38 C 336/2018

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci žalobkyní: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] obě zastoupeny advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] proti žalovanému: [Anonymizováno]. [Jméno zainteresované osoby 2/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 2/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 2/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno zainteresované osoby 3/0], narozeného [Datum narození zainteresované osoby 3/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 3/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 3/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 3/0] pro určení vlastnického práva k nemovitostem takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhaly určení, že podíl o velikosti ideální z celku pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba [adresa] [Anonymizováno] č.p. [Anonymizováno], objekt bydlení, a pozemku parc. č. [hodnota], vše zapsáno na LV č. [hodnota] k.ú. [adresa], vedeném [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa]-[Anonymizováno], byl ke dni úmrtí dne [datum] ve vlastnictví [jméno FO], narozené [datum] a zemřelé [datum], posledně bytem [adresa], se zamítá.

II. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 85 668 Kč, a to ve lhůtě 1 měsíce od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit vedlejšímu účastníku řízení na straně žalovaného na náhradě nákladů řízení částku ve výši 77 400 Kč, a to ve lhůtě 1 měsíce od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka na straně žalovaného.

IV. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit České republice – Okresnímu soudu Plzeň-město na náhradě státem hrazeného znalečného částku, jejíž výše bude vyčíslena v dodatečném usnesení, a to ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto dodatečného usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhaly vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že jsou spoluvlastnicemi podílu o velikosti ideální z celku pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba v části obce [adresa], č.p. [Anonymizováno], bydlení a pozemku parc. č. [hodnota], vše zapsané na LV [Anonymizováno] k.ú. [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa] – [Anonymizováno] a uložil žalovaným povinnost nahradit náklady řízení. V pozici žalovaných byl v té době nejen žalovaný [právnická osoba]. [Anonymizováno]. [Jméno zainteresované osoby 2/0], ale též jeho matka [jméno FO]. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně jsou neteřemi [jméno FO], zemřelé [datum], která byla původní spoluvlastnicí předmětného spoluvlastnického podílu a žalobkyně se staly jejími zákonnými dědičkami, jak plyne z usnesení zdejšího soudu č.j. [spisová značka] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. [jméno FO] byla v poslední fázi života již velmi těžce [podezřelý výraz] a byla hospitalizována nejprve od [datum] do [datum] v [právnická osoba] v [Anonymizováno] a od [datum] pak v Centru následné péče [podezřelý výraz] [právnická osoba]. Dne [datum] podepsala [jméno FO] plnou moc, kterou zmocnila [jméno FO], aby v jejím zastoupení mimo jiné bezúplatně převedl shora uvedený podíl na nemovitostech na svého syna [Jméno zainteresované osoby 3/0]. Dne [datum] byla uzavřena darovací smlouva, kterou předmětný podíl na nemovitostech převedl [jméno FO] zastupující [jméno FO] na svého syna [jméno FO]. Dne [datum] byla uzavřena mezi [Jméno zainteresované osoby 3/0] a druhou spoluvlastnicí [jméno FO] dohoda o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví za úplatu ve výši 1 850 000 Kč. Na základě této smlouvy se stala výlučnou vlastnicí předmětných nemovitostí [jméno FO]. Dne [datum] byl podán návrh na vklad vlastnického práva dle darovací smlouvy, kterou předmětné nemovitosti byly převedeny na žalovaného. Žalobkyně namítaly absolutní neplatnost darovací smlouvy uzavřené dne [datum] pro nedostatek zmocnění [jméno FO] v důsledku absolutně neplatné plné moci podepsané paní [jméno FO] dne [datum] s ohledem na její zdravotní a psychický stav. Dle svých tvrzení žalobkyně paní [jméno FO] často navštěvovaly, pomáhaly jí, byly s ní v kontaktu, a to i před jejím úmrtím a vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu je ani nepoznávala.

2. S ohledem na úmrtí [jméno FO] bylo řízení přerušeno usnesením zdejšího soudu č.j. [spisová značka] do doby skončení dědického řízení a pokračováno pak bylo dle usnesení zdejšího soudu č.j. [spisová značka] ze dne [datum] vedle žalovaného též s jeho bratrem [jméno FO] s ohledem na výsledky dědického řízení. Podáním doručeným soudu dne 20. 3. 2019 (č.l. 78 spisu) byla žaloba proti [jméno FO] vzata zpět s odůvodněním, že výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí se stal jen žalovaný [právnická osoba]. [Anonymizováno]. [Jméno zainteresované osoby 2/0] Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] č.j. [spisová značka], tak bylo řízení ve vztahu k [jméno FO] zastaveno.

3. Podáním žalobkyň doručeným soudu dne 20. 3. 2019 (č.l. 78 spisu) pak byl podán návrh na změnu žalobního petitu, změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka]. Změna spočívala v určení, že předmětný podíl na nemovitostech byl ke dni úmrtí dne [datum] ve vlastnictví [jméno FO]. O tomto návrhu tedy soud v tomto řízení rozhodoval.

4. Podáním doručeným soudu dne 12. 4. 2019 (č.l. 128-129 spisu) žalobkyně doplnily svá tvrzení o tom, kdy byly naposledy s paní [jméno FO] v kontaktu, doplnily též tvrzení o zdravotním stavu paní [jméno FO] a zdůraznily, že již od října 2017 zdravotnická dokumentace [jméno FO] obsahuje údaje o tom, že paní nekomunikuje, spí, nespolupracuje a její stav byl označen jako stutus gravis. Doložily též zdravotnickou dokumentaci, kterou si od nemocnice vyžádaly a byla jim poskytnuta. V podání ze dne 20. 2. 2020 (č.l. 241 až 242 spisu) žalobkyně zdůraznily, že jsou osobami, které jsou v pozici osob blízkých k paní [jméno FO] a že mají naléhavý právní zájem na určení, že paní [jméno FO] byla ke dni úmrtí spoluvlastnicí předmětného podílu již ze samotné podstaty, že je toho potřeba pro dodatečné projednání dědictví. Odkázaly při tom na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1826/2004.

5. Žalovaný, který na počátku řízení vystupoval v pozici žalovaného č. 2 a následně se stal jediným žalovaným, se vyjádřil k žalobě podáním doručeným soudu dne 15. 10. 2018 (č.l. 32-34 spisu) a namítal nedostatek naléhavého právního zájmu. Dále uvedl, že žalovaná č. 1 a manžel paní [jméno FO] byli sourozenci, proto se s rodinou paní [jméno FO] navštěvovali a byli v kontaktu. Ohledně svého bratra [jméno FO] a jeho dcer (žalobkyň) se měla před žalovaným č. 2 paní [jméno FO] vyjádřit tak, že nejsou v žádném kontaktu a s nikým z jeho rodiny se nestýká. Vyjádřil proto pochybnosti, že by byly žalobkyně s paní [jméno FO] před jejím úmrtím v kontaktu, že by se o ní staraly a že by byly schopny se vyjádřit k jejímu stavu. Namítl dále, že nezahrnuly podíl na předmětných nemovitostech do dědictví, v pozůstalostním řízení ničeho nenamítaly a nečinily žádné aktivní kroky a neuplatnily ani žádné námitky v rámci několika vkladových řízení, která proběhla. Dále pak uváděl, že podpisu plné moci byly přítomny tři na sobě nezávislé osoby, z nichž jedna byla advokátka, která na plné moci podpis ověřila. Dále pak namítal, že pro zjištění zdravotního a psychického stavu by bylo nezbytné nahlédnout do zdravotní dokumentace paní [jméno FO] a nikdo z účastníků nemůže ve smyslu § 65 ve spojení s § 33/4 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách k takovému nahlédnutí dát souhlas, neboť se nejedná o osobu blízkou. Zdůraznil též, že žalovaný č. 2 se stal vlastníkem podílu na nemovitostech až jako třetí v pořadí od podpisu sporné plné moci a na ni navazující darovací smlouvy a nemohl tak mít s ohledem na existující okolnosti i předchozí úplatné vypořádání spoluvlastnictví žádné informace o žalobkyněmi naznačovaných podezřelých okolnostech a o tom, že nabývá nemovitosti od případného nevlastníka, je tedy dobrověrným nabyvatelem a s ohledem na aktuální znění Občanského zákoníku, i kdyby bylo prokázáno tvrzení žalobkyň o neplatnosti plné moci a tím i darovací smlouvy, nemůže být nijak ohroženo jeho vlastnické právo.

6. Podáním doručeným soudu dne 12. 4. 2019 (č.l. 110) žalovaný doplnil tvrzení, že žalobkyně nebyly ani osobami blízkými a ani osobami označenými paní [jméno FO] jako osoby oprávněné k informacím o jejím zdravotním stavu. Dále pak doplnil svá tvrzení o hodnotě podílu ve výši 1 649 500 Kč v souladu se znaleckým posudkem vypracovaným znalkyní [jméno FO], který doložil.

7. Podáním doručeným soudu dne 14. 11. 2018 (č.l. 45 spisu) do řízení vstoupil jako vedlejší účastník [Jméno zainteresované osoby 3/0]. K žalobě se vyjádřil vedlejší účastník podáním doručeným soudu dne 4. 3. 2019 (č.l.70-72 spisu) tak, že je pravdou, že se stal na základě darovací smlouvy ze dne [datum] podepsané zmocněncem paní [jméno FO], jeho otcem dle plné moci ze dne [datum] spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, nesouhlasil však s tím, že by mezi paní [jméno FO] a žalobkyněmi existoval nějaký intenzivní a idylický vztah. Důvodem pro její rozhodnutí darovat podíl jemu byla skutečnost, že žádný z jejích příbuzných o ni neprojevoval žádný zájem. Proto paní [jméno FO] měla nejužší vztah po smrti svého manžela (ten zemřel v srpnu 2016) s rodinou vedlejšího účastníka, která jí pomáhala v domácnosti, s většími nákupy, prací na zahradě a byla s ní v každodenním kontaktu minimálně od roku 1991, kdy se matka vedlejšího účastníka přistěhovala do domu, který sousedil s domem paní [jméno FO]. Skutečnost, že žalobkyně nebyly s paní [jméno FO] v žádném kontaktu, nasvědčuje i to, že neřešily její hospitalizaci ani pomoc v domácnosti. Do léta 2017 byla navíc paní [jméno FO] téměř soběstačná, větší závislost na rodině vedlejšího účastníka nastala až po strachu z kolapsu v létě 2017. V průběhu hospitalizace paní [jméno FO] navštěvovala jen rodina vedlejšího účastníka, [jméno FO] dokonce paní [jméno FO] označila v nemocnici za osobu, která má být informována dle zákona o zdravotních službách a výslovně si nepřála, aby byla informována rodina pana žalovaného či žalobkyň. Uvedl dále, že psychický stav a orientace paní [jméno FO] v době, kdy podepisovala plnou moc za přítomnosti advokátky, byl zcela v pořádku, zcela si uvědomovala, co dělá a proč takto chce své vztahy uspořádat. Zdůraznil též skutečnost, že rodina vedlejšího účastníka byla vypravovatelem pohřbu a řešila veškeré praktické záležitosti spojené s hospitalizací a následným úmrtím paní [jméno FO]. I on zdůraznil pasivitu žalobkyň v rámci dědického a vkladových řízení ve vztahu k předmětnému podílu na nemovitostech. Podáním doručeným soudu dne 14. 5. 2019 (č.l. 163-164 spisu) vedlejší účastník sdělil, že jeho rodiče neudělují souhlas s nahlížením do zdravotní dokumentace paní [jméno FO].

8. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň – město ze dne [datum] č.j. [spisová značka] byla žaloba zamítnuta z toho důvodu, že soud prvního stupně neshledal existenci právního zájmu na určení vlastnického práva zůstavitelky. Vycházel při hodnocení zjištěného skutkového stavu z právního názoru, že na straně jedné sice obecně je dán právní zájem na určení vlastnického práva zůstavitele ke dni jeho úmrtí právě proto, aby bylo možné konkrétní majetek (v daném případě spoluvlastnický podíl na nemovitostech) zařadit do aktiv pozůstalosti, na straně druhé je však třeba se zaměřit též na otázku existence právního zájmu konkrétního žalobce, naléhavý právní zájem totiž musí tvrdit a prokazovat právě konkrétní žalobce a musí se tedy vztahovat vždy k jeho osobě, nikoliv k osobě zůstavitele v době smrti. Je tedy třeba zkoumat faktický právní dopad rozhodnutí do aktuálních právních vztahů účastníků a za situace, kdy by rozhodnutí nemělo dopad do takových aktuálních právních vztahů (např. s ohledem na následné převody nemovitosti) a neřešilo by, resp. nevyřešilo by ani uspořádání aktuálních právních vztahů, jednalo by se o spor pouze akademický. Takový spor¸ resp. takto vyhlášený rozsudek by naopak větvil problémy a vyžadoval zahájení dalších určovacích soudních sporů. Za této situace soud považoval za vhodné a pro řešení vztahů účastníků prospěšné, aby primárně řešil jako předběžnou otázku reálný dopad sporu do současného uspořádání právních vztahů a primárně se zabýval tím, zda je dán důvod se zabývat konkurencí vlastnického práva v katastru nemovitostí zapsaného vlastníka a práva zůstavitele. V daném sporu pak šlo o to, zda aktuálně v katastru nemovitostí zapsaný vlastník (žalovaný) je či není dobrověrným nabyvatelem, a zda je tedy vlastníkem předmětného spoluvlastnického podílu, tedy jinak řečeno, zda a nakolik je jeho vlastnické právo předmětným sporem v konečném důsledku skutečně ohroženo. Primární odpověď na aktuální právní stav (věcné právo ke spoluvlastnickému podílu žalovaného na předmětné nemovitosti) by totiž umožnila, pokud by byla kladná, v jediném řízení řešení aktuálního uspořádání právních vztahů. Proto se nalézací soud v předchozím rozhodnutí primárně zabýval otázkou, zda současný vlastník nabyl nemovitosti (tedy i spoluvlastnický podíl k nim) v dobré víře a jako předběžnou otázku řešil jeho vlastnické právo k nemovitostem a od odpovědi na tuto otázku pak odvozoval, zda je dán právní zájem na straně žalobkyň na určení vlastnického práva zůstavitelky, neboť by se zabýval minulým právním vztahem nemající praktický dopad.

9. K odvolání žalobkyň rozhodoval o věci Krajský soud v Plzni usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka] tak, že rozsudek nalézacího soudu popsaný v bodě 8. zrušil a zavázal nalézací soud následujícím závazným právním názorem a udělil mu následující závazné pokyny k dalšímu procesnímu postupu. Předně uvedl, že se v dané situaci určení vlastnického práva zůstavitele jedná o zvláštní řízení, které nevyvolá vůči nabyvatelům (současným vlastníkům) věci žádné právní účinky, nedeklaruje ani to, že by žalobkyně byly vlastnicemi dané věci. Současně odvolací soud uvedl, že okolnosti nastalé po smrti zůstavitelky nemohou mít vliv na výsledek sporu, neboť je řešena situace ke dni úmrtí zůstavitele. Odvolací soud odkázal např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 1169/2020, 22 Cdo 1073/2013 a 22 Cdo 1445/2004, a považoval proto za nadbytečné posuzování okolností nabytí nemovitostí žalovaným a posuzování, zda se tak stalo v dobré víře s tím, že pokud v budoucnu nastane konkurence vlastnických práv více vlastníků k týmž nemovitostem, pak je namístě zahájení nového řízení, v němž bude tato konkurence řešena. Podstatou tohoto řízení je dle odvolacího soudu určení majetku, který bude následně v dědickém řízení projednán. Dále pak odvolací soud uvedl, že je potřeba zaměřit pozornost na zajištění kompletních podkladů (kompletní zdravotnické dokumentace týkající se zůstavitelky) pro znalecké zkoumání a tím i pro zodpovězení odborné otázky objasnění duševního stavu zůstavitelky. Proto zavázal soud prvního stupně, aby učinil veškerá možná opatření vedoucí k obstarání kompletních podkladů ke zdravotnímu stavu zůstavitelky (i těm, k nimž žalobkyně neměly přístup), neboť ty po jejich provedení k důkazu mohou být podkladem pro nový znalecký posudek či dodatek stávajícího již vypracovaného posudku, jehož závěry prozatím nejsou zcela jednoznačné. Současně uvedl, že pokud strana žalovaná nebude při získání takových podkladů spolupracovat, je namístě zvážení obrácení důkazního břemene. Dále pak bylo nalézacímu soudu uloženo, aby probral s účastníky jejich tvrzení, roztřídil je na sporná a nesporná ve vztahu ke každému z účastníků a poskytl adresné a jednoznačné poučení ve smyslu § 118a odstavec 1,3 o.s.ř. včetně poučení o důsledcích neunesení důkazního břemene a břemene tvrzení a případně tato poučení i opakoval. Dále nalézacímu soudu uložil, aby se v rozhodnutí vypořádal se všemi námitkami účastníků, které uvedli v průběhu řízení včetně řízení odvolacího.

10. Nalézací soud respektoval pokyny a právní názor odvolacího soudu a po vrácení věci zdejšímu soudu při nařízeném jednání dne [datum] (viz č.l. 416 - 419) roztřídil tvrzení účastníků a poskytl jim podrobná poučení k jednotlivým tvrzením, toto poučení poskytoval následně i opakovaně a opakovaně s žalobkyněmi rozebíral získané podklady (viz např. jednání dne [datum] č.l. 486 rubová strana, jednání dne [právnická osoba]. [Anonymizováno] č.l. 499, dne [datum] viz č.l. 535 - 537 a jednání dne [datum]). Opakovaně se též dotazoval žalobkyň na označení zdravotnických zařízení (viz. citovaná jednání), od nichž má být vyžadována zdravotnická dokumentace tak, aby bylo možné získat úplné a co nejpodrobnější a nejpřesnější podklady ke zjištění, v jakém zdravotním, zejména však duševním stavu se nacházela [jméno FO] v rozhodném období od září do října 2017, resp. především ke dni [datum], kdy došlo k udělení sporné plné moci. K návrhům a upřesněním žalobkyň tyto zprávy opakovaně soud od zdravotnických zařízení vyžadoval, zdravotnickou dokumentaci následně soud provedl k důkazu a opětovně požádal znalce o jeho vyjádření. Nutno uvést, že se nepodařilo zajistit lékařskou dokumentaci zásadně odlišnou či podrobnější pro rozhodný den [datum] od té, která již byla soudem shromážděna v předchozí fázi řízení a předložena znalci, když navíc znalec sám po svém ustanovení požádal zdravotnické zařízení [Anonymizováno] o poskytnutí, resp. nahlédnutí do této dokumentace již dne 7. 12. 2020 (viz č.l. 456), tedy v předchozí fázi nalézacího řízení. Soud k návrhu žalobkyň vyžádal též tzv. ošetřovatelskou dokumentaci (viz č.l. 463, 547-549) a dokumentaci sociální (viz č.l. 511 – 514), která taktéž byla předložena znalci k vyjádření.

11. Žalobkyně po poučení soudu poskytnutém při jednání dne [datum] ve vyjádření ze dne 12. 12. 2022 (viz č.l. 472 a násl.) uvedly, že data podpisu darovací smlouvy a následné podání návrhu na vklad považují za nesporné, požádaly dále o přečtení nově získané zdravotní dokumentace k důkazu a její následné předložení znalci k vyjádření. Výslovně upozornily na zápisy ve zdravotnické a ošetřovatelské dokumentaci ke dni [datum], z níž plyne, že zůstavitelka byla zmatená a stejně jako v odvolání namítly, že soud by se měl zabývat obsahem plné moci, okolnostmi jejího podpisu, srozumitelností textu, svobodou a vážností vůle zůstavitelky, měl by ale zohlednit nejen zdravotní stav zůstavitelky, ale též její věk, těžký předsmrtný stav, silnou medikaci, pobyt v terciálním zařízení a toto zohlednit při výkladu složitého textu, namítly nesrozumitelnost, neurčitost textu i pro osoby laicky zdatné, natož osoby ve stavu, v jakém se nacházela zůstavitelka, soud by se měl dále vypořádat se s tím, zda zůstavitelka jednala svobodně, vážně a srozumitelně. Namítly dále, že nebylo postaveno najisto, zda text plné moci byl vyplněn před podpisem zůstavitelky a upozornily na nedostatky ve vysvětlení [jméno FO] týkající se likvidace dalších vyhotovení plné moci a dále důvodů, proč zvolili cestu plné moci a podpis následné darovací smlouvy v zastoupení a nikoliv přímo darovací smlouvy. Namítly, že soud musí vysvětlit, proč dovozuje svobodnou, určitou vůli zůstavitelky darovat spoluvlastnický podíl na nemovitosti s tím, že se záměrně plná moc vyhýbá výslovnému pojmu darování.

12. Žalovaný zopakoval v podání ze dne 13. 12. 2022 (viz č.l. 474-475) svoji argumentaci ve vztahu k námitce žalobkyň, že zůstavitelka jednala v duševní poruše při podpisu plné moci dne [datum] a odkázal na nutnost odborného zkoumání rozpoznávacích a ovládacích schopností zůstavitelky znalcem, byť se jedná o otázku skutkovou a odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (29 Cdo 2881/2010, 30 Cdo 844/2015), zopakoval současně, že jednání nebyl přítomen a jeho účastenství v řízení je odvozováno jen od aktuálního zápisu v katastru nemovitostí. Zdůraznil dále, že nově shromážděná zdravotní dokumentace se od již ve spisu založené, nijak neliší.

13. S ohledem na závazný právní názor Krajského soudu v Plzni se pro rozhodnutí nalézacího soudu jevila jako stěžejní odpověď na otázku, zda právní jednání spočívající v udělení plné moci dne [datum] zůstavitelkou panu [jméno FO], bylo platným či neplatným právním jednáním. Vzhledem k tomu, že argumentace žalobkyň, která byla obsažena v odvolání a též v následných podáních žalobkyň, byla obsáhlejší, než pouze původně namítaná duševní porucha zůstavitelky způsobující její neschopnost k tomuto jednání (žalobkyně opakovaně zmiňovaly, že by se soud měl zabývat tím, zda právní jednání bylo učiněno svobodně, vážně, srozumitelně, bylo dostatečně určité, nebylo učiněno v omylu apod.), soud nejdříve považuje za prospěšné připomenout stručně z právní teorie plynoucí náležitosti právních jednání. Tyto náležitosti se pokusí soud roztřídit tak, aby bylo zřejmé, kterými se následně zabývá a kterými nikoliv s uvedením důvodů, proč tak postupuje.

14. Náležitosti právních jednání s vyznačením argumentace žalobkyň jsou následující: a. náležitosti osoby: i. konkrétní osoba musí disponovat právní osobností (viz § 15 a násl. Občanského zákoníku); nedostatek této náležitosti způsobuje zdánlivost jednání; žalobkyně tento nedostatek nenamítaly, soud se proto následně touto okolností nezabývá; ii. svéprávnost konkrétní osoby (právní úprava je obsažena v ustanovení § 581 a dále pak v ustanoveních § 30 a násl. Občanského zákoníku; nedostatek této náležitosti způsobuje absolutní neplatnost právního jednání; zjednodušeně řečeno plně svéprávnou je osoba, která dosáhla věku 18ti let a její svéprávnost nebyla rozhodnutím soudu omezena (viz § 55 a násl. Občanského zákoníku; nedostatek této náležitosti nebyl žalobkyněmi ani v rovině právního hodnocení či skutkových tvrzení namítán; s ohledem na argumentaci žalobkyň soud pouze uvádí, že neexistuje horní věková hranice, po jejímž překročení by bylo možné automaticky považovat osobu za nesvéprávnou či omezeně svéprávnou; iii. neexistence duševní poruchy (právní úprava je obsažena v ustanovení § 581 Občanského zákoníku); této náležitosti se soud bude věnovat níže, neboť tvoří podstatu právní a skutkové argumentace a tvrzení žalobkyň. b. náležitosti vůle: i. vůle musí existovat, aby mohla být následně projevena (právní úprava je obsažena v ustanovení §§ 587, 586 a 551 Občanského zákoníku), neexistence vůle ke konkrétnímu jednání způsobuje zdánlivost jednání; nedostatek této náležitosti nebyl žalobkyněmi tvrzen a ani v rovině právního hodnocení namítán, z některých vyjádření však plyne, že žalobkyně namítají, že zůstavitelka i s ohledem na zdravotní stav a užívané léky nevěděla, co činí, nerozuměla následkům jednání apod., tato argumentace žalobkyň se však vždy odvíjí od úrovně rozpoznávacích a ovládacích schopností zůstavitelky, tedy od jejího duševního stavu, nikoliv od toho, že by zůstavitelka vůli, jejímž projevem bylo podepsaní plné moci dne [datum] vůbec neměla, soud se proto následně touto okolností samostatně nezabývá a argumentace soudu je obsažena v části, kterým soud hodnotí duševní stav zůstavitelky; ii. vůle musí být svobodná, tedy nesmí být objektivně projevena objektivní pod fyzickým násilím či psychickým nátlakem; tento nedostatek vede k absolutní neplatnosti či zdánlivosti právního jednání, (právní úprava je obsažena v ustanovení §§ 587, 586 a 551 Občanského zákoníku); vzhledem k tomu, že v argumentaci žalobkyně sice na nesvobodu jednání upozorňovaly, ale současně se k takové argumentaci nevztahovala žádná konkrétní a určitá tvrzení žalobkyň, soud se ještě před poskytnutím poučení podle § 119a o.s.ř. pokusil vyjasnit se žalobkyněmi, jaká jejich skutková tvrzení lze pod takovou argumentaci podřadit (viz. ústní jednání dne [datum]).Výslovně pak bylo právním zástupcem žalobkyň uvedeno, že žádná konkrétní tvrzení vztahující se k násilí či psychickému nátlaku nejsou uváděna a dále, že veškerá argumentace směřovala jen k tomu, zda duševní stav zůstavitelky při zohlednění jejího věku, velmi závažného onkologického onemocnění a jejích dalších zdravotních problémů, při zohlednění užívané medikace a s ohledem na blízkou časovou souvislost se zhoršením zdravotního stavu a následným úmrtím a se zohledněním způsobu formulace plné moci, neumožňoval k datu podpisu plné moci rozpoznat dopady takového právního jednání a jednání ovládnout, tedy že rozpoznávací a ovládací schopnosti zůstavitelky nebyly dle žalobkyň zachovalé natolik, aby i při zohlednění všech okolností umožňovaly uvědomění si, jaké následky toto jednání vyvolá. Soud proto tuto argumentaci podřazuje pod posuzování existence duševní poruchy. iii. vůle musí být projevena vážně, tedy musí vědomě k vyvolání účinků, které vyvolá, nesmí být projevena v žertu, legraci apod. Tento nedostatek vede k závěru o simulovaném právním jednání, či právním jednání s vnitřní výhradou, které by eventuálně mohlo vést též k závěru o zdánlivosti jednání (právní úprava je obsažena v ustanovení §§ 552, 587, 586 a 551 Občanského zákoníku); vzhledem k tomu, že v argumentaci žalobkyně sice na upozorňovaly na to, že se soud má vypořádat mimo jiné s tím, zda jednání bylo učiněno vážně, ale současně se k takové argumentaci nevztahovala žádná konkrétní a určitá skutková tvrzení žalobkyň, soud se stejně jako u předchozího bodu před poskytnutím poučení podle § 119a o.s.ř. pokusil vyjasnit se žalobkyněmi, jaká jejich skutková tvrzení lze pod takovou argumentaci podřadit (viz ústní jednání dne [datum]).Výslovně pak bylo právním zástupcem žalobkyň uvedeno, že žádná konkrétní tvrzení vztahující se případnému jednání zůstavitelky v žertu nejsou uváděna a dále bylo uvedeno, že veškerá argumentace směřovala jen k tomu, zda duševní stav zůstavitelky při zohlednění jejího věku, velmi závažného onkologického onemocnění a jejích dalších zdravotních problémů, při zohlednění užívané medikace a s ohledem na blízkou časovou souvislost se zhoršením zdravotního stavu a následným úmrtím a se zohledněním formulace plné moci, umožňoval k datu podpisu plné moci rozpoznat dopady takového právního jednání a jednání ovládnout, tedy zda rozpoznávací a ovládací schopnosti zůstavitelky byly zachovalé natolik, aby i při zohlednění všech okolností umožňovaly uvědomění si, jaké následky toto jednání vyvolá. Soud proto tuto argumentaci podřazuje pod posuzování existence duševní poruchy. iv. vůle musí být prostá omylu; omyl má dopad do právního hodnocení jednání jen v situaci, kdy by se jednalo o omyl podstatný, skutkový nebo by jednání mělo být následkem nějaké lsti; v takovém případě by tento nedostatek má za následek relativní neplatnost jednání, pokud by námitka relativní neplatnosti byla vznesena. Právní úprava je obsažena v ustanovení §§ 583 a nás. a 586 Občanského zákoníku). I přesto, že v řízení námitka relativní neplatnosti nebyla ze strany žalobkyň namítána, soud stejně jako u předchozích bodů se před poskytnutím poučení podle § 119a o.s.ř. pokusil vyjasnit se žalobkyněmi, jaká skutková tvrzení žalobkyň lze pod tuto argumentaci podřadit (viz ústní jednání dne [datum]) a výslovně bylo žalobkyněmi uvedeno, že žádná tvrzení vztahující se ke skutečnosti, že by zůstavitelka měla jednat v omylu podstatném, skutkovém, tedy v omylu o následném možném jednání na základě udělené plně moci, uváděny nejsou. Veškerá argumentace žalobkyň však směřovala k tomu, zda duševní stav zůstavitelky při zohlednění jejího věku, velmi závažného onkologického onemocnění a jejích dalších zdravotních problémů, při zohlednění užívané medikace a s ohledem na blízkou časovou souvislost se zhoršením zdravotního stavu a následným úmrtím a se zohledněním formulace plné moci, umožňoval k datu podpisu plné moci rozpoznat dopady takového právního jednání a jednání ovládnout, tedy zda rozpoznávací a ovládací schopnosti zůstavitelky byly zachovalé natolik, aby i při zohlednění všech okolností umožňovaly uvědomění si, jaké následky toto jednání vyvolá. Soud proto i tuto argumentaci podřazuje pod posuzování existence duševní poruchy. c. náležitosti projevu vůle i. určitost a srozumitelnost projevu – k těmto dvěma náležitostem se soud vyjádří společně; nutno uvést, že tyto nedostatek těchto náležitostí je nutné hodnotit objektivně pohledem průměrně rozumově a volně vyspělého člověka, nikoliv konkrétní osoby, která by případně vzhledem k onemocnění, medikaci a dalším vlivům mohla mít rozpoznávací a ovládací schopnosti snížené; je třeba si tedy odpovědět na otázku, zda konkrétní jednání je objektivně určité a srozumitelné. K této náležitosti nutno říci, že ji zkoumá již katastrální úřad v průběhu vkladového řízení, neboť právě na takovou objektivní srozumitelnost a určitost jednání se zaměřuje. Právní úprava je obsažena v ustanovení § 553 Občanského zákoníku). Následkem tohoto nedostatku je zdánlivost jednání. Soud ve snaze pochopit, zda argumentace žalobkyň směřovala právě k takové objektivní nejasnosti či zda i tento žalobkyněmi uvedený argument směřuje na oslabenou rozpoznávací a ovládací schopnost zůstavitelky, stejně jako u předchozích bodů se před poskytnutím poučení podle § 119a o.s.ř. pokusil vyjasnit se žalobkyněmi, jaká skutková tvrzení žalobkyň lze pod tuto argumentaci podřadit a co tímto argumentem žalobkyně myslely (viz ústní jednání dne [datum]). Stejně jako u předchozích bodů bylo výslovně žalobkyněmi uvedeno, že žádná tvrzení vztahující se ke skutečnosti, že by v plné moci ze dne [datum] bylo možné shledat objektivní neurčitost či nesrozumitelnost, uváděny nejsou. Veškerá argumentace i v tomto bodě směřovala k tomu, zda duševní stav zůstavitelky při zohlednění jejího věku, velmi závažného onkologického onemocnění a jejích dalších zdravotních problémů, při zohlednění užívané medikace a s ohledem na blízkou časovou souvislost se zhoršením zdravotního stavu a následným úmrtím a se zohledněním formulace plné moci, umožňoval k datu podpisu plné moci rozpoznat dopady takového právního jednání a jednání ovládnout, tedy zda rozpoznávací a ovládací schopnosti zůstavitelky byly zachovalé natolik, aby i při zohlednění všech okolností umožňovaly uvědomění si, jaké následky toto jednání vyvolá. Soud proto i tuto argumentaci podřazuje pod posuzování existence duševní poruchy. ii. nedostatek formy (právní úprava je obsažena v ustanovení § 559 a násl. Občanského zákoníku); plná moc a následná darovací smlouva byla učiněna v písemné, tedy zákonem požadované formě, žalobkyněmi tento nedostatek nebyl ani v rovině právního či skutkového hodnocení a ani v rovině skutkových tvrzení namítán, soud se proto následně touto okolností nezabývá; d. náležitosti předmětu, který musí být fakticky možný a dále právně dovolený a v souladu s dobrými mravy (právní úprava je obsažena v ustanovení § 580 Občanského zákoníku; nedostatek této náležitosti způsobuje absolutní neplatnost, ale žalobkyněmi nebyl ani v rovině právního či skutkového hodnocení a ani v rovině skutkových tvrzení namítán, soud se proto následně touto okolností nezabývá; 15. S ohledem na skutečnosti uvedené pod bodem 13 a 14 a s ohledem na vysvětlení žalobkyň sdělené soudu před poskytnutím poučení podle § 119a o.s.ř. (viz ústní jednání dne [datum]) se soud zaměří ve svých skutkových a právních závěrech výlučně na hodnocení existence či neexistence duševní poruchy zůstavitelky při zohlednění všech dalších okolností a námitek žalobkyň, byť byly v argumentaci žalobkyněmi podřazeny i pod jiné náležitosti, po jejich upřesnění však dle názoru soudu ovlivňují pohled jen na případné snížení rozpoznávacích a ovládacích schopností zůstavitelky.

