37 C 75/2020-255

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa], o zaplacení 857 422 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 27 000 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 18 000 Kč, zamítá.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 113 336 Kč, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 140 000 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 360 000 Kč, zamítá.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 199 086 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobce je povinen na účet [název soudu] doplatek soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 105 194 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení částky 857 422 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši. Svůj nárok do výše 113 336 Kč s příslušenstvím přitom opíral o tvrzený nesprávný úřední postup, resp. nepřiměřenou délku trestního řízení vedeného u [název soudu] (dále též„ MS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“), když požadovaná částka měla představovat přiměřené zadostiučiněné, kterého by se mu mělo dostat za způsobenou nemajetkovou újmu. Dále svůj nárok do výše 500 000 Kč s příslušenstvím opíral o tvrzené nezákonné rozhodnutí usnesení Policie ČR, Útvar korupce a finanční kriminality, Služba kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále též„ usnesení ze dne [datum]“), když požadovaná částka představovala přiměřené zadostiučiněné, kterého by se mu mělo dostat za způsobenou nemajetkovou újmu. Svůj nárok co do výše 45 000 Kč a 199 086 Kč rovněž opíral o nezákonné rozhodnutí, když částky 45 000 Kč s příslušenstvím se domáhal coby přiměřeného zadostiučinění za dobu omezení osobní svobody vzetím do vazby a částky 199 086 Kč se domáhal coby náhrady majetkové újmy spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu v rámci původního řízení.

2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá v posouzení důvodnosti nároků žalobce, resp. posouzení naplnění podmínek vyžadovaných zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) pro dovození odpovědnosti žalované a popř. v otázce posouzení výše přiměřeného zadostiučinění, které by žalobci mělo náležet.

II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření

3. Žalobce ve svých podáních uváděl, že byl nezákonně trestně stíhán, kdy mu hrozil trest odnětí svobody až v délce 12 let. K tomu zdůrazňoval, že toto trestní stíhání bylo velmi silně medializováno.

4. K náhradě nemajetkové újmy způsobené vzetím do vazby žalobce uváděl, že byl na osobní svobodě omezen od [datum] do [datum]. Přitom byl odloučen od své rody, nemohl realizovat docházku do školy a nemohl realizovat svůj soukromý život.

5. K náhradě nemajetkové újmy způsobené délkou nezákonného trestního stíhání žalobce uvedl, že původní řízení bylo zahájeno dne [datum] a skončeno dne [datum]. Délka trestního stíhání přitom nebyla způsobena žalobcem. Délku původního řízení přitom dle žalobce nelze ospravedlnit složitostí věci. Podle žalobce nemělo vůbec dojít k podání obžaloby.

6. K náhradě nemajetkové újmy způsobené samotným nezákonným trestním stíháním žalobce uvedl následující. Předně žalobce poukazoval na délku svého trestního stíhání. Dále zdůrazňoval, že mu hrozil trest odnětí svobody až v délce trvání 12 let. Dále dotvrdil následující dopady nezákonného trestního stíhání do svého života.

7. Zaprvé, žalobce tvrdil, že v průběhu trestního stíhání měl zajištěny nemovitosti a peněžní prostředky na všech bankovních účtech; byl ponechán bez jakýchkoliv prostředků, ačkoliv se musel starat nejen o sebe, ale zejména o svou rodinu. V této souvislosti poukazoval na skutečnost, že jeho manželka byla na rodičovské a byla na něm zcela finančně závislá. Zadruhé, žalobce poukazoval na medializaci dotčené trestní věci. Zatřetí, žalobce byl stíhání jako příslušník celní správy ČR a byl postaven mimo službu. Trestní stíhání znamenalo zásadní zlom v jeho kariéře, byl zproštěn služby a jeho kariérní život bude navždy poznamenán trestním stíhání. Mělo mu být dokonce naznačeno, že nemá počítat s povýšením kvůli svému trestnímu stíhání. Začtvrté, žalobce poukazoval na dopady nezákonného trestního stíhání do svého psychického zdraví. Žalobce měl trpět častými stavy úzkosti a duševního stresu. Zapáté, žalobce měl čelit společenskému odsouzení; reputace a pověst žalobce byla nezákonným trestním stíháním zcela zásadně porušena a jen těžko ji napravuje. O trestním stíhání věděli všichni jeho nejbližší kolegové a přátelé a sousedé i další obyvatelé [obec] ve [územní celek] O žalobci se začaly šířit drby, že je zločinec a přijímá jako člen celní správy úplatky. Sousedé ho přestali zdravit a přestali se s ním vídat. Jeho syn byl terčem posměšných, ironických či negativních poznámek a nejednou se stalo, že opustil školu s pláčem. Sousedé a přátelé, kteří se od něho odvrátili, s ním nejsou dodnes ve styku.

8. Žalobce se domáhal (po upřesnění na jednání dne [datum]) zaplacení následujících úkonů obhajoby: Datum; Úkon; Počet úkonů dle advokátního tarifu [datum]; převzetí a porada; 1; [datum]; výslech obviněného [celé jméno žalobce]; 1; [datum]; výslech obviněného [příjmení]; 1; [datum]; výslech obviněného [příjmení]; 2; [datum]; stížnost proti usnesení o vzetí do vazby; 1; [datum]; výslech [příjmení]; 1; [datum]; výslech [celé jméno žalobce]; 1; [datum]; výslech [příjmení]; 1; [datum]; výslech [příjmení]; 1; [datum]; výslech [jméno] [příjmení]; 1; [datum]; výslech svědkyně [příjmení]; 2; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 3; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 2; [datum]; výslech svědkyně [příjmení]; 2; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 2; [datum]; výslech svědkyně [příjmení]; 1; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 2; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1; [datum]; výslech [celé jméno žalobce]; 2; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 2; [datum]; výslech [příjmení]; 1; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 2; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; [datum]; účast na hlavním líčení; 4; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; [datum]; účast na hlavním líčení; 4; [datum]; účast na hlavním líčení; 6; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; [datum]; účast na hlavním líčení; 1; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; [datum]; účast na hlavním líčení; 4; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; [datum]; účast na hlavním líčení; 1; [datum]; účast na hlavním líčení; 1; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; [datum]; účast na hlavním líčení; 4; [datum]; účast na hlavním líčení; 1; [datum]; účast na hlavním líčení; 1; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; [datum]; veřejné zasedání; 2; [datum]; veřejné zasedání; 1; [datum]; veřejné zasedání; 1; 9. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. K nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené délkou trestního stíhání uvedla, že délku trestního stíhání nelze hodnotit jako nepřiměřenou. K nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené vazbou uvedla, že žalobce vznik této újmy nijak neprokázal. Stejnou argumentaci uvedla i k nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené samotným nezákonným trestním stíháním. K nároku na náhradu škody v podobě nákladů vynaložených na obhajobu uvedla, že sporuje vykonání všech úkonů právní služby, jakož i účelnost těchto úkonů (aniž by blíže svoji argumentaci specifikovala). Navrhla proto, aby byla žaloba zamítnuta.

III. Skutková zjištění

10. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce dne [datum] uplatnil u žalované nárok na náhradu újmy z důvodu a ve výši jako v podané žalobě.

11. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

12. Ze spisu vedeného u [název soudu] vedeného pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobce byl stíhán jako osoba bezúhonná pro zvlášť závažný zločin účastni na organizované zločinecké skupině podle § 361 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ trestní zákoník“), dále zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, dále zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a, c) a odst. 3 písm. b) trestního zákoníku a zvlášť závažný zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, odst. 4 písm. a), b) trestního zákoníku. Žalobci hrozil trest odnětí svobody až v délce 12 let. Žalobce byl pravomocně zproštěn obžaloby rozhodnutím [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Žalobce byl zproštěn podle § 226 písm. b) trestního řádu.

