39 A 28/2023–49

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové, soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové a soudce Richarda Galise ve věci žalobkyně: L. K. bytem X zastoupená advokátem JUDr. Tomášem Kordačem, LL.M. sídlem Bohnická 12/57, Praha 8 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 8. 2023, č. j. 087290/2023/KUSK, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 8. 2023, č. j. 087290/2023/KUSK, a rozhodnutí Městského úřadu v Říčanech ze dne 24. 5. 2023, č. j. 77725/2023–MURI/ORVŘ/00117, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 13 200 Kč, a to k rukám jejího zástupce JUDr. Tomáše Kordače, LL.M., advokáta.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Městský úřad v Říčanech (dále jen „městský úřad“) usnesením ze dne 24. 5. 2023, č. j. 77725/2023–MURI/ORVŘ/00117 (dále jen „prvostupňové usnesení“), podle § 66 odst. 1 písm. h) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, zastavil řízení o žádosti žalobkyně o změnu vlastníka a provozovatele vozidla podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění účinném do 31. 8. 2023 (dále jen „zákon o podmínkách provozu“), neboť dle § 48 odst. 2 správního řádu lze přiznat totéž právo z téhož důvodu téže osobě pouze jednou. Dne 6. 10. 2021 totiž nabylo právní moci usnesení o zastavení řízení o předchozí (stejné) žádosti žalobkyně o zápis změny vlastníka vozidla.

2. Proti prvostupňovému rozhodnutí se žalobkyně odvolala. V záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a prvostupňové usnesení potvrdil.

3. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí i prvostupňového usnesení. Obsah žaloby 4. Žalobkyně nejprve detailně zrekapitulovala dosavadní průběh správního řízení. Zaprvé žalobkyně namítla, že zde není překážka řízení ve smyslu § 48 odst. 2 správního řádu, neboť ta se vztahuje na probíhající, dosud neskončené řízení. Předchozí řízení však bylo pravomocně skončeno. O meritu věci přitom nebylo ani rozhodnuto. Proto je logické, že žalobkyně podala žádost novou, doplněnou o další podklady.

5. Zadruhé namítla, že žalovaný neefektivně prodlužoval řízení tím, že v rámci odvolacího řízení vyzval k součinnosti nového vlastníka. Již během prvostupňového řízení však byl nový vlastník vozidla vyzván a žalobkyně informovala správní orgány, že již před podáním žádosti se snažila nového vlastníka neúspěšně kontaktovat. Správní orgány naopak nevyzvaly žalobkyni k předložení „zelené/bílé karty“ o povinném ručení platné do 31. 8. 2023. Žalovaný tedy nesprávně uvedl, že platnost pojištění vozidla skončila dne 3. 2. 2021. Žalovaný opomíjí, že žalobkyně předložila dva nejdůležitější doklady, tj. opisy listin velkého a malého technického průkazu. Žalovaný považuje za nejdůležitější podmínku evidenční prohlídku vozidla.

