37 C 272/2022 - 97

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0], o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobce se svojí žalobou (po částečném zpětvzetí o kterém soud rozhodl usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka]; původně se též domáhal náhrady škody v podobě nákladů na obhajobu) domáhal náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným [podezřelý výraz] stíháním vedeným u [Anonymizováno] (dále též „KS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též „původní řízení“).

2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá v posouzení důvodnosti nároku žalobce, resp. posouzení naplnění podmínek vyžadovaných zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“) pro dovození odpovědnosti žalované a popř. v otázce posouzení výše přiměřeného zadostiučinění, které by žalobci mělo náležet.

II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření a průběh řízení

3. Žalobce se svojí žalobou domáhal náhrady újmy způsobené nezákonným [podezřelý výraz] stíháním. Ve své žalobě nejprve popsal průběh původního řízení. Dále tvrdil, že mu v souvislosti s jeho [podezřelý výraz] stíháním vznikla nemajetková újmy. Zdůrazňoval přitom, že obhajoba upozorňovala od samého počátku [podezřelý výraz] řízení na skutečnost, že ze strany orgánů činných v [podezřelý výraz] řízení se jedná pouze o snahu kriminalizovat jednání, které není v žádném případě trestné. Dále upozorňoval na to, že [podezřelý výraz] řízení bylo vedeno již od roku 2016, kdy žalobce byl opakovaně vyzýván k podání vysvětlení. Žalobce podle svých slov „zažíval několik let hrůz, kdy mu jako příslovečný [právnická osoba] nad hlavou viselo obvinění ze [podezřelý výraz] hrozícího velmi vysokou sazbou, které bylo z logiky věci naprosto nesmyslné“. Nadto musel žalobce hradit svého obhájce. Bývalí i současní spolupracovníci a zadavatelé (objednatelé, obchodní partneři) vypovídali u soudu a byli seznamování s tvrzeným [podezřelý výraz] jednání, pro které byl žalobce stíhán. Žalobce trpěl po celou dobu vysokým stresem, byl vyššího věku (70 let) a byly výrazným způsobem narušeny jeho vztahy se spolupracovníky, objednateli, obchodními partnery apod. V důsledku původního řízení pak byla snížena jeho vážnost, poškozeno jeho dobré jméno a dobrá pověst.

4. Žalobce dále zdůrazňoval, že byl společenský člověkem; těšila ho komunikace s okolím a přáteli, účastnil se společenských akcí, avšak [podezřelý výraz] stíhání jej změnilo. Žalobce ztratil chuť scházet se s přáteli, bavit se, účastnit se výletů, sešlostí atd. K tomu zdůrazňoval, že v důsledku [podezřelý výraz] stíhání mu z velkého množství přátel zbyli jen ti nejbližší. Žalobce se rovněž obával, že se ho přátelé budou na jeho [podezřelý výraz] stíhání vyptávat. V příčinné souvislosti s původním řízením byl žalobce stižen pocity frustrace, stresu, nejistoty, spánkovými problémy, bolestí na hrudi, bolestmi hlavy, nesoustředěností. Žalobce dokonce musel vyhledat lékařskou pomoc (dokonce byl opakovaně převezen do [podezřelý výraz] ve dnech [datum] a [datum]), když trpěl tlakem na hrudi a úzkostnými stavy. V neposlední řadě žalobce tvrdil, že v důsledku svého [podezřelý výraz] stíhání byl nucen omezit kontakt s rodinnou, nechtěl se o svém [podezřelý výraz] stíhání bavit; cítil stud. [podezřelý výraz] stíhání pak mělo negativní dopad i na jeho manželský život v podobě zvýšeného stresu a zhoršené komunikace.

5. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že žalobce u ní uplatnil dne [datum] nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným [podezřelý výraz] stíháním ve výši [částka] a nárok na náhradu škody v podobě obhajného ve výši [částka]. Jeho žádost byla projednána žalovanou jejím stanoviskem dne [datum], kdy žalovaná přiznala žalobci nárok na náhradu škody ve výši [částka], avšak nárok na přiměřené zadostiučinění v penězích za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným [podezřelý výraz] stíháním přiznat odmítla. K tomu zdůraznil, že ve věci nebylo prokázáno, že by vlivem [podezřelý výraz] stíhání žalobce došlo k zásahu do života žalobce.

6. Svým podáním ze dne [datum] vzal žalobce svoji žalobu zpět co do částky [částka] včetně příslušenství s tím, že se dále domáhal pouze náhrady nemajetkové újmy způsobené samotným [podezřelý výraz] stíháním. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud v požadovaném rozsahu řízení zastavil.

III. Skutková zjištění

7. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce uplatnil u žalované svůj nárok z důvodů a ve výši jako v projednávané věci, dne [datum]. Žalovaná pak vypořádala tento nárok svým stanoviskem ze dne [datum], kdy přiznala nárok na náhradu škody v podobě nákladů vynaložených na obhajné v dotčeném [podezřelý výraz] řízení ve výši [částka]. Tato částka byla vyplacena žalobci dne [datum]. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené samotným nezákonným [podezřelý výraz] stíháním, vedeným u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], tak k tomuto žalovaná odmítla plnit zadostiučinění v penězích, ale poskytla konstatování porušení práva, resp. omluvu.

8. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

9. Z lékařské zprávy z [datum], z lékařské zprávy z [datum], z lékařské zprávy z [datum], lékařské zprávy z [datum], zprávy o ambulantním vyšetření z [datum], zprávy o ambulantním vyšetření ze dne [datum], lékařské zprávy z [datum], lékařské zprávy z [datum], lékařské zprávy ze dne [datum], lékařské zprávy z [datum], lékařské zprávy z [datum], z nálezu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce trpí diabetem mellitus typ II, dále trpí obezitou a je fumator (docházení u něho k abusu). Dále z dotčených zpráv soud zjistil, že žalobce trpěl v průběhu [podezřelý výraz] řízení [podezřelý výraz] apnoe a dále trpěl hypertenzí a bolestmi na hrudníku a srdečními obtížemi. Dále soud zjistil, že žalobce byl ve dnech [datum] a [Anonymizováno] [podezřelý výraz].

10. Ze spisu vedeného u [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka], konkrétně z usnesení o zahájení [podezřelý výraz] stíhání ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl stíhán pro [podezřelý výraz] čin [podezřelý výraz] podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) zákon č. 40/2009 Sb., [podezřelý výraz] zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též „TZ“) dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 TZ s tím, že v dotčeném usnesení se píše, že žalobce měl způsobit škodu ve výši [částka] a [částka] s tím, že je tam dále konstatováno, že vzhledem k předpokládané životnosti výrobny 20 let by vznikla další škoda v řádu stovek milionů korun, s čímž měl být žalobce srozuměn.