13. Dále ze spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující: Usnesením ze dne [datum] zahájeno trestní stíhání vůči [celé jméno žalobce] (převzal [datum]). Usnesením ze dne [datum] zahájeno další trestní stíhání vůči [celé jméno žalobce] (převzal [datum]). Podáním ze dne [datum] podána stížnost proti usnesení ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] zamítnuta stížnost proti usnesení o zahájení TS ze dne [datum]. Dne [datum] podána žádost s předchozím souhlasem se zadržením. Souhlas udělen dne [datum]. Dne [datum] vydán příkaz k propuštění (mezi nimi nikoli [celé jméno žalobce]). Dne [datum] byl [celé jméno žalobce] zadržen a vyslýchán. Výslechy obviněných konány ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] (prodleva mezi výslechy 2 roky často kvůli přerušení a pokračování, aby byly vyslýchanému předestřeny další důkazy). Výslechy svědků konány ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Dohromady dle obsahu spisu ve svazku 1 vyslechnuto 63 svědků. V květnu [rok] prováděny prohlídky. Usnesením ze dne [datum] vydán návrh na vzetí [celé jméno žalobce] do vazby. Usnesením OS P8 ze dne [datum] [celé jméno žalobce] vzat do vazby. Usnesením MS v [obec] ze dne [datum] usnesení OS P8 ze dne [datum] zrušeno a [celé jméno žalobce] propuštěn z vazby. Dne [datum] zažádáno odborné vyjádření v oboru kriminalistika odvětví technické zkoumání dokladů a písemností viz další věta (lhůta do [datum]). Dne [datum] podáno odborné vyjádření Kriminalistickým ústavem PČR jako znalecký ústav v oboru elektrotechnika, chemie, kriminalistika, písmoznalectví a strojírenství. Dne [datum] a [datum] zmíněný znalecký ústav opět požádán o odborné vyjádření (lhůta do 25. 4., č. l. 2828 respektive [datum]). Dne [datum] doplněna žádost o odb. vyjádření. Dne [datum] dodáno odb. vyjádření. Dne [datum] přibrán znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], obor kriminalistika, specializace analýza dat a zkoumání nosičů dat v trestní věci. Posudek dodán dne [datum]. Dne [datum] přibrán znalec prof. [jméno] [příjmení] k podání zp z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika v trestní věci, doplněno [datum]. Dne [datum] přibrán znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] k podání zp z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika v trestní věci. Dne [datum] přibrán znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] k podání zp z odvětví výpočetní technika v trestní věci. Dne [datum] přibrán znalec [příjmení] [jméno] [jméno] k podání zp z oboru kriminalistika, kriminalistická počítačová expertiza v trestní věci, [datum] doplněn zp, [datum] doplněno podruhé, [datum] doplněno potřetí, [datum] doplněno počtvrté, [datum] doplněno popáté, [datum] doplněno pošesté, [datum] doplněno posedmé, [datum] doplněno poosmé, [datum] doplněno podeváté. Dne [datum] zažádáno Kriminalistický ústav [obec] k odbornému vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví technické zkoumání dokladů a písemností, odborné vyjádření dodáno. Dne [datum] zažádáno o odborné vyjádření Kriminalistický ústav [obec] PČR z oboru kriminalistika odvětví technické zkoumání dokladů a písemností. Dne [datum] podána žádost o odborné vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví daktyloskopie Kriminalistickému ústavu [obec], dodáno dne [datum], [datum], [datum] (z odvětví daktyloskopie a genetika). Tlumočníci přibráni ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Dne [datum] vydán návrh na vyžádání právní pomoci cizích států, [datum] doplněno. Poslední odposlechy a sledování ukončeny v květnu 2013. Usnesením ze dne [datum] zajištěny peněžní prostředky 2 000 000 na každém jednotlivém účtu [celé jméno žalobce] [datum] podána stížnost proti rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků. Usnesením ze dne [datum] zrušeno zajištění peněžních prostředků (č. l. 9 792). Dne [datum] podána stížnost ze strany [příjmení] [příjmení] (manželka [celé jméno žalobce]). Usnesením ze dne [datum] zrušeno zajištění peněžních prostředků na účtu banky. Dne [datum] nahlížel do spisu JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], koncipient JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno], obhájce [celé jméno žalobce] (č. l. 10 140). Dne [datum] došlo na policii vyrozumění VSZ o tom, že návrh na zastavení TS je předčasný. Dne [datum] došel na VSZ v [obec] návrh na podání obžaloby. Usnesením ze dne [datum] vráceny [celé jméno žalobce] zajištěné věci při domovní prohlídce ze dne [datum] (jen listiny). Sdělením ze dne [datum] (č. l. [číslo]) bylo sděleno, že se obžalobu nepodařilo vypracovat, když delší doba potřebná k jejímu dokončení je způsobena rozsáhlostí věci, počtem obviněných převážně vietnamské národnosti i značným objemem předloženého vyšetřovacího spisu a příloh. Rovněž shrnuto, že dne [datum] byl podán návrh na zastavení TS [celé jméno žalobce] advokátem [příjmení], dne [datum] umožněn všem advokátům studovat spis, a že dne [datum] byl taktéž podán návrh na zastavení TS. Sdělením VSZ ze dne [datum] (č. l. 11 514) sděleno, že [datum] zajištěny peněžní prostředky, stížnost podaná [datum] postoupena [název soudu]. Dne [datum] podána obžaloba na MS v [obec]. Dne [datum] zažádal [příjmení] o zaslání obžaloby. Dne [datum] navrhl [příjmení] předběžné projednání obžaloby. Hlavní líčení konáno dny 6. - [datum] a 11. – [datum]. Dne [datum] hlavní líčení odročeno na 1. – [datum] a 6. – [datum]. Usnesením ze dne [datum] zajištěno [celé jméno žalobce] 6 000 (bez čísla listu, před 12 271). Usnesením ze dne [datum] přiznáno svědečné [jméno] [příjmení]. Dne [datum] konáno hlavní líčení (č. l. 13 070). Dne [datum] konáno hlavní líčení (13 078). Dne [datum] HL (13 112). Dne [datum] HL (13 121). Dne [datum] HL odročeno na dny 3. – [datum]. Dne [datum] konáno HL (13 589). Dne [datum] konáno HL JUDr. [jméno] [příjmení] v zastoupení [příjmení] (13 610). Dne [datum] HL (13 625) i. s . Svoboda. Dne [datum] HL (13 634) i. s . Mgr. [jméno] [příjmení], jednání odročeno na 8. – [datum]. Dne [datum] zpracován znal. P. [příjmení], znal. Ústav v oboru ekonomika, na návrh advokátky [příjmení]. Dne [datum] HL ([číslo]) i. s . [příjmení]. Dne [datum] HL (13 763) i. s . Svoboda, přerušeno do 11. 10 2018 [datum] H (13 788) i.s. Svoboda. HL za účelem doplňování dokazování o listinné důkazy, posudky příp. výslech svědka [příjmení] odročuje na 12. – [datum] [datum] HL (13 883) [příjmení] (závěrečná řeč 13 887), HL přerušeno do [datum]. Dne [datum] HL (14 007) i. s . Svoboda, přerušeno do [datum] [datum] HL (14 022) i. s . Svoboda, za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na [datum]. Dne [datum] doplněny protokoly na nev. Zasedání. [datum] HL (14 137) [příjmení], vyhlášen rozsudek, doručen [příjmení] [datum]; [celé jméno žalobce] [datum] (doručen jako poslednímu z účastníků hovořící česky). Odvolání ze dne [datum] (14 267). Odvolání obž. podáno [datum], [datum], [datum]. Odvolání VSZ odůvodněno ze dne [datum] (14 295). Usnesením ze dne [datum] zrušeno zajištění pozemků. Usnesením ze dne [datum] zrušeno zajištění stavby (14 335). Dne [datum] doručen poslednímu účastníku rozsudek ve vietnamštině. Odvolání podána dne [datum], [datum], [datum]. Usnesením ze dne [datum] zrušena peněžitá záruka. Usnesením ze dne [datum] uložena povinnost nahradit náklady řízení státu. Doplnění odvolání podáno [datum], [datum]. Předkládací zpráva došla VS v [obec] dne [datum]. Usnesením z [datum] soudce vyloučen z projednání věci. Dne [datum] došla žádost na odročení veř. Zasedání ve dnech [datum], [datum], [datum], kolize jednání. Usnesením ze dne [datum] vyloučena věc k samost. Proj. pro některé účastníky (obhájci požádali o změnu termínu veř. Zasedání, věc vyloučena a veř. Zasedání nař. na [datum] v této věci. Dne [datum] vyhotoven znalecký posudek zn. ústavu [právnická osoba] (zadavatel [příjmení], advokát). [datum] konáno veř. zasedání (15 085) [příjmení] přítomen, pokračováno [datum] (i. s . [příjmení] – [příjmení]), pokračováno 30. 1 [rok] všechna odvolání zamítnuta. Tím bylo řízení ve vztahu k žalobci pravomocně skončeno.

14. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že v době zahájení trestního stíhání měl žalobce 1 rok starého syna. Žalobce byl a je citově vázán ke své rodině a odloučení od ní pro něho bylo velmi náročné. Žalobce byl vzat do vazby na půdě [obec] zemědělské univerzity, kde byl účasten při zkoušce. Samotná vazba jej velmi stresovala; ve vazbě vyhledal pomoc psychologa. Ve vazbě zhubl 15 kg. Žalobce působí u celní správy přes 25 let. V rámci trestního stíhání měl žalobce zablokovány účty, pročež byl zcela finančně odkázán na své rodiče. Trestní stíhání žalobce stresovala, avšak odbornou pomoc nevyhledal. Trestní stíhání bylo medializováno.

15. Z výslechu svědka [celé jméno žalobce], [datum narození], otce žalobce, soud zjistil, že žalobce byl zadržen a vzat do vazby v době, kdy byl ženat a měl malého syna. Svědek navštívil žalobce společně s jeho manželkou ve vazbě. V průběhu trestního stíhání svědek s žalobcem o tomto trestním stíháním nemluvil; svědek věřil v žalobcovu nevinu. Nicméně trestní stíhání pro něj představovalo psychickou zátěž. Rovněž žalobcova manželka měla věřit v nevinnu žalobce a podporovala ho. Informace o trestním stíhání žalobce se rozšířila na vesnici, kde žalobce žil. Dále v průběhu trestního stíhání svědek finančně vypomáhal rodině žalobce (např. pro žalobce a jeho rodinu nakupoval jídlo, pohonné hmoty).

16. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], [datum narození], soud zjistil, že tento svědek je kolegou z žalobcovy práce. Svědek vypověděl, že nikdy neslyšel, že by žalobce byl na pracovišti pomlouván. Takové informace měl pouze zprostředkovaně. Konečně svědek uvedl, že žalobce před zahájením trestního stíhání působil na pozici referenta celní správy; tuto pozici zastává i po skončení trestního stíhání.

17. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], soud zjistil, že tato svědkyně je švagrovou žalobce. Svědkyně vypověděla, že trestní stíhání vedlo ke změně chování žalobce. Je zamlklejší, méně mluví, méně se směje, někdy působí jako by byl duchem někde jinde. Méně se účastní konverzací. Trestní stíhání se negativně projevilo v rodině žalobce, když manželka žalobce byla trestní stíhání stresována.