16. Soud zjistil z provedených důkazů následující skutkový stav. [jméno FO], která byla původně označena jako žalovaná č. 1, a paní [jméno FO] byly spoluvlastnicemi pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], objekt bydlení a pozemku parc. č. [hodnota], obě nemovitosti zapsané na LV [Anonymizováno] vedeném pro k.ú. [adresa], obec [adresa], část obce [adresa] u Katastrálního úřadu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa] – [Anonymizováno], podíl každé z nich odpovídal ideální neoddělené . [jméno FO] a manžel paní [jméno FO] byli sourozenci (soud tuto skutečnost považuje za nespornou, plyne též z účastnického výslechu žalovaného). Žalobkyně byly neteřemi paní [jméno FO], byly dcerami bratra zůstavitelky (viz. dědický spis sp. zn. [spisová značka], zejména pak usnesení č.j. [Anonymizováno] d [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-21 ze dne [datum] a které nabylo právní moci dne [datum]).

17. Dne [datum] paní [jméno FO] upadla a následně se obávala již chodit ven z domu (tato skutečnost plyne ze svědeckých výslechů manželů [jméno FO] provedených dne [datum] viz č.l. 192 a násl.). Ze zdravotnické dokumentace vztahující se k podstatnému období plyne, že dne [datum] byla prostřednictvím RZP volané panem [jméno FO], zůstavitelka z důvodu mdloby a následného zhroucení a kolapsu (viz č.l. 424) dopravena do [právnická osoba] v [Anonymizováno]. V přijímací zprávě (viz č.l. 422 až 423) je uvedeno, že paní [jméno FO] žije sama a pomáhají jí sousedé manželé [jméno FO], kteří jsou též kontaktními osobami. Stav zůstavitelky byl popsán jako lucidní, byla orientována časem, místem, osobou, byla s ní dobrá spolupráce a komunikace bez obtíží, měla zpomalené tempo psychomotorické, byla ikterická, měla poruchu výbavnosti. V [právnická osoba] byla následně hospitalizována až do [datum]. Ve zdravotnické dokumentaci z [právnická osoba] v [Anonymizováno] se objevuje záznam ze dne [datum] o tom, že je zůstavitelka zmatená (viz č.l. 426 a 431) a dále záznam z vizity lékaře ze dne [datum] (viz č.l. 433) tohoto znění: „zůstavitelka neví, že má tumor žlučníku, bylo jí to sděleno, neví, co bude, snad by souhlasila s LDN“. Jiné záznamy týkající se jejích rozpoznávacích a ovládacích schopností a orientace v průběhu hospitalizace uvedeny nejsou. V průběhu hospitalizace v tomto zařízení byl zjištěn zhoubný novotvar žlučníku s prorůstáním do jater, ikterus, hypertenze, diabetes, hypoteryoza, anemie, infekce močového ústrojí, subjektivně bez větších potíží (viz č.l. 422). V sesterské překladové zprávě je uvedeno, že vědomí, orientace a komunikace zůstavitelky je normální a bez problémů, zrak a sluch je zhoršený, uvedeny jsou kontakty na [jméno FO], nesprávně uvedené jako [Anonymizováno] (viz č.l. 436, 444), zůstavitelka odmítla operační řešení (viz lékařské zprávy č.l. 140, souhrn též v propouštěcí zprávě 450-453).

18. Dne [datum] byla zůstavitelka přijata do nemocnice [Anonymizováno] do Centra následné péče. V přijímací zprávě je převzata diagnóza z [právnická osoba] a jsou uvedeny kontakty na [jméno FO] (původně uvedené chybně jako [Anonymizováno]), zůstavitelka při přijetí byla ležící, silně nedoslýchavá, inkontinentní, orientovaná místem i časem, spolupracovala, odpovídala adekvátně popírala bolesti a dušnost, byla ikterická, afebrilní, bez cyanózy a krvácivých projevů (viz č.l. 441-442, 446). V informovaném souhlasu při přijetí zůstavitelka uvedla manžele [jméno FO] (uvedeno [Anonymizováno]) jako osoby, které mají být informovány o zdravotním stavu zůstavitelky včetně tel. kontaktu na ně (viz č.l. 460 + rubová strana). Dne 27. 9. 2017 je záznam o tom, že byla na návštěvě za zůstavitelkou sousedka (viz č.l. 548). Zdravotní stav [jméno FO] v období od [datum] do [datum], kdy zemřela je dokumentován v lékařské a ošetřovatelské dokumentaci opakovaně poskytnuté společností [Anonymizováno] na základě žádostí soudu (žádosti byly vždy specifikovány dle důkazních návrhů žalobkyň, viz č.l. 461, …..). Z ní lze zjistit, že dne [datum], [datum] a [datum] byla provedena jen pohotovostní vizita, nejsou uvedeny další údaje, dne [datum] je zachyceno, že neměla zůstavitelka bolesti, měla lepší oběh, stav odpovídá průběhu onemocnění. Dne [datum] byla bez bolesti, dne [datum] je uvedeno, že ikterus ustupuje, bolesti neguje a dále je uveden rukou psaný text, který se nepodařilo rozklíčovat. K návrhu žalobkyň byla pozvána k ústnímu jednání dne [datum] jako svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která rukou psaný text do dokumentace měla napsat. Předvolání jí bylo zasláno na jedinou soudu známou adresu, a to do zdravotnického zařízení. K jednání se však bez jakéhokoliv komentáře a omluvy nedostavila. Žalobkyně jinou adresu této svědkyně neoznačily, soud proto další pokus o její výslech již neučinil, a to i s ohledem na vyjádření znalce, že se záznamy netýkají psychického stavu zůstavitelky. Od [datum] jsou obsaženy v dokumentaci záznamy o zhoršování zdravotního stavu zůstavitelky. Dne [datum] byla zůstavitelka apatická, bolesti negovala, opět se v dokumentaci objevuje nečitelné slovo, které bylo rukou psáno a podepsáno stejnou lékařkou. Ve stejný den se v ošetřovatelské dokumentaci objevuje údaj o tom, že zůstavitelka není orientována, v noci mívá stavy zmatenosti, je nutný dohled nad příjmem tekutin, ale sama se nají (viz č.l. 463). Dále pak je založena zpráva o záznamu o testu aktivit zůstavitelky, nikoliv vitálních funkcí, jak uvádí žalobkyně, ze stejného dne (viz č.l. 465) s údajem, že tyto aktivity mají skóre 0. Od [datum] se objevují záznamy, že je zůstavitelka apatická, nespolupracuje, nekomunikuje, je bez reakcí, uveden je záznam „status gravis“, vážný stav, podávány jsou infuse, které zůstavitelka kope, je nezbytná maximální ošetřovatelská péče (viz č.l. 548-549), dne 6. 10. [Anonymizováno] ještě otvírá na oslovení zůstavitelka oči, stav se zhoršuje a [datum] umírá ve 13.15 hod (viz č.l. 461 + rubová strana a 548-548). Od [datum] jsou zůstavitelce aplikovány léky Helicid, Betaxol a Palgotal (viz č.l. 461). K tomu bodům 17-18 je potřeba doplnit, že zdravotnická dokumentace byla shromážděna též v části spisu na č.l. 131 – 145.

19. Dne [datum] byla paní [jméno FO] podepsána ve zdravotnickém zařízení [Anonymizováno] plná moc, na které byla připojena doložka o pravosti podpisů advokátkou [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (č.l. 8 - 9, č.l. 232-233 spisu). Při podpisu plné moci byli přítomni pan [jméno FO] a [jméno FO], rodiče vedlejšího účastníka, vedlejší účastník se podpisu neúčastnil. Plnou mocí zmocňovala paní [jméno FO] k takto vymezeným jednáním“ „…aby ve vztahu k pozemkům parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] včetně stavby [adresa] k.ú. [adresa] uzavíral a vypovídal smlouvy s dodavateli energií a služeb, smlouvy na nezbytné opravy a údržbu, zatěžoval je právy 3 osob, zejm. zástavním právem, břemenem, nájmem, převedl je na [Jméno zainteresované osoby 3/0], nar. [Datum narození zainteresované osoby 3/0], a to i bezúplatně, učinil všechna potřebná prohlášení, zavázal mne ke všem plněním souvisejícím s převodem vlastnického práva.“ Plná moc byla v úvodní části obsahující vymezení osob a dále pak v části místa a data a uvedení jmen pro podpis tištěna na počítači a v části obsahující vymezení rozsahu zmocnění doplněna ručně psaným písmem, který byl doplněn dle shodných vyjádření níže popsaných svědků ([Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]) rukou [jméno FO]. Byla připojena ověřovací doložka, dle níž pravost podpisů jak paní [jméno FO] jako zmocnitelky, tak [jméno FO] jako zmocněnce byla potvrzena advokátkou [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] dne [datum] a v ověřovací knize této advokátky zachycena pod č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno],[Anonymizováno]/[Anonymizováno] C. Ve fázi nalézacího řízení po zrušení původního rozsudku Krajským soudem v Plzni soud k tomuto doplnil dokazování k návrhu žalobkyň, a to opětovným výslechem svědků manželů [jméno FO], advokátky [tituly před jménem] [jméno FO] (viz č.l. 497 -499, provedeným při ústním jednání dne 3. 3. [Anonymizováno]) a dál pak ověřovací knihou této advokátky vyžádanou soudem od ČAK (viz č.l. 489-490) a též sociální dokumentací vedenou u společnosti [Anonymizováno], která obsahovala mimo jiné též plnou moc udělenou zůstavitelkou [jméno FO] k „vyzvednutí hotovosti uložené v [Anonymizováno] nemocnici [Anonymizováno]“ (viz č.l. 492-493, 512-513), tato plná moc byla předložena též žalobkyněmi společně s doklady o přijetí hotovosti ve výši 90 000 Kč od zůstavitelky a vydání stejné hotovosti [jméno FO] s ohledem na předloženou plnou moc (viz č.l. 502-503 a 513).