6. Dále žalobkyně uvedla, že ji měly správní orgány vymazat jako původní vlastnici vozidla, a poté dát podnět k zahájení řízení o zápisu vlastníka vozidla do registru v místě trvalého pobytu nového vlastníka, kde by bylo více možností, jak se domoci jeho součinnosti. Žalobkyně rovněž polemizovala se závěrem žalovaného, že vznik a zánik vlastnického práva jsou ponechány soukromému právu. Nesouhlasila s tím, že jedinou cestou je návrh k civilnímu soudu o určení vlastnictví vozidla. Žalobkyně předložila kupní smlouvu i opisy listin, které fakticky už mít ani nemusela, zajistila si povinné ručení k vozidlu během probíhajícího správního řízení, přesto správní orgány zpochybnily převod vlastnického práva k vozidlu. Obsah vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že dne 6. 10. 2021 nabylo právní moci usnesení o zastavení řízení o žádosti žalobkyně o zápis změny vlastníka, toto usnesení nebylo napadeno odvoláním ani žalobou. Žalobkyně požádala o zápis znovu dne 13. 3. 2023 a opět nedoložila zákonem požadované dokumenty. Protože řízení o stejné žádosti bylo již pravomocně zastaveno, nezbylo než opětovně řízení zastavit, a to i z hlediska procesní ekonomie. K žalobním námitkám žalovaný uvedl, že bylo na žalobkyni, aby podala žádost splňující podmínky zákona se všemi přílohami. „Pokud žalobkyně podala opakovaně neúplnou žádost, pak již bylo ve věci rozhodnuto.“ Pokud žalobkyně neprokázala, že podala žalobu na určení vlastnictví či nahrazení projevu vůle, „pak sama zpochybnila, zda k převodu vozidla vůbec došlo.“ Žalobkyně nepředložila zelenou kartu, která je podmínkou podle § 8a zákona o podmínkách provozu. Z karty vozidla vyplývá, že pojištění bylo sjednáno do 3. 2. 2021. Obsah repliky žalobkyně 8. Žalobkyně v replice uvedla, že usnesení o předchozí žádosti jí nebylo nikdy doručeno, nikdy se o výsledku řízení o této žádosti „oficiálně nedověděla“. Byla jí tak odňata možnost hájit svá práva. Nyní se jedná o novou žádost, tedy o zcela nové řízení, kterému nebrání překážka věci rozhodnuté. Žalobkyně doložila listiny, které byla schopna bez součinnosti nového vlastníka vozu zajistit. Nedoložila pouze doklad o evidenční prohlídce vozidla, který neměla k dispozici, neboť již není vlastníkem ani provozovatelem vozidla. Dle vyjádření žalovaného je nezbytným dokladem zelená karta. Nelze však pojistit vozidlo osobě, která již není jeho vlastníkem ani provozovatelem, ani vůz fakticky nedrží. Správní orgány měly vyzvat žalobkyni k doplnění podkladů, pokud měly za to, že její žádost byla neúplná. Splnění procesních podmínek 9. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti kterému je žaloba přípustná. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.

10. O věci rozhodl soud postupem podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť účastníci s tímto postupem souhlasili (žalobkyně výslovně, žalovaný fikcí). Zároveň pro tento postup byly splněny podmínky podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.

11. Dokazování soud neprováděl, neboť žalobkyně navrhovala jako důkazy pouze listiny obsažené ve správním spise a správním spisem se dokazování neprovádí. Všechny rozhodné skutečnosti pro posouzení věci byly zjištěny ze správního spisu. Obsah správního spisu Řízení o první žádosti žalobkyně ze dne 22. 3. 2021 12. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobkyně dne 22. 3. 2021 požádala o zápis změny vlastníka vozidla reg. zn. X, tov. zn. Mazda v registru vozidel ze žalobkyně na M. H., bytem X (dále jen „nový vlastník vozidla“). Přílohou žádosti byla kupní smlouva. Dne 22. 3. 2021 městský úřad vyhotovil vyrozumění o zahájení řízení a výzvu adresovanou novému vlastníkovi vozidla k předložení technického průkazu, osvědčení o registraci silničního vozidla, protokolu o evidenční kontrole, který není starší než 30 dní, platné zelené karty, dokladu totožnosti a aby zaplatil správní poplatek. Tato výzva byla vypravena dne 24. 3. 2021, připravena k vyzvednutí byla dne 25. 3. 2021 a nakonec se vrátila jako nedoručitelná. Výzvu doručil městský úřad rovněž žalobkyni dne 29. 3. 2021.

13. Dne 28. 5. 2021 vydal městský úřad usnesení, č. j. 76939/2021–MURI/ORVŘ/00117, kterým podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastavil řízení o žádosti žalobkyně, neboť ve stanovené lhůtě nebyly odstraněny nedostatky žádosti.

14. Dne 23. 7. 2021 vyhotovil městský úřad znovu vyrozumění o zahájení řízení a výzvu adresovanou novému vlastníkovi vozidla k doplnění podkladů s odůvodněním, že dne 20. 7. 2021 vyšla najevo nová doručovací adresa nového vlastníka vozidla. I tato písemnost se vrátila od nového vlastníka vozidla jako nedoručitelná. Písemnost byla doručena rovněž žalobkyni (fikcí dne 12. 8. 2021). Dne 7. 9. 2021 vydal městský úřad znovu usnesení, č. j. 76939/2021–MURI/ORVŘ/00117, o zastavení řízení o žádosti žalobkyně ze dne 22. 3. 2021 se stejným odůvodněním jako předchozí usnesení pouze s dovětkem, že se změnila doručovací adresa nového vlastníka vozidla. Usnesení bylo doručeno žalobkyni dne 17. 9. 2021, novému vlastníkovi vozidla fikcí dne 20. 9. 2021. Řízení o druhé žádosti žalobkyně ze dne 13. 3. 2023 15. Dne 13. 3. 2023 požádala žalobkyně znovu o změnu vlastníka k vozidlu reg. zn. X v registru vozidel ze žalobkyně na nového vlastníka vozidla. Přílohou žádosti byla kupní smlouva ze dne 27. 7. 2020. Později žalobkyně doložila městskému úřadu i technický průkaz k vozidlu.

