38 Ad 51/2011 - 43

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Bohuslavy Drahošové a soudců JUDr. Petra Indráčka a JUDr. Miroslavy Ježoviczové v právní věci žalobce: WESTTRANSPORT Plzeň a.s., zastoupeného JUDr. Janem Gallivodou, advokátem se sídlem Plzeň, Nerudova 5, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Opava, Horní náměstí 103/2, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 18.5.2011 č.j.923/1.30/11/14.3, a rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj ze dne 2.3.2011 č.j. 70/4.11/4.51/11/14.3, o uložení pokuty, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Žalobce se žalobou podanou v zákonné lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18.5.2011 č.j. 923/1.30/11/14.3, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze (dále jen správní orgán 1. stupně) ze dne 2.3.2011 č.j. 70/4.11/451/11/14.3, a rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze ze dne 2.3.2011 č.j. 70/4.11/4.51/11/14.3, potvrzeno. Pod bodem II. žaloby uvedl, že je toho názoru, že správní orgán při svém rozhodování pochybil, čímž došlo k zásahu do práv žalobce. Žalobce je obchodní společností, která se dle svého názoru soustavně a intenzivně věnuje eliminaci rizik v oblasti BOZP. Nejen, že každého zaměstnance, kterého přijímá do pracovního poměru, řádně proškoluje mimo jiné právě i ve vztahu k bezpečnosti práce, ale organizuje i další školení v rámci dané problematiky, a to minimálně jedenkrát ročně. Tato školení jsou pak zaměřena nejen na nezbytnou odbornost řidičů ve vztahu k nákladní dopravě a k ní se vztahujícím právním předpisům, ale právě i ve vztahu k bezpečnosti práce. Co se týká bezpečnosti práce, vždy je předmětem zmiňovaných školení i otázka týkající se mimo jiné dodržování dob odpočinku, dále bezpečnostních opatření týkajících se činnosti řidičů na nakládkách všech druhů. Konstatoval, že řádným školením prošel také jeho zaměstnanec pan N., jehož pracovní úraz neměl být dle závěru žalovaného nahlášen a který neměl být dle závěrů žalovaného řádně upozorněn na možná rizika práce. V případě pana Novotného došlo k seznámení s riziky práce dokonce ne dlouho před samotným pracovním úrazem. Dne 28.12.2009 byl pan N. seznámen s Provozním řádem žalobce, ve dnech 8.1.2010 a 5.3.2011 byl seznámen s riziky práce dle § 101 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. v platném znění. Žalobce dovozoval, že žádné své povinnosti ve vztahu k bezpečnosti práce nezanedbal. Poukazoval na skutečnost, že ve vztahu ke konkrétnímu úrazu zaměstnance M. N. uvedenému zaměstnanci nebylo prokázáno jakékoliv pochybení a zavinění na pracovním úraze, z čehož usuzoval, že zaměstnanec byl skutečně žalobcem řádně pro školen a byl si vědom svých povinností v dané oblasti. Žalobce uvedl k závěru správního orgánu, že bez zbytečného odkladu nenahlásil pracovní úraz jeho zaměstnance M. N., nar. X čímž se měl dopustit správního deliktu dle ustanovení § 30 odst. 1 písm. n) zákona č. 251/2005 Sb., že si byl své povinnosti pracovní úraz svého zaměstnance nahlásit vědom a že tuto svou povinnost také splnil, když zvolil k nahlášení pracovního úrazu písemnou formu s tím, že předmětnou zásilku zaslal prostřednictvím České pošty jako obyčejnou zásilku, u které není možné převzetí zásilky příjemcem prokázat písemným dokladem. Namítal, že pokud nebyla zásilka svému adresátu doručena, nestalo se tak vinou žalobce, nýbrž pochybením třetí osoby. Konstatoval, že ze samotného Protokolu o kontrole příčin a okolností pracovního úrazu č.j. 3111/25/4.51/10/15.4 vyplývá, že žalobce předložil vypracovaný záznam o úrazu ev.č. 2/2010 o výsledku šetření příčin a okolností předmětného pracovního úrazu. Toto dle názoru žalobce zcela jasně prokazuje, že žalobce neměl v úmyslu pracovní úraz svého zaměstnance nikterak zatajovat, nýbrž jej v souladu s platným právním řádem prošetřoval a prošetřil. Písemné doklady k této skutečnosti byly předloženy. Pokud správní orgán dále dospěl k závěru, že se žalobce dopustil správního deliktu ve smyslu ustanovení § 30 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., a to tím, že nebyla vypracována dokumentace o vyhledání a vyhodnocení rizik a přijatých opatření, žalobce uvedl, že s tímto vyjádřením žalovaného nemůže bez dalšího souhlasit, neboť žalobce dokumentaci o vyhledávání a vyhodnocování rizik a přijatých opatřeních v době vzniku předmětného pracovního úrazu vedl. Po provedeném šetření dospěl příslušný orgán k závěru, že ve vedené dokumentaci žalobce jsou dány nedostatky a současně poskytl lhůtu k jejich nápravě. Žalobce v návaznosti na to veškeré vytýkané skutečně upravil do požadované formy. V současné době je dokumentace žalobce vedena ve formě dle příslušného rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj. Žalobce dále poukázal na skutečnost, že k veškerým podnětům Oblastního inspektorátu pro Středočeský kraj přistoupil velmi zodpovědně, poučil se z nich a v současné době je veškerý jeho postup zcela v souladu s platným právním řádem. Dovozoval, že uložená pokuta je vůči němu nepřiměřeně vysoká, což odůvodnil tím, že žalovaný vycházel při stanovení výše pokuty z rozvahy ke dni 31.12.2010, kdy dospěl k názoru, že ekonomická situace žalobce není natolik nezdravá, aby neunesla finanční zátěž ve výši 100 000,- Kč. Uvedl, že dle jeho názoru je výše pokuty natolik vysoká, že by mohla ohrožovat jeho prosperitu, a tedy i další trvání. V době ekonomické krize je situace pro společnosti podnikající v dopravě obecně velmi tíživá. Konstatovala, že eviduje ke dni podání žaloby velké množství pohledávek, které mu nejsou jeho smluvní partneři schopni hradit, a které tedy musí vymáhat soudní cestou. Za této situace považoval žalobce pokutu ve výši 100.000,- Kč za neúměrně zatěžující. Odkázal na daňová přiznání žalobce, ze kterých je zřejmé, že vykazoval za poslední roky ztrátu ve výši několika milionů korun a v předchozím roce prošel celkovou restrukturalizací a tato i nadále pokračuje. Cílem je znovu dospět ke stabilizaci společnosti. V návaznosti na to by stanovená pokuta mohla mít dalekosáhlé důsledky pro fungování společnosti, což by mohlo mít negativní dopad i do oblasti zaměstnanosti, a to zejména v situaci, kdy žalobce poskytuje pracovní příležitost několika desítkám osob. Žalobce byl toho názoru, že: 1) výše uložené pokuty by měla záviset na závažnosti jím spáchaného deliktu, 2) jednak všechny jemu přisouzené delikty nespáchal, jednak že jím spáchané delikty nejsou natolik závažné, aby za ně mohla být uložena pokuta v takovéto výši. Postup žalovaného považoval za nezákonný s tím, že tímto postupem došlo k zásahu do práv žalobce. Namítal, že žalobce posoudil jeho prohřešky neúměrně přísně a stanovil mu výši pokuty, která znamená pro žalovaného citelný zásah do finančního zdraví jeho podniku a která může mít ve svém důsledku spolu s okolními vlivy až likvidační důsledky. Konstatoval, že se z jednání s žalovaným poučil, veškeré své prohřešky napravil a požadovaný represivní zásah již byl v jeho případě naplněn, neboť žalovaný vynaložil nemalé finanční prostředky ke zdokonalení evidence a bezpečnosti práce. Žalobce je toho názoru, že požadovaného výsledku již u něj bylo dosáhnuto, a proto není uložení pokuty třeba, resp. není třeba v takto neúměrné výši. Pod bodem III. žaloby navrhoval: 1) zrušení rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 18.5.2011 č.j. 923/1.30/11/14.3, 2) zrušení rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze ze dne 2.3.2011 č.j. 70/4.11/451/11/14.3, 3) přiznání odkladného účinku žalobě a 4) vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl povinen mu uhradit náklady řízení. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě ze dne 21.8.2012 uvedl, že skutečnosti, které žalobce uvádí ve své žalobě - že se dle svého názoru soustavně a intenzivně věnuje eliminaci rizik v oblasti BOZP, že řádně a pravidelně proškoluje své zaměstnance, včetně poškozeného zaměstnance pana M. N., a že tomuto zaměstnanci nebylo prokázáno jakékoliv pochybení a zavinění na pracovním úraze - nerozporují naplnění skutkových podstat správních deliktů na úseku bezpečnosti práce, kterých se žalobce dopustil, tedy, že neohlásil předmětný pracovní úraz M. N. oblastnímu inspektorátu práce bez zbytečného odkladu; že nezaslal záznam o tomto úrazu oblastnímu inspektorátu práce nejpozději do pátého dne následujícího měsíce; a konečně, že dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik a přijatých opatřeních pro nákladní silniční dopravu neobsahuje vyhledání rizik spojených se strojní nakládkou vozidel, vyjma paletové nakládky. Co se týče spáchání správních deliktů dle ust. § 30 odst. 1 písm. n) zákona o inspekci práce, kterého se právnická osoba dopustila tím, že neohlásila pracovní úraz a nezaslala záznam o něm stanoveným orgánům a institucím, konkrétně tedy příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, pak žalobce svá tvrzení o tom, že předmětný pracovní úraz nahlásil, není schopen prokázat. Ze stanoviska oblastního inspektorátu práce pak vyplývá, že byla provedena prověrka databází oblastního inspektorátu práce, avšak zaslání či oznámení úrazu nebylo zjištěno. Objektivní odpovědnost právnické osoby za správní delikty dle zákona o inspekci práce je odpovědností bez ohledu na zavinění, proto ani případné zavinění či pochybení třetí osoby neznamená vyvinění zaměstnavatele z jeho odpovědnosti za porušení jeho zákonných povinností. K dalšímu tvrzení žalobce v žalobě, že k veškerým podnětům oblastního inspektorátu práce přistoupil velmi zodpovědně, poučil se z nich a v současné době je veškerý jeho postup zcela v souladu s platným právním řádem, žalovaný uvedl, že to nevyvrací ve správním řízení prokázané spáchání předmětných správních deliktů; je spíše předpokládaným stavem a žádoucím důsledkem provedené kontroly ze strany oblastního inspektorátu práce. K námitce na nepřiměřenou výši uložené sankce, žalovaný odkázal na odůvodnění svého napadeného rozhodnutí a zdůraznil, že pokuta byla uložena jak v souladu se zásadou absorpce za celkem pět spáchaných závažných správních deliktů, tak i v souladu s dalšími zásadami správního řízení. Podle názoru žalovaného byla pokuta uložena v přiměřené výši ke všem relevantním okolnostem daného případu, byla řádně odůvodněna a nijak nevybočuje z mezí přezkoumatelného správního uvážení. Žalovaný uvedl, že neshledal postup svůj, ani postup oblastního inspektorátu práce při vedení daného správního řízení nezákonným v žádném směru a nedomníval se, že by uložení pokuty ve výši 100.000,- Kč samo o sobě bylo schopno mít pro žalobce likvidační důsledky. Navrhoval, aby Krajský soud v Ostravě vydal rozsudek, kterým žalobu podanou žalobcem zamítne a rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce č.j. 923/1.30/11/14.3, ze dne 18.05.2011, a rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj č.j. 70/4.11/4.51/11/14.3, ze dne 02.03.2011, potvrdí. Dále žádal, aby soud rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit náklady soudního řízení. II. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 18.5.2011 č.j. 923/1.30/11/14. jakož i obsahem připojeného správního spisu žalovaného téhož čísla jednacího. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu správního, jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu správního), přičemž toto rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb. s. ř. s.) a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že: - Záznam o úrazu M. N. byl evidován pod evidenčním číslem záznamu 2/2010. K úrazu došlo v prostoru Loděnice-Kovošrot při kontrole vozidla po naložení před odjezdem dne 6.5.2010 v 10.30 hod. Postižený M.N. popsal okolnosti, za nichž došlo k úrazu takto: Po naložení kamionů kovovým odpadem jsem provedl obhlídku pneumatik návěsu, když jsem prováděl prohlídku na pravé straně návěsu, vedle stojící bagr začal uklízet prostor vedle návěsu. Tímto uvolnil základnu bagru, která se posunula směrem k návěsu a přimáčkla mi nohu. Po tomto zranění mne odvezli do nemocnice do Berouna a ihned do Prahy. - Žalobce provedl šetření pracovního úrazu M. N. ze dne 6.5.2010. Mimo jiné je v záznamu uvedeno: “Řidič nakládače začal manipulovat se strojem. Tímto došlo k posunutí stroje směrem k vozidlu. Řidič kamionu zcela jasně řekl, že strojník o našem pracovníkovi věděl a přesto se strojem začal manipulovat“. - Dle „Opatření“ technika bezpečnosti práce dne 3.6.2010 bylo provedeno seznámení pracovníků firmy s pracovním úrazem M. N. Byl vysvětlen postup kontroly vozidla před odjezdem po naložení nákladu, používání osobních ochranných prostředků. - Dne 11.1.2006 došlo k sepisu pracovní smlouvy mezi žalobcem, zastoupeným generálním ředitelem a M. N. Dle této smlouvy M. N. nastoupil do práce 16.1.2006, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou se zkušební dobou 3 měsíce. Dle smlouvy byl zaměstnanec mimo jiné seznámen s předpisy zajišťujícími bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jakož i protipožárními předpisy, organizačním řádem a kolektivní smlouvou. Téhož dne podepsal tiskopis nazvaný Vstupní zásady bezpečnost práce. - Dne 10.5.2010 bezpečnostní technik navštívil M. N. v Nemocnici Motol za účelem sepsání pracovního úrazu. Téhož dne byla s úrazem seznámena předsedkyně odborů J.K. Dále je v zápisu o zapsání a zaslání pracovního úrazu M. N. uvedeno, že po sepsání úrazu zaslala I. R. poštou pracovní úraz IBP Plzeň. - Dle potvrzení o absolvování pravidelného školení M. N. absolvoval pravidelné školení v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů dne 10.1.2009 a 28.12.2009. S riziky práce byl seznámen dne 5.1.2010, 8.1.2010. - Kolektivní smlouva uzavřená mezi žalobcem a základní organizaci odborového svazu dopravy byla uzavřena dne 29.1.2010. - Dne 29.6.2010 podal M. N. vysvětlení k pracovnímu úrazu Policií ČR. Mimo jiné uvedl, že ve firmě, kde je zaměstnán, byl řádně proškolen na bezpečnost práce. Není si vědom, že by porušil bezpečnost práce. - Ve dnech 6. a 20.10. a 1. a 25.11.2010 byla provedena kontrola inspektorem Oblastního inspektorátu práce (dále jen OIP) pro Středočeský kraj. O výsledku byl sepsán protokol č.j. 3111/26/4.51/10/15.