18. Soud zhodnotil výpověď svědků [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako věrohodné. Je sice pravdou, že [celé jméno žalobce] [příjmení] [příjmení] jsou rodinní příslušníci žalobce, na druhou stranu soud neshledal existenci rozporů ve svědeckých výpovědích a ani žádné jiné skutečnosti svědčící o nevěrohodnosti těchto svědků. Nadto svědci vždy uvedli, které informace mají pouze zprostředkovně. Dlužno poznamenat, že tyto závěry mutatis mutandis platí i pro svědka [jméno] [příjmení], který vypověděl, že je dlouholetým kolegou žalobce.

19. Z rozhodnutí ředitele Celního úřadu pro středočeský kraj ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl dne [datum] zproštěn služby, když vykonával službu na místě referenta celního řízení ve služební hodnosti vrchní inspektor u Celního úřadu pro středočeský kraj.

20. Ke shora uvedenému soud zdůrazňuje, že z provedeného dokazování nevyplynula následující tvrzení (zásahy trestního stíhání do života žalobce): trestní stíhání znamenalo zásadní zlom v kariéře žalobce a jeho kariérní život bude navždy poznamenán trestním stíhání; žalobce čelil společenskému odsouzení; reputace a pověst žalobce bylo nezákonným trestním stíháním zcela zásadně porušena a jen těžko ji napravuje; o žalobci se začaly šířit drby, že je zločinec a přijímá jako člen celní správy úplatky; sousedé ho přestali zdravit a přestali se s ním vídat; jeho syn byl terčem posměšných, ironických či negativních poznámek a najednou se stalo, že opustil školu s pláčem; sousedé a přátelé, kteří se od něho odvrátili, s ním nejsou dodnes ve styku; bylo mu naznačeno, že nemá počítat s povýšením kvůli svému trestnímu stíhání; v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním nemohl vykonávat zkoušky na ČZU a později musel kvůli tomu i toto studium ukončit. Proto také soud na jednání dne [datum] žalobce vyzval, aby doplnil své důkazní návrhy postupem podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Žalobce však své důkazní návrhy nedoplnil, nýbrž pouze okázal na již provedené dokazování (svým účastnickým výslechem a svědeckými výpověďmi).

21. Zdůrazňuje se, že v současném civilním procesu se vychází ze zásady volného hodnocení důkazů, kdy každý důkaz je třeba hodnotit nejenom zvlášť, ale i v jeho vzájemných souvislostech; zároveň jsou také důkazy hodnoceny ve vztahu k tvrzením, která soudu účastník předkládá (viz § 132 o. s. ř.; srov. také nález Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 37/03). Zákonodárce ponechává na soudci, aby na základě vlastního svobodného uvážení hodnotil provedené důkazy a veškeré jednání stran, a nepředepisuje mu, jakou důkazní sílu má jednotlivým důkazním prostředkům přikládat. Je úkolem soudce, aby volným hodnocením důkazů dospěl k vnitřnímu přesvědčení, zda v konkrétní věci je určité skutkové tvrzení prokázané, či nikoliv (k tomu doktrinálně viz např. LAVICKÝ, P. Důkazní břemeno v civilním řízení soudním. Praha: Leges, 2017, s. 21 a n. nebo JIRSA, J. a K. HAVLÍČEK. Dokazování: úvahy o teorii a praxi. Praha: Wolters Kluwer, 2021, s. 75 a n.). Musí přitom dát účastníkům jasně najevo, jaká dílčí zjištění čerpal z každého jednotlivého důkazu a z jakých rozporů mezi provedenými důkazy a naopak shod mezi nimi vyvodil závěr o skutkovém stavu. Jak k tomu uvádí J. Jirsa – hodnocení důkazů je„ korunou souzení“; jde o myšlenkový proces soudce, který si nemůže své rozhodnutí„ nějak vyspekulovat“ (JIRSA, J. a K. HAVLÍČEK. Dokazování: úvahy o teorii a praxi. Op. cit., s. 204). Odrazem tohoto myšlenkového procesu je odůvodnění soudního rozhodnutí, které musí být zřetelné, srozumitelné, logické a předvídatelné (srov. nález Ústavního soudu ze dne 9. 10. 2018, sp. zn. IV ÚS 1891/18).

22. Pokud pak jde o důkaz výslechem účastníka, nelze přehlédnout, že tento důkazní prostředek má subsidiární povahu (viz § 131 o. s. ř.; viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 37/03). Jak k tomu kdysi uvedl významný český procesualista E. Ott:„ Možnost omylu a zlomyslnosti strany nutně toho vyžadují, aby výslech stran uznán byl jen za podpůrný zdroj přesvědčení soudcova, pakli totiž ani průvody stranami nabízenými a připuštěnými, aniž těmi, jež z úřední moci provedeny byly, soud žádoucího přesvědčení nenabyl.“ (OTT, E. Soustavný úvod ve studium nového řízení soudního Díl II. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 192). Jinak řečeno, jak bylo uvedeno shora, při hodnocení důkazů soud sice uvěřil výpovědí svědků [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], avšak z těchto výpovědí zdaleka nebylo lze dovodit všechna tvrzení žalobce. Pokud jde o zásahy do sociálního života žalobce (poškození dobrého jména, pověsti, vztahů se sousedy, problémy sny ve škole), svědek [celé jméno žalobce] sice vypověděl, že se informace o trestním stíhání žalobce rozšířila v místě jeho bydliště a že se jej na trestní stíhání ptalo několik lidí, avšak nevypovídal, že by žalobce čelil v obci, kde žije, odsouzení. Pokud pak jde o zásahy do profesního života žalobce, svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že daleko spíše negativně zasáhlo kariéru žalobce to, že nedostudoval vysokou školu, nežli samotné trestní stíhání. Sám pak osobně nikdy neslyšel, že by žalobce byl na pracovišti pomlouván. Tyto informace měl pouze zprostředkovaně, pročež soud těmto informacím nemohl věřit. Svědkyně [příjmení] pak vypověděla, že v místě bydliště nežije a informace o situaci v této obci má pouze zprostředkovaně od manželky žalobce (její sestry). Pokud jde o další tvrzené dopady nezákonného trestního stíhání do života žalobce, soud nemohl vzít tyto dopady za prokázané pouze na základě účastnické výpovědi žalobce, neboť hodnotu účastnické výpovědi lze považovat pouze za mizivou (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

23. Za situace, kdy žalobce řadu svých tvrzení prokazoval pouze svým účastnickým výslechem, přičemž bylo lze tyto tvrzené skutečnosti prokazovat jinak, jej soud vyzval postupem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění důkazních návrhů. Žalobce však na tuto svoji povinnost – tj. povinnost navrhovat důkazy ke svým tvrzením – rezignoval, ačkoliv byl soudem na jednání dne [datum] řádně poučen o této povinnosti, jakož i o možných důsledcích neunesení břemene důkazního. Soudu proto nezbylo, nežli považovat výše vypočtená žalobcova tvrzení za neprokázaná.

24. Z nesporných tvrzení účastníků a z usnesení [název soudu] ze dne [datum] a z usnesení [název soudu] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl vazebně stíhán od [datum] do [datum].

25. Ze spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], z dohody o ukončení pracovního poměru a z pracovní smlouvy uzavřené mezi JUDr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byly provedeny následující úkony obhajoby. Datum; Úkon; Počet úkonů dle advokátního tarifu; Délka úkonu dle provedeného dokazování [datum]; převzetí a porada; 1; -; [datum]; výslech obviněného [celé jméno žalobce]; 1; 16: [číslo]; [datum]; výslech obviněného [příjmení]; 1; 18: [číslo]; [datum]; výslech obviněného [příjmení]; 2; 12: [číslo]; [datum]; stížnost proti usnesení o vzetí do vazby; 0,5; -; [datum]; výslech [příjmení]; 1; 10: [číslo]; [datum]; výslech [celé jméno žalobce]; 1; 8: [číslo]; [datum]; výslech [příjmení]; 1; 14: [číslo]; [datum]; výslech [příjmení]; 1; 10: [číslo]; [datum]; výslech [jméno] [příjmení]; 1; 9: [číslo]; [datum]; výslech svědkyně [příjmení]; 2; 9: [číslo]; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 2; 10: [číslo]; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1; 9: [číslo]; [datum]; výslech svědkyně [příjmení]; 2; 8: [číslo]; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1; 12: [číslo]; [datum]; výslech svědkyně [příjmení]; 1; 14: [číslo]; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1; 9: [číslo]; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1; 13: [číslo]; [datum]; výslech [celé jméno žalobce]; 2; 9: [číslo]; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1; 9: [číslo]; [datum]; výslech [příjmení]; 1; 13: [číslo]; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 2; 9: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], 10: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo], 11: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], 10: [číslo], 13: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], 11: [číslo]: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo], 10: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 1; 9: [číslo], 10: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 1; 9: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], [číslo], 14: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], 12: [číslo], 14: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo], 10: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo], 10: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 1; 9: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 1; 9: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], 10:20:11:20, 12: [číslo], 13:40:14:50; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], 10: [číslo], [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo]; [datum]; veřejné zasedání; 2; 9: [číslo]; [datum]; veřejné zasedání; 1; 9: [číslo]; [datum]; veřejné zasedání; 1; 10: [číslo]; 26. Ke shora uvedenému soud zdůrazňuje, že na jednání dne [datum] dála žalobci výzvu podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby žalobce prokázal, že se následujících úkonů obhajoby účastnil Mgr. [jméno] [příjmení] jako substitut za obhájce žalobce, JUDr. [jméno] [příjmení]: dne [datum] účast u výslechu svědkyně [příjmení], dne [datum] účast u výslechu svědka [příjmení], dne [datum] účast u výslechu svědkyně [příjmení], dne [datum] účast u výslechu svědka [příjmení], dne [datum] účast u výslechu svědkyně [příjmení], dne [datum] účast u výslechu svědka [příjmení], dne [datum] účast u výslechu obviněného [příjmení]. Dotčenou výzvu soud učinil z toho důvodu, že z listin založených ve spise vedeným u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] sice bylo lze dovodit, že dotčené úkony byly realizovány a že se jich účastnil Mgr. [jméno] [příjmení], avšak ve spise nebyly založeny substituční plné moci. Žalobce pak prokazoval skutečnost, že se Mgr. [jméno] [příjmení] účastnil dotčených úkonů obhajoby jako substitut za JUDr. [jméno] [příjmení] pracovní smlouvou a dohodou o skončení pracovního poměru. Z těchto dokumentů je přitom jasné, že v rozhodném období Mgr. [jméno] [příjmení] působil jako koncipient JUDr. [jméno] [příjmení]. Z listin založených ve spise vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] je rovněž patrné, že v jiných případech byla doložena řádně substituční plná moc pro Mgr. [jméno] [příjmení]. Za této situace soud nemá žádných pochybností, že se shora vypočtených úkonů účastnil Mgr. [jméno] [příjmení] jako substitut za obhájce JUDr. [jméno] [příjmení]. Není sice možné posoudit, proč ve spise absentují příslušné substituční plné moci, avšak tyto nesrovnalosti nemohou jít v žádném případě k tíži žalobci.

27. Z faktur za právní služby, potvrzení o úhradě, čestného prohlášení pana [celé jméno žalobce] ze dne [datum], četného prohlášení ze dne [datum] [jméno] [příjmení] a četného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uhradil za právní služby poskytnuté jeho obhájcem v rámci řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] částku 199 086 Kč. Právní zástupce žalobce (jeho obhájce) JUDr. [příjmení] byl plátcem DPH. K tomu soud zdůrazňuje, že žalobce prokazoval uhrazení částky 199 086 Kč mimo jiné i čestnými prohlášeními svých rodinných příslušníků. Soud si je přitom vědom toho, že žalobce předložil dotčená čestná prohlášení až na základě výzvy soudu podle § 118a o. s. ř. po několika letech soudního řízení. Na druhou stranu pouze z této okolnosti nelze dovozovat, že by rodinní příslušníci žalobce shora uvedené bezúročné půjčky nerealizovali. Jistě by bylo lze v této souvislosti uvažovat o provedení dalšího dokazování (např. výslechem obou rodinných příslušníků žalobce), avšak soud by takovýto požadavek měl za projev přepjatého formalismu. Jinak řečeno, úkony obhajoby byly nepochybně realizovány, peníze za tuto obhajobu byly zcela zjevně zaplaceny, pročež soud v kontextu celého případu považuje předložená čestná prohlášení za dostatečně věrohodná.

28. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

IV. Právní úprava na projednávanou věc dopadající

29. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

30. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

31. Podle ustanovení § 5 písm. a) a b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v trestním řízení, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

32. Podle § 7 OdpŠk mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda, právo na náhradu takové škody způsobené nezákonným rozhodnutím; právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

33. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

34. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

35. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může u soudu domáhat náhrady škody pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

36. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

V. Právní posouzení projednávané věci soudem

37. Jak uvedeno shora, žalobce se domáhal (i) náhrady nemajetkové újmy způsobené vazebním stíháním, (ii) náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým trestním stíháním, (iii) náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíhání a (iv) náhrady škody v podobě obhajného.

38. Jak plyne ze shora uvedeného, zákon v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 zákona). Stát přitom za újmu (majetkovou či nemajetkovou) způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 OdpŠk) a za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí či došlo k nesprávnému úřednímu postupu; (ii) poškozenému vznikla škoda či nemajetková újma; a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku. (i) K zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou vazebním stíháním 39. Žalobce požadoval odškodnění za vazební stíhání částku 1 500 Kč za každý z (nesporných) 30 dní omezení osobní svobody vazbou. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci je dán odpovědnostní titul, kdy ž usnesení o vzetí do vazby ze dne [datum] bylo zrušeno stížnostním soudem usnesením ze dne [datum], soud se dále zabýval otázkou výše zadostiučinění za nezákonný výkon vazby.

40. Při stanovení formy a výše odškodnění soud vycházel z ustálené judikatury [název soudu], dle něhož je při úvaze o formě a výši odškodnění v případě nezákonného omezení osobní svobody třeba přihlédnout ke třem základním kritériím, kterými zpravidla jsou: (i) povaha trestní věci, (ii) celková délka omezení osobní svobody a (iii) následky v osobní sféře poškozené osoby. [název soudu] dále konstatoval, že samotné držení ve vazbě má z povahy věci negativní dopady do svobody pohybu či do práva na soukromí, a v tomto ohledu výkon vazby sám o sobě působí újmu na základních právech, svobodách a důstojnosti dotčené osoby (srov. např. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či např. ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z uvedeného plyne, že vznik nemajetkové újmy způsobené výkonem vazby se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Žalovaná však vznik újmy nevyvracela.

41. Soud dále v daném ohledu zdůrazňuje, že vazební stíhání vždy představuje významný zásah do osobnostních práv obviněného, který je vystaven zátěži pramenící z omezení jeho osobní svobody, a to navíc v zařízení, které jako institucionalizovaný prostředek státu slouží především k nápravě pachatelů trestné činnosti, tedy v zařízení pojmově spojeném s prvkem represe (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Z ustálené rozhodovací praxe [název soudu] dále plyne, že adekvátním odškodněním za nezákonnou vazbu představuje částka v rozmezí 500 Kč až 1 500 Kč za jeden den trvání vazby, v jejímž rámci soud promítne okolnosti svého posuzování. Ke zmíněnému rozmezí je však nutno přistupovat pouze jako k orientačnímu s tím, že podléhá toliko úvaze soudu v konkrétním případě, k jaké částce dospěje (srov. např. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či např. ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z uvedeného plyne, že je zdůrazněna zásada finančního odškodnění nemajetkové újmy, neboť bez dalšího dochází k zásahu do vůbec nejzákladnějších práv (jako je zejména omezení svobody pohybu a práva na soukromí), pročež samotné konstatování porušení práva se bez dalšího jeví jako zcela nedostatečná forma odškodnění.

42. V této souvislosti se uvádí, že nemajetková újmy způsobená nezákonným výkonem vazby se v první řadě odškodňuje započtením vazby na výkon trestu odnětí svobody (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Vzhledem k tomu, že k takovému odškodnění v projednávané věci nedošlo, je namístě odškodnit újmu způsobenou nezákonně vykonanou vazbou finanční satisfakcí.

43. Žalobce byl stíhán pro zvlášť závažný zločin podle § 361 trestního zákoníku, dále zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, dále zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a, c) a odst. 3 písm. b) trestního zákoníku a zvlášť závažný zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, odst. 4 písm. a), b) trestního zákoníku. Žalobci hrozil trest odnětí svobody až v délce 12 let. Délka vazby trvala 30 dní. Žalobce zároveň prokázal určitý zásah do své osobní sféry života, který mu vazba způsobila.

44. V řízení bylo konkrétně prokázáno, že žalobce v době zahájení trestního stíhání měl 1 rok starého syna. Žalobce byl a je citově vázán ke své rodině a odloučení od ní pro něho bylo velmi náročné. Žalobce byl vzat do vazby na půdě [obec] zemědělské univerzity, kde byl účasten při zkoušce. Samotná vazba jej velmi stresovala; ve vazbě vyhledal pomoc psychologa. Ve vazbě zhubl 15 kg.

45. Soud v souladu s rozhodovací praxí [název soudu] (srov. např. rozhodnutí [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]) provedl srovnání s jinými obdobnými případy odškodnění, a to konkrétně s odškodněním, jež se dostalo poškozenému v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], resp. v navazujícím řízení u [název soudu] jako soudu odvolacího pod sp. zn. [spisová značka], kdy poškozenému hrozil citelný trest odnětí svobody (sazba dvě léta až deset let), vazba byla delší než u zdejšího žalobce (141 dní), nebyl prokázán zásah v osobnostní sféře a poškozený měl trestní minulost, a bylo mu poskytnuto zadostiučinění ve výši 500 [spisová značka]. V jiném řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], resp. v řízení u [název soudu] jako soudu odvolacího pod sp. zn. [spisová značka], kdy hrozil poškozenému rovněž citelný trest odnětí svobody (sazba dvě léta až deset let), vazba trvala rovněž delší dobu než u žalobce (184 dnů), byl prokázán zásah v osobnostní (rodinné) sféře, poškozený byl omezen jazykovou bariérou, prokázal psychické a fyzické problémy z výkonu vazby a nadto nikdy nebyl soudně trestán, bylo poškozenému poskytnuto odškodnění ve výši 1 000 Kč za den výkonu vazby. Dále soud provedl srovnání s rozhodnutím zdejšího soudu ve věci [spisová značka], kdy byl žalobce ve vazbě po dobu 219 dní, tj. déle než žalobce, vazba probíhala za mimořádně přísných bezpečnostních opatření, kdy u žalobce byly denně prováděny osobní prohlídky, byl převáděn spoutaný na rukou i na nohou za přítomnosti několika ozbrojených příslušníků vězeňské služby, od přijetí do výkonu vazby byly u zdejšího žalobce prováděny vizuální kontroly v nepravidelných intervalech do 30 min., a poškozenému bylo přiznáno odškodnění ve výši 1 500 [spisová značka]. V neposlední řadě soud provedl srovnání s věcí vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. V této věci vazba trvala 100 dní a poškozený prokázal, že byl opakovaně během vazby eskortován k lékaři, přičemž byl poután pomocí pout s poutacím opaskem. Dále byl žalobce v cele držen společně s kuřáky; dealerem a násilníkem. První návštěva mu byla povolena po měsíci. Poškozenému bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 900 Kč za každý den vazby.

