38 C 114/2020- 135

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Helenou Gregorovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] se sídlem [adresa žalobkyně], [obec] [část obce] zastoupena advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [obec] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] se sídlem [ulice a číslo], [PSČ], [obec a číslo] [obec], zastoupen advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [PSČ] o zaplacení 84 700 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se smluvním úrokem z prodlení ve výši 3,65% p.a. z této částky od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V částce [částka] se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši celkem [částka] s přísl. s odůvodněním, že uzavřela dne [datum] s účinností od [datum] s žalovanou příkazní smlouvu, jejímž předmětem bylo vedení účetnictví pro žalovaného. Tento smluvní vztah trval až do konce roku [rok], když byl ukončen písemnou výpovědí žalobkyně ze dne [datum], kdy podle ustanovení 7.1 smlouvy výpovědní doba začala běžet dne [datum] a skončila [datum]. Žalovaný se v této smlouvě zavázal platit žalobkyni odměnu ve výši [částka] +DPH měsíčně. V souladu se článkem 6 příkazní smlouvy vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [anonymizováno] ze dne [datum] za měsíc září [rok] na částku [částka]. Avšak ke dni podání návrhu nebyla tato částka a to ani částečně, uhrazena a to ani po předžalobní výzvě ze [datum], ačkoliv žalobkyně plnila své povinnosti v rozsahu dle součinnosti poskytnuté žalovaným.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že nesporuje uzavření příkazní smlouvy se žalobkyní dne [datum] s účinností od [datum] a odměnou ve výši [částka] bez DPH měsíčně, na jejímž základě měla žalobkyně pro žalovaného vést účetnictví a že od [datum] tuto činnost žalobkyně pro žalovanou začala vykonávat. Dne [datum] žalobkyně žalované oznámila, že nebude příkaz vykonávat po dobu [anonymizováno] dnů a že si„ vezme volno“, přičemž po dobu [anonymizováno] dnů, tj. od [datum] do [datum] žalobkyně nebyla přítomna a příkaz nevykonávala. Následně dne [datum], když se do sídla žalovaného žalobkyně dostavila, byla v souladu s čl. 7 odst. 7.1 příkazní smlouvy za přítomnosti pana [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] ústní dohodou příkazní smlouva ukončena. V souladu s tím žalobkyně žalovanému odevzdala klíče a od té doby nebylo ze strany žalobkyně podle příkazní smlouvy nikterak plněno. Žalobkyní vyúčtovaná odměna za zpracování účetnictví za měsíc [anonymizováno] [rok] tedy neodpovídá práci a činnostem, které v září [rok] žalobkyně pro žalovaného vykonala, neboť pracovala pouze [anonymizováno] dnů. Proto za tento měsíc žalobkyni náleží pouze poměrná část odměny ve výši [částka] včetně DPH a žalovaná žalobkyni vyzvala k opravě faktury, což žalovaná neučinila a vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši [částka] s příslušenstvím předžalobní výzvou. V reakci na ni žalovaný opět vyzval žalobkyni k opravě faktury a přislíbil její úhradu, když bez řádně faktury toto nemohl zatím učinit.

3. Žalobkyně s tvrzením žalovaného nesouhlasila a uvedla, že několikadenní nepřítomnost žalobkyně nemůže být důvodem pro krácení odměny příkazníka, protože její povinností bylo vést účetnictví, avšak nebyla povinna k nepřetržité každodenní činnosti, nýbrž měla podle čl. 3 smlouvy postupovat s řádnou péčí a dodržovat zákonné termíny, což v daném období splněno bylo. Odměna byla domluvena v paušální výši v bodě 6.1 smlouvy. O žádném právním jednání, kterým by dne [datum] měla být ukončena příkazní smlouva, žalobkyně neví. [příjmení] toho dne byla přítomna v sídle žalovaného, nicméně o žádném ukončení smlouvy nebyla řeč a nejsou o tom ani žádné důkazy. Od [datum] žalovaný neposkytl žalobkyni potřebnou součinnost, mj. účetní doklady, přístup k účetnictví a potřebné informace. Odpovědnost za případnou nemožnost plnění leží na straně žalované, neboť tuto součinnost žalobkyni neposkytla, ačkoliv již dne [datum] žalobkyně žalovaného o nápravu stavu žádala. Z toho vyplývá, že k žádnému ukončení příkazní smlouvy dohodou nemohlo dojít. Na takovém ukončení by žalobkyně neměla zájem. Jelikož však žalovaný součinnost neposkytl, ukončila žalobkyně příkazní smlouvu písemnou výpovědí.

4. Dne [datum] žalobkyně rozšířila žalobu o částku [částka] s příslušenstvím fakturovanou fakturou č. [anonymizováno] ze dne [datum] za vedení účetnictví za měsíc srpen [rok], neboť tato částka jí rovněž nebyla uhrazena. Doplnila následně svá tvrzení tak, že již [datum] jí žalovaný zamezil přístup do svého účetnictví a bránil jí tak v dalším výkonu činnosti. Dne [datum] smlouvu dohodou neukončila, neboť by se ocitla okamžitě bez práce a bez příjmů. Protože jí žalovaný další výkon práce i přes její žádosti neumožnil, byla nucena po té dát výpověď.

5. Žalovaný nesouhlasil ani s rozšířením žaloby. Doplnil své vyjádření ve věci tak, že v [anonymizováno] [rok], kdy byla žalobkyně nepřítomna, probíhala u žalovaného kontrola Státního úřadu inspekce práce, na kterou bylo třeba připravit patřičné dokumenty a podklady. Tato kontrola musela být z důvodu volna žalobkyně o týden odložena. Po jejím návratu požádal žalovaný žalobkyni o přípravu potřebných dokumentů ke kontrole. V návaznosti na to žalobkyně žalovanému osobně předložila k podpisu„ dodatek [číslo] k příkazní smlouvě“ s podpisem žalobkyně spolu s přípisem ze stejného dodatku a s návrhem nového ceníku žalobkyně to vše s podpisem žalobkyně ze dne [datum]. Z těchto dokladů vyplynulo, že žalobkyně požadovala po žalovaném zvýšení odměny na nejméně [částka] měsíčně s tím, že pokud se účastníci na uzavření dodatku nedohodnou, pak by za stávajících podmínek nemohla dál vést účetnictví a byla by nucena hledat alternativní řešení, případně smlouvu ukončit. Z data dokladů tedy vyplynulo, že žalobkyně již byla rozhodnuta pro ukončení příkazní smlouvy, pokud jí odměna zvýšena nebude. Žalovaný měl za to, že úkony požadované pro kontrolu inspekce práce, spadaly pod předmět příkazní smlouvy a byly zahrnuty v dohodnuté odměně, což také žalobkyni sdělil. Žalobkyně dne [datum] osobně předala jednateli žalovaného panu [jméno] [příjmení] uvedený dodatek s tím, aby„ četl a podepsal“ a po té z kanceláře ihned odešla, když odbornému konzultantovi žalovanému panu [jméno] [příjmení] sdělila, že dokud dodatek jednatel nepodepíše a odměnu nezvýší, tak nebude dělat nic. Žalobkyně pak dokonce odmítla potřebné doklady k dalšímu zpracování dokumentů ke kontrole inspekce práce žalovanému zkompletovat a předat, ač to bylo v popisu jejích služeb, které se zavázala žalovanému poskytovat. Jednala tak v rozporu s čl. 3 příkazní smlouvy. Žalovaný pak byl nucen okamžitě provizorně zpracování podkladů k nadcházející kontrole zajistit prostřednictvím služeb jiné účetní a to paní [jméno] [příjmení]. Následující den pro předložení dodatku, přípisu a ceníku jednateli žalovaného, tedy dne [datum], se žalobkyně dostavila do kanceláře žalovaného a za přítomnosti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jednateli žalovaného sdělila, že se s ním loučí a hodila klíče od kanceláře žalované na stůl. Z celkového slovního i neverbálního projevu žalobkyně i jednatele žalované byl naprosto zřejmý záměr obou stran příkazní smlouvu ukončit dohodou, neboť žalovaný neměl za této situace, podmínek a pod takovým nátlakem a neprofesionálním přístupem žalobkyně jí odměnu zvýšit a záměr smlouvu v takovém případě ukončit žalobkyně jasně vyjádřila v přípisu. Písemná forma dohody nebyla nutná, postačovala konkludentní forma jednání a její popírání je pouze účelové jednání žalobkyně. Přes žádosti žalovaného žalobkyně rovněž nesdělila, jakým způsobem jí má žalovaný uhradit částečnou platbu odměny ve výši [částka] bez DPH, což mu toto plnění znemožňuje. Žalobkyně v červenci [rok] zpracovávala účetnictví za červen [rok], v srpnu [rok] za červenec [rok] Tyto dvě faktury ([anonymizováno] a [anonymizováno]) žalovaný řádně uhradil. Žalobkyně vykonávala práci zpětně, ovšem faktury ve skutečnosti vystavovala dopředu. Žalovaný je k žalobkyni ještě vstřícný, když je ochoten uhradit za práci v měsíci [anonymizováno] [rok] (zpracování účetnictví za měsíc [anonymizováno] [rok]) částku odpovídající [anonymizováno] dnům v měsíci, když ve skutečnosti byla v září k dispozici pouze [anonymizováno] pracovní dny (od [anonymizováno] do [datum]).

6. Z příkazní smlouvy ze dne [datum] a z dohody o provedení práce ze dne [datum] bylo zjištěno, že účastníci mezi sebou uzavřeli smluvní kontrakt, jehož obsahem byl kromě jiného závazek žalobkyně jako příkazníka pro žalovaného jako příkazce vést účetnictví dle platných zákonů, tj. vést účetní knihy-účetní deník, hlavní knihu a knihu analytické evidence, vést knihy pohledávek a závazků, evidenci majetku, předepsaných evidencí dle požadavků finančních úřadů, statistiky, orgánů státní správy, poskytování účetního a ekonomického poradenství a závazek příkazce poskytovat příkazníkovi za tyto práce odměnu, která činí [částka] měsíčně plus DPH v zákonné výši a to převodním příkazem na základě vystaveného daňového dokladu v den jeho splatnosti. V případě nedodržení termínu splatnosti vzniklo příkazníkovi právo účtovat úrok z prodlení ve výši [anonymizováno] z dlužné částky za každý den prodlení. Dále bylo dohodnuto, že smlouvu příkazní mohou účastníci ukončit dohodou smluvních stran, písemnou výpovědí s tříměsíční výpovědní dobou či písemným odvoláním příkazu příkazcem podle libosti s tím, že je však povinen příkazníkovi nahradit náklady, které do té doby měl a škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřenou vynaložené námaze příkazníka. Tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností od [datum]. Na základě dohody o provedení práce se pak žalobkyně (jako zaměstnanec) zavázala vykonávat pro žalovaného (jako zaměstnavatele) zpracování mezd v rozsahu [anonymizováno] hodin měsíčně za odměnu ve výši [částka] měsíčně a to od [datum] na dobu neurčitou, kdy strany kromě jiného ujednaly rovněž i způsob ukončení smlouvy a to dohodou ke sjednanému dni, výpovědí s patnáctidenní výpovědní dobou a okamžitým zrušením pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. Dále bylo dohodnuto, že zaměstnavatel může odstoupit od dohody, neodevzdá-li zaměstnanec úkol ve sjednané lhůtě. Zaměstnanec pak v případě, nemůže-li pracovní úkol provést proto, že mu zaměstnavatel nevytvořil sjednané pracovní podmínky nebo nedodal potřebné prostředky nebo materiál.

