37 C 47/2019-122

Rubrum

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Koťátkem ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobkyně] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa žalované] o určení vlastnického práva ke kanalizačnímu zařízení a odstranění stavby takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že žalovaný je vlastníkem kanalizačního díla, vedoucího pod pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec], a to konkrétně v úseku od revizní šachty [číslo] k revizní šachtě [číslo] který je vyznačen v situačním nákresu na č.l. 62 spisu, se zamítá.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému k odstranění kanalizačního díla, vedoucího pod pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec], a to konkrétně v úseku od revizní šachty [číslo] k revizní šachtě [číslo] který je vyznačen v situačním nákresu na č.l. 62 spisu, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. České republice – Okresnímu soud v České Lípě se právo na zaplacení zálohovaných nákladů na znalecký posudek nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 4.2.2019 se žalobci domáhali na žalovaných ([územní celek] a [celé jméno původního účastníka], narozen [datum]), zdržení se vypouštění povrchových a odpadních vod do kanalizační přípojky žalobců. Žalobu odůvodnili tím, že mají ve společném jmění manželů pozemkovou parcelu [číslo] jejíž součástí je objekt č.p [číslo], v [katastrální uzemí], kdy k těmto nemovitostem mají řádně vybudovanou a kolaudovanou kanalizační přípojku. V roce 1993 se na jejich přípojku neoprávněně připojilo žalované [územní celek], které do přípojky svedlo dešťovou vodu z [ulice] a dále žalovaný [celé jméno původního účastníka], který do přípojky svedl splašky z objektu [adresa], které vlastní. Žalobci od počátku s připojením nesouhlasili. Od připojení žalovaných začal do objektu žalobců pronikat silný zápach. Orgány státní správy, které v přenesené působnosti vykonává žalované [územní celek] ([anonymizována dvě slova]), na žádosti žalobců sdělili, že stavba byla vybudována zcela v souladu se stavebně-právními předpisy a vedení přes pozemek žalobců je zajištěno věcným břemenem. Žalobci jsou tak omezeni v užívání svých nemovitostí zápachem a dále existencí neoprávněné přípojky, která jim brání ve využívání samotného pozemku. Dne 16.3.2018 se na základě žádosti žalobců konalo místní šetření, při kterém bylo jednoznačně vyloučeno, že by se na pozemcích žalobců nacházel kanalizační řad. S odkazem na ustanovení § 1013 o.z. požadovali, aby soud žalovaným uložil povinnost zdržet se vypouštění povrchových a splaškových vod do kanalizační přípojky na jejich pozemku.

2. Žalované [územní celek] s žalobou nesouhlasilo a navrhlo její zamítnutí. Potvrdilo, že ve věci s žalobci opakovaně jednalo a odkázalo na dokumenty, které k věci vyhledalo a žalobcům poskytlo. Poukázalo zejména na kolaudační rozhodnutí ze dne 3.5.1993.

3. Tehdejší žalovaný [celé jméno původního účastníka] s žalobou rovněž nesouhlasil. Uvedl, že kanalizační přípojka z objektu č.p [číslo] a [anonymizováno] je založena na historické kanalizaci. Vzhledem k tomu, že kanalizace byla již stará, musel na popud žalobců a příkazu obecního úřadu zrušit starou kanalizaci a vše uvést do plastu s kontrolními šachtami. Vše bylo řádně zkolaudována za účasti obce, SČVaK a žalobců.

4. Podáním ze dne 12.11.2019 navrhli žalobci změnu žaloby, na základě které se domáhají určení vlastnického práva ke kanalizačnímu dílu na p. [číslo] jejího odstranění. Žalobu zároveň omezili vůči žalovanému [celé jméno původního účastníka]. Usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 3.2.2020, č.j. 37C 47/2019-45 bylo řízení vůči žalovanému [celé jméno původního účastníka] zastaveno. Usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 26.2.2020, č.j. 37C 47/2019-46 byla soudem připuštěna změna žaloby, dle návrhu ze dne 12.11.2019. Žalobci současně podáním ze dne 16.6.2020 konkretizovali a specifikovali část kanalizačního díla, které je předmětem žaloby, a to v rozsahu od revizní šachy [číslo] k revizní šachtě [číslo] což doložili rovněž situačním nákresem na č.l.62.

5. Naléhavý právní zájem na určovací žalobě spatřují žalobci v tom, že je mezi účastníky sporné, kdo je vlastníkem kanalizační přípojky a kdo je oprávněn ji odstranit.

