39 C 131/2016-92

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Rychnovským ve věci žalobce [údaje o účastníkovi] advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci], o zaplacení 78 227,90 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku ve výši 78.227,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 78.227,90 Kč od 22.12.2015 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou podanou k [název soudu] dne 21.4.2016 domáhal zaplacení částky 78.227,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 22.12.2015 do zaplacení z titulu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v období od 19.3.2013 do 19.5.2014. Žalobu odůvodnil tak, že dne 19.5.2014 bylo pověřenými pracovníky zjištěno, že žalovaný provádí na adrese [adresa] [číslo] kWh a NT [anonymizováno] kWh v levé a pravé části krytu byly úřední značky v pořádku, na krytu svorkovnice elektroměru a na krytu hlavního jističe 3 x 25 A byly firemní plomby v pořádku, na krytu číselníku však chybělo sklíčko před číselníkem, zřejmě vymáčklé a uvnitř elektroměru. Na krytu číselníku byly umístěny neporušené fialové přelepky [číslo] ze dne 21.3.2014. Elektroměr byl poškozen a docházelo u něj k záporné odchylce, tedy„ podměřování“ spotřeby. Byly tedy měněny údaje o skutečné spotřebě elektřiny a žalobci vznikla škoda neoprávněným odběrem elektřiny. Za tuto škodu odpovídá žalovaný jakožto odběratel, který nese tzv. absolutní objektivní odpovědnost. Je to ostatně žalovaný, kdo je povinen udržovat svá elektrická zařízení ve stavu odpovídajícím platným předpisům a technickým normám. Výpočet výše škody byl proveden vynásobením množství odebrané elektrické energie (vypočtené dle rozdílu spotřeby oproti předcházejícímu období) a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. V daném případě tedy škoda činí 66.486,90 Kč ([číslo] kWh x 5, [číslo] Kč/kWh). Dále žalobce po žalovaném požaduje náhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky v částce 11.741 Kč. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a ve věci uvedl, že odmítá nést náklady spojené s užíváním vadného, poškozeného, 30 let starého elektroměru. Není technicky možné, aby do elektroměru kdokoliv, kdo nemá ponětí, jak funguje, zasahoval; elektroměr se nachází mimo dům, žalobce je po operaci šedého zákalu a operovat s mikroskopickými nástroji uvnitř elektroměru by pro něj bylo nemožné. Žalobce na odběrném místě u žalovaného provozoval 30 let starý, vadný a opotřebovaný elektroměr, který byl dvakrát repasován a s kterým bylo dvakrát manipulováno. Na odběrné místo byl umístěn v roce 2004, další kalibrace měla být po 10 letech, tedy v roce 2014. Při přepisu na žalovaného jako na nového odběratele nebyl elektroměr kontrolován. Kdyby tomu tak bylo, nemuselo dojít k vypadnutí průhledového skla a mohlo být odhaleno mikroskopické poškození vroubků. Žalobce tak vůbec neprokázal, že došlo k neoprávněnému odběru, vypadlé sklíčko tomu nijak nenasvědčuje a žádná jiná manipulace nebyla prokázána. Za období od 20.3.2013 do 18.3.2014 již žalovaný řádně zaplatil za odebranou elektřinu částku 24.969 Kč dle faktury [číslo] nyní žalobce za toto období požaduje další částku. Stav řádně změřené spotřeby elektřiny v odběrném místě přitom zcela odpovídal využívání objektu. Věc ostatně šetřila též Policie ČR, ale nepodařilo se prokázat, že by jakákoliv osoba způsobila žalobci škodu nebo se o to jen pokusila. Dne 4.5.2016 žalovaný uplatnil vzájemný návrh, kterým se po žalobci domáhá zaplacení částky 80.000 Kč jako náhrady za způsobenou psychickou újmu a poškození dobrého jména. Usnesením ze dne 22.6.2017 byl vzájemný návrh žalovaného vyloučen k samostatnému projednání. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Dne 19.5.2014 bylo při kontrole na odběrném místě na adrese [adresa] („ předmětné odběrné místo“) zjištěno pracovníky společnosti [právnická osoba], že na elektroměru Nr [číslo] („ předmětný elektroměr“) se stavem VT [číslo] kWh a NT [číslo] kWh na krytu číselníku chybělo sklíčko před číselníkem s tím, že zřejmě bylo vmáčklé dovnitř elektroměru. Jiná poškození nebyla zjištěna. Elektroměr byl na místě zajištěn stříbrnými přelepkami proti možnému zásahu pomocí euro obalu. Na odběrné místo byla přivolána Policie ČR, která vše zdokumentovala. Po ukončení kontroly byl elektroměr demontován s tím, že bude předán do autorizovaného metrologického střediska a na místo byl namontován nový elektroměr. Výsledek kontroly byl oznámen žalovanému s tím, že bylo zjištěno porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, nikoliv však manipulace s elektroměrem (prokázáno protokolem o kontrole odběrného místa ze dne 19.5.2014 a oznámením o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 19.5.2014). Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný je odběratelem elektřiny na předmětném odběrném místě a žalobce je provozovatelem distribuční soustavy. Dne 26.9.2014 zaslal žalobce Policii ČR oznámení o výsledku provedené kontroly. Dopisem ze dne 10.2.2015 sdělil žalobce Policii ČR, že se připojuje k trestnímu řízení s žalovaným s nárokem na náhradu škody v celkové výši 201.388 Kč. Usnesením ze dne 28.2.2015 [číslo jednací] odložila Policie ČR věc podezření ze spáchání přečinu podvodu, kterého se měl žalovaný dopustit tím, že vmáčkl krycí sklíčko před číselníkem dovnitř těla předmětného elektroměru s tím, že se nepodařilo přečin jakékoliv konkrétní osoby prokázat (prokázáno dopisem žalobce Policii ČR včetně tabulky spotřeby odečtů a usnesením Policie ČR ze dne 28.2.2015). Dne 20.7.2015 oznámil žalobce žalovanému, že došlo k neoprávněnému odběru a vyzval ho k zaplacení náhrady škody ve výši 202.176 Kč. Dopisem ze dne 11.8.2015 žalobce sdělil žalovanému podrobně, v čem spatřuje neoprávněný odběr a jak byla vypočtena výše požadované náhrady (prokázáno dopisem ze dne 20.7.2015 a dopisem ze den 11.8.2015). Fakturou ze dne 30.11.2015 žalobce vyúčtoval žalovanému částku 78.227,90 Kč se splatností dne 21.12.2015 Částku 78.227,91 Kč žalobce vypočetl jako součet částky 66.486,90 Kč za neoprávněný odběr a částky 11.741,01 Kč jako nákladů žalobce. [příjmení] 66.486,90 Kč je požadována za období od 19.3.2013 do 19.5.2014, tedy za 426 dnů, s tím, že pro účely výpočtu žalobce vyšel z toho, že žalovaný neoprávněně odebral [číslo] kWh elektřiny (prokázáno fakturou ze dne 30.11.2015 [číslo] výpočtem náhrady škody). K poškození předmětného elektroměru Předmětný elektroměr byl na předmětné odběrné místo umístěn dne 21.9.2004 (prokázáno pracovním příkazem ze dne 21.9.2004). Na základě žádosti žalobce ze dne 19.5.2014 provedla společnost [právnická osoba], autorizovaná Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví („ ÚNMZ“) jako autorizované metrologické středisko pro ověřování stanovených měřidel v oboru elektroměrů přidělenou úřední značkou K 15 ověření předmětného elektroměru, rok výroby 1988. V osvědčení o výsledku ověření dospěla k závěru, že předmětný elektroměr nesplňuje požadavky stanovené certifikátem schválení typu, relevantním předpisem pro ověření předmětného měřidla Opatřením obecné povahy č. 0111-OOP-C022_11 a oznámením ÚNMZ zveřejněném ve věstníku ÚNMZ č. 3/1998. Elektroměr nevyhověl zkoušce přesnosti, měří mimo třídu přesnosti, má poškozený vrchní kryt – vypadlé průhledové sklo a rozhozené bubínky počítadla T2 v řádu desítek kWh a nelze proto provést přesný odečet. Na tarifu T2 byla shledána Absolutní chyba - 331,33 %, resp. rozdílová chyba - 333,40 % (prokázáno žádostí o přezkoušení elektroměru [číslo] ze dne 19.5.2014 a osvědčením o výsledku ověření č.j. O-1243/14 ze dne 4.6.2014). Ve vyjádření ze dne 3.7.2014 [číslo] 2014 vyhotoveném na žádost žalobce (označeném jako znalecký posudek, neobsahujícím však doložku o tom, že si je znalec vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku) uvedl Ing. [jméno] [příjmení], soudní znalec v oboru kriminalistická mechanoskopie, na základě zkoumání předmětného elektroměru následující: chybí přední průhledové sklo elektroměru, čímž je umožněn přístup do vnitřního prostoru elektroměru. Ve vnitřním prostoru elektroměru bylo uvolněné průhledové sklo krytu elektroměru a tři ocelové jistící kroužky, které původně zajišťovaly průhledové sklo na vnitřní straně krytu elektroměru. Mimo vypadnutého průhledového skla není elektroměr poškozený. Kryt elektroměru nemohl být sejmut. Kotouče dolního ze dvou číselníků jsou však„ rozhozené“: kotouč označující desítky kWh je natočen mezi čísly 7 a 8 a kotouč označující jednotky ukazuje hodnotu 5. Při správném natočení by však kotouč ukazující jednotky musel být v mezipoloze mezi čísly 9 a 0, aby bylo možné natočení kotouče ukazujícího desítky do mezipolohy. Plechový kryt číselníků není poškozen a je v elektroměru uchycen dvěma šroubky. Mikroskopickým zkoumáním těchto šroubků byly zjištěny stopy zhmoždění v drážkách hlav, což svědčí o jejich neopatrném povolování, resp. utahování, možná i nevhodným nástrojem. Po sejmutí krycího plechu číselníků vznikne volný přístup ke strojku s číselníky. Mikroskopickým zkoumáním kotoučů číselníků a plastových ozubených pastorků k pohonu číselníkových kotoučů nebyly zjištěny stopy po jejich násilném přetáčení. Po sejmutí krycího plechu číselníků s popisky však lze snadno přetočit kotouče číselníků prsty rukou, aniž by nutně vznikly stopy po jejich násilním přetáčení. Skrz otvor pro průhledové sklo je přitom možné povolit dva šroubky uchycující plechový kryt číselníků, tento kryt vyjmout, přetočit rukou kotouče číselníků a následně znovu vložit a přišroubovat plechový kryt číselníků s popisky. Ing. [jméno] [příjmení] tak dospěl k závěru, že mohlo dojít k neoprávněnému odběru elektřiny. Ve vyjádření ze dne 29.4.2017 vyhotoveném na žádost žalovaného (označeném jako„ technická zpráva“) uvedl pan [jméno] [příjmení], elektromontér, že ve dnech [číslo] – 25.9.2013 pracoval na rekonstrukci elektroinstalace rodinného domu na odběrném místě, přičemž si chodil vypínat elektrický proud hlavním jističem umístěným v kiosku odběrného zařízení. V této době nezjistil na elektroměru žádnou závadu, pečetě i sklíčko na elektroměru byly v pořádku. Zařízení je blízko komunikace a sklíčko mohlo upadnout otřesy způsobenými provozem těžkých vozidel. Skříň odběrného zařízení nemá žádný speciální zámek, který by bránil přístupu osob, elektroměr je běžně přístupný. Z uvedených důkazů soud zjistil, že bylo vypadlé přední průhledové sklo elektroměru, nebylo však prokázáno, že by toto sklo kdokoliv z elektroměru vědomě odstranil nebo že by došlo k jakémukoliv jinému neodbornému zásahu do elektroměru. Zároveň nebylo prokázáno, že by byly přetáčeny kotouče elektroměru. Dále z uvedených důkazů vyplývá, že předmětný elektroměr (rok výroby 1988) vykazoval chybu měření. Nebyla však prokázána jakákoliv příčinná souvislost s vnějším poškozením spočívajícím ve vypadnutí předního průhledového skla. K vývoji fakturované spotřeby elektřiny na předmětném odběrném místě Za fakturační období od 30.11.2012 do 19.3.2013 (cca. 4 zimní měsíce) byla na předmětném odběrném místě předmětným elektroměrem změřena spotřeba 5,636 MWh elektřiny. Z toho za období od 30.11.2012 do 31.12.2012 byla změřena spotřeba 1,7 MWh a za období od 1.1.2013 do 19.3.2013 spotřeba 3,936 MWh (prokázáno fakturou ze dne 20.3.2013). Za fakturační období od 20.3.2013 do 18.3.2014 (cca. 12 měsíců; jedná se o období, v němž je tvrzen neoprávněný odběr) byla na předmětném odběrném místě předmětným elektroměrem změřena spotřeba 7,531 MWh elektřiny. Z toho za období od 20.3.2013 do 31.12.2013 byla změřena spotřeba 4,951 MWh a za období od 1.1.2014 do 18.3.2014 spotřeba 2,58 MWh (prokázáno fakturou ze dne 20.5.2014). Za fakturační období od 19.3.2014 do 17.3.2015 (cca. 12 měsíců; jedná se o období, v jehož části od 19.3.2014 do 19.5.2014 je tvrzen neoprávněný odběr) byla na předmětném odběrném místě změřena spotřeba 5,537 MWh elektřiny, a to do 18.5.2014 předmětným elektroměrem a od 19.5.2014 pak novým elektroměrem [číslo]. Z toho za období od 19.3.2014 do 31.12.2014 byla změřena spotřeba 3,835 MWh a za období od 1.1.2015 do 17.3.2015 spotřeba 1,702 MWh (prokázáno fakturou ze dne 17.3.2015). Za fakturační období od 18.3.2015 do 22.3.2016 (cca. 12 měsíců) byla na předmětném odběrném místě novým elektroměrem [číslo] změřena spotřeba 3,456 MWh elektřiny. Z toho za období od 18.3.2015 do 31.12.2015 byla změřena spotřeba 2,291 MWh a za období od 1.1.2016 do 22.3.2016 spotřeba 1,165 MWh (prokázáno fakturou ze dne 22.3.2016). Za fakturační období od 23.3.2016 do 31.12.2016 (cca. 9 převážně letních měsíců) byla na předmětném odběrném místě novým elektroměrem [číslo] změřena spotřeba 1,256 MWh elektřiny (prokázáno fakturou splatnou dne 17.1.2017). Za fakturační období od 1.1.2017 do 21.3.2017 (cca. 3 zimní měsíce) byla na předmětném odběrném místě novým elektroměrem [číslo] změřena spotřeba 1,964 MWh elektřiny (prokázáno fakturou ze dne 26.3.2017). Z uvedených faktur vyplývá, že v období tvrzeného neoprávněného odběru fakturoval žalobce žalovanému za změřenou spotřebu elektřiny vyšší částku, než v následujících letech. Vyšší změřenou měsíční spotřebu elektřiny vykazovalo předmětné odběrné místo pouze v měsících, které bezprostředně předcházely období tvrzeného neoprávněného odběru, šlo však výhradně o zimní měsíce. Při srovnání spotřeby v prvních čtvrtletích, tedy v zimním období, je zřetelné, že spotřeba v období tvrzeného neoprávněného odběru (2014) je nižší než v roce 2013 a 2015, nikoliv však markantně. Zároveň je tato spotřeba vyšší, než v letech 2016 a 2017. Další provedené a navržené důkazy Soud dále provedl důkaz fakturou dodavatelské společnosti ČEZ Distribuční služby ze dne 6.6.2014 na částku 13.798.364,22 Kč, výpisem z účtu [právnická osoba] Distribuční služby ze dne 27.6.2014 k platbě částky 13.798.364 Kč, výpisem z bankovního účtu žalobce k platbě částky 13.798.364,22 Kč dne 27.6.2014, dopisem vedoucí oddělení Ekonomika a finanční vztahy u žalobce právní zástupkyni žalovaného ze dne 8.2.2016, tabulkou vypracovanou žalobcem označenou jako„ příklad užívání nemovitosti, zdravotním záznamem z operace šedého zákalu žalobce, výpisem z bankovního účtu dodavatelské společnosti, přehledy žalovaného o spotřebě elektřiny za roky 2015 2017, resp. 2012 2017, přehledem odečtů za období 18.3.2015 – 22.3.2016 vypracovaným žalovaným, smlouvou o připojení, z nich však nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí věci. Na základě provedených důkazů soud učinil dostatečná skutková zjištění pro posouzení věci. Soud již proto neprovedl další účastníky navržené důkazy, které považoval za nadbytečné, a sice doklady o spotřebičích v odběrném místě za roky 2013 – 2014, doklady o rekonstrukcích předmětné nemovitosti v letech 2013 – 2016, svědeckou výpovědí pověřených pracovníků, kteří provedli kontrolu elektroměru, DVD s videozáznamem a fotografiemi z provedené kontroly odběrného místa. Na základě uvedených skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný je odběratelem elektřiny na předmětném odběrném místě, žalobce je provozovatelem distribuční soustavy. Dne 19.5.2014 zjistili pracovníci žalobce, že na předmětném elektroměru chybělo sklo před číselníkem, jiná poškození nebyla zjištěna. Nebylo prokázáno, že by toto sklo kdokoliv z elektroměru vědomě odstranil nebo že by došlo k jakémukoliv jinému neodbornému zásahu do elektroměru. Zároveň nebylo prokázáno, že by byly přetáčeny kotouče elektroměru. Předmětný elektroměr (rok výroby 1988) vykazoval chybu měření, nebyla však prokázána jakákoliv příčinná souvislost s vnějším poškozením spočívajícím ve vypadnutí předního průhledového skla. Fakturou ze dne 30.11.2015 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení částky 78.227,91 Kč jako náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny v období od 19.3.2013 do 19.5.2014. V uvedeném období však dle fakturace nebyl změřený odběr elektřiny výrazně nižší, než v obdobích předcházejících a následujících. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně: Obecně k odpovědnosti za škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny Předmětem řízení je požadavek na zaplacení náhrady tvrzené škody způsobené žalobci neoprávněným odběrem elektřiny, k němuž mělo docházet s ohledem na poškození měřícího zařízení u odběrného místa žalovaného. Soud se nejprve zabýval tím, jaké jsou obecné předpoklady vzniku povinnosti k náhradě škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny. V daném případě připadá v úvahu neoprávněný odběr elektřiny ve smyslu ust. § 51 odst. 1 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném do 31.12.2015 (dále jen„ energetický zákon“). Podle tohoto ustanovení je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy„ odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení.“ Podle odst. 2 tohoto ustanovení„ neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.“ Neoprávněný odběr elektřiny ve smyslu ust. § 51 energetického zákona má několik právních následků, mimo jiné vznik oprávnění provozovatele distribuční soustavy omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny podle ust. § 25 odst. 3 písm. c) energetického zákona. Zároveň je neoprávněný odběr elektřiny jedním z předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny, nikoliv však předpokladem jediným. Povinnost osoby, která neoprávněně odebírala elektřinu k náhradě škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny je zvláštním případem odpovědnosti za škodu, která se řídí úpravou obsaženou v energetickém zákoně a na něj navazujících předpisech, jak opakovaně dovodil Nejvyšší soud ČR (viz např. usnesení ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. 25 Cdo 916/2005, rozsudek ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. 25 Cdo 2768/2004, rozsudek ze dne 15.12.2011 sp.zn. 33 Cdo 3287/2009). Jedná se přitom o tzv. absolutní objektivní odpovědnost, tedy odpovědnost za škodu, která nastává bez ohledu na zavinění osoby, která neoprávněně odebírala elektřinu, a u níž není možná liberace (viz např. rozsudek ze dne 27.1.2010 sp.zn. 25 Cdo 229/2008 či usnesení ze dne 27.1.2010 sp.zn. 25 Cdo 229/2008). Pro vznik objektivní odpovědnosti za škodu musí být současně naplněny tři základní předpoklady, a sice 1) protiprávní jednání nebo protiprávní stav, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním či stavem a vznikem škody (viz k tomu DVOŘÁK, J., ŠVESTKA J. A ZUKLÍNOVÁ, M. a kol. Občanské právo hmotné. Svazek 1. Díl první: Obecná část. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, str. 356 a 365). Zároveň je třeba brát v potaz názor Ústavního soudu ČR v nálezu ze dn 20.9.2006 sp.zn. I.ÚS 202/06, podle něhož konstrukce absolutní objektivní odpovědnosti osoby, která neoprávněně odebírala elektřinu ve sporech o náhradu způsobené škody a priori zvýhodňuje provozovatele distribuční soustavy. Cílem této konstrukce je zajištění stabilita rozvodné soustavy. Zároveň je však ve sporech mezi provozovatelem distribuční soustavy a odběratelem nutné respektovat i práva odběratelů elektřiny a odběratel musí mít tedy reálnou možnost vyvrátit, že k neoprávněnému odběru došlo ve sféře odpovědné osoby. V případě, kdy žalobce požaduje náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny je tedy žalobce povinen prokázat, že bylo naplněno ust. § 51 energetického zákona a ve sféře žalovaného nastalo protiprávní jednání či protiprávní stav označovaný jako neoprávněný odběr elektřiny, a že následkem toho vznikla žalobci škoda. V případě, že jsou všechny uvedené podmínky naplněny, není nutné provádět výpočet skutečné výše škody a je na místě aplikovat vyhlášku č. 82/2011 Sb., která upravuje paušalizovaný postup výpočtu výše této škody. Pouze zcela na okraj soud poznamenává, že i při použití této vyhlášky je zároveň nutné respektovat limity, které vyjádřil Ústavní soud v nálezu ze dne 11.8.2015 sp.zn. I. ÚS 668/15, a hodnotit, zda paušalizovaná výše náhrady není zcela neadekvátní skutečné spotřebě elektřiny, jaké bylo v daném místě dosahováno. Péče o měřící zařízení Jak plyne z výše uvedeného, zákonnou úpravu odpovědnosti za neoprávněný odběr elektřiny tedy v žádném případě nelze vykládat tak, že pokud je zjištěno jakékoliv poškození měřícího zařízení, automaticky bez dalšího nastává povinnost zákazníka uhradit provozovateli distribuční soustavy paušalizovanou částku stanovenou vyhláškou č. 82/2011 Sb. nezávisle na tom, zda provozovateli distribuční soustavy vznikla škoda, nebo ne. Takový výklad by byl nesprávný i s ohledem na skutečnost, že měřící zařízení je ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a je jeho zodpovědností udržovat toto zařízení v provozuschopném stavu. Žalobce v řízení argumentoval mj. tak, že péče o řádný technický stav elektroinstalace a měřícího zařízení je zákonem svěřena odběrateli. S tímto názorem se však soud nemůže ztotožnit. Z ust. § 28 odst. 2 písm. f) energetického zákona plyne, že zákazník je povinen„ udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám,“ Pojem„ odběrné elektrické zařízení“ není přímo energetickým zákonem nijak definován, v době jeho přijímání byl však definován v ust. § 2 odst. 2 vyhl. č. 169/1995 Sb. (později zrušené vyhláškou č. 297/2001 Sb.) tak, že„ odběrným elektrickým zařízením je elektrické zařízení odběratele pro konečnou spotřebu elektřiny připojené na rozvodné zařízení buď přímo, nebo elektrickou přípojkou.“ Podobně podle podle ust. § 2 odst. 1 písm. f) vyhl. č. 297/2001 Sb. (později zrušené vyhláškou č. 51/2006 Sb.)„ odběrným elektrickým zařízením odběratele je veškeré elektrické zařízení odběratele sloužící pro konečnou spotřebu elektřiny připojené k distribuční soustavě buď přímo, přímým vedením, elektrickou přípojkou nebo prostřednictvím společné domovní instalace.“ Pojem odběrné elektrické zařízení ve smyslu energetického zákona je tedy třeba vykládat tak, že se jedná o zařízení určené ke konečné spotřebě elektřiny, nikoliv však o měřící zařízení. Za péči o stav měřícího zařízení (elektroměru) je totiž podle energetického zákona odpovědný provozovatel distribuční soustavy, nikoliv zákazník. Jak plyne z ust. § 49 odst. 1 energetického zákona, měření v distribuční soustavě zajišťuje provozovatel distribuční soustavy. Podle odst. 7 tohoto ustanovení pak„ provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření a pro účely provedení odečtu, pokud je měřicí zařízení bez napětí, má právo uvést měřicí zařízení pod napětí na nezbytně nutnou dobu.“ Podle odst. 8 tohoto ustanovení„ Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna závada na měřicím zařízení, je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy povinen na základě písemné žádosti dotčeného účastníka trhu s elektřinou do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení a do 60 dnů zajistit ověření správnosti měření.“ Podle odst. 9 uvedeného ustanovení pak„ je-li na měřicím zařízení, které je ve vlastnictví provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo písemně požádal o přezkoušení měřicího zařízení a o ověření správnosti měření.“ Aplikace obecných východisek na projednávaný případ Soud se s ohledem na výše vyložený právní názor zabýval 1) otázkou, zda ve sféře žalovaného došlo k neoprávněnému odběru elektřiny ve smyslu ust. § 51 odst. 1 písm. e) energetického zákona a 2) otázkou, zda žalobci vznikla škoda, jejíž náhrada připadá v úvahu. Na ústním jednání konaném ve věci dne 24.4.2017 byl žalobce vyzván k označení důkazů k prokázání skutečností, že měřící zařízení (předmětný elektroměr) nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně k jeho škodě, existenci neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, v jehož důsledku došlo k nesprávnému či žádnému záznamu odběru, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, a že měřící zařízení (předmětný elektroměr) prokazatelně vykazoval chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a bylo na něm buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení. Dále byl žalobce vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně toho, v čem spočíval neoprávněný zásah a období, ve kterém neoprávněný zásah probíhal. Jak vyplývá z výše uvedeného závěru o skutkovém stavu, žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně těchto skutečností a nebylo tedy prokázáno ani to, že by docházelo k neoprávněnému odběru ve smyslu ust. § 51 energetického zákona, ani že by následkem neoprávněného odběru žalobci vznikla jakákoliv škoda. Pokud jde o závěr o neexistenci neoprávněného odběru, tento plyne zejména z neprokázání jakéhokoliv neoprávněného zásahu do měřícího zařízení (předmětného elektroměru). V řízení bylo prokázáno pouze tolik, že na předmětném elektroměru chybělo přední sklo, nebylo však již prokázáno, že toto sklo z elektroměru odstranil žalobce nebo kterákoliv jiná osoba. S ohledem na skutečnost, že se jednalo o elektroměr roku výroby 1988 osazený na předmětné odběrné místo v roce 2004, umístěný u silnice a volně přístupný, mohlo sklo elektroměru vypadnout například i následkem přírodních vlivů. Nebyla přitom prokázána ani jakákoliv jiná manipulace s elektroměrem. Pokud jde o závěr o neexistenci škody, vyplynul tento závěr v řízení zejména z analýzy faktur za změřenou odebranou energii od 30.11.2012 do 21.3.2017. Z nich vyplynulo, že změřená spotřeba elektřiny v období, kdy žalobce tvrdí neoprávněný odběr, nijak výrazně nevybočuje oproti spotřebě v předcházejícím období či v obdobích následujících. Ze samotné skutečnosti, že na elektroměru bylo vypadlé čelní sklo, pak nelze závěr o vzniku škody vyvodit. Na tom nic nemění ani zjištěná chyba měření elektroměru, u níž nebyla prokázána žádná příčinná souvislost s vypadlým čelním sklem. Z uvedených důvodů soud podanou žalobu zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, neboť v řízení byl plně úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly.