38 C 149/2018-580

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Hodaňovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 505.760 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba žalobkyně na zaplacení 505.760 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice Okresnímu soudu v Bruntále náklady státu ve výši 22.762 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 170.352,27 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 361.600 Kč s tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce informačního systému dne [datum] na [anonymizována čtyři slova]. Součástí přílohy [číslo] byla také dohodnutá cena za realizaci jednotlivých etap dodávky systému. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že tato cena je cenou konečnou a že veškerá další plnění písemně objednaná žalovanou a dodaná žalobkyni nad rámec této smlouvy mají být účtovaná podle ceníku dodavatele platného v době plnění. Podle tohoto ceníku byla stanovena hodinová sazba 1.600 Kč. Pohledávka žalobkyně tak vznikla plněním nad rámec dohodnutý ve smlouvě o dodávce [anonymizována dvě slova] a žalobkyně uvedla, že nad rámec práce sjednané nad původní dohodu ve výši 226 hodin požaduje částku 361.600 Kč. Další nárok byl ve výši 144.160 Kč s tím, že tento nárok vyplývá z článku 4.2 smlouvy o dodávce informačního systému ze dne [datum], přičemž se jedná o cenu za [anonymizována dvě slova] ve výši 60.160 Kč ročně a ve výši 84.000 Kč ročně za [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] celkem tedy ve výši 144.160 Kč, byl dohodnutý pro první rok jako povinný. V průběhu řízení pak žalobkyně doplnila, že co se týče poplatku za licenci, pak aby systém mohl být nainstalován, musí být generována licence přímo na uživatele, a ta byla generována do [datum] a byla uvolněna pro potřeby uživatele a od té doby měl být hrazen poplatek. Žalobkyně se domnívá, že faktura byla určitě vystavena. Dále pak doplnila žalobkyně tvrzení ohledně žalované částky za práce nad rozsah smlouvy s tím, že žalobkyně má za to, že se nejedná o vícepráce, ale že se jedná o nové činnosti na základě nové smlouvy, kdy veškerá komunikace mezi účastníky probíhala prostřednictvím tiketu a cena byla dohodnuta dohodou dle ceníku žalobkyně ve výši 1.600 Kč za jednu hodinu. Žalobkyně má totiž za to, že smlouva byla uzavřena mezi účastníky jen do doby dodání systému a tento systém byl předán akceptačním protokolem a byl funkční a plně v provozu, byly zde pouze výhrady, které však nebránily užívání tohoto systému.

2. Žalovaná žalobu neuznala, na svou obranu uvedla, že je pravdou, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva dne [datum] o dodávce [anonymizována dvě slova] v celkové hodnotě 1.947.600 Kč včetně DPH a dále uvádí, že mezi účastníky ve smlouvě nebyla sjednána na případě nároku na zaplacení víceprací rozsah plnění v hodinách pro jednotlivé fáze dodávky, jak tvrdí žalobkyně, uvádí, že se nejednalo o vícepráce, neboť tyto lze podřadit pod tzv. odborný dotaz dle článku 1 odst. [číslo] nebo hot-line článku 1 odst. [číslo] přílohy [číslo] což tedy bylo součástí dodávky. Dále pak žalovaná poukazovala na probíhající řízení u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ve věci vydání bezdůvodného obohacení, kdy strany v opačném procesním postavení jsou účastníky tohoto řízení, a žalovaná u [název soudu] v postavení žalobkyně požaduje vyplatit bezdůvodné obohacení z důvodu odstoupení od smlouvy.

3. Žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení, když uvedla, že v době, kdy byl systém dokončen a předán, nebyla ještě do systému vložena data ze vstupní inventury, která v té době nebyla žalovanou provedena. Docházelo mezi účastníky ke třem problémům. První byl, že docházelo ke školení uživatelů, kteří byli proškolení a po tomto školení požádali o další školení s tím, že žalobkyně očekávala, že uživatelé, přinejmenším klíčoví uživatelé, budou v rámci systému tento systém po akceptaci zkoušet a zlepšovat své znalosti a pomáhat ostatním pracovníkům, to se však nedělo. Pak se tedy stalo to, že řada uživatelů nevěděla, co má dělat a z toho vznikaly požadavky na asistence a konzultace. Dalším problémem byla konverze dat, kdy po provedení inventury byla data nahrána, avšak nešlo rozpoznat chybu v datech, když se někdo splete v počtu kusů nebo v ceně a zákazník pak řekne, že to chybně funguje. Chyby se odstraňovaly manuálně, což trvalo dlouho a zákazník chtěl, aby se to opravovalo automaticky na základě programu. Třetí okruh problému byl, že se zákazníkovi něco nezdá, něco mu tam nesedí a chce, aby se na to žalobkyně podívala a zjistila, kde je chyba. Žalobkyně pak zjistí, že chyba byla v tom, že se někdo spletl, zákazník si to pak sám opraví a žalobkyně to pak účtovala pouze jako analýzu dat, jako neoprávněnou reklamaci. Pokud vše opravuje žalobkyně, takto chce mnohem více času, zabere to někdy 2 až 3 dny práce. Dále žalobkyně uváděla, že po provedení inventury byly žalobkyni předány data v tabulkách, kdy tam byly chyby. Také k datu [datum] došlo ke změně metodiky účtování příspěvkových organizací, a z tohoto důvodu docházelo v systému k rozdílům. Až se vše udělalo, tak začaly vyplývat chyby, tyto věci se dělají na základě [anonymizována dvě slova], kdy se při samotném provozu může zjistit, jestli se věci dají dělat výhodněji, nebo trochu jinak. To se dělá na základě servisní smlouvy, ale ta nebyla uzavřena, neboť by se na ni muselo dělat výběrové řízení. Žalobkyně přesto celou řadu věcí udělala, ale pak se začala bránit. Žalobkyně uzavřela innominátní smlouvu, která obsahovala prakticky tři smlouvy, a to smlouvu licenční, smlouvu o dodávce a smlouvu o údržbě. Prakticky neměla jak poplatek za licenci vyfakturovat, protože neměla uzavřenou smlouvu o údržbě. Zákazník si koupil vlastní licenci u [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] a licenci [anonymizováno], a žalobkyně k tomu poskytuje jednotlivé služby, které jsou zhuštěně uvedeny v cílovém konceptu a cenové nabídce, jež je součástí smlouvy.