20. K okolnostem zdravotního stavu paní [jméno FO], podpisu plné moci a dalším širším souvislostem byli též vyslechnuti svědci a obě žalobkyně jako účastnice řízení, výslech žalovaného k těmto okolnostem nesměřoval, neboť v tomto období nebyl se zůstavitelkou v kontaktu a o okolnostech podpisu plné moci nevěděl ničeho, přítomen jednání nebyl. Výslech vedlejšího účastníka byl sice navržen, ale nebyl proveden, neboť prostřednictvím svého právního zástupce uvedl, že s ním nesouhlasí a podstatného podpisu plné moci dne [datum] ani přítomen nebyl, nemohl by se tak k tomuto vyjádřit. Soud považuje za potřebné uvést skutečnosti obsažené v jednotlivých výpovědích podrobněji s ohledem na jejich důležitost pro skutkové a právní závěry soudu.

21. Druhá žalobkyně [Jméno zainteresované osoby 1/0] při svém výslechu dne [datum] (viz protokol č.l. 194-197) uvedla, že její otec a paní [jméno FO] byli sourozenci, otec navštěvoval paní [jméno FO] poměrně často, po jeho smrti pak navštěvovala tetu ona se sestrou cca 1 krát za dva měsíce. O hospitalizaci tety se dozvěděla od svého bývalého manžela [tituly před jménem] [jméno FO], který pracuje v [právnická osoba] a na konci září 2017 jí sdělil, že teta je hospitalizována s vážnou diagnózou. Proto jí navštívila, neví ale přesné datum. V době její návštěvy nebyla teta orientovaná, ležela, měla zavřené oči, byla bledá, v průběhu návštěvy se neprobrala, sestra jí sdělila, že je v tomto stavu teta již delší dobu. Když přišla asi týden po této návštěvě, dozvěděla se, že teta zemřela. Když byla za tetou koncem září v [právnická osoba], byla v lepším stavu, reagovala, ale říkala, že je unavená, odpovídala jednoslovně, bylo vidět, že nemá chuť si povídat. Před hospitalizací jí navštívila asi měsíc či dva, poslední 2 roky si ji teta pletla s matkou, které je podobná. Když se s tetou se sestrou bavily v minulosti, teta potvrzovala, že dům zůstane jim, neboť teta nemá děti. Potvrdila současně, že demencí teta netrpěla, jen lehkou demencí adekvátní věku. O tom, že dům není předmětem dědictví, se dozvěděly se sestrou až u notáře. Nejdříve myslely, že se situací nemohou nic dělat, proto to neřešily.

22. První žalobkyně [Jméno zainteresované osoby 0/0] byla vyslechnuta dne [datum] (viz protokol č.l. 485 rubová strana až 486) a z jejího výslechu bylo zjištěno, že byla neteří zůstavitelky a byla s ní v kontaktu vždy jednou za rok, když pekly koláče v [adresa], dále pak na všech rodinných oslavách, u paní [jméno FO] v letech kolem roku 1980 žili také v podnájmu, společně sledovali v televizi sportovní přenosy, poté, kdy se odstěhovala na Lochotín, již se zůstavitelkou byla častěji v kontaktu sestra a její otec. V posledním roce na tom byla teta kriticky zdravotně, bylo těžké se na ni dozvonit nebo jí telefonovat, teta špatně slyšela, při poslední návštěvě to ovlivnilo i komunikaci. Teta byla soběstačná, pomoc nepotřebovala. Tetu ale v posledních 2-3 měsících neviděla, naposledy jí viděla v květnu nebo dubnu 2017, v nemocnici za ní nebyla, nemocniční prostředí nemá ráda. Od sestry ví, že za tetou byla u [Anonymizováno] i v [Anonymizováno] a teta jí těžko poznávala, ani nevěděla, že tam sestra byla. Ohledně majetkových záležitostí jim se sestrou teta říkala, aby se nebály, že všechno zůstane pro ně, proto pro ně se sestrou bylo velkým překvapením, že v řízení o pozůstalosti nemovitost nebyla zařazena.

23. Advokátka [tituly před jménem] [jméno FO], která potvrzovala pravost podpisu paní [jméno FO] i [jméno FO] byla vyslechnuta k návrhu žalobkyň opakovaně. Při jednání dne [datum] (viz protokol č.l. 193) uvedla, že došla za paní [jméno FO] na pokoj společně s [jméno FO] na žádost [jméno FO]. [jméno FO] komunikovala, byla orientována, věděla, proč se za ní dostavili, s advokátkou komunikovala i o svém zdravotním stavu. Výslovně uvedla, že pan [jméno FO] je soused, nikoliv její syn, ale zná ho odmala a mají velmi dobrý vztah. Dále uvedla, že se jí paní [jméno FO] svěřila, že se s manželem v minulosti dohodli, že [jméno FO] dům převedou, neboť nemají vlastní děti a [jméno FO] jim pomáhali. [jméno FO] oslovovala paní [jméno FO] [Anonymizováno]. V době, kdy se paní [jméno FO] s advokátkou bavila, vypisovala paní [jméno FO] text plné moci, poté byla plná moc hlasitě přečtena a následně na podložce v posteli paní [jméno FO] podepsána. V místnosti byly ještě další dvě pacientky, z nichž jedna určitě nevnímala. Na svědkyni paní [jméno FO] působila tak, že byla orientována, věděla, co činí a výslovně zmínila, že chce, aby dům zůstal [jméno FO]. Ke svému zdravotnímu stavu paní [jméno FO] pouze uvedla, že špatně slyší. Svědkyně dále uvedla, že paní [jméno FO] nepůsobila dojmem, že by byla pod vlivem tišících léků, že by trpěla demencí či duševní poruchou. Celá záležitost trvala zhruba 10-15 minut. Plnou moc nevyhotovovala, jen potvrzovala pravost podpisu na ní jako na cizí listině, plné moci byly podepsány v počtu 5ti vyhotovení, k sešití a kompletaci dokumentu přistoupila v kanceláři až následně. Při opakovaném výslechu dne [právnická osoba]. 2023 (viz protokol č.l. 497) uvedla, že si pamatuje, že plná moc byla před ní čtena a podepisována v pěti vyhotoveních, myslí si, že se jednalo o 5 vyhotovení totožné listiny, blíže to však nezkoumala, jednalo se o plné moci, konkrétní text plných mocí však nezkoumala. Manželé, kteří byli podpisu také přítomni se zůstavitelkou komunikovali, bavili se o tom, nebylo na tom nic divného, obsahem plné moci bylo nakládání s nemovitostí, kopii plné moci, na níž ověřovala podpis si pořídila a založila též do spisu (viz č.l. 204) a zasílala ji též PZ žalobkyň. Plné moci neměla k dispozici předem, když přišla do nemocnice, tak paní tam ještě něco dopisovala, plná moc se dopisovala na místě. Plná moc založená na č.l. 462-463 (vyzvednutí hotovosti v nemocnici [Anonymizováno]) jí nic neříká, ale ověřovací doložka na ní vypadá jako její. Ke kopii ověřovací knihy se vyjádřila tak, že si myslí, že jde skutečně o jí pořízené zápisy. K plné moci na č.l. 232-233 uvedla, že se jedná o tu, která byla před ní čtena a podepisována. Při čtení plné moci se zůstavitelka výslovně ptala, zda je tam vše potřebné, neboť se s manželem domluvili v minulosti, že dům bude jednou [jméno FO], podpis na plné moci týkající se nemovitostí skutečně ověřovala a tato plná moc byla před ní čtena (viz č.l. 497-498).

24. Svědek [jméno FO] v rámci svého výslechu dne [datum] (viz protokol č.l. 197-200.) potvrdil skutečnosti uvedené [tituly před jménem] [Anonymizováno] a doplnil, že místností v době jejich návštěvy 1krát proběhla sestra. Uvedl dále, že on připravil text plné moci. Vyjádřil se i ke vztahům mezi jeho rodinou a [jméno FO], s nimiž se znal od svého narození, byli sousedi, již rodiče se vzájemně navštěvovali a pomáhali si. S manželkou [jméno FO] pomáhali v bytě i na zahradě, pana [jméno FO] chodil holit, pomáhal i jejich nejmladší syn [jméno FO]. O žalobkyních ani bratrovi paní [jméno FO] nemluvila, jen v minulosti uvedla, že mají chladný vztah, občasně za ní jezdil žalovaný s maminkou, paní [jméno FO] tam také v minulosti bydlela, měli s ní běžný sousedský vztah. [jméno FO] se zmiňovala před hospitalizací i poté, že by chtěla, aby dům připadl jejich rodině, oblíbila si zejména nejmladšího syna [jméno FO], kterého brala jako vnuka. V nemocnici jí s manželkou navštěvovali, bavili se o běžných věcech, do doby podpisu plné moci byla mentálně a psychicky v pořádku, žádné problémy nepozorovali, již v [právnická osoba] se zmínila, že chce svůj podíl převést na [jméno FO], dořešili to v době, kdy byla v LDN. Podnět k převodu vzešel od ní. Vzor plné moci mu dal [tituly před jménem] [Anonymizováno] a následně v nemocnici dopsali rukou rozsah zmocnění. Po podpisu plné moci se zdravotní stav paní [jméno FO] rychle zhoršoval. Po smrti paní [jméno FO] ještě se synem zařizovali záležitosti s dodavateli energií a odvozem odpadu. O výhradách žalobkyň se dozvěděl až v tomto řízení. Při výslechu dne [právnická osoba]. 2023 (viz č.l. 497 rub až 498 rub) uvedl, že plné moci, které byly předtištěné připravoval on ze vzoru od právního zástupce vedlejšího účastníka a manželka ji dopisovala následně rukou v nemocnici před paní [jméno FO], plná moc se týkala nemovitosti a počet vyhotovení si nepamatuje, to co se do plné moci dopisovalo, bylo totožné. Zda se připravovala ještě jiná plná moc a zda jí paní [jméno FO] podepisovala, neví. K plné moci na č.l. 462-463 uvedl, že ještě před tím, než paní [jméno FO] zemřela si vyzvedli nějaké peníze v [Anonymizováno], bylo to [Anonymizováno] -[částka] na různé poplatky a zbytek si nechali za to, že se o ni starali, tak to paní [jméno FO] chtěla, původně si na tuto plnou moc nevzpomněl, plná moc byla vložena k ostatním k ověření podpisu paní [jméno FO]. K plné moci na č.l. 232-233 uvedl, že to byla plná moc, která byla před paní [jméno FO] vyplňována a čtena a že paní [jméno FO] výslovně projevila vůli k dispozici s domem.

25. Svědkyně [jméno FO] v rámci svého výslechu dne [datum] (viz protokol č.l. 200) skutečnosti uvedené jejím manželem ve své výpovědi potvrdila a upřesnila, že navštěvovali paní [jméno FO] asi 2krát týdně v nemocnici, bavila se s personálem, který ji chválil, o žádných opiátech, které by jí byly podávány, nehovořili. Potvrdila též, že paní [jméno FO] byla v době podpisu plné moci v dobrém psychickém stavu, věděla, co činí. Při výslechu dne [právnická osoba]. 2023 (viz č.l. 498 rub) uvedla, že plné moci připravoval [Anonymizováno]. [jméno FO], ona do nich pak dopisovala informace, týkalo se to převodu domu darováním. Vše nejdříve paní [jméno FO] vysvětlili, zda s tím souhlasí a ona pak rukou psaný text dopsala. Následně si plné moci převzala [Anonymizováno]. [jméno FO] a odnesla je z nemocnice, součástí listin byla i plná moc na č.l. 492-493, je na ní její rukou psaný text. Tato plná moc se vztahovala k hotovosti asi 60 000 Kč, ohledně které si paní [jméno FO] přála, aby byla jimi vyzvednuta z nemocnice se použila na správu domu, plná moc byla paní [jméno FO] přečtena, byla dopsána na její přání, zda byl na ní podpis ověřen, si nepamatuje. O plné moci na č.l. 232-233 spisu uvedla, že se jedná o listinu, která byla před paní [jméno FO] čtena, vyplňována a bylo to na výslovné přání paní [jméno FO].

26. Již v předchozí fázi řízení byl zpracován znalecký posudek znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] k posouzení odborné otázky, zda byly rozpoznávací a ovládací schopnosti zůstavitelky sníženy či jinak ovlivněny ke dni [datum], tedy zda byla přítomna duševní choroba ve smyslu § 581 Občanského zákoníku, která by měla na rozpoznávací a ovládací schopnosti zůstavitelky vliv a činila tak zůstavitelku pro dané jednání neschopnou. Znalec nedospěl k jednoznačnému závěru o tom, v jakém stavu vědomí a rozpoznávacích a ovládacích schopností se zůstavitelka ke dni [datum] nacházela, tedy zda byla zůstavitelka orientovaná, schopna pochopit smysl jednání a projevit svobodnou vůli či zda byla zmatená a neschopná projevit svobodnou vůli a pochopit smysl činěného jednání. Svůj závěr odůvodnil tím, že v jemu předložených podkladech nemá oporu k danému datu [datum] ani jeden ze závěrů. Vyšel při tom z nedostatku podkladů a informací pro takový závěr ve zdravotnické dokumentaci (viz ZP č.l. 268-278 a výslech při jednání dne [datum] č.l. 306 rub až 307 rub). Na tomto svém závěru setrval i při zpracování dodatku (viz č.l. 518- 528 a výslech znalce při jednání dne [datum]) poté, kdy mu byla dodána veškerá soudem shromážděná dokumentace vztahující se k zůstavitelce. Své závěry pak znalec odůvodnil ve svém výslechu provedeném dne [datum] a dne [datum], kdy současně vysvětlil, proč nemohl dospět k jednoznačnějšímu závěru a zopakoval, že ani po prostudování veškeré shromážděné dokumentace nemůže na svých původních závěrech ničeho změnit. Výslovně uvedl, že se jedná o velmi častý jev, kdy ve zdravotní dokumentaci nejsou pro něj relevantní údaje o duševním stavu konkrétní osoby vůbec zachyceny. Vysvětlení znalce, soud považuje za přesvědčivé a logické s ohledem na údaje obsažené ve shora popsané zdravotnické dokumentaci a plynoucí též z dalšího provedeného dokazování, kdy v období od přijetí zůstavitelky do nemocnice [Anonymizováno] do data [datum] nejsou v dokumentaci zachyceny žádné údaje, které by mohly odůvodnit závěr o snížení rozpoznávacích a ovládacích schopností zůstavitelky na takovou úroveň, aby jednoznačně odůvodnily jednu z nastíněných variant. Nutno dodat, že znalec nemůže domýšlet skutečnosti, které neplynou z provedených důkazů, pokud by se nejednalo o odborné závěry plynoucí z povedených důkazů a nemůže stavět ani na ojedinělém záznamu z [datum] o zmatenosti zůstavitelky. Pro soud je přesvědčivé vysvětlení znalce, že primárním podkladem pro jeho závěry je zdravotní dokumentace, další důkazy mohou být pomocným vodítkem a nikoliv jediným důkazem. Soud tedy musí uzavřít, že ani zdravotnická (lékařská, ošetřovatelská, rehabilitační apod.) dokumentace a ani znalecký posudek sám o sobě nepostačují k zodpovězení otázky, zda rozpoznávací a ovládací schopnosti zůstavitelky byly k momentu podpisu plné moci natolik sníženy, aby činily zůstavitelku pro dané jednání neschopnou (nelze zjistit úroveň případného snížení těchto schopností). Znalec se vyjádřil též k užívané medikaci a uvedl, že podávaný lék Palagolal je lékem, který může mít na rozpoznávací schopnosti konkrétní osoby vliv, ale také nemusí (viz výslech dne [datum]), další medikace byla pak bez dopadu na rozpoznávací a ovládací schopnosti.

27. Soud měl dále k dispozici další listiny. Jednak, jak již shora je uvedeno, dvě plné moci, obě datované dnem [datum], obě podepsané zůstavitelkou a [jméno FO] a obě opatřené prohlášením o pravosti podpisů na této listině nesepsané advokátkou [tituly před jménem] [Anonymizováno] [jméno FO]. V listinách je připojeno číslo ověřovací knihy [Anonymizováno]/[Anonymizováno],[Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Jedna plná moc obsahuje takto vymezené jednání, k němuž zůstavitelka [jméno FO] zmocňuje: „…aby ve vztahu k pozemkům parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] včetně stavby [adresa] k.ú. [adresa] uzavíral a vypovídal smlouvy s dodavateli energií a služeb, smlouvy na nezbytné opravy a údržbu, zatěžoval je práývy 3 osob, zejm. zástavním právem, břemenem, nájmem, převedl je na [Jméno zainteresované osoby 3/0], nar. [Datum narození zainteresované osoby 3/0], a to i bezúplatně, učinil všechna potřebná prohlášení, zavázal mne ke všem plněním souvisejícím s převodem vlastnického práva“ (viz č.l. 232 – 233, 204, 8). Druhá plná moc pak obsahuje toto vymezení jednání, k němuž zůstavitelka zmocňuje [jméno FO]: „ …..aby vyzvedl hotovost uloženou v [Anonymizováno] nemocnici [Anonymizováno].“ (viz č.l. 492-493).

28. Soud si vyžádal též důkaz označený žalobkyněmi, a to sociální dokumentaci vztahující se k zůstavitelce u nemocnice [Anonymizováno] (viz č.l. 502-503 a 512-514), v níž kromě plné moci uvedené shora je obsažen též příjmový a výdajový doklad na částku 90 000 Kč přijatou od zůstavitelky a vydanou dle plné moci panu [jméno FO].

29. K žádosti žalobkyň byla též ze strany ČAK zaslána jedna stránka ověřovací knihy č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] obsahující záznam o ověření podpisu pod č. [hodnota] a [Anonymizováno] (viz č.l. 489-490), jedná se o podpisy zůstavitelky a [jméno FO] na plné moci v počtu 5 vyhotovení.

30. K dalším zjištěným skutkovým okolnostem soud uvádí následující. Dne [datum] byla uzavřena darovací smlouva, na základě které byl předmětný spoluvlastnický podíl na nemovitostech darován (bezúplatně převeden) [jméno FO], zastoupenou při uzvření darovací smlouvy na základě plné moci ze dne [datum] [jméno FO], [Jméno zainteresované osoby 3/0], vedlejšímu účastníkovi a synovi manželů [jméno FO] vystupujících v řízení v pozici svědků. Dne [datum] byl podán návrh na vklad vlastnického práva [Jméno zainteresované osoby 3/0] do katastru nemovitostí (viz výpis z KN a dokumentace Katastrálního úřadu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] č.l. 231 až 235 spisu). Dne [datum] [jméno FO] v zařízení [Anonymizováno] umírá. Pohřeb paní [jméno FO] zařídil a náklady s ním spojené ve výši [částka] zaplatil dne [datum] pan [jméno FO] (viz smlouva č.l. 108 spisu, faktura č.l. 108 rubová strana a výpověď manželů [jméno FO] č.l. 197- 201 spisu). Dne [datum] byl proveden vklad vlastnického práva [Jméno zainteresované osoby 3/0] k předmětnému spoluvlastnickému podílu (viz. č.l. 16 spisu). Usnesením zdejšího soudu č.j. [spisová značka] 21 ze dne [datum] soud schválil dohodu žalobkyň jako dědiček po zemřelé Věře [jméno FO], žalobkyně se tak staly právními nástupnicemi [jméno FO] (viz č.l. 45 - 27 spisu). Předmětný spoluvlastnický podíl na nemovitosti nebyl zahrnut do aktiv pozůstalosti, nebyl v dědictví ani jako sporné aktivum projednán, žalobkyně proti tomuto ničeho nenamítaly. Dne 20. 8. 2018 byla podána ke zdejšímu soudu žaloba a stejného dne pak žalobkyně požádaly katastrální úřad o zápis poznámky spornosti na LV [Anonymizováno] pro k.ú. [adresa] (viz č.l. 24, č.l. 66-67. Dopisem ze dne 11. 10. 2018 vyzvaly žalobkyně vedlejšího účastníka ke vstupu do řízení a uplatnily u něj svůj nárok na vrácení částky 1 850 000 Kč a oznámily (vytkly) mu vadu spočívající v neplatnosti smlouvy darovací.

31. Žalovaný se o úmrtí [jméno FO] dozvěděl od [jméno FO] až na podzim 2017, kdy se dostavil do domu a hledal paní [jméno FO] (viz. účastnická výpověď žalovaného provedená soudem dne [datum] č.l. [tel. číslo] a násl.) Dne [datum] byla ve formě notářského zápisu notářkou v Praze [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] uzavřena dohoda o plné moci, kterou [jméno FO] zmocnila žalovaného k veškerým právním jednáním souvisejícím s podílem [jméno FO] na nemovitých věcech, a to ve stejném rozsahu, v jakém je právní jednání oprávněna činit [jméno FO], a to jednak jednání vztahující se ke správě podílu, údržbě nemovitostí, jednání s dodavateli služeb, řešení nájemních vztahů, jednání se státními úřady a institucemi, ale též nakládat podílem na nemovitostech včetně převodů (viz. notářský zápis č.l. 146 až 147). Dne [datum] bylo provedeno šetření znalkyně [jméno FO] vztahující se ke zjištění ceny nemovitostí (viz znalecký posudek č.l. 88 - 98 spisu a č.l. 115 -125 spisu).

32. Dne [datum] pak uzavřeli [jméno FO] zastoupená na základě plné moci ze dne [datum] žalovaným a [Jméno zainteresované osoby 3/0] úplatnou dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, výlučným vlastníkem se tak stala maminka žalovaného paní [jméno FO]. Žalovaný zaplatil za svoji matku částku ve výši [částka] (viz č.l. 13 – 15 spisu a výpověď žalovaného provedená dne [datum]). Návrh na vklad výlučného vlastnického práva [jméno FO] k předmětným nemovitostem s ohledem na dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví byl podán dne [datum] a vklad byl proveden dne [datum]. Ke dni [datum] byl zpracován znalecký posudek znalkyní [jméno FO] na ocenění předmětných nemovitostí. Cena byla zjištěna na částku ve výši 3 299 000 Kč za nemovitosti jako celek (viz znalecký posudek č.l. 88- 98 spisu a 115-125 spisu.) Dne [datum] byla uzavřena mezi žalovaným a jeho matkou paní [jméno FO] darovací smlouva (viz notářský zápis č.l. 148 - 149 spisu), na základě které byly předmětné nemovitosti jako celek bezúplatně převedeny na žalovaného. Návrh na vklad vlastnického práva byl podán dne [datum]. ). Dne [datum] proveden s ohledem na uzavřenou darovací smlouvu příslušným katastrálním úřadem vklad ve prospěch žalovaného s účinky ke dni [datum] (viz č.l. 24 a č.l. 66-67 spisu). Dne [datum] zemřela paní [jméno FO] a následné dědické řízení bylo ukončeno dne [datum] (č.l. 56 - 57 a č.l. 60 -61).

33. Z dalších listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti již podružného dopadu na toto řízení. Z odpovědí dodavatelů služeb bylo zjištěno, že [jméno FO] podal dne [datum] žádost o zrušení telefonní linky vedené na jméno [jméno FO] (sdělení O2 č.l. 223). Smluvní vztah s dodavatelem vody byl veden na [jméno FO] a poté na nového vlastníka, aniž by byla zjištěna doba změny a nově zavázaná osoba. Společnost [právnická osoba] sdělila, že dodávka zemního plynu byla přepsána na odběratele [Jméno zainteresované osoby 3/0] s ohledem na úmrtí paní [jméno FO], společnost doložila souhlas s tímto postupem paní [jméno FO] ohledně dodávek elektřiny pak byla dodávka ukončena (viz č.l. 246 - 249 spisu)

34. V řízení byl dále vyslechnut jako účastník řízení žalovaný, a to dne [datum] (viz protokol na č.l…..). Žalovaný nebyl přítomen podpisu předmětné plné moci, v době hospitalizace nebyl ani se zůstavitelkou v kontaktu, nenavštěvoval ji. Nemohl se tak k těmto okolnostem vyjadřovat, jeho výslech byl tedy zaměřen na okolnosti, za nichž předmětné nemovitosti nabyla jeho matka a následně i on. Ve svém výslechu uvedl, že paní [jméno FO] byla jeho tetou, nikoliv však pokrevní. S maminkou jezdil do Plzně, když ještě byla zdravotně v pořádku, maminka tady i několik dní zůstávala. Se svým bratrem (panem [jméno FO]) se maminka často bavila o tom, že by dům měl zůstat v rodině. V roce 2015 maminka prodělala mrtvici, v roce 2016 zemřel pan [jméno FO]. [jméno FO] byla nešťastná z úmrtí manžela, když za ní přijeli po smrti manžela, bavili se o tom, zda nepotřebuje pomoci a žalovaný se tázal, zda se stýká s bratrem či jeho dcerami a paní [jméno FO] uvedla, že se nestýkají. V Plzni mohli být naposledy někdy na jaře 2017 osobně, poté kontaktoval paní [jméno FO] již jen telefonicky, občas se dovolal, občas ne. Když se dlouho v průběhu léta a podzimu 2017 nemohl nedovolat, dohodl se s maminkou, že se do Plzně vypraví osobně. Když přijel do domu, nedozvonil se na tetu a následně se od souseda pana [jméno FO], dozvěděl, že paní [jméno FO] zemřela poté, kdy ji z důvodu nějaké žloutenky odvezli do nemocnice. Dále pak mu pan [jméno FO] sdělil, že se o vše postará. V době, kdy komunikoval s paní [jméno FO], byla vždy orientována, byla vždy upravena, pečovala o sebe, uměla se o sebe postarat, jen hůře slyšela. Poté žalovaný pátral jednak po příčině úmrtí, jednak po osudu dědictví, nebyl ale zákonným dědicem, tak mu notář nemohl nic říci, žalobkyně v té době neznal, neznal ani jejich příjmení. Po ukončení dědického řízení z katastru nemovitostí zjistil, že je podíl po tetě napsán na [Jméno zainteresované osoby 3/0], měl ale pocit, že s tím nemůže nic dělat, nebyl ani dědicem. S ohledem na přání maminky a předchozí rozhovory mezi matkou a strýcem o tom, že by nemovitost měla zůstat v rodině, se obrátil tedy na svého právního zástupce, aby mu pomohl dořešit přání maminky a strýce. Iniciativa tedy vzešla od něj, neboť vnímal, že rodina jeho maminky měla velké pouto k domu s ohledem na minulost. V rámci jednání s panem [jméno FO] dostal k dispozici znění plné moci ze dne [datum]. Záležitost zařizoval, v té době bylo mamince 92 let, byla nemocná a bylo již v rodině domluveno, že on v budoucnu získá nemovitost v Plzni a bratr žalovaného pak byt v Praze. Z tohoto důvodu také on hradil úplatu za vypořádání spoluvlastnictví panu [Jméno zainteresované osoby 3/0]. [podezřelý výraz] stav maminky se následně začal zhoršovat, a proto byl dům jako celek následně darovací smlouvou převeden na něj. Na znalkyni se obrátil proto, že chtěl znát hodnotu domu, nejdříve dělala jen odhad a následně vypracovávala znalecký posudek.

35. Soud zamítl návrhy na provedení těchto důkazů, neboť na jejich provedení účastníci již netrvali: výslechem [jméno FO] a pana [Anonymizováno] – znalců, dotazem na FU [adresa] – město a na notářku [tituly před jménem] [Anonymizováno], výslechu vedlejšího účastníka na straně žalovaného a svědkyně [jméno FO] a dále pak výslech [tituly před jménem] [jméno FO], neboť se ji nepodařilo předvolat a její výslech již byl nadbytečný vzhledem k vyjádření znalce. Zpracování revizního znaleckého posudku soud též považoval za nadbytečné, neboť žádné skutkové podklady, které by zpochybňovaly závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO], nebyly v řízení zjištěny.

