38 C 12/2019-166

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Iva Kadrmase a přísedících Ing. Zdeňka Macha a Anny Kalné ve věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobce], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobce] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa], [obec] proti žalovanému: ; [název žalované], IČO: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] o zaplacení částky 193 788 Kč a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění takto:

Výrok

I. Žaloba, podle které se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 193.788 Kč, se zamítá.

II. Žaloba, podle které se žalobkyně domáhá určení, že postupem žalovaného v oblasti odměňování zaměstnanců došlo k zásahu do práva žalobkyně nebýt diskriminována dle § 1 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb., se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady řízení za tlumočné ve výši 11.799 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 89.032 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 21. 1. 2019 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 193.788 Kč s příslušenstvím a dále určení, že postupem žalovaného v oblasti odměňování zaměstnanců došlo k zásahu do práva žalobkyně nebýt diskriminována dle § 1 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb. a dále úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena pracovní smlouva ze dne 1. 3. 2012, dle které žalobkyně nastoupila na pozici vědeckého pracovníka – [anonymizována tři slova], sekce (divize) [anonymizována dvě slova], výzkumný tým [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. Dne 1. 7. 2012 byla žalobkyně ustanovena do vedoucí funkce vedoucího sektoru (divize) [anonymizována dvě slova], od 1. 1. 2014 byla jmenována jako vedoucí Oddělení [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] se od roku 2014 odštěpilo od Oddělení [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Žalobkyně se s žalovaným dohodla na prodloužení pracovního poměru až do 31. 12. 2018. Žalobkyně od roku 2014 prováděla pracovní úkoly a činnosti spojené s jejím zařazením jako vědecký pracovník a vedoucí sektoru (divize) [anonymizována dvě slova] a dále spojené s její vedoucí funkcí v Oddělení [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. Mezi činnosti spjatými se zařazením jako vedoucí pracovník patřil výkon náročných tvůrčích disciplín s vazbami mezi různými vědeckými disciplínami, zobecňování získaných poznatků vědeckými metodami, získávání poznatků experimentálních činností, vyhodnocování experimentálních dat, prezentace výsledků tvůrčí činnosti, realizace těchto výsledků formou publikací, aplikovaných výstupů a formou výsledků chráněných na základě zvláštních právních předpisů, získávání podpory z národních i mezinárodních zdrojů, odborné konzultace doktorandů a vedení diplomantů. Žalobkyně současně vykonávala i nevědecké pracovní úkony, zejména v oblasti měkkých dovedností a péče o lidské zdroje. Mezi činnosti spjaté se jmenováním vedoucí Oddělení [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] patřilo definování náplně, řízení a koordinace badatelské činnosti, zapojení výzkumného infrastruktury do národních a mezinárodních výzkumných a monitorovacích programů, zodpovědnost za účelné a ekonomické využití finančních prostředků, přidělených na projekty a granty, organizační vedení apod. Žalobkyně byla od roku 2014 zařazena svým mzdovým nárokem do třídy V3 podle katalogu profesí ústavu, stupeň 5, když od roku 2016 činila tarifní mzda žalobkyně částku 22.071 Kč, příplatek za vedení oddělení a sektoru činil 5.000 Kč a osobní příplatek byl žalobkyni vyplácen ve výši 16.000 Kč. Žalobkyně vypověděla pracovní smlouvu dne 21. 7. 2016 a ke dni 30. 9. 2016 byl ukončen pracovní poměr. Na pozici vědeckého pracovníka a vedoucího Oddělení [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] nastoupil [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], ovšem pouze na 0,5 úvazku, když za výkon pouze v polovičním pracovním úvazku pobíral mzdu ve výši 40.000 Kč, když byl zařazen do třídy V6, stupeň 9, jeho tarifní mzda činila 16.234 Kč měsíčně a byl mu dle odhadu žalobkyně vyplácen osobní příplatek ve výši 18.766 Kč, který byl vyšší než osobní příplatek žalobkyně. Žalobkyně a [anonymizováno] [příjmení] vykonávali stejnou práci dle § 110 zákoníku práce a vzhledem k časové návaznosti se zpočátku jednalo o stejné projekty. Žalovaný se dopustil diskriminačního jednání, když osobní příplatek [anonymizováno] [příjmení] by v případě plného pracovního úvazku činil částku 37.532 Kč a vychází tak, že nástupce žalobkyně měl osobní příplatek vyměřen více než 2x vyšší než žalobkyně. Žalobkyně má za to, že rozdíl v osobních příplatcích v řádech desítek tisíc korun měsíčně není důvodný, zvláště když osobní příplatky se lišily již v prvních měsících nástupu [anonymizováno] [příjmení] na předmětnou pozici, tedy v době, kdy zaměstnavatel není schopen nového zaměstnance plně ohodnotit na základě jeho pracovních výsledků a nemůže tak být zcela zjevné, jak dobře či špatně své pracovní úkoly vykonává. [anonymizováno]. [příjmení] nad to přiznal, že vykonává celou řadu národních i mezinárodních aktivit, a že na pracovišti víc není než je. Vysoká výše příplatků ihned po nástupu na pracoviště a po pár měsících výkonu práce, kdy se ukázalo, že na výkon práce nemá čas, není proto odůvodnitelná jinak, než že se jedná o diskriminační nastavení mezd. Žalobkyně podala v dubnu 2017 podnět k veřejnému ochránci práv, který zhodnotil postup oblastního inspektorátu práce tak, že lze pochybovat, zda měl zaměstnavatel v době těsně po nástupu [anonymizováno] [příjmení] relevantní informace o pracovním výkonu, případně zda byl rozdílu v odměňování přiměřený rozdílu v kvalitě pracovního výkonu. Žalovaný se tedy coby zaměstnavatel dopustil diskriminačního jednání vůči žalobkyni, se kterou zacházel méně příznivě, než se zachází s jejím nástupcem, jelikož žalobkyni byla v rámci pracovněprávního vztahu vyplacena nižší odměna, a to z důvodu pohlaví. Diskriminační jednání žalovaného se projevilo nejen ve zvýhodnění nástupce žalobkyně, ale i v diskriminačním nastavení mezd v celém oddělení, když na tomto oddělení pracovat také [anonymizováno] [jméno] [jméno] na pozici technika, třída O8 dle katalogu profesí ústavu, stupeň 6, jehož celková mzda byla cca o 5.000 nižší než mzda žalobkyně, přestože žalobkyně byla na rozdíl od [anonymizováno] [jméno] vědeckou pracovnicí s doktorátem a měla na starosti vedení sektoru (divize), když osobní příplatek žalobkyně činil v červnu 2015 částku 14.000 Kč a osobní příplatek [anonymizováno] [jméno] činil částku 13.500 Kč. Obdobně to bylo na oddělení také se zaměstnancem [anonymizováno]. [jméno] [jméno], [anonymizováno], který byl zařazen ve třídě V5, avšak kritéria pro zařazení do této třídy nesplňoval a díky rozdílům ve třídách a také stupních měl [anonymizováno] [jméno] v červnu 2015 tarifní mzdu 29.300 Kč oproti mzdě žalobkyně ve výši 22.071 Kč [anonymizováno] [jméno] [jméno] byl o cca 25 let starší než žalobkyně, akademické tituly byly stejné, stejně jako množství publikací, když žalobkyně zastávala vedoucí pozici oproti [anonymizováno] [jméno] a měla také odpovědnost za získávání grantů, na kterých se [anonymizováno] [jméno] také občas [anonymizováno] [jméno] nevykonával odbornou a organizační práci v oddělení a žalobkyně má za to, že byl ve své mzdě zvýhodněn díky tomu, že se jedná o muže. Na pracovišti žalovaného často panuje sexistická atmosféra a zaměstnanci se ve vztahu k ženám vyjadřují diskriminačně, na pracovišti je obecně velký problém šikana, genderové předsudky, sexuální obtěžování a diskriminační odměňování.

2. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že je pravdou, že žalobkyně byla zaměstnána u žalovaného, avšak nepracovala u žalovaného na pozici vědeckého pracovníka, ale na pozici postdoktoranda, která je dle kariérního řádu zařazena do třetího kvalifikačního stupně V3. Pozice vědeckého pracovníka je zařazena do pátého kvalifikačního stupně V5 (V3 - postdoktorand, V4 - vědecký asistent, V5 - vědecký pracovník a V6 - vedoucí vědecký pracovník). Tvrzení žalobkyně, že na její místo nastoupil [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem]., je zcela mylné, neboť [anonymizováno] [příjmení] nastoupil dle pracovní smlouvy ze dne 3. 10. 2016 na pozici vedoucího vědeckého pracovníka – pozice V6. Žalobkyně tedy dosahovala pozice V3 – postdoktorand, nikoliv vědeckého pracovníka – V5, jak se snaží prezentovat v žalobě a dosahovala tak pracovní pozice o dvě třídy nižší, než prezentuje v žalobě a o tři třídy nižší, než [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. Pozici žalobkyně – postdoktoranda – V3 po ukončení pracovního poměru žalobkyně u žalovaného zastával od 4. 11. 2016 [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], který byl na pozici postdoktorand - V3 ve stupni 4. Pozice postdoktoranda je pozicí, kdy se osoba na této pozici stále ještě„ učí“ a postupem času se z ní s vykonanou praxí a splněním požadavků stává na základě úspěšné atestace výzkumný pracovník. Pozice vedoucího vědeckého pracovníka je opakem, když vedoucí vědecký pracovník je již uznávanou autoritou, jak z hlediska jeho vědecké činnosti, tak z hlediska jeho schopností vést a vědecky vychovávat vědecký tým. Žalovaný zásadně odmítá, že by byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. finančně ohodnocen za to, že je muž. V posuzovaném případě práce žalobkyně nebyla stejnou prací jako práce [anonymizováno] [příjmení], když tyto dvě osoby byly zařazeny na zcela jinou pracovní pozici a lišil se i obsah jejich vykonávané práce. Žalobkyně nedosahovala praktických znalostí a dovedností a vědecko-pedagogické hodnosti potřebných pro výkon práce vedoucího vědeckého pracovníka, kdy dle kariérního řádu je přiznán pracovníkovi, který získal vědeckou hodnost [titul za jménem]., nebo akademický titul [anonymizováno], pravidelně publikuje vědecké práce v domácích i zahraničních vědeckých časopisech, samostatně řeší složité výzkumné úkoly, obvykle je řešitelem grantových nebo programových projektů a aktivně se účastní domácích a mezinárodních konferencí a zároveň je vůdčí vědeckou osobností, zpravidla je též nositelem titulu doktor věd či profesor, významně se podílí na vývoji svého oboru v mezinárodním měřítku, obvykle vede výzkumný tým, je členem vědeckých rad, redakčních rad a výborů mezinárodních společností. Těmito atributy žalobkyně na rozdíl od [anonymizováno] [příjmení] v podstatné většině nedisponovala a nemohla tak zastávat pozici ani vykonávat práci vedoucího vědeckého pracovníka. Vedoucí vědeckého útvaru není pracovní pozicí a nemá přímou souvislost s pracovní pozicí dle kariérního řádu a je to funkce, do které je pracovník jmenován ředitelem a dostává za tuto funkci příplatek za vedení. Funkce vedoucího výzkumného oddělení je organizační funkcí. [anonymizováno]. [příjmení] byl jmenován poradcem ředitele v oblasti atmosférické [anonymizováno] v souladu s dopady globální změny, kdy byla jeho povinností též implementace mezinárodních projektů, zaměřených na problematiku znečištění atmosféry a prostředí, koordinace aktivit v rámci globálních a regionálních mezinárodních smluv, příprava založení pracoviště [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v ČR, vývoz know – how do třetích zemí prostřednictvím mezinárodních programů OSN a EU, koordinace studií a projektů v oblasti hodnocení vlivu znečistění prostředí na kvalitu ovzduší. Vzhledem k uvedenému byly pracovní povinnosti žalobkyně a pracovní povinnosti [anonymizováno] [příjmení] do značné míry odlišné, kdy byl dán značný převis povinností na straně [anonymizováno] [příjmení]. Náplň práce žalobkyně a [anonymizováno] [příjmení] je do značné míry odlišná. Žalobkyně srovnává nesrovnatelné, když v případě její pracovní pozice postdoktorand V-3 musí srovnávat svůj osobní příplatek ve výši 16.000 Kč s osobními příplatky osob na pracovní pozici postdoktorand V-3, kdy průměrná výše osobního příplatku na této pracovní pozici činila 10.093 Kč. Na srovnatelné pozici tak žalobkyně dosahovala nadprůměrného osobního příplatku, když její nástupce [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] dosahoval osobní příplatku až od 1. 2. 2017 ve výši 9.000 Kč měsíčně. Pokud tedy srovnáme srovnatelné pracovní pozice, tak žalobkyně dosahovala nadprůměrného osobního příplatku a podstatně vyššího příplatku, nežli její přímý nástupce, když v tomto byla zohledněna její činnost.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

4. Žalobkyně uzavřela dne 1. 3. 2012 s žalovaným pracovní smlouvu, na základě které pracovala pro žalovaného s druhem práce (pracovní zařazení) postdoktorand V3 s místem výkonu práce v [obec] a s datem nástupu do pracovního poměru dne 1. 3. 2012 s tím, že pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2013, jak vyplývá z pracovní smlouvy ze dne 1. 3. 2012. Dodatkem k pracovní smlouvě ze dne 13. 12. 2013 a ze dne 16. 11. 2015 byl pracovní poměr prodloužen nejprve do 31. 12. 2015 a posléze až do 31. 12. 2018.