2. Byly předloženy doklady uvedené pod číslem 1- 45 protokolu a kniha úrazů. Při kontrole byly zjištěny tyto nedostatky:

1. Zaměstnavatel jako kontrolovaná osoba, nevede dokumentaci o vyhledávání a vyhodnocování rizik a přijatých opatřeních, a to zejména o rizicích, která nelze odstranit. Zaměstnavatel předložil vyhodnocení rizik práce pro nákladní silniční dopravu. Tato dokumentace neobsahuje vyhledání rizik spojených se strojní nakládkou vozidel vyjma paletové nakládky. Konkrétně nejsou zpracována rizika při dohledu na nakládku vozidla v prostoru nakladače, pohybu osob v prostoru nakladače a konkrétní opatření k zamezení vstupu do vyhrazeného prostoru nakladače (dokumentace o vyhledávání a vyhodnocení rizik a přijatých opatření pro uvedená rizika nebyla předložena). Zaměstnavatel tím nesplnil povinnost stanovenou v § 102 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2. Zaměstnavatel jako kontrolovaná osoba nezajistil, aby zaměstnanec pracující v noci M. N. před zařazením na noční práci, byl vyšetřen lékařem závodní preventivní péče. Zaměstnanec pracoval v noční době v měsících březen (minimálně ve dnech 1. 3:15 hod, 4. 3:44 hod, 23. 4:15 hod a 24. 5:15 hod) a duben (minimálně ve dnech 2. 3:09 hod a 12. 3:16 hod) 2010, jak dokládají denní záznamy o výkonu vozidla r. č. 2P9 4906. Zaměstnavatel tím porušil povinnost vyplývající z ustanovení § 94 odst. 2, písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3. Zaměstnavatel jako kontrolovaná osoba, nesplnil povinnost písemně informovat firmu ECORING s.r.o. o rizicích a přijatých opatření k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce, plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů. V uvedeném případě se jednalo o provádění nakládky tahače a návěsu r.č. 2P9 4906 a PM 60-45. Zaměstnavatel tím porušil povinnost vyplývající z ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4. Zaměstnavatel jako kontrolovaná osoba nezajistil pro zaměstnance M. N. podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména seznámení s riziky při práci, protože jmenovaný zaměstnanec autodopravy nebyl seznámen s riziky při dohledu na nakládku vozidla v prostoru nakladače, pohybu osob v prostoru nakladače a konkrétním opatřením k zamezení vstupu do vyhrazeného prostoru nakladače. Zaměstnavatel tím porušil povinnost vyplývající z ustanovení § 103 odst. 1, písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5. Zaměstnavatel jako kontrolovaná osoba neohlásil pracovní úraz M. N., ke kterému došlo dne 6.5.2010, bez zbytečného odkladu příslušnému OIP, jak ukládá NV 49412001 Sb. § 3 odst. 1, písm. e). Zaměstnavatel tím nesplnil povinnost stanovenou v § 105 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

6. Zaměstnavatel zaslal záznam o pracovním úrazu M. N., ke kterému došlo dne 6.5.2010 na OIP pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj dne 24.9.2010. Zaměstnavatel nezaslal záznam o pracovním úrazu M. N., ke kterému došlo dne 6.5.2010 příslušnému OIP za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce (v tomto případě do 5.6.2010), jak ukládá NV 494/2001 Sb. § 4 písm. a). Zaměstnavatel tím nesplnil povinnost stanovenou v § 105 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7. Zaměstnavatel jako kontrolovaná osoba při sepsání záznamu o pracovním úrazu M. N. ze dne 6.5.2010 nepostupoval dle vzoru záznamu o úrazu uvedeného v příloze nařízení vlády 494/2001 Sb. Konkrétně v odstavci C bodu 7, kde uvádí délku pracovního poměru 11 let, dle pracovní smlouvy jsou to 4 roky, v odstavci D bodu 2. uvádí začátek směny 6:00 hod ve skutečnosti začátek nejpozději 4:36 hod (dle záznamu z tachografu), v závěru záznamu o úrazu není uveden datum ani u jednoho ze dvou podpisů a dále chybí podpis zástupce odborového orgánu. Zaměstnavatel tím nesplnil povinnost stanovenou v § 105 odst. 3 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 1 nařízení vlády č. 494/2001 Sb.

