39 C 122/2025 - 98

Rubrum

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku č. parc. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 130 m2, druh pozemku: lesní pozemek v katastrálním území [adresa], obec [adresa], jak je tento pozemek vymezen v geometrickém plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], který vyhotovil [tituly před jménem] [jméno FO], s tím, že geometrický plán je přílohou tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 65 258 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že je vlastníkem pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] o výměře 130 m v katastrální území [adresa] v rozsahu dle předloženého geometrického plánu. Žaloba byla odůvodněna tím, že jeho právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba]. směnila se žalovaným [datum] pozemky a stala se vlastníkem pozemku číslo [Anonymizováno] - lesní pozemek v katastrálním území [adresa]. Protože společnost již před uzavřením směnné smlouvy vlastnila k předmětnému pozemku přilehlé nemovité věci, pozemek oplotila, čímž vymezila i hranici pozemku [Anonymizováno] a to bezprostředně po uzavření směnné smlouvy zcela logicky, aby zamezila přístupu zvěře a cizích osob na své pozemky. Dne [datum] se na základě kupní smlouvy stal vlastníkem žalobce a přijal stav vymezující hranici mezi pozemky [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Na pozemku [Anonymizováno] a [Anonymizováno] na základě stavebního povolení postavil přípojky, čistírnu odpadních vod, jezírko, přístřešek a další. Vše bylo zkolaudováno Úřadem městského obvodu [adresa] dne [datum]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] provedl dle svého sdělení [datum] kontrolní prohlídku, zjistil neoprávněný zábor a stavbu na části pozemku [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], když tento pozemek je v jeho vlastnictví, a nařídil odstranění stavby. Uvedl, že část pozemku je neoprávněně připlocena k pozemku parcelní číslo [hodnota]. Žalobce podal odvolání proti rozhodnutí o nařízení odstranění stavby. Rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] bylo rozhodnutím [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [datum] zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] tedy vyzval žalobce, aby nechal vyhotovit geometrický plán a podal žalobu na určení vlastnického práva. To také žalobce učinil. Žalobce konstatuje, že až do roku 2023, kdy se na něj právě [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] obrátil s tvrzeným neoprávněným záborem, neměl pochybnosti o rozsahu hranic. Ostatně i z toho důvodu, že bez obtíží byla provedena kolaudace staveb v roce 2003. Byl v dobré víře, že je vlastníkem uvedených nemovitostí, a proto má za to, že došlo i k vydržení. Na podání žaloby na určení má naléhavý právní zájem, ostatně žalobu podává i s ohledem na to, že mu to bylo uloženo [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]. Podáním doručeným soudu [datum] žalobce doplnil, že již při směně pozemků v roce 2001 došlo k faktickému vytyčení hranice pozemku tak, že tyto byly označeny dřevěnými kolíky a provázkem mezi nimi nataženým, označujícím takzvaně běh spodní hranice. Od té doby k žádné změně hranic nedošlo. Oplocení bylo provedeno v roce 2001, prováděla ho společnost [právnická osoba]. právě podle faktického vytyčení hranic pozemku. Co se týče staveb umístěných na takzvaně neoprávněně zabraném pozemku, jedná se o bazén a dva přístřešky, které byly vystavěny v roce 2007, na základě ohlášení bez vedení stavebního řízení. Pokud byla zmiňována kolaudace, v roce 2003 bylo kolaudováno takzvaně jezírko, které se následně změnilo právě na bazén o uvedené ploše.

2. Žalovaný se vyjádřil k návrhu dne [datum] a uvedl, že navrhuje žalobu zamítnout, neboť aktuální stav vlastnických práv je zjistitelný z katastru nemovitostí je nesporný. Také není sporu o tom, že byla uzavřena směnná smlouva [datum], před jejím uzavřením byl ale zpracován geometrický plán pro rozdělení pozemků [Anonymizováno] a [Anonymizováno], na základě, kterého vznikl právě mimo jiné pozemek [Anonymizováno]/[Anonymizováno], který byl předmětem směny. Jedná se o geometrický plán z roku 1999, ve kterém se přímo uvádí, že nové hranice pozemků byly vyznačeny mezníky s kovovým nebo plastovým trnem umístěné s přesností na milimetry. Hranice nového pozemku byla vyznačena bodem [Anonymizováno]–[Anonymizováno], což byl sloupek oplocení a bodem [Anonymizováno], což byl mezník. Je zcela vyloučeno, aby došlo k náhodnému posunu, nicméně oplocení je posunuto výrazným způsobem, a to tak, že na východní straně je rozdíl 3,35 m, na západní pak 3,75 m od hranice vyznačené geometrickým plánem. Navíc oplocení nekopíruje hranici, je nepravidelné. Podle názoru žalovaného došlo zcela úmyslně ke změně oplocení. Pokud odkazuje žalobce na vydržení vlastnického práva a tvrdí, že nepřerušená a nepřetržitá držba výrazně přesáhla 20 let, ani s tím žalovaný nesouhlasí. Na uvedenou věc je třeba aplikovat ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., kdy podmínkou vydržení byla existence oprávněné držby po dobu 10 let, ovšem za situace, kdy držitel byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc patří. Dobrá víra, se posuzuje podle objektivních hledisek. V případě mimořádného vydržení je povinná držba 20 let, i když není prokázán právní důvod, na základě, kterého se držba zakládá. Nicméně toto neplatí, pokud je prokázán nepoctivý úmysl, což judikoval i Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 22 Cdo 3387/2021. Žalovaný poukázal na to, že v době, kdy právní předchůdkyně žalobce nechala zpracovat geometrický plán v roce 1999, byl žalobce jediným jednatelem a jediným společníkem této společnosti, nepochybně tedy věděl, jakým způsobem byl biometrický plán zpracován. Také se aktivně podílel na uzavření směnné smlouvy v roce 2001 a seznámil se v terénu se stavem pozemku. Musel tedy vědět i o tom, že fakticky došlo k posunutí hranic pozemků, neboť jako jednatel, tedy statutární orgán společnosti, byl povinen jednat s péčí řádného hospodáře. Situace, kdy k posunu oplocení v rozporu s geometrickým plánem došlo, nastala s vědomím žalobce, tehdy jako jednatele, s. r. o. který buď vědomě geometrický plán nerespektoval, anebo neověřil, toto zcela vylučuje dobrou víru. A protože aktuální vlastník nemovitostí je osoba totožná s jednatelem dřívějšího vlastníka, je vyloučeno, aby ten byl v dobré víře. Pokud byl žalovaný poučen, že musí prokázat nepoctivý úmysl u žalovaného, uvedl podáním ze dne [datum], že nepoctivý úmysl žalobce je jednoznačně dán tím, že žalobce byl jako jednatel a společník společnosti [právnická osoba]. informován o hranicích pozemku, věděl o geometrickém plánu číslo [hodnota]–[Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Znal tedy průběh hranice, musel si být tedy vědom toho, že oplocení bylo provedeno jiným způsobem. Nejedná se v žádném případě o omyl, ale o cílené přivlastnění cizího majetku, což splňuje znaky nepravé držby, nepoctivé držby (např. podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 5. 2025 20 Cdo 505/2025). Na konstatování, že se jednalo o nepoctivý úmysl, by nemělo mít vliv ani to, že připlocená část pozemku představuje malou část, asi 17 %.

3. K otázce aktuálního zápisu v katastru nemovitostí byly provedeny výpisy z katastru nemovitostí, konkrétně LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], kde jako vlastník pozemku [Anonymizováno] je veden žalovaný, žalobce je veden jako vlastník pozemku č. parc. [Anonymizováno][Anonymizováno]. Z geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], který byl předložen žalobcem, je zřejmá skutečná hranice pozemků a faktický stav oplocení oproti stavu zapsanému.

4. Vlastnické právo žalobce, respektive způsob jeho nabytí, byl prokázán směnou smlouvou, která byla uzavřena [datum] mezi společností [právnická osoba]. a žalovaným, kde se jednalo o směnu pozemků v katastrálním území [adresa] a v katastrálním území [adresa] s doplatkem kupní ceny. Smlouva byla vložena do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu [datum]. Následně pak byla předložena kupní smlouva, uzavřená mezi žalobcem jako kupujícím a společností [právnická osoba]. jako prodávajícím ze dne [datum]. Předmětem převodu byl také pozemek [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m. Právní účinky vkladu nastaly [datum]. Byl také předložen původní geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] s vytýčením hranic pozemků pro jejich oddělení.

5. K tvrzení o dobré víře bylo k důkazu provedeno kolaudační rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] - [Anonymizováno] ze dne [datum], kde bylo povoleno užívání stavby rodinného domu o jedné bytové jednotce z garáží, terasou, jezírkem, včetně vodovodní přípojky a rozvodu plynu v [adresa] na pozemcích[Anonymizováno][Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]. Rozhodnutím ze dne [datum] nařídil [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno] odstranit stavby na pozemku [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], konkrétně bazén a dva přístřešky, neboť bylo zjištěno, že stavby stojí na pozemku žalovaného, a to alespoň zčásti. Bylo konstatováno, že tuto část lesního pozemku nelze odprodat, ani odejmout, neboť by musel být vyřešen způsob využití daného pozemku. K odvolání žalobce bylo rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [datum] zrušeno a věc vyvrácena k novému projednání rozhodnutí, když rozhodnutí bylo zrušeno pro nepřezkoumatelnost. Bylo vytčeno, že součástí spisu není řádná fotodokumentace. Z leteckého snímku je možné zjistit, že na pozemku ve vlastnictví města nejsou umístěny stavby jako celek, ale pouze část bazénu, menší přístřešek a část přístřešku většího, přičemž stavby nejsou žádným způsobem popsány, identifikovány. Není také jasné, zda jsou stavby rozestavěné či dokončené. Ze spisu nevyplývá, jak byly zrealizovány a zda bylo třeba v době jejich realizace jakýkoliv veřejnoprávní titul. Byl tedy nedostatečně zjištěn skutkový stav věci. Na základě tohoto rozhodnutí pak bylo řízení přerušeno a žalobce byl vyzván k podání žaloby o určení vlastnického práva.

6. K otázce řešení oplocení se jako svědek vyjádřil [tituly před jménem] [jméno FO]. Ten uvedl, že situaci zná, protože se žalobcem spolupracoval už v době, kdy byla prováděna směna pozemků. Ví o tom, že byly dohodnuty směny pozemků, kdy společnost [právnická osoba]. získala pozemky v [Anonymizováno] oproti pozemkům, které měla v [Anonymizováno]. Ten pozemek, který měla [právnická osoba]. dostat, byl zanedbaný, zarostlý. Byly na něm nepovolené skládky, svažoval se směrem dolů. Všichni věděli, že pozemek je třeba oplotit, aby se tam dál skládky ještě nerozšiřovaly a aby se daly provést terénní úpravy. Proto byla vyměřena hranice pozemku, podle které mělo být oplocení řešeno. On, pokud si vzpomíná, tak zaznamenal, že tam hranice byla vytyčena dřevěným kolíkem s červeným nástřikem a možná ještě několika dalšími kolíky, podle kterých bylo vedeno oplocení, dělal ho tenkrát pan [jméno FO]. Nemyslí si, že by ten měl jakýkoliv důvod s kolíky manipulovat. Svědek vyloučil i to, že by tam docházelo k nějaké jiné manipulaci, či že by se následně stav oplocení měnil. Nemyslí si, že by ani [právnická osoba]., případně žalobce sám se svévolně rozhodli pozemek zabrat, protože jak se vyjádřil doslovně. „nebyla by to žádná výhra“ s ohledem na charakter pozemku. On byl přítomen tomu, kdy v době převodu se pozemek vyklízel, likvidovaly se skládky, ví o tom, že pozemek byl zčásti dorovnán. Žalobce uvedl, že pozemky směnil proto, že na pozemku [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byl starý dům určený k rekonstrukci, přiléhal k němu zanedbaný pozemek města. Žalobce jako jednatel tehdejší s.r.o. se tedy domluvil na směně, následně nechal získaný pozemek i vyjmout z lesního půdního fondu. Pak došlo k vyčištění pozemku od porostů, náletů, černých skládek a k jeho oplocení, ve spodní části se provedla navážka, aby se pozemek trochu vyrovnal. On má ale zato, že to bylo prováděno právě podle vytýčené hranice. Pokud byl vyslechnut svědek [Anonymizováno], jen potvrdil, že on se podílel na realizaci oplocení, pracoval ale podle pokynů p. [jméno FO], kterýž mu tu práci nabídl. Ví, že plot se dělal na pozemku v [Anonymizováno], kde byla navezena nějaká zemina a zapíchnutý nějaký kolík a natažená šňůra, podle které postupovali.

7. Při místním šetření bylo ověřeno, že pozemek, o kterém se uvádí, že byl neoprávněně připlocen, přiléhá k pozemku žalobce v jeho spodní části na konci pozemku. „Zabraná“ část není samozřejmě jasná, pozemek končí plotem, o kterém jak žalobce, tak i svědek [jméno FO] uvedli, že od samého počátku, tedy od roku 2001, se jeho poloha nezměnila. Došlo pouze k výměně pletiva. Za plotem je ještě zhruba 1,5–2 m rovného prostoru. Následuje rokle zarostlá náletem a křovinami, a to nejen po celé délce zahrady žalobce, ale i podél vedlejší nemovitosti. Je patrné, že za plotem byla plocha částečně dorovnána. Žalobce uvedl, že celý pozemek, pokud on, resp. [právnická osoba]., jej přebíral do svého vlastnictví na základě směnné smlouvy, byl porostlý náletovými dřevinami, byl zanesen i nepovolenými skládkami, byl plný křovin a nepořádku. Stejné to bylo na celém pozemku až k domu, který je v horní části nemovitostí, žalobce. Je také zjevné, že v levé spodní části pozemku při pohledu od domu je bazén a zahradní domek. Jedná se stavby, o nichž žalovaná uvedla, že stojí minimálně zčásti právě na pozemku města [Anonymizováno]. Kolem bazénu je vybudovaná dlážděná podesta, která na své spodní straně přiléhá k oplocení, pokud se týče vzdálenosti oplocení od kraje bazénu, jedná se zhruba o 2,5 metru. Jak žalobce uvedl v době, kdy probíhalo kolaudační řízení, kdy bylo kolaudováno jezírko (to bylo kratší než bazén, mohlo dosahovat asi k hraně zahradního domku, což se dá odhadnout na vzdálenost zhruba 3 m. Nicméně oplocení v té době již realizováno bylo v podobě, která se nezměnila. Další důkazy soud neprováděl.

8. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobu domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. V tomto případě soud konstatuje, že bylo opakovaně judikováno, že naléhavý právní zájem na podání žaloby na určení je dán tehdy, není-li možné žalovat na plnění, případně pokud výrokem soudu bude možné domáhat se změny zápisu vlastnických práv v katastru nemovitostí, což je tento případ. Soud tedy konstatuje, že naléhavý právní zájem na podání žaloby na určení je dán 9. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Jejich vznik, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů, 10. Podle § 3036 občanského zákoníku se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začne běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona Podle § 3066 tohoto občanského zákoníku do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tato doba však neskončí dřív, než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jde-li o věc movitou a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

11. Podle § 1089, odst. 1, 2 občanského zákoníku, drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží jej a nabude věc do vlastnictví. Nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby 12. Podle § 1095 občanského zákoníku uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Podle komentářové literatury rozdíl mezi vydržením řádným a vydržením mimořádným je toliko v tom, že u řádného vydržení je třeba, aby existoval prokazatelný a platný právní titul držby, který by postačil k nabytí vlastnického práva, spojení s dobrou vírou. V případě mimořádného vydržení jistě podmínkou pouze poctivá držba a čas dvojnásob dlouhý oproti lhůtě stanovené u řádného vydržení, nicméně v tomto případě bude nepoctivost prokazovat osoba, která se vydržení brání, a to s odkazem na § 994, podle kterého se má za to, že držba je řádná a poctivá.

13. Podle § 992a občanského zákoníku kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivým držitelem, nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, kterému nenáleží.

14. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1253/99 posouzení, je-li držitel dobré víře či nikoliv, je třeba vždy hodnotit objektivně, a nikoliv pouze ze subjektivního hlediska samotného účastníka. Je třeba brát vždy v úvahu, zda držitel při běžné normální opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, respektive nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Dobrá víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří. Elementární podmínkou řádného je vydržení, je, aby se držba zakládala na právním titulu 15. Podle komentáře k občanskému zákoníku III C. H. Beck, Věcná práva § 976–1474, 2. vydání z roku 2021 v § 1095 je smyslem mimořádného vydržení je povolit vydržení i v těch případech, které vylučovaly řádné vydržení, pouze s výjimkou případů jednoznačné zištnosti, tedy kdy držitel nabyl držbu na základě protiprávního anebo jiného nekalého jednání. Mimořádné vydržení nesmí dát průchod ochraně „zjevné lsti a podvodu“, z čehož plyne, že „nepoctivý úmysl má pokrývat pouze případy jednoznačné zištnosti“. Mimořádně tedy může vydržet i ten, kdo není přímo přesvědčen, že vykonává právo, kterému náleží, nesmí ale držbu provádět ve zlém úmyslu. Otázkou nepoctivého úmyslu se zabýval ve svém rozhodnutí také Nejvyšší soud České republiky sp. zn. 22 Cdo 2307/2022, kdy uvedl, že nepoctivé ve smyslu § 1095 občanského zákoníku je zpravidla úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby. Tedy, pokud by se držitel úmyslně vetřel do držby svémocně, nebo že se do ní vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou. Mimořádné vydržení může být vyloučeno pouze v případě, že druhá strana prokáže, že jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé v obecném smyslu. V rámci tohoto rozhodnutí se Nejvyšší soud také věnoval další otázce, a to i úvaze o velikosti té části pozemku, o kterou se jedná. Bylo řečeno, že ujme-li se nabyvatel spolu s pozemkem, který nabyl do vlastnictví, i držby části sousedního pozemku, neznamená to bez dalšího, že se jedná v nepoctivém úmyslu, a dokonce ani tehdy, je-li držba nepoctivou podle § 992 odst. 1, věta druhá, neboť mu musí být s okolností zjevné, že vykonává právo, kterému nenáleží. Samotná nedbalost držitele totiž držbu v nepoctivém úmyslu nezakládá, nutný je úmysl držitele. Jestliže však okolnosti případu jsou tak zjevné, že průměrný člověk při běžné péči a opatrnosti musí bezpochyby poznat, že se ujímá držby pozemku o výrazně větší rozloze, než jaký nabyl, pak lze učinit závěr o nikoliv poctivém úmyslu nabyvatele. Nestačí tu však pouhý omyl držitele, byť i jinak neomluvitelný. Situace musí být taková, že je třeba učinit závěr o tom, že o rozdílu věděl, respektive musel, přičemž je nutno vždy přihlížet k individuálním okolnostem každého případu. Pak by o držbu nabitou v nepoctivém úmyslu šlo tehdy, jestliže by byl poměr výměry nabytého pozemku s pozemkem, jehož držby se držitel bez právního důvodu chopil, tak velký, že držitele muselo být nepochybně jasné, že drží více, než nabyl (zde Nejvyšší soud ČR uvádí výměru zpravidla výrazně vyšší než 50 % výměry pozemku koupeného). Nejvyšší soud příkladmo uvádí situace, kdy pozemek byl odnepaměti připlocen k pozemku právních předchůdců, přístup na pozemek je možný jen z usedlosti držitele, případně šlo o pozemek nepravidelného tvaru v nepřehledném terénu. Je také třeba zvážit, proč skutečný vlastník nemovitosti proti držbě po dobu, na kterou se mimořádné vydržení vztahuje, nezasáhl. V kontextu tohoto rozhodnutí soud uvádí, že podle směnné smlouvy ze dne [datum] nabyla právní předchůdkyně žalobkyně do svého výlučného vlastnictví pozemek [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m a podle geometrického plánu, který označil část pozemku, která je dle tvrzení žalované neoprávněně připlocena, se jedná o pruh těsně přiléhající trávy k pozemku [Anonymizováno] v jeho spodní části a téměř pravidelného obdélníku o kratší straně v délce 3,35 m a v délce asi 36 m. Výměra je stanovena na 130 m. Pokud by tedy bylo uvažováno o poměru „zabrané části“ pozemku ve vztahu celému pozemku [Anonymizováno], jedná se o zhruba 15 %.

16. Po provedeném dokazování soud uzavírá, že dospěl k závěru, že je na místě žalobě vyhovět, neboť žalobce splnil podmínky stanovené pro tzv. mimořádné vydržení, které je upraveno v § 1095 občanského zákoníku.

17. Soud má za prokázané, že držba žalobce, potažmo jeho právní předchůdkyně, trvala nerušeně od [datum], tedy ke dni podání žaloby téměř 24 let. První informace o tom, že by snad měly být vlastnické vztahy jiné, se dostala žalobci podle jeho tvrzení, které nebylo nikým spojováno, až v červnu 2023 a následně oficiálně v říjnu 2023, kdy bylo rozhodnuto o odstranění stavby. Nicméně soud konstatuje, že žalované se nepodařilo prokázat, že by byl žalobce, respektive jeho právní předchůdkyně, veden od samého počátku nepoctivým úmyslem, pokud došlo k užívání části pozemku, který je nově označován jako pozemek [Anonymizováno], s tím, že se jedná o součást pozemku [jméno FO] tak, že hranice pozemku byly vytyčeny, podle jeho názoru bylo oplocení děláno právě podle vytýčené hranice. Popřel, že by vyznačující kolíky byly nějakým způsobem posouvány, [Anonymizováno], že by dokonce úmyslně byla hranice pozemku měněna. Soud nemá důvodu tomuto svědkovi, který vypovídal pod sankcí křivé svědecké výpovědi, nevěřit. Zásadní je také jím popsaná situace na pozemku a popis jeho charakteru, kdy se podle názoru svědka jednalo o pozemek zanedbaný, svažitý, který nebyl žádným způsobem využívaný, kromě toho, že zde byly nelegální skládky (popis pozemku odpovídá i popisu uvedenému žalobcem). Lze si skutečně jen velmi těžko představit, že by tento pozemek byl takový, že by [právnická osoba]. bez dalšího iniciovala nelegálně nabytí vlastnického práva. Ostatně aktuální stav pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (lze si představit obdobný stav i směňovaného pozemku v roce 2001), který měl soud možnost vidět na místním šetření, neodpovídá ničemu, co by kdokoliv toužil vlastnit. Další indicií k tomu, že žalobce ani jeho právní předchůdkyně nebyli vedeni nepoctivým úmyslem, je i to, že nic od roku 1999 do roku 2001 nebránilo tomu, pokud by byla informace o dalším pozemku, aby i tento byl vtělen do směnné smlouvy, pokud dokonce došlo k doplatku cen mezi účastníky této směnné smlouvy. Soud tedy konstatuje, že žalované straně se nepodařilo prokázat, že by byla právní předchůdkyně, žalobkyně či žalobce sám veden nepoctivým úmyslem při nabytí pozemku, resp. tím, že oploceno bylo více oproti skutečné hranici. Ostatně sám žalovaný až do roku 2023 nic podobného neřešil, resp. [jméno FO] nezjistil. Žalobce v roce 2007 ohlásil provedení staveb, což nikdy nebylo negativně komentováno negativně řešeno umístění a podobně. V roce 2003 na pozemcích dokonce proběhla kolaudace stavby, včetně tzv. jezírka, které se následně změnilo na bazén, o němž je nyní sděleno, že zčásti leží na cizím pozemku. Oplocení v době kolaudace bylo na stejném místě jako následně v roce 2023. Ovšem ani při stavebním řízení v roce 2003 žalovaný jako vlastník pozemku nesdělil žádné výhrady. Jen velmi těžko si lze představit žalobce, který by věděl, že zabral on či jeho právní předchůdkyně neoprávněně část pozemku, a na tomto by dokonce provedl část stavby podléhající kolaudaci. Soud konstatuje, že i tato skutečnost měla vliv na posouzení, zda byl prokázán nepoctivý úmysl žalobce. Naposledy je třeba přihlédnout i k tomu, z jakého důvodu se žalovaná po dobu více než 23 let nezajímala o své vlastnictví. Již v době kolaudačního řízení v roce 2003 bylo zcela evidentní rozložení oplocení ve vztahu k hranicím pozemku. Již v roce 2003 mohl žalovaný zjistit, že hranice pozemku vedená oplocením nekoresponduje s hranicemi pozemků dle katastru nemovitostí. Žádné pochybnosti či výhrady se ale neobjevily. Stavební úřad nevznesl žádné připomínky ani následně v roce 2007, kdy probíhalo další stavební řízení, respektive ohlášení stavby. To, že by pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] žalovaný věnoval od roku 2001 jakoukoliv péči, zaměřil se na údržbu, regeneraci porostů a podobně, nemůže být ani řeči, co bylo viditelné na místě při místním šetření. Ze všech shora uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že žalobce splnil podmínky mimořádného vydržení, bylo proto určeno, že je vlastníkem pozemku č. parc. [Anonymizováno] dle geometrického plánu ze dne [datum].

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 65 258 Kč. Soud konstatuje, že hodnota úkonu právní služby byla stanovena podle § 9, odst. 3, písm. a) zákona č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, je vycházeno z částky 65 000 Kč. V řízení nebyly prováděny úkony směřující k určení hodnoty části pozemku, který byl označen jako vydržený, ve vztahu k předmětu řízení by se další náklady s tím spojené jevily jako neekonomické. Žalobci bylo přiznáno právo na zaplacení 12 úkonů právní služby: převzetí a příprava věci, podání žaloby, podání soudu [datum], [datum] a [datum], jednání soudu ve dnech [datum], [datum] a [datum], účast na místním šetření [datum], porady s klientem ve dnech [datum], [datum] a [datum], po [částka], 12 paušálních náhrad po [částka] a DPH 21% dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů řízení je dále navyšována o soudní poplatek 5 000 Kč.

19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.