39 C 117/2017-146

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Tvrdkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] 2) [země] – [stát. instituce], [IČO] Sídlem [anonymizována dvě slova], [obec a číslo] Zastoupená [anonymizováno 7 slov], [IČO] Se sídlem [adresa] [ulice] účastník: [anonymizována tři slova] [obec a číslo] Se sídlem [adresa] pro zaplacení 749 898 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba se v části, v niž se žalobce domáhá konstatování porušení práva, zamítá.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá po žalované [číslo] zaplacení částky 80 000 Kč s příslušenstvím za nesprávný úřední postup a v níž se domáhá částky 30 000 Kč s příslušenstvím za nezákonné rozhodnutí, zamítá.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá po žalované [číslo] zaplacení částky 120 235 Kč s příslušenstvím za nesprávný úřední postup, zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované [číslo] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalované [číslo] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 500 Kč.

VI. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 749 898 Kč s příslušenstvím. Ve své žalobě uvedl, že dne [datum] podal žádost o informace týkající se aktuálního kolaudačního souhlasu pro provozovnu [anonymizována čtyři slova], a to na [anonymizována tři slova] [obec a číslo]. K poskytnutí požadované informace však došlo až po úspěšném soudním řízení u Městského soudu v Praze [spisová značka], řízení o žádosti tak bylo ukončeno dne [datum] s tím, že část kolaudačního rozhodnutí neexistuje, ačkoliv jí správní orgán deklaroval. V době, kdy mu nebyla informace poskytnuta, ji nemohl využít a vznikla mu tak majetková újma. Žalobce se proto obrátil dne [datum] na žalovanou s žádostí o náhradu újmy a žalovaná se k žádosti dne [datum] vyjádřila. Dne [datum] zaslala žalovaná k žádosti žalobce další vyjádření, ale vady tím neodstranila. Dále uvedl, že půlroční promlčecí lhůta začala běžet nejdříve ukončením správního řízení, tedy [datum] a byla přerušena po dobu vyřizování žádosti podle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona české národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“) tedy v době od [datum] do [datum]. Dále uvedl, že [anonymizována tři slova] [obec a číslo] na jeho žádost ze dne [datum] reagoval sdělením datovaným„ [datum]“ s tím, že nemá povědomí o tom, že by existoval nějaký další kolaudační souhlas. Přitom žalobci nikdy žádný kolaudační souhlas nezaslal. Jednalo se tedy o situaci, kdy povinný subjekt nejprve vůbec nereagoval a pak zaslal pozdní reakci, která nevedla k vyřízení žádosti. Žalobce se proto obrátil na soud s žalobou proti rozhodnutí, neboť měl pocit, že na poskytnutí kolaudačního souhlasu má právo. Soud mu dal za pravdu a napadené rozhodnutí zrušil. Na rozsudek zareagoval [anonymizována tři slova] [obec a číslo] s tím, že poskytl žalobci část požadovaných informací, a to dne [datum] (doručeno [datum]), nicméně nebyla mu zaslána příloha kolaudačního souhlasu, která měla být poskytnuta. Proto se obrátil na [stát. instituce] (dále jen„ [anonymizováno]“) a dne [datum] obdržel žalobce jejich rozhodnutí, dle kterého kolaudační souhlas nikdy žádnou přílohu neměl. Žádost ze dne [datum] tak byla vyřízena až dne [datum], tedy po [číslo] dnech, ale zákonná lhůta je 15 dnů. Po dobu řízení nebylo možné požadované informace využít k obraně před hlukovou zátěží a žalobce tak nemohl bránit práva svá a své rodiny, včetně osoby starobního důchodce. Dále žalobce uvedl, že odepírání práva na informace mělo následující následky: prostory provozovny byly zkolaudovány jako nápojový bar s tichou reprodukovanou hudbou, hygienická stanice [anonymizováno] [obec] pak popsala hluk v baru [anonymizována dvě slova] jako užívání stavby v rozporu s kolaudačním souhlasem, oprávněnost stížností na hlukovou zátěž potvrdil i starosta [anonymizováno] [obec a číslo], měřením ze dne [datum] bylo zjištěno překročení hygienických limitů. Z toho vyplývá, že žalobce a jeho rodina byl po dobu několika let vystaven hlukové zátěži a absence požadovaných informací vedla k nemožnosti se aktivně bránit svá práva a pokud by byly informace poskytnuty, byla by hluková zátěž efektivně řešena. Ke konkrétním částkám přiměřeného zadostiučinění žalobce uvedl, že základní částka dle manuálu pro aplikaci zákona č. 82/1998 Sb. je 15.000 Kč. Tato částka pak byla zvýšena o 50 % z důvodu významu a reálné doby odepírání práva na informace a o 20 %, neboť vyřízení věci bylo při dodržení platné legislativy banální. Výsledná částka byla tedy stanovena jako 20000x3,19x1,5x1,2x1,2, to vše x4. Majetková újma pak spočívá ve vynaložených nákladech na právní služby v době neoprávněného odepírání informace, tedy o náklady spojené s řízením [spisová značka] u Obvodního soudu pro Prahu 1 a Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka].

2. Žalovaná [příjmení] – [stát. instituce] se k věci vyjádřila svým podáním ze dne [datum]. Ve vyjádření uvedla, že dne [datum] odmítla požadavek žalobce na náhradu škody ve výši 88.450 Kč za majetkovou újmu a 661 478 Kč za nemajetkovou újmu, kterou žalobce uplatnil svým dopisem ze dne [datum]. Ve vztahu k majetkové újmě bylo žalobci odpovězeno, že náklady řízení nelze ve smyslu § 31 odst. 1 zák. č. 82 /1998 Sb. považovat za účelně vynaložené, resp. jejich vynaložení nemělo za cíl zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, ale byly vynaloženy v občanskoprávním řízení ve věci žalobcova předchozího nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, ve které nebyl žalobce úspěšný a žaloba byla shledána i odvolacím soudem jako nedůvodná. Dovolání v této věci bylo odmítnuto. Předmětný neúspěch žalobce v tomto sporu nebyl z důvodu, že mu chyběly požadované informace. K nemajetkové újmě opět žalovaná odkázala na své vyjádření ze dne [datum] s tím, že neposkytnutím požadované informace nemohla být znemožněna obrana před hlukovou zátěží, neboť žalobce brojil proti dané provozovně též v době, kdy bylo vedeno dané řízení o žádosti o informace nelze shledat souvislost mezi požadovanými informacemi a možností domáhat se nápravy v souvislosti s případným nadměrným hlukem z dané provozovny. Pokud žalobce uvádí, že nemohl v důsledku odepření práva na informace, řádně hájit své práva, žalovaná uvádí, že požadovaný kolaudační souhlas byl v kopii poskytnut jeho matce dne [datum] a v jiném řízení před Městským soudem v Praze žalobce uváděl, že je mu tento kolaudační souhlas znám. Skutečnost, že daný kolaudační souhlas zůstává v platnosti a že nebyly ohlášeny žádné změny dané provozovny žalobce věděl nejpozději v lednu 2013. Žalovaná dále uvedla, že délka řízení byla ovlivněna především skutečností, že soudní řízení u Městského soudu v Praze trvalo téměř 4 roky. Žalobce v žádosti nezmiňuje žádné konkrétní průtahy, ale pouze namítá celkovou nepřiměřenou délku řízení. Závěrem žalovaná uplatnila námitku promlčení uplatněného nároku.

3. Dále se k věci žalobce vyjádřil svým podáním ze dne [datum], kde uvedl, situace je těsně před jednáním [datum] taková, že žádost o informace ze dne [datum] není dosud uzavřena. [anonymizováno] [obec a číslo] vydal [datum] rozhodnutí o odložení žádosti čj. [anonymizováno] [číslo], které je nyní předmětem přezkumu u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Dále uvedl, že žalovaná v otázce promlčení zcela ignoruje přerušení doby vyřizování žádosti o náhradu újmy, po kterou promlčecí doba neběží. Přitom promlčecí lhůta byla přerušena od [datum] do [datum]. K promlčení nároku tak v době podání žaloby nedošlo. Dále žalobce uvedl konkrétní průtahy, které spatřuje v průtahu v poskytnutí informací, neboť na žádost o informace ze dne [datum] byly informace částečně poskytnuty až [datum]. Na žádost v zákonné lhůtě povinný subjekt vůbec nereagoval. K poskytnutí informací došlo až na základě soudního řízení [číslo jednací]. [obec] v 15 denní lhůtě byly informace poskytnuty až [číslo] dnů po podání žádosti. Délka průtahu je tak [číslo] dnů. Dále pochybení spatřuje ve vydání rozhodnutí o odmítnutí části žádosti. Povinný subjekt zjistil, že část informací neexistuje. [obec] toho, aby rozhodl v 15 denní lhůtě po obdržení žádosti, rozhodl [datum] a toto rozhodnutí zaslal [datum] žadateli. [obec] v 15 denní lhůtě rozhodl [anonymizováno] [obec a číslo] až [číslo] dnů po podání žádosti. Délka průtahu je tak [číslo] dnů. Celková délka průtahů tak byla [číslo] dnů. Přitom zákon o svobodném přístupu k informacím předepisuje 15 denní lhůty jak pro poskytnutí informací, tak pro vydání rozhodnutí. Dále uvedl, že soudem bylo zrušeno rozhodnutí [stát. instituce], a to rozhodnutí označené [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne 29.8.2012, které bylo zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze pod sp. zn. [číslo jednací]. Dle pravomocného rozsudku soudu bylo chybováno ve vztahu ke všem třem bodům žádosti. Zavinění státu je tak prokázáno. Právě na základě tohoto rozhodnutí přetrvával po dobu několika let stav, kdy nebyly informace poskytnuty a nebylo o tom vydáno ani prvoinstanční rozhodnutí. Uvedl, že v tomto konkrétním případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu tím, že žádost o informace ze dne [datum] byla vyřízena [datum] doručením rozhodnutí [anonymizováno] čj. [anonymizováno] [číslo] [rok]. Informace nebyly ve lhůtě poskytnuty a prvoinstanční orgán nevydal ve lhůtě rozhodnutí. Oba průtahy jsou ve lhůtě [číslo] dnů, tedy kumulativně [číslo] dnů. Dále došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, a to rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka], které bylo zrušeno Městským soudem v Praze rozsudkem [číslo jednací]. Příčinná souvislost je dle žalobce dána jak tím, že by při dostupnosti informací majetkové náklady nevznikly, tak tím, že při absenci nesprávného úředního postupu, resp. absenci vadného, pravomocně zrušeného rozhodnutí soudem, by nebylo řízení v řádu let, ale v rozsahu 15 dnů stanovených zákonem o svobodném přístupu k informacím. K vyřízení žádosti povinným subjektem došlo až [datum].

4. Ve svém doplnění ze dne [číslo] žalobce uvedl, že na základě poučení soudu při jednání [datum] specifikuje jednotlivé průtahy, a to včetně průtahu v soudním řízení. Uvedl, že soudní řízení trvalo od [datum] do [datum], což je z hlediska práva na informace zjevně nepřiměřená lhůta.

5. Dne [datum] soud sdělil účastníkům řízení, že s ohledem na skutečnost, že žalobce sdělil, že průtahy v řízení shledává nejen v řízení správním, ale rovněž v řízení před soudem, bude soud dále jednat s dvěma organizačními složkami státu na straně žalované, a to s [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], týkající se nároku ohledně správního řízení a s [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] ohledně nároku vyplývajícího z nesprávného úředního postupu v řízení soudním.

6. Dále se k věci opakovaně vyjádřila žalovaná [číslo] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] dne [datum] a uvedla, že dané řízení, se kterým žalobce spojuje svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, bylo nejprve vedeno u povinného subjektu a též u jeho nadřízeného orgánu ode dne [datum] do začátku září 2012, tj. cca 2 měsíce, následně bylo necelé 4 roky vedeno v dané věci soudní řízení, a poté bylo toto řízení od července 2016 do [datum], resp. do [datum], tj. opět cca 2 měsíce vedeno jak u povinného subjektu, tak u jeho nadřízeného orgánu, a proto nelze shledat, že by povinný subjekt či jeho nadřízený orgán rozhodovaly v daném řízení nepřiměřeně dlouho, resp. že by došlo k průtahům, které by mohly mít za následek přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Dále uvedla, že v daném občanskoprávním sporu není možné posuzovat, resp. věcně přezkoumávat zákonnost či správnost písemností daných orgánů vydaných ve zmíněném řízení. Žalovaná dále uvádí, že při posouzení, zda k nemajetkové újmě mohlo skutečně dojít, je nezbytné zohlednit též význam předmětu řízení pro žalobce a další skutečnosti. V této souvislosti žalovaná poukazuje na žalobcem zmíněná soudní řízení vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp.zn. [spisová značka] a sp.zn. [spisová značka] (ve kterých stranou žalovanou byla [země] - [stát. instituce]), a kterými nebylo žalobci ani jeho matce (navzdory tvrzení žalobce) přiznáno zadostiučinění za nemajetkovou újmu v souvislosti s postupem správních orgánů ve věci hluku z dané provozovny. Žalovaná rekapituluje, že rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne 22. 9. 2015 (který rozhodoval o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. [číslo jednací] ze dne 14. 1.2015 ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. [číslo jednací] ze dne 22.1.2015) byl výrokem I. ve vyhovujícím výroku o věci samé změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. [číslo jednací] ze dne 14. 1. 2015 tak, že žaloba žalobkyně ([jméno] [anonymizováno]) se zamítá. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. [číslo jednací] ze dne 14. 1. 2015 byla výrokem I. žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.000.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, výrokem II. byl žalobní návrh, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobkyni částku 1.000.000 Kč, zamítnut, a výrokem III. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto soudního řízení částku 113.400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně. Usnesením Nejvyššího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 19. 7. 2016 bylo odmítnuto dovolání uvedené žalobkyně proti zmíněnému rozsudku Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne 22. 9. 2015 a následně usnesením Ústavního soudu č.j. [ústavní nález] ze dne [datum] byla odmítnuta též ústavní stížnost žalobkyně. Rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne 17. 8. 2016 byl výrokem I. potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. [číslo jednací] ze dne 22. 3. 2016 a výrokem II. byla žalobci ([celé jméno žalobce]) uložena povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. [číslo jednací] ze dne 22. 3. 2016 byla výrokem I. žaloba o zaplacení částky 500.000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu zamítnuta a výrokem II. byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. Usnesením Nejvyššího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 30. 5. 2017 bylo odmítnuto dovolání žalobce proti zmíněnému rozsudku Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne 17. 8. 2016 a následně usnesením Ústavního soudu č.j. [ústavní nález] ze dne [datum] byla odmítnuta též ústavní stížnost žalobce.

