37 C 6/2025 - 148

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Původní žalobce [jméno FO] se po žalované domáhal shora uvedené částky. V žalobě tvrdil, že původní žalobce a žalovaná jsou bývalými partnery, rodiči společných dětí. Dne [datum] původní žalobce obdržel od žalované e-mailovou žádost o zapůjčení částky [částka], když tato mu avizovala své finanční obtíže a potřebu je řešit. Žalovaná avizovala, že by se jednalo o zápůjčku maximálně na rok – úhrada ve dvou splátkách po 6 měsících. Původní žalobce zareagoval tak, že žalované finanční prostředky v částce [částka] bezhotovostně dne [datum] zaslal na její účet, a to ze svého účtu č. [č. účtu] na účet žalované č. [č. účtu]. Bohužel původní žalobce následně v omylu – měl za to, že finance z jeho účtu neodešly – učinil druhý identický příkaz k úhradě a takto žalované nedopatřením - omylem odeslal druhou částku [částka], a to dne [datum]. Původní žalobce se snažil se žalovanou nastalou situaci řešit, navrhoval různé varianty řešení. Na předžalobní upomínku a jiné upomínky žalovaná nereagovala. Žalobkyně dále uvedla, že [jméno FO] smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] celou pohledávku, která je předmětem tohoto sporu, postoupil na žalobkyni. Pokud tedy následně dne [datum] měl uzavřít se žalovanou dohodou o narovnání, kde se v podstatě vzdává svých nároků vůči ní, je tato dohoda neplatná. Dále uvedla, že p. [jméno FO] měl a má veškeré nároky svých dětí plně vyřešeny a vyrovnány, a že tedy nebyl dán důvod, aby uhradil v daném směru další [částka] žalované. Úroky z prodlení ročně v zákonné výši požadovala žalobkyně od [datum].

2. Žalovaná v reakci na žalobu uvedla, že s původním žalobcem uzavřela dohodu o narovnání. Dále uvedla, že poskytnuté finanční prostředky byly určeny jako dar sloužící na úhrady nákladů jejich společným dětem. Jediným důvodem, proč je pan [jméno FO] původně po ní požadoval vrátit, byla jeho opětovně tíživá finanční situace. Že je původně nechtěl po žalované vymáhat a nechtěl na ní podat žalobu svědčí i to, že mezi první žádostí o vrácení finančních prostředků, která byla navíc zaslána ještě panem [jméno FO] a oficiální výzvou již právního zástupce pana [jméno FO] (nyní právního zástupce žalobkyně) uplynul celý rok. Stejně tak o tom svědčí to, že mezi první výzvou právního zástupce a podáním žaloby uplynulo dalších 10 měsíců. Pokud by skutečným úmyslem pana [jméno FO], neovlivněným jeho nemocí a jeho současnou tíživou finanční situací, bylo vymáhat finanční prostředky po matce jejich tří dětí, tak by žalobu podal hned a neotálel by téměř dva roky. Navíc pan [jméno FO] v té době nebyl zaléčen se svou nemocí a byl velmi nestabilní. Ohledně postoupení pohledávky z původního žalobce na žalobkyni žalovaná uvedla, že se jedná o účelovou smlouvu, od které původní žalobce odstoupil. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť žalobkyně není aktivně legitimována.

3. Usnesením ze dne [datum], č. j. 37 C 6/2025-54, soud připustil namísto původního žalobce [jméno FO], nar. [datum], společnost [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně], neboť původní žalobce prokázal, že po zahájení řízení došlo k přechodu práv původního žalobce na nabyvatele práv [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně], sídlem [Adresa žalobkyně], a to s právními účinky ke dni [datum].

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

5. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že [jméno FO] převedl žalované dne [datum] na její účet částku [částka] a pak dále [datum] částku [částka].

6. Z nesporných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že první částka [částka] byla zaslána [jméno FO] na účet žalované na základě smlouvy o zápůjčce a zároveň si dohodla s panem [jméno FO], že mu toto částku vrátí za jeden rok ve dvou splátkách.

7. Z nesporných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že druhá částka ve výši [částka] zaslaná dne [datum] byla převedena na její účet omylem, tj. že došlo v tomto rozsahu k bezdůvodnému obohacení žalované.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] (včetně doručenky) soud zjistil, že společnost [Jméno žalobkyně]. informovala žalovanou svým přípisem ze dne [datum] o tom, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou jako dlužníkem ve výši [částka] s tím, že tato pohledávka je předmětem soudního sporu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 37 C 6/2025. Tento přípis byl žalované odeslán téhož dne.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky soud zjistil, že dne [datum] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky mezi [jméno FO] a společností [Jméno žalobkyně]. Tato smlouva o postoupení pohledávky se týká zápůjčky ze dne [datum] ve výši [částka] a dále nároků na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka]. Oba nároky jsou uplatněny u Obvodního soudu pro [adresa] a řízení je aktuálně ve fázi uhrazení vyměřeného soudního poplatku ve výši [částka].

10. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že zná právního zástupce žalobkyně, že jej zastupoval přibližně od léta roku 2022. Tento vztah považuje za standardní vztah klienta a advokáta. Pokud jde o jednatele žalobkyně, pana [jméno FO], tak toho svědek zná od přibližně roku 1993. Svědek uvádí, že s panem [jméno FO] podnikali, pak bylo období, kdy se velmi dlouho neviděli, a dále pak svědek kontaktoval pana [jméno FO] v roce 2021, kdy ho žádal o pomoc s prodejem svého bytu. Dále, pokud jde o žalovanou, tak svědek uvádí, že žalovanou zná jako matku svých třech dětí. S žalovanou spolu nežijí od roku 2012. Později došlo ještě k nějakému pokusu o obnovení jejich partnerského soužití, kdy se střídala období, kdy ten jejich vztah byl více či méně vyhrocený. Svědek uvedl, že jej jednatel žalobkyně [jméno FO] poučil před výslechem v tom slova smyslu, že pokud žalobkyně vyhraje projednávanou věc, tak mu bude plněno z vedlejší smlouvy. Pokud nikoliv, žalobce nedostane ničeho. Pokud jde o právního zástupce žalované, tak svědek uvádí, že toho zná jako koncipienta paní [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že s ním jednal v rámci jednání, které se týkala narovnání stran otázky výživného k jeho třem dětem. Dále uvedl, že v říjnu 2022 dostal email od žalované „prosím pomoz mi, potřebuji [částka]“. Svědek vypověděl, že tuto zprávu četl před půlnocí, říkal si: „Já už to nechci ani číst“, podle toho co je tam napsané tady od žalované a rovnou to odeslal a za 5 minut - bylo to kolem půlnoci – a za dalších 10 minut si říkal: „odeslal jsem to?“ Radši to zkontroluji. Svědek zjistil, že částku neodeslal a poslal jí proto znovu. Došlo nicméně k nedorozumění. Druhý den požadoval omylem zaslaných [částka] vrátit. Pak teda bylo roky dohadování o tom, co vrátit a nevrátit. Poté co na žalované ničeho nevymohl dobrovolně, podal žalobu, ale zjistil, že nemá finanční prostředky na úhradu soudního poplatku za žalobu. Proto postoupil svou pohledávku vymáhanou v rámci zdejšího řízení na žalobkyni. Po podepsání smlouvy o postoupení si uvědomil, že z vymožených peněz po postoupení nic nemusí dostat jeho děti, když se se svědkem něco stane. Následně uzavřel, ač nerad, neboť běžně nepodepisuje něco, co není pravda, dohodu o narovnání, že částku, jež je předmětem zdejšího řízení, uhradil na výživu dětí. Na otázku, jaký byl motiv převodu peněz na žalovanou, svědek uvedl, protože si to mohl dovolit, a protože se zná a ví, že je marnotratný. Na dotaz, proč požádal o vrácení peněz s tak velkým časovým odstupem svědek uvedl, že mu začaly docházet finanční prostředky, pročež požádal žalovanou o vrácení alespoň částky [částka], ale nevzpomene si přesně kdy, má pocit, že to bylo na jaře, protože bylo teplo. Dále svědek uvedl, že email nedočetl celý, že viděl jen žádost o zapůjčení [částka] od žalované a v ten moment jednal, nečetl tu část, že je to na období roku. Dále svědek uvedl, že převáděl částky s úmyslem, že je bude chtít vrátit zpátky. Dále svědek uvedl, že dohodu o narovnání nepodepisoval s úmyslem, že se chce vzdát nějakých svých nároků, ale chtěl zvrátit to postoupení, ke kterému došlo. Svědek uvedl, že má bipolární poruchu a problémy s marnotratností a s pamětí, proto se zápůjčkou poskytnuté žalované v určité míře pojistil, že peníze nerozhází. Na otázku, proč v žalobě chce celý 1 milion Kč, když původně chtěl vrátit jen [částka], svědek uvedl, že ho to nenapadlo, že to takto jde. Co se týče protiplnění za postoupení pohledávky žalobkyni, tak svědek uvedl, že byl zaplacený soudní poplatek a nějakých [částka] a nějakých 10 obědů, v řádu [částka]. Dále svědek uvedl, že si vzpomněl, že peníze žádal zpátky v létě roku 2023 a v únoru 2023, když byl v [Anonymizováno] na letišti. Dále svědek uvedl, že není soudně omezený na svéprávnosti. Na závěr svědek zdůraznil, že částka, jež je předmětem tohoto řízení, není součástí žádného daru.

11. Soud zhodnotil výpověď svědka [jméno FO] jako věrohodnou. Je sice pravda, že svědek vypověděl, že je bývalým partnerem žalované a má s ní společné děti a že zná i jednatele žalobkyně coby svého bývalého obchodního partnera. Nicméně pouze na základě této skutečnosti nelze svědeckou výpověď znevěrohodnit (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 32 Cdo 2795/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 21 Cdo 731/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 21 Cdo 360/2006). Ve výpovědi svědka přitom nelze nalézt rozpory. Svědek vypovídal spontánně. Soudu rovněž nejsou známy žádné jiné skutečnosti způsobilé zpochybnit věrohodnost svědecké výpovědi.

12. Z přípisu ze dne [datum] včetně doručenky soud zjistil, že dne [datum] se obrátil advokát pana [jméno FO] na žalovanou s žádostí o plnění částky [částka].

13. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že se dne [datum] advokát [jméno FO] obrátil na žalovanou s žádostí o vrácení, respektive zaplacení částky [částka].

14. Z přípisu ze dne [datum] včetně doručenky soud zjistil, že přípisem ze dne [datum] se obrátil advokát pana [jméno FO] na žalovanou s žádostí o [částka] s tím, že se mělo jednat o vrácení zápůjčky poskytnuté dne [datum] a dále vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka].

15. Z emailové komunikace z [datum] soud zjistil, že emailovou zprávou ze dne [datum] se pan [jméno FO] obrátil na žalovanou s tím, že v této zprávě píše, že by se rád dohodl na oboustranně přijatelných podmínkách vrácení půjčky 2x [částka], kterou bezodkladně poskytl v listopadu roku 2022. Uvádí k tomu, že ho napadají 2 scénáře: Dohodnou se a uskuteční se postupné vrácení celé částky. Stane se vlastníkem adekvátních částí nemovitosti, kterou zakoupí. [jméno FO] se nestane, žalovaná bude dělat, že tento mail je zlý sen. [jméno FO] rovněž uvádí, že posílá pro pořádek kroku svému právnímu zástupci, [tituly před jménem] [jméno FO]. Zdraví z [Anonymizováno].

16. Z emailové komunikace ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná napsala emailovou zprávu následujícího znění: „Ahoj [jméno FO], zdravím do [Anonymizováno]. Nejsem schopna teď dělat jakékoliv kroky, protože se snažím držet náklady a nevím, kde budeme bydlet od května 2023. Nájmy větších bytů, kam bychom se vešli jsou v současné chvíli mimo. Nemůžu si dovolit platit ani [částka] + poplatky a energie a hypotéku mi nedají, protože nemám čím ručit. A když začnu životní náklady platit z peněz co dostaly děti, nezbyde brzy nic.“ 17. Z emailové komunikace ze dne [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že právní zástupce doktor [Anonymizováno] ve dnech [datum], [datum] a [datum] opakovaně zasílal žalované scany přípisů, kterými žádal o vrácení [částka], respektive předžalobní upomínky dle § 142 o.s.ř.

18. Z podstatného obsahu výpisů z účtu vedeného u [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že z účtu č. [č. účtu] odešla ve dnech [datum] a [datum] částka 2x [částka] na účet č. [č. účtu].

19. Z podstatného obsahu emailové komunikace z [datum] soud zjistil, že dne [datum] se žalovaná obrátila na pana [jméno FO] s žádostí o půjčku s tím, že uvádí, že má za poslední roky vyšší dluh u OZP a ČSSZ. Žalovaná uvádí, že doufala, že se jí podaří domluvit na splátkách, ale bohužel se jí to zatím nepovedlo a další termín pro jednání u ČSSZ je až [datum]. Žalovaná uvádí, že je to pro ni stres, protože peníze, které od něho získali, vložila dětem na termínované účty tak, aby je neutrácely a zůstalo co nejvíce dětem na studia a jako start do života. Tím, že jsou zaplacené školy, a protože má žalovaná teď větší měsíční náklady, tak je schopna to měsíčně splácet z příjmů. Sice neví, jak to bude dál a kde bude od dubna 2023, ale žalovaná věří, že to vyřeší. Žalovaná uvádí, že nechce, aby jí pan [jméno FO] víc dával, ale pomohlo by jí, kdyby jí půjčil do [částka] maximálně na období 1 roku. Žalovaná dále uvádí, že by to vrátila ve dvou splátkách po šesti měsících. Žalovaná dále zdůrazňuje, že děti o situaci s dluhy nevědí. Nechtěla je tím zatěžovat. Žijí v tom, že mají k dispozici prostředky pro klidnější život.

20. Z podstatného obsahu dohody o narovnání soud zjistil, že dne [datum] podepsala žalovaná a pan [jméno FO] dohodu o narovnání. V této dohodě se píše, že pan [jméno FO] zaslal na bankovní účet paní [jméno FO] dne [datum] dvě platby po [částka], celkem tedy [částka]. V roce 2023 pak pan [jméno FO] zaslal paní [jméno FO] předžalobní výzvu a žádal ji o vrácení těchto prostředků. Následně na paní [jméno FO] podal žalobu a domáhá se této částky soudní cestou, a to jednak z titulu zápůjčky a jednak z titulu bezdůvodného obohacení. Řízení je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 37 C 6/2025. V této dohodě je dále uvedeno, že paní [jméno FO] a pan [jméno FO] konstatují, že kromě tvrzených nároků v této dohodě uvedené nemají vůči sobě navzájem jakékoliv jiné nároky vzniklé z titulu zápůjčky či bezdůvodného obohacení. Dále se v této dohodě praví, že pan [jméno FO] potvrzuje, že uhradil paní [jméno FO] částku [částka] na výživné jejich nezletilých dětí a nebude tuto částku požadovat po paní [jméno FO] zpět a nebude na ní uplatňovat žádné další nároky z titulu zápůjčky či bezdůvodného obohacení. [jméno FO] se rovněž zavázal, že vezme zpět žalobu v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 37 C 6/2025.

21. Další dokazování soud neprováděl, neboť má za, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně. K tomu soud zdůrazňuje, že část důkazů neprovedl s ohledem na to, že některá tvrzení nebyla mezi účastníky řízení sporná. Část důkazů soud neprovedl pro jejich nadbytečnost (odůvodnění viz níže).

22. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

23. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

24. Předně je třeba říct, že má soud za prokázané (a mezi stranami o tom ani nebylo sporu), že došlo k převodu peněžitých částek z účtu [jméno FO] (postupitele) na účet žalované, a to ve dvou platbách, konkrétně dne [datum] byla převedena částka ve výši [částka] dále dne [datum] částka [částka]. Na základě chování [jméno FO] i z jeho svědecké výpovědi lze přitom jednoznačně usoudit, že úmyslem pana [jméno FO] bylo částku [částka] zapůjčit žalované s tím, že druhá částka [částka] byla žalované zaslána omylem. Tuto skutečnost dokládá také chování [jméno FO] na letišti v [Anonymizováno] v roce 2023, kde požadoval po žalované vrácení předmětných částek. Na tuto skutečnost nemůže mít vliv ani to, že se chtěl [jméno FO] smírně dohodnout tak, že si [částka] ponechá, neboť toto bylo podmíněno tím, že žalovaná [částka] vrátí. K žádnému plnění však ze strany žalované nedošlo. Soud na tomto místě zdůrazňuje, že právní úprava OZ opouští – jak vyplývá i z důvodové zprávy k tomuto zákonu – důraz na formální hledisko projevu, typický pro předchozí občanský zákoník, a klade větší důraz na hledisko skutečné vůle jednajících osob (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 21 Cdo 2567/2022, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 21 Cdo 1929/2021).

25. Z uvedených skutečností jednoznačně vyplývá, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce ohledně zaslané částky [částka] s tím, že v rozsahu částky dalších [částka] došlo k bezdůvodnému obohacení žalované na úkor tehdejšího věřitele – [jméno FO]. O tom koneckonců nebylo ani mezi účastníky řízení sporu. S ohledem na shora popsaná ustanovení OZ lze tak jistě dojít k závěru, že částku [částka] poskytnutou žalované z titulu zápůjčky je žalovaná povinna žalobkyni coby postupníkovi pohledávky vrátit (ve smyslu § 2390 OZ). Rovněž je žalovaná povinna žalobkyni vrátit to, oč se nedůvodně obohatila, tedy částku [částka] (ve smyslu § 2991 OZ). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

26. Na právní posouzení případu nemá vliv ani skutečnost, že dne [datum] podepsali [jméno FO] a žalovaná dohodu o narovnání, kde se především uvádí, že částka, jež je předmětem zdejšího řízení, je určena na výživné jejich dětí a nebude na žalované uplatňovat žádné další nároky z titulu zápůjčky či bezdůvodného obohacení. V té době totiž byla pohledávka [jméno FO] platně postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy ze dne [datum]. Přitom stále platí stará římskoprávní zásada, že nikdo nemůže převést víc práv, než má (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4280/2009). Jinými slovy, [jméno FO] nemohl platně uzavřít dohodu o narovnání ohledně pohledávky, kterou již nedisponoval. Také je třeba zdůraznit, že i sám [jméno FO] při svém výslechu uvedl, že dohodu o narovnání nepodepisoval s úmyslem, že se chce vzdát nějakých svých nároků, ale chtěl zvrátit to postoupení, ke kterému došlo.

27. Dále soud uvádí, že v projednávané věci je také nerozhodná argumentace strany žalované, že dne [datum] mělo dojít k odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávky ze strany pana [jméno FO]. Ve vztahu mezi postupníkem a dlužníkem totiž není platnost postoupení právně významná. Oznámí-li tedy postupitel dlužníku, že pohledávku postoupil postupníku, vyvolá tento notifikační úkon zamýšlené právní důsledky (týkající se osoby oprávněné přijmout plnění) i tehdy, jestliže k postoupení vůbec nedošlo, nebo byla-li smlouva o postoupení pohledávky neplatná (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 2945/2022).

28. Pro úplnost soud poznamenává, že na právní posouzení nemá vliv ani zdravotní stav postupníka [jméno FO], který trpí bipolární poruchou. Je třeba zdůraznit, že na svéprávnosti může člověka omezit jen soud. [jméno FO] se s bipolární poruchou dlouhodobě léčí, přičemž z provedeného dokazování je zjevné, že k omezení jeho svéprávnosti doposud nedošlo. Je sice pravda, že platnost právního jednání může být ovlivněna přechodnou chorobou, pokud tato choroba omezuje nebo ruší schopnost osoby projevit svobodnou a vážnou vůli (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 23 Cdo 3870/2023). Nicméně v projednávané věci je lhostejné, zdali bylo právní jednání v podobě zápůjčky platné či neplatné, neboť v každém případě by byla žalovaná povinna vrátit celou částku ve výši [částka] (z titulu vydání bezdůvodného obohacení). Nadto bylo uzavření zápůjčky mezi stranami nesporné. Soud proto neprováděl navržené důkazy k otázce zdravotního stavu žalobce.

29. Ohledně úroků z prodlení je třeba říct, že žalovaná požádala zapůjčit od [jméno FO] částku [částka] na období 1 roku. Již [datum] se [jméno FO] obrátil na žalovanou s tím, že chce částku 2x 500 000 vrátit, tedy vyzval dlužníka k tomu, aby plnil bez zbytečného odkladu. K časovému určení lhůty „bez zbytečného odkladu“ lze i s využitím dosavadní judikatury k výkladu tohoto pojmu uzavřít, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. V každém konkrétním případě je třeba vždy zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily. Zásadně jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku, přičemž v praxi je nutno tento pojem vykládat podle konkrétních okolností případu v závislosti na účelu, který chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci takto určené lhůty dosáhnout (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 29 ICdo 82/2019).

30. V poměrech projednávané věci žalobkyně požaduje úroky z prodlení až ode dne [datum], tedy po uplynutí sjednaného ročního období splacení zápůjčky. Ohledně bezdůvodného obohacení ve výši [částka] byla žalovaná ve smyslu § 1958 odst. 2 OZ povinna plnit bez zbytečného odkladu již v únoru roku 2023. Opět však platí, že i z této částky požaduje žalobkyně úroky z prodlení v zákonné výši až od [datum]. Přitom platí dispoziční zásada civilního řízení. Soud tedy i v části požadovaných úroků z prodlení v zákonné výši plně vyhověl.

31. O nákladech řízení rozhodl soud dle 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož byla žalobkyně ve věci úspěšná v celém rozsahu, byla jí přiznána plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), ve znění do [datum], z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) AT [příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby] a z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby, jež jsou uvedeny v § 11 odst. 1 písm. d) a g) AT [sepis vyjádření ke stavu věci a dokazování ze dne [datum] na výzvu soudu, účast u soudního jednání dne [datum], účast u soudního jednání dne [datum]] včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 AT ve znění do [datum] a tří paušálních náhrad výdajů po [částka] podle § 13 odst. 4 AT (v účinném znění) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21% z částky [částka] ve výši [částka]. Soud tak celkově přiznal náhradu nákladů žalobkyni ve výši [částka]. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

32. Soud pro úplnost uvádí, že nepřiznal náhradu nákladů žalobkyni za úkon právní služby „návrh na změnu účastníka podle § 107a o.s.ř. ze dne [datum]“, neboť takový návrh nelze podřadit pod některý z úkonu v AT, přičemž se nejedná ani o úkon ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 2 Cdon 484/97) nebo úkon, který lze analogicky podřadit pod některý z úkonů v AT.

33. Výše přiznané náhrady nákladů řízení je odůvodněna čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb., kterou se mění AT, podle níž za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Přitom platí, že úkony příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka a sepis žaloby, byly učiněny před účinností novely AT.

34. Lhůta k plnění byla ve výroku I. a II. tohoto rozsudku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody.

Poučení