6. Soud provedl následující důkazy:

7. Z výpisu z katastru nemovitostí (internetový výstup) vyplývá, že žalobci mají ve společném jmění manželů pozemkovou parcelu [číslo] jejíž součástí je objekt č.p [číslo], v [katastrální uzemí].

8. Z výpisu z katastru nemovitostí (internetový výstup) vyplývá, že žalované [územní celek] je výlučným vlastníkem pozemkové parcely [číslo] ([ulice]) v [katastrální uzemí].

9. Z výpisu z katastru nemovitostí (internetový výstup) vyplývá, že tehdejší žalovaný [celé jméno původního účastníka] je výlučným vlastníkem pozemkových parcel [číslo] včetně stavby, p. [číslo] včetně stavby, p. [číslo] včetně stavby a p. [číslo] vše v [katastrální uzemí].

10. Z přípisu právního zástupce žalobců ze dne 19.6.2018 vyplývá, že vyzýval žalovaného k vyřešení problému s neoprávněným vypouštění splaškových a povrchových vod do jejich kanalizační přípojky, a to před podáním žaloby.

11. Z přípisu právního zástupce žalovaného ze dne 18.7.2018 vyplývá, že sděluje právnímu zástupci žalobců, že byly nalezeny dokumenty prokazující, že žalobci byli v rámci stavebního řízení o vydání stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí informováni, že kanalizace bude provedena přípojkou na veřejný řad vedoucí přes p. [číslo].

12. Ze sdělení [stát. instituce], odboru správy majetku ze dne 6.2.2018 vyplývá, že o problému s kanalizační přípojkou vědí. Nebyli však schopni určit vlastníka kanalizační přípojky. Odkazují na kolaudační rozhodnutí ze dne 3.5.1993, ve kterém je uvedeno, že po pozemku p. [číslo] [číslo] je veden kanalizační řad DN 300 v délce 20m, kterým jsou odvedeny dešťové vody z [ulice] a splaškové vody od bytových domů [adresa] Město Nový Bor tuto kanalizaci však neeviduje ve svém majetku a nepovažuje se za vlastníka.

13. Ze sdělení Městského úřadu v Novém Boru, odboru životního prostředí ze dne 4.12.2017 vyplývá, že v archivu vodoprávního úřadu se nenacházejí žádné doklady týkající se přípojky k odvádění splaškových vod z č.p [číslo] na [anonymizována dvě slova] a RD [anonymizováno]. Vybudování přípojky bylo řešeno v rámci akci„ Z“ a umístění, povolení a kolaudaci řeší příslušný stavební úřad.

14. Z protokolu Městského úřadu Nový Bor, odboru životního prostředí ze dne 26.3.2018 vyplývá, že se na základě podnětu žalobců uskutečnilo místní šetření. Z vyjádření [anonymizováno] ze [právnická osoba] vyplývá, že kontrolou bylo zjištěno, že kanalizace vedoucí přes p. [číslo] je o profilu 150cm a jedná se o kanalizační přípojku. SČVaK, jako provozovatel veřejné kanalizace nemá tuto přípojku v majetku a jedná se o cizí zařízení. Z vyjádření [anonymizováno] z Města Nový Bor vyplývá, že město na předmětné parcele neeviduje žádný majetek. Z [ulice] je napojena dešťová vpusť do přípojky na p. [číslo] dále [číslo]. Z vyjádření [celé jméno původního účastníka] vyplývá, že dešťové vody nejsou z č.p [číslo] a [anonymizováno] napojeny do předmětné přípojky, odváděny jsou pouze splaškové vody z objektu. Z vyjádření MěÚ [obec], odboru životního prostředí vyplývá, že objekty č.p [číslo], [anonymizováno] a [anonymizováno] jsou napojeny řádně na kanalizační přípojku na p. [číslo]. Ze závěru vyplývá, že nebyly shledány žádné skutečnosti, pro které by bylo nutné zahajovat jakákoliv řízení.