8. Zaměstnavatel jako kontrolovaná osoba písemně nepožádal M. N., člena osádky nákladního automobilu v silniční dopravě, o stejnopis evidence pracovní doby odpracované u jiného zaměstnavatele. Zaměstnavatel tím nesplnil povinnost stanovenou v § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9. Zaměstnavatel jako kontrolovaná osoba neproplatil zaměstnanci M. N. příplatek ve výši nejméně 10% průměrného výdělku za dobu práce v noci, v rozsahu minimálně 81 hodin, ve dnech 1.3.2010 až 6.5.2010, uvedenou v denních záznamech o výkonu vozidel (březen 2010 46,5 hod., duben 2010 28,5 hod. a květen 2010 6,5 hod.). Zaměstnavatel tím porušil povinnost vyplývající z ustanovení § 116 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10. Zaměstnavatel jako kontrolovaná osoba neproplatil zaměstnanci M. N. příplatek ve výši nejméně 10% průměrného výdělku za dobu práce v sobotu a neděli dne 6., 13., 27.3. a 24.4.2010, uvedenou v denních záznamech o výkonu vozidel. Zaměstnavatel tím porušil povinnost vyplývající z ustanovení § 118 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

11. Zaměstnavatel jako kontrolovaná osoba eviduje pouze denní záznamy o výkonu vozidel a řidiče. Zaměstnavatel nevede evidenci odpracované pracovní doby, noční práce a práce přesčas u M. N. za měsíc březen, duben a květen 2010. Zaměstnavatel tím nesplnil povinnost stanovenou v § 96 odst. 1 písm. a), bod 1., 2. a 4. zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. - K odstranění nedostatků bylo vydáno dne 25.11.2010 Oblastním inspektorátem práce pro Středočeský kraj Opatření, kterým OIP uložil k odstranění nedostatků vedených v protokolu o kontrole č.j.: 3111/26/4.51/1 0/15.2 ze dne 25.11.2010 kontrolované osobě WESTTRANSPORT Plzeň a. s., Rokycany, tato opatření:

1. Zavést dokumentaci o vyhledávání a vyhodnocování rizik a přijatých opatřeních, a to zejména o rizicích, která nelze odstranit, konkrétně rizika při dohledu na nakládku vozidla v prostoru nakladače, pohybu osob v prostoru nakladače a konkrétní opatření k zamezení vstupu do vyhrazeného prostoru nakladače v případě výkonu těchto prací, jak stanovuje povinnost v § 102 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2. Zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci před zařazením na noční práci, byl vyšetřen lékařem závodní preventivní péče, jak stanovuje povinnost v § 94 odst. 2, písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3. Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, splnit povinnost písemně informovat spolupracující firmu o rizicích a přijatých opatření k ochraně před jejich působením, které se týkají výkonu jejich práce, jak stanovuje povinnost v § 101 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4. Zajistit pro zaměstnance, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci - dohledu na nakládku vozidla v prostoru nakladače, pohybu osob v prostoru nakladače a konkrétním opatřením k zamezení vstupu do vyhrazeného prostoru nakladače v případě výkonu těchto prací, jak stanovuje povinnost v § 103 odst. 1, písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5. Písemně požádat členy osádek nákladních automobilů v silniční dopravě o stejnopis evidence pracovní doby odpracované u jiného zaměstnavatele, jak stanovuje povinnost v § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

6. Proplácet zaměstnanci příplatek ve výši nejméně 10% průměrného výdělku za dobu práce v noci, jak stanovuje povinnost vyplývající z ustanovení § 116 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7. Proplácet zaměstnanci příplatek ve výši nejméně 10% průměrného výdělku za dobu práce v sobotu a neděli, jak stanovuje povinnost vyplývající z ustanovení § 118 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8. Zavést evidenci odpracované pracovní doby, práce přesčas a noční práce u jednotlivých zaměstnanců - řidičů, jak stanovuje povinnost v § 96 odst. 1 písm. a), bod 1. 2. a 4. zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zároveň OIP vyžádal podání písemné zprávy o přijatých opatřeních včetně dokladování odstranění jednotlivých závad na adresu výše uvedeného inspektorátu do 20. 12.2010. - Společnost WESTTRANSPORT Plzeň a.s. sdělila přípisem ze dne 20.12.2010 OIP, že přijala následující opatření:

1. Byla zavedena dokumentace o vyhledávání a vyhodnocení rizik a přijatých opatřeních, a to zejména o rizicích, která nelze odstranit, konkrétně rizika při dohledu na nakládku vozidla v prostoru nakladače, pohybu osob v prostoru nakladače a konkrétní opatření zamezení vstupu do vyhrazeného prostoru nakladače v případě výkonu těchto prací, jak stanovuje povinnost v § 102.4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tato opatření byla přijata ke dni 15.12.2010 a v rámci pravidelných školení budou zaměstnanci seznámeni s touto dokumentací a budou prováděny namátkové kontroly ze strany vedení společnosti WESTIRANSPORT Plzeň a.s.

2. Společnost WESTTRANSPORT Plzeň a.s. v současné dobé vyhledává závodního lékaře ve smyslu zajištění preventivní zdravotní péče, jak stanovuje povinnost v § 94 ods. 2, písm. a) zákona č. 262/2006 Sb. Ve znění pozdějších předpisů. Termín do 31.12.2010.

3. Společnost WESTTRANSPORT Plzeň a.s informuje spolupracující firmy o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, které se týkají výkonu jejich práce, jak stanovuje povinnost v § 101 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4. Společnost WESTTRANSPORT Plzeň a.s. zajišťuje podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci - dohledu na nakládku vozidla v prostoru nakladače, pohybu osob v prostoru nakladače a konkrétním opatřením k zamezení vstupu do vyhrazeného prostoru nakladače v případě výkonu těchto prací, jak stanovuje povinnost v § odst. 1, písm. f) zákona č. 262/206 Sb., ve znění pozdějších předpisů s odvoláním i na kroky přijaté viz bod č.

1. Dále v rámci pravidelných školení řidičů bude prováděno pravidelné přeškolování.

5. Společnost WESTTIRANSPORT Plzeň a.s. zavedla k prosinci roku 2010 evidenci stejnopisů pracovní doby členů osádek nákladních automobilů v silniční dopravě odpracované u jiného zaměstnavatele, jak stanovuje povinnost v § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

6. Společnost WESTTRANSPORT Plzeň a.s. se zavázala k nápravě proplácení příplatků za dobu práce v noci, a to v nejméně ve výši 10% průměrného výdělku za práci v noci dle stanovení povinnosti vyplývající z ustanovení § 116 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nápravná opatření byla přijata k 31.12.2010.

7. Společnost WESTTRANSPORT Plzeň a.s se zavázala k nápravě proplácení příplatků za dobu práce v sobotu a neděli, a to nejméně ve výši 10% průměrného výdělku za práci sobotu a neděli dle stanovení povinnosti vyplývající z ustanovení § 118 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nápravná opatření byla přijata k 31.12.2010.

8. Na základě bodů 6 a 7 společnost WESTTRANSPORT Plzeň a.s. zavádí k 31.12.2010 evidenci odpracované pracovní doby, práce přesčas a noční práce u jednotlivých zaměstnanců - řidičů, jak stanovuje povinnost v § 96 odst. 1 písm. a), bod 1. 2. a 4. Zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. - Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj dne 22.12.2010 vydal příkaz v tomto znění: I. Účastníkovi WESTTRANSPORT Plzeň a. s., Rokycany se za spáchání správního deliktu podle ustanovení: 1. § 28 odst. 1 písm. m) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil tím, že neplnil povinnosti vést evidenci odpracované pracovní doby, noční práce a práce přesčas u zaměstnance M. N. za měsíc březen, duben a květen 2010. Tím nesplnil povinnost stanovenou v § 96 odst. 1 písm. a) bod 1., 2. a 4. zákona č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů; 2. § 30 odst. 1 písm. n) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil tím, že neohlásil pracovní úraz M. N., ke kterému došlo dne 6.5.2010, bez zbytečného odkladu příslušnému OIP, jak ukládá NV 494/2001 Sb. § 3 odst. 1, písm. e). Tím nesplnil povinnost stanovenou v § 105 odst. 4 zákona č. 26212006 Sb., ve znění pozdějších předpisů; 3. § 30 odst. 1 písm. n) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil tím, že nezaslal záznam o pracovním úrazu M. N., ke kterému došlo dne 6.5.2010 příslušnému OIP za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce, jak ukládá NV 494/2001 Sb. § 4 písm. a). Tím nesplnil povinnost stanovenou v § 105 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů; 4. § 30 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil tím, že nedodržel povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce v oblasti vedení dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik a přijatých opatřeních - dokumentace o vyhledávání a vyhodnocení rizik a přijatých opatření - není vypracována. Tím nesplnil povinnost stanovenou v § 102 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů; 5. § 26 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil tím, že neproplatil M. N. příplatek ve výši nejméně 10% průměrného výdělku za dobu práce v noci v rozsahu minimálně 81 hodin, ve dnech 1. 3. 2010 až 6.5.2010, uvedenou v denních záznamech o výkonu vozidel - březen 2010 46,5 hod., duben 2010 28,5 hod. a květen 2010 6,5 hod. Tím nesplnil povinnost stanovenou v § 116 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů; ukládá pokuta ve výši 350.000,- Kč (slovy tři sta padesát tisíc korun českých). Pokuta je splatná do 15 dnů od nabytí právní moci. II. Účastníkovi se ukládá povinnost nahradit náklady řízení, jež bylo vyvoláno porušením výše citované právní povinnosti v paušální částce 1 000,- Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Náhrada nákladů řízení je splatná do 15 dnů od nabytí právní moci. V odůvodnění OIP uvedl, že na základě provedené kontroly a podkladů zaznamenaných v protokolu o kontrole č. j.: 3111/26/4.51/10/15.2 ze dne 25.11.2010 bylo prokázáno, že:

1. Účastník nevede evidenci odpracované pracovní doby, noční práce a práce přesčas u M. N. za měsíc březen, duben a květen 2010. Účastník tím nesplnil povinnost stanovenou v § 96 odst. 1 písm. a) bod 1., 2. a 4. zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tím se dopustil správního deliktu na úseku pracovní doby podle § 28 odst. 1 písm. m) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za který lze uložit pokutu až do výše 400.000,- Kč.