16. Dne 4. 4. 2023 městský úřad žalobkyni sdělil, že využil všechny možnosti podle zákona o podmínkách provozu již při podání její první žádosti. Městský úřad vyrozuměl nového vlastníka vozidla o podané žádosti a vyzval jej, aby se k ní vyjádřil a doložil požadované podklady. Nový vlastník však na výzvu nereagoval. Městský úřad nemá jinou možnost, jak získat součinnost. Protože nebyly vady žádosti odstraněny, městský úřad podle § 66 odst. 1 správního řádu zastavil řízení usnesením, které nabylo právní moci dne 6. 10. 2021. Uvedl, že žádost žalobkyně ze dne 13. 3. 2023 je opakovanou žádostí o zápis změny vlastníka podle § 8a zákona o podmínkách provozu. Správní orgán nemá pravomoc přezkoumávat ani zpochybňovat vlastnické právo k vozidlu, tuto pravomoc mají pouze soudy. Požadované registrační úkony provádí správní orgán na základě žádosti doložené přílohami stanovenými v zákoně o podmínkách provozu. Pokud se tedy druhá strana na výzvu úřadu zaslanou podle § 8a zákona o podmínkách provozu nevyjádří a žadatel není schopen doložit zákonem požadované přílohy, nelze zapsat změnu vlastníka vozidla. Poté je možný pouze občanskoprávní spor o určení vlastnictví vozidla, který vyústí v pravomocné rozhodnutí soudu, na jehož základě lze následně provést změnu údajů v registru silničních vozidel. Lustrací v registru silničních vozidel bylo zjištěno, že si dne 13. 2. 2023 žalobkyně nechala vystavit k tomuto vozidlu osvědčení o registraci část I. a II., neboť je označila za ztracené. Tím však žalobkyně uvedla správní orgán v omyl, neboť ve všech podkladech jinak uvádí, že vozidlo již nevlastní. „Na podkladě těchto skutečností“ nelze provést zápis změny vlastníka v registru vozidel, neboť nebyly splněny zákonné podmínky.

17. Dne 28. 4. 2023 se žalobkyně k věci vyjádřila a uvedla, že předložila veškeré zákonem vyžadované podklady a nikoho neuvedla v omyl. Skutečnost, že si nechala vystavit nové doklady, neprokazuje vlastnictví vozidla. Ustanovení § 8a zákona o podmínkách provozu naopak umožňuje zápis změny na žádost dosavadního vlastníka v případě, že nový vlastník vozidla neposkytl potřebnou součinnost. Nadto žalobkyně předložila všechny nutné doklady (vydáním opisů technických průkazů totiž dosavadní pozbývají platnosti).

18. Dne 24. 5. 2023 prvostupňovým usnesením městský úřad podle § 66 odst. 1 písm. h) správního řádu zastavil řízení o žádosti žalobkyně podle § 48 odst. 2 správního řádu, neboť totéž právo z téhož důvodu téže osobě lze pouze jednou. V odůvodnění městský úřad uvedl, že žalobkyně již požádala o zápis změny vlastníka silničního vozidla reg. zn. X dne 22. 3. 2021. V tomto řízení městský úřad vyrozuměl nového vlastníka o podání žádosti podle § 8a zákona o podmínkách provozu a vyzval jej, aby se k žádosti vyjádřil a doložil zákonem požadované podklady. Nový vlastník na výzvu nereagoval. Správní orgán nemá žádnou jinou možnost k získání součinnosti nového vlastníka. Protože nebyly tyto vady ve stanovené lhůtě odstraněny, správní orgán podle § 66 odst. 1 správního řádu řízení o žádosti zastavil usnesením, které nabylo právní moci dne 6. 10. 2021. Žádost žalobkyně o změnu vlastníka vozidla v registru silničních vozidel ze dne 13. 3. 2023 je tedy opakovanou žádostí. Protože v dané věci již bylo rozhodnuto a nevyšly najevo nové skutečnosti, nelze v řízení dále pokračovat pro překážku řízení podle § 48 odst. 2 správního řádu.

19. Proti prvostupňovému usnesení se žalobkyně odvolala. Namítla, že městský úřad chybně odkázal na § 48 odst. 2 správního řádu (vztahuje se totiž na probíhající, otevřená řízení, řízení o první žádosti však již bylo pravomocně skončeno), žádost z roku 2021 městský úřad nevyřídil v souladu se zákonem, a navíc chybou provozovatele poštovních služeb byla žalobkyni odňata možnost se odpovídajícím způsobem proti usnesení bránit. Žalobkyně předložila všechny doklady („to je totiž to novum, které se od roku 2021 změnilo, když nový vlastník neposkytl součinnost“) vyžadované podle § 8a zákona o podmínkách provozu. Podle tohoto ustanovení lze provést změnu vlastníka i bez součinnosti druhé strany smlouvy o převodu vozidla. Dále žalobkyně namítla, že se městský úřad nevypořádal s jejími argumenty a námitkami uvedenými ve vyjádření ze dne 28. 4. 2023.

20. Dne 27. 7. 2023 žalovaný vyzval nového vlastníka vozidla, aby nahlásil vlastnické změny v registru silničních vozidel (doručeno do datové schránky fikcí dne 7. 8. 2023).

21. Dne 30. 8. 2023 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, kterým odvolání žalobkyně zamítl a potvrdil prvostupňové usnesení. V odůvodnění uvedl, že žalobkyně požádala o zápis změny vlastníka silničního vozidla tov. zn. Mazda, reg. zn. X opakovaně a opět nepřiložila potřebné doklady k provedení změny vlastníka. Žalovaný vyzval nového vlastníka vozidla k poskytnutí součinnosti, avšak bezúspěšně. Vozidlu skončila platnost pojištění dnem 3. 2. 2021 a platnost technické kontroly dnem 26. 4. 2021. Je přitom podmínkou doložit protokol o evidenční kontrole vozidla a zelenou kartu, i pokud je podána žádost podle § 8a zákona o podmínkách provozu. Je na kupujícím a prodávajícím, aby při převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu jednali přiměřeně odpovědně a obezřetně tak, aby mohli splnit svou zákonnou povinnost požádat o zápis změny vlastníka se všemi náležitostmi. K provedení zápisu nestačí pouhé předložení kupní smlouvy. Je nutné ověřit vozidlo evidenční kontrolou, tedy že identifikátory vozidla jsou v souladu s údaji uvedenými v registru. Technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla si může správní orgán opatřit sám na základě svých databází. Protokol o evidenční kontrole vozidla a zelenou kartu je však nutné předložit, což žalobkyně neučinila.

22. Dále žalovaný uvedl, že bez součinnosti nového vlastníka nelze jednoznačně určit, zda vozidlo má stále v držení žalobkyně či tvrzený nový vlastník (kupní smlouva mohla být vypovězena). Nadto ze spisu vyplývá, že žalobkyně požádala o vystavení nových dokladů k vozidlu dne 13. 2. 2023 a karta vozidla označuje konec platnosti pravidelné technické kontroly dne 26. 4. 2021. Dle žalovaného správním orgánům nepřísluší zabývat se namítaným soukromoprávním rozměrem převodu vlastnictví. Změny v registru silničních vozidel bez zákonem požadovaných dokladů lze docílit pouze tehdy, pokud žalobkyně dostatečným způsobem prokáže, že již není reálným vlastníkem (např. na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení vlastnictví). K námitce žalobkyně, že ji městský úřad nevyzval k doložení dokladů žalovaný uvedl, že již nebylo nutné znovu zasílat stejnou výzvu. Je totiž v zájmu žalobkyně, aby k žádosti připojila všechny zákonem požadované doklady. Výzva by tedy byla zcela neúčelná, neboť sama žalobkyně potvrdila, že žádnými jinými doklady nedisponuje. K námitce tvrzené formulační neobratnosti prvostupňového usnesení žalovaný uvedl, že tuto vadu zhojilo odůvodnění usnesení, ze kterého je patrné, že žalobkyně v téže věci podala opakovanou žádost, opětovně bez doložení potřebných dokladů. Posouzení žaloby soudem 23. Zaprvé žalobkyně namítla, že zde nenastala překážka řízení podle § 48 odst. 2 správního řádu, a proto nebylo namístě řízení zastavit. Tento žalobní bod je důvodný.