5. Ze mzdového výměru žalobkyně ze dne 25. 8. 2014, osobního příplatku žalobkyně ze dne 21. 12. 2015, 25. 5. 2016, 21. 12. 2015, z osobního příplatku žalobkyně ze dne 25. 5. 2016 číslo úkolu [číslo], z osobního příplatek ze dne 25. 1. 2016 číslo úkolu [číslo], z osobního příplatku ze dne 25. 1. 2016 číslo úkolu [číslo], z osobního příplatku ze dne 21. 12. 2015 číslo úkolu [číslo] soud zjistil, že od 1. 9. 2014 byla žalobkyni stanovena mzda ve třídě V3 podle katalogu profesí [anonymizována čtyři slova] ve stupni 5 při plném pracovním úvazku 40 hod./týden, a to tarifní mzda ve výši 22.071 Kč, která odpovídala měsíční mzdě. Žalobkyni dále náležel osobní příplatek k tarifní mzdě v případě úkolu [číslo] ve výši 8.000 Kč měsíčně s účinností od 1. 1. 2016 do 31. 1. 2016 a ve výši 1.600 Kč měsíčně od 1. 2. 2016 až do 31. 12. 2016, u úkolu [číslo] ve výši 6.400 Kč od 1. 1. 2016 do 31. 5. 2016 a ve výši 1.600 Kč od 1. 6. 2016 do 31. 12. 2016, u úkolu [číslo] ve výši 1.600 Kč od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 a u úkolu [číslo] ve výši 6.400 Kč od 1. 2. 2016 do 31. 5. 2016 a ve výši 11.200 Kč od 1. 6. 2016 do 31. 12. 2016.

6. Z pracovní náplně ze dne 1. 3. 2012 a z jmenování vedoucím sektoru ze dne 11. 6. 2012 včetně diplomu žalobkyně ze dne 10. 9. 2008 vyplývá, že žalobkyně získala akademický titul doktorka (Ph.D.) ve studijním oboru [anonymizována tři slova] na [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno] a s účinností od 1. 7. 2012 byla žalovaným jmenována vedoucí Sektoru [anonymizována dvě slova], s právy a povinnosti, a to řízení a koordinace badatelské činnosti, vysílání vedoucích podřízených pracovních týmů na služební cesty související s řešením grantových projektů vyjma cest do zahraničí, respektování interních rozpočtových pravidel Centra a organizační vedení sektoru. Pracovní náplní při pracovním zařazení: vědecký pracovník – junior researcher VP2 Sekce [anonymizována dvě slova], výzkumný tým Oddělení [anonymizována tři slova] [anonymizováno] byly tyto pracovní činnosti: výkon náročných tvůrčích činností s vazbami mezi různými vědními disciplínami, zobecňování získaných poznatků vědeckými metodami, získávání poznatků experimentálních činností, vyhodnocování experimentálních dat, prezentace výsledků tvůrčí činnosti, realizace těchto výsledků formou publikací, aplikovaných výstupů a formou výsledků chráněných na základě zvláštních právních předpisů, činnosti související se spoluprací s aplikační sférou a získáváním podpory z národních i mezinárodních zdrojů.

7. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne 21. 7. 2016 je zřejmé, že pracovní poměr žalobkyně u žalovaného byl ukončen touto výpovědí, ke dni 30. 9. 2016.

8. Ze mzdové tabulky se mzdou – 2014, ze mzdové tabulky se mzdou – 2016 a ze mzdové tabulky se mzdou – červen 2015 bylo zjištěno, že žalobkyně v prosinci 2013 pobírala plat ve výši 35.095 Kč, v lednu 2014 pobírala plat ve výši 30.995 Kč, v červnu 2016 pobírala plat ve výši 37.464 Kč sestávající z tarifu ve výši 22.071 Kč a osobního příplatku ve výši 8.400 Kč a v roce 2016 pobírala plat ve výši 47.071 Kč, skládající se z tarifu ve výši 22.071 Kč, osobního příplatku ve výši 9.800 Kč při úvazku 0,7.

9. Z výpisu z databáze vědeckých časopisů – časopis Fresenius Environmental Bulletin a z článku [anonymizováno 16 slov] v časopise Fresenius Environmental Bulletin soud zjistil, že žalobkyně byla spoluautorkou zmíněného článku, uveřejněného v časopise Fresenius Environmental Bulletin v ročníku [anonymizováno] [číslo] [rok].

10. Z pracovní smlouvy [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] ze dne 3. 10. 2016 je zřejmé, že byla uzavřena mezi žalovaným a zaměstnancem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] se dnem nástupu do práce 3. 10. 2016, druh práce vedoucí vědecký pracovník, místo výkonu práce [obec] s týdenní pracovní dobou 20 hod./týdně. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2017.

11. Z jmenování ze dne 24. 10. 2016 vyplývá, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] byl s účinností od 3. 10. 2016 jmenován do funkce vedoucího Oddělení [anonymizováno 6 slov], s právy a povinnostmi: řízení a koordinace badatelské činnosti, zodpovědnost za účelné a ekonomické využívání finančních prostředků přidělených na projekty a granty, vysílání vedoucích podřízených pracovních týmů na služební cesty související s řešením grantových projektů vyjma cest do zahraničí, respektování interních rozpočtových pravidel Centra a organizační vedení sektoru.

12. Z jmenování poradcem ředitele v oblasti atmosférické chemie ze dne 3. 10. 2016 vyplývá, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] byl jmenován poradcem ředitele v oblasti [anonymizována dvě slova] v souvislosti s dopady globální zněny s účinností od 3. 10. 2016 s právy a povinnostmi: implementace mezinárodních projektů zaměřených na problematiku znečištění atmosféry a prostředí, koordinace aktivit v rámci globálních a regionálních mezinárodních úmluv OSN, příprava založení pracoviště [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], vývoz know-how do třetích zemí prostřednictvím mezinárodních programů OSN a EU, koordinace studií a projektů v oblasti hodnocení vlivů znečistění prostředí na kvalitu prostředí.