2. Účastník neohlásil pracovní úraz M.N., ke kterému došlo dne 6.5.2010, bez zbytečného odkladu příslušnému OlP, jak ukládá NV 494/2001 Sb. § 3 odst. 1, písm. e). Účastník tím nesplnil povinnost stanovenou v § 105 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tím se dopustil správního deliktu na úseku bezpečnosti práce podle § 30 odst. 1 písm. n) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za který lze uložit pokutu až do výše 400.000,- Kč.

3. Účastník zaslal záznam o pracovním úrazu M. N., ke kterému došlo dne 6.5.2010 na OlP pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj dne 24.9.2010. Zaměstnavatel nezaslal záznam o pracovním úrazu M. N., ke kterému došlo dne 6.5.2010 příslušnému OlP za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce, jak ukládá NV 494/2001 Sb. § 4 písm. a). Účastník tím nesplnil povinnost stanovenou v § 105 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tím se dopustil správního deliktu na úseku bezpečnosti práce podle § 30 odst. 1 písm. n) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za který lze uložit pokutu až do výše 400.000,- Kč.

4. Účastník nevede dokumentaci o vyhledávání a vyhodnocování rizik a přijatých opatřeních, a to zejména o rizicích, která nelze odstranit. Zaměstnavatel předložil vyhodnocení rizik práce pro nákladní silniční dopravu. Tato dokumentace neobsahuje vyhledání rizik spojených se strojní nakládkou vozidel vyjma paletové nakládky. Konkrétně nejsou zpracována rizika při dohledu na nakládku vozidla v prostoru nakladače, pohybu osob v prostoru nakladače a konkrétní opatření k zamezení vstupu do vyhrazeného prostoru nakladače (dokumentace o vyhledávání a vyhodnocení rizik a přijatých opatření pro uvedená rizika nebyla předložena). Účastník tím porušil povinnost vyplývající z ustanovení § 102 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. Tím se dopustil správního deliktu na úseku bezpečnosti práce podle § 30 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za který lze uložit pokutu až do výše 2.000.000,- Kč.

5. Účastník neposkytl zaměstnanci M. N. příplatek ve výši nejméně 10% průměrného výdělku za dobu práce v noci v rozsahu minimálně 81 hodin, ve dnech 1.3.2010 až 6.5.2010, uvedenou v denních záznamech o výkonu vozidel (březen 2010 46,5 hod., duben 2010 28,5 hod. a květen 2010 6,5 hod.). Účastník tím porušil povinnost vyplývající z ustanovení § 116 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tím se dopustil správního deliktu na úseku odměňování zaměstnanců podle § 26 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za který lze uložit pokutu až do výše 2.000.000,- Kč. - Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj dne 17.1.2011 vydal příkaz č.j. 70/4.11/4.51/11/14.3 v tomto znění: Účastníkovi WESTTRANSPORT Plzeň a. s. se za spáchání správního deliktu podle ustanovení: 1. § 28 odst. 1 písm. m) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil tím, že neplnil povinnosti vést evidenci odpracované pracovní doby, noční práce a práce přesčas u zaměstnance M. N. za měsíc březen, duben a květen 2010. Tím nesplnil povinnost stanovenou v § 96 odst. 1 písmo a) bod 1., 2. a 4. zákona č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů; 2. § 30 odst. 1 písm. n) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil tím, že neohlásil pracovní úraz M. N., ke kterému došlo dne 6.5.2010, bez zbytečného odkladu příslušnému OIP, jak ukládá NV 494/2001 Sb. § 3 odst. 1, písm. e). Tím nesplnil povinnost stanovenou v § 105 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů; 3. § 30 odst. 1 písm. n) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil tím, že nezaslal záznam o pracovním úrazu M. N., ke kterému došlo dne 6.5.2010 příslušnému OIP za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce, jak ukládá NV 494/2001 Sb. § 4 písm. a). Tím nesplnil povinnost stanovenou v § 105 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů; 4. § 30 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil tím, že nedodržel povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce v oblasti vedení dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik a přijatých opatřeních - dokumentace o vyhledávání a vyhodnocení rizik a přijatých opatření - není vypracována. Tím nesplnil povinnost stanovenou v § 102 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů; 5. § 26 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil tím, že neposkytl M. N. příplatek ve výši nejméně 10% průměrného výdělku za dobu práce v noci v rozsahu minimálně 81 hodin, ve dnech 1.3.2010 až 6.5.2010, uvedenou v denních záznamech o výkonu vozidel - březen 2010 46,5 hod., duben 2010 28,5 hod. a květen 2010 6,5 hod. Tím nesplnil povinnost stanovenou v § 116 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů; ukládá pokuta ve výši 100.000,- Kč (slovy tři sto tisíc korun českých), která je splatná do 15 dnů od nabytí právní moci. II. Účastníkovi se ukládá povinnost nahradit náklady řízení, jež bylo vyvoláno porušením výše citované právní povinnosti v paušální částce 1 000,- Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Náhrada nákladů řízení je splatná do 15 dnů od nabytí právní moci. V odůvodnění OIP uvedl, že na základě provedené kontroly a podkladů zaznamenaných v protokolu o kontrole č. j.: 3111/26/4.51/10/15.2 ze dne 25.11.2010 bylo prokázáno, že:

1. Účastník nevede evidenci odpracované pracovní doby, noční práce a práce přesčas u M. N. za měsíc březen, duben a květen 2010. Účastník tím nesplnil povinnost stanovenou v § 96 odst. 1 písm. a) bod 1., 2. a 4. zákona č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Tím se dopustil správního deliktu na úseku pracovní doby podle § 28 odst. 1 písm. m) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za který lze uložit pokutu až do výše 400 000,- Kč.

2. Účastník neohlásil pracovní úraz M. N., ke kterému došlo dne 6.5.2010, bez zbytečného odkladu příslušnému OIP, jak ukládá NV 494/2001 Sb. § 3 odst. 1, písm. e). Účastník tím nesplnil povinnost stanovenou v § 105 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tím se dopustil správního deliktu na úseku bezpečnosti práce podle § 30 odst. 1 písm. n) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za který lze uložit pokutu až do výše 400 000,- Kč.

3. Účastník zaslal záznam o pracovním úrazu M.N., ke kterému došlo dne 6.5.2010 na OIP pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj dne 24.9.2010. Zaměstnavatel nezaslal záznam o pracovním úrazu M. N., ke kterému došlo dne 6.5.2010 příslušnému OIP za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce (v tomto případě do 5.6.2010), jak ukládá NV 494/2001 Sb. § 4 písm. a). Účastník tím nesplnil povinnost stanovenou v § 105 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tím se dopustil správního deliktu na úseku bezpečnosti práce podle § 30 odst. 1 písm. n) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za který lze uložit pokutu až do výše 400.000,- Kč.

4. Účastník nevede dokumentaci o vyhledávání a vyhodnocování rizik a přijatých opatřeních, a to zejména o rizicích, která nelze odstranit. Zaměstnavatel předložil vyhodnocení rizik práce pro nákladní silniční dopravu. Tato dokumentace neobsahuje vyhledání rizik spojených se strojní nakládkou vozidel vyjma paletové nakládky. Konkrétně nejsou zpracována rizika při dohledu na nakládku vozidla v prostoru nakladače, pohybu osob v prostoru nakladače a konkrétní opatření k zamezení vstupu do vyhrazeného prostoru nakladače (dokumentace o vyhledávání a vyhodnocení rizik a přijatých opatření pro uvedená rizika nebyla předložena). Účastník tím porušil povinnost vyplývající z ustanovení § 102 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. Tím se dopustil správního deliktu na úseku bezpečnosti práce podle § 30 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za který lze uložit pokutu až do výše 2000000,- Kč.

5. Účastník neposkytl zaměstnanci M. N. příplatek ve výši nejméně 10% průměrného výdělku za dobu práce v noci v rozsahu minimálně 81 hodin, ve dnech 1.3.2010 až 6.5.2010, uvedenou v denních záznamech o výkonu vozidel (březen 2010 46,5 hod, duben 2010 28,5 hod a květen 2010 6,5 hod). Účastník tím porušil povinnost vyplývající z ustanovení § 116 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tím se dopustil správního deliktu na úseku odměňování zaměstnanců podle § 26 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za který lze uložit pokutu až do výše 2 000 000,- Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že se správní delikty nepochybně staly a úkony provedl místně příslušný správní orgán, který je místně příslušným i ke správnímu řízení navazujícímu na kontrolní zjištění a nejsou pochybnosti ani z jiného důvodu, je vydání příkazu plně odůvodnění. - WESTTRANSPORT Plzeň a.s. podala prostřednictvím svého právního zástupce proti vydanému příkazu ze dne 17.1.2011 č.j. 70/4.11/4.51/11/14.3 odpor ze dne 31.1.2011, ve kterém mimo jiné uvedla, že se neztotožňuje se všemi závěry OIP, a to například se závěry obsaženými pod bodem 4. příkazu. Společnost WESTTRANSPORT Plzeň a.s. se eliminaci rizik věnuje poměrně intenzivně. Nejenže každého zaměstnance, kterého přijímá do pracovního poměru, řádně proškoluje mimo jiné právě i ve vztahu k bezpečnosti práce, ale organizuje i další školení, a to minimálně jedenkrát do roka. Tato školení pak jsou zaměřena nejen na nezbytnou odbornost řidičů ve vztahu k nákladní dopravě a k ní se vztahujícím právním předpisům (vnitrostátním i mezinárodním), ale i ve vztahu k bezpečnosti práce. Co se týká bezpečnosti práce, vždy je předmětem těchto školení otázka dodržování dob odpočinku, neboť toto je u řidičů věc velmi důležitá. Se stejnou důležitostí se pak školení zaměřují i na bezpečnostní opatření týkající se činnosti řidičů na nakládkách, a to nejen na nakládkách paletových, ale i na nakládkách za použití různých druhů nakladačů. Společnost WESTTRANSPORT Plzeň a.s. důkladně proškoluje řidiče o bezpečnosti práce na nakládkách všech druhů. Ve vztahu k dotčenému pracovnímu úrazu řidiče N. pak poukázala na to, že panu N. nebylo prokázáno porušení povinností, a tím jakékoliv zavinění na pracovním úraze. Navíc dne 14.1.2011 se z iniciativy orgánů činných v trestním řízení na místě samém, tedy v areálu skládky železného šrotu v Loděnici, konala rekonstrukce ("vyšetřovací pokus") celého úrazového děje. Z jejího průběhu společnost dovozuje, že pochybení ze strany N. bude vyloučeno. Dále společnost WESTTRANSPORT Plzeň a.s. uvedla k bodům 2. a 3. příkazu, že předmětný pracovní úraz bez zbytečného odkladu OIP nahlásila. Učinila tak bohužel dopisem zaslaným toliko obyčejnou poštou, a pokud se vyskytla nějaká závada v doručení, není tudíž dnes schopna tento svůj krok prokázat. Společnost dále poukázala na skutečnost, že závěry obsažené v protokolu Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj č. j.: 3111/26/4.51/10/15.2 ze dne 25.11.2010, aby byla učiněna opatření k odstranění nedostatků ve smyslu §7 odst. 1, písm. k) zákona o inspekci práce č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vzala velice vážně a přijala opatření k odstranění veškerých vytýkaných nedostatků. Náprava nedostatků byla zcela zajištěna. K výši uložené pokuty společnost uvedla, že pokuta, jež byla uložena ve výši 100.000,- Kč, je v současné době ekonomické krize zejména pro společnost podnikající v dopravě velmi tíživá. Finanční krize a s ní spojená stagnace obchodu postihuje v prvé řadě dopravní společnosti. K tomu je nutno zohlednit neustálé navyšování nákladů zaváděním poplatků a mít a jejich dalším zvyšováním. Tento nárůst nákladů není ale kompenzován na druhé straně nárůstem cen přepravného a dopravní společnosti se tak dostávají pod ekonomický tlak. Z daňových přiznání je zřejmé, že společnost WESTTRANSPORT Plzeň a.s. vykazovala za poslední roky ztrátu ve výši několika milionů korun a v loňském roce prošla celkovou restrukturalizací (a to i personální) a tato restrukturalizace vlastně stále pokračuje. Cílem je přivést společnost zpět do tzv. "černých čísel", tedy její stabilizace. Bude-li společnost nucena zaplatit tak vysokou pokutu, budou tyto prostředky citelně chybět jinde. Byla by bezesporu škoda, kdyby se společnost, jež poskytuje pracovní příležitosti několika desítkám lidí, dostala do problémů právě v důsledku nutnosti hradit předmětnou pokutu, když důvody, proč pokuta byla uložena, již pominuly, respektive pochybení již byla odstraněna. Závěrem bylo poukázáno na rozpor uvedený v té části příkazu, kde je ukládána pokuta. OIP ukládá pokutu ve výši 100.000,- Kč, přičemž slovy ji vyjadřuje takto: "tři sto tisíc korun". Mělo-Ii by jít o pokutu v takové výši, bylo by to pro WESTTRANSPORT Plzeň a.s. téměř likvidační. Společnost navrhovala, aby napadený příkaz byl zrušen a dospěje-Ii OIP nakonec k závěru, že je nezbytné pokutu uložit, tak aby tak učinila na samé spodní hranici zákonné sazby. - Přípisem ze dne 9.2.2011 advokát WESTTRANSPORT Plzeň a.s. sdělil, že odpor doplňuje o listinné důkazy, prokazující jaká školení zaměstnanec N. během posledních dvou let absolvoval. Dále předložil i osvědčení o výsledku dopravně psychologického vyšetření, které dotčený řidič absolvoval. - Vedoucí inspektor OIP pro Středočeský kraj oznámil zástupci WESTTRANSPORT Plzeň a.s. přípisem ze dne 14.2.2011, že podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. - Advokát WESTTRANSPORT Plzeň a.s. zaslal Státnímu úřadu inspekce práce vyjádření ze dne 21.2.2011, jehož obsah je totožný s podaným odporem ze dne 31.1.2011. - Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj rozhodl dne 2.3.2011 pod č.j. 70/4.11/451/11/14.3, tak, že žalobci uložil pokutu ve výši 100.000,- Kč s tím, že pokuta je splatná do 15 dnů od nabytí právní moci a zavázal žalobce zaplacením nákladů řízení ve výši 1.000,- Kč za to, že spáchal správní delikty podle ustanovení: 1. § 28 odst. 1 písm. m) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil tím, že neplnil povinnosti vést evidenci odpracované pracovní doby, noční práce a práce přesčas u zaměstnance M. N. za měsíc březen, duben a květen 2010. Tím nesplnil povinnost stanovenou v § 96 odst. 1 písm. a) bod 1., 2. a 4. zákona č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů; 2. § 30 odst. 1 písm. n) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil tím, že neohlásil pracovní úraz M. N., ke kterému došlo dne 6.5.2010, bez zbytečného odkladu příslušnému OlP, jak ukládá NV 494/2001 Sb. § 3 odst. 1, písm. e). Tím nesplnil povinnost stanovenou v § 105 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů; 3. § 30 odst. 1 písm. n) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil tím, že nezaslal záznam o pracovním úrazu M. N., ke kterému došlo dne 6.5.2010 příslušnému OlP za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce, jak ukládá NV 494/2001 Sb. § 4 písmo a). Tím nesplnil povinnost stanovenou v § 105 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů; 4. § 30 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil tím, že nedodržel povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce v oblasti vedení dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik a přijatých opatřeních - dokumentace o vyhledávání a vyhodnocení rizik a přijatých opatření - není vypracována. Tím nesplnil povinnost stanovenou v § 102 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů; 5. § 26 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil tím, že neposkytl M. N. příplatek ve výši nejméně 10% průměrného výdělku za dobu práce v noci v rozsahu minimálně 81 hodin, ve dnech 1.3.2010 až 6.5.2010, uvedenou v denních záznamech o výkonu vozidel - březen 2010 46,5 hod., duben 2010 28,5 hod. a květen 2010 6,5 hod. Tím nesplnil povinnost stanovenou v § 116 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V odůvodnění rozhodnutí OIP uvedl, že provedl u právnické osoby WESTTRANSPORT Plzeň a.s., Pivovarská 19, Rokycany, dne 25.11.2010 kontrolu, která byla zaměřena na dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, technických zařízení a předpisů stanovující pracovní podmínky a pracovněprávní vztahy. Kontrola byla provedena na základě skutečností zjištěných při šetření příčin a okolností závažného pracovního úrazu M. N., ke kterému došlo dne 6.5.2010. Výsledky této kontroly byly zachyceny v protokolu o kontrole č. j. 3111/26/4.51/10/15.2 ze dne 25.11.2010, s jehož obsahem byl účastník seznámen a byl mu předán jeho stejnopis. O přezkoumání protokolu účastník řízení nepožádal. Na základě provedené kontroly, a podkladů uvedených v protokolu o kontrole a listinných důkazů založených ve spisovém materiálu projednávané věci bylo prokázáno, že:

1. Účastník nevede evidenci odpracované pracovní doby, noční práce a práce přesčas u M. N. za měsíc březen, duben a květen 2010. Účastník tím nesplnil povinnost stanovenou v § 96 odst. 1 písm. a) bod 1., 2. a 4. zákona č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Tím se tím dopustil správního deliktu na úseku pracovní doby podle § 28 odst. 1 písm. m) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za který lze uložit pokutu až do výše 400 000,- Kč.

2. Účastník neohlásil pracovní úraz M. N., ke kterému došlo dne 6.5.2010, bez zbytečného odkladu příslušnému OlP, jak ukládá NV 494/2001 Sb. § 3 odst. 1, písm. e). Účastník tím nesplnil povinnost stanovenou v § 105 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tím se dopustil správního deliktu na úseku bezpečnosti práce podle § 30 odst. 1 písm. n) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za který lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.

3. Účastník zaslal záznam o pracovním úrazu M. N. , ke kterému došlo dne 6.5.2010 na OlP pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj dne 24.9.2010. Zaměstnavatel nezaslal záznam o pracovním úrazu M. N., ke kterému došlo dne 6.5.2010 příslušnému OlP za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce, jak ukládá NV 494/2001 Sb. § 4 písm. a). Účastník tím nesplnil povinnost stanovenou v § 105 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tím se dopustil správního deliktu na úseku bezpečnosti práce podle § 30 odst. 1 písm. n) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za který lze uložit pokutu až do výše 400000,- Kč.

4. Účastník nevede dokumentaci o vyhledávání a vyhodnocování rizik a přijatých opatřeních, a to zejména o rizicích, která nelze odstranit. Zaměstnavatel předložil vyhodnocení rizik práce pro nákladní silniční dopravu. Tato dokumentace neobsahuje vyhledání rizik spojených se strojní nakládkou vozidel vyjma paletové nakládky. Konkrétně nejsou zpracována rizika při dohledu na nakládku vozidla v prostoru nakladače, pohybu osob v prostoru nakladače a konkrétní opatření k zamezení vstupu do vyhrazeného prostoru nakladače (dokumentace o vyhledávání a vyhodnocení rizik a přijatých opatření pro uvedená rizika nebyla předložena). Účastník tím porušil povinnost vyplývající z ustanovení § 102 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. Tím se dopustil správního deliktu na úseku bezpečnosti práce podle § 30 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za který lze uložit pokutu až do výše 2 000 000,- Kč.

5. Účastník neposkytl zaměstnanci M.N. příplatek ve výši nejméně 10% průměrného výdělku za dobu práce v noci v rozsahu minimálně 81 hodin, ve dnech 1.3.2010 až 6.5.2010, uvedenou v denních záznamech o výkonu vozidel (březen 2010 46,5 hod., duben 2010 28,5 hod. a květen 2010 6,5 hod.). Účastník tím porušil povinnost vyplývající z ustanovení § 116 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tím se dopustil správního deliktu na úseku odměňování zaměstnanců podle § 26 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za který lze uložit pokutu až do výše 2 000 000,- Kč. Ze zjištění inspektorátu je zřejmé, že se účastník správních deliktů, tak jak jsou uvedeny výše, prokazatelně dopustil. Při určování výše pokuty inspektorát postupoval podle § 36 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Přihlédl k vysoké závažnosti správních deliktů, zejména nevedení dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik práce pro strojní nakládku vozidel kdy je možno uložit pokutu až do výše 2000000,- Kč. Naproti tomu vzal inspektorát v úvahu ekonomické poměry účastníka, zájem o urychlené odstranění nedostatků a přihlédl i k tomu, že účastník svoje pochybení uznal a přijal neprodleně opatření k odstranění nedostatků. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla navržena již ve vydaném příkazu snížená hranice sankce při spodní hranici sazby. S ohledem na stabilitu firmy a výši základního kapitálu není uložená pokuta likvidační. Inspektorát výši uložené pokuty považuje za přiměřenou a je názoru, že i v této výši splní výchovný účel. - Společnost WESTTRANSPORT Plzeň a.s. podala dne 16.3.2011 odvolání proti rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj ze dne 2.3.2011, č.j. 70/4.11/4.51/11/14.

3. Obsah odvolání je totožný s obsahem podaného odporu ze dne 31.1.2011. - OIP předložil odvolání společnosti WESTTRANSPORT Plzeň a.s. Státnímu úřadu inspekce práce v Opavě a zároveň se dne 31.3.2011 vyjádřil k odvolání, ve kterém mimo jiné uvedl, že prověrkou v databázích inspektorátu bylo potvrzeno, že pracovní úraz nebyl telefonicky, e- mailem, faxem ani jinak OIP ohlášen, ani zaslán dokument "Záznam o pracovním úrazu" postiženého pana M. N. OIP dále uvedl, že vzhledem k opakovaným žádostem o snížení pokuty byla tato žádost zohledněna za využití aplikace § 36 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce ve znění pozdějších předpisů již ve vydaném příkazu a pokuta byla snížena na 100.000,- Kč přesto, že se jedná o velmi závažné správní delikty, z nichž u dvou lze uložit pokutu až do výše 2.000.000,- Kč. Inspektorát při správním uvážení vycházel ze skutečnosti, že pro firmu, která má dle výpisu z OR, základní kapitál cca 21 milionů korun, nemůže být uložená pokuta likvidační a splní svůj výchovný účel. Závažné porušení povinností zaměstnavatele, jehož následkem došlo k těžkému pracovnímu úrazu nelze ponechat bez udělení sankce. Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj navrhoval, aby Státní úřad inspekce práce v Opavě odvolání zamítl podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu a rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce potvrdil v celém rozsahu. - Státní úřad inspekce práce usnesením ze dne 2.5.2011 vyzval WESTTRANSPORT Plzeň a.s. k doplnění odvolání o konkrétní údaje ve vztahu ke své majetkové situaci. - Společnost WESTTRANSPORT Plzeň a.s. přípisem ze dne 6.5.2011 sdělila, že ve stanovené lhůtě dokládá rozvahu ke dni 31.12.2010 a výkaz zisků a ztráty za totéž období. - Rozhodnutím ze dne 18.5.2011 Státní úřad inspekce práce pod č.j. 923/1.30/11/14.3 zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze č.j. 70/4.11/4.51/11/14.3 ze dne 2.3.2011 a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění shrnul průběh dosavadního řízení. Uvedl, že přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v odvolání. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo správními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v odvolání. Konstatoval, že Oblastní inspektorát práce uložil předmětným rozhodnutím účastníku řízení pokutu za spáchané správní delikty na úseku bezpečnosti práce dle ust. § 30 odst. 1 písm. f) a n) zákona o inspekci práce, na úseku pracovní doby podle ust. § 28 odst. 1 písm. m) zákona o inspekci práce a na úseku odměňování zaměstnanců podle ust. § 26 odst. 1 písm. f) zákona o inspekci práce. V souladu s ust. § 30 odst. 1 písmo f) zákona o inspekci práce se právnická osoba dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti práce tím, že nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 101 až 103 zákoníku práce. V souladu s ust. § 30 odst. 1 písmo n) zákona o inspekci práce se právnická osoba dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti práce tím, že neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím. Správního deliktu na úseku pracovní doby podle ust. § 28 odst. 1 písm. m) zákona o inspekci práce se právnická osoba dopustí tím, že nevede evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu. Správního deliktu na úseku odměňování zaměstnanců dle ust. § 26 odst. 1 písm. f) zákona o inspekci práce se právnická osoba dopustí tím, že neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci. Provedenou kontrolou u účastníka řízení, jejíž výsledky jsou shrnuty v protokolu o kontrole, byly u účastníka řízení zjištěny nedostatky v dodržování povinností na úseku bezpečnosti práce i na úseku pracovních vztahů a podmínek, vyplývající především ze zákoníku práce a dále z nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Co se týče spáchání správního deliktu dle ust. § 30 odst. 1 písm. f) zákona o inspekci práce, toho se účastník řízení konkrétně dopustil tím, že nedodržel povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce v oblasti vedení dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik a přijatých opatřeních. Provedenou kontrolou bylo zjištěno, že dokumentace o vyhledávání a vyhodnocení rizik a přijatých opatření není vypracována, čímž není splněna povinnost stanovena v ust. § 102 odst. 4 zákoníku práce. Účastník řízení sice předložil vyhodnocení rizik práce pro nákladní silniční dopravu, avšak tato dokumentace neobsahovala vyhledání rizik spojených se strojní nakládkou vozidel vyjma paletové nakládky. Konkrétně nebylo zjištěno zpracování rizik při dohledu na nakládku vozidla v prostoru nakladače, v prostoru nakladače a konkrétní opatření k zamezení vstupu do vyhrazeného prostoru nakladače. Účastník řízení v průběhu kontroly nezpochybnil tato kontrolní zjištění, nepožádal o přezkoumání protokolu o kontrole, ani nepodal námitky. V provedeném předmětném správním řízení ve věci spáchání správních deliktů účastník řízení nedoložil žádné doklady ani jiné důkazy, které by prokazovaly, že předmětné delikty nespáchal a porušení citovaných zákonných ustanovení se nedopustil. V odvolání i ve svých dřívějších podáních účastník řízení namítá a rozvádí, jaká školení, především ve vztahu k bezpečnosti práce, pro své zaměstnance organizuje, avšak to správní orgán nijak nezpochybňuje a ani to není účastníku řízení vytýkáno jako porušení zákonné povinnosti. Stejně tak nebylo ze strany oblastního inspektorátu práce konstatováno a prokazováno jakékoliv porušení povinností postiženého zaměstnance, příp. jeho zavinění, ve vztahu k předmětnému pracovnímu úrazu. Objektivní odpovědnost právnické osoby za správní delikty je odpovědností bez ohledu na zavinění, proto by ani případné zavinění zaměstnance neznamenalo vyvinění zaměstnavatele z jeho odpovědnosti za porušení jeho zákonných povinností. Provedenou kontrolou bylo dále zjištěno porušení ust. § 116 zákoníku práce, kterého se účastník řízení dopustil tím, že neposkytl zaměstnanci M. N., nar. X, příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku za dobu práce v noci v rozsahu specifikovaném v napadeném rozhodnutí oblastního inspektorátu práce. Rovněž bylo zjištěno porušení povinnosti vést evidenci odpracované pracovní doby, noční práce a práce přesčas u jmenovaného zaměstnance, čímž účastník řízení porušil ust. 9 o st. 1 písm. a) bod 1., 2. a 4. zákoníku práce. Tímto jednáním účastník řízení naplnil skutkovou podstatu správního deliktu dle ust. § 28 odst. 1 písm. m) zákona o inspekci práce a ust. § 26 odst. 1 písm. f) zákona o inspekci práce. Spáchání těchto správních deliktů účastník řízení v průběhu správního řízení nerozporoval ani nezpochybnil. Co se týče spáchání správních deliktů dle ust. § 30 odst. 1 písm. n) zákona o inspekci práce, kterého se právnická osoba dopustila tím, že neohlásila pracovní úraz a nezaslala záznam o něm stanoveným orgánům a institucím, konkrétně tedy příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, pak účastník řízení svá tvrzení o tom, že předmětný pracovní úraz nahlásil, není schopen prokázat. Ze stanoviska oblastního inspektorátu práce pak vyplývá, že byla provedena prověrka databází oblastního inspektorátu práce, avšak zaslání či oznámení úrazu nebylo zjištěno. Státní úřad inspekce práce konstatoval, že byl ze strany oblastního inspektorátu práce zjištěn stav věcí, o němž nejsou důvodné pochybnosti v nezbytném rozsahu, v souladu s ust. § 3 správního řádu. Odvolání účastníka řízení obsahuje námitky, jenž jsou obsahově shodné s odůvodněním odporu i dalších vyjádření účastníka řízení. S těmito námitkami se vypořádal oblastní inspektorát práce ve svém napadeném rozhodnutí. Státní úřad inspekce práce posoudil v rámci odvolání též výši sankce a kritéria pro její stanovení. Za správní delikt podle § 28 odst. 1 písm. m) zákona o inspekci práce lze v souladu s ustanovením § 28 odst. 2 písm. b) zákona o inspekci práce uložit pokutu až do výše 400.000,- Kč, za správní delikt dle § 26 odst. 1 písm. f) zákona o inspekci práce lze v souladu s ust. § 26 odst. 2 písm. c) zákona o inspekci práce uložit pokutu až do výše 2.000.000,- Kč; za správní delikt podle § 30 odst. 1 písm. n) zákona o inspekci práce lze v souladu s ustanovením § 30 odst. 2 písm. b) zákona o inspekci práce uložit pokutu až do výše 400.000,- Kč. Vzhledem k zásadě, že v případě zjištění více správních deliktů se při stanovení výše pokuty vychází z ustanovení týkajícího se správního deliktu s nejvyšší sazbou, bylo možné celkově uložit účastníku řízení pokutu až do výše 2.000.000,- Kč. Při určení výše pokuty je oblastní inspektorát práce povinen postupovat v souladu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona o inspekci práce, tedy je povinen přihlédnout k poměrům účastníka řízení, k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Uvedl, že v souladu se současnou judikaturou Nejvyššího správního soudu je správní orgán ukládající pokutu za jiný správní delikt povinen přihlédnout k osobním a majetkovým poměrům pachatele, aby se vyhnul uložení likvidační pokuty. V těchto případech správní orgán vychází při zjišťování osobních a majetkových poměru z údajů doložených samotným účastníkem řízení, případně z těch, které vyplynuly z dosavadního průběhu správního řízení či které si opatří samostatně bez součinnosti s účastníkem řízení. Nelze-li takto získat přesné informace o stavu majetku účastníka řízení a o jeho příjmech, je správní orgán oprávněn stanovit je v nezbytném rozsahu odhadem. "Bude tedy záležet především na účastníku řízení, zda projeví svůj zájem na tom, aby uložená pokuta pro něj neměla likvidační důsledky tím, že správnímu orgánu poskytne základní údaje o svých osobních a majetkových poměrech a tyto také věrohodným způsobem doloží či umožní, aby ověřil jejich pravdivost např. tím, že zbaví pro tento účel výše zmíněné orgány veřejné moci mlčenlivosti." (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20.04.2010, č.j. 1 As 9/2008 - 133). To však neznamená, jak je rovněž zmíněno v citovaném usnesení NSS, že by pokuta za jiné správní delikty měla ztratit cokoliv ze své účinnosti. Naopak, aby pokuta naplnila svůj účel z hlediska individuální i generální prevence, musí být citelným zásahem do majetkové sféry pachatele. Odpovídající intenzita majetkové újmy bude v konkrétních případech záviset na řadě faktoru, v prvé řadě však na závažnosti spáchaného deliktu. Vzhledem k námitkám uvedeným v bodě 4. odvolání, týkajícím se ekonomických poměrů účastníka řízení, a námitkám tvrzené přílišné tvrdosti ukládané sankce, vydal Státní úřad inspekce práce usnesení č.j. 923/1.30/11/14.3- Us. ze dne 02.05.2011, jímž byla určena účastníku řízení lhůta pěti pracovních dnů po doručení tohoto usnesení, kdy účastník řízení měl své vyjádření o "velmi tíživé" pokutě doplnit o konkrétní údaje ve vztahu ke své majetkové situaci. Účastník řízení svým dopisem ze dne 06.05.2011 zaslal Státnímu úřadu inspekce práce doplnění důkazních materiálů, a to konkrétně výkaz zisku a ztráty ke dni 31.12.2010 a rozvahu v plném rozsahu ke dni 31.12.2010. Z předložených ekonomických dokladů za rok 2010 a rovněž z výroční zprávy za rok 2009 účastníka řízení, jež je veřejně dostupná a založená ve Sbírce listin sp. zn. B 338 vedené u rejstříkového soudu v Plzni, Státní úřad inspekce práce posuzoval dopad ukládané sankce na ekonomickou situaci a poměry účastníka řízení. Státní úřad inspekce práce na základě posouzení výše uvedených výkazů dospěl k závěru, že pokuta ve výši 100.000,- Kč není pro účastníka řízení likvidační. Vzhledem ke snížení základního kapitálu o cca 50 mil. Kč a použití tohoto snížení na úhradu ztráty minulých let se odvolacímu orgánu nejeví ekonomická situace účastníka řízení natolik špatná a nezdravá, aby neunesla finanční zátěž ve výši 100.000,- Kč. Z rozvahy ke dni 31.12.2010 je navíc patrné, že došlo i ke snížení zákonného rezervního fondu z 11.712,- Kč na 4.356,- Kč, takže i tyto prostředky mohly být použity na ozdravění společnosti. Společnost účastníka řízení nemá ke dni 31.12.2010 evidovány žádné dlouhodobé pohledávky, z čehož lze usuzovat, že pravděpodobně nemá pohledávky po splatnosti, alespoň ne výrazně. Je možné zmínit i dostatečně vysoký majetek společnosti. Dle výkazu zisku a ztrát lze konstatovat, že tržby byly vzhledem k nákladům v dostatečné výši a nevypadá to, že by tyto tržby nebyly proměněny v příjmy. Podle názoru Státního úřadu inspekce práce oblastní inspektorát práce správně zhodnotil veškeré relevantní okolnosti spáchání správních deliktů, když za spáchané správní delikty, jimiž byly porušeny pracovněprávní předpisy a předpisy na úseku bezpečnosti práce, rozhodnutím č.j. 70/4.11/4.51/11/14.3, uložil pokutu ve výši 100.000,- Kč. Správní orgán při určení výše pokuty uložené účastníku řízení přihlédl k jeho poměrům, kde obecně posoudil jeho velikost dle počtu zaměstnanců a základního kapitálu 21.780.000,- Kč, přihlédl k ne příliš dobré ekonomické situaci účastníka řízení, avšak přece jen poměrně stabilní. Přihlédl rovněž tomu, že účastník řízení projevil zájem o urychlené odstranění zjištěných nedostatků. Správní orgán dále vzal v úvahu při rozhodování o výši sankce závažnost správních deliktů zejména na úseku bezpečnosti práce - nevedení dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik práce pro strojní nakládku vozidel, uvedené v napadeném rozhodnutí. Celková výše pokuty je proto uložena při spodní hranici zákonného rozpětí. Ve světle zásady činnosti správních orgánů uvedené v § 2 odst. 4 správního řádu, tedy, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, je třeba konstatovat, že oblastní inspektorát práce při stanovení výše pokuty přihlédl k poměrům účastníka řízení. "Povinnost k sankčnímu peněžnímu plnění je vždy pociťována tíživě, ovšem i to je projevem jejího preventivního a represivního účinku; tyto funkce pokuty by přitom měly být rovnoměrně vyváženy." (rozhodnutí NSS 1 Afs 50/2005 - 97). Finanční postih musí být znatelný v majetkové sféře delikventa, tedy být nikoli pro něho zanedbatelný, a nutně tak musí v sobě obsahovat i represivní složku. V opačném případě by totiž postih delikventa smysl postrádal. Postih musí mít sílu odradit od nezákonného postupu i jiné nositele stejných zákonných povinností. S přihlédnutím k výše uvedenému dospěl Státní úřad inspekce práce k závěru, že pokuta uložená ve výši 100.000,- Kč, je přiměřená okolnostem daného případu, je řádně odůvodněna a je výsledkem správního uvážení, které se pohybuje v mezích zákona a které je přezkoumatelné. Účastníku řízení byla rozhodnutím č.j. 70/4.11/4.51/11/14.3 ze dne 02.03.2011 uložena také povinnost uhradit náklady správního řízení paušální částkou stanovenou podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, a to ve výši 1.000,- Kč. Státní úřad inspekce práce posoudil tuto část výroku a dospěl k názoru, že výše nákladů řízení je stanovena v souladu s právními předpisy, neboť účastník řízení vyvolal správní řízení porušením své právní povinnosti. Státní úřad inspekce práce posoudil napadené rozhodnutí ve věci uložení sankce za správní delikty a konstatuje, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s právními předpisy a je správné. Proto Státní úřad inspekce práce rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku. Závěrem se žalovaný vyjádřil k povinnosti žalobce uhradit náklady správního řízení. III. Podle ustanovení § 26 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb. právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku odměňování zaměstnanců tím, že neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci. Podle odst. 2 téhož ustanovení za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) za správní delikt podle písm. b), c), f), g), i), l) a m) lze uložit pokutu až do výše 2000000,- Kč. Podle § 28 odst. 1 písm. m) zákona č. 251/2005 Sb. právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku pracovní doby tím, že nařídí zaměstnanci pracovní pohotovost v rozporu s § 95 zákoníku práce, kolektivní smlouvou, popřípadě se nařízením vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě. Podle odst. 2 písm. b) téhož ustanovení za správní delikt podle odstavce 1 písm. m) lze uložit pokutu až do výše 400 000,- Kč. Podle § 30 odst.1, písm. f) zákona č. 251/2005 Sb. právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti práce tím, že nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 101 až 103 zákoníku práce. Podle § 30 odst.1 písm. n) zákona č. 251/2005 Sb. právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti práce tím, že neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím. Podle odst. 2, písm. d) téhož ustanovení za správní delikt podle odstavce 1 písm. f) lze uložit pokutu až do výše 2.000.000,- Kč. IV. Provedeným řízením zjistil krajský soud skutkový stav, který nebyl rozporován žádnou ze stran, a to, že dne 6.5.2010 došlo v prostoru Loděnice-Kovošrot k úrazu M. N. Oblastní inspektorát práce provedl ve dnech 6.10., 20.10., 1.11. a 25.11.2010 kontrolu u žalobce ve smyslu § 5 odst.1 písm. a), b), c) a l) zákona č. 251/2005 Sb. Kontrola byla zaměřena na dodržování povinností vplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, technických zařízení, předpisů stanovujících pracovní podmínky a pracovněprávní vztahy. Výsledky kontroly byly shrnuty v Protokolu ze dne 25.11.2010 č.j. 3111/26/4.51/10/15.

2. Správní řízení bylo v projednávané věci zahájeno vydáním příkazu podle § 150 odst. 1 zákona 500/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, č.j.: 70/4.11/4.53/1 0/14.3 ze dne 17.1.2011. Účastník podal dne 1.2.2011 proti tomuto příkazu prostřednictvím zplnomocněného advokáta JUDr. Karla Uhlíře v zákonné lhůtě odpor - pod č.j.: 432/4.11/11 a dne 10.2.2011 doplnění odporu pod č.j.: 579/4.11/11. Účastníkovi bylo následně dle § 36 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů sděleno dne 14.2.2011 pod č.j.: 70/4.51/11/14.3, že může navrhovat důkazy a činit jiné návrhy ve správním řízení a byla mu stanovena usnesením pětidenní lhůta k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí. Svého práva účastník využil, a dne 23.2.2011 zaslal k věci "Vyjádření", ve kterém zrekapituloval argumentaci uvedenou v odporu a jeho doplnění. Poté Oblastní inspektorát práce rozhodl dne 2.3.2011 tak, že žalobce byl uznán vinným ze spáchání správních deliktů podle ustanovení § 26 odst.1 písm. f), podle § 28 odst.1 písm. m) a podle § 30 odst.1 písm. n) a písm. f) zákona o inspekci práce. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 100.000,- Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1.000,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Státní úřad inspekce práce pak rozhodl 18.5.2011 tak, že odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze č.j. 70/4.11/4.51/11/14.3 ze dne 2.3.2011 potvrdil. Námitky žalobce, jak je uvedl pod bodem II. žaloby, soud nepovažuje za důvodné, neboť z obsahu správního spisu vyplývá, že kontrolou u žalobce byly zjištěny nedostatky v dodržování povinností na úseku bezpečnosti práce i na úseku pracovních vztahů a podmínek, vyplývajících ze zákoníku práce a nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Žalobce rovněž nedodržel povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce v oblasti vedení dokumentace a vyhledávání a vyhodnocení rizik a přijatých opatření. Bylo zjištěno, že neohlásil předmětný pracovní úraz M. N. oblastnímu inspektorátu práce bez zbytečného odkladu, nezaslal záznam o tomto úrazu oblastnímu inspektorátu práce nejpozději do pátého dne následujícího měsíce a že dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik a přijatých opatřeních pro nákladní silniční dopravu neobsahuje vyhledání rizik spojených se strojní nakládkou vozidel, vyjma paletové nakládky. Je třeba si uvědomit, že zákoník práce ukládá zaměstnavatelům celou řadu povinností. Pokud žalobce tvrdil, že ohlásil pracovní úraz M. N. OIP, pak jeho tvrzení nebylo prokázáno. Samotný žalobce uváděl opakovaně, že pracovní úraz nahlásil bez zbytečného odkladu, avšak dopisem zaslaným obyčejnou poštou, takže není schopen tento svůj krok prokázat. To, že žalobce se dopustil v rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce označených správních deliktů vyplývá i z provedených opatření, jak jsou uvedena v přípise ze dne 20.12.2010, kterým žalobce informuje Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj o provedení opatření k odstranění nedostatků zjištěných protokolem ze dne 25.11.2010. Namítal-li žalobce, že uložená pokuta je vůči němu nepřiměřeně vysoká , pak soud uvádí, že soudní řád správní umožňuje správnímu soudu zohlednit hledisko přiměřenosti sankce jen v situaci, kdy je soud podle § 78 odst. 2 s. ř. s. na návrh žalobce nadán pravomocí nahradit správní uvážení a výši uložené sankce moderovat a zároveň je správním orgánem uložená sankce zjevně nepřiměřená. Prostor pro zohlednění přiměřenosti ukládané sankce podle § 78 odst. 1 s. ř. s. by byl dán pouze tehdy, pokud by vytýkaná nepřiměřenost měla kvalitu nezákonnosti, tj. v případě, že by správní orgán vybočil ze zákonných mantinelů při ukládání pokuty, jeho hodnocení kritérií pro uložení pokuty by postrádalo logiku, správní orgán by nevzal do úvahy všechna zákonná kritéria, uložená pokuta by byla likvidační apod. V daném případě správní orgán nevybočil při ukládání pokuty ze zákonných mantinelů, uložená sankce se jeví přiměřená (dostatečný majetek společnosti, počet zaměstnanců a výše základního kapitálu 21.780.000,- Kč), nejedná se tedy o zneužití správního uvážení. Navíc soud zdůrazňuje zejména závažnost správních deliktů, význam chráněného zájmu, který byl správním deliktem dotčen, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán. Je třeba zohlednit jako přitěžující okolnost to, že došlo k pracovnímu úrazu s vážným následkem. Polehčující okolností je jednání zaměstnavatele, snaha o nápravu zjištěných nedostatků. Nelze souhlasit s tvrzením žalobce, že uložená pokuta je nepřiměřeně vysoká. Pokuta má jednak výchovný charakter a jednak represivní účinek. Pokuta musí být citelným zásahem do majetkové sféry pachatele správního deliktu tak, aby nedošlo k opakování vadného chování. Soud odkazuje na rozhodnutí NSS sp. zn. 1 Afs 50/2005 a zdůrazňuje, že pokuta byla uložena při spodní hranici zákonného rozpětí. Ukládání pokut za správní delikty se děje ve sféře volného správního uvážení (diskrečního práva správního orgánu), tedy zákonem dovolené volnosti správního orgánu rozhodnout ve vymezených hranicích, resp. volit některé z více možných řešení, které zákon dovoluje. Za „zjevně nepřiměřenou“ není možno považovat pokutu uloženou ve výši 100.000,- Kč, když v době rozhodování byla horní hranice pokuty až 2.000.000,- Kč. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaný při projednání věci postupoval v souladu s příslušnými právními normami a dbal na zachování všech práv žalobce. Provedl všechny potřebné důkazy. Žalobce měl možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k podkladům, příp. navrhnout jejich doplnění. Jak vyplývá z dokumentů založených ve správním spise, žalovaný si opatřil potřebné podklady pro rozhodnutí, takže vycházel ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Z obsahu správního spisu i z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl žalovaný veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě nichž rozhodoval. Skutkový stav, který správní orgán takto zjistil a na jehož základě rozhodoval, má v provedených důkazech postačující oporu. Soud v podrobnostech odkazuje na podrobné odůvodnění rozhodnutí žalovaného, s jehož obsahem se zcela ztotožňuje. Správní soud nejen přebírá od správního orgánu důkazní stav, ale přejímá i jeho právní hodnocení. O žádosti žalobce o přiznání odkladného účinku bylo rozhodnuto usnesením ze dne 4.9.2012 č.j. 38Ad 51/2011-37 tak, že žalobě nebyl odkladný účinek přiznán. Ze všech shora uvedených důvodů krajský soud shledal žalobu žalobce jako nedůvodnou a v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl, přičemž v této věci rozhodl bez jednání, v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst.1 s.ř.s., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly žádné náklady nad jeho obvyklou úřední činnost.

Poučení