24. Podle § 48 odst. 1 správního řádu platí, že zahájení řízení u některého správního orgánu brání tomu, aby o téže věci z téhož důvodu bylo zahájeno řízení u jiného správního orgánu.

25. Podle § 48 odst. 2 správního řádu platí, že přiznat totéž právo nebo uložit tutéž povinnost lze z téhož důvodu téže osobě pouze jednou.

26. Podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu platí, že řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení.

27. Ze správního spisu vyplývá, že řízení o první žádosti žalobkyně ze dne 22. 3. 2021 městský úřad zastavil podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, neboť ve stanovené lhůtě nebyly odstraněny nedostatky žádosti (soud podotýká, že pro účely tohoto řízení není rozhodné, že městský úřad rozhodl o zastavení řízení o první žádosti dokonce dvakrát, byť podruhé své rozhodnutí spojil s informací o nové adrese nového vlastníka vozidla). Řízení o druhé žádosti žalobkyně ze dne 13. 3. 2023 městský úřad zastavil z důvodu překážky řízení podle § 48 odst. 2 správního řádu. Překážkou mělo být rozhodnutí o zastavení řízení o první žádosti žalobkyně. Městský úřad se věcí v řízení o první žádosti meritorně vůbec nezabýval. Rozhodl pouze procesním rozhodnutím o zastavení řízení.

28. Z judikatury správních soudů však vyplývá, že usnesení o zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu pro podstatné vady žádosti nezakládá překážku věci rozhodnuté. Tímto rozhodnutím se totiž nepřiznává právo ani neukládá povinnost ve smyslu § 48 odst. 2 správního řádu. V dané věci je tedy možné podat novou žádost [srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 19. 10. 2011, č. j. 1 As 84/2011–137, bod 47, ze dne 24. 11. 2016, č. j. 9 Azs 210/2016–48, bod 28, ze dne 31. 8. 2023, č. j. 9 Azs 131/2023–33, bod 12].

29. Městský úřad tedy pochybil, pokud řízení o druhé žádosti žalobkyně zastavil z důvodu překážky věci rozhodnuté. Usnesení o zastavení řízení o první žádosti žalobkyně totiž takovou překážku nepředstavuje. Žalovaný tento nezákonný postup městského úřadu následně aproboval. Tato vada řízení přitom měla za následek nezákonnost rozhodnutí, neboť žádost žalobkyně nebyla meritorně posouzena z důvodu překážky, která ovšem v řízení nenastala.

30. Ačkoliv je tato žalobní námitka důvodná, soud považuje za důležité korigovat argumentaci žalobkyně, že se překážka podle § 48 odst. 2 správního řádu vztahuje pouze na probíhající řízení, nikoliv na pravomocně ukončená. Ustanovení § 48 správního řádu zakládá dvě překážky řízení. V prvním odstavci je upravena překážka probíhajícího řízení o téže věci z téhož důvodu. V odstavci druhém je poté definována překážka věci pravomocně rozhodnuté. Překážka věci rozhodnuté se přitom vztahuje pouze na „pozitivní“ správní rozhodnutí, tedy pouze na takové, kterým bylo přiznáno určité právo, a nikoli na rozhodnutí „negativní“, tedy nevyhovění žádosti o přiznání práva [srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. II. ÚS 752/18, rozsudek NSS ze dne 30. 10. 2008, č. j. 6 As 12/2008–73, či rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 3. 2017, č. j. 30 A 40/2015–76]. V nyní posuzovaném případě však nenastala ani jedna z překážek řízení. Řízení bylo skutečně pravomocně skončeno (pojmově tedy nenastala překážka podle § 48 odst. 1 správního řádu, což ostatně správní orgány ani netvrdily, v tom se žalobní argumentace míjí s odůvodněním prvostupňového usnesení). Zároveň však nenastala ani překážka podle § 48 odst. 2 správního řádu, neboť, jak soud vysvětlil výše, rozhodnutí o zastavení řízení o první žádosti z důvodu nedoložení požadovaných podkladů nezakládá překážku věci rozhodnuté.

31. Zadruhé žalobkyně namítla, že žalovaný neefektivně prodlužoval řízení tím, že vyzval nového vlastníka vozidla k součinnosti a zároveň správní orgány pochybily v tom, že žalobkyni nevyzvaly k předložení zelené karty o povinném ručení.