13. Ze mzdového výměru [anonymizováno] [příjmení], [titul za jménem]. ze dne 3. 10. 2016, osobního příplatku ze dne 3. 10. 2016 číslo úkolu [číslo], osobního příplatku ze dne 3. 10. 2016 číslo úkolu [číslo], osobního příplatku za vedení ze dne 25. 10. 2016, osobního příplatku ze dne 25. 10. 2016 číslo úkolu [číslo], osobního příplatku ze dne 25. 10. 2016 číslo úkolu [číslo], mzdového výměru [anonymizováno] [příjmení], [titul za jménem]. ze dne 19. 12. 2016, osobního příplatku ze dne 19. 12. 2016 číslo úkolu [číslo], osobního příplatku ze dne 19. 6. 2017 číslo úkolu [číslo], osobního příplatku ze dne 19. 6. 2017 číslo úkolu [číslo], osobního příplatku ze dne 22. 8. 2017 číslo úkolu [číslo], osobního příplatku ze dne 22. 8. 2017 číslo úkolu [číslo], osobního příplatku ze dne 22. 8. 2017 číslo úkolu [číslo], osobního příplatku ze dne 22. 8. 2017 číslo úkolu [číslo], osobního příplatku ze dne 20. 9. 2017 číslo úkolu [číslo], osobního příplatku ze dne 20. 9. 2017 číslo úkolu [číslo], osobního příplatku ze dne 20. 11. 2017 číslo úkolu [číslo], osobního příplatku ze dne 20. 11. 2017 číslo úkolu [číslo], mzdových tarifů platných od 1. 1. 2015 soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. byl ohodnocen v mzdové třídě V6 ve stupni 9 a jeho tarifní mzda byla ve výši 16.234 Kč měsíčně (zkrácený úvazek – 20 hodin týdně) a osobní příplatek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. činil v případě úkolu [číslo] s účinností od 3. 10. 2016 částku 12.000 Kč do 31. 10. 2016 a od 1. 11. 2016 mu osobní příplatek v tomto úkolu nepříslušel, dále v úkolu [číslo] mu náležel osobní příplatek ve výši 12.000 s účinností od 3. 10. 2016, s účinností od 1. 11. 2016 ve výši 22.000 Kč až do 31. 12. 2016, s účinností od 1. 1. 2017 ve výši 21.500 Kč, s účinností od 1. 7. 2017 ve výši 10.750 Kč, s účinností od 1. 9. 2017 ve výši 4.300 Kč s tím, že od 1. 12. 2017 mu osobní příplatek nepříslušel. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. dále náležel osobní příplatek za úkol [číslo] ve výši 2.000 Kč měsíčně s účinností od 1. 11. 2016 a s účinností od 1. 12. 2017 ve výši 4.300 Kč měsíčně až do 31. 12. 2017. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. dále náležel osobní příplatek za úkol [číslo] ve výši 10.750 Kč od 1. 7. 2017, ve výši 8.600 Kč s účinností od 1. 9. 2017 až do 31. 12. 2017, dále za úkol [číslo] ve výši 4.300 Kč měsíčně od 1. 9. 2017, od 1. 10. 2017 do 30. 9. 2017 a ve výši 8.600 Kč za úkol [číslo] od 1. 9. 2017 do 31. 12. 2017 a ve výši 4.300 Kč za úkol [číslo] od 1. 10. 2017 do 31. 12. 2017.

14. Z pracovní smlouvy ze dne 6. 11. 2016 je zřejmé, že u žalovaného byl s určeným dnem nástupu do práce 4. 11. 2016 uzavřen pracovní poměr s [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], druh práce postdoktorand. Dle mzdového výměru ze dne 4. 11. 2016 a osobního příplatku účinného od 1. 2. 2017 ze dne 16. 11. 2017 vyplývá, že zaměstnanec [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] byl ohodnocen ve třídě V3 s měsíční mzdou ve výši 21.495 Kč měsíčně a obdržel osobní příplatek s účinností od 1. 2. 2017 ve výši 9.000 Kč měsíčně až do 31. 12. 2017.

15. Ze mzdových tarifů platných od 1. 1. 2015 bylo zjištěno ocenění zaměstnanců žalovaného na stupni O1-O10 a V1 A, V1B, V2-V6 ve vztahu k praxi zaměstnance. Z průměrné výše osobního příplatku zaměstnanců [anonymizováno] na pozici V3 – postdoktorand 9/ 2016 vyplývá výše osobního příplatku zaměstnanců žalovaného na pozici V3 – postdoktorand, v září 2016 ve výši 10.093 Kč.

16. Ze záznamu o ověření stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a preventivní požární prohlídky [právnická osoba] ze dne 20. 4. 2019 vyplývá, že atmosférická stanice [obec] u [obec] sestává z několika objektů (mezi jinými ze dvou kontejnerů zavěšených na stožáru ve výšce 230 metrů), stanici obsluhuje technik, který při činnosti manipuluje s těžkými předměty a vzhledem k tomu nelze tyto práce provádět ženou, vzhledem k hygienickým limitům hodnocení zdravotního rizika ženám pro pracovní polohy, ruční manipulace s břemeny.

17. Z interní směrnice [anonymizováno 7 slov] [číslo] ze dne 24. 11. 2014 vyplývá, že instalace a provoz zařízení atmosférické stanice [obec] u [obec] je časově náročné a je nutno poskytnout vlastního technika/techničku s oprávněním prací ve výškách.

18. Ze spisu Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj, sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo], a to z listin: emaily žalobkyně ze dne 22. 7. 2015, 26. 11. 2015 a 25. 11. 2016, mzdový list žalobkyně za rok 2016, docházka žalobkyně na čl. 42-45 spisu, mzdový list [jméno] [příjmení] za rok 2016, mzdový výměr [anonymizováno] [jméno] [jméno] ze dne 19. 12. 2014, mzdový list [jméno] [jméno] za rok 2015 a 2016, pracovní smlouva [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 29. 11. 2010, mzdový výměr [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 16. 12. 2013, mzdový list [jméno] [příjmení] za rok 2015 a 2016, protokol o kontrole ze dne 22. 3. 2017, soud zjistil, že u žalovaného byla dne 3. 1. 2017 provedena kontrola k dodržování povinností vymezených v § 3 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, se zaměřením zejména na povinnosti na úseku odměňování zaměstnanců, povinnosti na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr či povinnosti na úseku rovného zacházení v kontrolovaném období 2015 2016, přičemž Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zjistil, že žalovaný nevydal potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti a žalovaný tak porušil povinnost dle § 313 odst. 1 zákoníku práce, což bylo odstraněno v průběhu kontroly. Kontrolou bylo zjištěno, že žalovaný nedoručil žalobkyni, [anonymizováno] [jméno] [jméno] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] písemný mzdový výměr s platností od 1. 9. 2014 do vlastních rukou dle § 334 odst. 1 zákoníku práce, což bylo odstraněno v průběhu kontroly. Z emailů žalobkyně vyplývá, jakým způsobem žalobkyně rozdělovala mimořádné pracovní odměny (2. pololetí 2015 – žalobkyně 60.000 Kč, [příjmení] [příjmení] 30.000 Kč, [anonymizováno] 10.000 Kč, [příjmení] 3.000 Kč, [příjmení] 13.000 Kč, [příjmení] 10.000 Kč). Ze mzdového listu žalobkyně za rok 2016 byla zjištěna mzda žalobkyně, která se skládala z tarifní mzdy ve výši 22.071 Kč, příplatku za vedení ve výši 5.000 Kč měsíčně, osobního příplatku institut. ve výši 6.400 Kč měsíčně a osobního příplatku z grantu ve výši 9.600 Kč měsíčně – měsíce leden až květen 2016. Z pracovní smlouvy [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 29. 11. 2010 a ze mzdového výměru [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 16. 12. 2013 vyplývá, že byl zaměstnán u žalovaného jako vědecký pracovník (V5) s místem výkonu práce v [obec] po dobu 20 hodin týdně a dle mzdového listu za rok 2015 až 2016 je zřejmé, že mu byla vyplácena mzda, a to tarifní mzda ve výši 8.790 Kč měsíčně, osobní příplatek z grantu ve výši 1.250 Kč měsíčně. Ze mzdového listu [jméno] [jméno] za rok 2015 až 2016 a ze mzdového výměru ze dne 19. 12. 2014 vyplývá, že [anonymizováno] [jméno] [jméno] byl zaměstnán ve třídě 8 podle katalogu profesí [anonymizována čtyři slova] a pobíral mzdu ve výši 19.624 Kč měsíčně jako tarifní mzdu, osobní příplatek institucion. ve výši 13.500 Kč za období leden až květen 2015 a osobní příplatek z grantu ve výši 7.500 Kč za další období.

19. Dle vnitřního předpisu instituce [číslo] 2016 – vnitřní mzdový předpis radu [anonymizováno 7 slov], účinného od 1. 5. 2016, se postupuje při způsobu stanovení mzdy, složky mzdy a výplatním termínu. Dle článku IV. mzda stanovená tarifním způsobem má základní složky: a) tarifní mzdu, b) osobní příplatek, byl-li přiznán, c) příplatek za vedení u vedoucích zaměstnanců. Dle článku 2.2 vnitřního předpisu se zaměstnanci podle druhu činnosti rozdělují do dvou skupin na: a) výzkumné pracovníky s tarifními třídami odpovídajícím kvalifikačním stupňům označeným V1-V6 b) ostatní zaměstnance s tarifními třídami O1-O10. Dle článku 2.3 vnitřního předpisu popis kvalifikačních stupňů výzkumných pracovníků a tarifních tříd u státních zaměstnanců a způsob zařazování zaměstnanců do nich je určen v Kariérním řádu [anonymizováno 7 slov]. Dle článku 2.4 tarifní mzdu pro jednotlivé tarifní třídy určí rozhodnutím ředitel. Dle článku 3.1 u osobního příplatku – zaměstnanec nemá nárok na přiznání osobního příplatku. Dle článku 3.2 vnitřního předpisu zaměstnanci lze z dále uvedených podmínek přiznat následující osobní příplatky: a) zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo kvalitně plní větší rozsah pracovních úkolů, může ředitel na návrh přímého nadřízeného poskytovat osobní příplatek. b) zaměstnanci, který řeší projekt výzkumu a vývoje nebo se na jejich řešení podílí, může ředitel [anonymizováno] na návrh zodpovědného řešitele a se souhlasem příkazce operace a správce rozpočtu poskytovat osobní příplatek z prostředků na řešení tohoto projektu. Výši a způsob vyplácení takového osobního příplatku musí být v souladu s podmínkami dané podpory, za což odpovídá příkazce operace. Uvedené osobní příplatky se sčítají. Dle článku 3.3 vnitřního předpisu osobní příplatky se stanovují na dobu určitou; není-li doba jednoznačně stanovena, je osobní příplatek stanoven do konce daného kalendářního roku.

20. Dle článku I.2. interní směrnice č. 1/2013, Kariérní řád centrumu výzkumu globální změny [anonymizována dvě slova] ze dne 25. 2. 2013, pracovní výkon, tvůrčí činnost a výsledky pracovníků jsou pravidelně hodnoceny. Při hodnocení pracovníků nesmí docházet k jejich diskriminaci s ohledem na pohlaví, věk, původ, náboženství, politické názory apod. Dle článku I.3. interní směrnice odměňování pracovníků upravuje Vnitřní mzdový předpis [anonymizováno], ve kterém jsou pro jednotlivé kvalifikační stupně vymezeny mzdové třídy. Dle článku II.1. interní směrnice podle výsledků atestace je výzkumným pracovníkům přiznán kvalifikační stupeň, a to: 1) odborný pracovník výzkumu a vývoje 2) PhD student – doktorand 3) postdoktorand 4) vědecký asistent 5) vědecký pracovník 6) vedoucí vědecký pracovník. Zařazení výzkumných pracovníků do tarifních tříd vychází z přiznaného kvalifikačního stupně. Dle článku II. odst. 4 kvalifikační stupeň postdoktorand (ekvivalent postdoctoral fellow popř. junior researcher) je přiznáván na dobu nejvýše pěti let od obhájení akademického titulu Ph.D. nebo jeho ekvivalentu. Dle článku II. odst. 6 interní směrnice kvalifikační stupeň junior researcher – vědecký pracovník (ekvivalent scientist) je přiznáván pracovníkovi, který získal vědeckou činnost [titul za jménem] nebo akademický titul Ph.D., pravidelně publiku vědecké práce v domácích i zahraničních recenzovaných časopisech, samostatně řeší složité výzkumné úkoly, obvykle je řešitelem grantových nebo programových projektů a aktivně se účastní domácích a mezinárodních vědeckých konferencí. Dle článku II. bod 7 interní směrnice kvalifikační stupeň senior researcher – vedoucí vědecký pracovník (ekvivalent senior scientist) je přiznáván pracovníkovi splňujícímu kritéria pro přiznání kvalifikačního stupně Vědecký pracovník, který je vůdčí vědeckou osobností, zpravidla je nositelem titulu doktor věd nebo profesor, významně se podílí na vývoji svého oboru v mezinárodním měřítku, obvykle vede výzkumný tým, je členem vědeckých rad, redakčních rad a výboru mezinárodních společností. Dle článku III. bod 1 interní instrukce zařazování výzkumných pracovníků do kvalifikačních stupňů probíhá na základě atestací. Hodnocení provádí Atestační komise jmenovaná ředitelem po projednání v Radě [příjmení]. Podle článku III.2 atestace výzkumných pracovníků jsou prováděny v pětiletém intervalu. Podle článku III.3 kritéria atestací vychází z platných kritérií vnitřního hodnocení ústavu [anonymizována dvě slova], s přihlédnutím k platném kritériím hodnocení výsledků vědy, výzkumu a vývoje na celostátní úrovni. Dále je hodnocen příspěvek výzkumného pracovníka k plnění indikátorů sledovaných poskytovatelem podpory vědy a výzkumu. Dle článku III.5 závěry atestační komise obsahují návrhy řediteli na zařazení pracovníka do kvalifikačního stupně a na dobu trvání pracovní smlouvy, popř. na uzavření smlouvy na dobu neurčitou.

21. Z přípisu Veřejného ochránce práv ze dne 20. 11. 2018 vyplývá, že z dostupných informací nelze učinit jednoznačný závěr o tom, že žalovaný porušil zákaz diskriminace z důvodu pohlaví v pracovněprávní oblasti, domnívá se však, že především v oblasti odměňování přetrvává podezření na diskriminační jednání zaměstnavatele, současně vyjádřil podezření, že žalovaný porušil zásadu rovného odměňování, a to v rozdílu mezi mzdou žalobkyně a mzdou jejího nástupce, přičemž by se mohlo jednat o přímou diskriminaci z důvodu pohlaví, bez bližších informací však nelze jednoznačně uzavřít, zda zaměstnavatel skutečně zákon porušil.

22. Z [anonymizováno] 2014 – výzkumnice a výzkumníci v datech, [jméno] [příjmení], NKC – ženy a věda, [anonymizována čtyři slova] vyplývá procentuální zastoupení žen a mužů mezi zaměstnanci žalovaného v roce 2013 s tím, že mzdový rozdíl mezi výzkumníky a výzkumnicemi v [anonymizováno] dosáhl v roce 2013 22,1%, celkový podíl žen v rozhodovacích pozicích v [anonymizováno] je 16,7% a výzkumníci s nejvyšší vědecko-pedagogickou hodností jsou v [anonymizováno] v drtivé většině muži. Hodnost docentka nebo profesorka má od roku 2011 jen jedna žena (z devatenácti v roce 2011, resp. 21 v roce 2013). Zastoupení žen mezi výzkumníky na pozici postdoktorand bylo v roce 2011 50% a v roce 2013 65,5% a u vedoucího vědeckého pracovníka v roce 2011 0% a v roce 2013 40%. Velké rozdíly jsou ve mzdách osobního ohodnocení a příplatky, když výzkumnice dostávají příplatky v rozsahu pouhých 28,2% až 85,5% příplatku svých mužských kolegů, na úrovni vedoucích vědeckých pracovnic pobírají ženy 47,6% příplatku svých kolegů, vědecké pracovnice dostávají 28,2%, vědecké asistentky 57,6% a postdoktorandky 49,5% příplatku svých mužských kolegů.

23. Z organizační kultury v [anonymizována dvě slova] – výzkumná zpráva ze skupinových a individuálních rozhovorů projekt [příjmení] z února 2016, strana [číslo] vyplývá, že u žalovaného v rámci projektu [příjmení] byly provedeny skupinové rozhovory se zaměstnanci žalovaného ve vztahu k genderové kultuře.

24. Z článku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] v časopise News letter [anonymizováno] [rok] nebyly zjištěny žádné pro rozhodnutí soudu rozhodné skutečnosti s odůvodněním, že článek byl publikován nejdříve v únoru 2017, tedy po skončení rozhodné doby.

25. Z výpovědi svědka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] soud zjistil, že od října 2016 byl zaměstnán u žalovaného jako vedoucí oddělení a vedoucí pracovník s úkolem zajistit technický chod Oddělení [anonymizováno 5 slov], dále měl zajistit rozvoj vědecké odborné činnosti na oddělení a také měl působit jako poradce ředitele žalovaného k zajištění mezinárodních závazků. Na oddělení nastoupil jako vedoucí vědecký pracovník, žalobkyně byla postdoktorandka a na oddělení nebyl žádný vedoucí vědecký pracovník, po nástupu do funkce vedoucího vědeckého pracovníka došlo ke zvýšení počtu zaměstnanců na oddělení, ze dvou zaměstnanců až na osm zaměstnanců. Od roku 1990 byl ředitelem výzkumného centra [anonymizováno] a od roku 1998 je profesorem, od roku 2013 dva roky pracoval v Turecku jako poradce vlády pro implementaci mezinárodních úmluv, týkajících se problematiky chemických látek v prostředí.

26. Z výpovědi svědka [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] vyplývá, že výši osobního příplatku stanovuje ředitel, svědek pouze připravoval podklady pro toto ohodnocení. Žalobkyně pracovala jako postdoktorandka a dále byla pověřena funkcí vedení oddělení, když na oddělení nebyl žádný vědecký pracovník. Na jiných odděleních vedl oddělení vědecký pracovník. Žalobkyně byla v odlišné pozici než [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], její příjem byl nadprůměrný oproti příjmům jiných osob na stejné pracovní pozici, když rozdíly v osobním hodnocení osobního příplatku jsou dané dle počtu publikací zaměstnance v odborných časopisech a také dle Hiršova faktoru. Žalobkyně v době zaměstnání u žalovaného neměla publikační činnost v mezinárodní oblasti oproti [anonymizováno] [příjmení], který patří k nejvýznamnějším vědcům v České republice a je o něj velký zájem. Svědek nezaznamenal stížnosti na nerovné zacházení se zaměstnanci, když žalovaný obdržel značku kvality personálu práce od Evropské komise, tedy HR Award certifikát za rok 2019. Výše osobního příplatku byla závislá jak na výši rozpočtu žalovaného, tak na výši poskytnutých grantových prostředků.

27. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplývá, že byla u žalovaného zaměstnána od března 2015 do května 2017 a pracuje jako genderová expertka s činností realizace gender auditu na akademické půdě, státních orgánech či v obchodních společnostech. U žalovaného proběhl čtyřletý projekt, jehož součástí byla i analýza mezd zaměstnanců, samotný gender audit však u žalovaného neproběhl. Analýza mezd byla provedena spíše formálně, v roce 2016 proběhl u žalovaného gender audit na základě podnětů kontroly Inspektorátu práce a nebyly zde shledány žádné závěry. Z doslechu se v době zaměstnávání u žalovaného dozvěděla, že u žalovaného dochází k urážlivému chování k ženám, jakoby k sexismu.

28. Z výpovědi statutárního zástupce žalovaného [anonymizováno] [jméno] [jméno] [jméno] vyplývá, že po skončení pracovního poměru žalobkyně nabídl práci [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], který se stal vedoucím vědeckým pracovníkem, dále vedoucím oddělení, které dříve zastávala žalobkyně a také vědeckým poradcem ředitele v oblasti [anonymizována tři slova]. [příjmení] měl rozsáhlé vědecké zkušenosti a renomé. V případě vedení oddělení [anonymizováno] [příjmení] došlo k velmi významnému kvalititavnímu posunu na oddělení, došlo k navýšení grantů pro žalovaného, došlo k prohloubení zaujetí týmu pro práci, na čemž se odrážely výsledky vědecké práce oddělení. Výší osobního ohodnocení nebo osobního příplatku ocenil přínos a vědecké zkušenosti [anonymizováno] [příjmení]. U žalovaného došlo k šetření, týkající se diskriminace žen, a to od Kontrolního výboru [anonymizována dvě slova] a od Úřadu bezpečnosti práce, žalovaný dostal grant od Evropské unie v péči o lidské zdroje. U žalovaného k diskriminaci nedocházelo.

29. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 12. 2018, z informace o zásilce ze dne 20. 12. 2018 a z přípisu Veřejného ochránce práv ze dne 20. 11. 2018, sp. zn. [číslo] [rok] [spisová značka] vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 200.000 Kč z důvodu diskriminace z důvodu pohlaví, a to v rozdílu v osobních příplatcích žalobkyně a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem].

30. Z dalších provedených důkazů (organizační kultury v [anonymizována dvě slova] – výzkumné zprávy ze skupinových a individuálních rozhovorů, projekt [příjmení] – únor 2016 a z listiny [anonymizováno], efektivní rovnost žen a mužů ve výzkumu a na akademické půdě z ledna 2013 od [jméno] [příjmení] (Effective gender equality in research and the academia), ze zápisu ze dne 11. 2. 2016, se zápisu provozní porady konané 27. 4. 2015, z čestného prohlášení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 24. 9. 2019, z čestného prohlášení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 20. 9. 2019, z přípisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 6. 9. 2019, z čestného prohlášení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 11. 9. 2019, z čestného prohlášen [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 4. 9. 2019, z rozdělení provozních úloh na [anonymizováno] [obec] verze červenec 2016, ze zápisu z jednání vedoucích vědeckých týmů s ředitelem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 2. 10. 2015, z inzerce bez udání data k zaměstnaneckému poměru s druhem práce technik/technička výzkumu, ze zápisu ze dne 17. 12. 2015, z protokolu – [obec], stav splnění úkolů (poznámky), z dopisu [jméno] [příjmení] ze dne 5. 7. 2019 včetně soudního překladu, z dopisu [jméno] [příjmení] ze dne 12. 7. 2019 se soudním překladem, z dopisu [jméno] [příjmení] ze dne 15. 7. 2019 se soudním překladem, z dopisu [příjmení] [příjmení] ze dne 24. 7. 2019 se soudním překladem, z dopisu [jméno] [příjmení] ze dne 13. 8. 2019 se soudním překladem, z dopisu od [jméno] [příjmení] ze dne 28. 8. 2019 se soudním překladem, z dopisu [anonymizována dvě slova] ze dne 30. 9. 2019 spolu se soudním překladem viz čl. 97 verte, motivačního dopisu [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 28. 10. 2015) v nebyly zjištěny žádné pro rozhodnutí soudu rozhodné skutečnosti.

31. Dle ust. § 109 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen„ ZP“), za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak).

32. Dle ust. § 109 odst. 2 ZP mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

33. Dle ust. § 109 odst. 3 ZP mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.

34. Dle ust. § 110 odst. 1 ZP za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.

35. Dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2017, pro účely tohoto zákona se právem na rovné zacházení rozumí právo nebýt diskriminován z důvodů, které stanoví tento zákon.

36. Dle ust. § 2 odst. 4 antidiskriminačního zákona za diskriminaci z důvodu pohlaví se považuje i diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství a z důvodu pohlavní identifikace.

37. Dle ust. § 5 odst. 2 antidiskriminačního zákona zajišťováním rovného zacházení se rozumí přijetí opatření, která jsou podmínkou účinné ochrany před diskriminací a která je možno s ohledem na dobré mravy požadovat vzhledem k okolnostem a osobním poměrům toho, kdo má povinnost rovné zacházení zajišťovat; za zajišťování rovného zacházení se považuje také zajišťování rovných příležitostí.

38. Dle ust. § 5 odst. 3 antidiskriminačního zákona zaměstnavatelé jsou povinni ve věcech práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, pracovní a jiné závislé činnosti, včetně odměňování, zajišťovat rovné zacházení podle odstavce 2.

39. Dle ust. § 5 odst. 4 antidiskriminačního zákona povoláním se pro účely tohoto zákona rozumí činnost fyzické osoby vykonávaná za úplatu v závislém nebo nezávislém postavení, jejíž řádný výkon zvláštní právní předpisy podmiňují splněním kvalifikačních předpokladů, zejména dosažením předepsaného vzdělání a popřípadě i doby praxe.

40. Po vyhodnocení skutkového stavu a jeho podřazení pod odpovídající právní normy soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena pracovní smlouva, na jejíž základě žalobkyně u žalovaného pracovala jako postdoktorand V3, jak je zřejmé z textu pracovní smlouvy. Soud se zabýval tvrzením žalobkyně, že jejím druhem práce podle náplně práce byla činnost vedoucí Oddělení [anonymizováno 6 slov] a jako takové prováděla takové činnosti, které dosahují kvalifikačního stupně vědecký asistent – V5, jak je ostatně uvedeno pracovní náplni žalobkyně ze dne 1. 3. 2012. Pokud se týče srovnání práv a povinností obsažených ve jmenování jak u žalobkyně, tak u [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], soud je toho názoru, že tato práva a povinnosti jsou obdobná či skoro stejná, když kromě činností řízení a koordinace badatelské činnosti, vysílání na služební cesty, související s řešením grantových projektů, vyjma cest do zahraničí, respektování obecně platných a interních rozpočtových pravidel Centra a organizační vedení týmu (které jsou stejné u obou jmenovacích aktů) náležela [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] navíc zodpovědnost za účelné a ekonomické využívání finančních prostředků, přidělených na projekty a granty. Pokud se týče jednotlivých práv a povinností či činností z jmenovacího aktu, proti tomuto tvrzení žalobkyně žalovaný nebrojil a byl neaktivní. Soud má tedy za to, že toto tvrzení žalobkyně nebylo nutno prokazovat a má jej za prokázané.

41. Soud je však rovněž toho názoru, že tato uvedená práva a povinnosti se týkají výlučně činnosti vedoucí/vedoucího Oddělení [anonymizováno 6 slov], tedy mají vztah výlučně k funkci vedoucího oddělení, když však jednotlivý zaměstnanec žalovaného je v souladu s kariérním řádem (interní směrnice č. 1/2013) uveden s druhem práce dle přiznaného kvalifikačního stupně v článku II.1 kariérního řádu, a tento je rovněž odvozen v druhu práce, který je uveden v příslušné pracovní smlouvě zaměstnance. V daném případě žalobkyně uzavírala se žalovaným pracovní smlouvu s kvalifikačním stupněm postdoktorand (ekvivalent junior researcher), [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uzavřel pracovní smlouvu s druhem práce vedoucí vědecký pracovník či [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] uzavřel pracovní smlouvu s druhem práce postdoktarand. Soud má rovněž za prokázané, že v průběhu pracovního poměru žalobkyně u žalovaného nedošlo u žalobkyně ke zvýšení či snížení kvalifikačního stupně tak, jak předvídá článek III. kariérního řádu. Z výpovědi svědka [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] vyplývá, že proběhla několikrát atestace, avšak atestační komise nerozhodla o postupu žalobkyně do jiného kvalifikačního stupně. Toto žalobkyně nerozporovala.

42. Soud má tedy za prokázáno, že po dobu trvání pracovního poměru žalobkyně nesplnila předpoklady pro zvýšení kvalifikačního stupně ze stupně postdoktorand na kvalifikační stupeň vědecký asistent či junior researcher – vědecký pracovník, tak jak je zaměstnavatelem nastaveno v kariérním řádku, a který je závazný jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Kromě uvedeného má soud za to, že žalobkyně neprokázala své tvrzení, že pravidelně publikuje vědecké práce v domácích i zahraničních recenzovaných časopisech, což je jednou z podmínek přiznání kvalifikačního stupně vědeckého pracovníka, uvedených v článku II. odst. 6 interní směrnice č. 1/2013. Žalobkyně sice prokázala, že byla spoluautorkou článku [anonymizováno 16 slov] v časopise Fresenius Environmental Bulletin, avšak článek 2.6 směrnice č. 1/2013 uvádí, že podmínkou pro přiznání kvalifikačního stupně junior researcher – vědecký pracovník je nutná pravidelná publikace. V případě jednoho či dvou publikovaných zahraničních článků však nelze hovořit o tom, že by byla splněna podmínka pravidelnosti, tedy určité dlouhodobosti, publikační činnosti. Soud má tedy za prokázané, že žalobkyně v průběhu svého pracovního poměru u žalovaného nesplnila kvalifikační podmínky pro to, aby mohla být zaměstnána jako vědecký pracovník a dle toho i ohodnocena.