46. Ke shora uvedené soud zdůrazňuje, že ve všech věcech trvala vazba násobně déle. Ve věcech [spisová značka] a [spisová značka] pak poškození prokázali podstatně hlubší zásahy vazby do svého života. Na druhou stranu nelze přehlédnout, že ve věci [spisová značka] sice vazba trvala delší dobu, avšak nebyly prokázány zásahy do osobnostního života poškozeného a nadto byl poškozený osobou již trestanou. Podle názoru zdejšího soudu by tak v projednávané věci mělo náležet vyšší odškodnění nežli 500 Kč za den vazby. Naopak projednávanou věc soud považuje za plně srovnatelnou s věcí [spisová značka].

47. Na základě provedeného dokazování a posouzení individuálních okolností dané věci pak soud dospěl k závěru, že je namístě přiznat žalobci denní odškodnění ve výši 900 Kč za každý den vazby. Proto také výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 27 000 Kč a ve zbytku žalobcům nárok výrokem II. zamítl. (ii) K zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního 48. Žalobce se rovněž domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky trestního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Soud se proto zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

49. Jak bylo uvedeno shora k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

50. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ([číslo] Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

51. Podle stanoviska [název soudu], sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení [název soudu] dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

52. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i [název soudu]) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

53. V dané věci začalo rozhodné období posuzovaného řízení běžet dne [datum], kdy bylo zahájeno trestního stíhání žalobce (resp. mu byla doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání). Konec rozhodného období soud spatřuje v datu [datum], kdy žalobce zproštěn pravomocně obhajoby. Celková délka posuzovaného řízení, resp. rozhodného období ve vztahu k nemajetkové újmě žalobce, tedy činí cca 6 let a 8 měsíců.

54. Dlužno poznamenat, že soud při posuzování přiměřenosti délky předmětného trestního stíhání nepřihlížel k té fázi trestního řízení, která předcházela zahájení trestního stíhání žalobce. Uvedený závěr soud opírá zejména o stanovisko [název soudu], sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], dle něhož„ (V) případě trestního řízení je třeba považovat řízení za zahájené v zásadě okamžikem sdělení obvinění osobě podezřelé ze spáchání trestného činu (§ 160 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ tr. ř.“), resp. doručení opisu usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému (§ 160 odst. 2 tr. ř.)“.

55. Trestní stíhání probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, a předtím v rámci přípravného řízení u Policie ČR. V dané souvislosti je třeba zdůraznit, že již samo vedení řízení u několika stupňů justiční soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv (včetně opravných prostředků) daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení a rozhodovat o nich (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010).

56. Po skutkové stránce byla věc dle soudu velmi složitá, o čemž svědčí už jen to, že v daném řízení bylo více jak dvě desítky obviněných, resp. obžalovaných, proběhl výslech řady svědků, byl ustavován znalec, žádáno o odborné vyjádření a provedena byla řada listinných důkazů (kdy si soud mimo jiné musel vyžádat listiny u Generálního ředitelství cel a Národní centrály proti organizovanému zločinu). Soud věc po stránce hmotněprávní hodnotí jako složitou, neboť orgány činné v trestním řízení neposuzovaly jenom otázku naplnění skutkové podstaty trestného činu, pro nějž byl žalobce stíhán, a splnění podmínek pro vznik trestní odpovědnosti žalobce, nýbrž se musely rovněž vypořádat s otázkou existence organizované zločinecké skupiny, resp. účastenství. Navíc byl žalobce stíhána pro trestný čin hospodářský, které obecně patří ke složitějším trestným činům. Soud dále věc hodnotí jako velmi složitou po stránce procesní, neboť se jednalo o věc s mez. prvek a byla vydána celá řada procesních rozhodnutí (např. opakovaná předvolávání svědků, dále bylo ve věci rozhodováno o příkazu k domovním prohlídkám a prohlídkách jiných prostor, o rozhodnutí o vazbě, žádostech o propuštění z vazby, dále o zajištění věcí, zajištění peněz na účtech, zajištění náhradní hodnoty a o stížnostech proti těmto rozhodnutím, dále bylo opakovaně rozhodováno o námitkách podjatosti, ustanovování tlumočníků a obhájců a konečně v průběhu řízení policejní orgán podával žádost o odborné vyjádření a ustanovoval znalce). V souhrnu tak soud hodnotí věc jako velmi složitou.

57. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel. V této souvislosti se uvádí, že soud nezaznamenal, že by se žalobce snažil o urychlení řízení prostředky předvídanými zákonem. Zdůrazňuje se nicméně, že není povinností účastníka se o urychlení řízení snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).

58. Pokud jde o význam řízení, vzhledem k druhové stránce řízení, resp. jeho předmětu, jej soud hodnotí jako standardní. [příjmení] se jednalo o trestní řízení, což dle konstantní judikatury [název soudu] již samo o sobě povahou svého předmětu zakládá vyšší význam pro žalobce, jinými slovy zvýšený význam se presumuje (srov. např. stanovisko [název soudu] sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne [datum]), nicméně s ohledem na to, že soud rozhodoval rovněž o nároku žalobce na odškodnění za nezákonné trestní stíhání (tj. odškodnění zásahů do soukromé sféry žalobce), tak při posuzování nároku na odškodnění z titulu nepřiměřené délky již nelze přihlížet ke zvýšenému významu, neboť by šlo o duplicitní hodnocení téhož Uvedenou úvahu soud opírá o ustálenou rozhodovací praxi [název soudu], dle něhož:„ (D) omáhá-li se poškozený zároveň nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu trestního stíhání, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, a z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (§ 13 odst. 1, věta druhá a třetí, OdpŠk), není u druhého uvedeného nároku namístě vycházet z předpokladu vyššího významu předmětu řízení pro poškozeného (§ 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk a rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), neboť tato skutečnost bude zohledněna v posouzení prvního z uvedených nároků. Pokud již dříve došlo k odškodnění újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání, u kterého bylo v rámci stanovení přiměřeného zadostiučinění zohledněno kritérium významu předmětu řízení pro poškozeného v tom, že šlo o trestní stíhání a z toho důvodu došlo ke zvýšení základní částky odškodnění, je třeba tuto skutečnost ve stejném rozsahu zohlednit i při stanovení přiměřeného zadostiučinění za újmu způsobenou trestním stíháním, aby nedocházelo ke dvojímu odškodnění téhož. Obdobná korelace přichází do úvahy i při uplatňování obou zde uvedených nároků při posuzování kritéria délky trestního stíhání, jestliže ji lze mít zároveň za nepřiměřenou“ (srov. rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

59. Konečně pokud se jedná o postup soudů coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, tak soud v posuzovaném řízení nezaznamenal průtahy, resp. období nečinnosti. Postup orgánů činných v trestním řízení v původním řízení soud považuje za koncentrovaný a odpovídající okolnostem dotčené trestní věci. Podle názoru zdejšího soudu tak orgány činné v trestním řízení postupovaly v původním řízení plynule a činily příslušné úkony v přiměřených lhůtách.

60. Soud zhodnotil všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem, jak byly popsány shora, a k relevantním zákonným ustanovením i judikatuře, dospěl k závěru, že celková délka předmětného trestního řízení, resp. posuzovaného rozhodného období nebyla nepřiměřeně dlouhá.

61. Soud má tedy za to, že v dané věci nedošlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, a tudíž mu ani nevznikla nemajetková újma. S ohledem na uvedené ani není na místě konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Soud si je vědom toho, že původní řízení nebylo nikterak krátké. Soud rovněž rozumí i žalobci, který ve své žalobě, jakož i na soudních jednáních zdůrazňoval, že subjektivně vnímal délku původního řízení jako nepřiměřeně dlouhou. Na druhou stranu délka původního řízení byla dána zejm. složitostí věci. Nelze přitom po žalované (resp. státu) spravedlivě požadovat, aby ve složitých trestních případech, kdy jsou obviněny desítky lidí a věc má navíc i mez. prvek, zajistil, že justiční systém se s takovou kauzou vypořádá v řádech měsíců. Takovýto požadavek by byl naprosto nerealistický. Soud proto výrokem III. tohoto rozsudku žalobu co do požadavku žalobce na zaplacení částky 113 336 Kč coby náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým původním řízením zamítl. (iii) K zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou vedením trestního stíhání 62. Soud v obecné rovině konstatuje, že nárok na náhradu škody (či poskytnutí zadostiučinění) způsobené zahájením trestního stíhání, jež neskončilo pravomocným odsouzením, se (s výjimkami uvedenými níže) posuzuje podle ustanovení § 5 písm. a), § 7 a § 8 zákona jako nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. např. rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

63. Žalovanou (resp. stát) stíhá objektivní odpovědnost. Z uvedeného plyne, že vznik nároku na náhradu újmy není podmíněn prokázáním, že orgány činné v trestním řízení jednaly v rozporu se zákonem, nýbrž je založen na principu, podle kterého osoba, jež byla zproštěna obžaloby, resp. nebyla uznána vinnou ze spáchání trestného činu, má zásadně právo na náhradu škody (či jiné újmy) způsobené zahájením a vedením trestního stíhání, a to včetně nákladů na obhajobu (srov. § 31 OdpŠk).

64. Rozhodujícím měřítkem opodstatněnosti (zákonnosti) zahájení a vedení trestního stíhání je tudíž pozdější výsledek trestního řízení (srov. rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Nicméně to neznamená, že by každé jiné rozhodnutí než pravomocné odsouzení automaticky vedlo k závěru o nesprávnosti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dle § 12 odst. 1 OdpŠk totiž právo na náhradu škody nemá ten, kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám nebo kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. Dle § 12 odst. 2 OdpŠk pak právo na náhradu škody nevznikne ani tehdy, pokud v řízení nebylo možno pokračovat z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu, trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno a nastaly účinky zastavení trestního stíhání, výrok o zastavení trestního stíhání byl součástí rozhodnutí o narovnání či trestní stíhání bylo zastaveno z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu (např. § 172 odst. 2 tr. řádu, dle něhož se trestní stíhání zastaví, jestliže trest, k němuž může trestní stíhání vést, by byl zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne). Mezi další rozhodnutí, která nebudou mít za následek nezákonnost trestního stíhání, patří např. zastavení trestního stíhání z důvodu zániku trestnosti promlčením (dle § 172 odst. 1 písm. d) tr. ř. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) tr.ř.; srov. rozsudek [název soudu] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]) či např. zastavení trestního stíhání pro zpětvzetí souhlasu poškozeného (§ 172 odst. 1 písm. d) tr. ř. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. i) tr.ř.).

65. Co se týče zkoumání, zda si žalobce zavinil trestní stíhání sám či nikoli ve smyslu § 12 dost. 1 OdpŠk, tak jeho předmětem je to, zda žalobce coby obviněný přispěl k tomu, že trestní řízení proti němu bylo či muselo být zahájeno, tedy že její jednání bylo důvodem k zahájení trestního stíhání. Příčinnou souvislost mezi zahájením či vedením trestního stíhání a zaviněním obviněné je však třeba hledat nikoliv v jeho jednání, kterým měl podle orgánů činných v trestním řízení naplnit skutkovou podstatu trestného činu, pro který byl stíhán, nýbrž v jiném jeho chování před zahájením trestního stíhání, popř. v jeho průběhu (tj. především v jeho postoji vůči orgánům činným v trestním řízení, tedy v tom, zda svým jednáním či úkony procesního charakteru zapříčinil, že trestní stíhání muselo být zahájeno nebo v něm nadále pokračováno). Nejde tedy o to, zda se obviněný dopustil, byť zaviněně, skutku, pro který byl stíhán a jímž vyvolal podezření, že byl spáchán trestný čin, ale o to, zda svým jiným jednáním ovlivnil postup orgánů činných v trestním řízení před zahájením trestního stíhání nebo v jeho průběhu tak, že bez tohoto jednání by k zahájení (či pokračování) trestního stíhání nedošlo (např. uváděním nepravdivých skutečností odůvodňujících postup podle § 160 odst. 1 tr. řádu či předstíráním, že jsou dány důvody k vedení trestního stíhání, ačkoliv objektivně neexistovaly). Podmínka, že poškozený si sám zavinil obvinění, tedy není naplněna tím, že se obviněný dopustil skutku, pro který bylo trestní stíhání proti němu zahájeno (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn [spisová značka] či nález [název soudu] sp. zn. II. ÚS 1856/07 ze dne [datum]).

66. Soud žádné zavinění ve shora uvedeném smyslu u žalobce neshledal a ani žádné takové zaviněné jednání či skutečnosti tomu nasvědčující nebyly žalovanou tvrzeny.

67. Vzhledem k výsledku předmětného trestního řízení tedy soud dospěl k závěru, že je dán odpovědnostní titul spočívající v nezákonném rozhodnutí (nezákonném trestním stíhání), neboť žalobce byl pravomocně zproštěn obžaloby.

68. Co se týče vzniku nemajetkové újmy z důvodu zahájení a vedení trestního stíhání, nejde o vyvratitelnou domněnku, ale újma z důvodu trestního stíhání musí být prokázána, (srov. např. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud tak vychází z toho, že jakkoliv je každé trestní stíhání vždy spojeno s jistým zásahem do osobnostních práv trestně stíhaných osob (srov. nález [název soudu] sp. zn. IV. ÚS 428/05) není na místě existenci nemajetkové újmy presumovat, ale prokazovat, stejně tak jako intenzitu (případné) újmy odůvodňující peněžité odškodnění.

69. Soud při stanovení formy a výše zadostiučinění vycházel v souladu s ustálenou judikaturou ze tří základních kritérií: (i) z povahy trestní věci, (ii) z délky trestního řízení a (iii) z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce. Povahou trestní věci se myslí zejména závažnost trestného činu, které bylo poškozené kladeno za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou poškozený trestní řízení vnímá. [příjmení] a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

70. V daném případě pro zvlášť závažný zločin podle § 361 trestního zákoníku, dále zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, dále zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a, c) a odst. 3 písm. b) trestního zákoníku a zvlášť závažný zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, odst. 4 písm. a), b) trestního zákoníku. Žalobci hrozil trest odnětí svobody až v délce 12 let. Jednalo se proto svoji povahou o závažnou trestnou činnost, která zpravidla působí negativní společenské odsouzení stíhané osoby.

71. Samotné trestní stíhání pak trvalo přibližně 6 let a 8 měsíců. K tomu soud poznamenává, že si je vědom toho, že z ustálené judikatury civilních soudů plyne, že v případech, kdy se žalobce domáhá zadostiučinění rovněž z titulu nepřiměřené délky předmětného trestního řízení, jakož i zadostiučinění z titulu samotného nezákonného trestního stíhání, soud při posuzování nároku z titulu nezákonně vedeného trestního stíhání nemá přihlížet a hodnotit délku samotného trestního stíhání, neboť by tím došlo k duplicitnímu posouzení, a tudíž i odškodnění za totéž (srov. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). S ohledem na skutečnost, že původní řízení nebylo nepřiměřeně dlouhé, pročež žalobci nenáleží přiměřené zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé soudní řízení (jak bylo v podrobnostech osvětleno výše), má nicméně soud za to, že je namístě přihlédnout k délce trestního řízení, neboť v projednávané věci nemůže dojít k duplicitnímu odškodnění za totéž. Zdůrazňuje se přitom, že jakkoliv nebyla délka původního řízení nepřiměřeně dlouhé (viz shora), zdejší soud se domnívá, že původní řízení nebylo ani nikterak krátké.

72. Na základě provedeného dokazování (viz shora) má pak soud za prokázané následující dopady nezákonného trestního stíhání do života žalobce. Zaprvé, v průběhu trestního stíhání měl žalobce zajištěny nemovitosti a peněžní prostředky na všech bankovních účtech; byl ponechán bez jakýchkoliv prostředků, ačkoliv se musel starat nejen o sebe, ale zejména o svou rodinu. Žalobcova manželka byla na rodičovské a byla na něm zcela finančně závislá. Zadruhé, žalobce byl stíhání jako příslušník celní správy ČR a byl postaven mimo službu. Zatřetí, nezákonné trestní stíhání žalobce zasáhlo do jeho psychického zdraví. Žalobce trpěl častými stavy úzkosti a duševního stresu.

73. S přihlédnutím ke shora uvedeným okolnostem dospěl soud k závěru, že žalobci nemajetková újma spočívající v zásahu do její osobnostní sféry zahájením a vedením trestního stíhání vznikla. Újma přitom dle soudu žalobci vznikla v takové intenzitě, jež odůvodňuje odškodnění v penězích.

74. V souladu s rozhodovací praxí [název soudu] (srov. např. rozhodnutí [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]) soud dále provedl srovnání s jinými obdobnými případ odškodnění, a to konkrétně s následujícími případy.

75. Zaprvé, ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] trestní stíhání trvalo jeden rok a 8 měsíců, bylo vedeno pro trestný čin krácení daně, poplatků a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 trestního zákoníku, hrozil trest až 10 let odnětí svobody. Žalobce v dané věci prokázal zásahy do rodinného života, prokázal zásahy do sféry zdraví, kdy trpěl depresemi a užíval antidepresiva, a ve věci bylo relevantní i to, že žalobce byl vyššího věku a došlo ke změně v chování žalobce v důsledku trestního stíhání, kdy přestal navštěvovat své přátele a uzavřel se do sebe. V této věci bylo přiznáno finanční zadostiučinění ve výši 34 000 Kč.

76. Zadruhé, ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] trestní stíhání trvalo 4 roky a 4 měsíce, bylo vedeno pro trestný čin zkrácení daně, poplatků a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1,2, písm. a) trestního zákoníku. Žalobci v této věci hrozil trest odnětí svobody až 8 let a byly prokázány zásahy do sféry zdraví, kdy se u něho projevilo onemocnění v podobě výskytu růže, dále nebyly prokázány zásahy do profesního, rodinného, nebo sociálního života a ani žádné jiné a žalobci bylo přiznáno zadostiučinění formou konstatování porušení jeho práva.

77. Zatřetí, ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] byla délka trestního stíhání přibližně 2 roky, trestní stíhání bylo vedeno pro trestný čin podle § 361 trestního zákoníku, hrozba trestu byla až 10 let, žalobce byl ve vazbě a neprokázal zásahy do profesního, rodinného života, do zdraví, ani do sociálního života, nicméně žalobce byl bezúhonný a bylo mu přiznáno odškodnění ve výši 20 000 Kč.

78. Začtvrté, ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] trestní stíhání trvalo téměř 3 roky, vedlo se pro trestný čin podle § 361 trestního zákoníku, hrozil trest až ve výši 12 let. Žalobce byl ve vazbě. Žalobce v této věci prokázal zásahy do profesního života, do rodinného života, kdy byl prokázán dopad na jeho dceru a manželku, žalobce prokázal i dopady do sféry zdraví, kdy byl v péči psychiatrické ambulance a klinického psychologa a psychoterapeuta. Naopak neprokázal ani netvrdil zásahy do sociálního života. Žalobce byl bezúhonný, měl velmi dobré pracovní hodnocení a také jeho kauza byla medializována a žalobci bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 350 000 Kč.

79. Zapáté, ve věci vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] bylo rozhodováno o odškodnění za trestní stíhání v délce [číslo] dnů, které bylo vedeno pro trestný čin podle § 240 odst. 1,2, písm. c) trestního zákoníku, když žalobci v této věci hrozil trest ve výši až 8 let odnětí svobody. Žalobce nebyl ve vazbě, prokázal zásahy do profesního života, kdy se nemohl plně soustředit a měl problémy se svým obchodním partnerem. Dále prokázal zásady do rodinného života, kdy lidem v okolí manželky byla známa informace o jeho trestním stíhání, což mělo vliv na jeho manželské soužití. Dále žalobce prokázal v této věci zásahy do zdraví, a to sice přetrvávající potíže se spánkem, byl medikován kvůli panickým záchvatům a poruchám soustředění, neprokázal nicméně zásahy do sociálního života. Pokud jde o další zásahy, tak tato věc byla medializována, kdy žalobce v této věci žil na malé vesnici a bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 50 000 Kč.

80. Zašesté, s věcí vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. V této věci trestní stíhání trvalo 5 let a 10 měsíců a vedlo se pro trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 alinea druhá trestního zákoníku a zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Poškozenému tak v této věci hrozil trest odnětí svobody až v délce 12 let. Poškozený dále prokázal negativní dopady nezákonného trestního stíhání ve sféře rodinné, pracovní a sféře zdraví. Konkrétně soud přihlédl k tomu, že poškozený byl osobou čestnou, bezúhonnou. Dále měl soud za prokázané, že nezákonné trestní stíhání negativně ovlivnilo rodinný život poškozeného, jeho práci (žalobce v souvislosti s trestním stíháním uvažoval o změně své práce; zahájení trestního stíhání se negativně projevilo v jeho pracovní výkonnosti), jakož i jeho finanční situaci (poškozený si musel vzít půjčku, aby mohl splácet hypoteční úvěr). Pokud jde o zdraví, soud měl za prokázané, že poškozený v souvislosti s trestního stíhání trpěl nespavostí a anxiózně depresivním syndromem, přičemž toto onemocnění u ní přetrvávalo i po skončení původního řízení. Poškozenému bylo přiznáno zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 140 000 Kč.

81. Ve světle shora uvedeného tak soud rekapituluje, že všechna výše uvedená trestní řízení trvala kratší dobu, než tomu bylo v projednávané věci. Rovněž se zdůrazňuje, že ve dvou případech ([spisová značka] a [spisová značka]) se nevedla dotčená trestní řízení pro zvlášť závažný zločin Tomu podle zdejšího soudu pak odpovídá i nižší částka přiznaného odškodnění, když v případě [spisová značka] postačilo konstatování (žalobce v této věci nicméně prokázala pouze zásahy do sféry zdraví) a ve věci [spisová značka] bylo vyplaceno odškodnění ve výši 50 000 Kč, přičemž ovšem žalobce v této věci prokázal zásahy do rodinného života, profesního a do zdraví. Podle zdejšího soudu je tak v projednávané věci namístě přiznat částku vyšší, a to i s ohledem na to, že v jiné srovnatelné věci ([spisová značka]) se sice vedlo trestní řízení pro zvlášť závažný zločin, hrozil však trest nižší (pouze 10 let), žalobce byl bezúhonný, byl podmíněně odsouzen a poté zproštěn podle § 226 písm. b) trestního řádu a žalobci bylo přiznáno odškodnění ve výši 20 000 Kč. V projednávané věci pak byl žalobce rovněž bezúhonný, zproštěn podle § 226 písm. b) trestního řádu, avšak hrozil mu vyšší trest, trestní stíhání trvalo podstatně delší dobu a navíc prokázal i zásahy do rodinného, profesního života a do sféry zdraví. Konečně ve věci [spisová značka] bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 34 000 Kč, avšak trestní stíhání oproti projednávané věci trvalo podstatně kratší dobu, žalobci hrozil nižší trest a žalobce neprokázal zásahy do profesního života, i když zároveň se do výše přiznaného zadostiučinění promítlo to, že žalobce byl vyššího věku a prodělal v souvislosti s trestním stíháním změnu osobnosti. Jinak řečeno, soud je toho názoru, že by se žalobci v projednávané věci mělo dostat zadostiučinění vyšší než částka 34 000 Kč. Na druhou stranu se uvádí, že přiznané zadostiučinění by nemělo dosahovat výše jako ve věci [spisová značka], a to i přesto, že v této věci trestní stíhání trvalo kratší dobu. Platí totiž, že ve věci [spisová značka] žalobci hrozil trest stejný, žalobce byl bezúhonný, zproštěn byl nicméně podle § 226 písm. a) trestního řádu, část trestního stíhání strávil ve vazbě a prokázal širší dopady do profesního života (byl profesně zlikvidován), jeho kauza byla široce medializována, jeho dobré jméno bylo poškozeno i u širší veřejnosti a rovněž prokázal zásahy do rodinného života a do sféry zdraví.

82. Lze tak uzavřít, že v projednávané věci by se odškodnění žalobce mělo pohybovat ve výši od 50 000 Kč do 350 000 Kč. Soud si je dobře vědom toho, že nezákonné trestní řízení vedené po takto dlouhou dobu a pro takovýto zvlášť závažný zločin s hrozbou vysoké trestu odnětí svobody je nepochybně pro osobu, proti které se trestní řízení vede, mimořádně stresující záležitostí. V řízení přitom byly prokázány dopady do profesního, rodinného života žalobce a do jeho zdraví. Soud se proto přiklonil k částce odškodnění ve výši 140 000 Kč. To odpovídá přiznanému odškodnění jako ve věci [spisová značka], které je podle zdejšího soudu plně srovnatelné co do dopadů, hrozícího trestu a délky trestního stíhání s projednávanou věcí. Dlužno poznamenat, že ve věci [spisová značka] se zdejší soud vypořádal s nárokem, který vzešel z totožného trestního řízení, jako projednávaná věc. Přiznané zadostiučinění ve věci [spisová značka] pak reflektuje širokou medializaci dané trestní kauzy, jakož i profesní likvidaci daného žalobce. V projednávané věci však žalobce neprokázal, že by byl profesně zlikvidován. Naopak sám žalobce tvrdil a prokazoval, že po skončení trestního stíhání nastoupil na totožnou pracovní pozici, kterou zastával již před zahájením trestního stíhání. Jeho poukazy na znemožnění dalšího kariérního postupu pak soud považuje za neprokázané (viz shora). Rozdíl v dopadech daných trestních stíhání tak zdejší soud považuje za naprosto zásadní, pročež je toho názoru, že by se přiznané odškodnění tak vysoké částce (jako ve věci [spisová značka]) blížit nemělo.

83. Pouze pro úplnost soud dodává, že nepovažuje za přiléhavý žalobcův poukaz na rozhodnutí vydané v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. V této věci sice trestní stíhání trvalo kratší dobu a poškozenému hrozil nižší trest, avšak poškozený prokázal podstatně širší zásahy trestního stíhání do svého života. V důsledku trestního stíhání a délky řízení byl totiž v této věci poškozený postaven mimo službu, bylo by mu vypláceno 60% mzdy a byl ztížen případný návrat k policii. Nemohl by se vrátit na původní pozici, ale byl by zařazen na pozici v základním útvaru s nižším platovým ohodnocením, proto v zaměstnání u policie v průběhu trestního stíhání skončil. Dále žalobce byl vlivem stresové situace v souvislosti s trestním stíháním 4 dny hospitalizován pro bolest na hrudi a dušnost. Trestní stíhání poškozeného bylo celostátně medializováno ve všech typech medií a s každodenní frekvencí, poškozený byl pod tlakem i vzhledem ke svému okolí.

84. Na základě provedeného dokazování a shora uvedených úvah a srovnání dospěl soud k závěru, že adekvátní výše zadostiučinění prokázané újmy žalobce činí 140 000 Kč. Proto soud rozhodl jak uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku a ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta (srov. výrok V.). (iv) K náhradě škody v podobě obhajného 85. Zákon ([číslo] Sb.) blíže nedefinuje pojem škody ani v obecné rovině neupravuje rozsah její náhrady. V této otázce je tudíž třeba vycházet ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v posledně platném znění (dále jen„ o.z.“). Podle § 3079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, totiž platí, že právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Jelikož trestní stíhání žalobce bylo zahájeno v roce [rok], tj. před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud posuzoval nárok na náhradu škody dle předchozí právní úpravy.

86. Podle § 442 odst. 1 o.z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Škodou je přitom míněna majetková újma, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (spočívá ve zmenšení jeho majetkového stavu), je objektivně vyjádřitelná v penězích a je tudíž tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především peněz. Skutečnou škodou se rozumí majetková újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí. Ušlý zisk představuje ušlý majetkový prospěch spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno - kdyby nenastala škodná událost - důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí (srov. např. usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

87. Pokud jde o obhajné, za situace existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí usnesení ze dne [datum]) na straně jedné a prokázaného provedení úkonů právní služby a zaplacení odměny obhájce žalobcem na straně druhé, soud nemohl dospět k jinému závěru, než že žalobou uplatněný nárok je co do svého základu po právu. Soud se dále zabýval výší nároku na náhradu škody požadovanou žalobcem (pokud jde o obhajné).

88. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce byl obviněn ze spáchání zvlášť závažného zločinu podle § 361 trestního zákoníku, dále zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, dále zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a, c) a odst. 3 písm. b) trestního zákoníku a zvlášť závažný zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, odst. 4 písm. a), b) trestního zákoníku. Žalobci hrozil trest odnětí svobody až v délce 12 let. Dle § 10 odst. 3 písm. d) advokátního tarifu při obhajobě v dotčeném trestním řízení se za tarifní hodnotu považuje částka 50 000 Kč. Dle zmíněného ustanovení ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu pak výše mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 3100 Kč. Soud má za to, že žalobcův požadavek na zaplacení náhrady škody ve výši 199 086 Kč zcela důvodný. Jinými slovy řečeno, soud je toho názoru, že by žalobci měla náležet náhrada škody za tyto úkony obhajoby: Datum; Úkon; Počet úkonů dle advokátního tarifu; Délka úkonu dle provedeného dokazování [datum]; převzetí a porada; 1; -; [datum]; výslech obviněného [celé jméno žalobce]; 1; 16: [číslo]; [datum]; výslech obviněného [příjmení]; 1; 18: [číslo]; [datum]; výslech obviněného [příjmení]; 2; 12: [číslo]; [datum]; stížnost proti usnesení o vzetí do vazby; 0,5; -; [datum]; výslech [příjmení]; 1; 10: [číslo]; [datum]; výslech [celé jméno žalobce]; 1; 8: [číslo]; [datum]; výslech [příjmení]; 1; 14: [číslo]; [datum]; výslech [příjmení]; 1; 10: [číslo]; [datum]; výslech [jméno] [příjmení]; 1; 9: [číslo]; [datum]; výslech svědkyně [příjmení]; 2; 9: [číslo]; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 2; 10: [číslo]; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1; 9: [číslo]; [datum]; výslech svědkyně [příjmení]; 2; 8: [číslo]; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1; 12: [číslo]; [datum]; výslech svědkyně [příjmení]; 1; 14: [číslo]; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1; 9: [číslo]; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1; 13: [číslo]; [datum]; výslech [celé jméno žalobce]; 2; 9: [číslo]; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1; 9: [číslo]; [datum]; výslech [příjmení]; 1; 13: [číslo]; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 2; 9: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], 10: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo], 11: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], 10: [číslo], 13: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], 11: [číslo]: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo], 10: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 1; 9: [číslo], 10: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 1; 9: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], [číslo], 14: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], 12: [číslo], 14: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo], 10: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo], 10: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 1; 9: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 1; 9: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo], 12: [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], 10:20:11:20, 12: [číslo], 13:40:14:50; [datum]; účast na hlavním líčení; 3; 9: [číslo], 10: [číslo], [číslo]; [datum]; účast na hlavním líčení; 2; 9: [číslo]; [datum]; veřejné zasedání; 2; 9: [číslo]; [datum]; veřejné zasedání; 1; 9: [číslo]; [datum]; veřejné zasedání; 1; 10: [číslo]; 89. Soud má tedy za to, že je namístě přiznat žalobci nárok na náhradu škody ve výši 97,5 úkonů a 98 režijních paušálů dle advokátního tarifu. K tomu soud uvádí v podrobnostech následující.

90. Zaprvé, soud přiznal za úkon dne stížnost proti usnesení proti usnesení o vzetí do vazby pouze ve výši odpovídající úkonu dle advokátního tarifu. Platí totiž, že v § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, ve kterém jsou taxativně vypočteny opravné prostředky, u nichž obhájci náleží mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby, není uvedena stížnost proti usnesení o vzetí do vazby. Za tento úkon proto náleží odměna jen ve výši jedné poloviny úkonu, neboť se zřetelem na § 11 odst. 3 advokátního tarifu jde svou povahou a účelem o úkon nejbližší úkonům právní služby uvedeným v § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu (viz usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

91. Zadruhé, soud přiznal nárok na náhradu škody za účast u výslechu svědka [příjmení] dne [datum] pouze v rozsahu 2 úkonů dle advokátního tarifu, u výslechu svědka [příjmení] dne [datum] pouze v rozsahu 1 úkonu dle advokátního tarifu, u výslechu svědka [příjmení] dne [datum] pouze v rozsahu 1 úkonu dle advokátního tarifu, u výslechu svědka [příjmení] dne [datum] pouze v rozsahu 1 úkonu dle advokátního tarifu, u výslechu svědka [příjmení] dne [datum] pouze v rozsahu 1 úkonu dle advokátního tarifu, u hlavního líčení dne [datum] pouze v rozsahu 3 úkonů dle advokátního tarifu, u hlavního líčení dne [datum] pouze v rozsahu 3 úkonů dle advokátního tarifu, u hlavního líčení dne [datum] pouze v rozsahu 3 dle advokátního tarifu, u hlavního líčení dne [datum] pouze v rozsahu 2 úkonů dle advokátního tarifu, u hlavního líčení dne [datum] pouze v rozsahu 1 úkonu, u hlavního líčení dne [datum] pouze v rozsahu 2 úkonů dle advokátního tarifu, u hlavního líčení dne [datum] pouze v rozsahu 2 úkonů dle advokátního tarifu, u hlavního líčení dne [datum] pouze v rozsahu 3 úkonů dle advokátního tarifu, u hlavního líčení dne [datum] pouze v rozsahu 2 úkonů dle advokátního tarifu, u hlavního líčení dne [datum] v rozsahu 2 úkonů dle advokátního tarifu, u hlavního líčení dne [datum] pouze v rozsahu 3 úkonů dle advokátního tarifu, u hlavního líčení dne [datum] pouze v rozsahu 2 úkonů dle advokátního tarifu, neboť takovýto rozsah odpovídá provedenému dokazování.

92. V projednávané věci tak bylo prokázáno, že byly realizovány úkony v hodnotě 401 296,5 Kč ( (97,5* [číslo] + 98*300) * 1,21), když nelze přehlédnout, že z provedeného dokazování vyplynulo, že právní zástupce žalobce (jeho obhájce) v dotčeném řízení byl plátcem DPH. Žalobce však nárokoval pouze částku 199 086 Kč, u které bylo prokázáno, že jí uhradil. Soud proto jeho nároku výrokem VI. tohoto rozsudku plně vyhověl.

VI. K nákladům řízení a soudnímu poplatku

93. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

94. Žalobce byl pro účely posuzování otázky náhrady nákladů řízení zcela neúspěšný co do nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením a naopak úspěšný co do nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, co do nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené vazbou a co do nároku na náhradu škody v podobě obhajného. S ohledem na skutečnost, že z ustálené judikatury civilních soudů plyne, že ve věcech náhrady nemajetkové újmy je nezbytné vycházet z tarifní hodnoty 50 000 Kč, platí, že tarifní hodnota sporu byla 349 086 Kč (srov. např. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Žalobce pak byl úspěšný v rozsahu 85,7 % (tj. co do tarifní hodnoty 299 086 Kč), resp. neúspěšný v rozsahu 14,3 % (tj. co do tarifní hodnoty sporu 50 000 Kč). Náleží mu proto nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 71,4 %. Právní zástupce žalobce učinil ve věci 11,5 úkonů po 9 700 Kč dle § 7 odst. 5 a § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Konkrétně se jednalo o následující úkony (i) převzetí a příprava zastoupení, (ii) žaloba, (iii) podání ze dne [datum] (reakce na výzvu soudu), (iv) podání ze dne [datum] (reakce na výzvu soudu), (V) účast na jednání dne [datum], (vi) podání ze dne [datum] (reakce na výzvu soudu), (vii) účast na jednání dne [datum] (v rozsahu 2 úkonů, neboť jednání trvalo více jak 2 hodiny), (viii) účast na jednání dne [datum] (v rozsahu 2 úkonů, neboť jednání trvalo více jak 2 hodiny), (ix) podání ze dne [datum] (reakce na výzvu soudu), (x) účast na vyhlášení rozsudku dne [datum]. Za shora uvedené úkony náleží náhrada nákladů řízení společně s 12 x 300 Kč paušálu dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Advokát je plátcem DPH. Celkem tak má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení ve výši ( (11,5 * [číslo] + 12*300) x 1,21 + [číslo]) * 0,714, tj. ve výši 105 194 Kč.

95. Pro úplnost soud dodává, že výrokem VII. tohoto rozsudku soud rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit doplatek soudního poplatku, a to podle Položky 8a Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce byl totiž chybně soudem vyzván usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], k zaplacení soudního poplatku ve výši 6 000 Kč, přičemž tento soudní poplatek skutečně zaplatil. V projednávané věci však má žalobce poplatkovou povinnost ve výši 8 000 Kč, neboť svojí žalobou uplatnil čtyři samostatné nároky vůči žalované (k tomu viz usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) VII. Ke lhůtě k plnění 96. Lhůta k plnění byla ve výrocích I., IV., VI. a VIII. stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

Poučení