7. Z listin označených jako dodatek [číslo] k příkazní smlouvě,„ návrh dodatku [číslo] smlouvy příkazní“ a ceníku vedení účetnictví, vše podepsáno žalobkyní a datováno dnem [datum] soud zjistil, že žalobkyně navrhla uvedenými doklady adresovanými žalovanému, aby od měsíce, ve němž dodatek [číslo] by nabyl účinnosti, by se výše měsíční odměny příkazníka odvíjela od množství odvedené jeho práce dle jeho ceníku, nejméně však [částka] plus DPH měsíčně a dále, pokud příkazce by tuto povinnost řádně neplnil, měl by povinnost zaplatit příkazníkovi smluvní pokutu ve výši 0,1% za každý den prodlení a rovněž náhradu škody. Jako důvod žalobkyně uvedla, že při sjednávání původní odměny při stanovení odměny vycházela z mylných informací o rozsahu práce, kterou bude muset pro žalovaného vykonat, přičemž při výkonu této činnosti zjistila, že rozsah práce je víc jak dvojnásobný a rovněž předchozí účetní pobírala odměnu ve výši [částka] měsíčně, navíc v její práci byly značné nedostatky, které nyní musí opravit. Pokud se na uzavření dodatku [číslo] nedohodnou, pak za těchto podmínek by žalobkyně nemohla dál vést účetnictví a byla by nucena hledat alternativní řešení, případně smlouvu ukončit.

8. Z faktur a z výpisu z účtu č. [bankovní účet] žalovaného vedeného u [právnická osoba] zjištěno, že fakturou č. [anonymizováno] ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala částku [částka] včetně DPH za vedení účetnictví za měsíc [anonymizováno] [rok], fakturou č. [anonymizováno] ze dne [datum] částku [částka] vč. DPH za vedení účetnictví za měsíc [anonymizováno] [rok], fakturou č. [anonymizováno] ze dne [datum] částku [částka] vč.DPH za vedení účetnictví za měsíc [anonymizováno] [rok] a fakturou č. [anonymizováno] ze dne [datum] částku [částka] vč. DPH za vedení účetnictví za měsíc [anonymizováno] [rok]. Faktura č. [anonymizováno] byla žalovaným uhrazena dne [datum], faktura č. [anonymizováno] dne [datum].

9. Z výzvy k plnění povinností příkazce ze dne [datum], výpovědi příkazní smlouvy ze dne [datum], výzvy k plnění ze dne [datum] a předžalobní výzvy ze dne [datum] vše s příslušnými poštovními doklady o odeslání (příp.doručení) žalovanému, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala v podání ze dne [datum] žalovaného k tomu, aby splnil svou povinnost spočívající v poskytnutí součinnosti žalobkyni tak, aby mohla vykonávat své povinnosti vyplývající jí z příkazní smlouvy a obnovil jí přístup do počítačového systému, který jí byl dne [datum] odepřen a dále aby jí předával nezbytné podklady a dokumenty vztahující se k předmětu smlouvy, aby mohla dále pokračovat v činnosti, ve které nemůže pokračovat v důsledku jeho prodlení. Podáním ze stejného dne pak smlouvu ve smyslu čl. 7 smlouvy vypověděla. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě faktury za [anonymizováno] [rok], která dosud nebyla uhrazena s tím, že pokud se tak nestane, bude nucena vymáhat plnění soudní cestou včetně příslušenství. Předžalobní výzvou ze dne [datum] podanou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky [částka] z titulu nezaplacených faktur za [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno] [rok] s upozorněním na soudní vymáhání v případě nezaplacení bezprostředně po obdržení výzvy.

10. Z korespondence žalovaného zaslané žalobkyni ze dne [datum], [datum] a [datum] s příslušnými poštovními či jinými doklady o odeslání či doručení v reakci na její výzvy, výpovědi a předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaný odmítl žalobkyni požadovanou částku uhradit s odůvodněním totožným, jako učinil ve vyjádření k žalobě v rámci tohoto řízení s tím, že žalovaný odstupuje rovněž i od dohody o provedení práce. Žalobkyní požadovaná částka je neoprávněná s ohledem na to, že dne [datum] došlo dohodou za přítomnosti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k ukončení vzájemné spolupráce a od té doby žalobkyně pro žalovaného žádné činnosti nevykonávala. Připustil, že za práci po dobu [anonymizováno] dnů v [anonymizováno] [rok] lze žalobkyni přiznat poměrnou část odměny ve výši [částka] vč.DPH a požádal žalobkyni o neprodlenou změnu údajů na faktuře č. [anonymizováno], aby tuto částku žalovaný mohl uhradit.

11. Ze zprávy Ministerstva vnitra ČR bylo zjištěno, že žalobkyně nikdy nebyla uživatelkou datové schránky žalovaného.

12. Z faktury č. [anonymizováno] ze dne [datum] vyplynulo, že [právnická osoba] [jméno], [IČO], vystavila žalovanému uvedenou fakturu za výkon účetnictví pro žalovaného a to za doúčtování řádků dle účetního deníku k [datum] a přesun dat účetnictví dle dokladu, zpracování účetních dokladů za [anonymizováno] [rok] včetně zpracování přiznání k dani z přidané hodnoty a kontrolního hlášení za [anonymizováno] [rok], zpracování mzdy HPP a DPP+DPČ za [anonymizováno] [rok] na částku [částka] vč.DPH.

13. Z obchodního rejstříku žalovaného soud zjistil, že jednatelem žalovaného je [jméno] [příjmení] a to od [datum] dosud.

14. Ze souboru listin zaslaných emailem ze dne [datum] svědkem [příjmení] svědkyni [příjmení] a doručenek z datové schránky žalované vyplývá, že jí byly zaslány účetní doklady žalovaného a to evidence docházky zaměstnanců různých poboček, kontrolní hlášení DPH, přiznání k dani z přidané hodnoty za [anonymizováno] [rok], přehled o výši pojistného za [anonymizováno] [rok], seznam závazkových dokladů a seznam exekucí.

15. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pro žalovaného v rámci účetní firmy vykonávala účetnictví a to pod [právnická osoba] [příjmení] se sídlem v [anonymizováno] a to od roku [rok] do [anonymizováno] [rok], resp. ještě v [anonymizováno] [rok] se předávaly nějaké doklady a od [datum] činnost už převzala jiná účetní firma. Dne [číslo]. či [datum] svědkyni kontaktoval pan [příjmení] prostřednictvím paní [příjmení], jestli by jim neposkytli pomoc při kontrole, neboť žalobkyně to odmítla a požádal ji, aby dále vykonávala činnost účetní pro jejich firmu. Dostavila se tedy dne [datum] do sídla žalovaného, kde byl již přítomen pan [příjmení] a pan [příjmení], později se dostavila i žalobkyně, která se divila, že je tam i svědkyně a komentovala to tak,„ že si už najali někoho jiného“. Pak mluvila s panem [příjmení], odevzdala mu klíče, svědkyni otevřela šuplík, kde byly nějaké faktury a sdělila jí, že tyto ještě nebyly zaúčtovány. Nedokáže si již přesně vybavit, co přesně se žalobkyně s panem [příjmení] bavili, neboť stáli asi 5 metrů od ní ve stejné místnosti, ale z gest a obsahu hovoru a rovněž i z toho, že žalobkyně odevzdala p. [příjmení] klíče, vyrozuměla, že se dohodli na ukončení spolupráce. Předávané klíče znala, byl to barevně rozlišený svazek s popiskem, byly od místnosti, kde byly všechny účetní doklady a od místnosti s popelnicemi. Hned ten den je pan [příjmení] předal svědkyni. S žalobkyní už nadále nebyla v žádném kontaktu a to ani další dny. S žalovaným dále spolupracovala jako účetní a do [anonymizováno] [rok], kdy odešla do důchodu. [příjmení] udělat celé mzdy za [anonymizováno], kde nebylo uděláno nic a celé DPH, z faktur bylo hotovo asi 25%, Dále ještě chystala podklady pro kontrolu. [ulice] probíhala na základě dodatku původní smlouvy o spolupráci s f. [jméno] [příjmení], který podepsala za firmu paní [příjmení]. Svědkyně byla zaměstnankyní paní [příjmení], od které také pobírala mzdu ve výši [částka] hrubého měsíčně. Kolik si přesně účtovala p. [příjmení], svědkyni není známo, ale jednalo se o odměnu podle množství práce a poslední její faktura mohla být větší, protože se vše po žalobkyni muselo přeúčtovat z důvodu chyb.

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] a smlouvy o poskytování služeb ze dne [datum] soud zjistil, že svědek na základě uvedené smlouvy pracuje pro žalovaného jako poskytovatel služeb spočívajících v poradenství v oblasti rozvoje a stabilizace firmy, [anonymizováno] zaměstnanců, práce se zaměstnanci za účelem zvětšení kvalifikace a to za odměnu. Jinak v žádném vztahu s účastníky řízení není. Žalobkyni zná ze své činnosti pro žalovaného, neboť s nimi spolupracovala jako účetní. Byl přítomen při více jednání mezi účastníky. Naposledy viděl žalobkyni při jednání dne [datum], kde v kanceláři žalované firmy byl přítomen spolu s panem [příjmení] a paní [příjmení] a následně také přišla žalobkyně. Sešli se tam proto, aby zpracovávali mzdové záležitosti. [příjmení] [příjmení] byla přítomna proto, že si ji tam zavolal pan [příjmení], neboť žalobkyně byla dva dny předtím kontaktována, aby zpracovala podklady pro kontrolu, což odmítla, protože jí nebyla zvýšena odměna. Pan [anonymizováno] tedy o pomoc požádal paní [příjmení], která poslala paní [příjmení]. Žalobkyně působila naštvaně a vystupovala ve smyslu„ aha, když jste se zařídili jinak, tak si to dělejte sami“ či„ já už tady tedy nemusím být“ a vrátila panu [příjmení] klíče zřejmě tak, že je položila na stůl a to po té, co se bavila s paní [příjmení], které ukazovala v šuplíku nezaložené faktury či jiné dokumenty, které ještě nebyly zaúčtovány. Svazek si svědek občas půjčoval, byly na něm barevně odlišené klíče od toalety, od vchodu, od kanceláře a od popelnic. Další firemní klíče měl pan [příjmení], svědek žádné neměl. Po tomto žalobkyně odešla z kanceláře a pan [příjmení] za ní vyšel ven. Jemu osobně žalobkyně výslovně řekla, že jim podklady nezpracuje, dokud jí nebude zvýšena odměna, často říkala„ já se do toho nevejdu“. Protože tam hořel termín, byla oslovena jiná účetní. Žalobkyně měla přístup do datové schránky firmy, aby mohla pracovat z domova, v souvislosti s ukončením spolupráce jí byl zamezen. Tyto záležitosti však svědek neměl na starosti, to byla v kompetenci jednatele. Z jednání jednatele pana [příjmení] pro svědka vyplynulo, že bral jako hotovou věc, že spolupráce s žalobkyní je ukončena a dále bude její činnost vykonávat paní [příjmení]. Žalovaný původně spolupracoval v oblasti účetnictví s jinou firmou a to f. p. [příjmení], konkrétně s paní [příjmení], ale pak za účelem finanční úspory (nikoliv nespokojenosti s prací) s nimi ukončili spolupráci. Zároveň chtěli spolupracovat s firmou, která neměla tolik klientů a více se mohla věnovat žalovanému. [ulice] s žalobkyní představovala finanční úsporu. V době spolupráce s ní byla firma úspěšná, otevřela novou pobočku, ale hlavní růst zaznamenala v roce [rok]. Svědek byl spolu s jednatelem žalovaného přítomen i jednání dne [datum], kdy se dostavila žalobkyně, která jednateli přinesla dodatek s požadavkem na zvýšení odměny, který mi doslova„ předhodila jako psovi“ a sdělila mu, že dokud to nepodepíše, tak nebude žádné účetní doklady připravovat a to ani pro kontrolu z inspekce. Vše s ní svědek řešil také přes emaily i telefonicky, kdy jednatel říkal, že na to není vhodná doba, je tlačen termíny a může se to řešit později, ale žalobkyně spolupráci vázala na podpis dodatku. Svědek měl za to, že jednatel tím byl v podstatě vydírán. Dne [datum] se ale otázka ukončení spolupráce neřešila. Za měsíc [anonymizováno] žalobkyně nedodělala mzdy, dále DPH a faktury byly udělány tak z 20- 30%. Dne [datum] byl vyměněn zámek u dveří kanceláře, takže dne [datum] se žalobkyně tam klíči již nedostala a museli jí jít otevřít. Důvod výměny není svědkovi znám.

17. Žalobkyně vznesla námitku nevěrohodnosti svědků s odůvodněním, že jsou podjatí, neboť oba mají k žalovanému blízký vztah, neboť pan [příjmení] je kamarádem jednatele žalovaného a má ve společnosti žalovaného spolu s ním rozhodující slovo, na firmě je finančně závislý, neboť se jedná o hlavní zdroj jeho příjmů a svědkyně [příjmení] pro žalovaného pracovala jako účetní. Dále zpochybnila výpověď svědkyně [příjmení] ohledně klíčů v tom smyslu, že je nemohla poznat, neboť je k dispozici nikdy neměla, protože danou kancelář nikdy nevyužívala, žalobkyně je dostala jako nové a zvýrazňovače na ně sama koupila (předložila potvrzení o jejich zakoupení). Rovněž vybavení do kanceláře, kterou jako novou a prázdnou začala žalobkyně využívat, zakoupila sama žalobkyně (předložila nákupní seznam a email, kterým obě položky zaslala jednateli k odsouhlasení). Dále není pravda, že by svědkyně pro žalovaného již od [anonymizováno] [rok] žádné práce nevykonávala, stále mu vypomáhá a je proto na něho finančně navázána. I její výpověď v tom smyslu, že poslední faktura p. [příjmení] mohla být vyšší, neboť musela po žalobkyni přeúčtovávat z důvodu chyb, je nevěrohodná, neboť v [anonymizováno] [rok], resp. za [anonymizováno] [rok] žalobkyně pro žalovaného ještě nepracovala.

18. Soud shledal námitku nevěrohodnosti svědků jako nedůvodnou. Jednak žalovaný popřel tvrzení žalobkyně, že svědkyně [příjmení] uvedené prostory žalovaného neužívala, a nikdy neměla od nich klíče. Dále zpochybnil doklad o zakoupení rozlišovačů klíčů žalobkyně s tím, že není jasno, na jaké klíče je žalobkyně kupovala. Popřel rovněž její tvrzení, že svědkyně [příjmení] pro žalovaného stále pracuje, neboť žalovaná má svou zaměstnanou účetní (doložil pracovní smlouvou). V tomto směru stojí tvrzení účastníků proti sobě. Soud ještě dodává, že svědkyně [příjmení] se zmiňovala o faktuře p. [příjmení] z [datum] a nikoliv o účetní činnosti za [anonymizováno] [rok]. Při hodnocení výpovědi svědků je třeba především mít na paměti, že svědci vypovídají před soudem pod sankcí trestního stíhání v případě křivé svědecké výpovědi a rovněž má právo odepřít výpověď v případě, že by se nebezpečí trestního stíhání vystavil on nebo osoba blízká ve smyslu § 126 o.s.ř. [příjmení] pod touto sankcí někdo vypovídal vědomě lživě, musel by mít vážnou motivaci, avšak i za této situace může svědeckou výpověď v zákonem stanovených případech odmítnout. K této problematice existuje velké množství judikatury, např. NS 22 Cdo 2516/2008, NC 25 Cdo 133/2011 či rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 4.12.2014, čj. 12 Cmo 193/2014-188, kdy z posledního citovaného rozhodnutí vyplývá, že soukromoprávní povaha občanskoprávních a obchodních vztahů s sebou pravidelně nese příbuzenské, přátelské, sousedské, pracovní, obchodní a obdobné vazby svědků k některému z účastníků řízení či předmětu sporu. Protože jde o vztahy způsobilé ovlivnit jak subjektivní vnímání skutečností, o nichž svědek vypovídá, tak i jeho rozhodnutí, jak bude ve věci vypovídat, ukládá ust. § 126 odst. 2 o.s.ř. soudu, aby je při započetí výslechu zjistil a vzal při hodnocení důkazů v úvahu. Skutečnost, že svědek je příbuzným (zaměstnancem, spolupracovníkem, atd.) některého z účastníků, však sama o sobě nemůže vést k závěru, že jeho výpověď je nepravdivá. Soud při hodnocení výpovědi obou svědků postupoval stejně jako v jiných řízeních ve smyslu usnesení NS ze dne 31.3.2009, sp. zn. 21 Cdo 5272/2007 a nezjistil nic, co by nasvědčovalo, že vypovídali úmyslně nepravdivě či zkresleně a jejich výpověď nebyla shledána jako rozpornou vzájemně či v porovnání s jinými provedenými důkazy. Naopak, spolu s listinami a výpovědí účastníků tvoří uzavřený rámec, který soudu umožnil získat ucelené informace o skutkovém ději, na základě kterého mohl rozhodnout. Žalobkyně tedy neprokázala, že by svědci vypovídali vědomě lživě či něco bezdůvodně zatajovali či zkreslovali. Soud samozřejmě vždy výpověď svědků hodnotí i s možností určitých drobných odchylek z důvodu např. časového odstupu, objektivních či subjektivních okolností, limitů vnímání atd. Ani z tohoto pohledu však žádné závažné rozpory či jiné nedostatky v jejich výpovědích neshledal.

19. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že fakticky začala pro žalovanou pracovat až dne [datum]. V [anonymizováno] pak zpracovávala doklady za [anonymizováno] [rok]. V [anonymizováno] [rok] žádnou práci pro žalovaného nevykonávala. Práci vykonávala jednak na základě smlouvy příkazní a jednak dohody o provedení práce. Svůj dodatek [číslo] s návrhem na zvýšení odměny předložila jednateli dne [datum], považovala jej za spravedlivý s ohledem na objem práce, kterou řádně vždy odváděla, dokonce si kvůli práci přesunula dovolenou na [anonymizováno], ale byla stále na vzdáleném přístupu, kdyby bylo něco nečekaného. V té době zrovna přišli pracovníci příslušného orgánu a avizovali, že do [anonymizováno] dnů přijde kontrola, což jí žalovaný zavolal. Od jejího návratu do práce dne [datum] začala pro žalovaného opět vykonávat běžnou činnost účetní a rovněž připravovat podklady pro kontrolu. Dne [datum] se sešla s jednatelem panem [příjmení], řešil se její návrh na dodatek [číslo] nastávající kontrola. Najednou tohoto dne pak zjistila, že jí byl zrušen dálkový přístup do systému a email, což byl i důvod jejího setkání s jednatelem žalovaného dne [datum], chtěla zjistit, co se vlastně děje, schůzka nebyla nijak předem domluvená. Při příchodu do budovy v [obec] zjistila, že jí nejdou otevřít dveře, myslela, že je z druhé strany klíč a přišel jí tedy otevřít pan [příjmení]. Když přicházela chodbičkou s kuchyňkou do kanceláře, telefonovala a přitom si položila klíče na kuchyňskou linku. Pan [anonymizováno] tyto klíče vzal a začal si s nimi pohazovat. Uvedla, že tyto klíče mu nedávala, ani je neházela nikam na stůl, ten tam ani nebyl a z celé situace byla velmi rozčarovaná. V kanceláři pak zjistila, že je zde ještě přítomna paní [příjmení] a bez jejího vědomí má otevřený program, ve kterém opravovala různá data. Dále byl v kanceláři ještě pan [příjmení]. Žalobkyně si myslela, že svědkyně byla pozvána, aby jí pomohla s prací jako reakce na to, že s jednatelem hovořila o velkém množství práce na jednu účetní a že bude přítomna pouze na jeden den, a připraví doklady pro kontrolu, což jí sdělil jednatel a pan [příjmení]. Žalobkyně měla za to, že na to paní [příjmení] stačí sama a proto jí řekla, že jsou tam určité nezaložené faktury a odešla, protože si neměla kam sednout, kancelář byla ještě nevybavená. Při svém odchodu si o vrácení klíčů od jednatele neřekla proto, že byla vystresovaná. Nikdo jí neřekl, jak si to dál představuje a když se ptala na problém s dálkovým přístupem, bylo jí řečeno, že neví, proč se to stalo. Popřela, že by účetnictví zpracovávala zpětně za předešlý měsíc, nýbrž činila tak průběžně, neboť doklady většinou dostávala až na výjimky včas a měla k nim okamžitý přístup, příp. je sama obstarala nebo dopočítala a třeba pokladna se dělala denně. Faktury jsou předešlým měsícem označeny jen kvůli DPH. Každá účetní si to ale dělá, jak chce. Než odešla v [anonymizováno] na dovolenou, měla vše hotovo. V příkazní smlouvě si určila odměnu tak, že v kanceláři žalovaného se seznámila s množstvím dokladů, které má zpracovat, ale pak zjistila, že je toho mnohem více, činnost žalovaného se rozšířila o více poboček. Když se vyjádřila tak, že pokud nedojde ke zvýšení odměny, tak nebude moci s žalovaným dále spolupracovat, myslela tak, že doufala, že se prostě dohodnou. Když přednesla svůj požadavek jednateli, tak na to reagoval tak, že se obával, až to přijde, avšak nechtěla, aby to hned podepsal, chtěla jen potvrdit převzetí dokladu.

20. Z výpovědi jednatele žalovaného [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně pro jeho firmu začala pracovat od [datum] a v [anonymizováno] [rok] pro ně žádné práce nevykonávala. O tom, že žalobkyni vypadl systém dne [datum] nic nevěděl, ale často se to stávalo. Pravdou je, že na jeho pokyn byly večer dne [datum] vyměněny zámky do kanceláře žalobkyně a dne [datum] jí také zamezil přístup do emailu (změnil heslo). Důvodem všeho byla skutečnost, že mu již žalobkyně přišla velice nedůvěryhodná. Jednalo se o její způsob komunikace, neboť si stále na něco stěžovala, nebyla spokojená s odměnou za práci, s vybavením kanceláře, neustále vyžadovala nějaké doklady, které ale mnohdy nebylo v silách včas obstarat, lidsky si nesedli. Také se vyjadřovala tak, že je tam nepořádek a že by potřebovala nějakou brigádnici na pomoc, což mu přišlo jako nesmyslné. Litovali toho, že s žalobkyní navázali spolupráci a plánovali její ukončení. Dne [datum] se za ním nečekaně dostavila s požadavkem na zvýšení odměny, nebylo to normální jednání. [příjmení] byl ve stresu, neboť se blížila kontrola a žalobkyně působila velice nátlakově a řekla mu pouze„ podepiš“ (v té době si tykali), aniž by to nějak komentovala. S požadavkem na zvýšení odměny na dvojnásobek přišla v naprosto nevhodnou dobu, tlačily termíny, připadalo mu to jako vydírání. Pokud tvrdí, že pro kontrolu již připravila nějaké doklady, nemůže to potvrdit, protože jemu nic nepředložila. Nepříjemný byl i její přístup k dovolené, když pouze v [anonymizováno] oznámila, že si ji bere a ani se nezeptala, zda něco není potřeba. Negativní reference na ni měl i od různých známých z jiných firem. V průběhu její činnost směrem k ní však svou nespokojenost neprojevili, neboť účetnictví nerozumí. Chyby byly zjištěny až po té, co ukončili spolupráci a stálo je to finance. Dne [datum] se sešel s panem [příjmení] a paní [příjmení] v kanceláři žalobkyně, kde pan [příjmení] s paní [příjmení] pracovali na počítači. Když slyšel klíče v zámku, šel otevřít žalobkyni. Vyjadřovala se v tom smyslu jako„ tak, vy už jste si vybrali“ a vypadala, že je s tím smířená. Připadalo mu, že s paní [příjmení] jedná neuctivě, jako ke konkurentce. Pouze jí ukázala nezaúčtované faktury a dále už s ní nic neřešila. Neměla žádný náznak snahy s ní nebo s panem [příjmení] dále nějak spolupracovat. Je přesvědčen, že žalobkyně položila klíče na stůl v kanceláři, který tam byl, a nikoliv v kuchyňce na linku. Spoléhali na to, že až žalobkyně zjistí, že v kanceláři pracuje někdo jiný, sama spolupráci s nimi rovněž ukončí. Když ji pak vyprovázel, tak se rozpovídala o své historii působení v jiných firmách a pak se rozloučili a popřáli štěstí do dalších let, takže to působilo skutečně jako rozloučení. Další její snahy o pokračování ve spolupráci považuje za účelové. V dalších dnech se nikdy nedomáhala vstupu do kanceláře ani umožnění přístupu. Toho dne žádnou písemnost, kterou by byla ukončena spolupráce s žalobkyní, žalovaný připravenou neměl. Jednoznačnou vůli žalobkyně ukončit spolupráci vyrozuměl z celkové situace, kdy mu žalobkyně odevzdala klíče a jak se vyjadřovala. Kdyby toto neučinila, pak by očekával, že bude dál dělat svou práci a smlouva se ukončí později. Má za to, že účetnictví se skutečně zpracovávalo zpětně v měsíci za měsíc předchozí, protože některé doklady ještě v tom kterém měsíci zpracovat nelze, protože není možné je hned obstarat. Tyto doklady byly opravdu mnohdy žalobkyni dodávány až těsně před konečným termínem.

21. Podle § 2430 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) ve znění pozdějších předpisů, příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Podle § 2438 odst. OZ příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Podle § 2443 OZ příkazce může příkaz odvolat podle libosti, nahradí však příkazníkovi náklady, které do té doby měl, a škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřenou vynaložené námaze příkazníka.

22. Podle § 75 zák.č.262/2006 Sb. zákoník práce (ZP) rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Podle § 77 odst.1 ZP 23. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

24. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud dospěl k následujícím zjištění o skutkovém stavu a jeho právnímu zhodnocení. V řízení bylo nesporně prokázáno, že žalobkyně pro žalovaného vykonávala na základě dvou shora uvedených smluvních typů jako podnikatelka činnosti zahrnující vedení kompletního účetnictví firmy a tuto práci fyzicky vykonávala v průběhu [anonymizována dvě slova] a části [anonymizováno] [rok]. Za toto období zpracovala účetnictví žalovaného za měsíce [anonymizována dvě slova] a částečně [anonymizováno] [rok], když smluvenou odměnu za tuto činnost fakturovala shora v odůvodnění uvedenými fakturami. Žalovaný zaplatil žalobkyni odměnu za vedení účetnictví v měsíci [anonymizováno] a v [anonymizováno] [rok], neuhradil faktury žalobkyně, kterými vyúčtovala odměnu za měsíc [anonymizováno] a [anonymizováno] a následující měsíce v roce [rok], které vystavila proto, že dle jejího mínění trvala tříměsíční výpovědní doba. Spornou skutečností a tedy i předmětem dokazování, byla skutečnost, kdy a jak došlo k ukončení smluvního vztahu mezi účastníky a na jakou odměnu má tedy žalobkyně ještě nárok. Žalobkyně tvrdila, že smluvní vztah mezi účastníky skončil až uplynutím výpovědní doby po té, co ona dala výpověď smluv, tedy ke konci [anonymizováno] [rok] (když v tomto řízení však uplatnila odměnu pouze za [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok]), žalovaný tvrdil, že dohodou účastníků dne [datum] při setkání, kdy obě strany smlouvy konkludentním jednáním vyjádřili jasně za přítomnosti svědků vůli obou stran smluvní vztah ukončit okamžitě. Z výpovědi svědků podporovaných listinnými důkazy vyplynula skutečnost, že při jednání dne [datum] se účastníci konkludentně, tj. jednáním a nikoliv výslovně dohodli na ukončení smluvních vztahů (založených oběma typy smluv). Především jednatel jako statutární zástupce žalovaného jako první projevil vůči žalobkyni svou vůli odvolat příkaz (i když to v tomto případě neučinil písemně, jak vyžadovala smlouva příkazní ze dne [datum] oproti zákonné úpravě), resp. ukončit smluvní vztah s žalobkyní již tím, že nechal vyměnit zámky do kanceláře žalobkyně, zamezil jí přístup do emailu a zkontaktoval jinou účetní na výkon činnosti účetnictví pro žalovaného z toho důvodu, že žalobkyně vázala svou další činnost pro žalovaného na zvýšení své odměny, což neměl v úmyslu ihned učinit. Žalobkyně dle popisu jejího jednání svědky dne [datum] a následného jejího chování, tuto jeho vůli akceptovala, žalovaný byl jednáním žalobkyně o akceptaci jeho vůle přesvědčen, čímž se vůle obou účastníků setkala a tím byla uzavřena dohoda o ukončení spolupráce v souladu se smlouvou příkazní a smlouvou o provedení práce (ve smyslu § [číslo], § [číslo] [číslo], § 1731 OZ). Žalovaný následně navázal smluvní spolupráci s jinou účetní firmou. K platnosti uzavření dohody o ukončení spolupráci nebyla obligatorní písemná forma, v tomto směru se soud odkazuje na argumentaci žalovaného a postačilo konkludentní jednání, ze kterého vyplynula vůle stran smlouvy (§ 1756 OZ a § 77 odst. 4 písm. a) ZP). Bylo prokázáno, že žalobkyně odevzdala jednateli žalobce svazek služebních klíčů (svědecky bylo vyvráceno její tvrzení, že si klíče jen položila na kuchyňskou linku mimo kancelář při telefonování) a přítomnou novou účetní seznámila s doklady, které ještě zůstaly nezaúčtovány, aby tak učinila ona. Po té bez dalšího odešla a sami svědci i jednatel žalovaného vyrozuměli z jejího jednání, že spolupráce je ukončena. Až [datum], tedy [anonymizováno] dnů od uvedeného jednání, se začala domáhat umožnění výkonu práce a zároveň podala písemnou výpověď smlouvy, když soud toto jednání považuje za účelové s cílem získat odměnu za další měsíce, ve kterých však fakticky činnost, která byla předmětem smluv, vůbec nevykonávala s vědomím, že ji za ni vykonává někdo jiný. Vůle žalobkyně také jasně vyplynula při jednáních s jednatelem žalovaného za přítomnosti svědka [příjmení] dne [anonymizováno] a [datum] a v písemnostech žádajících zvýšení odměny, když jednak odmítla práci (přípravu podkladů pro kontrolu atd.) vykonávat do doby, než bude odměna zvýšena a za druhé pokud zvýšena nebude, spolupráci ukončit. Ke zvýšení odměny žalobkyni ze strany žalovaného nedošlo, proto má soud za to, že v rozporu s účastnickou výpovědí, žalobkyně na dalším pokračování výkonu práce pro žalovaného neměla již zájem. Pokud by tuto vůli skutečně ještě dne [datum] měla a přítomnou novou účetní opravdu považovala za svoji pomocnici a z jednání jednatele by nevyrozuměla, že již nechce s ní dále spolupracovat, jak uvedla, pak by se také ještě toho dne a bezprostředně v následujících dnech podle toho chovala, zvláště, když mělo dojít ke kontrole ve firmě žalovaného, neboť se zavázala svou činnost vykonávat poctivě a pečlivě, s odbornou péčí v zájmu příkazce. Soud by předpokládal jednání žalobkyně spočívající např. v tom, že by se na tuto skutečnost informovala u jednatele, se svědkyní [příjmení] by se vzájemně představily, dohodly o rozdělení práce, kompetencích, odměně, o smluvním ošetření této výpomoci i skrze přítomného jednatele či personalistu žalovaného, o místě a způsobu výkonu práce a následné vzájemné komunikaci, s jednatelem žalovaného o umožnění dalšího dálkového připojení, o poskytnutí nových klíčů, přístupu do emailu atd. Nic takového se však nestalo. Z tohoto projevu tedy soud usuzuje, že žalobkyně akceptovala vůli žalovaného vzájemnou spolupráci ukončit. V těchto souvislostech neobstojí ani tvrzení žalobkyně, že se domnívala, že svědkyně to„ zvládne sama“. Pokud by tomu tak bylo, nebylo by pak z její strany logické a spravedlivé, aby pak účtovala žalovanému odměnu, která by v takovém případě náležela pouze svědkyni [příjmení] Smlouva příkazní totiž dle názoru soudu neopravňuje příkazníka účtovat příkazci odměnu za práci, kterou nevykonává a o které ví, že ji dělá s jeho vědomím a svolením někdo jiný (nezmocněný příkazníkem ve smyslu § 2434 OZ) a to ani tehdy, když je sjednána paušální měsíční odměna, neboť příkaz má příkazník vykonávat osobně s výjimkou uvedenou v § 2434 OZ. Na závěr by však soud chtěl apelovat na žalovaného, že příště, pokud by chtěl předejít případným sporům se svými smluvními partnery, má vystupovat vůči nim solidněji, komunikativněji, vyjádřit jednoznačně a nesporně svůj úmysl, v tomto případě např. učinit písemné odvolání příkazu a nečinit tak překvapivými kroky (přístup do emailu, kanceláře atd.), např. bez předchozího upozornění na nedostatky či jiného vyjádření nespokojenosti, které následně vedou k rozporům a obsáhlému dokazování výkladu vůle.

25. Z uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl pouze částečně a to v části poměrné k práci žalobkyně pro žalovaného vykonané v [anonymizováno] [rok] a uznané žalovaným, když však oproti žalovanému měl za to, že tato částka již mohla být žalobkyni plněna již před podáním žaloby a to bez problémů na základě faktury vystavené za práci v měsíci [anonymizováno] [rok], která obsahovala jasné platební údaje, a to např. s poznámkou, že zaplacením této části nikterak neuznává zbytek další pohledávky (aby se předešlo presumpci uznání dluhu-viz § 2054 odst. 2 OZ). Proto žalovanému uložil i povinnost uhradit žalobkyni úroky z prodlení ve smluvené výši od doby, co došlo k prodlení.

26. Ve zbývající části žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl.

27. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. l o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalovaný měl ve věci úspěch z cca 81,6% a proto mu soud v tomto poměru přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalovaného se skládají z nákladů za právní zastoupení, a to za čtyři úkony z tarifní hodnoty [částka], tj. 4x [částka] a 4x 300 Kč jako režijní paušál, dále za osm a půl úkonu z tarifní hodnoty [částka], tj. 8x [částka] a 1x [částka] a 9x režijní paušál 300 Kč, tj. celkem s DPH [částka], z toho 81,6% činí [částka], to vše podle § 14b, § 11 a § 13 vyhl. č. 177/96 Sb., advokátní tarif.

Poučení