11. Dále z obžaloby soud zjistil, že dne [datum] byla ve věci žalobce podána obžaloba s tím, že byl obžalován ze spáchání [podezřelý výraz] podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) t. z. dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 TZ.

12. Z protokolu o jednání ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce v rámci svého [podezřelý výraz] stíhání před soudem vypovídal v rámci dotečeného hl. líčení následující. „Já jsme předložil žalobu na mnoha místech, vč. technické inspekce v Praze. Všichni se chytají za břicho. To takhle nejde, aby se to takhle dělalo. Vy jste si určitě vyžádali a ELU si také provedlo posudky mých revizních zpráv. Posudky provádělo [právnická osoba], [Anonymizováno] [adresa]. Tyto posudky byl 2krát ověřovány, protože jsem byl jako svědek u NSS a NSS si nechal udělat znova posudky na moje revizní zprávy. Ty posudky nemají chyby. [adresa] mají absolutně stejné výsledky. Tam není nic, co bych zanedbal. Prosím vás, abyste si je vyžádali z NSS a důkladně pročetli, protože to jsou důkazní materiály. Máte tam 4 nebo 5 posudků. Ničeho jsem se nedopustil a jestliže mi žaloba nabízí, že mi dá podmínku 3 roky na 5 let, a ještě nějakou finanční částku, ale za co? Kde to jsme? Já jsem žádnou chybu neudělal a ty peníze ať soudí lidi, kteří jsou na regulačním úřadu, ať soudí lidi, kteří jsou na stavebním úřadu. To jsou lidé, kteří nedokázali ochránit peníze daňových poplatníků, nikoli já s 1 revizní zprávou. Je to prostě skandál. Všichni technici, co to četli: ‚cha, cha, cha.‘ Nebudu to komentovat. Chci zdůraznit, že to posouzení na vysokých školách nebylo na můj popud. To byl popud NSS tady v Brně, a pak tam byl ještě vyšetřovatel, nebo kdo si na ČVUT nechal dělat další posudky, ale nikoli já. Pro mě by to bylo maření peněz, zbytečná ztráta času.“ 13. Z rozsudku [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že právní moci nabyl tento rozsudek dne [datum]. Tímto rozsudkem byl zproštěn obžaloby ze dne [datum], a to dle § 226 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., [podezřelý výraz] řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „TŘ“ nebo „[podezřelý výraz] řád“).

14. Z výslechu žalobce soud zjistil, že žalobce pracoval před zahájením [podezřelý výraz] stíhání jako revizní technik. Žalobce je osobou bez [podezřelý výraz] minulosti. [podezřelý výraz] řízení byl účasten pouze v rámci původního řízení. O jeho [podezřelý výraz] stíhání věděla jeho manželka, přičemž toto [podezřelý výraz] stíhání bylo příčinou neshod mezi manžely. Dále o jeho [podezřelý výraz] stíhání věděla jeho dcera. Žalobce rovněž vypověděl, že byl [podezřelý výraz] stíháním stresován. V jeho průběhu pak trpěl hypertenzí. Žalobce dále vypověděl, že o jeho [podezřelý výraz] stíhání bylo informováno jeho široké odborné okolí. Soud však této části výpovědi žalobce neuvěřil, neboť s výjimkou jediné osoby ([jméno FO]) nebyl žalobce schopen uvést jména konkrétních osob, které by o jeho [podezřelý výraz] stíhání měly vědět. Nadto sám žalobce vypověděl, že nikdo z jeho okolí jej v souvislosti s jeho [podezřelý výraz] stíháním neodsoudil ani nepohanil. Konečně v neposlední řadě žalobce vypověděl, že v důsledku jeho [podezřelý výraz] stíhání došlo k úbytku jeho zakázek; zároveň však rovněž vypověděl, že mu nikdo přímo neřekl, že nedostane tu či onu zakázku.

15. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že svědek pracoval pro společnost [Anonymizováno]. Svědek dále vypověděl, že poté, co byl telefonicky informován žalobcem o prověřování jeho činnost orgány činnými v [podezřelý výraz] řízení došlo k tomu, že se sešel panem [tituly před jménem] [Anonymizováno] a rozhodli se, že již nebudou dávat žalobci zakázky. Svědek konečně vypověděl, že podíl na rozhodnutí o nepřidělování dalších zakázek žalobci měla rovněž vzdálenost místa bydliště žalobce od místa realizace zakázek.

16. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že svědek pracuje od roku 1995 u společnosti [Anonymizováno]. Svědek vypověděl, že věděl o [podezřelý výraz] stíhání pana žalobce. Soud nicméně neuvěřil výpovědi svědka [jméno FO], pokud jde o tu části jeho výpovědi, kde tvrdil, že o [podezřelý výraz] stíhání pana žalobce se ve společnosti [Anonymizováno] se hovořilo o [podezřelý výraz] stíhání pana žalobce. Svědek totiž pak k doplňujícím dotazům soudu vypověděl, že konkrétně o panu [Anonymizováno] se nikdy nebavili.

17. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že svědkyně je žalobcova dcera. Svědkyně vypověděla, že věděla, že její otec byl trestně stíhán pro podvod. Nicméně podrobnosti jí nebyly známy, neboť její otec nikomu z rodiny podrobnosti nesdělil. Svědkyně rovněž vypověděla, že zpozorovala zhoršení žalobcova [podezřelý výraz] stavu v průběhu jeho [podezřelý výraz] stíhání. K doplňujícímu dotazu soudu pak svědkyně uvedla, že žalobce trpěl před zahájením [podezřelý výraz] stíhání rovněž cukrovkou. Rovněž došlo ke změně jeho chování, když nebyl tak komunikativní a veselý jako dřív. Svědkyně rovněž zaznamenala konflikty mezi žalobcem a jeho manželkou. K dotazu soudu však svědkyně uvedla, že tyto konflikty se týkaly nikoliv [podezřelý výraz] stíhání jejího otce, nýbrž běžných domácích záležitostí. Dále svědkyně k dotazu soudu uvedla, že manželka žalobce si měla stěžovat na to, že je žalobce nevrlý. V neposlední řadě svědkyně vypověděla, že ona ani manželka žalobce nepochybovaly o jeho nevinně.

18. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že před zahájením [podezřelý výraz] řízení byl žalobce dvorním dodavatelem (pokud jde o revize) společnosti [Anonymizováno]. Po podání obžaloby pak s ohledem na případná rizika utlumila společnost [Anonymizováno] s žalobcem spolupráci. K tomu svědek vypověděl, že objem prací vykonaných žalobcem pro společnost [Anonymizováno] byl za rok [částka], za rok [částka], za rok [částka], za rok [částka], za rok [částka], za rok [částka], za rok 2020 – [částka], za rok 2021 – [částka] a za rok 2022 – [částka]. Svědek dále uvedl, že po zahájení [podezřelý výraz] stíhání byly žalobci zadávány pouze průběžné práce; žádné nové výchozí revize zadávány nebyly.

19. Soud zhodnotil výpovědi svědků jako věrohodné. Je sice pravdou, že svědkyně [jméno FO] je rodinným příslušníkem pana žalobce (jeho dcerou), přičemž ostatní svědci uvedli, že se s žalobcem delší dobu znají, avšak soud v jejich výpovědích neshledal existenci naprosto zásadních rozporů. Nadto svědci k doplňujícím dotazu soudu přiznali, které informace mají pouze zprostředkovaně. K tomu se dodává, že z výpovědí svědků bylo sice znát, že se žalobci snažili svojí výpovědí pomoci (když obecně uváděli, že se o žalobcově [podezřelý výraz] stíhání vědělo, avšak nebyli schopni k dotazu soudu označit konkrétní osoby), nicméně tyto části výpovědi, kterým soud neuvěřil (z důvodů uvedený shora), nemohou samy o sobě vést k znevěrohodnění celých svědeckých výpovědí. 20. na druhou stranu soud neshledal existenci rozporů v její výpovědích a ani žádné jiné skutečnosti svědčící o jejich nevěrohodnosti.

21. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

22. Soud dále neprováděl dokazování výslechem praktické lékařky [tituly před jménem] [jméno FO], resp. znaleckým posudkem, jak navrhoval žalobce. Takový postup by totiž byl v rozporu s principem procesní ekonomie. Tyto důkazní návrhy totiž žalobce navrhoval k prokázání vlivu svého [podezřelý výraz] stíhání na [podezřelý výraz] stav, přičemž soud měl z již provedeného dokazování dostatek skutkových zjištění (viz podrobnější argumentace níže).

IV. Právní úprava na projednávanou věc dopadající

23. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

24. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

25. Podle ustanovení § 5 písm. a) a b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v [podezřelý výraz] řízení, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

26. Podle § 7 OdpŠk mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda, právo na náhradu takové škody způsobené nezákonným rozhodnutím; právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

27. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

28. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

V. Právní posouzení projednávané věci soudem

29. Jak je uvedeno shora, žalobce se domáhal částky ve výši 100 000 K coby přiměřeného zadostiučinění za utrpěnou nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným [podezřelý výraz] stíháním. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy.

30. Zákon v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 zákona). Stát přitom za újmu (majetkovou či nemajetkovou) způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 OdpŠk) a za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí či došlo k nesprávnému úřednímu postupu; (ii) poškozenému vznikla škoda či nemajetková újma; a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku.

31. Soud v obecné rovině konstatuje, že nárok na náhradu škody (či poskytnutí zadostiučinění) způsobené zahájením [podezřelý výraz] stíhání, jež neskončilo pravomocným odsouzením, se (s výjimkami uvedenými níže) posuzuje podle ustanovení § 5 písm. a), § 7 a § 8 Odpšk jako nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [právnická osoba] 6/90 ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).

32. Žalovanou (resp. stát) stíhá objektivní odpovědnost. Z uvedeného plyne, že vznik nároku na náhradu újmy není podmíněn prokázáním, že orgány činné v [podezřelý výraz] řízení jednaly v rozporu se zákonem, nýbrž je založen na principu, podle kterého osoba, jež byla zproštěna obžaloby, resp. nebyla uznána vinnou ze spáchání [podezřelý výraz] činu, má zásadně právo na náhradu škody (či jiné újmy) způsobené zahájením a vedením [podezřelý výraz] stíhání, a to včetně nákladů na obhajobu (srov. § 31 OdpŠk).

33. Rozhodujícím měřítkem opodstatněnosti (zákonnosti) zahájení a vedení [podezřelý výraz] stíhání je tudíž pozdější výsledek [podezřelý výraz] řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]). Nicméně to neznamená, že by každé jiné rozhodnutí než pravomocné odsouzení automaticky vedlo k závěru o nesprávnosti usnesení o zahájení [podezřelý výraz] stíhání. Dle § 12 odst. 1 OdpŠk totiž právo na náhradu škody nemá ten, kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám nebo kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu [podezřelý výraz] stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný [podezřelý výraz] čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že [podezřelý výraz] čin byl amnestován. Dle § 12 odst. 2 OdpŠk pak právo na náhradu škody nevznikne ani tehdy, pokud v řízení nebylo možno pokračovat z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu, [podezřelý výraz] stíhání bylo podmíněně zastaveno a nastaly účinky zastavení [podezřelý výraz] stíhání, výrok o zastavení [podezřelý výraz] stíhání byl součástí rozhodnutí o narovnání či [podezřelý výraz] stíhání bylo zastaveno z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu (např. § 172 odst. 2 [podezřelý výraz] řádu řádu, dle něhož se [podezřelý výraz] stíhání zastaví, jestliže trest, k němuž může [podezřelý výraz] stíhání vést, by byl zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne). Mezi další rozhodnutí, která nebudou mít za následek nezákonnost [podezřelý výraz] stíhání, patří např. zastavení [podezřelý výraz] stíhání z důvodu zániku trestnosti promlčením [dle § 172 odst. 1 písm. d) [podezřelý výraz] řádu ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) [podezřelý výraz] řádu; srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum]] či např. zastavení [podezřelý výraz] stíhání pro zpětvzetí souhlasu poškozeného [§ 172 odst. 1 písm. d) tr. ř. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. i) [podezřelý výraz] řádu].

34. Co se týče zkoumání, zda si žalobce zavinil [podezřelý výraz] stíhání sám či nikoli ve smyslu § 12 dost. 1 OdpŠk, tak jeho předmětem je to, zda žalobce coby obviněný přispěl k tomu, že [podezřelý výraz] řízení proti němu bylo či muselo být zahájeno, tedy že jeho jednání bylo důvodem k zahájení [podezřelý výraz] stíhání. Příčinnou souvislost mezi zahájením či vedením [podezřelý výraz] stíhání a zaviněním obviněného je však třeba hledat nikoliv v jeho jednání, kterým měl podle orgánů činných v [podezřelý výraz] řízení naplnit skutkovou podstatu [podezřelý výraz] činu, pro který byl stíhán, nýbrž v jiném jeho chování před zahájením [podezřelý výraz] stíhání, popř. v jeho průběhu (tj. především v jeho postoji vůči orgánům činným v [podezřelý výraz] řízení, tedy v tom, zda svým jednáním či úkony procesního charakteru zapříčinila, že [podezřelý výraz] stíhání muselo být zahájeno nebo v něm nadále pokračováno). Nejde tedy o to, zda se obviněný dopustil, byť zaviněně, skutku, pro který byl stíhán a jímž vyvolal podezření, že byl spáchán [podezřelý výraz] čin, ale o to, zda svým jiným jednáním ovlivnil postup orgánů činných v [podezřelý výraz] řízení před zahájením [podezřelý výraz] stíhání nebo v jeho průběhu tak, že bez tohoto jednání by k zahájení (či pokračování) [podezřelý výraz] stíhání nedošlo (např. uváděním nepravdivých skutečností odůvodňujících postup podle § 160 odst. 1 [podezřelý výraz] řádu či předstíráním, že jsou dány důvody k vedení [podezřelý výraz] stíhání, ačkoliv objektivně neexistovaly). Podmínka, že poškozený si sám zavinil obvinění, tedy není naplněna tím, že se obviněný dopustil skutku, pro který bylo [podezřelý výraz] stíhání proti němu zahájeno (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn [spisová značka] či nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1856/07 ze dne [datum]).

35. Soud žádné zavinění ve shora uvedeném smyslu u žalobce neshledal a ani žádné takové zaviněné jednání či skutečnosti tomu nasvědčující nebyly žalovanou tvrzeny.

36. Vzhledem k výsledku předmětného [podezřelý výraz] řízení tedy soud dospěl k závěru, že je dán odpovědnostní titul spočívající v nezákonném rozhodnutí (usnesení zahájení [podezřelý výraz] stíhání ze dne [datum]), neboť žalobce byl dle § 226 písm. b) [podezřelý výraz] řádu zproštěn obžaloby. Existenci odpovědnostního titulu ostatně uznala i žalovaná.

37. Co se týče vzniku nemajetkové újmy z důvodu zahájení a vedení [podezřelý výraz] stíhání, nejde o vyvratitelnou domněnku, ale újma z důvodu [podezřelý výraz] stíhání musí být prokázána, (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] či ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Soud tak vychází z toho, že jakkoliv je každé [podezřelý výraz] stíhání vždy spojeno s jistým zásahem do osobnostních práv trestně stíhaných osob (srov. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 428/05) není na místě existenci nemajetkové újmy presumovat, ale prokazovat, stejně tak jako intenzitu (případné) újmy odůvodňující peněžité odškodnění.

38. Soud při stanovení formy a výše zadostiučinění vycházel v souladu s ustálenou judikaturou ze tří základních kritérií: (i) z povahy [podezřelý výraz] věci, (ii) z délky [podezřelý výraz] řízení a (iii) z dopadů [podezřelý výraz] stíhání do osobnostní sféry žalobce. Povahou [podezřelý výraz] věci se myslí zejména závažnost [podezřelý výraz] činu, které bylo poškozené kladeno za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou poškozený [podezřelý výraz] řízení vnímá. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).

39. V daném případě byl žalobce stíhán pro [podezřelý výraz] čin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) [podezřelý výraz] zákoníku. Jinými slovy řečeno, žalobce byl obžalován (resp. trestně stíhán) pro spáchání [podezřelý výraz], přičemž mu hrozil trest odnětí svobody ve výši až 10 let. Povahu věci soud proto hodnotí jako spíše závažnější, i když je pravda, že uvedená trestná činnost je zpravidla vnímána méně negativně, než např. násilná trestná činnost proti životu či zdraví.

40. Samotné [podezřelý výraz] stíhání pak trvalo přibližně 2 roky. Dle soudu délka předmětného [podezřelý výraz] stíhání nebyla zcela zjevně nepřiměřená, i když nebyla nijak extrémně krátká.

41. Žalobce dále tvrdil dopady nezákonného [podezřelý výraz] stíhání, a sice do sféry rodinného života, pracovního života a do sféry osobní, sféry sociální. Své tvrzení žalobce prokazoval svým účastnickým výslechem, jakož i výslechem několika svědků a listinnými důkazy (lékařskými zprávami).

42. Zdůrazňuje se, že v současném civilním procesu se vychází ze zásady volného hodnocení důkazů, kdy každý důkaz je třeba hodnotit nejenom zvlášť, ale i v jeho vzájemných souvislostech; zároveň jsou také důkazy hodnoceny ve vztahu k tvrzením, která soudu účastník předkládá (viz § 132 o. s. ř.; srov. také nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 37/03). Zákonodárce ponechává na soudci, aby na základě vlastního svobodného uvážení hodnotil provedené důkazy a veškeré jednání stran, a nepředepisuje mu, jakou důkazní sílu má jednotlivým důkazním prostředkům přikládat. Je úkolem soudce, aby volným hodnocením důkazů dospěl k vnitřnímu přesvědčení, zda v konkrétní věci je určité skutkové tvrzení prokázané, či nikoliv (k tomu doktrinálně viz např. LAVICKÝ, P. Důkazní břemeno v civilním řízení soudním. [adresa]: Leges, 2017, s. 21 a n. nebo JIRSA, [právnická osoba]. HAVLÍČEK. Dokazování: úvahy o teorii a praxi. [adresa]: Wolters Kluwer, 2021, s. 75 a n.). Musí přitom dát účastníkům jasně najevo, jaká dílčí zjištění čerpal z každého jednotlivého důkazu a z jakých rozporů mezi provedenými důkazy a naopak shod mezi nimi vyvodil závěr o skutkovém stavu. Jak k tomu uvádí J. Jirsa – hodnocení důkazů je „korunou souzení“; jde o myšlenkový proces soudce, který si nemůže své rozhodnutí „nějak vyspekulovat“ (JIRSA, [právnická osoba]. HAVLÍČEK. Dokazování: úvahy o teorii a praxi. Op. cit., s. 204). Odrazem tohoto myšlenkového procesu je odůvodnění soudního rozhodnutí, které musí být zřetelné, srozumitelné, logické a předvídatelné (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV ÚS 1891/18).

43. Pokud pak jde o důkaz výslechem účastníka, nelze přehlédnout, že tento důkazní prostředek má subsidiární povahu (viz § 131 o. s. ř.; viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 37/03). Jak k tomu kdysi uvedl významný český procesualista E. Ott: „Možnost omylu a zlomyslnosti strany nutně toho vyžadují, aby výslech stran uznán byl jen za podpůrný zdroj přesvědčení soudcova, pakli totiž ani průvody stranami nabízenými a připuštěnými, aniž těmi, jež z úřední moci provedeny byly, soud žádoucího přesvědčení nenabyl.“ (OTT, E. Soustavný úvod ve studium nového řízení soudního Díl II. [adresa]: Wolters Kluwer, 2012, s. 192). Jinak řečeno, jak bylo uvedeno shora, při hodnocení důkazů soud sice uvěřil svědeckým výpovědím, avšak tyto svědecké výpovědi byly dostatečné pouze potud, pokud jde o dopady [podezřelý výraz] stíhání do rodinného života žalobce, resp. o stres, kterým měl žalobce v souvislosti s [podezřelý výraz] stíháním trpět, jakož i dopady do profesního života (pokud jde o pokles zakázek v příčinné souvislosti s nezákonným [podezřelý výraz] stíháním žalobce). Soud dále vzal za prokázané (svědeckou výpovědí [jméno FO] a listinnými důkazy), že se [podezřelý výraz] stíhání negativně projevilo na jeho [podezřelý výraz] stavu. Pokud jde o další tvrzené dopady nezákonného [podezřelý výraz] stíhání do života žalobce, soud nemohl vzít tyto dopady za prokázané pouze na základě účastnické výpovědi žalobce, neboť hodnotu účastnické výpovědi lze považovat pouze za mizivou (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

44. Za situace, kdy žalobce řadu svých tvrzení prokazoval pouze svým účastnickým výslechem, přičemž bylo lze tyto tvrzené skutečnosti prokazovat jinak (pokud jde o tvrzení, že [podezřelý výraz] stíhání poškodilo sociální život žalobce, kdy žalobce měl omezit v důsledku svého [podezřelý výraz] stíhání svoji účast na společenských akcích a dále mu z velkého množství jeho přátel mělo zbýt pouze několik nejbližších; dále pokud jde o tvrzení, že [podezřelý výraz] stíhání mělo negativní dopad na jeho pověst, kdy mělo být snížena vážnost, poškozeno jeho dobré jméno a mělo dojít k narušení vazeb se spolupracovníky, objednateli a obchodními partnery), jej soud vyzval postupem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění důkazních návrhů. Žalobce však na tuto svoji povinnost – tj. povinnost navrhovat důkazy ke svým tvrzením – rezignoval, ačkoliv byl soudem na jednání dne [datum] řádně poučen o této povinnosti, jakož i o možných důsledcích neunesení břemene důkazního. Soudu proto nezbylo, nežli považovat výše vypočtená žalobcova tvrzení za neprokázaná.

45. K tomu soud pro úplnost uvádí, že vzal naopak za prokázané následující dopady nezákonného [podezřelý výraz] stíhání do života žalobce: (i) v oblasti rodinného života ([podezřelý výraz] stíhání negativně ovlivnilo jeho vztah s nejbližšími příbuznými, žalobce byl uzavřený), (ii) v oblasti profesního života (kdy v důsledku [podezřelý výraz] stíhání došlo k poklesu zakázek přidělovaných žalobci jeho objednateli), (iii) v důsledku [podezřelý výraz] stíhání došlo k negativnímu ovlivnění jeho zdraví.

46. Pokud jde o dopady do rodinného života, soud nepřehlédl, že svědkyně [jméno FO] vypověděla, že se hádky mezi žalobcem a jeho manželkou se netýkaly [podezřelý výraz] stíhání, nýbrž běžných domácích záležitostí). Na druhou stranu vypověděla, že žalobce byl více podrážděný (resp. nevrlý), méně společenský a uzavřený. Soud tak nemá žádných pochybností o tom, že [podezřelý výraz] stíhání a stres s ním spojený měly svůj díl viny na negativních jevech v rodinně žalobce. Na druhou stranu soud nepovažuje dopady nezákonného [podezřelý výraz] stíhání žalobce v oblasti rodinného života za nijak zvlášť závažné, resp. intenzivní. Tomu odpovídá i výpověď svědkyně [jméno FO], která uvedla, že ona ani manželka žalobce nepochybovaly o jeho nevinně.

47. Pokud jde o dopady nezákonného [podezřelý výraz] stíhání v oblasti profesního života pana žalobce, soud nepřehlédl, že svědek [jméno FO] vypověděl, že k poklesu zakázek došlo již před zahájením [podezřelý výraz] stíhání a dále poukázal na vzdálenost mezi místem bydliště žalobcem a místem realizací zakázek. Na druhou stranu svědek jednoznačně uvedl, že [podezřelý výraz] stíhání mělo negativní dopad na množství žalobci zadávané práce. K tomu byl schopen pak uvést i další podrobnosti (např. jméno osoby, se kterou měl toto řešit). Nadto nelze přehlédnout, že svědek vypověděl, že před samotným formálním zahájením [podezřelý výraz] stíhání žalobce bylo prováděno několik let prověřování, o kterém měl být svědek informován od žalobce. Navíc o poklesu zakázek pro žalobce rovněž vypovídal svědek [jméno FO], který k tomu uvedl řadu podrobností. I v případě svědecké výpovědi [jméno FO] nelze přehlédnout, že k poklesu zakázek mělo docházet před samotným formálním zahájením [podezřelý výraz] stíhání žalobce (usnesením ze dne [datum]), avšak zároveň platí, že svědkem uváděný propad zakázek v letech 2021 a 2022 (tj. v době, kdy již běželo [podezřelý výraz] stíhání a byla podána obžaloba) byl naprosto zásadní a soud tak nemá pochyb o tom, že [podezřelý výraz] stíhání negativně ovlivnilo profesní činnost pana žalobce.

48. Konečně pokud jde o dopady nezákonného [podezřelý výraz] stíhání do [podezřelý výraz] stavu žalobce, soud vzal za prokázané, že [podezřelý výraz] stíhání žalobce stresovalo a negativně se projevilo na jeho [podezřelý výraz] stavu. K tomu se nicméně zdůrazňuje, že soud neuvěřil tvrzení žalobce, který všechny své [podezřelý výraz] neduhy spojoval toliko se svým [podezřelý výraz] stíháním. Z provedeného dokazování (lékařskými zprávami, výpovědí [jméno FO]) totiž jednoznačně vyplynulo, že žalobce trpí diabetem mellitus typ II, dále trpí obezitou a je fumátor (docházení u něho k abusu). Dále z dotčených zpráv soud zjistil, že žalobce trpěl v průběhu [podezřelý výraz] řízení [podezřelý výraz] apnoe a dále trpěl hypertenzí a bolestmi na hrudníku a srdečními obtížemi. Soud tak má za prokázané, že žalobce trpěl [podezřelý výraz] diabetes mellitus typ II (což potvrdila svědkyně [jméno FO]) ještě před zahájením svého [podezřelý výraz] stíhání a nadto byl osobou trpící obezitou a fumátor. Podle názoru zdejšího soudu proto nutně platí, že samotné [podezřelý výraz] stíhání mohlo být toliko stěží jediným nepříznivým faktorem ovlivňujícím žalobcův [podezřelý výraz] stav. Soud však již s ohledem na princip procesní ekonomie k této otázce neprováděl žádné další dokazování. Podle názoru zdejšího soudu totiž bylo dostatečně spolehlivě prokázáno, že žalobce byl [podezřelý výraz] stíháním stresován (účastnickým výslechem, výslechem [jméno FO]). Nadto stres spojený s [podezřelý výraz] stíháním patří mezi notoriety, ke kterým není třeba provádět žádné rozsáhlé dokazování. Podle názoru zdejšího soudu pak platí, že tento stres spojený s [podezřelý výraz] stíháním vedl dále k nárazovému zhoršování žalobcova [podezřelý výraz] stavu, což plyne i ze skutečností, že žalobce byl ve dnech [datum] a [Anonymizováno] [podezřelý výraz]. K tomu soud pouze z důvodu argumentace žalované uvádí, že na těchto závěrech ničeho nemůže změnit ani skutečnost, že např. v rámci hlavního líčení dne [datum] žalobce vyjadřoval v pozici obžalovaného svoje pochybnosti nad důvodností obžaloby, jak vyplynulo z provedeného dokazování. Platí totiž, že samotné vnitřní přesvědčení žalobce o své nevinně nutně nevylučuje jeho legitimní obavy a strach z možného odsouzení.

49. Lze proto shrnout, že soud s přihlédnutím ke shora uvedeným okolnostem dospěl k závěru, že žalobci nemajetková újma spočívající v zásahu do její osobnostní sféry zahájením a vedením [podezřelý výraz] stíhání vznikla. [právnická osoba] praxí Nejvyššího soudu (srov. např. rozhodnutí [spisová značka] ze dne [datum]) soud dále provedl srovnání s jinými obdobnými případ odškodnění, a to konkrétně s následujícími případy.

50. Zaprvé, s rozhodnutím vydaným u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], resp. odvolacího soudu [spisová značka]. V tomto řízení [podezřelý výraz] stíhání trvalo 6 let a 8 měsíců, bylo vedeno pro [podezřelý výraz] podvodu podle § 209 odst. 1, 3 TZ a [podezřelý výraz] neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací dle § 230 odst. 2 písm. a) odst. 3 písm. a) TZ, poškozenému v této věci hrozil trest odnětí svobody až 5 let. Poškozený prokázal zásahy do profesního života. Konkrétně prokázal, že kvůli překážkám v práci došlo v souvislosti s [podezřelý výraz] stíháním dnem následujícím po sdělení obvinění k ukončení pracovního poměru, kdy žalobce, resp. poškozený v dotčené věci byl nucen uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru, a dále prokázal zásahy do rodinného života. Konkrétně prokázal, že s manželkou plánovali ještě 1 dítě, avšak poškozený se obával o svoji budoucnost, a z toho důvodu si nepořídil ani větší byt. Dále prokázal zásahy do sociálního života, konkrétně do volnočasových aktivit. Dále soud v této věci přihlédl i k nepříznivému vlivu [podezřelý výraz] stíhání na pověst poškozeného, jeho dosavadní způsob života a rovněž k tomu, že poškozený byl v rámci dotčeného [podezřelý výraz] stíhání 2krát nepravomocně odsouzen a poškozenému bylo přiznáno finanční zadostiučinění ve výši [částka].

51. Zadruhé, s rozhodnutím vydaným zdejším soudem v rámci řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], kdy v dotčené věci [podezřelý výraz] řízení trvalo 3 roky a 2 měsíce a bylo vedeno pro [podezřelý výraz] čin podvodu dle § 209 odst. 1, 3 a zpronevěry dle § 206 odst. 1, 4 písm. d) TZ. Poškozenému hrozil trest odnětí svobody až 8 let, poškozený část [podezřelý výraz] stíhání strávil ve vazbě. Poškozený prokázal zásahy do profesního života, konkrétně dotčení výdělkových poměrů, poškození v důsledku omezení svobody. Dále prokázal zásahy do rodinného života, konkrétně narušení jeho vztahu s manželkou především v důsledku zadržení žalobce a jeho pobytu ve vazbě, kdy manželka zůstala sama bez prostředků a ve špatném zdrav. stavu v Dominikánské republice a poškozenému pak vyčítala, že neudělal dost pro možnost jejího návratu do ČR. [právnická osoba] došlo k narušení vztahu s dalšími členy rodiny. Dále poškozený prokázal zásahy do sféry zdraví. Konkrétně prokázal, že trpí psychickými problémy, kvůli kterým vyžádal pomoc [podezřelý výraz] a [podezřelý výraz] se léčil, a to i za užívání medikace. Psychické problémy byly vyvolány zejm. zadržením poškozeného a otřesnými podmínkami ve vydávací vazbě v Dominikánské republice a následným pobytem ve vazbě [právnická osoba] a s tím souvisejícím odloučením manželky a starosti o ni s ohledem na její špatný zdrav. stav, a poškozený prokázal zásahy i do sociálního života, konkrétně narušení vztahu poškozeného s okolím. O [podezřelý výraz] stíhání poškozeného se vědělo. Poškozený přišel o přátele pro přetrvávající nedůvěru a stáhl se do ústraní, byť byl dříve hodně veřejně a společensky aktivní. Soud rovněž v této věci přihlédl k tomu, že [podezřelý výraz] stíhání poškozeného bylo medializováno a poškozenému bylo přiznáno finanční zadostiučinění ve výši [částka] za nezákonné [podezřelý výraz] stíhání.

52. Zatřetí, s rozhodnutím vydané v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], resp. odvolacího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. V této věci [podezřelý výraz] stíhání trvalo 515 dnů a bylo vedeno pro podvod dle § 9 odst. 1, odst. 4 písm. d) TZ ve spolupachatelství dle § 23 TZ. Poškozenému hrozil trest odnětí svobody až v délce trvání 8 let. Poškozený prokázal zásahy do profesního života. Prokázal zásahy do rodinného života. Konkrétně soud vzal v úvahu, že 6letá dcera v období [podezřelý výraz] stíhání poškozeného zahajovala školní docházku. Prokázal zásahy do sféry zdraví, konkrétně nespavost nesoustředěnost, úzkost a poškozenému bylo přiznáno finanční zadostiučinění ve výši [částka].

53. Začtvrté, s rozhodnutí vydaným v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], resp. odvolacího soudu [spisová značka]. V této věci [podezřelý výraz] stíhání trvalo 1415 dnů, bylo vedeno pro podvod podle § 209 odst. 1, odst. 3 TZ spáchaného ve formě spolupachatelství dle § 23 TZ. Poškozenému v této věci hrozil trest odnětí svobody 5 let. Poškozený neprokázal zásahy do profesního života, do rodinného života, do sféry zdraví, do soc. života, nicméně soud přihlédl k tomu, že byl odsouzen soudem prvního stupně a hrozila mu náhrada škody ve výši [částka] a poškozenému bylo přiznáno finanční zadostiučinění ve výši [částka].

54. Zapáté, s rozhodnutím vydaným zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]. V této věci [podezřelý výraz] stíhání trvalo 635 dnů, bylo vedeno pro [podezřelý výraz] čin podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) TZ, poškozenému hrozil trest odnětí svobody 8 let. Poškozený prokázal zásahy do profesního života. Konkrétně svědci vypovídali, že došlo ke změně způsobu fakturování vůči poškozenému a jeho spolupracovníci si na něho dávali pozor. Dále poškozený prokázal zásahy do rodinného života. Konkrétně byla jeho manželka v době [podezřelý výraz] stíhání těhotná a jeho rodinný život byl poznamenán velkou nejistotou. Dále poškozený prokázal zásahy do sféry zdraví v podobě stresu a nejistoty a zásahy do sociálního života v podobě poškozené pověsti. Dále soud rovněž přihlédl k tomu, že v minulosti již byl poškozený již byl v minulosti odsouzen. Poškozenému bylo přiznáno finanční zadostiučinění ve výši [částka].

55. Soud je toho názoru, že by v projednávané věci nemělo přináležet tak nízké odškodnění jako ve věcech sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. Ve všech těchto věcech totiž poškozeným hrozil trest nižší. Ve věcech [spisová značka] a [spisová značka] pak [podezřelý výraz] stíhání trvalo o pár měsíců méně. Řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] pak sice trvalo téměř dvojnásobnou dobu, avšak v této věci nebyly prokázány žádné dopady nezákonného [podezřelý výraz] stíhání do života poškozeného. Ve věci sp. zn. [spisová značka] pak [podezřelý výraz] stíhání trvalo kratší dobu, hrozil nižší trest a byly prokázány méně intenzivní dopady [podezřelý výraz] stíhání do života poškozeného. Ve věci [spisová značka] pak sice byly prokázány dopady srovnatelné, avšak [podezřelý výraz] stíhání trvalo kratší dobu, hrozil nižší trest a navíc soud přihlédl i k [podezřelý výraz] minulosti poškozeného.

56. Na druhou stranu se soud ani nedomnívá, že by přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu mělo dosahovat výše jako ve věcech [spisová značka] a [spisová značka]. V těchto věcech totiž hrozil sice poškozeným trest nižší, avšak [podezřelý výraz] stíhání trvalo podstatně delší dobu. Nadto poškození v dotčených věcech prokázaly širší a intenzivnější zásahy nezákonného [podezřelý výraz] stíhání do svého života. Tak ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] poškozený prokázal velmi závažné dopady do rodinného života (dopady do plánování rodičovství) a profesního života (ukončení pracovního poměru). Nadto byl v této věci poškozený 2 krát odsouzen a prokázal rovněž zásahy do sociálního života. Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] pak je podle soudu podstatné, že [podezřelý výraz] stíhání bylo medializováno, jakož i skutečnost, že na rozdíl od projednávané věci poškozený prokázal zásahy do sociálního života (poškozený přišel o přátele) a dále prokázal intenzivnější dopady do zdraví (léčbu na [podezřelý výraz]) a v rodinném životě (narušení vztahů se členy nejbližší rodiny).

57. Ve světle shora uvedeného tak lze shrnout, že soud je toho názoru, že v projednávané věci by žalobci mělo náležet přiměřené zadostiučinění v penězích za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným [podezřelý výraz] stíháním ve výši od [částka] do [částka]. Soud se nakonec přiklonil k částce odškodnění ve výši [částka]. Tuto částku odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným [podezřelý výraz] stíháním soud považuje za odpovídající okolnostem projednávané věci, jakož i procesnímu postupu žalobce (který řádně nedoplnil své důkazní návrhy, ačkoliv k tomu byl soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzván). Výsledná částka zejm. reflektuje skutečnost, že žalobce byl trestně stíhán jako osoba bezúhonná, byl zproštěn dle § 226 písm. b) TŘ a dále mu hrozil relativně vysoký trest (včetně možné odpovědnosti za způsobenou škodu v řádech vyšších desítek miliónů Kč).

58. Pouze pro úplnost soud dodává, že nepovažuje za přiléhavé srovnání projednávané věci s případy vedenými u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Ve věci [spisová značka] totiž [podezřelý výraz] stíhání trvalo podstatně delší dobu (1919 dní), trest hrozil nepatrně nižší (8 let), avšak poškozený prokázal širší dopady nezákonného [podezřelý výraz] stíhání do svého života (dopady v oblasti rodinného života, profesního, sféry zdraví i sociálního života). Nadto bylo [podezřelý výraz] stíhání poškozeného medializováno. Ve věci [spisová značka] pak [podezřelý výraz] stíhání trvalo rovněž podstatně delší dobu (1621 dnů) a trest v této věci hrozil dokonce vyšší (12 let). [podezřelý výraz] shání bylo rovněž medializováno a poškozený rovněž prokázal širší dopady nezákonného [podezřelý výraz] stíhání do svého života: dopady v oblasti profesní (kdy poškozený přišel o zaměstnání), rodinné (jeho přítelkyně v důsledku [podezřelý výraz] stíhání potratila) a zdraví (trpěl [podezřelý výraz] poruchou).

59. Na základě provedeného dokazování a shora uvedených úvah a srovnání dospěl soud k závěru, že adekvátní výše zadostiučinění prokázané újmy žalobce činí [částka]. Soud proto výrokem I. tuto částku žalobci přiznal a výrokem II. ve zbytku žalobcův nárok zamítl.

VI. K úrokům z prodlení

60. Pokud jde o požadované úroky z prodlení, dle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).

61. Uplatněním ve smyslu § 15 odst. 2 OdpŠk je pak okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne [datum]. Po uplynutí 6 měsíční lhůty pak byla žalovaná v prodlení a bylo proto namístě přiznat žalobci úroky z prodlení v zákonné výši. V projednávané věci pak uplynula lhůta dne [datum]; v prodlení se tak žalovaná ocitla dne [datum]. Soud proto přiznal nárok na úrok z prodlení z přisouzené částky od [datum] a ve zbytku žalobu zamítl (viz výroky I. a II. tohoto rozsudku). Samotné úroky z prodlení (resp. jejich výše) jsou odůvodněny § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (jakož i související judikaturou - srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).

VII. K nákladům řízení

62. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem V. dle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. K tomu osud v podrobnostech zdůrazňuje, že tarifní hodnota sporu činila [částka] (tj. 86 923,98 + 50 000; k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žalobce pak byl úspěšný pouze co do tarifní hodnoty [částka] (tj. co do tarifní hodnoty [částka], neboť v tomto rozsahu vzal svoji žalobu zpět po pozdější chování žalované, a co do tarifní hodnoty [částka], pokud se jedná o nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené samotným [podezřelý výraz] stíhání). Neúspěšný pak byl žalobce co do tarifní hodnoty [částka]. Jinak řečeno, žalobce byl úspěšný v rozsahu 95 % a neúspěšný naopak v rozsahu 5 % tarifní hodnoty sporu. Neúspěch žalobce je tak zcela nepatrný, pročež mu náleží plná náhrada nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a dále nákladů právního zastoupení. Právní zástupkyně žalobce ve věci učinila celkem [hodnota] úkony při tarifní hodnoty [částka] (hodnota jednoho úkonu je pak [částka]). Konkrétně se jednalo o tyto úkony ve smyslu § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT“): (i) převzetí a příprava právního zastoupení, (ii) žaloba, (iii) další porada delší 1 hodiny dne [datum] a (iv) částečné zpětvzetí. Dále právní zástupkyně žalobce učinila 6 úkonů při tarifní hodnotě [částka] ([částka]). Konkrétně se jednalo o následující úkony dle § 11 AT: (i) další porada přesahující 1 hodinu dne [datum], (ii) účast na jednání dne [datum] (v rozsahu 2 úkonů s ohledem na délku tohoto jednání, (iii) další porada přesahující jednu hodinu dne [datum], (iv) podání reakce na výzvu soudu ze dne [datum], (v) účast na jednání dne [datum]. K odměně advokátky náleží paušální náhrada 10 x [částka] dle § 13 odst. 4 AT. Advokátka je plátcem 21 % DPH, o kterou se odměna advokáta zvyšuje. Celkem náklady žalobce činí [částka][(6580 x 4 + 3100 x 6 + 10 x 300) x 1,21 + 4000].

63. K tomu soud dodává, že nepřiznal jako účelně vynaložený náklad řízení následující úkony nárokované žalobcem: (i) žádost o předběžné projednání nároku dne [datum], (ii) další porada delší 1 hodiny dne [datum], (iii) replika dne [datum], (iv) další porada delší 1 hodiny dne [datum]. Platí totiž, že předběžné projednání nároku na náhradu škody u příslušného ústředního orgánu má neformální povahu a nepředpokládá se, že by při něm poškozený musel být právně zastoupen. Proto mu zákon neumožňuje, aby v rámci náhrady nákladů řízení uplatnil náklady zastoupení, i když je ve fázi projednání nároku podle § 14 odst. 1 OdpŠk vynaložil. Toto ve shora citovaném § 31 odst. 4 OdpŠk jasně dané omezení nelze obejít ani tím, že by se poškozený v následném soudním řízení domáhal náhrady těchto nákladů v rámci rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle § 151 o. s. ř. jako nákladů na předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. a § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a to ani tehdy, kdyby právní zástupce žalobce nad rámec předběžného uplatnění nároku podle § 14 odst. 1 OdpŠk zaslal ještě další předžalobní výzvu. Takový úkon, jehož nezbytnost jinak vyplývá z § 142a o. s. ř., lze totiž v případě nároků podle zákona č. 82/1998 Sb. považovat za nadbytečný, a to právě s ohledem na speciální právní úpravu předžalobního projednání nároku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Dlužno poznamenat, že § 31 OdpŠk opakovaně prošel i testem ústavnosti (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 445/16).

64. Dále nelze přehlédnout, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení vzniklých účastníku, který je v řízení zastoupen advokátem, je soud povinen uplatněné náklady vždy poměřovat jejich účelností v konkrétním sporu tak, aby institut náhrady nákladů řízení nebyl zneužit; to platí především pro posouzení účelnosti jednotlivých úkonů právní služby, za které je v rámci nákladů účtována odměna advokáta (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Podle názoru zdejšího soudu přitom poradu dne [datum] (dle tvrzení žalobce sloužící k přípravě repliky) a repliku ze dne [datum] nelze považovat za účelné úkony. Replika žalobce totiž nic nového do řízení nepřinesla a soud jí nevyžadoval. Nadto nelze přehlédnout, že již dne [datum] byla realizována porada ke zbytku nepřiznaných nároků (za tento úkon soud žalobci nárok na náhradu nákladů řízení přiznal). Pokud pak jde o poradu dne [datum], soud tento úkon považuje za neúčelné řetězení porad. Platí totiž, že žalobce se svojí právní zástupkyní absolvoval poradu dne [datum] (za tuto poradu soud žalobci nárok na náhradu nákladů řízení přiznal). Nic přitom žalobci nebránilo v tom, aby na této poradě zároveň se svým právním zástupcem probral přípravu na jednání dne [datum]. V té době totiž již žalobce velmi dobře věděl, kdy se bude další jednání konat. Nadto v mezi dobí k žádné změně v řízení nedošlo (resp. strany – s výjimkou žalobcova podání ze dne [datum] – nikterak nerozhojňovaly svá podání a ani soud nečinil žádné úkony, resp. pouze rozhodl dne [datum] o svědečném). VIII. Ke lhůtě k plnění 65. [adresa] k plnění byla ve výroku I. a III. stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

Poučení