32. Soud považuje za účelné upozornit nejprve na relevantní právní úpravu a judikaturu a vyjádřit se k charakteru řízení o žádosti podle § 8a zákona o podmínkách provozu a dát tak žalovanému jasné vodítko, jakým způsobem dále v řízení pokračovat.

33. Podle § 8a odst. 1 zákona o podmínkách provozu platí, že došlo–li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka.

34. Podle § 8a odst. 2 zákona o podmínkách provozu platí, že pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 6 obdobně.

35. Podle § 8a odst. 3 zákona o podmínkách provozu platí, že o podání žádosti podle odstavce 1 vyrozumí obecní úřad obce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu dosavadního nebo nového vlastníka silničního vozidla, který žádost nepodal, a umožní mu se k žádosti vyjádřit. Má–li dosavadní nebo nový vlastník silničního vozidla, který žádost nepodal, v držení technický průkaz nebo osvědčení o registraci silničního vozidla, vyzve jej obecní úřad obce s rozšířenou působností k jejich předložení a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.

36. Podle § 8 odst. 3 zákona o podmínkách provozu platí, že žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla obsahuje vedle obecných náležitostí podání údaje o novém vlastníkovi a provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a); je–li provozovatel totožný s novým vlastníkem silničního vozidla, údaje o provozovateli se v žádosti neuvádí. Žádost podle odstavce 1 písm. a) podaná v listinné podobě musí být opatřena úředně ověřenými podpisy žadatelů; to neplatí, pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost žadatele nebo je žadatel zastoupen na základě plné moci.

37. Podle § 8 odst. 4 zákona o podmínkách provozu platí, že k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží v případě převodu vlastnického práva 1. technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla a 2. zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není–li silniční vozidlo vyřazené z provozu, b) v případě přechodu vlastnického práva 1. doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a 2. doklady podle písmene a); k žádosti se nepřikládají technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá–li je žadatel k dispozici.

38. Ustanovení § 8a zákona o podmínkách provozu má poskytnout dosavadnímu či novému vlastníku možnost podat žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla i bez součinnosti toho druhého, který se například odmítá dostavit na obecní úřad za účelem podání společné žádosti či vystavit k jejímu podání plnou moc. Žadatel o zápis změny podle § 8a zákona o podmínkách provozu nicméně musí předložit všechny požadované doklady (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 5. 2020, č. j. 9 As 346/2019–28, NSS rozhodoval za účinnosti zákona o podmínkách provozu ve znění účinném do 28. 2. 2023, podle kterého bylo nutné předložit kromě zelené karty i protokol o evidenční kontrole. Stávající účinná úprava již požadavek na předložení protokolu o evidenční kontrole neobsahuje, viz dále; závěry NSS k povinnosti předložit požadované podklady podle § 8 odst. 4 jsou však nadále platné, neboť je lze použít ve vztahu k ostatním požadovaným dokladům).

39. Lze doplnit, že výše zmíněná konstrukce, která plyne z § 8a odst. 2 zákona o podmínkách provozu odkazujícího mj. na § 8 odst. 4 uvedeného zákona, je v souladu s ústavním pořádkem (srov. nález Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. ÚS 114/20). Ústavní soud v bodě 52 zmíněného nálezu připomenul, že „je nutné přihlédnout k tomu, že řízení podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb. je koncipováno jako řešení situace, do které se dosavadní či nový vlastník dostal v důsledku porušení své původní povinnosti podat společnou žádost ve stanovené lhůtě podle § 8 odst. 2 téhož zákona, a to včetně požadovaných dokumentů.“ 40. Soud tedy shrnuje, že žádost podle § 8a zákona o podmínkách provozu může podat dosavadní či nový vlastník i bez součinnosti druhého. K žádosti podle § 8a zákona o podmínkách provozu přitom musí žadatel předložit doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a zelenou kartu vydanou podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není–li silniční vozidlo vyřazené z provozu. Technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla se přikládá pouze tehdy, má–li je žadatel k dispozici. Žalovaný tedy v napadeném rozhodnutí nesprávně uvedl, že je nutným dokladem rovněž protokol o evidenční kontrole. Tento požadavek byl z § 8 odst. 4 písm. a) zákona o podmínkách provozu vypuštěn novelou tohoto zákona provedenou zákonem č. 432/2022 Sb., účinnou od 1. 3. 2023. Jelikož druhou žádost žalobkyně podala dne 13. 3. 2023, uplatní se § 8 odst. 4 ve znění od 1. 3. 2023. Povinnou přílohou žádosti tedy již není protokol o evidenční kontrole, zůstává však zachován požadavek na předložení zelené karty. Pro úplnost soud dodává, že ačkoli není povinnou náležitostí žádosti podle § 8a zákona o podmínkách provozu předložit protokol o evidenční kontrole, tak to neznamená, že by vozidlo před zápisem změny vlastníka nemuselo evidenční kontrolou projít. Tato povinnost trvá [k tomu srov. § 10 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 3 písm. f) zákona o podmínkách provozu]. Pouze byla vyhodnocena jako nadbytečná povinnost žadatelů o změnu zápisu vlastníka vozidla předkládat protokol o evidenční kontrole, protože jsou protokoly o evidenčních kontrolách vkládány stanicemi technických kontrol přímo do informačního systému technických prohlídek, do nichž mají obecní úřady obcí s rozšířenou působností přístup (srov. důvodovou zprávu k návrhu zákona č. 432/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony).

41. Pokud žádost podle § 8a zákona o podmínkách provozu nemá požadované náležitosti, vyzve správní orgán žadatele k doplnění žádosti. I na toto řízení se totiž uplatní § 45 odst. 2 správního řádu, podle kterého platí, že když nemá žádost předepsané náležitosti nebo trpí–li jinými vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě (obdobně srov. § 37 odst. 3 správního řádu, podle kterého platí, že když nemá podání předepsané náležitosti nebo trpí–li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu).

42. Je tedy nesprávná úvaha žalovaného, že nebylo nutné zasílat výzvu žalobkyni, neboť bylo v jejím zájmu, aby k žádosti připojila všechny zákonem požadované doklady. Ačkoliv je skutečně v zájmu žalobkyně, aby k žádosti připojila všechny podklady, neznamená to, že by správní orgány mohly rezignovat na svoji povinnost pomoci žadateli odstranit vady žádosti. Tato povinnost správních orgánů přitom vyplývá ze zásady vstřícnosti a zásady služby veřejnosti (srov. § 4 odst. 1 a 2 správního řádu), která se projevuje mj. postupem podle § 45 odst. 2, resp. § 37 odst. 3 správního řádu. Žalovaný k tomu v napadeném rozhodnutí dále uvedl, že výzva by byla zcela neúčelná, neboť sama žalobkyně potvrdila, že žádnými jinými doklady nedisponuje. Pro tento závěr však není opora ve spisu. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že v tu dobu disponovala zelenou kartou. Taková výzva by tedy nemusela být zjevně neúčelná. Podpůrně lze odkázat na některé rozsudky správních soudů, ze kterých vyplývá, že správní orgány v řízení o žádosti podle § 8a zákona o podmínkách provozu standardně vyzývají žadatele k doložení požadovaných podkladů (srov. rozsudky Krajského soudu v Brně ze dne 14. 9. 2022, č. j. 31 A 85/2021–41, ze dne 9. 12. 2021, č. j. 30 A 149/2019–34, či rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 8. 2020, č. j. 15 A 8/2018–28).

43. Správní orgány tedy pochybily, pokud nevyzvaly žalobkyni jako žadatelku o zápis změny podle § 8a zákona o podmínkách provozu k doplnění požadovaných podkladů (zelené karty). Tato vada řízení přitom měla za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí, neboť správní orgány nedaly žalobkyni možnost odstranit vady její žádosti, v důsledku čehož (společně s nesprávným vyhodnocením překážky řízení) nemohla být její žádost ani meritorně posouzena.