7. Žalovaná [číslo] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] se k věci vyjádřila dne [datum] a uvedla, že nárok z titulu nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky řízení vedeného Městským soudem pod sp. zn. [spisová značka] u něj nebyl mimosoudně uplatněn a nebyla tedy splněna podmínka ust. § 14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.

8. Žalobce na výzvu soudu, podáním doručeným soudu dne [datum], doplnil žalobu tak, v prvé řadě co se týká výše požadovaného odškodnění za majetkovou újmu, tak v této vzal žalobce co do částky 88.450 Kč svou žalobu zpět. Co se týče nemajetkové škody, tak zde vzal žalobce tímto podáním svou žalobu co do částky 401 213 Kč rovněž zpět. Celkově tak žalobce vzal žalobu zpět co do částky 489 663 Kč.

9. Usnesením ze dne 17.1.2020, č.j. [číslo jednací] soud řízení zastavil co do částky 489 663 Kč. Dále soud povede řízení o částku 260 235 Kč.

10. Dále žalobce odstranil nejasnosti žaloby a sdělil, že se jedná o žádost o informace ze dne [datum] a nikoliv jak uvedl chybně v žalobě ze dne [datum], doručená správnímu orgánu dne [datum]. Následně uvedl jednotlivé průtahy ve správním a soudním řízení: žádost žalobce podaná dne [datum] a doručená dne [datum] měla být vyřízena v lhůtě 15 dnů, tedy nejpozději do data [datum], a to buď tak, že se informace poskytne, nebo tak, že se vydá rozhodnutí o tom, že se informace neposkytuje. Úřad MČ [obec a číslo] však neučinil žádný z těchto kroků a pouze dopisem ze dne [datum] sdělil, že požadavku žalobce vyhovět nemůže. Žádost byla vyřízena [anonymizováno] [obec a číslo] až dne [datum], kdy byly informace částečně poskytnuty a ve zbytku bylo vydáno rozhodnutí [číslo jednací]. Přičemž ani ono sdělení nebylo učiněno v zákonné lhůtě, neboť tak se mělo stát nejpozději dne [datum], tedy o 11 (slovy: jedenáct) dnů dříve. [anonymizováno] vydal své rozhodnutí sp. zn.: [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne 13.8.2012 v němž rozhodl tak, že postup [anonymizováno] [obec a číslo] potvrzuje s tím, že jediným pochybením, které shledává, je skutečnost, že nebyla dodržena zákonná lhůta 15 dnů, které však nelze zpětně zhojit a tedy nezbývá, než postup potvrdit. Toto rozhodnutí však bylo zrušeno pro jeho nesprávnost rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne 17.06.2016. Průtah žalobce počítá od data, kdy měla být stížnost řádně vyřízena - tedy od [datum] do data, kdy došlo k nápravě, tedy [datum]. Délka tohoto průtahu pak trvala 3 roky a 11 měsíců a 7 dnů. K uvedenému se váže také vydání nesprávného rozhodnutí, které žalobce zahrnul v žalobě do průtahu s vyřízením stížnosti, je však třeba tyto dvě skutečnosti od sebe oddělit. Rozhodnutí [anonymizováno] sp. zn.: [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne 29.08.2012 bylo zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne 17.06.2016 jako zcela nesprávné a nezákonné. Žalobce rovněž namítá neúměrnou délku soudního řízení u Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], které trvalo od [datum], kdy byla podána žaloba až do data [datum], kdy byla věc skončena. Přičemž od data [datum] do data [datum] nebyl učiněn žádný úkon na straně soudu, ani nařízeno jednání. Průtah tedy činí 3 roky, 4 měsíce a 14 dnů. Co se týká nevyřízených stížností ze dne [datum] a [datum], které jsou nevyřízené do současné doby, pak tyto jsou uváděny jako důkaz kontinuálního porušování zákona na straně [anonymizováno] [obec a číslo] a [anonymizováno]. Nemajetkovou újmu žalobce požaduje za nevyřízení žádosti ze dne [datum] v zákonem stanovené lhůtě - zde se jedná o průtah trvající 4 roky a 17 dnů a za to požaduje odškodnění ve výši 40.000 Kč. Dále požaduje za neposkytnutí informací po stejně dlouhou dobu průtahu, v němž nebyla informace poskytnuta ve výši 50.000 Kč. Za nevyřízení stížnosti ze dne [datum] požaduje odškodnění ve výši 20.000 Kč. Za nezákonné rozhodnutí [anonymizováno] sp. zn.: [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne 3.9.2012, které bylo zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne 17.06.2016 jako zcela nesprávné a nezákonné požaduje žalobce částku 30.000 Kč. Za nepřiměřenou délku soudního řízení požaduje žalobce částku 15.000 Kč za každý rok soudního řízení (toto celkem trvalo 3 roky, 7 měsíců a 22 dnů), tedy celkem 54.652 Kč), kdy tato je navýšena o 50% za naprosto nedůvodnou a nebývale dlouho trvající nečinnost soudu (od [datum] do [datum], tedy 3 roky, 4 měsíce a 14 dnů), dále o 30% z důvodu, že se jednalo o jednoduché řízení, bez nutnosti výslechů svědků, vypracování znaleckých posudků a kdy nebylo nutno ani nařizovat jednání a proběhlo v jednom stupni, 30% z důvodu, že toto rozhodnutí bylo pro žalobce velmi důležité, ba zásadní pro další právní kroky a zejména pro to, aby obdržel informace, které požadoval a na něž měl nárok a 10%, neboť žalobce sám žádné průtahy v řízení nezavinil. Celkem tedy požaduje žalobce částku ve výši 120.235 Kč Celkem tedy žalobce požaduje jako náhradu nemajetkové újmy částku ve výši 260.235 Kč. Ve zbytku, tedy v částce 401.213 Kč z původního požadavku na nemajetkovou újmu ve výši 661.448 Kč bere žalobce svou žalobu zpět. Příčinná souvislost je dle žalobce dána mezi vzniklou újmou na jednak politickém právu na informace, jednak osobnostních právech žalobce, jak výše popsáno a konáním, resp. nekonáním správních orgánů tím, že pokud by [anonymizováno] poskytl informaci žalobci dle zákona, tedy nejpozději dne [datum], mohl tyto informace žalobce dále využít při řešení velmi zásadní a naléhavé otázky - odstranění hluku z provozovny [anonymizována dvě slova] a zamezení dalšímu hrubému porušování zákona.