4. Provedeným dokazování zjistil soud následující skutkový stav věci.

5. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva na dodávku [anonymizována dvě slova] dne [datum] podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku. Předmětem plnění byla dodávka [anonymizována dvě slova], přesně [anonymizována dvě slova], který se skládá z aplikačního [anonymizováno] včetně [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] pro [anonymizována dvě slova] NAV a dále ze služeb, kdy přesný výčet služeb z katalogu služeb dodavatele jsou součástí dodávky systému, byl uveden v příloze [číslo]. V příloze [číslo] je pak uvedena cenová nabídka, kdy aplikační software činí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [částka] a [anonymizována dvě slova] pro [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] 376.000 Kč a jako služby je uvedena analýza a návrh ve výši 96.000 Kč, přizpůsobení a kompletace ve výši 384.000 Kč, což zahrnuje zejména školení klíčových uživatelů, parametrizace, zakázkové moduly a konverze vzorků, dále nasazení ve výši 76.800 Kč, z toho zejména instalace systému, školení procesních pracovníků, konverze dat a akceptace systému, dále provoz 38.400 Kč, což zahrnuje zejména start cílového systému a asistence na místě, dále řízení projektu ve výši 76.800 Kč, což je řízení rozsahu, změn, kapacit, nákladů, komunikace, dodávek, prodeje, rizika, konfigurace a uvolnění celkem tedy ve výši 1.947.600 Kč s DPH. Dále součástí [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], kdy je uvedeno, že aplikační software zahrnuje [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] pro [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v celkové výši ročního poplatku 144.160 Kč, kdy cenová nabídka byla vyhotovena [datum] s tím, že je pro první rok povinná a platba za první rok bude nižší s ohledem na datum vygenerování původní licence [anonymizováno]. Dále pak v bodu 3 jsou uvedeny způsob, místo a čas plnění. [město] plnění je sídlo odběratele, předmět plnění byl dodáván po jednotlivých položkách s tím, že akceptace systému měla být provedena formou písemného akceptačního protokolu pro celý systém. Výhrady, které nebrání užívání systému a nejsou v rozporu s obecně závaznými předpisy a technickými normami, nejsou důvodem k odmítnutí podpisu akceptačního protokolu. Podpisem akceptačního protokolu pak dává dodavatel odběrateli svůj souhlas k zahájení provozu dodaného systému. Pokud jde o časový harmonogram dodávky, ten byl ustanoven v příloze [číslo] s tím, že smlouva měla být podepsána do [datum], dodávka systému měla být zahájena do [datum], kdy předání podkladů odběratelem dodavateli do [datum], zahájení akceptace cílového konceptu do [datum], přezkoumání cílového konceptu odběratelem do [datum] a akceptace cílového konceptu odběratelem i dodavatelem do [datum], akceptační řízení – zahájení akceptačního řízení do [datum], asistence na místě při zahájení provozu systému od [datum] Cena pak byla uvedena v cenové nabídce v příloze [číslo] jako cena konečná, cena [anonymizována dvě slova] byla stanovena ročním poplatkem a rovněž uvedena v cenové nabídce. Podle bodu 4.5. pak další plnění, písemně objednaná odběratelem a dodaná dodavatelem nad rámec této smlouvy měla být účtovaná podle ceníku dodavatele platného v době plnění. V bodu 5 jsou pak platební podmínky a fakturace, když vždy po dodání každé položky dodávky měla být smluvená cena fakturována dodavatelem s lhůtou splatnosti 14 dnů od doručení faktury odběrateli a v bodu 5.3. je pak uvedeno, že cena za [anonymizována dvě slova] bude dodavatelem fakturována a odběratelem hrazena vždy na celý rok dopředu, počínaje dnem následujícím po dni, ve kterém byl pro odběratele daný [anonymizováno] uvolněn. (viz smlouva o dodávce informačního systému včetně příloh.)

6. Mezi účastníky byl na základě podkladu pro zpracování cílového konceptu zpracován cílový koncept a byl posunut časový harmonogram z důvodu posunu termínu odsouhlasení cílového konceptu ze strany žalované, takže systém měl být v provozu do [datum] a akceptace systému do [datum]. Dle akceptačního protokolu bylo akceptováno bez výhrad přezkoumání analytické návrhové dokumentace, tedy cílový koncept, který byl předán dodavatelem a převzat odběratelem v elektronické podobě dne [datum], a to [datum]. Akceptační protokol – provoz informačního systému byl podepsán dne [datum]. Předmětem předání byl logistický informační systém dle smlouvy o dodávce informačního systému ze dne [datum] v souladu s cílovým konceptem, který žalovaný převzal s výhradami, a tou výhradou je školení klíčových uživatelů, které mělo být provedeno do [datum], import vstupní inventury centrálních skladů, který měl být vyřešen do [datum], zprovoznění příručních skladů, které mělo být vyřešeno do [datum] a nasazení nového logistického systému pro lékárnu mělo být vyřešeno rovněž do [datum] (viz akceptační protokoly).

7. Dále byl z [datum] předložen předávací protokol [anonymizována dvě slova], žalobkyně dále předložila komunikaci prostřednictvím tiketů [anonymizováno], kdy z tiketu [číslo] ohledně prodloužení podpory bylo žádáno ze strany žalované dne [datum] o přítomnost školících pracovníků na centrálním skladu a o informaci ohledně ceny v případě, že by to nebylo součástí systému v rámci poskytování podpory, asistence byla potvrzena s tím, že to je požadavek za vícepráce v hodinové sazbě 1.600 Kč na osobu. Další tikety se rovněž týkají požadavků asistence a potom na sestavu nákupní objednávky, dále na dodávky transferu. V tiketu [číslo] je zase žádáno o asistenci na středu [datum], přičemž ze strany žalobkyně je tato objednávka přijata s tím, že financování bude předmětem dohody managementu projektu. Další tikety se týkají přeceňování zboží a změn, tedy ceny zboží, nastavení, dále na tiketu [číslo] jsou řešeny problémy ohledně účetních rozdílů v [anonymizováno], pokud jde o data ze systému [anonymizováno] s tím, že v tomto tiketu pracovnice žalobkyně žádá o odsouhlasení spotřeby času na analýzu ve výši 12 hodin s tím, že ji bylo odpovězeno [jméno] [příjmení] pracovníkem žalované, že není oprávněn schvalovat jakékoliv hodiny a pracovník žalobkyně navrhuje schůzku [datum] a dořešení problematiky včetně procesu schvalování víceprací. ([anonymizováno] tiketů.) Dne [datum] proběhlo jednání, kdy je v tomto uvedeno, že účty pro klíčové uživatele pro přístup na [anonymizováno] nejsou zřízeny, že testování systému a zpětná vazba bude komunikována dodavateli prostřednictvím aplikace HelpDesk a že pokud jde o vícepráce, odběratel neočekává žádné vícepráce. Dále, že proběhne konverze dat mezi 27. 1. až [datum], dále zde byl odsouhlasen plán asistencí po rozjezdu, asistence pro sestry na odděleních v období od 30. 1. do [datum] a na centrálním skladě od 10. 2. do [datum] ([anonymizováno] z jednání na č. l. 159 spisu.) Žalovaná vyzvala ke splnění závazku v dodatečně stanovené lhůtě žalobkyni dopisem ze dne [datum], ve kterém uvedla, že předmět plnění na základě smlouvy na dodávku informačního systému vykazuje vady a požadovala jejich odstranění ve lhůtě do [datum]. Žalobkyně odpověděla na tuto výzvu dopisem ze dne [datum] s tím, že měla za to, že se nejedná o vady a není dán důvod k odstoupení od smlouvy. Žalovaná pak od smlouvy odstoupila dopisem ze dne [datum], který byl doručen žalobkyni dne [datum] (viz výzva ke splnění závazku, odpověď na tuto výzvu a odstoupení včetně doručenek).

8. Svědek [jméno] [jméno], zaměstnanec žalobkyně uvedl, že v dané věci byl vedoucím projektu, ale až po té, co vystřídal pana [příjmení] po akceptaci cílového konceptu. Žalobkyně dělala dodávku [anonymizována tři slova] podle smlouvy [anonymizováno], kde se dělala konfigurace systému, školení uživatelů a zakázkové úpravy. V listopadu nebo v prosinci 2013 došlo akceptačním protokolem k předání dodávky systému. Systém byl funkční se třemi výhradami, které byly zachyceny v protokolu, a které bylo potřeba dodělat. Bylo to školení uživatelů, dále zavádění počátečních stavů na skladech a rozjet systém pro útvary příručních skladů a lékáren. Žalobkyně byla schopna spustit systém do provozu v lednu nebo v únoru 2014. Svědek organizoval, a problémy, které vznikaly, řešily přes tiketovací systém, a to jak vady systému, tak i požadavky nad rámec dohody. Tiketovací systém je nástrojem helpdesk, tedy umožňoval komunikaci mezi odběratelem a dodavatelem. Přístup měl kdokoliv, komu ten přístup umožnil objednatel, nebo pokud o to byli požádáni, pak přístup zřídili. To, co bylo součástí smlouvy, takto bylo to, co bylo uvedeno v cílovém konceptu. Odborní pracovníci pak posoudili, jestli je to ještě v souladu s cílovým konceptem, nebo je to nad jeho rámec. Standardně se jedná o nástroj, který je implementován, tedy přizpůsobován pro potřeby konkrétního zákazníka a nastaven tak, aby odpovídal potřebám na straně zákazníka. Ty potřeby jsou uvedeny v cílovém konceptu, který je pak ještě v rámci upřesňován, jsou dolaďovány detaily a probíhá konfigurace v souladu s požadavky zákazníka, probíhá vyškolování a otestování. Žalobkyně testuje interně, pak školí klíčové uživatele, kteří měli sami testovat systém. V tomto případě to neprobíhalo tak, jak bylo dohodnuto, míra testování nebyla komplexní. Školení uživatelů proběhlo, ale testování nebylo komplexní, a z toho pak vyplývaly neznalosti uživatelů. Tyto pak žádali formou e-tiketu o asistenci na místě, jak telefonicky, tak e-mailem. V okamžiku kdy měla žalobkyně za to, že už je to nad rámec smlouvy, o tom uživatele informovala. Vedli diskuzi na osobní úrovni, kdy svědek vedl diskuzi s panem [příjmení], tedy vedoucím projektu na straně žalované a ten vedl diskuzi s panem [příjmení], který byl ekonomickým náměstkem nemocnice. Závěr z jednání byl neutrální, nevznikla žádná dohoda. Žalobkyně informovala, že to jsou požadavky nad rámec, ale nebyl z toho žádný závěr. Pokud jde o záležitost automatického propojení systému [anonymizováno] a [anonymizováno] takto nebylo cílovým konceptem řešeno, řešilo se to až po akceptaci. Řešili se zákazníkem obě varianty, a to jak ručního tak i automatického propojení, ale zákazník si vybral ruční. Problémy byly s daty, tedy se zavedením počátečního stavu skladu. Pokud by byla vkládána kvalitní data, tak by s ním systém pracoval bezvadně. Nic nenasvědčovalo tomu, že by ten systém měl vykazovat vady. Jednalo se o dodávku pouze logistického systému, ekonomické procesy měly být ve stávajících systémech a přenos dat měl být uskutečňován ručně. Teprve až po nasazení systému došlo k požadavku na automatizaci.

9. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalované uvedl, že je vedoucím projektu. Předmětem projektu mělo být skladové hospodářství, výdej léků, aplikaci na [anonymizováno] informační systémy, kdy později došlo k požadavku, aby logistický a ekonomický systém fungoval v jednom a došlo k fungování jednoho systému [anonymizováno] namísto pouhého propojení systému [anonymizováno] a [anonymizováno], kdy původní systém [anonymizováno] byl logistický i ekonomický. Toto se však neprovedlo do cílového konceptu ani do smlouvy jako takové, byla to dohoda mezi dodavatelem a žalovanou na úrovni ředitelů společností, ale nikdy tam nedošli. V rámci implementace systému se ten systém jevil natolik nepoužitelný, s ohledem na obstrukce a na to, že spolupráce uvízla na mrtvém bodě, že bylo jednodušší než mít systém s tolika vadami zůstat u stávajícího systému. Ten systém podle smlouvy konceptu vůbec nefungoval, nefungoval výdej léků na pacienta a tam nikdy nedošli. Skladové hospodářství a výdaje nebyl systém schopen dát data do formátu, který by byl schopen předávat data zřizovateli. Systém byl částečně funkční, bylo možné pracovat ve skladech, vydávat materiál. Nebyl však výdej léků na [anonymizováno], nebyly další systémy, nebyla spolupráce v ekonomickém systému. Nefungovalo automatické vygenerování objednávek pro dodavatele, výdej léků na pacienta, nedošlo k propojení se systémem [anonymizována dvě slova], což je nemocniční systém, mimo jiné vede evidenci pacientů, medikaci těchto pacientů a výdej léků a jejich evidenci na pacienta. Toto byla jedna z klíčových věcí, proč měl být systém implementován. Součástí smlouvy bylo propojení ekonomického systému se systémem [anonymizováno], byl to také jeden z bodů výběrového řízení. Dodavatel chtěl zaplatit vícepráce, přičemž však dílo nesplňovalo zadání. Svědek byl přítomen na jednání s panem [příjmení] v [obec] na zaplacení víceprací, ale k dohodě o úhradě víceprací nedošlo, protože celý systém se nepřiblížil ani tomu, co měl splňovat. Nedošlo tam k dohodě ohledně akceptace ani placení a žalovaná nehodlala vícepráce ani akceptovat, ani platit. Záměrem původním bylo, aby logistický systém byl v krajských [anonymizováno] stejný. Výdej léků na pacienta nefungoval a ani fungovat nemohl, neboť nedošlo k propojení systémů [anonymizováno] se systémem [anonymizována dvě slova], ty spolu nekomunikovaly. Výstupní data z [anonymizováno] byly importovány do [anonymizováno], pak byly posílány na automat na kraji. Ten automat data kontroluje a oni nesplňovali požadovanou validnost. Před podpisem akceptačního protokolu byl vyzkoušen pouze testovací provoz, nikoliv ostrý provoz.

10. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalobkyně uvedl, že jeho úkolem bylo spolu s týmem implementovat logistiku do nemocnice v [obec]. Dělal analýzu, jakým způsobem řeší firemní procesy, a tyto procesy převáděl do systému žalobkyně, byl také jeden ze školitelů uživatelů a spolu s týmem nasazoval, poskytoval asistence uživatelům, osobně školil všechny staniční sestry, dělal osobní asistence u pracovně-centrálního skladu, jeho kolega školil lékárnu. Systém má standartní modul, který nahrají zákazníkovi, předají mu licence a přístupy a provedou se zakázkové úpravy, zákazník už pak v tomto může pracovat. Součástí implementace je tato parametrizace dat, která naplní daty systém zákazníka. Zakázkové úpravy jsou dohodnuty v rámci cílového konceptu, tedy ještě před samotnou implementací a úpravy jsou pak zahrnuty v cílové nabídce. Po jejím odsouhlasení se začne pracovat. Z dokumentace zákazníka se nahrávají data do systému, jakmile jsou naparametrizována data, tak probíhá proškolení uživatelů a tím by měla být implementace naplněna. Žalobkyně systém nasadila, proškolila uživatele, měla i data, takže má za to, že implementace byla ukončena. Problémy byly na ekonomickém oddělení, kdy docházelo k problémům při přenosu dat. Ekonomické oddělení mělo jiný systém, než je systém žalobkyně a byl požadavek, jak data má žalobkyně dávat. Svědek se domníval, že v reálném provozu systém byl, protože prováděl asistence u staničních sester. V nemocnici jiný logistický systém nebyl, skladníci pracovali v tomto systému, [anonymizováno] předávali žádanky skladu, to se pak muselo předávat ekonomickému oddělení. Tehdy jich bylo hodně, kdyby to bylo jenom v testu, tak by to byly jen příklady. Myslí si tedy, že systém byl funkční.

11. Svědkyně [jméno] [příjmení], vedoucí finanční účtárny žalované, nyní jen účetní, uvedla, že žalobkyně dělala šetření, co se u nich dělá. Svědkyně jim řekla, co dělají, co potřebují, jaké řeší problémy. Uvedla, že s programem byly velké problémy, program měl importovat materiál ze skladu do účetnictví, posílal spoustu dat, nulových vět, které se musely mazat. Dělala chyby, kdy naskladňoval zboží na jeden sklad a vyskladňoval zboží z druhého skladu, takže na jednom skladu byl přebytek a na druhém manko. Svědkyně nebyla schopna udělat účetní sestavy skladové zásoby. Kraj chtěl, aby žalovaná z centrálních skladů odváděla materiál do jednotlivých příručních skladů na odděleních a materiál šel do spotřeby, až když byl opravdu spotřebován. To tento systém neuměl a nedělal to. Může se stát, že zaměstnanci udělají chyby, ale nemohou udělat chyb tolik. Ten systém nefungoval.

12. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], pracovník [právnická osoba], poskytující logistické poradenství, logistické audity a optimalizační logistické projekty uvedl, že zajišťoval projekt optimalizace interních logistických procesů v rámci [anonymizováno] v kraji, tak, aby mohla být poskytovaná data z jednotlivých nemocnic pro kraj s tím, že do této doby každá z nemocnic měla svůj vlastní systém a cílem bylo zajistit, aby byla data v rámci kraje jednotná, a aby byla jednotná metodika vykazování jednotné informace pro řízení nemocnic. V rámci toho tedy dohlíželi na optimalizaci logistických projektů v rámci nemocnic, kdy informační podporu logistických procesů zajišťovala [právnická osoba]. Původně měla [právnická osoba] dodávat systém, který měl dodávat jak logistické, tak i ekonomické procesy. Pak došlo ke změně, kdy [právnická osoba] měla dodávat jen logistické procesy, ekonomický systém měl zůstat, a to systém [anonymizováno]. Pak se řešila komunikace mezi systémy, to bylo na podzim roku 2013. Systém [anonymizováno] měl předávat informace do systému [anonymizováno] tak, aby zde byly jednotlivé pohyby zaúčtovány. Svědek nevěděl, jestli to bylo smluvně řešeno, samotnou smlouvu neznal, neví tedy, jestli se to promítlo i do změny smluvních vztahů. Svědek dále uvedl, že cílovým stavem měla být systémová evidence zásob na oddělení, kdy se do té doby vydaný materiál z centrálního skladu účetně zaevidoval rovnou do spotřeby. Bylo tedy potřeba podchytit skladové zásoby v nemocnici, což bylo pro lidi v nemocnicích náročné, konkrétně v [obec] to bylo nejnáročnější. Bylo to ve dvou fázích. První fází bylo spuštění žádanek centrálního skladu do spotřeby, druhá fáze byla, kdy na oddělení bude spuštěn systém evidence příručních skladů, a v případě výdeje udělá sestra výdej do spotřeby. Ta první fáze byla funkční, byly přenášeny informace do účetnictví, problém měla paní [příjmení], kdy účetní sestavy byly trochu jiné, než na které byla zvyklá. Spouštěla se i lékárna. K fázi dvě, k evidenci příručních skladů na oddělení už nedošlo. Implementace byla dána náročností prostředí, ve kterém probíhala. [anonymizováno], nemocnice jsou výlučné systémy, a to prostředí je pak náročnější. Z pohledu svědka byl systém funkční, byl nainstalován, byla tam licence, ale také vlastní funkcionalita, kdy cílovým stavem měla být systémová evidence zásob na oddělení a původně vydaný materiál šel z centrálního skladu účetně do spotřeby, kdy jednou z věcí je přesunout zásoby, a musela k tomu proběhnout účetní závěrka, která se dělá na konci roku. Praktický se dělá celý leden. Proto bylo paralelně dohodnuto také přechodné období, aby si to sestry, pro které byl systém určen, zkusily. To je přechodová fáze, bylo ještě třeba připravit datovou základnu a vše udělat tak, aby nebyl ohrožen chod nemocnice.

13. Dle komunikace na tiketu [číslo] bylo požadováno zrušení dodávky transferů, kdy ve skladu bylo přijato zboží přes nákupní objednávku v ceně celkem 3.111 Kč. Z důvodu nastavení špatné pevné ceny byla celková cena transferů 680.901 Kč. Je zde žádost o opravu a vrácení zboží na sklad [anonymizováno], aby mohlo být vydáno se správnou cenou (komunikace na č. l. 271 spisu). Dle tiketu [číslo] proběhla komunikace ohledně chybné faktury, kdy z firmy [anonymizováno] došly postupně dvě faktury, kdy jedna byla chybná (tiket na č. l. 272 spisu).

14. Podle znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znalkyni [jméno] [příjmení] prořízení u [název soudu] nebyl informační systém k datu [datum] funkční plně a nesplnil sjednaný předmět smlouvy. Dále znalkyně uvedla, že výhrady uvedené v akceptačním protokolu ze dne [datum] nebyly žalovaným řádně ve stanovených termínech odstraněny a jejich odstranění nebylo žalovaným řádně zdokumentováno protokolem (žalovaný = [právnická osoba]). Výhrady uvedené v akceptačním protokolu ze [datum] pak byly dle znalkyně natolik závažné, že jejich závažnost byla důvodem pro nepřevzetí předmětu plnění z důvodu neprovedení předmětu plnění v rozsahu požadavku odběratele úplně správně a včas v souladu s principy dobré praxe. Podle znalkyně pak [právnická osoba] neprovedla předimplementační analýzu úplně správně ani včas a nedodržela při dodávce informačního systému některé principy a postupy dobré praxe podle technické normy [anonymizována dvě slova] [číslo] a mezinárodního standartu [spisová značka] [číslo] pro procesy životního cyklu softwaru a systému. Také znalkyně uvedla, že [právnická osoba] nepostupovala v rámci předmětné dodávky při implementaci ověřování akceptace, případně při pokusu o zkušební provoz, nebo školení uživatelů v souladu s principy a postupy vymezeným pro procesy životního cyklu informačního systému, tedy v souladu s tzv. dobrou praxí zachovávanou v obecně daném obchodním odvětví pro oblast [anonymizováno].

15. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znalcem [příjmení]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], [anonymizováno], [titul za jménem] z [datum] znalec uvedl, že výhrady uvedené v akceptačním protokolu ze dne [datum] byly dodavatelem odstraněny s výjimkou čtvrté výhrady, nasazení nového logistického systému pro lékárnu, kdy došlo k posunu termínu, přičemž před uplynutím tohoto termínu odstoupila nemocnice od smlouvy. Vady, které jsou uváděny pro odstoupení od smlouvy, pak nejsou vady uváděné v akceptačním protokolu. Dále také znalec uvedl, že [právnická osoba] splnila požadavky ohledně automatických vazeb zřízeného [anonymizováno] na stávající systémy v nemocnici. Dále znalec uvedl, že předmětem dodávky podle smlouvy byl existující typový software, který měl být po nasazení v nemocnici nastaven, a jako termín skutečného spuštění [anonymizováno] se znalci jeví datum [datum], když sdružené zdravotnické zařízení [obec] mělo k dispozici fyzické inventury zboží, kterou musí provádět alespoň jednou krát ročně ze zákona. Navíc došlo ke změně metodiky účtování skladů z rozhodnutí Krajského úřadu.

16. Znalec [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku ze dne [datum] uvedl, že výhrady uvedené v akceptačním protokolu ze [datum] neumožňují předání díla do produkčního prostředí, tedy k rutinnímu užívání odběratelem a že činnosti uvedené v tiketech, jejichž zaplacení se žalobkyně domáhá, jsou činnosti prováděné v rámci smlouvy o dodání díla. Pokud jde o dodávku systému, znalec uvádí, že projekt nebyl řízen podle znalce náležitě a nebyly dodrženy postupy a smluvní ujednání, ani obecné standarty a absence řízení se poté promítla do kvality produktu a nespokojenosti obou stran, kdy žádná ze stran nedosáhla svých očekávání. Dále znalec uvádí, že před předáním do produkčního prostředí musí proběhnout také validace a testovací služby, tento proces zodpovídá za provádění testu a zajišťuje, že navržená služba plně odpovídá požadavkům zákazníka, zároveň ověřuje, že provoz služeb bude schopen podporovat danou službu po jejím nasazení. K řádnému testování je potřeba mít vytvořený testovací scénář, testování se pak skládá z několika kroků. Pokud by měla být služba předána na základě akceptačního protokolu ze dne [datum], nemohlo by probíhat zaškolení [anonymizováno] dle zápisu z jednání ze dne [datum] probíhat na zakládání uživatelů a nemohlo by probíhat školení uživatelů dle prezenčních listin v termínech od [datum] do [datum]. V danou dobu již měli rutinně dávno systém užívat. Akceptace dodávky je stěžejním okamžikem realizace, neboť tím zákazník odsouhlasuje, že dané dílo splňuje jím požadované požadavky. [příjmení] mohl zákazník odsouhlasit, že systém splňuje jeho požadavky, musí systém nutně otestovat. K tomu slouží akceptační testy, které jsou prováděny zákazníkem podle scénářů definovaných na začátku projektu zákazníkem spolu s dodavatelem. Akceptační testy jsou poslední v řadě testů, které by měly být provedeny a prvními, kterých se musí účastnit zákazník. [příjmení] se takových testů mohl účastnit, je nutné, aby měl znalosti akceptovaného systému. Tyto znalosti ovšem prokazatelně neměl, neboť školení proběhlo až v průběhu ledna a února, a to ještě ne pro všechny role, které měly být proškoleny. Zákazník také nemohl v souladu s metodikou hlásit chyby do helpdesku, neboť tam podle zápisu z jednání z [datum] nebyl v danou dobu ještě funkční. [datum] tak nemohlo dojít k akceptaci systému zákazníkem, neboť neměl v danou dobu potřebné znalosti a dovednosti k tomu, aby mohl potvrdit akceptaci v souladu s definovanými požadavky. Dále znalec uvádí, že chybí detailní rozpis činností a akceptační testy, nelze tedy na dané úrovni detailu vyloučit z rozsahu plnění žádnou činnost, která je ve smlouvě uvedena a její konkrétní detail není specifikován. Systém nebyl v době řešení požadavků akceptován a jednalo se tak o legitimní požadavky na školení a konzultace a řešení chyb v rámci procesu nasazení IS. Konzultace z [datum] pak řeší právě nedostatky procesu akceptace, respektive nasazení do produkce, kdy jsou diskutovány účty do helpdesku pro klíčové uživatele, způsob testování systému, případné vícepráce či konverze dat. Tyto činnosti předchází produkčnímu prostředí a jsou plněny v rámci přechodu do produkčního prostředí. Z tohoto důvodu nemohou být považovány za práce pro akceptaci díla a jeho řádné předání do produkčního prostředí. Akceptační protokol ze dne [datum] nelze považovat v duchu smlouvy a uvedených norem za akceptaci dodávky IS. Pokud by tomu tak bylo, pak by musely předcházet výše uvedené procesy, musely by proběhnout proškolenými pracovníky zákazníka akceptační testy, musela by být v systému veškerá data, funkční propojení na ostatní systém IS apod. K ničemu takovému prokazatelně nedošlo, neboť neexistují záznamy o takových testech. Naopak existují záznamy, že pracovníci zákazníka nebyli v danou dobu proškoleni, neměli přístup k helpdesku a nebyla k dispozici veškerá funkcionalita dle smlouvy o dílo. Uvedené výhrady odběratele v akceptačním protokolu tak v podstatě odrážejí výše uvedené činnosti. I bez těchto výhrad by ale nebylo možné považovat systém za připravený do produkčního prostředí, právě kvůli neověření, neotestování, že splňuje kritéria uvedená ve smlouvě. Pokud jde o tikety, znalec se vyjádřil v rámci svého doplnění znaleckého posudku ústně tak, že ty požadavky v tiketech nevybočovaly ze standardů implementace systému, tedy z toho, že zákazník přebíral dílo a že je zde řada problémů a požadavků k řešení. Upozornil na to, že se účastníci dohodli na tom, jak budou řešit případné změny smlouvy cílového konceptu, ale žádné takové požadavky na změnu nejsou žádnou ze stran dodány. Tikety samy o sobě nelze požadovat za požadavky na změnu. Pokud jde o jednotlivé tikety, tak pouze snad jedině z cen úpravy tiskové sestavy, ale těžko říci, jestli je to požadavek na změnu, protože z toho není zřejmé, čeho se úprava tiskové sestavy týkala. Také by to mohl být požadavek generován v [anonymizováno] souboru, ale znalec nedokázal říct, zda je to funkcionalita navíc. Pokud jde o to, zda žalobkyně dodávala hotový IS, anebo zda ho vytvářela nově, tak znalec uvádí, že se jedná o kombinací obojího, samozřejmě je tam hotový systém, ale není to systém, který by mohl být ihned používán. V podstatě bez přizpůsobení potřebám zákazníka je ten systém nefunkční. Proto je tam ta implementační fáze, kdy dodavatel nějakým způsobem musí poznat procesy toho zákazníka a ten systém mu přizpůsobit.