36. Podle § 80 Občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. v platném znění určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

37. Podle § 4 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění (dále jen OZ) (1) Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. (2) Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti.

38. Podle § 6 OZ (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

39. Podle § 7 OZ Má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

40. Podle § 551 OZ o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

41. Podle § 552 OZ o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.

42. Podle § 553 OZ o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.

43. Podle § 554 OZ k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

44. Podle § 555 OZ právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

45. Podle § 556 OZ (1) Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. (2) Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

46. Podle § 574 OZ na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

47. Podle § 581 odstavec 1 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

48. Podle § 583 OZ Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

49. Podle § 584 OZ (1) Týká-li se omyl vedlejší okolnosti, kterou ani strany neprohlásily za rozhodující, je právní jednání platné, ale osoba uvedená v omyl má vůči původci omylu právo na přiměřenou náhradu. (2) Bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti.

50. Podle § 586 OZ (1) Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. (2) Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

51. Podle § 587 OZ (1) Kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo [podezřelý výraz] násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání. (2) Kdo přivedl jiného k právnímu jednání hrozbou nebo lstí, nahradí vždy újmu z toho vzniklou. 52. § 1479 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí.

53. Dle ustanovení § 172 odst. 1 z. ř. s. aktiva pozůstalosti soud zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku.

54. Dle ustanovení § 172 odst. 2 z. ř. s. nebyla-li zjištěna podle odstavce 1, soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu aktiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.

55. Dle ustanovení § 189 odst. 1 z. ř. s. nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.

56. Dle ustanovení § 193 odst. 1 z. ř. s. objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, případě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží.

57. Podle § 984 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. [adresa] víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

58. Soud dospěl k následujícímu skutkovému a právnímu hodnocení věci. Soud se nejdříve pokusí shrnout skutkové závěry a jejich právní hodnocení včetně reakcí na námitky žalobkyň ve vztahu k namítané neplatnosti právního jednání spočívajícího v podepsané plné moci ze dne [datum]. Soud považuje za prokázané, že zůstavitelka [jméno FO] byla od [datum] [podezřelý výraz] v [podezřelý výraz] [Anonymizováno] pro velmi závažné onkologické onemocnění, u něhož nebylo reálné vyléčení. Do tohoto zařízení byla převezena z [právnická osoba] v Plzni ve stavu, který je shora blíže popsán ve zdravotnické dokumentaci. Lze shrnout, že byla při přijetí ležící, silně nedoslýchavá, inkontinentní, ale orientovaná místem i časem, se zdravotnickým personálem spolupracovala, odpovídala adekvátně, popírala bolesti a dušnost, byla ikterická, afebrilní, bez cyanozy a krvácivých projevů, užívala medikaci, z níž pro posouzení věci je důležité zmínit lék Palgolal. Z dokumentace vedené v [podezřelý výraz] [Anonymizováno] lze vyčíst zhoršování [podezřelý výraz] stavu až od [datum]. Období před tímto datem je ve [podezřelý výraz] dokumentaci vedené [podezřelý výraz] [Anonymizováno] buď prosté záznamů o [podezřelý výraz] stavu zůstavitelky, a nebo ji výslovně popisuje jako orientovanou, reagující. V [právnická osoba] v Plzni je obsažen jeden záznam o stavu zmatenosti dne [datum]. Od nástupu zůstavitelky do [podezřelý výraz] [Anonymizováno] do [datum] nejsou ve zdravotní ani ošetřovatelské dokumentaci záznamy týkající se rozpoznávacích a ovládacích schopností zůstavitelky, s nimiž by mohl znalec pracovat a uzavřít, v jakém konkrétním stavu se nacházely její rozpoznávací a ovládací schopnosti s výjimkou zmiňované nedoslýchavosti. Zda se tak stalo nedůsledností zdravotnického personálu, a nebo neexistencí relevantních skutečností, soud nemůže sám dovozovat, stejně jako nemůže tyto skutečnosti dovozovat znalec a nemůže si je ani domýšlet. Faktem zůstává, že ze zdravotní a ošetřovatelské dokumentace nelze dovodit, že by rozpoznávací a ovládací schopnosti zůstavitelky byly ke dni [datum] sníženy, a to ať již v důsledku závažného onemocnění, tak v důsledku aplikované medikace či z jiných důvodů. Vzhledem k tomu, že ze zdravotnické dokumentace nelze tyto skutečnosti dovodit, a ani znalec proto nemohl ohledně této odborné otázky sdělit jednoznačnou odpověď, nezbylo soudu nic jiného, než se zaměřit na širší okolnosti.

59. Na tomto místě je nutné upozornit na judikaturu vyšších soudů (např. Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1560/2011, 30 Cdo 5226/2009, 30 Cdo 3614/2009 a nutno též zmínit nález Ústavního soudu sp. zn. I US 173/13, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 821/2015 a 24 Cdo 622/2020). Duševní porucha je dle ustanovení § 581 ve spojení s citovanými rozhodnutími taková odchylka od stavu duševního zdraví, rovnováhy, stavu úplné sociální pohody, kterou nelze vyhodnotit jen na základě pouhé pravděpodobnosti a domněnky. Je vždy třeba k jejímu posouzení odborných znalostí, tedy ke skutkovému závěru ohledně existence či neexistence takového stavu je třeba vždy zpracování znaleckého posudku znalce z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie. Jen z takového posudku by mělo být možné uzavřít, zda konkrétní osoba dokázala či nedokázala ovládnout své jednání a posoudit tak následky svého chování. Ne vždy je nezbytné vyjít jen z lékařských zpráv, tedy zdravotní dokumentace, je třeba se zabývat též širším šetřením např. o osobních poměrech konkrétní osoby a vyjít i z dalších zjištěných okolností. Je vždy nutné dojít ke konkrétnímu zjištění o existence, povaze a intenzitě konkrétní poruchy u konkrétní osoby a jejím konkrétním vlivu na rozpoznávací a ovládací schopnosti dané osoby. To však neznamená, že při nedostatku podkladů, musí znalec konkrétní závěr učinit vždy, naopak tento závěr učinit nesmí, pokud by k tomu neměl dostatek podkladů a důkazů na základě pouhé domněnky. V předmětném řízení bylo zjištěno, že zdravotnická a ošetřovatelská dokumentace takový podklad k závěru o existenci či neexistenci duševní poruchy u zůstavitelky znalci k datu [datum] nedala a pokud znalec uzavřel, že z provedené zdravotní dokumentace nelze takový jednoznačný závěr učinit, soud nemůže vytýkat znalci, že jeho závěr není zcela jednoznačný a požadovat na něm, aby si situaci sám domýšlel. Nutno zdůraznit, že soud považuje veškerou dokumentaci týkající se zůstavitelky již za zcela kompletní, neboť se několikrát snažil o její doplnění a ani na opakovanou výzvu soudu žalobkyně již nebyly schopny specifikovat, z jakých dalších zdrojů a u kterých dalších zdravotnických zařízení, je možné dále čerpat. problém nedostatku informací nespočíval v tom, že by k vyžádání dokumentace nebyl dán souhlas tomu oprávněnou osobou nebo že by žalovaná strana nespolupracovala a tím by se dostala do pozice uplatnění vysvětlovací zásady. Problém spočíval v nedostatcích informací, které bylo možné zjistit z existující dokumentace. Jediné, co soud může posuzovat při hodnocení znaleckého posudku, je soulad, resp. případný extrémní nesoulad znaleckého posudku a dalších provedených důkazů. Takový nesoulad ale soud v předmětném řízení neshledal. Soud posudek považuje za úplný a řádný, dostatečně určitý, dostatečně odůvodněný, podrobný a přezkoumatelný. Proto se soud ve svých závěrech opírá o závěry znalce včetně závěrů plynoucích z dodatku ke znaleckému posudku a nemůže tak dospět k jinému závěru, než že ze zdravotní dokumentace stav duševní poruchy u zůstavitelky ke dni [datum] dovodit nelze. Nutno doplnit, že případné zhoršení zdravotního stavu zůstavitelky v dalších dnech, tedy ke dni [datum] ( a to včetně noci z [datum] na [datum]) a též v následném období, vedoucí k jejímu úmrtí, již nemůže mít na právní posuzování duševní poruchy ke dni [datum] vliv, pokud z něj nelze dovodit snížení rozpoznávacích a ovládacích schopností zůstavitelky již ke dni [datum].

60. Dále soud považuje za nutné zmínit rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2674/2018, kterým je zdůrazňováno, že daný typ řízení by měl směřovat zejména k ochraně zájmů zůstavitelky (nikoliv dědiců) a též osob, které jednaly v dobré víře. Soud proto považuje za nutné v situaci, kdy zdravotní dokumentace ani znalecký posudek na otázku úrovně rozpoznávacích a ovládacích schopností zůstavitelky k datu [datum] neodpovídá, vyjít ze zjištěných širších okolností a dalších důkazů vztahujících se ke stavu zůstavitelky a jejím přáním a úmyslům v širším časovém období, tedy zda jednání zůstavitelky nevybočovalo z jejího úmyslu v předchozím období a dále z toho, jaký vztah měla zůstavitelka k jednotlivým účastníkům. V řízení bylo prokázáno, že zůstavitelka byla v častém kontaktu se svými sousedy, manželi [jméno FO], kteří jí i před hospitalizací pomáhali a též volali při zhoršení jejího zdravotního stavu RZS, v nemocnici ji též pravidelně navštěvovali a dále byli uvedeni jako kontaktní osoby v obou zdravotnických zařízení, v nichž byla hospitalizována (chyba při přepisu jména [jméno FO] je dle názoru soudu jen písemnou nesrovnalostí, tel. čísla byla uvedena správně). Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] uváděla, že se před ní zůstavitelka s [jméno FO] oslovovali křestním jménem a jejich chování navzájem působilo dojmem bližšího, spíše rodinného vztahu. Soud považuje bližší, přátelský vztah mezi zůstavitelkou a manželi [jméno FO] za prokázaný. V kontaktu se žalobkyněmi byla naopak zůstavitelka v té době sporadicky, sama druhá žalobkyně ve svém výslechu uvedla, že jí navštívila po hospitalizaci dvakrát, z toho jednou před převozem do [Anonymizováno] ještě [právnická osoba], a to na podnět bývalého manžela, který se o zdravotním stavu zůstavitelky jako lékař dozvěděl, nikoliv na základě přímé informace sdělené zůstavitelkou či nemocnicí, a jedenkrát ve velmi krátkém časovém období před úmrtím, aniž by byla schopna si vybavit konkrétní datum. Ani jedna ze žalobkyň nebyla jako kontaktní osoba v nemocnicích vůbec uvedena, záznam o návštěvě žalobkyně není zachycen. První žalobkyně pak zůstavitelku v nemocnici nenavštěvovala vůbec, nebyla s ní tedy v žádném kontaktu. Před hospitalizací ji navštívila někdy na jaře 2017. Frekvence návštěv žalobkyň u zůstavitelky byla spíše ojedinělá. Otázku vůle zůstavitelky, jak naložit se spoluvlastnickým podílem na nemovitosti, a otázku subjektivního vnímání zdravotního stavu a úrovně jejích rozpoznávacích a ovládacích schopností zůstavitelky mohl soud hodnotit ze dvou skupin protichůdných výpovědí. Na straně jedné z výpovědi žalobkyň jako účastnic řízení, které se shodly na tom, že jim chtěla spoluvlastnický podíl na nemovitosti zůstavitelka po svém úmrtí přenechat a z výpovědi druhé žalované, že v blízkém období před úmrtím, aniž by byla schopna specifikovat, kdy to bylo, ji zůstavitelka nevnímala a její duševní stav nebyl takový, aby byla schopna posoudit dopady podepsané plné moci. Na straně druhé mohl soud čerpat z výpovědí tří svědků, kteří byli dne [datum] přítomni podpisu plné moci. Všichni shodně uváděli, že zůstavitelka s nimi komunikovala, odpovídala, byla orientována a věděla, co činí. Dále svědci uváděli, že výslovně plnou moc zůstavitelce četli a seznamovali ji s následky plné moci, tedy i s možností bezúplatného převodu podílu na nemovitostech na vedlejšího účastníka a dále uvedli, že zůstavitelka výslovně uváděla, že je přáním jak jejím, tak i jejího zesnulého manžela, aby spoluvlastnický podíl byl převeden na syna [jméno FO]. Všichni též popsali, jak a kým došlo k doplnění plné moci rukou psaným textem [jméno FO], jak byla plná moc podepsána s tím, že plnou moc si následně advokátka odnesla a následně připojila prohlášení o tom, že byla oběma účastníky jednání před ní podepsána. Všichni svědci vypovídali po poučení o následcích křivé výpovědi.

61. Na tomto místě by se soud rád zastavil a věnoval se žalobkyněmi namítané nevěrohodnosti výpovědi těchto svědků v kontextu zjištění plynoucích ze sociální dokumentace vedené v nemocnici [Anonymizováno]. Bylo prokázáno, že kromě zmiňované plné moci, která byla následně připojena k darovací smlouvě a byla tedy součástí vkladové listiny v řízení u katastru nemovitostí, byla podepsána též druhá plná moc, kterou zmocnila zůstavitelka [jméno FO] k převzetí hotovosti uložené v nemocnici. Tato druhá plná moc byla nejen podepsána zůstavitelkou stejného dne [datum], ale i na ní bylo připojeno prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO] o pravosti podpisu obou účastníků jednání, tedy zůstavitelky a pana [jméno FO]. Prohlášení bylo opatřeno stejným číslem ověřovací knihy, jako první plná moc. Bylo též prokázáno, že zápis v ověřovací knize advokátky obsahuje ověření podpisu na 5ti vyhotoveních stejné listiny. Soud považuje za prokázané, že obě plné moci byly podepisovány ve stejný den a že zápis v ověřovací knize tak neodpovídá zcela skutečnosti. Pokud se však jedná o právní dopad a následky takového zjištění, soud se nemůže ztotožnit se závěry žalobkyň, že tato vada připojené doložky způsobuje neplatnost první plné moci, pro toto řízení podstatné, a nebo že by zpochybňovala, že byla tato první plná moc zůstavitelkou podepsána. Chybný zápis v ověřovací knize odpovídá chybnému postupu advokátky při zápisu do ověřovací knihy, a tedy porušení stavovského předpisu, neboť pod jedním číslem ověřovací knihy by měl být zachycen 1 podpis konkrétní osoby na konkrétním jediném dokumentu, byť pořízeném ve více vyhotoveních, nikoliv na různých dokumentech s různým obsahem. Takové porušení stavovských povinností advokátky, aniž by soud hodnotil míru porušení kárných předpisů, což mu nepříslušní, však nemůže automaticky znamenat, že listina (listiny), na které byl připojen takový podpis a též ověřovací doložka, je neplatná či nebyla podepsána, a stejně tak nelze dovodit, že by věrohodnost všech 3 svědků byla natolik snížena, že k jejich výpovědi nelze vůbec přihlížet. Z výpovědi svědků jednoznačně plynulo, že pozornost všichni včetně zůstavitelky zaměřili právě na první plnou moc, z níž plyne zmocnění [jméno FO] k nakládání se spoluvlastnickým podílem na nemovitostech. Podpis zůstavitelky, doplnění předmětu zmocnění a vysvětlení obsahu právě této plné moci zůstavitelce a jednoznačnou vůli zůstavitelky tuto plnou moc podepsat, soud tedy považuje za prokázané, právě jednání na jejím základě měla v úmyslu zůstavitelka plnou mocí řešit. K platnosti druhé plné moci dokazování zaměřeno nebylo, soud proto toto blíže nehodnotí, uzavírá však, že pochybnosti plynoucí z nesprávného zápisu v ověřovací knize nemohou vést k závěru o tom, že první plná moci vztahující se k nemovitostem podepsána nebyla, neodráží vůli zůstavitelky, a nebo je z jiných důvodů neplatná. Takový závěr by neměl oporu v provedeném dokazování.

62. Další námitky žalobkyň vztahující se k předmětnému právnímu jednání byly následující. Soud dle názoru žalobkyň musí při hodnocení úrovně rozpoznávacích a ovládacích schopností zůstavitelky ke dni [datum] vzít v úvahu též její věk, stupeň onkologického onemocnění, užívanou medikaci, velkou nedoslýchavost, časovou blízkost s úmrtím ([datum]) a rychlým zhoršováním zdravotního stavu zůstavitelky od [datum], subjektivní nesrozumitelnost a neurčitost textu pro zůstavitelku vzhledem ke shora uvedeným okolnostem a též přihlédnout k volbě struktury právních jednání a tím i k určité zastřenosti dopadů právního jednání, tedy tomu, že nebyla podepsána přímo darovací smlouva tím že formulace v plné moci je složitá, dopsána do tištěné formy rukou apod. K těmto námitkám lze uvést následující. Soud si uvědomuje vysoký věk zůstavitelky i vysoký a závažný stupeň nevyléčitelného onkologického onemocnění i časovou blízkost s úmrtím stejně jako užívanou medikaci, je však toho názoru, že tyto okolnosti samy o sobě nemohou způsobovat bez dalšího nedostatek jejích rozpoznávacích a ovládacích schopností, které ji k jednání činí neschopnou, pokud nejsou dány jiné důvody a okolnosti, např. plynoucí ze zdravotnické dokumentace nebo výslechu osob, které se zůstavitelkou byly v rozhodném období v kontaktu. Byť je pravdou, že obecně osoby staršího věku a zejména pokud jsou takto vážně nemocní, jsou již méně opatrné, více podléhají manipulaci či tlaku, neexistuje žádná maximální obecná věková hranice či úroveň, stupeň pokročilosti závažného onemocnění ani vliv daného léku (Palgotal), z nichž by úroveň rozpoznávacích a ovládacích schopností již k provedení určitého právního jednání bylo možné považovat za neschopnost k takovému jednání. V daném případě však žádné takové další okolnosti zjištěny nebyly, samotné podezření, domněnky či nápadnost časové souvislosti s těmito okolnostmi nemohou postačovat, neboť pouze naznačují určitou vyšší pravděpodobnost odůvodňující snížení rozpoznávacích a ovládacích schopností, úroveň takového snížení však prokázána nebyla. Soud si uvědomuje určitý zájem na straně vyslechnutých svědků na výsledku sporu a stejný zájem vedlejšího účastníka, takový zájem však mají i žalobkyně. Soud musel vyjít při hodnocení ze dvou nabízených variant, pokud objektivní důkazy spočívající ve zdravotní dokumentaci neposkytly odpověď na danou otázku. Jak již shora soud uvedl, neshledal důvod, proč neuvěřit svědkům, kteří, byť mají na výsledku sporu zájem, vypovídali po poučení o následcích křivé výpovědi, když širší okolnosti (v [podezřelý výraz] uvedené kontaktní osoby, dlouhodobé vazby s rodinou [jméno FO], sousedství jejich obydlí, zmiňovaný dlouhodobý záměr zůstavitelky) a dále pak výpověď advokátky ověřující podpis prokázala, že zůstavitelka se chovala tak, že věděla a rozuměla tomu, co činí a podpis doprovázela komentářem vysvětlujícím advokátce toto jednání a její záměr z dlouhodobého úmyslu nevybočil. Užívaná medikace dle výpovědi znalce sice mohla mít na rozpoznávací a ovládací schopnosti vliv, ale také nemusela, záleží vždy na konkrétní osobě, ani z této skutečnosti soud nemůže dovodit nedostatek v rozpoznávacích a ovládacích schopnostech zůstavitelky. Stejně tak nedoslýchavost (nikoliv praktické vymizení sluchu, jak uvádí žalobkyně, takový stupeň nebyl v dokumentaci zachycen) nemůže mít dopad do hodnocení duševního stavu, mohla mít vliv na vnímání informací, a tedy omyl zůstavitelky, ten však způsobí jen relativní neplatnost jednání, která namítána nebyla. Pokud se týká srozumitelnosti a určitosti projevu vůle, tedy složitější formulace textu popisujícího jednání, k němuž zůstavitelka zmocňovala, soud se domnívá, že je objektivně určitý a srozumitelný (hovoří jendoznačně o bezúplatném převodu na syna [jméno FO]), mnohost jednání, k nimž je osoba zmocněna nezpůsobuje zastřenost a pokud svědci vypověděli, že text byl zůstavitelce vysvětlen a ona sama hovořila o svém záměru spoluvlastnický podíl na nemovitostech na syna [jméno FO] převést, pak ani subjektivní nesrozumitelnost a neurčitost pro zůstavitelku, tedy v rovině nedostatečných rozpoznávacích schopností zůstavitelky ve vztahu k danému textu, soud neshledává. Je sice pravdou, že by bylo vhodnější konkrétní jednání (převod nemovitosti) učinit dříve, srozumitelněji a jednoznačněji, nicméně tato situace nenastala a ani složitější uchopení převodu nemovitosti, ani v časové souvislosti s následným zhoršením [podezřelý výraz] stavu samo o sobě nemůže vést k závěru o nedostatku rozpoznávacích a ovládacích schopností zůstavitelky, neboť by se jednalo jen o pouhou domněnku postavenou na určité vyšší pravděpodobnosti, což podle shora uvedené judikatury není dostačující.

63. Další námitkou žalobkyň pak bylo, že účinky plné moci úmrtím zůstavitelky zanikají. Takový závěr je možné učinit, nicméně ještě před úmrtím zůstavitelky byla uzavřena darovací smlouva podán návrh na vklad, podpisem takové smlouvy nastaly závazkové účinky a podáním návrhu na vklad pak účinky věcněprávní, pokud pak úmrtí nastalo až po této době, nemá tato právní událost již žádný dopad, neboť její účinky k rozhodným datům ještě trvaly. Nemožnost odvolat plnou moc s ohledem na zhoršení zdravotního stavu pak nemůže mít na takové posouzení žádný dopad. Ani žalobkyněmi uváděná nesprávná formulace plné moci („……..dispozice s podílem vs. …….ve vztahu k podílu“) nemůže vést k závěru o neplatnosti plné moci. Soud má zato, že je při dispozici s (spoluvlastnickým) podílem možné formulaci zvolit jakkoliv, pokud bude dostatečně určité vymezení podílu i nemovitosti, žádné zákonné ustanovení nestanoví nutnost jediné možné formulace, ta musí splnit jen podmínku dostatečné určitosti. Ani námitka, že částka 90 000 Kč vyzvednutá v [Anonymizováno] [jméno FO] měla být zahrnuta do aktiv dědictví, nemůže na závěrech soudu ničeho změnit, může však žalobkyně vést požadavku na vydání této hotovosti vůči osobám, kterým nenáleží, pokud by nebylo prokázáno, že byla tato hotovost předmětem nějakého právního jednání mezi zůstavitelkou a [jméno FO]. Hodnocení tohoto vztahu však je již nad rámec tohoto řízení.

64. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud dospěl k právnímu závěru, že právní jednání spočívající v podepsané plné moci ze dne [datum] je platným právním jednáním, když nezjistil ani s přihlédnutím k širším okolnostem, jimiž se shora podrobně zabýval, že by bylo učiněno zůstavitelkou v duševní poruše, která jí činí pro takové jednání neschopnou a nebo že by byl jiné důvod pro závěr o absolutní neplatnosti takového jednání. Soud hodnotil veškeré provedené důkazy s přihlédnutím k ochraně zájmu a úmyslu zůstavitelky, který byl zjištěn z výslechu svědků, když primárním zájmem, který má být dle shora uvedené judikatury Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 27 Cdo 2674/2018) chráněn, je zájem zůstavitele (nikoliv dědiců, žalobkyň). Soud přihlédl ke vztahu zůstavitelky k manželům [jméno FO], jejich péči o ní, k jejímu úmyslu převést spoluvlastnický podíl na syna manželů [jméno FO], péči žalobkyň o zůstavitelku. Současně soud přihlédl i k pravidlům výkladu právních jednání, na která je spíše třeba hledět jako na platná (viz § 574 Občanského zákoníku) a též ke skutečnosti, že žalobkyně neuplatnily v pozůstalostním řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] žádné námitky a s žalobou se na soud obrátily až 8 měsíců po jeho pravomocném skončení, v průběhu hospitalizace zůstavitelku navštívila jen jedna z nich a to jen 2krát a ani ony neiniciovaly žádné řízení či alespoň lékařské zkoumání, v rámci něhož by za života zůstavitelky bylo možné zjistit více o jejím duševním stavu. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně neunesly břemeno důkazní o svých tvrzeních, že zůstavitelka v době podpisu plné moci jednala v duševní poruše, která jí činila pro toto jednání neschopnost, tedy že její rozpoznávací a ovládací schopnosti nebyly pro toto jednání dostatečné. Nutno zdůraznit, že civilní sporné řízení je postaveno na zásadě dispoziční (je na účastnících, aby poskytli dostatečný skutkový a důkazní podklad pro jednotlivá svá tvrzení a mimo jiné označili dostatečné důkazy a nesou odpovědnost za to, že se jim toto nepodaří), zásada projednací, zásada kontardiktornosti apod. K tomu nutno dodat, že soud neshledal důvodu pro obrácení důkazního břemene a uplatnění zásady vysvětlovací. Dále pak je třeba uvést, že není úlohou soudu zajišťování podkladů pro zjištění materiální, objektivní pravdy, byť by měl být k návrhům účastníků vstřícný a nápomocný. V dané situaci soud jednak opakovaně žádal žalobkyně o označení důkazů, opakovaně je poučoval a byl součinný ve vyžadování označených důkazů. Soud není povolán k tomu, aby to byl on, kdo sám shromažďuje důkazy z vlastní iniciativy a snažil se o nahrazování aktivity účastníků a vysvětloval. Je na účastnících řízení, aby svá tvrzení, která v řízení uvedou, prokázali a k prokázání označili dostatek důkazů. V daném případě se žalobkyním nepovedlo soud přesvědčit, že jejich tvrzení o duševní poruše zůstavitelky je pravdivé, byť soud musí uznat, že jejich pozice s ohledem na skutečnost, že zůstavitelka již nežije, podpisu plné moci nebyly přítomny a zdravotní dokumentace bohužel nebyla dostatečná, nebyla jendoduchá. To však neznamená, že soud sklouzne ve svých závěrech ke zjednodušení a vystačí si s pouhou domněnkou a pravděpodobností. Pokud pak nebyly vznášeny žalobkyněmi jiné námitky neplatnosti samotné darovací smlouvy a ani soud neshledal z úřední povinnosti důvody vedoucí k závěru o neplatnosti tohoto jednání, dospěl k závěru, že zůstavitelka nebyla ke dni svého úmrtí vlastnicí předmětného spoluvlastnického podílu na nemovitostech, a žalobu proto i s přihlédnutím k dalším okolnostem v odůvodnění uvedeným, zamítl.