11. Soud k věci provedl následující dokazování:

12. Ze zprávy zástupkyně veřejného ochránce práv o šetření postupu [anonymizována tři slova] [obec a číslo] a [stát. instituce] ve věci užívání baru umístěného v obytné zástavbě v rozporu s kolaudací ze dne 12.3.2012, sp. zn. [číslo] [spisová značka] bylo zjištěno, že ještě před podáním žádosti o informace ze dne [datum] se žalobce obrátil na veřejného ochránce práv se svou stížností.

13. Ze spisového materiálu městské části [obec a číslo] a [stát. instituce] byly zjištěny následující skutečnosti:

14. Z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne [datum] ve znění opravného usnesení ze dne 4.2.2009, [číslo jednací] bylo zjištěno že byly kolaudovány stavební úpravy na parc. [číslo] [část obce].

15. Z žádosti o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce požádal [anonymizováno] [obec a číslo] o poskytnutí informací ohledně provozovny„ [anonymizována dvě slova]“, a to o 1) aktuální kolaudační souhlas kolaudační a rozhodnutí platné pro výše uvedenou provozovnu, 2) informace k prováděným změnám stavby (souhlas, stanovisko a další dokumenty orgánu památkové péče, způsob oznámení prováděných změn stavby a další podklady místně příslušných úřadů k prováděným změnám) a 3) postup oznámení změn stavby a možnosti reakce účastníků řízení (kde zjistit informace o chystaných stavbách/změnách staveb, způsob ochrany proti chystané stavbě/změně stavby). K žádosti byla připojena fotografie stavební suti.

16. Ze sdělení [anonymizována tři slova] [obec a číslo] ze dne 3.8.2012, [číslo jednací] bylo zjištěno, že odboru výstavby [anonymizována tři slova] [obec a číslo] bylo postoupeno odborem kanceláře tajemníka podání žalobce doručené dne [datum] a žalobci bylo tímto dopisem sděleno, že za účelem zjištění skutečného stavu věci provede odbor výstavby na místě namátkovou kontrolu.

17. Ze stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím ze dne [datum] soud zjistil, že si žalobce podal stížnost proti postupu [anonymizována tři slova] [obec a číslo], který nevyhověl jeho žádosti o informace ze dne [datum] a uvedl, že na poskytnutí informací dle žádosti trvá.

18. Z podnětu k zahájení správního řízení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce uvedl, že mu bylo doručeno sdělení [anonymizována tři slova] [obec a číslo] ze dne 3.8.2012, [číslo jednací] s tím, že bude provedena namátková kontrola a žalobce tímto žádá o výsledek jejich šetření a sdělení jaká byla přijata opatření.

19. Z protokolu o kontrolní prohlídce stavby ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] se uskutečnila v domě [adresa] v prostorách baru [anonymizována dvě slova] prohlídka s výsledkem, že v baru bylo max. 35 osob, ve 22:00 hod byla zahájena taneční produkce„ [příjmení] [anonymizováno]“. Dle provozovatele je na hlavní hudební aparatuře zábrana, která má maximální nastavení 65 DB a stanovený limit hlasitosti zvuku nelze překročit.

20. Z rozhodnutí [anonymizována tři slova] ze dne 29.8.2012, č.j. S [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok] [spisová značka] bylo zjištěno, že [anonymizováno] potvrdil postup [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] ve věci nedodržení lhůty k poskytnutí informací a nevydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace. V odůvodnění bylo uvedeno, že úřadu nebyla ohlášena žádná změna předmětné stavby, a z tohoto důvodu nelze požadavku žalobce vyhovět, neboť uvedené informace, stanoviska neexistují.

21. Ze sdělení [anonymizována tři slova] [obec a číslo] ze dne 4.9.2012, [číslo jednací] bylo zjištěno, že tento úřad žalobci sděluje, že v jeho nahlášených stavebních úpravách nebylo ničeho zjištěno a uvedli, že tyto stavební práce nebyly prováděny v prostorách baru [anonymizována dvě slova].

22. Ze sdělení [anonymizována tři slova] [obec a číslo] ze dne 2.10.2012, [číslo jednací] bylo zjištěno, že úřad žalobci sděluje, že stavebnímu úřadu nebyly ohlášeny žádné„ [příjmení]“ rekonstrukční práce uvedené provozovny, nemohly být tedy odsouhlaseny, ani kolaudovány. Tato skutečnost nemá vliv na existenci původního kolaudačního souhlasu, o jehož existenci byl žalobce již v minulosti informován. Na základě těchto informací úřad odkládá jeho podání bez opatření.

23. Ze spisového materiálu Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že dne [datum] podal žalobce žalobu o zrušení rozhodnutí MHMP, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum], a to proti žalovanému [stát. instituce]. Dne [datum] vyzval soud žalobce k zaplacení soudního poplatku. Dne [datum] žalobce zaplatil soudní poplatek ze žaloby. Dne [datum] zaslal soud žalobu žalovanému k vyjádření. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného a zároveň byl soudu doručen správní spis sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok]. Dne [datum] bylo žalobci zasláno vyjádření žalovaného k žalobě. Dne [datum] zaslal žalobce soudu další vyjádření k věci. Dále se na č.l. 36 spisu nachází pokyn soudce kanceláři, nechť zašle vyjádření žalobce ze dne [datum] žalovanému. Po tomto pokynu z ledna roku 2013 následuje rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17.6.2016 pod č.j. [číslo jednací], kde Městský soudu v Praze rozhodl, že se rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] 2012 zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že v daném případě se jednalo o pochybení správního orgánu 1. stupně, který informace dle žádosti neposkytl a ani nerozhodl o odmítnutí jejich poskytnutí a žalovaný pak tento nezákonný postup povinného subjektu aproboval, když se nevypořádal se stížností žalobce a pouze postup povinného subjektu potvrdil.

24. Ze sdělení městské části [obec a číslo] ze dne 19.11.2013, [číslo jednací] vyplývá, že tento správní orgán informuje žalobce, že mu neodpírá právo na informace ohledně klubu [anonymizována dvě slova]. Uvedl, že o existenci kolaudačního souhlasu na předmětnou provozovnu jej informoval např. ve sfělení [číslo jednací] ze dne 30.9.2010 atd.. Pokud se jedná o poskytnutí kolaudačního souhlasu (včetně usnesení o opravě), byl tento poskytnut paní [jméno] [příjmení] přípisem ze dne [datum] a ta jej mu jistě poskytla nebo mohla poskytnout. Dalšímu požadavku na poskytnutí nového kolaudačního souhlasu v souvislosti s jím oznámenými úpravami provozovny, nebylo možné vyhovět, neboť žádný další vydán nebyl. Při provedené kontrole nebyly zjištěny žádné nepovolené úpravy předmětné provozovny.

25. Z podnětu k zahájení správního řízení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce podal k [anonymizována tři slova] [obec a číslo] a rovněž na hygienickou stanci [anonymizováno] [obec] podnět k zahájení správního řízení, kde uvedl, že v noci z 6 na [datum] bylo zjištěno hlučné užívání provozovny„ [anonymizována dvě slova]“. V podnětu výslovně žalobce uvedl, že tato provozovna nemá kolaudační souhlas, což bylo zjištěno žádostí o informace ze dne [datum] a dále tam žalobce uvedl, že vzhledem k tomu, že i [anonymizováno] potvrdil, že kolaudační souhlas neexistuje, žádá o zahájení správního řízení z důvodu užívání stavby bez kolaudačního souhlasu.

26. Z rozhodnutí [stát. instituce], odbor stavební ze dne 26.7.2016, [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [číslo] 2016 bylo zjištěno, že [stát. instituce] přikazuje [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec a číslo], aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí byla žádost [anonymizováno] [celé jméno žalobce] o poskytnutí informací datovaná dnem [datum] vyřízena.

27. Z rozhodnutí městské části [obec a číslo] ze dne 9.8.2016, [číslo jednací] a sdělení Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne 9.8.2016, [číslo jednací] bylo zjištěno, že správní orgán podle § 15 odst. 1 zák. č. 106/1999 Sb. o poskytnutí informací žádost žalobce v bodě 2a), 2b) odmítá (informace k prováděným změnám stavby a) souhlas, stanovisko a další dokumenty orgánu památkové péče, b) způsob oznámení prováděných změn stavby) a dále rozhodl, že v bodě 1) a 2c) v rozsahu anonymizace osobních údajů se rovněž žádost odmítá (aktuální kolaudační souhlas platný pro provozovnu [anonymizována dvě slova], c) další podklady místně příslušných úřadů k prováděným změnám).

28. Ze stížnosti a odvolání dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce nesouhlasí s rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne 9.8.2016, [číslo jednací] a uvedl, že jeho žádost o informace byla vyřízena nesprávně.

29. Ze stížnosti žalobce na postup při vyřizování žádosti o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce opětovně uvádí, že jeho žádost o informace ze dne„ [datum]“ nebyla dosud vyřízena.

30. Z předání spisu se stanoviskem ze dne 23.8.2016, [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalobce podal proti rozhodnutí správního orgánu [číslo jednací] ze dne 9.8.2016 a tímto sděluje správní orgán své stanovisko k věci.

31. Z rozhodnutí MHMP, odbor stavebního úřadu, ze dne 7.9.2016, [číslo jednací] bylo zjištěno, že odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne 9.8.2016, [číslo jednací], se zamítá a rozhodnutí [anonymizována tři slova] [obec a číslo] ze dne 9.8.2016, [číslo jednací] se potvrzuje.

32. Z rozhodnutí [anonymizována čtyři slova], ze dne 7.9.2016, [číslo jednací] bylo zjištěno, že ve věci stížnosti [anonymizováno] [celé jméno žalobce] na postup povinného subjektu [anonymizována tři slova] [obec a číslo] při vyřizování jeho žádosti ze dne [datum] o poskytnutí informace se postup [anonymizována tři slova] [obec a číslo] potvrzuje.

33. Z oznámení o nabytí právní moci rozhodnutí ze dne [datum] bylo zjištěno, že rozhodnutí [anonymizováno], odbor stavebního úřadu, [číslo jednací] ze dne 7.9.2016 nabylo právní moci dne [datum]. Z oznámení o nabytí právní moci rozhodnutí ze dne [datum] bylo zjištěno, že rozhodnutí [anonymizováno], odbor stavebního úřadu, ze dne 7.9.2016, [číslo jednací] nabylo právní moci dne [datum].

34. Ze sdělení k podání ze [datum] označenému jako„ stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace dle zákona 106/1999 Sb.“ ze dne 25.1.2017, [číslo jednací] bylo zjištěno, že MHMP došel k závěru, že k nevyřízení žalobcovi žádosti ze dne [datum] nedošlo, neboť jeho žádost byla vyřízena řádně.

35. Ze spisového materiálu Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. [spisová značka] bylo soudem zjištěno, že dne [číslo] [rok] podala paní [jméno] [příjmení] (matka žalobce – pozn. soudu) žalobu proti [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] o náhradu škody způsobenou nesprávným postupem správního orgánu. Nemajetková újma v celkové výši 2 000 000 Kč měla žalobkyni vzniknout postupem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec a číslo], který se řádně a v souladu se zákonem nezabýval 40 podněty žalobkyně a jejího syna k zahájení správního řízení s provozovatelem nočního klubu„ [anonymizována dvě slova]“ v sousedním domě pro správní delikt užívání provozovny v rozporu s kolaudačním souhlasem. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 14.1.2015, č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto tak, že žalovaná [příjmení] [stát. instituce] je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 000 000 Kč a žalobní návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 1 000 000 Kč byl zamítnut. Proti uvedenému rozsudku si podala odvolání žalovaná dne [datum] [název soudu], jako soud odvolací, dne 22.9.2015 pod č.j. [spisová značka] rozhodl tak, že se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že se žaloba v plném rozsahu zamítá. Nejvyšší soud ČR k dovolání žalobkyně rozhodl dne [datum] tak, že se dovolání odmítá.

36. Ze spisového materiálu Obvodního sodu pro Prahu 1, zn. [spisová značka] vyplývá, že žalobce podal dne [datum] žalobu proti [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem správního orgánu ve výši 500 000 Kč. V žalobě uvedl, že se od května 2010 do května 2012 obrátil na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec a číslo] s 22 podněty k zahájení správního řízení pro přestupek spočívající v tom, že provozovna produkuje nadměrný hluk. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 22.3.2016, č.j. [spisová značka] byla žaloba o zaplacení částky 500 000 Kč v plném rozsahu zamítnuta. K odvolání žalobce rozhodoval ve věci i Městský soud v Praze jako soud odvolací, který dne 17.8.2016 pod č.j. [spisová značka] rozsudek soudu I. stupně potvrdil. Nejvyšší soud ČR dne 30.5.2017, č.j. [číslo jednací] dovolání žalobce odmítl.

37. Z žádosti o přiměřené zadostiučinění a o náhradu majetkové újmy za nesprávný úřední postup a vydání nezákonných rozhodnutí ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce uplatnil u Ministerstva pro místní rozvoj svůj nárok týkající se žádosti o informace doručené dne„ [datum]“.

38. Ze sdělení [anonymizováno] ze dne 25.1.2017, [číslo jednací] a sdělení [anonymizováno] ze dne 30.6.2017, [číslo jednací] bylo zjištěno, že [stát. instituce] sděluje žalobci, že došel k závěru, že k nevyřízení žalobcovi žádosti o informace ze dne [datum] nedošlo a jeho žádost byla vyřízena řádně.

39. Ze stanoviska [stát. instituce] ze dne 4.7.2017, [číslo jednací] ve věci náhrady škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu bylo zjištěno, že ministerstvo požadavek žalobce na majetkovou a nemajetkovou újmu, kterou uplatnil dne [datum], odmítlo.

40. Z výzvy k doplnění podání [číslo jednací] ze dne 11.7.2017 soud zjistil, že žalobce vyzval Ministerstvo pro místní rozvoj, aby doplnila (upravila) své stanovisko ze dne [datum].

41. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] k podání žalobce ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že vzhledem k tomu, že žalobce ve svém doplnění podání neuvedl žádné nové relevantní skutečnosti, ministerstvo nemá důvod cokoliv měnit na závěrech, ke kterým dospělo při vyřizování jeho žádosti o náhradu škody a zadostiučinění na nemajetkovou újmu.

42. Důkaz fakturou [číslo] [rok], [číslo] [rok], dopisem [stát. instituce] ze dne 26.9.2016, [číslo jednací] soud zamítl z důvodu nadbytečnosti, neboť tyto důkazy se týkají žalobcem původně požadované majetkové újmy ve výši 88 450 Kč, kterou se následně již rozhodl nepožadovat a svou žalobu vzal co do této částky zpět.

43. Důkaz článkem„ Protikorupční balíček, kopií internetových stránek„ Řídící odbor“ [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], stanoviskem„ Protikorupční balíček [obec a číslo], Pravidla pro zachovávání anonymity občana“, rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne 5.4.2017, [číslo jednací], kterým se odmítá žádost o poskytnutí informace ze dne [datum], odpovědí na žádost o informace ze dne [datum], odpovědí na stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím ze dne [datum], podnětem k zahájení správního řízení ze dne [datum], dopisem žalobce na [anonymizováno] [obec a číslo] ze dne [datum], dopisem žalobce na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] ze dne [datum], rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] ze dne 4.10.2017, [číslo jednací], odpovědí na žádost o informace podle zákona [číslo] Sb ze dne [datum], protokolem o kontrole výkonu přenesené působnosti svěřené [stát. instituce] provedené na základě § 113 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hl. m. [obec] ze dne 16.12.2016, [číslo jednací], dopisem [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 1.9.2017, č.j. UOOU-07379/17-8, dopisem [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 25.2.2014, [číslo jednací], dopisem [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 4.10.2013, [číslo jednací], dopisem [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 25.3.2013, [číslo jednací], dopisem [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne 15.6.2015, [číslo jednací], výzvou k nápravě osobního útoku na žadatele o informace ze dne [datum], dopisem„ poskytování informací o příjmech z veřejných prostředků“, sp. [značka automobilu] [číslo], dopisem [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne 18.12.2015, [číslo jednací], odpovědí na podání ze dne 13.7.2017, [číslo jednací], výzvou k úhradě nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací dle § 17 zákona [číslo], o svobodném přístupu k informacím ze dne 7.7.2017, [číslo jednací], vyjádřením k dopisu ze dne [datum] a [datum] ve věci„ [příjmení] pochybení bývalých zaměstnanců [anonymizováno] [obec a číslo]“ ze dne 4.6.2018, [číslo jednací], výzvou k podání vysvětlení opakovaného porušení zákona ze dne [datum], vyrozuměním o ukončení šetření veřejného ochránce práv ze dne [datum] byly soudem zamítnuty jako nadbytečné, neboť tyto důkazy se týkají jiné věci, resp. jiných žalobcem uplatněných žádostí o informace.

44. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

45. K otázce pasivní legitimace na straně žalované:

46. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen„ InfZ“) povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.

47. Dle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Územní samosprávné celky odpovídají za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti (dále jen "územní celky v samostatné působnosti"). Stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

48. Dle čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoliv trestního obvinění proti němu.

49. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

50. Dle ustanovení § 14 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Je-li pro posouzení nároku na náhradu škody nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup úřad nebo jiný orgán veřejné moci, který není k jeho projednání příslušný, poskytne tento úřad nebo jiný orgán veřejné moci příslušnému úřadu nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.

51. Žalobce se v tomto řízení původně domáhal pouze po žalované [číslo] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] náhrady majetkové újmy a přiměřeného zadostiučinění za neposkytnutí požadovaných informací v zákonné lhůtě a dále náhrady za vydání nezákonného rozhodnutí. Před soudem pak výslovně uvedl, že se domáhá náhrady nemajetkové újmy za délku řízení jak před správními orgány, tak před orgány soudními a rovněž za nezákonné rozhodnutí. Pro otázku pasivní legitimace tak bylo nutno zodpovědět otázku, zda se na daný případ aplikuje shora uvedený čl. 6 Úmluvy či nikoliv a rovněž rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 344/2014 ze dne 29.9.2015, uveřejněného pod číslem 113/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, kde je uvedeno, že nepřiměřená délka správního řízení způsobila účastníku nemajetkovou újmu, jde-li ve správním řízení o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku, jestliže má toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu a jestliže je právo nebo závazek, o které se v daném případě jedná, civilní (tj. soukromoprávní) povahy. V této věci dospěl soud k závěru, že ne všechna kritéria aplikovatelnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy a tedy i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 344/2014 ze dne 29.9.2015 jsou splněna. V této souvislosti žalovaná přiléhavě odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 3282/2015, který mj. dovodil, že právo na informace není právem soukromoprávní povahy. Vzhledem k tomu, že nebyl splněn minimálně třetí předpoklad uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 344/2014, tedy, že právo o které se jedná, není soukromoprávní povahy, tj. nemá vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu takového práva či závazku, není možné aplikovat čl. 6 Úmluvy a vznik nemajetkové újmy tak není presumován. Vzhledem k uvedenému nebylo možno řízení považovat ani za jeden celek ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 968/2014 a tudíž soud začal jednat ve vztahu k nároku vycházejícímu z nesprávného úředního postupu ve správním řízení s [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] a ve vztahu k nároku vycházejícímu z nesprávného úředního postupu před soudními orgány s [anonymizována dvě slova] [stát. instituce].

52. K námitce žalované [číslo] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], že u ní nebyl předmětný nárok mimosoudně uplatněn a nebyla tedy splněna podmínka uvedená v ust. § 14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. soud konstatuje, že je plně postačující, pokud žalobce svůj nárok na náhradu nemajetkové škody uplatnil u [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], a to svou žádostí ze dne [datum], jak vyplynulo z dokazování. Uplatnění nároku i u nepříslušného úřadu nemá z hlediska jeho právního osudu žádné právní následky.

53. K námitce, že nárok je promlčen, soud uvádí, že žalobce podal žádost o poskytnutí informací dne [datum] a dle provedeného dokazování bylo řízení skončeno dnem [datum] (právní moc rozhodnutí [stát. instituce], odbor stavebního úřadu, [číslo jednací] ze dne 7.9.2016). Žalobce uplatnil svůj nárok u [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] dne [datum], kdy se promlčecí doba do [datum] stavěla. Žaloba byla k soudu podána dne [datum]. K námitce žalované [číslo] že se promlčecí doba počítá od skončení řízení před soudním orgánem, soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 3623/2017 a 30 Cdo 1273/2016. Byť si je soud vědom, že uvedené rozhodnutí se týkají řízení, kde byl aplikován čl. 6 Úmluvy, je názoru, že žalobcova nejistota ohledně výsledku řízení nemohla skončit dříve než vydáním konečného rozhodnutí před správními orgány. Teprve v této době se žalobce dozvěděl, jak dlouho řízení trvalo a mohl uplatňovat svá práva u příslušného ministerstva. Promlčecí doba by se měla počítat až od právní moci posledního rozhodnutí ve věci, a to vzhledem k tomu, že řízením před soudním orgánem dané řízení neskončilo, ale plynule pokračovalo před orgány správními.

54. Dále se již soud zabýval jednotlivými nároky žalobce, přičemž znovu opakuje, že vzhledem k tomu, že na uvedený případ nedopadá na celé řízení čl. 6, neboť řízení před správními orgány o poskytnutí informací nevykazuje soukromoprávní povahu, nelze na ně bez dalšího aplikovat závěry vyjádřené ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, včetně tam dovozené vyvratitelné domněnky vzniku nemajetkové újmy. Z toho důvodu soud postupoval podle ust. § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. Bylo pak na žalobci, aby prokázal jak vznik újmy, tak i příčinnou souvislost mezi průtahy a vznikem nemajetkové újmy.

55. Předně tedy soud rekapituluje, že po částečném zpětvzetí žaloby bylo pokračováno v řízení ohledně celkové částky 260 235 Kč. Žalobce požadoval po žalované č. [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] částku 30 000 Kč za nezákonné rozhodnutí [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne 3.9.2012, které bylo zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze, č.j. [číslo jednací] ze dne 17.6.2016. Dále požadoval nemajetkovou újmu za nevyřízení jeho žádosti o informace částku 40 000 Kč, částku 50 000 Kč za to, že mu nebyla uvedená informace poskytnuta a částku 20 000 Kč za nevyřízení stížnosti ze dne [datum]. Po [anonymizováno] [stát. instituce] požadoval celkovou částku 120 235 Kč za nepřiměřenou délku řízení před soudními orgány.

56. Po poučení soudu žalobce uvedl, že nesprávný úřední postup ve správním řízení spatřuje v tom, že mu nebyly potřebné informace vydány v době, kdy je potřeboval pro soudní řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. V té době nemohl chybějící informace využít v těchto řízeních z čehož měl frustrující pocit. Mělo to velký dopad na soukromý i pracovní život, neboť se dobře nevyspal. Dále to mělo vliv na byt, neboť nebylo jasné, kdo v tom bytě bude bydlet, zda on, matka či otec. Zároveň se projevila nedůvěra v právní stát. Uvedl, že ve stejné situaci by se cítila poškozená každá jiná osoba. Uvedl, že nebyly dodrženy principy dobré správy a nadto uvedl, že zde byla ze strany správního orgánu recidiva. Příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem nemajetkové újmy vidí v tom, že pokud by mu byly předmětné informace poskytnuty, mohl by je použít v soudních řízeních sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] a je otázkou, zda by potom tyto spory byly úspěšné a zda by vůbec uvedené žaloby s matkou podali. Pokud člověk nemá informace, nemůže dobře zažalovat a nemůže být 100 % úspěšný, úspěšnost může být pouze dílčí.

57. K nepřiměřené délce soudního řízení uvedl, že tato byla zcela nepřiměřená, neboť řízení trvalo od listopadu 2012 do července 2016 a soudy prakticky nekonaly, kromě výzvy žalobce, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání. Přitom žalobce nečinil žádná obstrukční jednání ve věci.

58. K nezákonnému rozhodnutí [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka], které bylo zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze, č.j. [číslo jednací] ze dne 17.6.2016 soud uvádí, že pro odpovědnost státu podle zákona musí být vždy splněny tři předpoklady 1) deliktní jednání státu, 2) škoda jako újma na jmění nebo nemajetková újma a 3) příčinná souvislost mezi deliktem a škodou. V této věci pak bylo nepochybné, že je zde naplněn první předpoklad pro odpovědnost státu, a to existence nezákonného rozhodnutí, neboť Městský soudu v Praze rozhodl, že se rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] 2012 zrušuje. Dle soudu však již nebyl naplněn druhý předpoklad pro odpovědnost státu, a to vznik škody na straně žalobce. Soudu je známo z úřední činnosti, že žalobce vede ohledně provozovny„ [anonymizována dvě slova]“ celou řadu soudních sporů, správních sporů, opakovaně a mnohočetně žádá o informace městskou část [obec a číslo] o informace k této provozovně. Uvedené informace a řízení před správními orgány a soudy vede za účelem odstranění hluku v domě jeho matky [jméno] [příjmení]. Jak bylo z dokazování zjištěno, již v řízení vedeném u zdejšího soud pod sp. zn. [spisová značka] jeho matka uváděla, že podala celkem 40 podnětů ohledně baru [anonymizována dvě slova], v řízení vedeném u zdejšího soudu od sp. zn. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] sám žalobce uvedl, že rovněž adresoval městské části [obec a číslo] dalších 22 podnětů, opět se týkající provozovny [anonymizována dvě slova]. U zdejšího soudu je pak řešeno mnoho sporů žalobce či jeho matky vztahující se k uvedené provozovně baru či neposkytnutí informací týkající se této provozovny. Za situace, kdy žalobce je v mladém věku, má dobré vzdělání a práci a v domě matky [jméno] [příjmení] ani nebydlí, ale pouze jezdí na návštěvy, mu dle soudu nemohla vzniknout nemajetková újma k uvedenému nezákonnému rozhodnutí. Frustrující pocit z nezískaných informací k dalším soudním a správním řízením, soud nemůže odškodňovat. Nadto soud podotýká, že dle jeho názoru k neposkytnutí požadovaných informací ani nedošlo, neboť žalobce již jimi disponoval několik let předtím, než byla jeho žádost konečným způsobem vyřízena. V tomto soud odkazuje např. na podnět žalobce k zahájení správního řízení ze dne [datum], kde výslovně uvedl, že provozovna baru [anonymizována dvě slova] nemá kolaudační souhlas, což zjistil žádostí o informace ze dne [datum]. Z toho důvodu soud žalobu, co do povinnosti žalované [číslo] zaplatit žalobci částku 30 000 Kč, z titulu nezákonného rozhodnutí, zamítl jako nedůvodnou.

59. Dále žalobce požadoval po žalované [číslo] zaplacení nemajetkové újmy za nevyřízení jeho žádosti o informace ve výši 40 000 Kč, za neposkytnutí požadovaných informací částku 50 000 Kč a za nevyřízení stížnosti ze dne [datum] částku 20 000 Kč Celkem tedy po žalované [číslo] požadoval částku 110 000 Kč. Předně k tomu soud uvádí, že pokud žalobce uplatnil částku 20 000 Kč za část řízení, tj. nevyřízení stížnosti ze dne [datum], tak tento nárok je zcela nedůvodný. Správní řízení se vždy posuzuje jako jeden celek a lze odškodnit pouze jednotlivé dílčí průtahy v řízení, nikoliv považovat každé podání, stížnost atd. za samostatné řízení, ze kterého je možno následně požadovat odškodnění. [příjmení] 20 000 Kč je tak dle soudu požadována zcela nedůvodně. Ve zbytku soud uvádí, že pokud žalobce požaduje částku 50 000 Kč za to, že mu nebyly předmětné informace poskytnuty, žaluje pravděpodobně duplicitně s částkou 40 000 Kč za nesprávný úřední postu. V samotné skutečnosti, že žalobci nebyla poskytnuta požadovaná informace není tvrzený nesprávný úřední postup, neboť jak již bylo shora uvedeno, informace mu poskytnuta byla. K částce 40 000 Kč, kterou žalobce požaduje za nesprávný úřední postup spočívající v jednotlivých průtazích, došel soud k závěru, že se správní orgány v této věci nesprávného úředního postupu nedopustily. Žalobce ve svém doplnění žaloby na výzvu soudu specifikoval jednotlivé průtahy v řízení tak, že uvedl, že žádost o informace byla podána v červenci 2012 a konečné rozhodnutí ve věci bylo vydáno [datum], tedy po více než 4 letech. Jednotlivé průtahy v řízení tedy nikterak nespecifikoval. Nicméně soud prvně uvádí, že vzhledem k tomu, že od [datum] do [datum] probíhalo soudní řízení, které vyústilo v zrušení rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] 2012, nelze tuto dobu započítávat. Celková délka správního řízení, po odečtení řízení před soudem, byla velmi krátká (cca 2x 2 měsíce) a správní orgán činil celou řadu úkonů a rozhodnutí. Nicméně podstatné ve věci je, že žalobce jednotlivé dílčí průtahy ve správním řízení ani netvrdil, tím méně prokázal. Vzhledem k absenci nesprávného úředního postupu správních orgánů, soud již nezkoumal, zda vznikla nemajetková újma a zda je dána příčinná souvislost mezi vznikem nemajetkové újmy a nesprávným úředním postupem. A proto žalobu co do celkové částky 110 000 Kč zamítl jako nedůvodnou.

60. K nepřiměřené délce řízení před Městským soudem v Praze zdejší soud uvádí, že zde byly zaznamenány dílčí průtahy a řízení se tak stalo nepřiměřeně dlouhým. Žalobce podal žalobu k Městskému soudu v Praze dne 3.11.2012 a Městský soud v Praze o věci rozhodl až dne 17.6.2016, tedy téměř po 4 letech, kdy zcela neodůvodněný je zejména průtah od [datum] do [datum], kdy soud neučinil žádný úkon ve věci. Nicméně i zde soud neshledal, že by mohla být žalobci způsobena jakákoliv nemajetková újma. Žalobce tvrdil, že kdyby soud rozhodoval v přiměřených lhůtách, mohlo být rozhodnuto již do konce měsíce února 2013 a nezákonné rozhodnutí mohlo být dříve zrušeno a tím se mohl dříve domoci svých informací, které mohl uplatnit např. v řízeních u zdejšího soudu, sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. K tomu soud konstatuje, že žalobce mohl v těchto řízeních tyto informace uplatnit označením důkazu s tím, že si tyto důkazy vyžádá sám soud. Ostatně takto skutečně žalobce postupoval, kolaudační souhlas na provozovnu„ [anonymizována dvě slova]“ skutečně jako důkaz označil a soud si jej i s celým spisovým materiálem vyžádal. Za situace, kdy v řízeních u zdejšího soudu, sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] toto mohl uplatnit a rovněž tak uplatnil, nemohla žalobci vzniknout nemajetková újma jak nyní tvrdí v žalobě.

61. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl, a to jak vůči žalované [číslo] tak vůči žalované [číslo].

62. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že je žalobce povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované [číslo] na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč (výrok IV.) a žalované [číslo] na náhradě nákladů řízení částku 1 500 Kč (výrok V.) a vedlejšímu účastníku částku 600 Kč (výrok [příjmení]).

63. Soud proto zavázal žalobce k zaplacení nákladů řízení žalované [číslo] v celkové výši 3 000 Kč podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., dle kterého účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem, ve spojení s ustanovením § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za 10 úkonů (přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast na nezahájeném jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jedná dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jedná dne [datum], účast na jednání dne [datum] a vyjádření ze dne [datum]). Ve vztahu k žalované [číslo] zavázal žalobce k zaplacení nákladů řízení v celkové výši 1 500 Kč podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. za pět úkonů (přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast a jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum]) a účast na soudním jednání dne [datum]). Ve vztahu k vedlejšímu účastníku zavázal žalobce k zaplacení nákladů řízení v celkové výši 600 Kč podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. za dva úkony (přípravu a převzetí zastoupení a účast a jednání dne [datum]).

Poučení