15. Ze sdělení Městského úřadu Nový Bor, odboru stavebního a územního plánování ze dne 10.7.2017 vyplývá, že obdržely podnět k odstranění černé stavby (kanalizační přípojky na p. [číslo]). Sdělují, že na stavebním úřadě se nedochoval doklad o likvidaci splšků z domu č.p [číslo] a [anonymizováno]. Jediným dokladem je kolaudační rozhodnutí ze dne 3.5.1993 na rodinný dům žalobců, kde je uvedeno, že po pozemku p. [číslo] [číslo] je veden kanalizační řad DN 300 v délce 20m, kterým jsou odvedeny dešťové vody z [ulice] a splaškové vody od bytových domů [adresa].

16. Z přípisu právního zástupce žalobců ze dne 12.6.2017 vyplývá, že žádá Městský úřad Nový Bor, odbor stavební a územního plánování, o umožnění nahlédnout do stavební dokumentace k předmětné kanalizační přípojce.

17. Z přípisu právního zástupce žalobců ze dne 9.10.2017 vyplývá, že žádá Městský úřad Nový Bor, odbor životního prostředí, o sdělení informací k předmětné kanalizační přípojce.

18. Z kolaudačního rozhodnutí Městského úřadu v Novém Boru ze dne 3.5.1993, č.j. 632/93-2974/B vyplývá, že se povoluje užívání stavby na p. [číslo]. Kanalizace je řešena přípojkou na veřejný řad vedený přes p. [číslo] do ul. [ulice]. Současně se tímto rozhodnutím zřizuje podle § 495 zákona č.509/1992 Sb., občanského zákoníku, věcné břemeno k p. [číslo] spočívající v kanalizačním řadu DN 300, dl. 20 m, kterým jsou odvedeny dešťové vody z palackého náměstí a splaškové vody od bytových domů č.p [číslo], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Trasa je vyznačena v terénu poklopy.

19. Z potvrzení ŠČVaK ze dne 5.11.1991 vyplývá, že kanalizační přípojka pro objekt RD v [anonymizováno] ulici v [obec] (p. [celé jméno žalobce] a p. [celé jméno žalobce] st.) je provedena dle ČSN.

20. Ze žádosti o zřízení kanalizační přípojky ze dne 25.9.1992 vyplývá, že SČVaK souhlasí s provedením přípojky dle projektové dokumentace.

21. Z přípisu právního zástupce žalobců ze dne 21.10.2018 vyplývá, že vyzýval tehdejšího žalovaného [celé jméno původního účastníka] k vyřešení problému s neoprávněným vypouštění splaškových a povrchových vod do jejich kanalizační přípojky, a to před podáním žaloby.

22. Z protokolu ze dne 30.4.1993 vyplývá, že se týkalo věcného břemena pro kanalizační řad k p. [číslo].

23. Z e-mailové zprávy Mgr. [jméno] [příjmení], vedoucí oddělení právních vztahů k nemovitostem, [stát. instituce], [stát. instituce], ze dne 1.4.2015, vyplývá, že sděluje žalobci, že na základě kolaudačního rozhodnutí MeÚ [obec], č.j. stav [číslo], byl proveden zápis objektu [adresa] a č.p [číslo]. Uvádí, že kolaudační rozhodnutí obsahuje pasáž o věcném břemenu, které v roce 1993 mohlo být zřízeno také rozhodnutím stavebního úřadu ve vyvlastňovacím řízení. Dle jejího názoru nelze pasáž o věcném břemenu pokládat za rozhodnutí, na základě kterého by věcné břemeno bylo zřízeno a nelze zápis do katastru nemovitostí provést.

24. Ze sdělení městského úřadu Nový Bor, stavebního úřadu a úřadu územního plánování ze dne 26.9.2016 vyplývá, že se vyjadřují k pasáži obsažené v kolaudačním rozhodnutí ze dne [číslo], které se týká věcného břemene. Dle názoru stavebního úřadu pasáž uvedenou v kolaudačním rozhodnutí nelze považovat za rozhodnutí, kterým se zřizuje věcné břemeno.

25. Z vyjádření [právnická osoba] ze dne 13.3.2017 vyplývá, že kanalizace umístěná na p. [číslo] je řádně povolená kanalizační přípojka pro objekt č.p [číslo], kdy byla projektována a povolena jako stavba pro novostavbu RD, bez napojení jiných objektů.

26. Fotografie předložené žalobci zachycují revizní šachty umístěné na pozemku [číslo].

27. Ze znaleckého posudku zpracovaného dne 9.5.2021, pod [číslo] Ing. [celé jméno znalce], znalcem z oboru stavebnictví, odvětví stavby vodní, stavby inženýrské, specializace na čistírny odpadních vod, kanalizace, úpravy vody, vodovody, mimo jiné jednoznačně vyplývá, že kanalizační dílo vybudované na pozemkové parcele [číslo] má charakter kanalizační přípojky (sdružené kanalizační přípojky), a to s ohledem na vnitřní průměr DN 150, který je nejmenší vnitřní jmenovitá světlost potrubí pro kanalizační přípojku, dle ČSN [číslo]. Kanalizační přípojka odpovídá svému stáří, vyskytují se zde usazeniny, které jsou způsobeny nedostatečným spádem a jejím pravidelným neproplachováním. Část kanalizační přípojky mezi šachtami S1 a S3, byla v řádném stavu bez usazenin. Dimenze přípojky neodpovídá potřebám k odvádění odpadních vod z více nemovitostí. Dle znalce je závadou kanalizačního díla nedostatečná kapacita potrubí a z ní vyplývající množství usazenin, které způsobují zápach. Dle závěru znalce může kanalizační dílo sloužit pouze objektu č.p [číslo] a ostatní nemovitosti musí být odkanalizovány jiným způsobem. Rekolaudace stávajícího kanalizačního díla na veřejnou kanalizační stoku není možná.

28. Předně se soud zabýval naléhavým právním zájmem žalobců na podané žalobě. Žalobci po poučení soudu na ústním jednání dne 8.7.2020 dotvrdili svůj naléhavý právní zájem na podané žalobě, který spatřují zejména v tom, že je mezi účastníky sporné, kdo je vlastníkem kanalizační přípojky a kdo je oprávněn ji odstranit.

29. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Žaloba domáhající se určení podle ustanovení § 80 o. s. ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti (srovnej například rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71 (uveřejněný pod č. 17/1972 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)). Vyslovený předpoklad však nelze chápat všeobecně. Prokáže-li žalobce, že má právní zájem na tom, aby bylo určeno určité právo nebo právní poměr, přestože by mohl žalovat přímo na splnění povinnosti, nelze mu určovací žalobu odepřít. Za nedovolenou – při možnosti žaloby na plnění – lze považovat určovací žalobu jen tam, kde by nesloužila potřebám praktického života, nýbrž jen ke zbytečnému rozmnožování sporů. Jestliže se určením, že tu právní vztah nebo právo je či není, vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu (a předejde se tak žalobě o plnění), je určovací žaloba přípustná i přesto, že je možná také žaloba na splnění povinnosti (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96 (uveřejněný v časopise Soudní judikatura, 1997, č. 3 pod SJ 21/97), nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2007, sp. zn. 21 Cdo 1207/2006. Uvedené ale neznamená, že pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu vytvoří jakákoli žaloba na určení. Tento cíl může splnit jen taková žaloba, jež se bude domáhat určení existence či neexistence právě toho právního vztahu, od něhož (jako od pevného právního základu) lze další vztahy účastníků sporu odvozovat. Zda tomu tak v konkrétním případě je, závisí především na posouzení, jaké další právní vztahy mají být od onoho pevného právního základu odvíjeny. Naléhavý právní zájem na určení požadovaném ve smyslu § 80 o. s. ř. zkoumá soud podle stavu ke dni vyhlášení rozsudku (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3820/2009, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 22 Cdo 612/2014 (uveřejněné pod č. C 13 841 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck – dále jen„ Soubor“)).

30. Judikatura přitom připouští, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva může být dán také s ohledem na to, že je mezi účastníky sporné, kdo je vlastníkem dotčené věci a kdo má věc obhospodařovat, provádět její údržbu či do ní investovat prostředky (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2007, sp. zn. 32 Cdo 2852/2007.

31. Nejvyšší soud ve své judikatuře dále dospěl k závěru, že je-li věc, jež není předmětem zápisu ve veřejném seznamu, samostatně převoditelná, a není-li k dispozici žádná listina, jež by vlastnické právo k této věci deklarovala, popřípadě existující listina je některým z účastníků řízení zpochybňována, pak soudní rozhodnutí o určovací žalobě může zabránit vzniku sporů, jež by z možného převodu vlastnického práva podle současných poměrů mohly vzniknout (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3397/2016.

32. Jak bylo uvedeno výše, naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. V dané věci je vlastnictví k předmětné kanalizační přípojce nejisté, což vyplývá z tvrzení stran i listinných důkazů. Je tak sporné vlastnictví věci, jakož i kdo má věc obhospodařovat, provádět její údržbu či do ní investovat prostředky. Naléhavý právní zájem žalobců na podané žalobě je tedy objektivně dán a žaloba je přípustná.

33. Na danou věc je nutné aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, ve spojení s § 498 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

34. Podle § 2 odst. 2 je kanalizace provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod3) a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci a srážkové vody se vtokem do této kanalizace přímo, nebo přípojkou stávají odpadními vodami. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem.

35. Podle § 3 odst. 2 je kanalizační přípojka samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem. Podle odst. 3 vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.

36. Z provedených důkazů bylo zjištěno a je rovněž mezi účastníky nesporné, že žalobci jsou vlastníky pozemkové parcely [číslo] jejíž součástí je objekt č.p [číslo], vše k.ú. [obec]. Tento objekt byl kolaudován na základě kolaudačního rozhodnutí ze dne 3.5.1993, č.j. 632/93-2974/B, kdy odkanalizování je řešeno přípojkou na veřejný řad vedený přes p. [číslo] do ul. [ulice]. Dále je mezi účastníky nesporné a vyplývá z provedených důkazů, zejména z veřejného registru katastru nemovitostí, že žalované [územní celek] je vlastníkem pozemkové parcely [číslo] ([ulice]) a původní žalovaný [celé jméno původního účastníka] je vlastníkem pozemkové parcely [číslo] jejíž součástí je objekt [adresa], pozemkové parcely [číslo] jejíž součástí je objekt č.p [číslo], pozemkové parcely [číslo] včetně stavby bez čp/če a pozemkové parcely [číslo] vše v [katastrální uzemí].

37. Ze shora uvedeného kolaudačního rozhodnutí ze dne 3.5.1993 současně vyplývá, že obsahuje pasáž, kterou se řeší odvádění splaškových vod od bytových domů [adresa], jakož i odvádění dešťové vody z [ulice], kdy z obsahu pasáže vyplývá, že je to řešeno právě kanalizačním řadem vedeným na p. [číslo] o průměru DN 300, kdy trasa je vyznačena v terénu poklopy.

38. Strany současně učinili nesporným, že do kanalizačního vedení, vedoucího přes pozemkovou parcelu žalobců [číslo] tj. i do úseku od revizní šachty [číslo] k revizní šachtě [číslo] který je předmětem žaloby, je prováděn odvod splašků z objektu [adresa] a [adresa], a dále odvod dešťové vody z [ulice].

39. Z důkazů tedy vyplývá, že pod pozemkovou parcelou [číslo] je umístěno kanalizační vedení, které ústí do ulice [anonymizováno], kde je umístěn kanalizační řad. Do tohoto kanalizačního vedení jsou sváděny splašky z objektu žalobců č.p [číslo] a dále je na toto vedení napojeno odvádění splaškových vod z nemovitostí [celé jméno původního účastníka] a povrchových vod z [ulice].

40. Soud si nejprve musel posoudit otázku technického charakteru kanalizačního vedení, které vede pod p. [číslo]. Znalec Ing. [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku jednoznačně potvrdil, že se jedná o kanalizační přípojku o nejmenší vnitřní jmenovité světlosti potrubí pro kanalizační přípojku, dle ČSN 756101, a to DN 150. Závěry znalce potvrzují i závěry z místního šetření, které se konalo dne 26.3.2018 a z kterých rovněž vyplynulo, že potrubí má průměr pouze 150 cm a jedná se o kanalizační přípojku. Tyto skutečnosti vylučují možnost, že by pod předmětnou pozemkovou parcelou byl umístěn kanalizační řad (stoka), která musí mít, dle příslušné normy ČSN 756101 minimální průměr DN 250 cm.

41. S ohledem na ustanovení § 3 odst. 2 a 3 zákona č. 274/2001 Sb., dle kterých kanalizační přípojka, jako samostatná stavba, či její části, zřízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. před 1.1.2002, jsou ve vlastnictví vlastníka pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci, neprokáže-li se opak, lze tak jednoznačně identifikovat vlastníka kanalizační přípojky, která je předmětem žaloby. Vlastnictví kanalizační přípojky v úseku revizní šachty č.4 a č.2, které bylo předmětem žaloby, bylo mezi stranami sporné, respektive žádná strana, ani předchozí účastník [celé jméno původního účastníka], se k vlastnictví předmětného úseku kanalizační přípojky nehlásili. Z provedených důkazů nebylo ani zjištěno, kdo a kdy předmětnou přípojku v tomto úseku vybudoval a na základě jakého oprávnění. Bylo předloženo pouze kolaudační rozhodnutí ze dne 3.5.1993, ve kterém je zmínka i o odvádění splaškových vod od bytových domů [adresa], jakož i odvádění dešťové vody z [ulice], které je řešeno právě kanalizačním vedením na p. [číslo]. Lze tak jednoznačně dojít k závěru, že úsekem kanalizační přípojky, která je předmětem žaloby, jsou odváděny splaškové vody z nemovitostí [celé jméno původního účastníka] a povrchové vody z [ulice], které je v majetku žalovaného. Dle shora uvedené vyvratitelné domněnky v § 3 odst.3, jsou spoluvlastníky předmětné kanalizační přípojky žalované [územní celek] a pan [celé jméno původního účastníka].

42. Je však nutné si uvědomit, že žalovaným v tomto sporu je pouze [územní celek], nikoliv [celé jméno původního účastníka], vůči kterému bylo řízení ke dni 22.2.2020 zastaveno, a to na základě návrhu žalobců.

43. Opět je tak nutné posoudit naléhavý právní zájem žalobců na podané žalobě, a to právě s ohledem na závěr soudu o vlastnictví k předmětné kanalizační přípojce.

44. Jak již bylo shora naznačeno, určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo tam, kde je možné její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k příslušné nápravě nelze dospět jinak, nebo když účinněji než jiné procesní prostředky vystihuje obsah a povahu daného právního vztahu a právě jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, představující určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou, aby na určení práva nebo právního vztahu byl naléhavý právní zájem. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani splněna podmínka naléhavého právního zájmu. Přitom platí, že takový závěr se neváže pouze k určovací žalobě jako takové, ale je logicky podmíněn též tím, z jakých právních poměrů žalobce vychází, jakého konkrétního určení se domáhá, a což je v dané věci zvláště významné, vůči komu žaloba o určení směřuje.

45. Jestliže je předmětem určení právní vztah vlastnictví k samostatné věci, kterou kanalizační přípojka bezesporu je, jsou reálné možnosti soudního výroku ovlivnit ohrožené či nejisté právo nebo právní vztah spojeny rovněž s hlediskem subjektovým. O splnění uvedených podmínek naléhavého právního zájmu lze uvažovat pouze v případě, bude-li předjímaný soudní výrok způsobilý vystihnout úplný obsah hmotným právem vymezeného vztahu, což logicky předpokládá, že bude závazný pro všechny jeho subjekty. Taktomu může být ovšem jen tehdy, jestliže všechny tyto subjekty budou i účastníky příslušného soudního řízení, neboť výrok pravomocného rozsudku, není-li stanoveno jinak, je závazný jen pro účastníky řízení (§ 159a o. s. ř.).

46. Platí tedy, že naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 písm. c) o. s. ř. naopak nemůže být dán, jestliže žaloba o určení vlastnictví nesměřuje proti osobě (příp. všem osobám), která jsou za vlastníky považovány. Absence jednoho ze spoluvlastníků v soudním řízení, v tomto konkrétním případě [celé jméno původního účastníka], kterého je nutné za spoluvlastníka kanalizační přípojky rovněž pokládat, znamená, že nebyl prokázán naléhavý právní zájem na určovací žalobě, která tak byla výrokem I. zamítnuta.

47. Soud rovněž výrokem II. zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali, aby žalované [územní celek], odstranilo kanalizační přípojku, která je předmětem žaloby. V řízení bylo prokázáno a zjištěno, že předmětná kanalizační přípojka je ve spoluvlastnictví žalovaného a pana [celé jméno původního účastníka], který však není účastníkem soudního řízení. Dále bylo konstatováno, že kanalizační přípojka je na základě § 3 odst.2 a § 5 odst.1 zákona o vodovodech a kanalizacích samostatným předmětem právních vztahů (nemovitost, která nepodléhá evidenci v katastru nemovitostí).

48. V projednávané věci žalobci podali negatorní žalobu podle § 1042 o.z. a domáhají se odstranění výsledku stavebních prací, spočívajících ve vybudované kanalizační přípojce na jejich pozemku.

49. Podmínkou pro úspěch negatorní žaloby, kterou se žalobci domáhají odstranění výsledku stavebních prací z jejich pozemku je kromě jiného to, že výsledek neoprávněného zásahu není stavbou ve smyslu občanského práva; pokud by stavbou byl, bylo by možno žádat jeho odstranění jen v rámci žaloby na vypořádání neoprávněné stavby podle § 1085 o.z. Posouzení toho, zda jde o žalobu na vypořádání neoprávněné stavby nebo o negatorní žalobu, vychází z žalobního návrhu a zejména z žalobních tvrzení; o žalobu negatorní jde v případě, že žalobci se domáhají odstranění objektu popsaného tak, že je zřejmé, že nejde o samostatnou stavbu ve smyslu občanského práva, nebo o součást takové stavby. V řízení o negatorní žalobě je pasivně legitimován ten, kdo do práva žalobce neoprávněně zasáhl, v řízení o vypořádání neoprávněné stavby je to vlastník této stavby.

50. Dle obsahu žaloby a žalobního návrhu jednoznančně vyplývá, že žalobci se domáhají odstranění neoprávněné stavby v podobě kanalizační přípojky. Za těchto okolností musí vystupovat na straně žalované všichni vlastníci (spoluvlastníci) předmětné stavby, což se nestalo. Pro nedostatek pasivní legitimace byla tedy žaloba na odstranění rovněž zamítnuta.

51. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 150 o.s.ř. a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Ač byla ve sporu úspěšná strana žalovaná, spatřuje zde soud důvody hodné zvláštního zřetele k tomu, aby jí soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Je nutné si především uvědomit skutečnost, že žalobci objektivně nezavdali žádnou sebemenší příčinu k tomu, aby museli svá práva hájit před soudem podáním žaloby. Žalobci řádně, na základě stavebního a kolaudačního řízení, postavili a užívají nemovitost, která je řádně napojena na kanalizační řad. Naopak žalovaná strana si musí být ze své pozice samosprávného celku, jakož i poskytovatele státní správy v přenesené působnosti, velmi dobře vědoma, že stávající napojení na kanalizační přípojku žalobců není po technické stránce možné, aniž by to žalobcům způsobovalo problémy v podobě zápachu a omezení vlastnického práva, kdy nemohou na části pozemku, který je zatížen vadnou přípojkou, řádně a neomezeně své vlastnické právo užívat. Žalobci se marně, před podáním žaloby, snažili s žalovaným dohodnout na řešení celé nepříjemné situace. Dokonce na vlastní náklad nechali zpracovat projektovou dokumentaci na přeložení kanalizační přípojky a nabídli žalovanému možnost finanční spoluúčasti na tomto projektu. Tuto skutečnost žalovaný potvrdil ve svém vyjádření ze dne 13.7.2020, jakož i na ústním jednání dne 15.11.2021 žalobci tak dle názoru soudu využili veškeré možnosti k tomu, aby se pokusili situaci, která jim způsobuje nemalé problémy vyřešit a nelze jim tak klást k tíži, že jim nezbyla jiná možnost, než se obrátit s žalobou k soudu, kde nebyli pouze z procesních důvodů úspěšní.

52. Soud zároveň apeluje na žalovaného, aby ze své pozice samosprávného celku, jakož i poskytovatele státní správy v přenesené působnosti, začal konečně situaci sám řešit, kdy mu po provedeném dokazování musí být zcela zřejmé, že to byl právě on, který zapříčinil tuto situaci a spor. Žalovanému musí být zcela zřejmé, že napojení do kanalizační přípojky žalobců nemůže z kapacitních důvodů technicky fungovat a že nejsou správné informace uvedené v kolaudačním rozhodnutí, že pod pozemkem žalobců se nachází kanalizační řad o světlosti DN 300, ale pouze kanalizační přípojka o světlosti DN 150. Za těchto okolností je zcela zřejmé, že je nutné situaci řešit. Žalobci nabídli městu svůj projekt na přeložku kanalizační přípojky, který by vše vyřešil Dokonce nabídli, ač k tomu nejsou objektivně povinni, že se na přeložce budou finančně spolupodílet. Je tedy objektivně pouze na [anonymizováno] [obec], aby situaci začalo řešit, vyřešilo a předešlo tím dalším zbytečným sporů.

53. Výrok IV. vychází z ustanovení § 148 o.s.ř., kdy žádnému z účastníků nelze uložit povinnost k zaplacení zbylých nákladů na znalecký posudek, které nebyly kryty z předepsaných záloh.