43. Soud má tedy za prokázané, že žalobkyně byla správně a v souladu s pracovní smlouvou zaměstnána s druhem práce postdoktorand a její ohodnocení kvalifikačního stupně je v souladu s interními předpisy žalovaného. Pokud se týče srovnání mzdy, a to osobních příplatků žalobkyně a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], jde srovnávat pouze stejné či obdobné pracovní činnosti, stejný druh práce a nelze tak srovnávat pracovní i mzdové ohodnocení, včetně osobních přípatků, jiných kvalifikačních stupňů, v daném případě postdoktoranda (V3) a vedoucího vědeckého pracovníka (V6). Je namístě upozornit, že každý kvalifikační stupeň výzkumného pracovníka má svá specifika a odlišnosti a rozdíly, zejména pak pokud se týká tak odlišných pracovních pozic, jako je pozice postdoktoranda a vedoucího vědeckého pracovníka (pro srovnání – čl. II.odst. 4 a čl.II odst. 7 interní směrnice č. 1/2013). Lze si pak představit, že v případě začínajícího výzkumného pracovníka, kam lze jednoznačně začlenit pozici postdoktoranda, bude osobní přípatek určen zaměstnavatelem v jiné částce než v případě výzkumného pracovníka s vysokými (a pro zaměstnavatele v této oblasti skoro neocenitelnými) zkušenostmi, jako je v případě vedoucího vědeckého pracovníka. Z výpovědi svědka [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] i z výpovědi svědka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] vyplynulo, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] v době svého nástupu do pracovního poměru u žalovaného těmito zkušenostmi disponoval a využil je při zajištění rozvoje vědecké odborné činnosti a při sestavení vědeckého týmu v oddělení, které dříve vedla žalobkyně. Ostatně samotný zaměstnavatel prostřednictvím výpovědi statutárního zástupce žalovaného [anonymizováno] [jméno] [jméno] [jméno] (který dle čl. 3 vnitřního předpisu instituce [číslo] 2016 – vnitřní mzdový předpis radu Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i., účinného od 1. 5. 2016 má právo určit výši osobního příplatku) potvrdil, že právě pro jeho rozsáhlé zkušenosti a schopnosti při zajištění rozvoje vědecké odborné činnosti a pro zajišťování grantů byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] oceněn přiznáním osobního přípatku, který při srovnání s osobním příplatkem přiznaným žalobkyni, dosahuje vyšší částky. Kromě uvedeného při stanovení výše osobního přípatku lze zohlednit nejen rozdílné druhy práce (dle kvalifikačních stupňů) žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], nýbrž také to, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] kromě toho, že zastával řídící funkci vedoucího Oddělení [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] (stejně jako žalobkyně), byl také vědeckým poradcem ředitele v oblasti [anonymizována dvě slova].

44. V souhrnu lze uvést, že pokud žalobkyně srovnává takto odlišné kvalifikační zařazení zaměstnanců, není její názor správný a nemůže to vést k možné diskriminaci na pracovišti žalovaného ve vztahu k odměňování zaměstnanců.

45. Soud je podobného názoru také u tvrzení diskriminačního jednání žalovaného ve vztahu k odměňování žalobkyně k jiným zaměstnancům, a to [anonymizováno] [jméno] [jméno], jenž konal práce u žalované s druhem práce technik, oceněný dle mzdového předpisu žalovaného v třídě O8, rovněž tak srovnání se zaměstnancem [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno], jenž byl zařazen dle kvalifikačního stupně ve třídě V5, neboť v obou případech žalobkyně srovnává odlišné druhy práce (postdoktorand x technik; postdoktorand x vědecký pracovník). Jako správné srovnání v případě možné diskriminace zaměstnanců na úrovni mzdy lze srovnat pracovní náplň a mzdu žalobkyně a [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], když druh práce obou zaměstnanců je postdoktorand (V3). Při srovnání soud z listinných důkazů zjistil, že osobní příplatky žalobkyně jsou vyšší než osobní příplatky [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] a v daném případě má za to, že mezi žalobkyní a [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] nedošlo ke znevýhodnění žalobkyně z důvodu pohlaví ve vztahu k výši mzdy zaměstnanců. Zde soud zkoumal stejný kvalifikační stupeň pracovních pozic a posuzoval tedy stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, když přihlédl k judikatuře Nejvyššího soudu ČR i Soudního dvora Evropské unie (srov. rozhodnutí C -309/97 - Angestelltenbetriebsrat versus Wiener Gebietskrankenkasse, č. C – 109/88 – Handels – Og Kontorfunktionaerernes Forbund I Danmark versus Dansk Arbejdsgiverforening).

46. S ohledem na uvedené má tedy soud za to, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítnul.

47. Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a je tak povinna hradit náklady řízení. Náklady řízení státu jsou představovány náklady za tlumočení při přepisu rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, které si soud byl nucen na návrh žalobkyně zpracovat tak, aby byl zajištěn překlad z jednacího jazyka Evropské unie do jednacího jazyka (čeština). Náklady dosáhly částky ve výši 11.799 Kč. Na základě těchto skutečností soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

48. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Náleží mu proto plná náhrada nákladů řízení, které jsou představovány odměnou právního zástupce žalovaného dle ust. § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni vykonání úkonu právní služby, a to za sedm úkonů právní služby po 8.860 Kč a dva půl úkony právní služby po 4.430 Kč, dále za devět náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu (úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – vyjádření k žalobě, účast na jednání před soudem dne 16. 10. 2019 – půl úkon, dne 20. 1. 2021, 14. 10. 2020, 17. 3. 2021, 29. 9. 2021 a 8. 12. 2021, účast na prvním setkání s mediátorem – půl úkon), a daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 15.451,80 Kč dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Celkem se jedná po zaokrouhlení o částku 89.032 Kč, kterou je žalobkyně povinna zaplatit k rukám zástupce žalovaného v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

49. Soud ohodnotil dva úkony právní služby (účast na prvním setkání s mediátorem a účast na jednání před soudem dne 16. 10. 2019) dle § 11 odst. 2 písm. g) advokátního tarifu, když v souladu s ust. § 11 odst. 3 advokátního tarifu je toho názoru, že účast při přípravě jednání je oběma úkonům svou povahou i účelem nejbližší.

Poučení