65. Soud považuje za potřebné zmínit aktuální judikaturu, z níž plyne posun vyšších soudů k přístupu u určovacích žalob řešících spory z pozůstalosti v případě pravomocného skončení pozůstalostního řízení Soud cituje z rozsudku Krajského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 84/2018- 242: „………………Ustanovení § 189 odst. 1 z. ř. s. řeší situaci, kdy při projednání pozůstalosti vzniknou i spory o aktiva pozůstalosti (odkaz na ustanovení § 172 odst. 2 věty druhé z. ř. s.), ke kterým se dle tohoto ustanovení jako ke spornému majetku v řízení o pozůstalosti nepřihlíží. Ti, kdo tvrdí, že do aktiv pozůstalosti patří i další majetek, mohou své nároky uplatnit samostatnou žalobou a to žalobou podanou i po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti. Takováto žaloba může znít na vydání věci, vyklizení věci či vydání bezdůvodného obohacení, přitom jde-li o nemovitosti, které se zapisují do veřejného seznamu, katastru nemovitostí, může takováto žaloba nepochybně znít na určení práva dědice, ať již vlastnického či spoluvlastnického k této nemovité věci, která jako aktivum dědictví nebyla v řízení o pozůstalosti projednána. Formulace takovéto určovací žaloby podané po skončení dědického řízení pak musí odpovídat konkrétnímu právu dědice, ať již vlastnickému či spoluvlastnickému, respektujícímu konečné rozhodnutí ve věci pozůstalosti o podílech, v jakých byl již projednaný majetek nabyt, vyplývajících z provedeného vypořádání podle poměru nabytých hodnot při rozdělení pozůstalosti, popřípadě podle podílů, ve kterých bylo dědicům potvrzeno nabytí dědictví. Nová úprava řízení o pozůstalosti, i s poukazem na ustanovení § 193 odst. 1 věty za středníkem z. ř. s., tak zásadně vylučuje, aby nová sporná aktiva pozůstalosti, která se objeví po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, byla následně dodatečně projednána. Práva k tomuto nově objevenému spornému majetku, je třeba uplatit žalobou předpokládanou ustanovením § 189 odst. 1 z. ř. s., o které nalézací soud, právě s ohledem na pravomocné konečné rozhodnutí o pozůstalosti, rozhodne definitivně ve vztahu k účastníkům tohoto sporného řízení bez toho, aby bylo následně nutné tato aktiva projednávat v řízení o dodatečném projednání pozůstalosti.“ Dále pak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 24 Cdo 2680/2022 ze dne 26. 1. 2023 uvedl: „………… dědicové se mohou za stávající právní úpravy svých práv domáhat rovněž žalobou mimo řízení o pozůstalosti. Uplatnit svá práva žalobou mimo řízení o pozůstalosti podle ustanovení § 189 z. ř. s. sice dědic může ještě před skončením řízení o pozůstalosti (ve vztahu k obsahově totožné předešlé právní úpravě srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 3. 2007, sp. zn. 29 Odo 208/2005, nebo podle současné právní úpravy rozsudek Nejvyššího soudu ze dne[Anonymizováno]29. 10. 2020, sp. zn. 24 Cdo 311/2020), předpokladem však je, že jde o práva k majetku, k němuž soud v řízení o pozůstalosti při projednání pozůstalosti v důsledku neshody dědiců na rozhodných skutečnostech nepřihlížel. Naléhavý právní zájem na určení, že určitá mezi dědici sporná věc, právo nebo jiná majetková hodnota náležela ke dni smrti zůstaviteli, může být dán z logiky věci jen do doby, než soud v řízení o pozůstalosti pravomocně rozhodne o dědictví (§ 185 z. ř. s.), neboť jen do té doby lze případný rozsudek o podané žalobě odstraňující spornost aktiv (či pasiv) ještě zohlednit v rámci pozůstalostního řízení, a to změnou usnesení o obvyklé ceně majetku zůstavitele, jak to ostatně plyne i z § 180 odst. 2 z. ř. s. Nicméně od okamžiku, kdy nabude usnesení o dědickém právu právní moci, zákon vylučuje, aby následně odstraněná spornost aktiv (či pasiv) byla ve smyslu § 189 odst. 1 ve spojení s § 193 odst. 1 část věty za středníkem z. ř. s. jakkoliv zohledněna v rámci pozůstalostního řízení (řízení o dodatečném projednání pozůstalosti). Zákon naopak výslovně stanoví, že po právní moci usnesení o dědictví se spor o aktiva (či pasiva) pozůstalosti může definitivně vyřešit jen v řízení sporném, přičemž z hlediska zvažovaného naléhavého právního zájmu je vyloučeno, aby se rozhodovalo o rozsahu aktiv (či pasiv) náležejících ke dni smrti zůstaviteli. Řečeno jinak po právní moci usnesení o dědickém právu se může dědic domáhat ve svůj prospěch vůči ostatním dědicům zpravidla již jen vydání věci, bezdůvodného obohacení nebo určení práva nebo právního vztahu.“ 66. Soud ve snaze navázat na tato rozhodnutí a dále i rozhodnutí citovaná v předchozím rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum] (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 11/2014, sp. zn. 32 Odo 425/2004, sp. zn. 31 Cdo 1836/2005, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, sp. zn. 22 Cdo 2589/98 nebo nález sp. zn. III. ÚS 17/95, sp. zn. 22 Cdo 2540/2017) odkazuje též na argumentaci uvedenou v rozsudku zdejšího soudu č.j [Anonymizováno] ze dne [datum] pod bodem 25 a 26 odůvodnění. Pro stručnost shrnuje soud skutkové a právní hodnocení okolností, které následují po datu úmrtí zůstavitelky, a které soud zjistil v předchozí fázi řízení před zrušením rozhodnutí Krajským soudem v Plzni a hodnotil je ve vztahu k tvrzení žalovaného, že byl tzv. dobrověrným nabyvatelem předmětného podílu na nemovitosti, když se stal vlastníkem nemovitosti (podílu) až jako třetí v pořadí poté, kdy podíl byl darovací smlouvou převeden nejdříve na vedlejšího účastníka a následně úplatnou smlouvou o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví na maminku žalovaného. Tento skutkový děj byl opřen o důkazy uvedené pod body 30-34 tohoto odůvodnění a nebyl žalobkyněmi sporován. Žalovaný se sice stal vlastníkem na základě darovací smlouvy uzavřené se svojí maminkou, nicméně tomuto bezúplatnému převodu předcházel bezúplatný převod na vedlejšího účastníka a následné úplatné zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi vedlejším účastníkem (vlastnícím podíl, který na něj byl převeden darovací smlouvou uzavřenou [jméno FO] v zastoupení zůstavitelky) a maminkou žalovaného (která byla dlouhodobě druhou podílovou spoluvlastnicí předmětných nemovitostí). Vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky bylo úplatné, úplata byla zaplacena žalovaným ve výši 1 850 000 Kč (toto tvrzení bylo prokázáno účastnickým výslechem žalovaného a nebylo ani žalobkyněmi sporováno). Tato částka odpovídala ceně předmětného podílu vedlejšího spoluvlastníka zjištěné znaleckým posudkem zpracovaným znalkyní [jméno FO] (viz č.l. 88-98), byť se jednalo o znalecký posudek zpracovaný pro účely daňových povinností dle oceňovací vyhlášky č. 441/2013 Sb. k provedení zákona č. 151/1997 Sb. Soud tvrzení žalovaného, že jeho maminka nabyla úplatně za tuto částku, považuje za prokázané. Žalobkyně namítaly, že žalovaný byl již od listopadu 2017, tedy v době krátce po úmrtí paní [jméno FO], zmocněn k právním jednáním za svoji matku zahrnujícím mimo jiné i nabývání předmětných nemovitostí (resp. pro řízení podstatné též nabytí podílu druhého spoluvlastníka, tedy od vedlejšího účastníka řízení), a musel tedy v kontextu nereálné vypořádací ceny (námitky žalobkyň směřovaly do výše obvyklé ceny podílu) vědět, že nabytí podílu vedlejším účastníkem není zcela v pořádku. Tato úvaha však nemá žádnou oporu v dokazování. Soud naopak považuje za logické jednotlivé kroky učiněné žalovaným a jeho maminkou v kontextu zjištění, že rodina žalovaného měla k domu pouto a maminka žalovaného s ohledem na věk a svůj zdravotní stav a vzdálenost mezi Plzní a jejím bydlištěm v Praze, nemohla v této věci již aktivně jednat. Navíc nebylo prokázáno, že by okolnosti podpisu plné moci a zdravotní stav zůstavitelky byly žalovanému či jeho mamince známy, žalovaný ani jeho maminka se nijak jednání neúčastnili, se zůstavitelkou nebyli v době před úmrtím v kontaktu, o nemoci zůstavitelky ani nevěděli, žalovaný se dozvěděl informace až po jejím úmrtí. Nutno uvést dále, že žalobkyně k výši obvyklé ceny nemovitosti a otázce dobré víry navrhovaly důkazy, a to výslechem znalců, dotazy na finanční úřad a notářku, na jejichž provedení však s ohledem na závazný právní názor Krajského soudu v Plzni netrvaly, soud tedy tyto důkazy zamítl a neprovedl.

67. Při hodnocení otázky, zda je žalovaný vlastníkem a zda on i jeho předchůdkyně (maminka) nabyli podíl na nemovitostech v dobré víře, soud vyšel z ustanovení § 984 OZ, který zakotvil explicitně zásadu materiální publicity veřejného seznamu (katastru nemovitostí). Dále pak soud vyšel ze závěru, který velmi podrobně popisuje a odůvodňuje shora, tedy že by došlo k neplatnému převodu podílu na vedlejšího účastníka řízení a nebylo prokázáno, že by cokoliv okolnosti převodu žalovaný, resp. jeho maminka znali. Dále pak soud vyšel ze zjištění, že maminka žalovaného nabyla podíl úplatně a že úplata nebyla oproti hodnotě plynoucí ze znaleckého posudku nižší. Z ustálené judikatury (např. 31 Cdo 353/2016, nebo IV. ÚS 405/16) plyne, a to i za právní úpravy starého občanského zákoníku, že nabyvatel není povinen detektivně pátrat po zdravotním stavu a problémech svých předchůdců, to totiž nepatří do obvyklé opatrnosti nabyvatele, který nabyl za úplatu. Dle názoru soudu není podstatné, podle jakých oceňovacích předpisů byla úplata odvozena a zda odpovídá skutečné reálné tržní ceně, pokud není v zásadě zanedbatelná. Zákonem stanovená vyvratitelná domněnka existence dobré víry jak u maminky žalovaného, tak i u žalovaného, nebyla žalobkyněmi nikterak vyvrácena. Pokud pak byla maminka žalovaného nabyvatelem v dobré víře, že smlouvu uzavírá s osobou druhého spoluvlastníka a činila tak za úplatu stanovenou znaleckým posudkem, pak se stala vlastníkem nemovitostí jako celku a v případě žalovaného tomu pak nemohlo být jinak. Byť si je soud vědom toho, že tímto odůvodněním vybočuje ze závazného právního názoru odvolacího soudu, kterým je zavázán, považuje za vhodné tyto skutečnosti uvést pro případ, že by došlo s ohledem na posun judikatury ke změně právního názoru vyšších soudů.

68. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému a vedlejšímu účastníkovi, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení.

69. Náklady řízení u žalovaného sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a § 9 odstavec 4 písmeno b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze 21 hlavních úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. Při stanovení tarifní hodnoty soud vyšel z judikatury vyšších soudů (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. listopadu 2013, sp. zn. 30 Cdo 2453/2013, ze dne 6. listopadu 2013, sp. zn. 30 Cdo 2914/2013, nebo ze dne 19. února 2014, sp. zn. 30 Cdo 449/2014, ze dne 2. září 2015, sp. zn. 28 Cdo 1302/2015, ze dne 24. června 2015, sp. zn.[Anonymizováno]30 Cdo 1021/2015, ze [Anonymizováno] 7. září 2016, sp. zn. 30 Cdo 1289/2016, II ÚS 598/2000, I ÚS 712/01, IV. ÚS 1332/07, IV ÚS 2688/15 či I ÚS 83/14, 30 Cdo 5795/2017, 30 Cdo 1021/2015, 24 Cdo 1848/2019, IV. ÚS 2688/15). Dle judikatury vyšších soudů je již ustálen právní závěr, že lze-li hodnotu nemovité věci vyjádřit v penězích, je zapotřebí výši mimosmluvní odměny podle vyhl. č. 177/1996 Sb., v rozhodném znění, stanovit podle tarifní hodnoty odpovídající obvyklé (tržní) ceně určovací žalobou dotčené nemovitosti. Současně však Nejvyšší soud také judikoval, že pro stanovení výše odměny za zastupování advokátem ve věcech o určení vlastnického práva k nemovitosti za situace, kdy chybí spolehlivý (ověřitelný) údaj o ceně nemovitosti (hodnotu věci lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi), je vyloučeno užití obecného ustanovení o tarifní hodnotě (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu) a je třeba aplikovat ustanovení speciální [s účinností od [datum] - po novele advokátního tarifu vyhláškou č. 484/2012 Sb. - včleněné pod ustanovení § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu podle něhož činí tarifní hodnota [částka] (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 3141/2011, nebo ze dne 20. července 2016, sp. zn. 28 Cdo 4947/2015). V daném řízení byl sice předložen znalecký posudek zpracovaný znalkyní [jméno FO] (viz č.l. 88-98), jednalo o však znalecký posudek zpracovaný pro účely daňových povinností dle oceňovací vyhlášky č. 441/2013 Sb. k provedení zákona č. 151/1997 Sb., neodráží tedy cenu obvyklou v daném místě a čase za předmětný spoluvlastnický podíl na nemovité věci. Soud tedy uzavřel, že nelze bez dalšího znaleckého zkoumání takovou cenu zjistit, proto vyšel z citovaných ustanovení. Soud proto přiznal odměnu za právní zastoupení za tyto úkony právní služby: za převzetí a přípravu zastoupení, sepis vyjádření dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] ve spojení s [datum], které soud považuje za jeden úkon s ohledem na jejich obsah a vyjádření ze dne [datum] a dále pak účast u jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], když jednání konané dne [datum] a [datum] přesahovala 2 hodiny a dále pak za vyjádření k odvolání a účast u jednání dne [datum], [datum], [právnická osoba]. 2023 a [datum] a [datum], za 21 úkonů po 3 100 Kč tedy činí odměna 65 100 Kč včetně za 19 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (soud za jednání přesahující 2 hodiny přiznává paušální náhradu jen jedenkrát), tedy ve výši 5 700 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 70 800 Kč ve výši 14 868 Kč, celkem tedy ve výši 85 668 Kč. Současně soud uvádí, že nepřiznal odměnu za vyjádření ze dne [datum] s ohledem na rozsah vyjádření.

70. Náklady u vedlejšího účastníka sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle stejné úvahy jako je uvedeno u žalovaného z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze 19 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepis vyjádření dne [datum], [datum] a [datum] a dále pak účast u jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], když jednání konané dne [datum] a [datum] přesahovala 2 hodiny a dále pak za vyjádření k odvolání a účast u jednání dne [datum], [datum], [právnická osoba]. 2023 a [datum] a [datum]), tedy ve výši 58 900 Kč, za 17 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (soud za jednání přesahující 2 hodiny přiznává paušální náhradu jen jedenkrát), tedy ve výši 5 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 64 000 Kč ve výši 13 440 Kč, celkem tedy ve výši 77 440 Kč.

71. Pariční lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla dle § 160 o.s.ř. prodloužena na 1 měsíc od právní moci rozsudku s ohledem na výši vyčíslené náhrady.

72. Vzhledem k tomu, že v řízení byl vypracován znalecký posudek, za který byla zaplacena odměna i z rozpočtových prostředků, soud rozhodl dle § 148o.s.ř. i o nákladech státu výrokem IV., kterým neúspěšným žalobkyním uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně částku odpovídající rozdílu zaplacené zálohy a vynaložených nákladů s tím, že konkrétní výše bude vyčíslena a lhůta pro zaplacení bude odvozena od samostatného usnesení vydaného soudem poté, kdy bude odměna skutečně znalci proplacena. V době písemného vyhotovení rozsudku ještě k proplacení poslední položky znalečného nedošlo, soud proto nemůže jednoznačně částku vyčíslit, byť byla již usneseními přiznána, není však dosud vyznačena na usnesení právní moc.

Poučení