] podané [právnická osoba], přípis ze dne [datum], přípis ze dne [datum], z přípisu ze dne [datum], prohlášení Dr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], prohlášení ze dne [datum] [právnická osoba], prohlášení ze dne [datum] společnosti žalobkyně), pročež se jimi v odůvodnění rozsudku pro nadbytečnost nezabýval. Pouze pro úplnost se zdůrazňuje, že soud rovněž neprováděl další navržené důkazy, a to pro nadbytečnost (v podrobnostech viz níže).

IV. Právní posouzení projednávané věci soudem

32. Podle § 564 OZ platí, že vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

33. Podle § 1758 OZ platí, že dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.

34. Podle § 2002 odst. 1 OZ platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

35. Podle § 2004 odst. 1 OZ platí, že odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

36. Podle § [číslo] platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

37. Podle § 24 odst. 1 [jméno] platí, že advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena.

38. Úvodem zdejší soud považuje za důležité zdůraznit, že z § 157 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) ani z práva na spravedlivý proces nelze dovozovat povinnost soudů vypořádat se s každou jednotlivou námitkou účastníka řízení (srov. též usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Jak opakovaně vysvětlil [název soudu], není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (srov. nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 989/08, nebo usnesení [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3122/09).

39. Dále se zdůrazňuje, že v rámci tohoto rozhodnutí již nijak není rozebírána otázka aktivní legitimace žalobkyně, neboť ta byla postavena najisto usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Pozornost proto bude upřena na otázku, zda byly či nebyly naplněny podmínky pro výplatu úschovy oprávněné, či zda schovateli (žalované) vznikla povinnost vrátit složenou částku složiteli (potažmo žalobkyni coby postupníkovi) a kdy se tak stalo (viz body 27 a 29 usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

40. K věci samé se předně uvádí, že podle názoru zdejšího soudu není možné uvažovat o tom, že by snad Smlouva zanikla dne [datum], jak argumentovala žalobkyně. Z relevantní zákonné úpravy (viz § 564 a § 1758 OZ) ve spojení s příslušnou judikaturou (viz rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 1544/16 a tam citované odkazy na judikaturu další), jakož i ze samotné Smlouvy (resp. provedeného dokazování) sice plyne, že strany si sjednaly konstitutivní písemnou formu, avšak relativní neplatnost této smlouvy se nemůže dovolávat ten, kdo bez výhrad přijme či poskytne plnění dle neformálně změněné smlouvy nebo vlastním chováním vzbudí v druhé smluvní straně důvodnou důvěru v to, že jednáno bude bezformálně (viz např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

41. K tomu se dodává, že z provedené dokazování sice vyplynulo, že ve Smlouvě bylo sjednáno, že smlouva má skončit nejpozději [datum], avšak z následujícího jednání stran je zjevné, že strany svým chováním jednoznačně daly najevo vůli Smlouvu zachovat. To soud dovozuje zejm. z toho, že dne [datum] došlo k podpisu zajišťovací směnky a dále že samotná částka ve výši 200 000 EUR byla složena do úschovy až dne [datum]. V průběhu července a září [rok] pak mezi stranami probíhala komunikace a teprve až dne [datum] se [právnická osoba] (právní předchůdkyně žalobkyně) domáhala vyplacení částky 200 000 EUR.

42. Jinak řečeno, pochopitelně platí, že výhradu formy je samozřejmě možné později opustit. Strany se totiž nemohou do budoucna omezit v tom smyslu, že by si úplně znemožnily dohodnout se jinak. Jejich aktuálně projevená vůle má vždy přednost před vůlí projevenou dříve a platí to i ohledně požadavku formy. Dohodou o opuštění dříve vyhrazené formy je tedy možno se z výhrady vyvázat, a to i v jiné formě. Vyžaduje se však, aby strany učinily nejen neformální právní jednání samotné, nýbrž aby současně opustily (ať již v jakékoliv formě) i dříve ujednanou výhradu formy, což musí být prokázáno a doloženo (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V projednávané věci pak nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by strany Smlouvy výslovně opustily dříve ujednanou výhradu formy. To nic ovšem nemění na tom, že žalobkyně se s ohledem na jednání stran po [datum] dovolávat neplatnosti Smlouvy nemůže.

43. Dále z judikatury [název soudu] plyne, že bylo-li bez právního důvodu plněno z účtu vedeného na jméno advokáta (schovatele) na účet třetí osoby, je k vymáhání bezdůvodného obohacení takto nastalého aktivně věcně legitimován advokát (schovatel); klientovi (složiteli) může vzniknout právo na náhradu škody proti advokátovi (schovateli), nikoli právo na vydání bezdůvodného obohacení proti třetí osobě, v jejíž prospěch byly svěřené peníze převedeny (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Dlužno poznamenat, že tyto judikaturní závěry byly přijaty v kontextu právní úpravy zákona č. 40/1964 Sb., nicméně závěry plynoucí z tohoto rozhodnutí byly opakovaně reflektovány [název soudu] i v rámci nové právní úpravy občanského zákoníku (viz např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo nověji usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

44. V podmínkách projednávané věci je tak třeba posoudit, zdali došlo k výplatě složené částky v souladu se Smlouvou, či naopak zdali žalovaná porušila Smlouvu, pročež odpovídá za způsobenou škodu ve smyslu § 24 odst. 1 [jméno]. Soud je přitom toho názoru, že žalovaná Smlouvu porušila, a to z následujících důvodů.

45. Z provedené dokazování vyplynulo, že výplata složené částky ve výši 196 000 EUR byla navázána na (i) podepsání smlouvy o spolupráci pod kódem transakce [spisová značka] [číslo] 2017 a (ii) na obdržení kopie zprávy [anonymizováno] [příjmení] s odpovědí od banky příjemce podepsanou bankou odesílatele (viz čl. I.

2. Smlouvy). O splnění podmínky (i), jakož i o obdržení kopie zprávy [příjmení] [anonymizováno] nebylo mezi stranami sporu. [příjmení] bylo toliko o tom, zdali žalovaná (advokátní kancelář) rovněž obdržela odpověď od banky příjemce podepsanou bankou odesílatele. Soud proto na jednání dne [datum] žalobkyni vyzval podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. žalovanou k doplnění jejích tvrzení a důkazních návrhů pokud jde o splnění sporné podmínky.

46. Žalovaná v této souvislosti poukazovala na samotné znění zprávy [příjmení] [anonymizováno], kterou obdržela, když tvrdila, že odpověď banky příjemce podepsanou bankou odesílatele je součástí zprávy [příjmení] [anonymizováno]. Odvolávala se přitom na znění zprávy [příjmení] [anonymizováno], kde stojí„ [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] ([anonymizováno])“, jakož i na čárový kód, který se na této zprávě nachází.

47. Dále ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že podpis jako takový nelze z podstaty věci ve [příjmení] zprávách očekávat. Podle žalované byla zpráva potvrzena ANSWERBACK YES a čárovým kódem, což je běžná praxe. Nadto poukázala na skutečnost, že zprávu [příjmení] [anonymizováno] obdržela od pracovníka banky [příjmení] [příjmení].

48. Soud po provedení důkazů žalovanou opakovaně vyzval podle § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění důkazních návrhů, pokud šlo o tvrzení žalované, že obdržela kopii zprávy [příjmení] [jméno] 760 s odpovědí od banky příjemce podepsanou bankou odesílatele. Žalovaná na to zareagovala tím, že trvala na provedení důkazů výslechy svědků pana [příjmení] [příjmení] (jednatele společnosti [právnická osoba]) a paní [příjmení] [jméno] [příjmení] (jednatelky žalované). Soud těmto důkazním návrhů nevyhověl, neboť je nepovažoval za způsobilé prokázat dotčené tvrzení. V této souvislosti nelze přehlédnout, že sama žalovaná navrhovala ve svém podání ze dne [datum] svědecké výpovědi [příjmení] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení] ke svému tvrzení, že znění tzv. ANSWERBACKu, jak bylo uvedeno na předloženém [příjmení] bankovním příkazu, bylo i výslovně potvrzeno na schůzce s oběma účastníky Smlouvy. Podle názoru zdejšího soudu nicméně platí, že toto tvrzení žalované je zcela zavádějící.

49. Z provedeného dokazování Smlouvou totiž jednoznačně vyplynulo, že žalovaná měla vyplatit částku 196 000 EUR (krom dalších podmínek, o jejichž splnění nebylo mezi účastníky sporu) na základě obdržené zprávy [příjmení] MT760, jakož i odpovědi od banky příjemce podepsanou bankou odesílatele. Z provedeného dokazování rovněž plyne, že zpráva [příjmení] MT760, kterou obdržela žalovaná, byla vystavena bankou odesílající, tj. [příjmení] [příjmení]. Z podstaty věci je tak zřejmé, že součástí této zprávy nemohla být odpověď od banky přijímající, tj. od Industrial and Commercial bank of [příjmení]. [příjmení] [příjmení] MT760 totiž nejprve musela být logicky vystavena a odeslána, aby poté mohla přijímající banka dát svoji odpověď. Jakékoliv svědecké výpovědi týkající se samotné zprávy [příjmení] MT760 nebo snad znalecké posudky tak nemohou být způsobilé prokázat, že žalovaná skutečně obdržela odpověď banky přijímající.

50. K tomu se uvádí, že rovněž ani ze zprávy zaslané žalované dne [datum] pracovníkem banky [příjmení] [příjmení] nelze dovodit, že by její součástí byla odpověď banky přijímající, tj. od Industrial and Commercial bank of [příjmení]. Z této zprávy lze totiž pouze dovodit, že samotná zpráva [příjmení] MT760 byla zaslána a dále jsou v ní vyčísleny náklady bankovní transakce a uvedeno, že byla zablokována částka 100 mil. EUR v souladu se smlouvou o finanční spolupráci. Jinak se v této zprávě nepíše ničeho dalšího. Navíc nelze přehlédnout, že z provedeného dokazování vyplynulo, že dne [datum] byla žalovaná informována o neplatnosti zaslané zprávy [příjmení] MT760. Přesto žalovaná i za této situace přistoupila k výplatě části úschovy, a to dne [datum].

51. Rovněž nelze přisvědčit názoru žalované, která poukazovala na přílohy ke Smlouvě, jejíž součástí byla i zpráva [příjmení]. Z gramatického, systematického a logického výkladu čl. I.

2. Smlouvy plyne, že součástí kopie zprávy [příjmení] MT760 není i odpověď banky přijímající podepsaná bankou odesílající. To soud dovozuje ze skutečnosti, že odkaz na relevantní přílohu je předřazen dovětku, že tato zpráva má být dále opatřena odpovědí přijímající banky podepsaným odesílající bankou.

52. Pouze pro úplnost pak soud dodává, že neprováděl ani důkazy, kterými chtěla žalovaná prokazovat obecně fungování systému [příjmení] (kopie [příjmení] příkazů banky HSBC ze dne [datum] a Deutsche bank AG ze dne [datum], stanovisko [právnická osoba]). Podle názoru zdejšího soudu totiž není podstatné, jak obecně [příjmení] systém funguje. Podstatné je, co si mezi sebou strany ujednaly. To přitom plyne nejenom ze samotné textace Smlouvy, nýbrž i z jasně demonstrované vůle stran, když např. v emailové zprávě ze dne [datum] [právnická osoba] jednoznačně vyplývá, že byl požadován tzv. ANSWERBACK a nadto ještě zpráva [příjmení].

53. Ve světle shora uvedeného tak lze uzavřít, že pokud žalovaná vyplatila ve dnech [datum] a [datum] z úschovy částky dle pokynů oprávněného, učinila tak v rozporu s podmínkami stanovenými v čl. I.

2. Smlouvy. Z provedeného dokazování totiž nevyplynulo, že by žalovaná obdržela odpověď od banky příjemce podepsanou bankou odesílatele; naopak z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná obdržela pouze zprávu [příjmení] [anonymizováno]. Žalovaná tak odpovídá za škodu, kterou tím žalobkyni způsobila podle § 24 odst. 1 [jméno], resp. ve smyslu shora citované judikatury [název soudu]. Soud proto shledal, že bylo namístě žalobě vyhovět co do požadavku na zaplacení částky 196 000 EUR (tato částka představuje částku vyplacenou z úschovy, jakož i náklady na bankovní poplatky ve výši 105,46 EUR). Na tomto závěru pak nemůže ničeho změnit ani rozhodnutí ČAK, na které odkazovala žalovaná. Toto rozhodnutí totiž není a nemůže být pro zdejší soud v žádném případě závazné.

54. Pokud jde o částku 4000 EUR, která v souladu s čl. III.

2. Smlouvy měla představovat odměnu pro žalovanou, ta žalobkyni náleží z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2993 OZ. Pokud totiž bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně porušila při výplatě úschovy čl.I.

2. Smlouvy, jednalo se nepochybně o podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 2002 odst. 1 OZ, které založilo neplatnost Smlouvy ve smyslu § 2004 odst. 1 OZ, resp. povinnost žalované vydat bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2993 OZ. Je totiž zřejmé, že s ohledem na účel smluv o úschově, představuje uvolnění uschované částky v rozporu s podmínkami smlouvy o úschově v zásadě nejzávažnější porušení, kterého se může uschovatel dopustit. Účelem smluv o úschově je poskytnout složiteli jistotu, že se jeho finanční prostředky dostanou do dispozice druhé strany až po splnění přesně stanovených podmínek, svědčících o plnění povinností i z této druhé strany. Bez této funkce smlouvy o úschově zcela ztrácí smysl. Neoprávněné uvolnění uschované částky je tak v zásadě vždy nutné chápat jako porušení smlouvy podstatným způsobem zakládající právo od smlouvy odstoupit.

55. Pro úplnost v této souvislosti soud uvádí, že se neztotožnil s argumentací žalované, která poukazovala na to, že odstoupení od Smlouvy podle § 2002 odst. 1 OZ nebylo včasné. Podle názoru zdejšího soudu totiž platí, že pojem„ bez zbytečného odkladu“ užitý v § 2002 odst. 1 OZ je pojmem vágním a je třeba jej vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu (viz nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 314/05, nebo rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Okolnosti projednávané věci jsou pak takové, že teprve až dne [datum] si [právnická osoba] uvědomila, že uschovaná částka již oprávněné byla vyplacena, a to na základě zprávy od žalované. To je patrné i z emailu ze dne [datum], ze kterého plyne, že [právnická osoba] se žalované dotazovala, zda se částka 200 000 EUR se stále nachází v úschově u žalované. K tomuto dni tak [právnická osoba] nemohla mít povědomí o vyplacení částky z úschovy v rozporu s čl. I.

2. Smlouvy. Tomuto vývoji pak plně odpovídá i provedené dokazování, když ještě dne [datum] komunikovala [právnická osoba] se společností [právnická osoba] stran splnění podmínek výplaty úschovy, resp. stran. zprávy [příjmení]. Pokud tedy došlo k odstoupení od smlouvy ve smyslu § 2002 odst. 1 OZ dne [datum], nelze podle názoru zdejšího soudu uvažovat o tom, že by se jednalo o odstoupení od smlouvy nikoliv bez zbytečného odkladu.

56. S ohledem na výše uvedené tak soud výrokem I. žalobě v celém rozsahu vyhověl. Úroky z prodlení pak soud přiznal v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne [datum], když žalovaná byla právě tohoto dne vyzvána žalobkyní k zaplacení dotčené částky, resp. kdy žalobkyně odstoupila od Smlouvy.

V. K nákladům řízení a nákladům státu

57. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení, jelikož žalobkyně měla ve věci plný úspěch a současně doložila, že žalované zaslala ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. výzvu k plnění v požadované výši.

58. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 256 950 Kč a soudní poplatek za odvolání ve výši 253 950 Kč. Dále jsou náklady žalobkyně tvořeny odměnou advokáta dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Tarifní hodnota předmětu řízení odpovídá žalované jistině ve výši 200 000 EUR, pro potřeby náhrady nákladů řízení je však třeba vyjádřit ji v českých korunách. Podle § 8 odst. 1 AT je třeba při stanovení odměny za jeden úkon právní služby vycházet z tarifní hodnoty výše peněžitého plnění v době započetí tohoto úkonu právní služby. Plnění požadované v cizí měně je proto třeba přepočíst podle kurzu (stanoveného Českou národní bankou) vždy k tomu dni, v němž byl konkrétní úkon právní služby započat (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

59. Právní zástupce žalobkyně učinil ve věci následující úkony: převzetí věci dne [datum] (při kurzu 25,325 činí výše odměny 28 580 Kč), předžalobní upomínka (poloviční odměna) ze dne [datum] (při kurzu 25,325 činí výše odměny 14 290 Kč), podání žaloby dne [datum] (při kurzu 25,785 činí výše odměny 28 940 Kč), podání repliky dne [datum] (při kurzu 25,725 činí výše odměny 28 900 Kč), účast na jednání dne [datum] (při kurzu 25,485 činí výše odměny 28 700 Kč), písemné podání dne [datum] (při kurzu 25,025 činí výše odměny 28 340 Kč), písemné podání dne [datum] (při kurzu 27,360 činí výše odměny 30 220 Kč), písemné podání dne [datum] (při kurzu 26,150 činí výše odměny 29 220 Kč), účast na jednání dne [datum] (při kurzu 25,445 činí výše odměny 28 660 Kč), písemné podání dne [datum] (při kurzu 25,465 činí výše odměny 28 700 Kč), účast na jednání dne [datum] (při kurzu 25,450 činí výše odměny 28 660 Kč), podání odvolání dne [datum] (při kurzu 25,440 činí výše odměny 28 660 Kč), podání vyjádření dne [datum] (při kurzu 24,470 činí výše odměny 27 900 Kč), účast na jednání dne [datum] (při kurzu 24,415 činí výše odměny 27 860 Kč), účast na jednání dne [datum] (při kurzu 24,565 činí výše odměny 27 980 Kč), účast na jednání dne [datum] (při kurzu 24,395 činí výše odměny 27 820 Kč), účast na jednání, kde došlo k vyhlášení rozsudku dne [datum] (při kurzu 24,345 činí výše odměny 13 890 Kč), a podání ze dne [datum] (při kurzu 24,350 činí výše odměny 13 890 Kč).

60. Dále jsou náklady žalobkyně tvořeny paušální náhradou hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za každý z úkonů, celkem tedy za 18 úkonů 5 400 Kč. Dále jsou náklady žalobkyně tvořeny náhradou DPH ve výši 21 % (100 089 Kč).

61. Dále jsou náklady žalobkyně tvořeny náklady za překlady pořízené na území České republiky, které byly hrazeny v českých korunách, v celkové výši 38 852 Kč, a dále náklady za překlady pořízené na území [země], které byly hrazeny v maďarských forintech, v celkové výši 42 751 Kč.

62. Celkem tedy činí náklady žalobkyně částku 1 169 202 Kč. Soud proto výrokem II. tohoto rozsudku tuto částku žalobkyni přiznal jako náhradu nákladů řízení.

63. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla přiznána tlumočnici [celé jméno tlumočnice] za překlad z maďarského jazyka odměna ve výši 1 050 Kč. S ohledem na plný úspěch žalobkyně soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř. o náhradě nákladů státu podle výsledku řízení, a to výrokem III. tohoto rozsudku.

VI. Ke lhůtě k plnění

64. Lhůta k plnění byla stanovena ve výrocích I., II. a III. tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody.

Poučení