17. Provedeným dokazování bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce informačního systému dne [datum]. Soud s ohledem na povahu smluvních stran a obsah smlouvy o dodávce informačního systému hodnotí tuto smlouvu jako smlouvu uzavřenou podle obchodního zákoníku a to konkrétně podle ustanovení smlouvy o dílo § 536 a následujících obchodního zákoníku. Ačkoliv smlouva hovoří o innominátní smlouvě podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku, tak vzhledem k tomu, že žalobkyně dodávala žalované produkt, který musela upravovat na základě konkrétních požadavků žalované tak, aby tento produkt byl funkční a vyhovoval požadavkům žalované, tak na tuto smlouvu lze plně použít ustanovení smlouvy o dílo.

18. Žalobkyně má za to, že se jedná o nárok na základě nové smlouvy, tedy nárok, který vznikl nad rámec smlouvy o dodávce informačního systému ze dne [datum], když tvrdí, že akceptací, tedy podpisem akceptačního protokolu ze dne [datum], bylo dílo řádně předáno a došlo tak k ukončení smlouvy a veškeré práce, které žalobkyně provedla, tak byly práce nad rámec této smlouvy. S tímto hodnocením se však soud neztotožňuje. Pokud vyjdeme ze znění smlouvy jako takové, pak smlouva byla uzavřena do doby ukončení dodávky systému. Předmět plnění pak byl podle bodu 3.3 smlouvy dodáván po jednotlivých položkách a akceptace systému měla být provedena formou písemného akceptačního protokolu pro celý systém. Podpisem akceptačního protokolu podle bodu 3.4 dává dodavatel odběrateli svůj souhlas k zahájení provozu dodaného systému a k jeho užívání. Podle přílohy [číslo] položky 1.7, je akceptace systému formální souhlas, že předaný systém splňuje specifikované požadavky. Podle bodu 2.2 smlouvy pak přesný výčet služeb dodavatele, jež jsou součástí dodávky systému, je uveden v příloze [číslo] jedná se o služby analýzy současného stavu provozování logistického systému v návaznosti na ekonomický systém, příprava implementace logistického systému, implementace logistického systému stávajících informační struktury odběratele měly být poskytovány v následujících fázích: analýza, návrh, přizpůsobení a kompletace, nasazení, provoz a řízení projektu. Pokud tedy podle bodu 3.4 smlouvy podpisem akceptačního protokolu dával dodavatel odběrateli svůj souhlas k zahájení provozu dodávaného systému a k jeho užívání, přičemž provoz je položkou [číslo] ve službách, které podle smlouvy měla žalobkyně žalované poskytovat, přičemž provoz je pak definován i v příloze [číslo] ke smlouvě o dodávce informačního systému, zejména jako start cílového systému a asistence na místě pak provoz není poslední službou, kterou v rámci smlouvy o dodávce informačního systému měla žalobkyně žalované poskytovat.

19. Pokud tedy podpisem akceptačního protokolu došlo teprve k zahájení provozu dodaného systému, a v rámci provozu měly být poskytovány asistence na místě a měl být tento systém provozován, pak nemohlo dojít k ukončení smlouvy o dodávce informačního systému a k ukončení dodávky celého systému, naopak tato smlouva nadále trvala neboť služba provozu je jednou ze služeb, kterou smlouva o dodávce informačního systému obsahovala a po ní ještě přicházela služba řízení projektu, a tedy akceptační protokol nebyl tou skutečností, která by ukončovala služby podle smlouvy o dodávce informačního systému. V tomto směru pak soud dále odkazuje na znalecký posudek ustanoveného znalce [celé jméno znalce], který také rovněž uvádí, že akceptace dodávky znamená, že zákazník odsouhlasuje, že dodávané dílo splňuje jím definované požadavky a aby to mohl odsouhlasit, musí systém otestovat, k čemuž slouží akceptační testy, které jsou prováděny zákazníkem. [příjmení] se takových testů však zákazník mohl účastnit, je nutné, aby měl znalost akceptovaného systému, což žalovaná prokazatelně neměla, neboť jak vyplývá z akceptačního protokolu a ze záznamu o školení, docházelo ke školení pracovníků až v průběhu ledna a února, a to ještě tedy nebyli proškoleni všichni. V té době také nebylo možné hlásit chyby do helpdesku, neboť v tu danou dobu nebyl funkční. Výhrady, které jsou tedy uvedené v akceptačním protokolu, byly natolik zásadní, že neumožnily předání díla do produkčního prostředí, tedy k rutinnímu užívání odběratelem. Jak znalec uvádí, akceptační protokol ze dne [datum] nelze považovat za akceptaci dodávky IS, protože by mu musely předcházet popsané procesy testování, musely proběhnout proškolenými pracovníky zákazníka akceptační testy, v systému musela být veškerá data, musely by být funkční propojení s ostatními IS a podobně. Nic takového však v daném okamžiku podpisu v akceptačním protokolu nebylo. Naopak znalec uváděl, že veškeré práce prováděné podle tiketů jsou práce, které byly prováděny v rámci smlouvy o dodávce informačního systému ze dne [datum], když znalec uvedl, že se jednalo o požadavky, které nevybočovaly ze standardů implementace systému, tedy z toho, že zákazník přebíral dílo a řešil řadu problémů. Z výše uvedeného dospěl soud k závěru, že částky požadované žalobkyní na zaplacení prací provedených na základě předložených tiketů byly částky, které požaduje za práce, které provedla v rámci smlouvy na dodávku informačního systému, která nebyla a nemohla být akceptačním protokolem ze dne [datum] ukončena, a tedy se jedná o práce, které byly v rámci smlouvy o dodávce informačního systému žalobkyní provedeny. V žádném případě se nejedná o nové práce či vícepráce.

20. Pokud jde o hodnocení důkazů, soud byl rezervovaný, pokud jde o znalecké posudky předkládané stranami z řízení u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka], neboť v tomto řízení je řešena otázka platnosti odstoupení od smlouvy o dodávce informačního systému ze dne [datum] a tomuto pak odpovídali otázky na znalce [příjmení]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], [anonymizováno], [titul za jménem] i znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] a stěžejní pak je, jaké otázky jsou znalcům kladeny a co znalci zkoumají.

21. V tomto směru pak soud odkazuje i na zápis z jednání z [datum] a na výpovědi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno], kteří shodně uváděli, že žádná dohoda, žádný závěr z jednání ohledně dalších prací, či nových prací mezi účastníky nebyla. Dále soud konstatuje, že závěr znalce [celé jméno znalce] ohledně výhrad v akceptačním protokolu ze dne [datum], je shodný ze závěrem znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která uvedla, že výhrady uvedené v akceptačním protokolu ze [datum] byly natolik závažné, že jejich závažnost byla důvodem pro nepřevzetí předmětu plnění z důvodu neprovedení předmětu plnění žalobkyní v rozsahu požadavků odběratele úplně, správně a včas v souladu s principy dobré praxe. Také tato znalkyně shodně i se znalcem [celé jméno znalce] posuzovala postupy při dodávce informačního systému žalobkyně a měla za to, že žalobkyně nedodržela při dodávce informačního systému některé principy a postupy dobré praxe podle technických norem. Žalobkyně ani nepostupovala při této dodávce v souladu s tzv. dobrou praxí zachovávanou obecně v daném obchodním odvětví, tedy v oblasti IT. Stejně tak se vyjadřoval i znalec [celé jméno znalce], který měl za to, že pokud by žalobkyně dodržela stanovené postupy, tak by se nedodržování těchto postupů promítlo do kvality produktů a nespokojenosti obou stran ohledně jejich očekávání a také nedodržení postupů při akceptaci dodávky, zejména testování akceptačních testů bylo důvodem, proč nelze podpis akceptačního protokolu ze dne [datum] považovat za akceptaci dodávky. Koneckonců i sama žalobkyně uvedla, že očekávala, že uživatelé, přinejmenším klíčoví uživatelé, budou v rámci systému tento systém po akceptaci zkoušet a zlepšovat své znalosti a pomáhat ostatním pracovníkům. Akceptace systému tak nemohla znamenat předání a dokončení díla, které by bylo úplné, hotové a bezchybné a mohlo se rovnou provozovat.

22. Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemá nárok na zaplacení žalované částky ve výši 361.600 Kč, jakožto víceprací či prací provedených na základě nové smlouvy, když soud dospěl k závěru, že mezi účastníky jednak nedošlo k žádné dohodě o uzavření nové smlouvy ohledně nových prací, ani ohledně víceprací, což potvrzují výše uvedení svědci i listinné důkazy a zároveň, že práce, které nárokuje zaplatit žalobkyně jako nové práce, byly práce, které byly provedeny jako součást smlouvy o dodávce informačního systému, a tedy nárok na zaplacení dalších částek žalobkyni nevznikl.

23. Pokud jde o další nárok žalobkyně, který uplatňuje, a to nárok na zaplacení částky 144.160 Kč i vyplývající ze smlouvy o dodávce informačního systému dle článku 4.2 smlouvy, tedy ceny za licenci, soud dospěl k názoru, že s ohledem na to, že dílo nebylo žalobkyní prokazatelně dokončeno a řádně dodáno, nevznikl žalobkyni ani nárok na zaplacení licence, když žalovaná nikdy dodávaný systém nemohla řádně provozovat. Ani ho neprovozovala, přičemž sama žalobkyně tvrdí, že cenu za předmětnou licenci po žalované ani nepožadovala nikdy zaplatit na základě vzájemné dohody, protože pro to neexistoval žádný titul, když mezi účastníky nebyly uzavřeny další smlouvy týkající se servisu a k uzavírání těchto smluv už mezi účastníky nedošlo. Za této situace soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá nárok ani na zaplacení částky požadované za licenci a žalobu v celém rozsahu zamítl.

24. Státu vznikly vyplacením znalečného za podaný znalecký posudek písemně i ústně náklady ve výši celkem 22.762 Kč. Podle výsledku řízení má stát právo na jejich proplacení po žalobkyni podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 170.352,27 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 505.760 Kč sestávající z částky 10.340 Kč za každý z třinácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (za převzetí věci, sepis odporu, účast u jednání soudu, doplnění tvrzení), cestovní náhrada v celkové výši 2.467 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] ke Krajskému sodu v [obec] náhrada 1.490,78 Kč za 160 ujetých km v částce 890,78 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 4,3 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou k Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] náhrada 488,11 Kč za 50 ujetých km v částce 288,11 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 488,11 Kč za 50 ujetých km v částce 288,11 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 140.787 Kč ve výši 29.565,27 Kč.

Poučení