44. Pro úplnost se soud ještě vyjádří k námitce, že žalovaný neefektivně prodlužoval správní řízení, pokud vyzval nového vlastníka vozidla k „nahlášení vlastnických změn v registru silničních vozidel“. Předně je třeba uvést, že tento krok, vyrozumět nového vlastníka ve smyslu § 8a odst. 3 zákona o podmínkách provozu o podané žádosti, měl učinit již městský úřad v prvostupňovém řízení, avšak lze mít za to, že lze tuto vadu zhojit i až v rámci odvolacího řízení. Účelem vyrozumění stávajícího nebo nového vlastníka o podané žádosti, který žádost nepodal, je chránit takového účastníka před tím, aby nedošlo ke změně zápisu (jeho) vlastnického práva v registru vozidel, aniž by se mohl k takové změně vyjádřit (zpochybnit splnění podmínek pro zápis změny). Správní orgány případně mohou vyzvat tohoto vlastníka vozidla k doplnění technického průkazu nebo osvědčení o registraci silničního vozidla (k postupu a formulaci vyrozumění blíže srov. rozsudek zdejšího soudu ze dne 24. 8. 2022, č. j. 54 A 13/2020–34). Žalovaný tak nepostupoval neefektivně, pokud vyzval nového vlastníka, aby se k podané (druhé) žádosti žalobkyně vyjádřil, neboť tím žalovaný dostál účelu, za kterým byla tato úprava přijata – byla poskytnuta ochrana práv nového vlastníka, aby nedošlo bez jeho vědomí k zápisu do registru vozidel. Nebylo by totiž dostatečné, pokud by byla tato výzva učiněna toliko v řízení o první žádosti žalobkyně. Nový vlastník vozidla měl právo vyjádřit se i k druhé žádosti žalobkyně.

45. Závěrem se soud ještě stručně vyjádří k další argumentaci žalobkyně. Zaprvé soud nepovažuje polemiku žalobkyně s doporučeními žalovaného, jak nastalou situaci řešit (soukromoprávní cestou formou žaloby na určení vlastnictví) za projednatelný žalobní bod. Žalobkyně doporučení žalovaného nerozporuje, pouze nesouhlasí se závěrem správních orgánů, že nesplnila podmínky podle § 8a zákona o podmínkách provozu pro zápis změny vlastníka v registru vozidel. Tomu se soud věnoval výše. Zadruhé soud konstatuje, že návrh žalobkyně, že správní orgány měly podat podnět k zahájení řízení o zápisu vlastníka vozidla v místě trvalého pobytu nového vlastníka, přesahuje možnosti § 8a zákona o podmínkách provozu. Ostatně, jak soud vysvětlil výše, součinnost vlastníka, který žádost nepodal, není ani nutná, pokud žadatel doloží všechny podklady vyžadované zákonem. Zatřetí soud uvádí, že předmětem tohoto řízení není přezkum usnesení o zastavení řízení o první žádosti žalobkyně ani postup správních orgánů v tomto řízení (přezkum tvrzených vad doručování, či duplicitních výzev a usnesení o zastavení řízení). Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 46. Soud ze shora uvedených důvodů zrušil napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. pro podstatné vady řízení před správním orgánem. S ohledem na okolnosti dané věci zrušil soud i prvostupňové rozhodnutí podle § 78 odst. 3 s. ř. s. Tento výjimečný postup připadá v úvahu například tehdy, pokud prvostupňové rozhodnutí nemělo být vůbec vydáno, nebo pokud trpí vadami, které nemůže žalovaný sám napravit (usnesení rozšířeného senátu ze dne 28. 8. 2007, č. j. 1 As 60/2006–106). V posuzované věci je vyloučeno, aby vadu spočívající v tom, že městský úřad usnesením zastavil řízení pro překážku věci rozhodnuté, napravil žalovaný. Pokud by totiž nebyly shledány žádné překážky, pro které by muselo být řízení zastaveno, měla by být provedena změna zápisu v registru vozidel, což ovšem nemůže učinit žalovaný v rámci odvolacího řízení. Soud věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení podle § 78 odst. 4 s. ř. s. V dalším řízení je žalovaný vázán právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Žalovaný tedy nebude považovat usnesení o zastavení řízení o první žádosti žalobkyně za překážku řízení o druhé žádosti žalobkyně.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný neměl ve věci úspěch, tudíž mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, soud přiznal náhradu v celkové výši 13 200 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč a nákladů zastoupení ve výši 10 200 Kč, které tvoří odměna za tři úkony právní služby ve výši 3 100 Kč [převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a repliky podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d), a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)], a tři paušální náhrady hotových výdajů v celkové výši 900 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Soud z veřejné databáze (ARES) ověřil, že zástupce žalobkyně není plátcem DPH. Náhradu nákladů řízení soud uložil žalovanému zaplatit ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád ve spojení s § 64 s. ř. s.).

Poučení

Vymezení věci Obsah žaloby Obsah vyjádření žalovaného Obsah repliky žalobkyně Splnění procesních podmínek Obsah správního spisu Řízení o první žádosti žalobkyně ze dne 22. 3. 2021 Řízení o druhé žádosti žalobkyně ze dne 13. 3. 2023 Posouzení žaloby soudem Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení