39 C 131/2016-327

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Nývltovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený obecnou zmocněnkyní [jméno] [příjmení] bytem [adresa žalovaného] o zaplacení 78 227,90 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 69 102,26 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 9 125,64 Kč s přísl. se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 111 573,80 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice náklady řízení ve výši 15 652,56 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice náklady řízení ve výši 2 134,44 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne [datum] domáhal zaplacení částky 78.227,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení z titulu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v období od [datum] do [datum]. Žalobu odůvodnil tak, že dne [datum] bylo pověřenými pracovníky zjištěno, že žalovaný provádí na adrese [adresa] [číslo] [anonymizováno] a [anonymizována tři slova] v levé a pravé části krytu byly úřední značky v pořádku, na krytu svorkovnice elektroměru a na krytu hlavního jističe [anonymizována tři slova] [anonymizováno] byly firemní plomby v pořádku, na krytu číselníku však chybělo sklíčko před číselníkem, zřejmě vymáčklé a uvnitř elektroměru. Na krytu číselníku byly umístěny neporušené fialové přelepky [číslo] ze dne [datum]. Elektroměr byl poškozen a docházelo u něj k záporné odchylce, tedy„ podměřování“ spotřeby. Byly tedy měněny údaje o skutečné spotřebě elektřiny a žalobci vznikla škoda neoprávněným odběrem elektřiny. Za tuto škodu odpovídá žalovaný jakožto odběratel, který nese tzv. absolutní objektivní odpovědnost. Je to ostatně žalovaný, kdo je povinen udržovat svá elektrická zařízení ve stavu odpovídajícím platným předpisům a technickým normám. Výpočet výše škody byl proveden vynásobením množství odebrané elektrické energie (vypočtené dle rozdílu spotřeby oproti předcházejícímu období) a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. V daném případě tedy škoda činí 66.486,90 Kč ([číslo] [anonymizováno] x [anonymizováno], [číslo] Kč/kWh). Dále žalobce po žalovaném požaduje náhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky v částce 11.741 Kč.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a ve věci uvedl, že odmítá nést náklady spojené s užíváním vadného, poškozeného, 30 let starého elektroměru. Není technicky možné, aby do elektroměru kdokoliv, kdo nemá ponětí, jak funguje, zasahoval; elektroměr se nachází mimo dům, žalobce je po operaci šedého zákalu a operovat s mikroskopickými nástroji uvnitř elektroměru by pro něj bylo nemožné. Žalobce na odběrném místě u žalovaného provozoval 30 let starý, vadný a opotřebovaný elektroměr, který byl dvakrát repasován a s kterým bylo dvakrát manipulováno. Na odběrné místo byl umístěn v roce 2004, další kalibrace měla být po 10 letech, tedy v roce 2014. Při přepisu na žalovaného jako na nového odběratele nebyl elektroměr kontrolován. Kdyby tomu tak bylo, nemuselo dojít k vypadnutí průhledového skla a mohlo být odhaleno mikroskopické poškození vroubků. Žalobce tak vůbec neprokázal, že došlo k neoprávněnému odběru, vypadlé sklíčko tomu nijak nenasvědčuje a žádná jiná manipulace nebyla prokázána. Za období od [datum] do [datum] již žalovaný řádně zaplatil za odebranou elektřinu částku 24.969 Kč dle faktury [číslo] nyní žalobce za toto období požaduje další částku. Stav řádně změřené spotřeby elektřiny v odběrném místě přitom zcela odpovídal využívání objektu. Věc ostatně šetřila též Policie ČR, ale nepodařilo se prokázat, že by jakákoliv osoba způsobila žalobci škodu nebo se o to jen pokusila.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

4. Dne [datum] bylo při kontrole na odběrném místě na adrese [adresa] („ předmětné odběrné místo“) zjištěno pracovníky společnosti [právnická osoba], že na elektroměru Nr [číslo] („ předmětný elektroměr“) se stavem VT [číslo] kWh a NT [číslo] kWh na krytu číselníku chybělo sklíčko před číselníkem s tím, že zřejmě bylo vmáčklé dovnitř elektroměru. Jiná poškození nebyla zjištěna. Elektroměr byl na místě zajištěn stříbrnými přelepkami proti možnému zásahu pomocí euro obalu. Na odběrné místo byla přivolána Policie ČR, která vše zdokumentovala. Po ukončení kontroly byl elektroměr demontován s tím, že bude předán do autorizovaného metrologického střediska a na místo byl namontován nový elektroměr. Výsledek kontroly byl oznámen žalovanému s tím, že bylo zjištěno porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, nikoliv však manipulace s elektroměrem (prokázáno protokolem o kontrole odběrného místa ze dne [datum] a oznámením o výsledku kontroly odběrného místa ze dne [datum]).

5. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný je odběratelem elektřiny na předmětném odběrném místě a žalobce je provozovatelem distribuční soustavy.

6. Dne [datum] zaslal žalobce Policii ČR oznámení o výsledku provedené kontroly. Dopisem ze dne [datum] sdělil žalobce Policii ČR, že se připojuje k [anonymizováno] řízení s žalovaným s nárokem na náhradu škody v celkové výši 201.388 Kč. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] odložila Policie ČR věc podezření ze spáchání [anonymizováno] podvodu, kterého se měl žalovaný dopustit tím, že vmáčkl krycí sklíčko před číselníkem dovnitř těla předmětného elektroměru s tím, že se nepodařilo [anonymizováno] jakékoliv konkrétní osoby prokázat (prokázáno dopisem žalobce Policii ČR včetně tabulky spotřeby odečtů a usnesením Policie ČR ze dne [datum]).

7. Dne [datum] oznámil žalobce žalovanému, že došlo k neoprávněnému odběru a vyzval ho k zaplacení náhrady škody ve výši 202.176 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobce sdělil žalovanému podrobně, v čem spatřuje neoprávněný odběr a jak byla vypočtena výše požadované náhrady (prokázáno dopisem ze dne [datum] a dopisem ze den [datum]).

8. Fakturou ze dne [datum] žalobce vyúčtoval žalovanému částku 78.227,90 Kč se splatností dne [datum] Částku 78.227,91 Kč žalobce vypočetl jako součet částky 66.486,90 Kč za neoprávněný odběr a částky 11.741,01 Kč jako nákladů žalobce. [příjmení] 66.486,90 Kč je požadována za období od [datum] do [datum], tedy za 426 dnů, s tím, že pro účely výpočtu žalobce vyšel z toho, že žalovaný neoprávněně odebral [číslo] kWh elektřiny (prokázáno fakturou ze dne [datum] [číslo] výpočtem náhrady škody).

9. K poškození předmětného elektroměru 10. Předmětný elektroměr byl na předmětné odběrné místo umístěn dne [datum] (prokázáno pracovním příkazem ze dne [datum]).

11. Na základě žádosti žalobce ze dne [datum] provedla společnost [právnická osoba], autorizovaná [anonymizováno 5 slov] a [anonymizováno] („ [anonymizováno]“) jako autorizované metrologické středisko pro ověřování stanovených měřidel v oboru elektroměrů přidělenou úřední značkou [anonymizována dvě slova] ověření předmětného elektroměru, rok výroby [rok]. V osvědčení o výsledku ověření dospěla k závěru, že předmětný elektroměr nesplňuje požadavky stanovené certifikátem schválení typu, relevantním předpisem pro ověření předmětného měřidla Opatřením obecné povahy [číslo] a oznámením [anonymizováno] zveřejněném ve věstníku [anonymizováno] [číslo]. Elektroměr nevyhověl zkoušce přesnosti, měří mimo třídu přesnosti, má poškozený vrchní kryt – vypadlé průhledové sklo a rozhozené bubínky počítadla T2 v řádu desítek kWh a nelze proto provést přesný odečet. Na tarifu [anonymizováno] byla shledána [anonymizováno] chyba - 331,33 %, resp. rozdílová chyba - 333,40 % (prokázáno žádostí o přezkoušení elektroměru [číslo] ze dne [datum] a osvědčením o výsledku ověření č.j. O-1243/14 ze dne 4.6.2014).

12. Ve vyjádření ze dne [datum] [číslo] 2014 vyhotoveném na žádost žalobce (označeném jako znalecký posudek, neobsahujícím však doložku o tom, že si je znalec vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku) uvedl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudní znalec v oboru kriminalistická mechanoskopie, na základě zkoumání předmětného elektroměru následující: chybí přední průhledové sklo elektroměru, čímž je umožněn přístup do vnitřního prostoru elektroměru. Ve vnitřním prostoru elektroměru bylo uvolněné průhledové sklo krytu elektroměru a tři ocelové jistící kroužky, které původně zajišťovaly průhledové sklo na vnitřní straně krytu elektroměru. [příjmení] vypadnutého průhledového skla není elektroměr poškozený. Kryt elektroměru nemohl být sejmut. [příjmení] dolního ze dvou číselníků jsou však„ rozhozené“: kotouč označující desítky kWh je natočen mezi čísly 7 a 8 a kotouč označující jednotky ukazuje hodnotu 5. Při správném natočení by však kotouč ukazující jednotky musel být v mezipoloze mezi čísly 9 a 0, aby bylo možné natočení kotouče ukazujícího desítky do mezipolohy. Plechový kryt číselníků není poškozen a je v elektroměru uchycen dvěma šroubky. Mikroskopickým zkoumáním těchto šroubků byly zjištěny stopy zhmoždění v drážkách hlav, což svědčí o jejich neopatrném povolování, resp. utahování, možná i nevhodným nástrojem. Po sejmutí krycího plechu číselníků vznikne volný přístup ke strojku s číselníky. Mikroskopickým zkoumáním kotoučů číselníků a plastových ozubených pastorků k pohonu číselníkových kotoučů nebyly zjištěny stopy po jejich násilném přetáčení. Po sejmutí krycího plechu číselníků s popisky však lze snadno přetočit kotouče číselníků prsty rukou, aniž by nutně vznikly stopy po jejich násilním přetáčení. Skrz otvor pro průhledové sklo je přitom možné povolit dva šroubky uchycující plechový kryt číselníků, tento kryt vyjmout, přetočit rukou kotouče číselníků a následně znovu vložit a přišroubovat plechový kryt číselníků s popisky. Ing. [jméno] [příjmení] tak dospěl k závěru, že mohlo dojít k neoprávněnému odběru elektřiny.

13. Ve vyjádření ze dne [datum] vyhotoveném na žádost žalovaného (označeném jako„ technická zpráva“) uvedl pan [jméno] [příjmení], elektromontér, že ve dnech [číslo] – [datum] pracoval na rekonstrukci elektroinstalace rodinného domu na odběrném místě, přičemž si chodil vypínat elektrický proud hlavním jističem umístěným v kiosku odběrného zařízení. V této době nezjistil na elektroměru žádnou závadu, pečetě i sklíčko na elektroměru byly v pořádku. Zařízení je blízko komunikace a sklíčko mohlo upadnout otřesy způsobenými provozem těžkých vozidel. Skříň odběrného zařízení nemá žádný speciální zámek, který by bránil přístupu osob, elektroměr je běžně přístupný.

14. Z uvedených důkazů soud zjistil, že bylo vypadlé přední průhledové sklo elektroměru, nebylo však prokázáno, že by toto sklo kdokoliv z elektroměru vědomě odstranil nebo že by došlo k jakémukoliv jinému neodbornému zásahu do elektroměru. Zároveň nebylo prokázáno, že by byly přetáčeny kotouče elektroměru. Dále z uvedených důkazů vyplývá, že předmětný elektroměr (rok výroby 1988) vykazoval chybu měření. Nebyla však prokázána jakákoliv příčinná souvislost s vnějším poškozením spočívajícím ve vypadnutí předního průhledového skla.

15. K vývoji fakturované spotřeby elektřiny na předmětném odběrném místě 16. Za fakturační období od [datum] do [datum] (cca. 4 zimní měsíce) byla na předmětném odběrném místě předmětným elektroměrem změřena spotřeba 5,636 MWh elektřiny. Z toho za období od [datum] do [datum] byla změřena spotřeba [anonymizována dvě slova] a za období od [datum] do [datum] spotřeba [anonymizována dvě slova] (prokázáno fakturou ze dne [datum]).

17. Za fakturační období od [datum] do [datum] (cca. 12 měsíců; jedná se o období, v němž je tvrzen neoprávněný odběr) byla na předmětném odběrném místě předmětným elektroměrem změřena spotřeba 7,531 MWh elektřiny. Z toho za období od [datum] do [datum] byla změřena spotřeba 4,951 MWh a za období od [datum] do [datum] spotřeba 2,58 MWh (prokázáno fakturou ze dne [datum]).

18. Za fakturační období od [datum] do [datum] (cca. 12 měsíců; jedná se o období, v jehož části od [datum] do [datum] je tvrzen neoprávněný odběr) byla na předmětném odběrném místě změřena spotřeba 5,537 MWh elektřiny, a to do [datum] předmětným elektroměrem a od [datum] pak novým elektroměrem [číslo]. Z toho za období od [datum] do [datum] byla změřena spotřeba 3,835 MWh a za období od [datum] do [datum] spotřeba 1,702 MWh (prokázáno fakturou ze dne [datum]).

19. Za fakturační období od [datum] do [datum] (cca. 12 měsíců) byla na předmětném odběrném místě novým elektroměrem [číslo] změřena spotřeba 3,456 MWh elektřiny. Z toho za období od [datum] do [datum] byla změřena spotřeba 2,291 MWh a za období od [datum] do [datum] spotřeba 1,165 MWh (prokázáno fakturou ze dne [datum]).

20. Za fakturační období od [datum] do [datum] (cca. 9 převážně letních měsíců) byla na předmětném odběrném místě novým elektroměrem [číslo] změřena spotřeba 1,256 MWh elektřiny (prokázáno fakturou splatnou dne [datum]).

21. Za fakturační období od [datum] do [datum] (cca. 3 zimní měsíce) byla na předmětném odběrném místě novým elektroměrem [číslo] změřena spotřeba 1,964 MWh elektřiny (prokázáno fakturou ze dne [datum]).

22. Z uvedených faktur vyplývá, že v období tvrzeného neoprávněného odběru fakturoval žalobce žalovanému za změřenou spotřebu elektřiny vyšší částku, než v následujících letech. [ulice] změřenou měsíční spotřebu elektřiny vykazovalo předmětné odběrné místo pouze v měsících, které bezprostředně předcházely období tvrzeného neoprávněného odběru, šlo však výhradně o zimní měsíce. Při srovnání spotřeby v prvních čtvrtletích, tedy v zimním období, je zřetelné, že spotřeba v období tvrzeného neoprávněného odběru (2014) je nižší než v roce 2013 a 2015, nikoliv však markantně. Zároveň je tato spotřeba vyšší, než v letech 2016 a 2017.

23. Další provedené a navržené důkazy 24. Soud dále provedl důkaz fakturou dodavatelské [právnická osoba] Distribuční služby ze dne [datum] na částku 13.798.364,22 Kč, výpisem z účtu [právnická osoba] Distribuční služby ze dne [datum] k platbě částky 13.798.364 Kč, výpisem z bankovního účtu žalobce k platbě částky 13.798.364,22 Kč dne [datum], dopisem vedoucí oddělení Ekonomika a finanční vztahy u žalobce právní zástupkyni žalovaného ze dne [datum], tabulkou [anonymizováno] žalobcem označenou jako„ [anonymizováno 5 slov] z [anonymizována tři slova] [role v řízení], výpisem z bankovního účtu dodavatelské společnosti, přehledy žalovaného o spotřebě elektřiny za roky [rok] [rok], resp. [rok] [rok], přehledem odečtů za období [datum] – [datum] vypracovaným žalovaným, smlouvou o připojení, z nich však nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí věci.

25. Na základě provedených důkazů soud učinil dostatečná skutková zjištění pro posouzení věci. Soud již proto neprovedl další účastníky navržené důkazy, které považoval za nadbytečné, a sice doklady o spotřebičích v odběrném místě za roky [rok] – [rok], doklady o rekonstrukcích předmětné nemovitosti v letech [rok] – [rok], svědeckou výpovědí pověřených pracovníků, kteří provedli kontrolu elektroměru, DVD s videozáznamem a fotografiemi z provedené kontroly odběrného místa.

26. Soud dále doplnil dokazování o znalecký posudek [číslo] znalec [celé jméno znalce], znalec v oboru energetika, specializace podporované zdroje energie a hospodaření energií, včetně vyjádření znalce ze dne [datum]. Ze znaleckého posudku vyplývá, že období neoprávněného odběru, zde období, kdy mělo dojít k neoprávněnému odběru elektřiny od [datum] do [datum]. Nemovitost je ve vlastnictví pana [celé jméno žalovaného] od [anonymizováno] [rok] a [anonymizována dvě slova] [rok] byla rekonstruována zateplením obálky budovy. Přitom byl instalován elektrokotel o příkonu [anonymizováno] kW. Do února [rok] byl užíván k vytápění rovněž kotel na tuhá paliva. Od března [rok] je užíván k otopu budovy výhradně jen zmíněný elektrokotel. Tabulka průměrných přepočtených spotřeb vypracovaná [právnická osoba] ukazuje, že v době domnělého neoprávněného odběru byla u sazby vysokého tarifu [anonymizováno] (v tabulce sloupec„ registr") přepočtená průměrná roční spotřeba v období [datum] až [datum] na úrovni [anonymizováno] kWh/rok, což je zhruba v relaci s předchozí spotřebou od [datum] do [datum] na úrovni [anonymizováno] kWh/rok. V době neoprávněného odběru byla u sazby nízkého tarifu [anonymizováno] (v tabulce sloupec„ registr") přepočtená průměrná roční spotřeba v období [datum] až [datum] na úrovni 3 865 kWh/rok, což je zhruba poloviční hodnota ve srovnání s předchozí spotřebou od [datum] do [datum], jež je na úrovni 7 197 kWh/rok, tato zvýšená hodnota spotřeby může být způsobena stavebními pracemi při rekonstrukci nezatepleného objektu probíhající od [rok] do [rok].

27. K odvolání žalobkyně byly rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. [číslo jednací] a č.j. [číslo jednací] zrušeny usnesením Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] a usnesením Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací]. V těchto svých rozhodnutích Městský soud v Praze dospěl k závěru, že odpovědnost žalovaného za neoprávněný odběr elektřiny v rozhodném období je dána. Městský soud v Praze uzavřel, že Obvodní soud pro Prahu 4 dospěl k nesprávnému právnímu závěru ve svých rozhodnutích a výší škody se nedostatečně zabýval.

28. Soud provedl tyto další důkazy: Usnesení Policie České republiky, Krajské ředitelství Policie Středočeského kraje, [číslo jednací] ze dne 28.2.2015, kterým byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvodu, kterého se měl dopustit žalovaný.

29. Manželka žalovaného [jméno] [příjmení] vypověděla, že nemovitost, kde byl zjištěn neoprávněný odběr, zakoupili v prosinci roku 2012, nemovitost měla sloužit k rekreačním účelům, trvale tam s manželem nebydleli. Byli tam přibližně tak dvakrát, protože nemovitost chtěli připravit k rekonstrukci. V nemovitosti byl starý elektrický kotel a byl pouze zapnut pro temperaci budovy. Renovaci elektroinstalace měl na starosti do září r. [rok] p. [příjmení]. Ohledně užívání nemovitosti odkázala na své vyjádření ze dne [datum], ve kterém bylo uvedeno, že po dobu rekonstrukce nemovitosti od [datum] do [datum] v nemovitosti nepřebývali. V průběhu roku si pořizovali postupně nové spotřebiče, které také nepoužívali. Celou dobu byla používána jenom lednička, a když byli přítomni v nemovitosti, tak sporák, digestoř, televize a kanalizace.

30. Podle ust. § 51 odst. 1 písm. e) bod 3. e.z. neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr měřený měřícím zařízením, které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřícího zařízení.

31. Z citovaného ustanovení vyplývá, že k neoprávněnému odběru elektřiny podle něho dochází tehdy, jestliže měřící zařízení vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka, dále musí být porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo musí být prokázán zásah do měřícího zařízení. Jestliže bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, postačí, je-li prokázáno, že měřící zařízení vykazuje chyby ve prospěch zákazníka, zásah do měřícího zařízení nemusí být prokázán.

32. Z uvedeného vymezení plyne, že nejde o odpovědnost subjektivní, kde odpovídá ten, kdo porušil právní povinnost, ale o odpovědnost objektivní. K tomu, aby nastoupila odpovědnost odběratele za škodu, proto žalobci postačuje prokázat, že došlo k neoprávněnému odběru elektřiny, jak jej definuje energetický zákon. V daném případě bylo na žalobci, aby prokázal, že na elektroměru bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a že měřící zařízení vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka, příčinnou souvislost mezi zjištěným protiprávním stavem a škodou zákon v tomto případě předpokládá a není třeba ji prokazovat.

33. V posuzovaném případě bylo zjištěno, že elektroměr v odběrném místě žalovaného při sejmutí dne [datum] neměl ochranné sklíčko, čímž došlo k porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, zprávou AMS bylo prokázáno, že elektroměr podměřoval, tedy že vykazoval chybu spotřeby ve prospěch žalovaného. K neoprávněnému odběru elektřiny ze strany žalovaného ve smyslu ust. § 51 odst. 1 písm. e) bod 3 e.z. proto došlo. Protože ten je podle ust. § 51 odst. 1 odst. 2 e.z. zakázán, odpovídá žalovaný za škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny. Výpočet v rozhodném období upravoval § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb.

34. Odpovědnost žalovaného by nebyla dána, pokud by k poškození elektroměru došlo mimo sféru působnosti žalovaného. Jak vysvětlovala žalobkyně, před instalací byl elektroměr odborně několikrát kontrolován, v době sejmutí měl elektroměr poškozené sklíčko, podměřování bylo zjištěno následně. Navíc žalobkyně poukazovala i na zhmoždění drážek šroubů a rozhozený číselník, z čehož dovozovala i zásah do měřícího zařízení. S ohledem na uvedené tak odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že odpovědnost žalovaného za neoprávněný odběr elektřiny v rozhodném období je dána.

35. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni za odběr elektřiny v období od [datum] do [datum] částku 20 671 Kč. Mezi zúčastněnými stranami je nesporné, že tato částka byla uhrazena ze strany žalovaného žalobkyni za celkovou spotřebu 7, [číslo] MWh. Z faktury [číslo] je patrno, že spotřeba elektřiny v odběrném místě [ulice a číslo], [obec] činila spotřeba za fakturační období [datum] do [datum] 5, [číslo] MWh.

36. Z výslechu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na nemovitostí [ulice a číslo] prováděl rekonstrukci elektroinstalace v období od [datum] od [datum]. Vždy, když přišel do práce, přívod elektřiny vypnul, odpoledne do [anonymizováno] hodin tam byl, a při odjezdu ho zase zapnul. Elektroměr byl v klasické rozvodné skříni, kde byl elektroměr, hlavní jistič, nulový můstek. Dále uvedl, že nekontroloval stav elektroměru z hlediska jeho možného poškození. Jedná se o krycí sklíčko, průhledné, kterého si na první pohled nevšimnete. Neví, v jakém bylo sklíčko stavu.

37. K vyčíslení náhrady nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 741,01 Kč, které byly žalovanému vyúčtovány fakturou [variabilní symbol] se splatností [datum], soud provedl k důkazu protokol o provedené kontrole, ze kterého je patrno, že kontrola na místě zjištěného neoprávněného odběru byla od [anonymizováno] do [anonymizováno] hodin a k tomu je třeba ještě zahrnout dopravu do místa, tedy celkem 3 hodiny.

38. Žalobkyně udělila společnosti [právnická osoba] zmocnění ke kontrolování stavu, údržby, opravy a obnovy distribuční sítě, zjišťování měření odběru a dodávky elektrické energie v distribuční soustavě. Provádění kontroly, údržby, výměny, odebírání měřících zařízení a odečty naměřených hodnot, vyřizování reklamace účastníků a zákazníků zmocnitele na správnost měření a uplatňování požadavků na ověření nového nebo opraveného měřidla. Toto zmocnění je ze dne [datum]. Mezi [právnická osoba] distribuce a [anonymizováno] distribuční služby je odsouhlasen cenový sazebník položek pro šetření neoprávněných odběrů s platností od [datum], kdy hodinová sazba bez dopravy a posudků činí 924 Kč a doprava na 1 km částku 10,97 Kč, za znalecké posudky se účtuje částka 5 217 Kč a přezkoušení měřícího zařízení – 3 fáze, II. sazbové částka 1 462 Kč.

39. Řešení neoprávněného odběru žalovaného, tedy jeho zjišťování i dopravné, bylo vyúčtováno žalobkyni [příjmení] distribuční služby hromadnou fakturou [číslo] znějící na celkovou částku 13 798 364,22 Kč, kdy tato částka byla žalobkyní společnosti [právnická osoba] uhrazena.

40. V květnu roku 2014 byla na základě žádosti o přezkoušení elektroměru provedena zkouška elektroměru ze zjištěného místa neoprávněného odběru. Výsledkem této zkoušky bylo osvědčení o výsledku ověření [číslo jednací], ze kterého bylo zjištěno, že technický stav měřidla nesplňuje certifikované požadavky, kdy elektroměr má poškozený vrchní kryt, vypadlé průhledové sklo a rozhozené bubínky počítadla, tedy nelze provést přesný odečet.

41. Žalobkyně tedy správně účtovala částku 2 772 Kč za zjištění neoprávněného odběru, 252,31 Kč dopravu, dále přezkoušení elektroměru v AMS ve výši 1 462 Kč, u všech položek + 21 % DPH.

42. Za znalecký posudek [jméno] [příjmení] si žalobkyně účtovala částku 5 217 Kč + 21% DPH. Soud zjistil, že tento znalecký posudek neobsahuje podpis znalce, kulaté razítko, čímž nesplňuje náležitosti znaleckého posudku.

43. Soud neprovedl k důkazu předložení dvou elektroměrů, jeden se sklíčkem a druhý bez sklíčka, k vyhodnocení rozdílu těchto dvou elektroměrů pro zrak. Takovýto důkaz soud považuje za nadbytečný.

44. Žaloba je důvodná z části.

45. Rozhodnutím Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací], jehož závěry a právní odůvodnění bylo již shrnuto v předchozích odstavcích. Městský soud v Praze dospěl k závěru, že odpovědnost žalovaného za neoprávněný odběr elektřiny v rozhodném období je dána. K neoprávněnému odběru elektřiny ze strany žalované ve smyslu ust. § 51 odst. 1, písm. e), bod 3e zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen e.z.) došlo. Protože ten je podle ust. § 51 odst. 1, odst. 2 e.z. zakázán, odpovídá žalovaný za škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny.

46. Výpočet škody za neoprávněný odběr je upraven ve vyhl. č. 82/2011 Sb. V § 9 odst. 1 e.z. se hradí skutečně neoprávněně odebraná elektřina, pokud množství nelze zjistit, stanoví vyhláška v § 9 odst. 4 způsob výpočtu a v odst. 7 je uvedeno, jak se odečítá spotřeba elektřiny naměřené. Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 668/15 učinil závěr, že pokud škůdce prokáže, že výše škody za neoprávněně odebranou elektřinu stanovená podle prováděcích předpisů k § 51 e.z. je mnohonásobně vyšší, než jeho platby za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem, nelze takto vypočítanou výši škody bez dalšího akceptovat. Soud v takovém případě musí zohlednit i další okolnosti, které je mohou v maximální míře přiblížit ke stanovené skutečné výše způsobené škody. Pokud na základě provedených důkazů soud nedospěje v konkrétní situaci k závěru, že vypočtená výše škody s určitou mírou pravděpodobnosti odpovídá škodě skutečné, nemůže prováděcí předpis aplikovat v té části, ve které by tak způsobil neoprávněný zásah do majetkových práv škůdce tím, že by vypočtená výše škody plnila v převážné míře funkci sankční a nikoliv kompenzační. V takovém případě musí o výši škody soud rozhodnout podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností.

47. Manželé [celé jméno žalovaného] zakoupili nemovitost na konci roku 2012. Tato nemovitost, jak vyplynulo z výpovědi [jméno] [příjmení], měla sloužit k rekreačním účelům. V nemovitosti po zakoupení manželé [celé jméno žalovaného] téměř nebyli, asi jenom dvakrát, a připravovali nemovitost k rekonstrukci, která probíhala následující rok. V nemovitosti byl zjištěn odběr elektřiny v období od [datum] do [datum], tedy období, kde dle samotné výpovědi svědkyně tato nebyla téměř užívána ve výši 5 636 kWh. Přepočteno na denní spotřebu 51,71 kW. V období od [datum] do [datum] byla celková spotřeba 7 531 kWh, tedy denní spotřeba 20,69 kW. Tuto spotřebu žalovaný žalobkyni uhradil. V tomto období probíhala na nemovitosti rozsáhlá rekonstrukce. Rozdíl denní spotřeby za tato období činí 31,02 kWh denně. Po zjištění neoprávněného odběru spotřeba elektrické energie u žalovaného klesla.

48. Ke spotřebě elektřiny v následujícím období nelze přihlížet, neboť se může změnit chování odběratele právě ke zjištěnému neoprávněnému odběru, je tedy třeba hodnotit správný odběr před zjištěným neoprávněným odběrem. V daném případě nelze stanovit přesnou hodnotu neoprávněného odběru, a proto soud hodnotu neoprávněného odběru stanovuje v rozsahu kompenzace škody způsobené žalobkyni neoprávněným odběrem, který se jako spravedlivý jeví rozdíl mezi odběrem, který byl správně naměřen v období od [datum] do [datum] za situace, kdy manželé [celé jméno žalovaného] tento dům neužívali, pouze ho připravovali k rekonstrukci, a období neoprávněného odběru, kdy na domě probíhala rozsáhlá rekonstrukce. Z výpovědi pana [příjmení] nebylo zjištěno, že elektroměr byl v pořádku do doby ukončení jeho činnosti na domě v září roku 2013. Výše neoprávněného odběru tak činí zaokrouhleno 11 290 kWh.

49. Dle § 9 odst. 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. je cena z neoprávněné odebrané elektřiny složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/mWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba [anonymizováno] nebo [anonymizováno], podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. Ocenění jednotlivých položek pro rok 2014 dle cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu [číslo] [rok] a [číslo] [rok] bylo následující Cena za MWh neoprávněně odebrané elektřiny pro domácnost (D) ROK [rok] Cena za zúčtování odchylky cenové rozhodnutí ERU [anonymizováno] [rok] ([anonymizováno] 18) 2 [anonymizováno] Cena [anonymizováno 6 slov] [rok] (str. 3) [anonymizováno] Cena za podporu výkupu cenové rozhodnutí ERU [anonymizováno] [rok] (str. 13) 495,00 Cena za činnost účtování OTE cenové rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [rok] (str. [anonymizováno]) 7,55 Cena za dopravu el. Sazba D02d cenové rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [rok] ([anonymizována dvě slova]) 1 660,87 Daň z elektřiny (ekologická) zák. č. 261/2007 Sb., část 47 § 6 28,30 Cena bez DPH 4 660,97 DPH 21% 978, [číslo] Cena celkem v Kč/MWh 5 639, [číslo] Cena celkem v Kč/kWh 5, [číslo]

50. Výše celkového neoprávněného odběru činí částku 63 673,82 Kč.

51. Podle § 9 odst. 12 vyhl. č. 82/2011 Sb. součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je právo i na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejích přerušení a přezkoušení měřícího zařízení, případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

52. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobkyni vznikly nezbytně nutné náklady vynaložené na zjištění neoprávněného odběru, a to ve výši 2 772 + 21 % DPH Kč (činnost pracovníků ke zjištění neoprávněného odběru), náklady na dopravu ve výši 252,31 Kč + 21 % DPH a přezkoušení elektroměru ve výši 1 462 Kč + 21% DPH. Celkem tedy částka 5 428,44 Kč.

53. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud přiznal žalobkyni za neoprávněný odběr a náklady spojené se zjištěním neoprávněného odběru částku 69 102,26 Kč. S odkazem na § 1970 o. z. soud přiznal žalobkyni z přiznané částky i zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný měl uhradit dluh do [datum], čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu od [datum].

54. Soud zamítl žalobu co do částky 9 125,64 Kč zahrnující požadované náklady na znalecký posudek 5 217 Kč + 21% DPH ve výši 1 095,56 Kč, když zkoumání [anonymizováno] [příjmení] nelze považovat za znalecký posudek, a v částce 2 813,08 Kč za neoprávněný odběr v důsledku rozdílného výpočtu.

55. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělil, když úspěch žalobkyně činil 88%, úspěch žalovaného 12%. Žalobkyni proto náleží 76% nákladů řízení. 100% nákladů řízení představuje částku 146 807,62 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek za návrh ve výši 3 130 Kč a soudní poplatek za odvolání ve výši 3 912 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 139 765,62 Kč a to za 25 úkonů právní služby (převzetí věci, výzva k plnění, návrh ve věci samé, vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast na jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast na jednání u Městského soudu v Praze [datum], [datum], vyjádření k odvolání ze dne [datum], [datum], odvolání ze dne [datum], [datum], závěrečný návrh ze dne [datum], účast na výslechu svědka dne [datum]) po 4 260 Kč za úkon, 25 režijních paušálů k provedeným úkonům po 300 Kč, cestovné z [obec] do [obec] a zpět na výslech svědka dne [datum] ve výši 908,78 Kč, 6 půlhodin za promeškaný čas po 100 Kč za hodinu, 21% DPH ve výši 24 256,85 Kč 76% nákladů řízení činí částku 111 573,80 Kč O povinnost žalovaného nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o.s.ř..

56. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát na odměně znalce [příjmení] [celé jméno znalce] vyplatil celkem částku 17 787 Kč. Neúspěch žalovaného ve věci činí 88%, proto je povinen zaplatit na nákladech řízení státu částku 15 652,56 Kč. Neúspěch žalobkyně činil 12%, a proto je žalobkyně povinna zaplatit České republice částku 2 134,44 Kč.

Poučení