37 C 55/2024 - 73

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobců: a)[Anonymizováno][Anonymizováno]. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Anonymizováno]. [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] c) [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] d) [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 3/0] [Anonymizováno] e) [Jméno zainteresované osoby 4/0][Datum narození zainteresované osoby 4/0] [Adresa zainteresované osoby 4/0] f) [Jméno zainteresované osoby 5/0][Datum narození zainteresované osoby 5/0] [Adresa zainteresované osoby 5/0] g) [Jméno zainteresované osoby 6/0][Datum narození zainteresované osoby 6/0] [Adresa zainteresované osoby 6/0] všichni zastoupeni advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 6/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 6/0] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] pro zaplacení 5 x 98 133,60 Kč + 2 x 74 001,70 Kč, vše s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit každému z žalobců a), b), c), d) částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se každý z žalobců a), b), c), d) domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni e) částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba, kterou se žalobkyně e) domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 %, ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit každému žalobců f), g) částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a), b), c), d), e), f), g) náhradu nákladů řízení [částka] rukám právního zástupce žalobců, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se svojí žalobou domáhali náhrady nemajetkové újmy ve shora uvedené výši. Svůj nárok opírali o tvrzený nesprávný úřední postup Okresního soudu v [adresa] (dále též „OS“) v rámci řízení vedeného pod sp. zn. 5 C 897/95 (dále též „původní řízení“). Žalobci zdůrazňovali, že původní řízení trvalo 29 let. K tomu uváděli, že původní řízení bylo zatíženo průtahy. Žalovaná sice žalobce za utrpěnou nemajetkovou újmu již odškodnila, avšak podle žalobců nedostatečně. Žalobci tvrdili, že žalobci a), b), c) d), e) nastoupili do původního řízení jako zákonní dědicové [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobci f), g) pak vstoupili do původního řízení jako dědici [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobci poukazovali na skutečnost, že původní řízení se týkalo restitučního sporu. Podle žalobců je proto namístě vycházet z toho, že význam předmětu řízení byl pro žalobce vyšší. Žalobci tvrdili, že v jejich případě je namístě vycházet z částky odškodnění ve výši [částka] za první dva roky a poté za každý další rok trvání původního řízení. Žalobci uznali, že je namístě ponížit vypočtenou základní částku o 10 % z důvodu sdílené újmy a o 20 % z důvodu složitosti. Na druhou stranu bylo podle žalobců namístě navýšit vypočtenou základní částku o 20 % z důvodu vyššího významu (jednalo se o restituční spor), jakož i abnormálně dlouho dobu trvání původního řízení. V případě žalobkyně e) je pak třeba dle žalobců namístě zohlednit i její vyšší věk. Dlužno poznamenat, že žalobci připouštěli, že již byli odškodnění za řízení, kvůli kterému bylo přerušeno původní řízení. Podle žalobců je tak namístě odškodnit každého z žalobců za přibližně 20 let trvání původního řízení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že délku původního řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou a v původním řízení tak došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). Proto také žalobce sama dobrovolně odškodnila. Konkrétně je podle žalované namístě vycházet při odškodnění ze základní částky [částka] za první dva roky řízení a poté za každý další rok řízení. Vypočtenou základní částku je namístě snížit o 40 % z důvodu složitosti původního řízení a dále o dalších 20 % z důvodu sdílené újmy. Vypočtenou základní částku je naopak namístě zvýšit o 20 % z důvodu postupu orgánu veřejné moci. V případě žalobkyně e) je pak namístě zohlednit i její vyšší věk zvýšení vypočtené základní částky o dalších 10 %. Význam původního řízení je pak namístě hodnotit jako standardní. Žalovaná proto sama dobrovolně odškodnila žalobce a), b), c) d) každého z nich částkou [částka], žalobkyni e) částkou [částka] a žalobce f), g) každého částkou 168 166, [částka]. K jednotlivým částkám žalovaná dospěla tak, že rozdělila řízení na dobu před vstupem žalobcům do řízení a po tomto vstupu. Za období po vstupu žalobců do řízení žalovaná přiznala odškodnění vypočtené podle shora zmíněného vzorce. Za období před vstupem nicméně žalovaná vypočetla částku, která by byla bývala náležela právním předchůdcům žalobců, a tuto poměrně rozdělila mezi jednotlivé žalobce. K tomu žalovaná vzala v potaz, že žalobci již byli odškodněni za řízení, kvůli kterému bylo původní řízení přerušeno. S ohledem na to, že žalovaná považovala jí dobrovolně poskytnuté zadostiučinění za dostatečné, navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

4. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobci uplatnili svůj nárok jako v projednávané věci u žalované dne [datum]. K projednání jejich nároku žalovanou pak došlo dne [datum]. Žalovaná přitom v projednávané věci přiznala žalobcům a), b), c), d) částku ve výši [částka], žalobkyni e) částku ve výši [částka] a žalobcům f), g) částku ve výši [částka]. Tyto částky pak byly vyplaceny všem žalobcům dne [datum].

5. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobci splnili podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

6. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud dále za prokázané, že žalobci (resp. jejich právní předchůdci) byli odškodněni za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. 4 C 422/95, a to za celou délku tohoto řízení, tj. za dobu trvání od [datum] do [datum].

7. Z aplikace infosoud, pokud jde o průběh řízení vedeného u OS pod sp. zn. 60 D 1310/2017, soud zjistil následující: - řízení bylo zahájeno dne [datum], - spis byl pak odeslán k soudnímu komisaři dne [datum], - [datum] bylo vydáno rozhodnutí, - [Anonymizováno] soudní komisař předal spis okresnímu soudu a bylo vyznačeno skončení věci, - [datum] obživnutí věci, - [datum] podán opravný prostředek, - [datum] odeslán spis Krajskému soudu v Brně, - [datum] zahájeno řízení o opravném prostředku u Krajského soudu v Brně, - [datum] odeslán spis k soudnímu komisaři, - dne [datum] vydáno rozhodnutí věc vyřízena pravomocně dne [datum].

8. Ze spisu vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. 5 C 897/95 soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení). Dne [datum] došla Obvodnímu soudu pro [adresa] žaloba žalobce 1. – [jméno FO] a žalobce 2. [Jméno zainteresované osoby 3/0] proti žalované Ministerstvu financí, na vydání finanční náhrady ve výši [částka] za nemovitost podle zákona č. 87/91 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Dne [datum] žaloba rozeslána. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalované. Usnesením OS pro [adresa] ze dne [datum] vyslovena místní nepříslušnost soudu a věc byla postoupena Okresnímu soudu v [adresa]. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalované proti usnesení o místní nepříslušnosti. Dne [datum] odvolání rozesláno. Dne [datum] bylo vydáno opatření, kterým se věc přidělila soudkyni [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dne [datum] věc předložena Městskému soudu v Praze. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] bylo potvrzeno usnesení soudu I. stupně o vyslovení místní nepříslušnosti. Dne [datum] došel spis Okresnímu soudu v [adresa]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] došel soudu návrh žalobců na přerušení řízení, neboť je v řízení sp. zn. 4 C 422/95 řešena věc, která by mohla mít význam pro toto řízení. Dne [datum] jednání odročeno na neurčito. Usnesením v právní moci [datum] řízení přerušeno do právní moci řízení sp. zn. 4 C 422/95 vedeného u Okresního soudu v [adresa]. Od přerušení řízení spis dáván na lhůty. Dne [datum] došel soudu návrh na pokračování v řízení žalobců. Usnesením ze dne [datum] pokračování v řízení s žalobci [Jméno zainteresované osoby 4/0], [Jméno zainteresované osoby 3/0], [Jméno zainteresované osoby 0/0], [Jméno zainteresované osoby 1/0], [Jméno zainteresované osoby 2/0], a to na místo žalobce [Jméno zainteresované osoby 3/0] a usnesením ze dne [datum] bylo pokračováno v řízení, neboť řízení 4 C 422/95 je v právní moci, dále voláno na jednání dne [datum]. Na jednání dne [datum] čteny desítky listin, vyslýchán žalobce, za účelem vyžádání dalších důkazů jednání odročeno na [datum]. Na jednání dne [datum] prováděny další jednotky listin, vyhlášen zamítavý rozsudek. Dne [datum] došlo odvolání žalobců do rozsudku. Dne [datum] věc předložena Krajskému soudu v Brně. Unesením v právní moci [datum] Krajský soud v Brně zrušil rozsudek I. stupně, neboť soud pouze odkázal na ocenění provedené dříve, avšak jde zčásti o odbornou otázku, kterou soud bez příslušného důkazu není oprávněn řešit, dále se nedostatečně zabýval existencí tísně a nápadně nevýhodných podmínek. Dne [datum] dána výzva žalobcům, aby do 10 dnů doložili listiny. Dne [datum] žalobci listiny soudu předložili. Neznámého dne voláno k jednání na [datum]. Na jednání dne [datum] prováděny desítky listin, vyslýchán žalobce, jednání odročeno na neurčito s tím, že strany zaujmou stanovisko k účastnickému znaleckému posudku. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalované Ministerstva Financí. Dne [datum] stanovisko žalované rozesláno s výzvou k vyjádření se k němu. Žalobci opětovně vyzváni ke sdělení stanoviska k posudku dne [datum]. Dne [datum] došlo vyjádření žalobců k vyjádření žalované. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Na jednání dne [datum] vyslýchán svědek (účastnický znalec), jednání odročeno na neurčito za účelem vyjádření žalované k protokolu z dnešního jednání, neboť se z něj omluvila. Dne [datum] zaslán protokol o jednání žalované a výzva k vyjádření se k němu. Dne [datum] došlo vyjádření žalované. Dne [datum] vyzval soud účastníky k návrhům na doplnění řízení a sdělení návrhů otázek znalci. Dne [datum] došlo vyjádření žalované. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobců. Usnesením v právní moci [datum] soud ustanovil znalce [jméno FO], aby předložil písemný znalecký posudek do 60 dnů od obdržení spisu. Dne [datum] spis doručen znalci. Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] znalec [jméno FO] zproštěn znalecké povinnosti, neboť nemá oprávnění. Usnesením v právní moci [datum] ustanoven znalec [jméno FO], aby do 60 dnů vyhotovil znalecký posudek. Dne [datum] spis doručen znalci. Dne [datum] došel soudu znalecký posudek. Dne [datum] posudek rozeslán. Usnesením v právní moci [datum] přiznáno znalečné. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobců ke znaleckému posudku. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Na jednání dne [datum] vyslýchán znalec [jméno FO], jednání za účelem vyjádření žalované k protokolu, neboť nebyla přítomna jednání, odročeno na neurčito. Dne [datum] protokol rozeslán s výzvou žalované k vyjádření. Dne [datum] došlo vyjádření žalované. Dne [datum] došla replika žalobců k vyjádření žalované. Usnesením v právní moci [datum] ustanovena [právnická osoba] k vypracování revizního posudku ve lhůtě 6 týdnů od doručení spisu. Dne [datum] došla žádost znalecké kanceláře o prodloužení lhůty k podání posudku do [datum] z důvodu složitosti a rozsáhlosti materie, lhůta soudem prodloužena do [datum]. Dne [datum] došel soudu revizní posudek. Dne [datum] posudek rozeslán. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Na jednání dne [datum] vyslýchán znalec [Anonymizováno], za účelem rozhodnutí o provádění dalšího dokazování případně čtení závěrečných návrhů jednání odročeno na [datum]. Na jednání dne [datum] vyhlášen zamítavý rozsudek. Dne [datum] povoleno prodloužení lhůty k vypracování rozsudku do [datum] z důvodu ukončení většího počtu věcí. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání žalobců. Dne [datum] odvolání žalobců odůvodněno. Dne [datum] odvolání rozesláno. Dne [datum] věc předložena Krajskému soudu v Brně. Dne [datum] voláno k jednání na [datum], na kterém bylo vyhlášeno usnesení zrušující rozsudek I. stupně v právní moci [datum], neboť se nezabýval podmínkou tísně, kterou měl posuzovat ke dni uzavření kupní smlouvy. Dne [datum] žalobce vyzván k doplnění důkazů. Usnesením v právní moci [datum] neprodloužena lhůta k označení důkazů na žádost žalobců ze dne [datum] do [datum] z důvodu čerpání dovolené zástupce žalobců. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Na jednání dne [datum] prováděno dokazování listinami, za účelem zaslání doplňujících návrhů účastníky jednání odročeno na neurčito. Dne [datum] došlo vyjádření žalované. Dne [datum] účastníci vyzváni k doplnění návrhů na dokazování a nechť soudu případně zašlou návrh znaleckých otázek, pokud navrhují ustanovení znalce. Dne [datum] došlo vyjádření žalované. Dne [datum] došlo vyjádření žalobců. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Jednání odročeno na [datum]. Na jednání dne [datum] vyslýchán svědek Pokorný, jednání odročeno na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku. Usnesením v právní moci [datum] znalcem ustanovena společnost [právnická osoba], aby ve lhůtě 6 týdnů podal znalecký posudek. Dne [datum] na žádost znalce prodloužena lhůta do [datum]. Dne [datum] došel soudu vypracovaný znalecký posudek. Usnesením v právní moci [datum] přiznáno znalečné. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobců ke znaleckému posudku a stejného dne došlo vyjádření žalované. Dne [datum] došlo vyjádření znalce k námitkám účastníků. Dne [datum] vyjádření znalce k námitkám rozesláno účastníkům. Dne [datum] došlo vyjádření žalobců. Dne [datum] došlo vyjádření žalované. Na jednání dne [datum] jednání za účelem vypracování doplňku znaleckého posudku odročeno na [datum]. Usnesením ze dne [datum] ustanoven znalec [právnická osoba] k doplnění znaleckého posudku. Dne [datum] došlo soudu doplnění znaleckého posudku. Dne [datum] došlo stanovisko žalované k dodatku posudku. Na jednání dne [datum] vyslýchána znalkyně, jednání odročeno za účelem vyjádření žalované k dnešnímu jednání, a následně zaslání tohoto vyjádření protistraně a znaleckému ústavu. Usnesením v právní moci [datum] přiznáno znalečné. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalované. Dne [datum] vyjádření rozesláno. Usnesením v právní moci [datum] přiznáno znalečné. Dne [datum] došlo vyjádření znaleckého ústavu k námitkám žalované. Dne [datum] účastníci vyzváni k navržení důkazů, které ještě navrhují. Dne [datum] došlo vyjádření žalované. Dne [datum] došlo vyjádření žalobců. Dne [datum] vyžádáno od žalobců doložení tvrzení. Dne [datum] došlo vyjádření žalobců. Dne [datum] jednání na [datum] odročeno na [datum] na žádost právního zástupce žalobců. Jednání na den [datum] odročeno na [datum] z důvodu žádosti žalované. Na jednání dne [datum] čteno několik jednotek listin, žalovanou vznesena námitka ohledně výměry pozemku, vzhledem k čerpání dovolené a dání lhůty k vyjádření žalobcům na námitku žalované jednání odročeno na neurčito. Dne [datum] došlo vyjádření žalobců. Dne [datum] nařízeno jednání na [datum]. Jednání odročeno na [datum] z důvodu vyjádření žalobců na [datum], kteří navrhují odročení s ohledem na nález Ústavního soudu. Na jednání dne [datum] čteny závěrečné řeči, jednání odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozhodnutí. Na jednání dne [datum] vyhlášen částečně vyhovující a částečně zamítavý rozsudek. Dne [datum] prodloužena lhůta k vypracování rozsudku z důvodu složitosti věci do [datum]. Dne [datum] došlo odvolání žalobců do rozsudku. Dne [datum] došlo odvolání žalované do rozsudku. Dne [datum] odvolání rozeslána, řízení bylo přerušeno v právní moci [datum] do pravomocného skončení dědického řízení po žalobci a), jež je vedenu u zdejšího soudu pod sp. zn. 60 D 1310/2017. Dne [datum] sdělil notář, se kterými osobami lze v řízení 5 C 897/95 pokračovat. Dne [datum] opět sděleno, s kterými osobami lze v tomto řízení pokračovat. Usnesením v právní moci [datum] pokračováno, neboť bylo notářem přípisem ze dne [datum] sděleno, kdo jsou právními nástupci žalobců. Dne [datum] věc předložena Krajskému soudu v Brně. Usnesením Krajského soudu v Brně v právní moci [datum] rozsudek I. stupně zrušen, neboť nebylo rozhodnuto o procesních nástupcích žalobce a), dále neučinil skutkové závěry ohledně nuceného zbourání části nemovitosti, tedy nerespektoval závazný názor odvolacího soudu z předchozího zrušujícího rozhodnutí. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Z důvodu žádosti žalované jednání odročeno na [datum]. Jednání odročeno na neurčito z důvodu opatření proti pandemii COVID. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Usnesením v právní moci [datum] připuštěna změna žaloby tak, že předmětem řízení je částka [částka]. Na jednání dne [datum] čteno několik desítek listin, jednání za účelem poskytnutí lhůty k vyjádření a příp. pokračování v dokazování a přednesení závěrečných návrhů odročuje na [datum]. Na jednání dne [datum] čteny závěrečné řeči, jednání za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na [datum]. Na jednání dne [datum] vyhlášen částečně vyhovující a částečně zamítavý rozsudek v právní moci v zamítavém výroku II. [datum] a ve zbytku [datum] ve spojení s rozsudkem č. l.

921. Dne [datum] prodlouženo vyhotovení rozsudku do [datum] z důvodu složitosti věci a čerpání dovolené. Dne [datum] znovu prodlouženo do [datum] z důvodu nemoci a složitosti věci. Dne [datum] došlo odvolání žalované do rozsudku. Dne [datum] odvolání rozesláno. Dne [datum] došlo vyjádření žalobců k odvolání. Dne [datum] věc předložena Krajskému soudu v Brně. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Dne [datum] jednání odročeno na [datum] z důvodu nemoci zástupkyně žalobců. Na jednání dne [datum] vyhlášen potvrzující rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 37 Co 71/2021-921 v právní moci [datum]. Dne [datum] došlo soudu dovolání žalované do rozsudku. Dne [datum] žalovaná vyzvána k předložení pověření jejího zástupce. Dne [datum] pověření doloženo. Dne [datum] dovolání rozesláno. Dne [datum] došlo vyjádření žalobců k dovolání. Dne [datum] věc předložena Nejvyššímu soudu. Usnesením Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 3014/2022-950 v právní moci [datum] dovolání odmítnuto.

9. Ze spisu vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. 4 C 755/95 soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení). Dne [datum] došla Okresnímu soudu v [adresa] žaloba žalobců a) [Jméno zainteresované osoby 3/0], b) [jméno FO] a c) [jméno FO] na [adresa] a Okresní úřad [adresa] o určení vlastnického práva pozemku. Dne [datum] žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Dne [datum] poplatek za žalobu zaplacen. Dne [datum] a [datum] došlo soudu vyjádření žalovaných k žalobě. Dne [datum] vyjádření rozesláno. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Na jednání dne [datum] vyslýcháni žalobci, za účelem provádění listin a případně dalších důkazů jednání odročeno na [datum]. Na jednání dne [datum] žalobci vyzváni k opravě vad žaloby, za tím účelem jednání odročeno na neurčito. Následně žaloba opravena. Usnesením ze dne [datum] uložena pořádková pokuta žalobkyni c), neboť na jednání dne [datum] rušila pořádek v jednací síni. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Dne [datum] došlo odvolání žalobkyně c) proti usnesení o pořádkové pokutě. Na jednání dne [datum] čteno 6 listin a závěrečné návrhy, za účelem vyhlášení rozhodnutí jednání odročeno na [datum]. Na jednání dne [datum] připuštěna změna žaloby a žaloba zamítnuta. Dne [datum] schválena žádost o prodloužení lhůty k vypracování rozsudku do [datum], z důvodu většího počtu věcí a dovolené. Usnesením v právní moci [datum] prominuta pořádková pokuta žalobkyni c). Dne [datum] došlo odvolání žalobců do rozsudku. Dne [datum] odvolání rozesláno a žalobci vyzváni na soudní poplatek za odvolání. Dne [datum] věc předložena Krajskému soudu v Brně. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum] rozsudek soudu I. stupně zrušen, neboť se nezabýval existencí naléhavého právního zájmu. Dne [datum] vyžádána listina od KÚ [adresa]. Dne [datum] došlo soudu sdělení KÚ [adresa]. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Dne [datum] došel soudu návrh na přerušení řízení žalobců, neboť žalobce a) zemřel a dědické řízení dosud nebylo skončeno. Dne [datum] sepsán úřední záznam, že je znám okruh dědiců po žalobci a). Na jednání dne [datum] čteny 2 listiny, čteny závěrečné návrhy, vyhlášen zamítavý rozsudek. Dne [datum] došlo odvolání žalobců do rozsudku. Dne [datum] odvolání rozesláno. Dne [datum] došlo vyjádření žalovaného 1. Dne [datum] věc předložena Krajskému soudu v Brně. Usnesením ze dne [datum] rozsudek I. stupně zrušen, neboť žalobní petit nemohl z hlediska určitosti obstát, proto měl soud vyzvat žalobce na opravu žaloby. Usnesením ze dne [datum] žalobci vyzváni k opravě vad žaloby. Dne [datum] došla soudu oprava žaloby. Dne [datum] prováděny rozsáhlé lustrace soudem. Usnesením v právní moci [datum] soud připustil, aby do řízení na straně žalovaných přistoupilo dalších 15 žalovaných. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalvaných 3.-17. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Na jednání dne [datum] prováděno několik jednotek listin, za účelem vyžádání dědického spisu jednání odročeno na [datum], neboť tento se nachází u notářky za účelem vydání opravného rozhodnutí. Na jednání dne [datum] vyhlášen zamítavý rozsudek č. j. 4 C 422/95-125 v právní moci [datum] ve spojení s č. l.

179. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání žalobců do rozsudku. Dne [datum] došlo soudu odůvodnění odvolání žalobců. Dne [datum] věc předložena Krajskému soudu v Brně. Dne [datum] voláno k jednání na [datum], kde byl vyhlášen potvrzující rozsudek č. j. 37 Co 298/2002-179 v právní moci [datum].

10. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

11. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

12. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

13. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

14. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

15. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

16. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně.

17. Jak je uvedeno shora, žalobci se domáhali náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. 5 C 897/95. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

18. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).

19. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

20. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

21. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

22. Posuzované řízení začalo běžet dne [datum] (doručením žaloby původních žalobců [jméno FO] a [Jméno zainteresované osoby 3/0]) a pravomocně bylo skončeno dne [datum] (právní mocí rozhodnutí dovolacího soudu). Posuzované řízení tak trvalo přibližně 29 let.

23. K tomu soud zdůrazňuje, že počátek a konec rozhodné doby pro odškodnění nemajetkové újmy žalobců soud spatřuje v datech uvedených v předcházejícím bodě tohoto rozsudku. ¨Tento závěr o stanovení rozhodné doby pro odškodnění za nepřiměřenou délku řízení soud opírá o rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2439/2012 ze dne [datum], v němž Nejvyšší soud uzavřel, že nemajetková újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení je nárokem osobní povahy, který je spojen pouze s tou osobou, která byla účastníkem takového řízení. Lze sice připustit, aby takovou újmu na sebe vztáhl i právní nástupce původního účastníka; musí jít ovšem o právního nástupce univerzálního, který právě z důvodu univerzálního právního nástupnictví sám vstoupil do (nepřiměřeně dlouhého) řízení, a sám tak převzal alespoň část újmy utrpěné původním účastníkem, jenž přestal existovat, a tudíž sám satisfakci za takovou újmu nemůže vymáhat. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu dále v daném ohledu plyne, že singulárnímu právnímu nástupci se nepřičítá dosavadní doba nepřiměřeně dlouhého řízení, na rozdíl od nástupce univerzálního (srov. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], Cpjn 206/2010, a shodně jeho rozsudky ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3908/2009, ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1078/2013, či ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3175/2015). V projednávané věci jsou přitom všichni žalobci nástupci univerzálními, jak vyplynulo z provedeného dokazování.

24. Posuzované řízení probíhalo opakovaně na 2 stupních soudní soustavy. Ve věci rozhodoval rovněž dovolací soud. V dané souvislosti soud konstatuje, že již samo vedení řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010). Jiný případ je samozřejmě za situace, kdy rozhodnutí orgánu nižšího stupně bylo zrušeno výlučně z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti nebo procesní vady (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2755/2014 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1916/2010).

25. Původní řízení bylo dle soudu obtížnější jak po stránce skutkové, tak po stránce procesní. V řízení byli vyslechnuti svědci, znalci, byly zpracovány tři znalecké posudky a provedeno dokazování listinami, což svědčí pro skutkovou náročnost věci. Rovněž i po stránce procesní byla věc obtížnější, neboť ve věci bylo opakovaně rozhodováno na více stupních soudní soustavy, soudy rozhodovaly o místní nepříslušnosti, řízení bylo opakovaně přerušeno, soudy opakovaně rozhodovaly o procesním nástupnictví, jednání byla odročována na žádost účastníků. Po stránce hmotněprávní pak soud hodnotí věc jako standardně obtížnou, neboť předmětem řízení byl nárok žalobců na vydání finanční náhrady. V souhrnu tedy soud hodnotí posuzované řízení jako složitější (obtížnější).

26. Žalobci se podle názoru zdejšího soudu na délce řízení nepodíleli. V této souvislosti se uvádí, že soud nezaznamenal, že by se žalobci snažili o urychlení řízení prostředky předvídanými zákonem. Zdůrazňuje se nicméně, že není povinností účastníka se o urychlení řízení snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).

27. Z hlediska významu předmětu řízení pro žalobce soud uvádí, že dle shora citovaného stanoviska Nejvyššího soudu je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení trestního (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinně právní vztahy (zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). Posuzované řízení lze typově zařadit mezi ta, která mají standardní význam pro účastníky, neboť se sice jednalo o spor týkající se majetku žalobců, ovšem v tomto případě není presumovaný zvýšený význam řízení a z provedeného dokazování nelze ani dovodit závěr o vyšší míře významu řízení pro žalobkyně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2292/2012). Na tom nic nemůže změnit tvrzení žalobců, že původní řízení se týkalo restitučních nároků. Z judikatury dovolacího soudu totiž jednoznačně plyne, že tzv. restituční řízení zpravidla nepatří typově mezi řízení se značným významem pro poškozené (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1612/2009).

28. Zdůrazňuje se, že soud si je vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. Dlužno poznamenat, že není přitom ani rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšení či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1597/2014). Platí, že stran individuálního významu žalobci žádnou konkrétní újmu, která by jim vznikla v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením a která by umocňovala zásah do jejich života, nedotvrdili. U posouzení subjektivního významu řízení je nicméně třeba vnímat, že žalobkyně e) v řízení vystupovala jako osoba vyššího věku ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2292/2012, podle kterého je třeba za osoby vyššího věku považovat osoby starší 75 let. Lze proto uzavřít, že s ohledem na věk žalobkyně e) mělo původní řízení pro její osobu vyšší význam.

29. Konečně pokud se jedná o postup soudů coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, tak soud v posuzovaném řízení zaznamenal, že se orgány moci veřejné podílely na celkové délce řízení. Jednak byly v řízení zjištěny opakované průtahy v období od [datum] (kdy došel spis OS) do [datum] (kdy bylo nařízeno jednání), od [datum] (kdy byla věc předložena odvolacímu soudu) do [datum] (kdy odvolací soud vydal rozhodnutí), od [datum] (kdy byl spis doručen znalci) do [datum] (kdy soud obdržel znalecký posudek), od [datum] (kdy byla věc předložena odvolacímu soudu) do [datum] (kdy odvolací soud vydal své rozhodnutí), od [datum] (kdy byla věc předložena odvolacímu soudu) do [datum] (kdy bylo voláno k jednání). K tomu se zdůrazňuje, že i průtahy s vyhotovením znaleckého posudku jsou průtahy přičitatelné žalované, tj. státu (k tomu viz rozsudek Nejvyšší soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3759/2009). Dalšího pochybení se dopustil soud I. stupně tím, že odvolací soud zrušil jeho rozhodnutí, neboť bez provedení dokazování hodnotil odbornou otázku, kterou není příslušný řešit, a dále nerespektoval závazný právní názor odvolacího soudu. Soud také shledal postup podkladového soudu I. stupně jako značně nekoncentrovaný; spíše rozvleklý, kdy soud I. stupně mohl např. činit vždy rozsáhlejší dokazování v rámci jednoho nařízeného ústního jednání. Soud I. stupně také řádně nevykonával dohledovou (dozorovou) činnost nad znalci (jak bylo konstatováno shora).

30. K tomu soud zdůrazňuje, že posuzované řízení bylo přerušeno od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. Dlužno poznamenat, že z provedeného dokazování sice vyplynulo, že řízení vedené u OS pod sp. zn. 60 D 1310/2017 nebylo zatíženo průtahy (resp. nebylo nepřiměřeně dlouhé), avšak naproti tomu řízení vedené u OS pod sp. zn. 4 C 422/95 zatíženo průtahy bylo (resp. bylo nepřiměřeně dlouhé). K tomu se uvádí, že průběh vedlejšího řízení z hlediska dodržení práva na jeho přiměřenou délku se zkoumá jen v rozsahu společného průběhu hlavního a vedlejšího řízení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2208/2016). Dále v řízení vedeném u OS pod sp. zn. 4 C 422/95 bylo období nečinnosti od [datum] (věc předložena odvolacímu soudu) do [datum] (rozhodnutí odvolacího soudu).

31. Dále nelze přehlížet, že judikatura je ustálena na tom, že v případě souběhu dvou a více soudních řízení, která spolu svým předmětem souvisejí natolik úzce, že rozhodnutí v jednom z nich je určující i pro rozhodnutí ve druhém či dalších řízeních, je třeba újmu utrpěnou jejich účastníky v důsledku nepřiměřené délky daných řízení v rozsahu jejich souběžného průběhu vnímat jako jedinou újmu, nikoli tedy jako újmu násobenou počtem jednotlivých řízení. Zohlednění souběžného průběhu úzce souvisejících řízení vyloučí nebezpečí duplicitního odškodnění za nepřiměřenou délku každého z nich (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 348/2010, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4739/2009). Pro určení přiměřeného zadostiučinění je proto třeba odečíst celou dobu souběhu obou řízení, neboť právě v rozsahu souběžného průběhu je újma vnímána za jedinou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4900/2016).

32. V posuzovaném řízení bylo zřejmé, že nebudou činěny úkony, dokud neskončí vedlejší řízení. Vedlejší řízení se totiž týkalo určení vlastnického práva k nemovitosti, za níž se v původním řízení účastníci domáhali finanční náhrady. Jedná se tak o shora popsanou situaci souběžných řízení a žalovaná správně namítla, že žalobci v dané době trpěli jedinou újmou.

33. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.

34. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobcům nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřenou délku řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy na straně žalobců. Bylo tak na žalované, aby vznik újmy vyvracela; žalovaná tak však nečinila.

35. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobkyně na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.

36. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 OdpŠk (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji již výše) shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu žalobců a), b), c) d) částkou [částka], žalobkyně e) částkou [částka] a žalobců f), g) částkou [částka].

37. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010) ze sazby [částka] za první dva roky řízení a 20 000 za každý další rok řízení (tj. za 19 let řízení [částka]) a dále [částka] za každý další měsíc řízení (tj. [částka] za dalších 11 měsíců řízení). Soud zdůrazňuje, že s ohledem na délku původního řízení nebylo na místě přiznat nižší základní částku; původní řízení totiž soud považuje za extrémně dlouhé, resp. násobně delší, nežli bylo lze s ohledem na okolnosti případu očekávat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1320/2011).

38. Dlužno poznamenat, že s ohledem na shora uvedené shledal soud za oprávněný požadavek žalobců na odškodnění nemajetkové újmy za délku původního řízení v trvání 19 let a 11 měsíců. Mezi účastníků totiž nebylo sporu, že za dobu souběhu původního řízení a řízení sp. zn. 4 C 422/95 (tj. za období 9 let a 1 měsíce) byli již žalobci odškodněni.

39. K tomu soud uvádí, že nenavyšoval základní částku s ohledem na měnící se hospodářské poměry. K možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4539/2011), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 5760/2017). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1153/2019). Z poslední doby se Nejvyšší soud obdobně k této otázce vyjádřil např. v usnesení ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2184/2020, rozsudku ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 1433/2020. Přiznanou základní částku proto soud nepovažuje za nepřiměřenou ani s ohledem na to, že stanovisko Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. Cpjn 206/2010 bylo vydáno již dne [datum].

40. Vypočtená základní částka ve výši [částka] byla ponížena o 40 % z důvodu složitosti původního řízení. Soud rovněž ponížil vypočtenou základní částku o 20 % z důvodu sdílené újmy žalobců. Při posouzení otázky sdílení újmy dovolací soud v minulosti judikoval, že při úvaze o snížení přiměřeného zadostiučinění z důvodu tohoto doplňkového kritéria je třeba vždy přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu a k tomu, zda sdílení nepřiměřené délky řízení odůvodňuje nižší výši zadostiučinění, nebo zda naopak význam předmětu řízení pro jednotlivé účastníky má za následek individuální nejistotu pociťovanou každým z nich (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 2922/2012, či ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 2531/2016). K tomu dále Ústavní soud doplnil v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3369/17, že koncept sdílené újmy lze použít zejména v situaci, kdy jednotliví poškození mohou objektivně vnímat odškodnění újmy každého z nich jako alespoň částečné odškodnění újmy vlastní (typicky se to týká osob příbuzných nebo společníků právnických osob). V projednávané věci přitom z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že účastníci původního řízení jsou osoby příbuzné, přičemž v rámci původního řízení jsou zastoupeni stejným právním zástupcem a v řízení postupovali koordinovaně. Podle soudu je tak namístě krátit vypočtenou základní částku z důvodu sdílené újmy. Soud naopak navýšil vypočtenou částku o 30 % z důvodu podílu soudu na délce původního řízení. K tomu soud zdůrazňuje, že nevolil vyšší navýšení v rámci kritéria podílu soudu, neboť je sice pravda, že původní řízení bylo stiženo průtahy a nekoncentrovaným postupem, avšak odškodňuje se celková délka řízení, tedy i období, v němž k průtahům či nečinnosti nedochází. K tomu se zdůrazňuje, že při posuzování přiměřenosti délky řízení a stanovení případného zadostiučinění v případě porušení práva na projednání věci v přiměřené době, je nutno se vyvarovat mechanické aplikace práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku. Nelze totiž zapomínat, že jde v těchto případech o posouzení vzniku nemajetkové újmy na straně poškozeného, tedy o posouzení kategorie objektivně jen obtížně zjistitelné a zcela jistě nespočítatelné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4539/2011). Soud dále navýšil v případě žalobkyně e) vypočtenou základní částku o 5 %, a to z důvodu vyššího významu původního řízení pro žalobkyni e) z důvodu jejího vyššího věku. Ve výsledku tak došlo k modifikaci základní částky v případě žalobců a), b), c) d), f), g) jejím ponížením o 30 % na [částka] a v případě žalobkyně e) jejím ponížením o 25 % na [částka].

41. K tomu soud dodává, že neshledal oporu pro postup pro výpočet částky odškodnění, jak navrhovala ve svém vyjádření žalovaná. Z judikatury Nejvyššího soudu totiž jednoznačně plyne, že dědici původního účastníka řízení, v němž došlo ke skutečnostem naplňujícím znak nepřiměřeně dlouze vedeného soudního řízení, obecně svědčí celková délka řízení, v němž se stal nástupcem původního účastníka (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3193/2020). Je sice pravda, že podle Nejvyššího soudu platí, že míru odškodnění nemajetkové újmy je pak nutno posuzovat individuálně s tím, že nemusí dosahovat stejné výše, jaké by dosahovalo v případě odškodnění původního účastníka řízení, a to třeba i tehdy, nebyla-li tato újma výjimečně vůbec sdílena, např. pro okolnosti nezájmu dědiců o zůstavitelovy záležitosti za jeho života. V projednávané věci přitom žalovaná žádné takovéto zvláštní okolnosti ani netvrdila. Pouze mechanicky vydělila vypočtenou částku počtem dědiců. Takovýto postup ovšem nemá oporu v ustálené judikatuře civilních soudů. Zdejší soud sice v obecné rovině rozumí potřebě žalované krátit vypočtenou základní částku s ohledem na měnící se počet osob v původním řízení, nicméně toho je možné dosáhnout pouze za použití kritéria sdílené újmy, nikoliv mechanickým dělení vypočtené částky.

42. S ohledem na to, že sama žalovaná dobrovolně plnila každému z žalobců a, b), c), d) částku [částka] soud výrokem I. tohoto rozsudku přiznal žalobcům zbývající částku [částka] a ve zbytku výrokem II. jejich žalobu zamítl. Pokud jde o žalobkyni e), jí žalovaná sama dobrovolně plnila částku [částka], pročež jí soud výrokem III. přiznal zbývající částku [částka] a ve zbytku výrokem IV. její žalobu zamítl. V případě žalobců f), g) sice soud dospěl k závěru, že i jejich nemajetkovou újmu by bylo namístě odškodnit částkou ve výši [částka], přičemž sama žalovaná dobrovolně plnila pouze částku 168 666,[právnická osoba], pročež by bylo lze uvažovat o tom, že by měli nárok na další odškodnění až do výše [částka], nicméně sami žalobci se domáhali pouze částky [částka]. Soud je přitom vázán žalobou (resp. výší přiměřeného zadostiučinění, kterého se žalobci domáhají) a nemůže žalobcům přisoudit více, nežli kolik sami požadují. Soud proto žalobcům f), g) přiznal výrokem V. pouze částku ve výši [částka].

43. Pokud jde o požadované úroky z prodlení, jak je uvedeno shora, dle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2060/2001 ze dne [datum], či sp. zn. 30 Cdo 2779/2012 ze dne [datum]).

44. Uplatněním ve smyslu § 15 odst. 2 OdpŠk je pak okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne [datum]. Po uplynutí 6 měsíční lhůty pak byla žalovaná v prodlení a bylo proto namístě přiznat úroky z prodlení v zákonné výši. V projednávané věci pak uplynula lhůta dne [datum]; v prodlení se tak žalovaná ocitla dne [datum]. Proto pokud žalobci požadovali úrok z prodlení v zákonné výši od [datum], soud tomuto požadavku v rozsahu přisouzených částek vyhověl (výroky I., III. a V.). Samotné úroky z prodlení (resp. jejich výše) jsou odůvodněny § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (jakož i související judikaturou - srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2060/2001 ze dne [datum], či sp. zn. 30 Cdo 2779/2012 ze dne [datum]).

45. Výrok VI. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

46. Náklady řízení žalobců sestávají ze zaplaceného soudního poplatku, kdy každý žalobce zaplatil [částka] a odměny za právní zastoupení dle § 7 bod č. [hodnota] ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka [částka] (z tarifní hodnoty [částka]), přičemž daná částka byla v souladu s § 12 odst. 4 advokátního tarifu ponížena o 20%, tj. odměna za jeden úkon ve vztahu k 1 žalobci činí [částka].

47. V daném případě byly provedeny v případě každého z žalobců 3 úkony právní služby. Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby a (iii) účast na jednání dne [datum]. Dále žalobcům náleží náhrada za 3 režijní paušály po [částka] dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. [částka]. Celková částka nákladů na právní zastoupení každého z žalobců tak činí [částka] (právní zástupce žalobců není plátcem DPH) + 2 000 soudní poplatek (tj. celkem [částka]). Žalobcům proto náleží na náhradě nákladů částka 7 x [částka], celkem tedy [částka] (srov. výrok V.).

48. Lhůta k plnění byla ve výrocích I., III., V. a VI. tohoto rozsudku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí. Náklady byly přisouzeny na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení