39 C 137/2019

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Tvrdkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupena [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokátem se sídlem [adresa], [obec a číslo] pro: podle části v.o. s. ř. takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal nahrazení nálezu [anonymizována tři slova] [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne [datum] potvrzený rozhodnutím o námitkách č.j. [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne [datum], tak, že pojistná smlouva je nepatná a žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s příslušenstvím, in eventum, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka].

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud rozhodl, že nález [anonymizována tři slova] [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne [datum] potvrzený rozhodnutím o námitkách [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne [datum] se mění tak, že zní, že pojistná smlouva je neplatná a žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu s příslušenstvím a in eventum, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že byl dotčen na svých právech nálezem [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] [rok] potvrzeného rozhodnutím o námitkách [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne [datum], které mu bylo doručeno dne [datum]. Žalobce se návrhem k [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] domáhal určení neplatnosti smlouvy o životním pojištění [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne [datum] a dále vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] se zákonným příslušenstvím, protože předmětná pojistná smlouva je neplatná. [anonymizována dvě slova] však nesprávně vyhodnotil zjištěný skutkový stav a nevypořádal se řádně s námitkou žalobce, že pojistná smlouva trvá, neboť byla ukončena v rozporu se smluvní a zákonnou úpravou, odmítl se zabývat materiální stránkou nároku žalobce a neposoudil nárok žalobce z hlediska nároku na dlužné plnění, přestože žalobce svůj nárok uplatnil před uplynutím obecné tříleté promlčecí doby. Předně žalobce namítá, že pojistná smlouva trvá, neboť nebyla ukončena v souladu s pojistnou smlouvou, neboť žalobce hradil pojistné více jak 2 roky trvání pojištění; pojistné podmínky umožňují zániku pojištění pro neplacení pouze tehdy, nebylo-li zaplaceno pojistné za 2 roky (článek 9 bod 1 VPP). Je-li pojistné hrazeno alespoň 2 roky, nebo je-li zaplaceno předplacené pojistné, pak je důsledkem neplacení běžného pojistného redukce pojištění (článek 1 bod 5. 3.

1. DPP). Je-li pojištění redukováno, nemá pojistník povinnost hradit pojistné (článek 1 bod 5. 3.

5. DPP). V daném případě tedy smluvní podmínky pro zánik pojištění pro neplacení pojistného nejsou splněny. Žalovaná neprokázala, že by upomínka k zaplacení dlužného pojistného byla řádně doručena žalobci. Žalovaná tedy nesplnila podmínky ve smyslu § 20 zákona o pojistné smlouvě; k zániku pojištění proto nemohlo dojít. Dále uvedl, že [anonymizována dvě slova] se odmítl zabývat meritem věci, když konstatoval promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení a práva na náhradu škody v subjektivní promlčecí době, a to v [anonymizováno] [rok]. Pojištění mělo údajně zaniknout ke dni [datum]; žalovaná vyplatila žalobci odkupné ve výši [částka] dne [datum], ale žalobce s tímto nesouhlasí. Žalobce uvedl, že rozdíl, který vznikl mezi zaplaceným pojistným a odkupným, tj. [částka] zcela legitimně přičítal nesprávně zvolené [anonymizováno] strategii. Žalobce zdůraznil, že pojistná smlouva je smlouvou o [anonymizováno] životním pojištění a je pro ni typické, že část pojistného určená pojistníkem je [anonymizováno] do fondů, kdy pojistitel jakkoliv negarantuje výnos fondu, který může být i záporný, tudíž výši pojistného plnění při dožití a též při smrti není možné předem stanovit. Stejně tak není možné předem stanovit výši odkupného při předčasném ukončení Pojistné smlouvy. Žalobce tedy při domnělém zániku pojištění nemohl mít a neměl reálnou představu o tom, zda mu náleží nějaké odkupné a v jaké výši. Rovněž nemohl vědět a nevěděl, zda rozdíl mezi zaplaceným pojistným a odkupným je dán záporným výnosem [anonymizováno], či jinou okolností. Výpočet odkupného není dle článku 1 bod 8.

3. DPP jakkoliv vázán na zaplacené pojistné, ale na pojistně matematické zásady k datu zániku pojištění. Žalobce tedy nemohl usuzovat na vznik bezdůvodného obohacení či na vznik škody z pouhého matematického rozdílu zaplaceného pojistného a provedeného mimořádného výběru. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce měl v okamžiku domnělého zániku pojištění jakékoliv indicie o tom, že rozdíl mezi zaplaceným pojistným a odkupným byl způsoben porušením právní povinnosti žalované a že majetková ztráta je škodou ve smyslu 415 obč. zák. a násl. vzniklou protiprávním jednáním žalované. Vzhledem k tomu, že [anonymizována dvě slova] shledal nárok žalobce za promlčený, nezabýval se nárokem žalobce na zaplacení pohledávky. Uvedl, že tím, že [anonymizována dvě slova] ctil zásadu procesní ekonomie a zabýval se nejprve námitkou promlčení, odepřel mu právo na spravedlivý proces. [anonymizována dvě slova] musí být zcela zřejmé, že pojistná smlouva je neplatná ze stejných důvodů, které konstatoval ve vztahu k jiným pojistným smlouvám žalované. Ve vztahu k neplatnosti pojistné smlouvy odkázal žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1566/2017 ze dne 13. 2. 2019. Dále uvedl, že v průběhu řízení bylo zjištěno, že žalobce byl seznámen se všeobecnými a doplňkovými pojistnými podmínkami, které obdržel při uzavření pojistné smlouvy. Doplňkové pojistné podmínky však v ujednáních o nákladech, poplatcích spojených s pojistnou smlouvou a o rizikovém pojistném obsahují odkaz na pojistně technické zásady žalované a na dokument„ Přehled poplatků“, které měly kromě rizikového pojistného definovat i počáteční a správní náklady, poplatek za správu portfolia včetně administrativního poplatku a poplatku za evidenci podílových jednotek. Pojistné podmínky včleněné do Pojistné smlouvy tak odkazují na další úroveň nepřímých smluvních ujednání, přičemž jak uvádí judikatura pro inkorporaci další úrovně smluvních podmínek musí být dodrženy stejné podmínky, jaké jsou stanoveny pro úroveň první. V projednávaném řízení žalovaná neprokázala, že žalobce s pojistně technickými zásadami a s přehledem poplatků před uzavřením pojistné smlouvy seznámila. Z toho pak vyplývá, že pojistná smlouva je neplatná z důvodu nesjednání rozsahu pojistného plnění. Tvorba kapitálové hodnoty pojištění je upravena v bodu 2. 5. doplňkových pojistných podmínek a její výši dle tohoto ujednání ovlivňují mj. počáteční a správní náklady, poplatky a rizikové pojistné za základní pojištění. Je proto zřejmé, že bez znalosti hodnoty kterékoliv uvedené položky ovlivňující kapitálovou hodnotu není možné řádně určit rozsah pojistného plnění z pojištění. Dále žalobce uvedl, že smlouva je absolutně neplatná i s ohledem na nesjednání rizikového pojistného. V případě, že rizikové pojistné v pojistné smlouvě sjednáno není, nemůže se jednat o pojistnou smlouvu, neboť by to znamenalo, že žalovaná žádné pojistné riziko nepřevzala a nebyl naplněn základní účel pojištění. Dále žalobce uvedl, že jelikož smlouva neobsahovala konkrétní výši počátečních a správních nákladů a rizikového pojistného, či způsob jejich sjednání, avšak instituce po celou dobu trvání pojištění kapitálovou hodnotu pojištění o tyto nesjednané položky snižovala. [anonymizována dvě slova] se s tímto prokázaným rozporem v [příjmení] nevypořádal. Pojistná smlouva byla prezentována jako spořící produkt (mj. i v rámci kampaně„ Takové lepší spoření“). Toto prokazuje nekalosoutěžní praktiky žalované, když jen z těchto článků je zřejmé, že žalovaná spotřebitelům plošně sdělovala o tomto [anonymizováno] produktu zavádějící údaje a ovlivňovala tak jejich obecný náhled na životní pojištění a jejich ochotu takové pojištění uzavírat. Žalobce poukazuje na skutečnost, že ČNB, jako dozorový orgán v oblasti pojišťovnictví, ve své rozhodovací praxi dovodil, že nabízení životního pojištění jako spoření je považováno za nekalou obchodní praktiku dle zákona o ochraně spotřebitele, a tudíž v rozporu s § 4 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele (viz např. rozhodnutí ČNB 2015 [číslo] ze dne [datum]. Dále žalobce nebyl seznámen s nákladovou strukturou pojištění. Žalobce uvedl, že žalovaná se na jeho úkor bezdůvodně obohatila, neboť v řízení byl prokázán rozpor obsahu písemné pojistné smlouvy s vůlí žalované, která pojistnou smlouvu uzavírala již s předchozím úmyslem účtovat náklady, poplatky a rizikové pojistné, ačkoliv tyto náklady nebyly v pojistné smlouvě konkretizovány. To znamená, že žalovaná nikdy nezamýšlela poskytnout žalobci plnění v rozsahu sjednaném v pojistné smlouvě. S ohledem na svoji povinnost jednat s odbornou péčí si musela být zároveň vědoma že přijímáním plnění od žalobce se bezdůvodně obohacuje. Závěrem žalobce uvedl, že námitku promlčení považuje za námitku v rozporu s dobrými mravy, a to přes to, že touto námitkou získala [anonymizováno] prostředky.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila svým podáním ze dne [datum] a uvedla, že nárok v žalobě uvedený neuznává. Uvedla, že pojistná smlouva byla uzavřena dne [datum] za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen "o.z."). Již při uzavření měl žalobce k dispozici veškeré relevantní podklady, ze kterých mohl dovodit případnou nevýhodnost či neurčitost pojistné smlouvy a měl tak možnost dovolat se včas údajné neplatnosti. Dle ustanovení § 107 odst. 1 o.z. je délka subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení dvouletá, objektivní pak dle odstavce 2 tříletá. Promlčecí doba plyne od doby, kdy se oprávněný z bezdůvodného obohacení dozví o vzniku bezdůvodného obohacení. Žalobce se o údajném bezdůvodném obohacení mohl dozvědět již při uzavírání pojistné smlouvy. Právo na vydání bezdůvodného obohacení je tak promlčeno uplynutím subjektivní promlčecí doby, neboť návrh na zahájení řízení u [anonymizována dvě slova] byl podán až dne [datum] Nejvyšší soud v konstantní judikatuře dovodil, že pro počátek plynutí subjektivní promlčecí doby není významné, zda má oprávněný takové právní znalosti, aby byl subjektivně schopen posoudit skutkové okolnosti a zjistit, že smlouva, podle níž plnil, je neplatná. Pokud by soud posoudil pojistnou smlouvu jako absolutně neplatný právní úkon, vznesla žalovaná z procesní opatrnosti rovněž námitku promlčení těchto nároků ve vztahu k pojistnému zaplacenému více než dva roky před uplatněním požadavku před [anonymizována dvě slova] a rovněž námitku promlčení vztahující se k ujednáním o nákladech a poplatcích ve vztahu k počátečním nákladům a správním poplatkům účtovaným více než dva roky před uplatněním požadavku před soudem. Žalovaná odmítá, že by uplatnění námitky promlčení bylo v rozporu s dobrými mravy. Pokud žalobce náhle po téměř šesti letech od uzavření pojistné smlouvy tvrdí, že je neplatná, je to právě žalobce, kdo se v rozporu s dobrými mravy snaží neoprávněně získat zpět své [anonymizováno] prostředky, a to navzdory skutečnosti, že žalovaná řádně po dobu šesti let poskytovala žalobci pojistné krytí. Ke neplatnosti pojistné smlouvy obecně uvedla, že tato byla uzavřena dne [datum] na dobu [anonymizováno] let, s měsíčním pojistným [částka] a pojistným plněním pro případ smrti ve výši [částka]. Před uzavřením Pojistné smlouvy žalobce převzal plné znění pojistné smlouvy a Všeobecné pojistné podmínky životního pojištění (dále jen "VPP") a Doplňkové podmínky životního pojištění (dále jen "DPP") a informace o povaze podkladových aktiv vnitřních fondů. Pojistná smlouva byla dle žalované uzavřena platně a určitě. I kdyby byla pojistná smlouva v některých částech neurčitá, a potažmo neplatná, jednalo by se maximálně o neplatnost relativní, které je nutné se dovolat u soudu, což však žalobce neučinil a jeho právo tak učinit se tak promlčelo. Žalovaná kategoricky odmítá závěr žalobce, že pojistná smlouva je absolutně neplatná. Toto tvrzení žalobce nijak neprokazuje a z pohledu žalované se jedná o účelové tvrzení, které nemá žádnou oporu v argumentaci ani důkazech, které byly předloženy v řízení před [anonymizována dvě slova]. Dále uvedla, že žalobce až do roku [rok], tedy po dobu [anonymizováno] let od uzavření pojistné smlouvy, nijak neprojevil jakýkoli nesouhlas s obsahem pojistné smlouvy. Žalovaná konstatuje, že předmětné náklady byly v pojistné smlouvě, respektive v pojistných podmínkách řádně sjednány. Čl. 1 bod 3 odst. 3.

1. DPP stanoví, že "Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele." Čl. 1 bod 3 odst. 3.2 pak stanoví, že "Pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné“. Čl. 1 bod 1 odst. 1.

6. DPP stanoví, že "pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění. Odst. 1. 7. téhož článku a odstavce DPP stanoví, že "rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednaní pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. Pojistné podmínky tedy stanoví jasny mechanismus výpočtu rizikového pojistného. Užití pojistně matematických metod totiž předpokládá i relevantní právní úprava, zejména pak zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění do [datum] (dále jen "zák. [číslo]), který o pojistně matematických metodách mluví například v § 3 odst. 1 písm. x) nebo §13a. Žalovaná rovněž akcentuje, že rozpad pojistného na jednotlivé jeho složky, včetně rizikové složky pojistného či strhávaných nákladů, nebyl a není podstatnou náležitostí pojistné smlouvy. Pro stejné důvody není možné za neurčité považovat ani ujednání o nákladech (čl. 1 bodu 3 odst. 3.1. a 3.

2. DPP). Z jeho textu jednoznačně vyplývá, že žalobce akceptoval právo žalované účtovat od počátku pojistného vztahu k tíži žalobce její náklady spojené se vznikem a správou pojištění. K nepřesnosti pojistného plnění uvedla, že konečná částka pojistného plnění sice vychází z výše kapitálové hodnoty, avšak současně je definována i sjednanou pojistnou částkou, která byla sjednána přímo v pojistné smlouvě (jednalo se o částku ve výši [částka]). Ustanovení čl. 2 bod 1 odst. 1.1 a 1.2 DPP stanoví, že dožije-li se pojištěný konce pojištění či zemře-li v jeho průběhu, žalovaná mu vyplatí sjednanou pojistnou částku a kapitálovou hodnotu pojištění. V každém okamžiku Pojistné smlouvy tak byla vždy známa minimální výše pojistného plnění v podobě sjednané pojistné částky. Ze skutečnosti, že pojistné plnění bude navýšeno o aktuální výši kapitálové hodnoty, nemůže způsobit neplatnost pojistné smlouvy. K trvání pojistné smlouvy uvedla, že toto tvrzení je nesprávné a zavádějící. Žalovaná odkazuje na čl. 9 odst. 3 VPP, které stanoví, že pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovený počet let, pro neplacení pojistného zaniká. Pojistná smlouva byla sjednána na pojistnou dobu [anonymizováno] let (od [datum] do [datum]), tj. na přesně stanovený počet let. Žalovaná proto tvrdí, že životní pojištění žalobce zaniklo ke dni [datum] z důvodu neplacení pojistného ve stanovené lhůtě. K úmyslu se bezdůvodně obohatit kategoricky odmítla, že by uzavření pojistné smlouvy mělo představovat úmysl žalované obohatit se na úkor žalobce. Žalovaná neměla ani nemohla mít jakoukoli možnost zjistit, že žalobce si není vědom všech pojistných podmínek či dokonce že s nimi nesouhlasí, neboť žalobce nikdy nerozporoval uzavření pojistné smlouvy a ani nijak nenapadal pojistné podmínky či rozsah informací, které mu byly či měly být sděleny. 3. [anonymizována dvě slova] se k věci vyjádřil svým podáním ze dne [datum] a uvedl, že žalobce se v řízení před [anonymizována dvě slova] zahájeném dne [datum] domáhal vydání bezdůvodného obohacení z důvodu absolutní neplatnosti pojistné smlouvy, kterou s žalovanou uzavřeli, protože pojistná smlouva nesjednává pojištění a neobsahuje podstatné náležitosti pojistné smlouvy o životním pojištění. [anonymizována dvě slova] zjistil, že strany uzavřely dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] uzavřenou jako životní pojištění [anonymizována dvě slova] s počátkem pojištění dne [datum] a pojistnou dobou [anonymizováno] let, s pojištěním pro případ smrti nebo dožití žalobce, s garantovanou pojistnou částkou pro případ smrti ve výši [částka] a s měsíčním pojistným [částka]. Dále zjistil, že pojistné plnění zaniklo dne [datum] z důvodu nezaplacení pojistného ve stanovené lhůtě. [anonymizována dvě slova] posoudil vznesenou námitku promlčení a dovodil, že nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení se promlčel nejpozději v [anonymizováno] roku [rok]. Nezabýval se přitom během objektivní desetileté promlčecí doby, neboť pro promlčení nároku postačí uplynutí jedné z promlčecích dob a zároveň nezjistil, že by žalovaná vznesla námitku promlčení v rozporu s dobrými mravy a ani, že by žalobce prokázal nezbytný naléhavý právní zájem na určení neplatnosti pojistné smlouvy ve výroku rozhodnutí.

4. V projednávané věci tak soud zjistil následující skutkový stav. Pojistnou smlouvou„ Životní pojištění [anonymizována dvě slova]“ [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a žalobcem má soud za prokázané, že žalobce uzavřel pojištění s počátkem pojištění [datum] na pojistnou dobu [anonymizováno] let, a to na pojištění pro případ smrti nebo dožití [částka], s měsíčním pojistným ve výši [částka]. Životní pojistkou má soud za prokázané, že žalovaná vydala žalobci životní pojistku jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, v níž je uvedeno, že měsíční pojistné činí [částka], ostatní uvedené údaje jsou totožné jako v pojistné smlouvě. Stejné skutečnosti vyplýval z potvrzení o uzavření pojistné smlouvy ze dne [datum]. Doplňkovými pojistnými podmínkami má soud za prokázané následující. Dle bodu 2 odst. 3 se rizikovým pojistným rozumí úplata za pojištění rizika smrti nebo jiného rizika pojištěného pojištěním sjednaným pojistnou smlouvou. Dle bodu 2 odst. 5 se kapitálovou hodnotou rozumí aktuální hodnota pojištění a člení se na kapitálovou hodnotu s garantovanou technickou úrokovou mírou a kapitálovou hodnotou negarantovanou. Kapitálová hodnota se snižuje k 1. dni každého zúčtovacího období o rizikové pojistné za základní pojištění, počáteční a správní náklady a poplatky. Kapitálová hodnota se zvyšuje o zaplacené pojistné. Kapitálová hodnota se může měnit s ohledem na vývoj cen podílových jednotek jednotlivých vnitřních fondů. Dále se kapitálová hodnota může snižovat o mimořádné výběry. Dle čl. 1, odst. 1.6 je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění, dle odst. 1.7 rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. Čl. 1 bod 3 odst. 3.1. stanoví, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele. Čl. 1 bod 3 odst. 3.2 pak stanoví, že pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. Čl. 1 bod 1 odst. 1. 6. stanoví, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění. Ustanovení čl. 2 bod 1 odst. 1.1 a 1.2 stanoví, že dožije-li se pojištěný konce pojištění či zemře-li v jeho průběhu, žalovaná mu vyplatí sjednanou pojistnou částku a kapitálovou hodnotu pojištění. Dále soud provedl důkaz Všeobecnými pojistnými podmínkami pro životní pojištění a zjistil, že dle čl. 9 odst. 3 pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovený počet let, pro neplacení pojistného zaniká. Soud provedl dále k důkazu Všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění, Všeobecné pojistné podmínky pojištění pro případ nemoci, Zvláštní pojistné podmínky pro obnosové pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění denní podpory při pobytu v nemocnici, všeobecné pojistné podmínky pro pojištění plateb pojistného při pracovní neschopnosti, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění [anonymizováno] ztrát, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění splátek úvěru při ztrátě příjmu, Zvláštní pojistné podmínky pro případ nemoci. Dále soud zjistil z výročního dopisu ze dne [datum], že stav pojistné smlouvy ke dni [datum] je takový, že bylo zaplaceno běžné pojistné od počátku pojištění ve výši [částka]. Ze zániku pojištění ze dne [datum] bylo zjištěno, že dnem [datum] zaniká žalobcovo životní pojištění a důvodem zániku je nezaplacení pojistného ve stanovené lhůtě dle DPP. Na základě této skutečnosti žalovaná žalobci vyplatí částku stanovenou dle pojistně technických zásad k datu zániku pojištění, kterou mu zašlou obratem. Z tabulky výpis k datu [datum] u [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že celkem bylo zaplaceno [částka] a dne [datum] byla vyplacena celková částka [částka] Poslední pojistné bylo uhrazeno dne [datum] ve výši [částka].

5. Podstatným obsahem spisu [anonymizována dvě slova] sp. zn. [spisová značka] [číslo] [rok] má soud za prokázané následující. Dne [datum] byl [anonymizována dvě slova] doručen návrh žalobce na zahájení řízení před [anonymizována dvě slova] o vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] s úrokem z prodlení, in eventum zaplacení částky dlužného odkupného ve výši, která bude stanovena jako rozdíl mezi nově vypočteným odkupným a odkupným vyplaceným žalovanou. Přílohou k tomu návrhu byla kromě DPP i VOP i výzva k plnění z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy, či její části ze dne [datum]. Žalobce dne [datum] upřesnil, že po žalované požaduje vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka]. Z vyjádření žalované ze dne [datum] k výzvě poskytnutí vysvětlení a předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu bylo mimo zjištěno, že žalovaná v něm vznesla námitku promlčení žalobcem uplatněného nároku. Dne [datum] vydal [anonymizována dvě slova] Nález, jímž rozhodl o Návrhu žalobce tak, že návrh podle § 15 odst. 1 zákona [anonymizována dvě slova] zamítá. V odůvodnění [příjmení] [anonymizována dvě slova] uvedl, že na základě shromážděných podkladů zjistil, že navrhovatel s žalovanou uzavřel pojistnou smlouvu dne [datum], pojištění sjednané v pojistné smlouvě zaniklo z důvodu nezaplacení pojistného ve stanovené lhůtě ke dni [datum], žalovaná o zániku pojištění informovala navrhovatele dopisem ze dne [datum], navrhovatel uhradil na základě pojistné smlouvy pojistné ve výši [částka] a žalovaná dne [datum] vyplatila navrhovateli nespotřebované pojistné ve výši [částka]. Po právním posouzení [anonymizována dvě slova] zjistil, že navrhovateli nesvědčí nárok na vydání částky ve výši [částka] s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení z důvodu tvrzené neplatnosti pojistné smlouvy (případně jako práva na náhradu škody), protože je promlčený. Rozhodnou právní úpravou pro posouzení promlčení práva navrhovatele je občanský zákoník účinný od 31.12.2013, tedy stará občanský zákoník. Financí [anonymizováno] se nejprve zabýval vznesenou námitkou promlčení a uvedl, že dle ust. § 107 starého občanského zákoníku se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodného obohacení a kdo se na jeho úkor bezdůvodně obohatil. Při posouzení počátku subjektivní promlčecí lhůty vyšel z judikatury Nejvyššího soudu ze dne 4.12.2013, sp. zn. 28 Cdo 539/2012 a z rozhodnutí NS ČR ze dne 18.1.2010, 28 Cdo 3148/2009. [anonymizována dvě slova] vzal za prokázané, že pojištění sjednané pojistnou smlouvou zaniklo v důsledku nezaplacení pojistného ve stanovené lhůtě ke dni [datum] a subjektivní promlčecí doba práva na vydání bezdůvodného obohacení začala plynout nejpozději v [anonymizováno] [rok] a marně uplynula nejpozději v [anonymizováno] [rok], tedy před zahájením řízení před [anonymizována dvě slova]. Z důvodu dřívějšího uplynutí subjektivní promlčecí doby již [anonymizována dvě slova] objektivní promlčecí dobu nezkoumal. Pokud jde o práva na náhradu škody, pak ze skutkových zjištění vyplývá, že navrhovatel nejpozději v [anonymizováno] roku [rok] věděl, že Instituci na základě Pojistné smlouvy uhradil částku [částka], a že mu Instituce v souvislosti se zánikem pojištění vyplatí pouze částku [částka]. Již v tomto okamžiku měl navrhovatel možnost podat žalobu k soudu, protože disponoval všemi relevantními skutkovými okolnostmi pro uplatnění jeho práva. [anonymizována dvě slova] dále neshledal naléhavý právní zájem na určení neplatnosti pojistné smlouvy. [anonymizována dvě slova] nezjistil, že by k promlčení nároku navrhovatele, došlo vinou žalované nebo že by námitka promlčení byla projevem zneužití práva na úkor navrhovatele, ani že by některý z těchto důvodů byl naplněn v tak výjimečné intenzitě, která by odůvodňovala odepření práva uplatnit námitku promlčení. Žádné okolnosti nenasvědčují tomu, že by námitka promlčení ze strany žalované byla zneužita v rozporu se zákonným účelem promlčení s tím, že navrhovatel způsobil marné uplynutí promlčecí doby vlastní nečinností, ačkoliv měl dostatečné informace pro uplatnění svých práv, a takovému jednání nelze poskytnout ochranu v podobě nepřipuštění námitky promlčení. [příjmení] [příjmení] podal žalobce námitky, o nichž rozhodl [anonymizována dvě slova] Rozhodnutím o námitkách dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] [rok] tak, že námitky, které podal žalobce [celé jméno žalobce] se zamítají a nález se podle § 16 odst. 2 zákona o [anonymizována dvě slova] potvrzuje. Rozhodnutí o námitkách bylo žalobci doručeno dne [datum] a nabylo právní moci dne [datum]. Pro úplnost sud uvádí, že obsahem spisu sp. zn. [spisová značka] [číslo] [rok] bylo i zpětvzetí návrhu na zahájení řízení o vydání bezdůvodného obohacení, které se však týkalo jiné právní věci, byť mezi shodnými účastníka, a proto k němu soud nepřihlédl.

6. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. V souladu s ust. § 250e odst. 2 o.s.ř. vzal soud za svá skutková zjištění skutková zjištění správního orgánu, jež byla mezi účastníky řízení nesporná. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti a pro nadbytečnost zamítl i ostatní v řízení navržené důkazy.

7. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

8. Dle ustanovení § 244 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen„ správní orgán“) podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

9. Dle ustanovení § 246 odst. 1 o.s.ř. je k návrhu oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.

10. Dle ustanovení § 247 odst. 1 o.s.ř. žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

11. Soud se nejprve zabýval tím, zda žaloba žalobce byla podána včas dle ust. § 247 odst. 1 o.s.ř., když ze spisu [anonymizována dvě slova] vyplynulo, že rozhodnutí o námitkách bylo žalobci doručeno dne [datum] a žaloba byla k soudu podána dne [datum], tudíž žaloba byla podána ve lhůtě. Rovněž soud shledal, že žaloba byla podána osobou k tomu oprávněnou dle ust. § 246 odst. 1 o.s.ř.

12. Podle ustanovení [ustanovení pr. předpisu], účinný od 1. 1. 2014, (dále jen„ NOZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinností budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle ustanovení [ustanovení pr. předpisu] podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet pod dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

14. Vzhledem k tomu, že právní vztah mezi účastníky vychází z pojistné smlouvy uzavřené dne [datum], řídí se tento právní vztah zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a zák. č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ obč. zák“).

15. Podle ustanovení § 2 zákona o pojistné smlouvě je pojistná smlouva smlouvou o [anonymizováno] službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

16. Podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

17. Podle ustanovení § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

18. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

19. Dle ust. § 451 odst. 2 obč. zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

20. Podle ustanovení § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

21. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že pojistná smlouva„ Životní pojištění [anonymizována dvě slova]“ [číslo] ze dne [datum] je absolutně neplatným právním úkonem dle § 37 odst. 1 obč. zák., neboť neobsahuje konkrétní ujednání o výši rizikovém pojistném za pojištění. V tomto případě nebyla konkrétní výše rizikového pojistného ve smlouvě ujednána a nelze ji zjistit ani z Doplňkových pojistných podmínek či jiných smluvních dokumentů. Pokud je v článku 1, bod 1 odst. 1.7 Doplňkových pojistných podmínek odkazováno na pojistně technické zásady pojistitele, nejde o dokument pojišťovny stanovící konkrétní sazby pojistného, nýbrž, jak uvádí i žalovaná ve svém podání, o objektivně existující metody, které žalovaná obligatorně používá. Takový odkaz je nicméně zcela neurčitý a jedná se o neplatné ujednání. Vzhledem k tomu, že však ujednání o výši rizikového pojistného nelze od ostatního obsahu pojistné smlouvy oddělit, neboť není zjistitelné, jaká část běžného pojistného po odečtení rizikového pojistného má být [anonymizováno] do nákupu podílových jednotek a není-li ujednáno konkrétní rizikové pojistné, nejde vůbec o pojištění, neboť celé běžné pojistné by v takovém případě mělo být [anonymizováno], jedná se o neplatný právní úkon. Ostatně obdobně již rozhodl i Městský soud v Praze v rozhodnutí č.j. 29 Co 420/2019-146, který se rovněž zabýval otázkou platnosti pojistné smlouvy žalované o životním pojištění [anonymizována dvě slova] a dospěl ke stejnému právním závěru. Vzhledem k tomu, že soud dovodil, že předmětná pojistná smlouva je absolutně neplatná, nebylo již nutno se zabývat námitkou strany žalující, že předmětná pojistná smlouva dosud trvá. Ostatně i sám žalobce uváděl v žalobě dvě protichůdná tvrzení, když na jedné straně tvrdil, že pojistná smlouva dosud trvá a na straně druhé tvrdil, že je neplatným právním ujednáním. Zcela nad rámec uvedeného soud konstatuje, že i kdyby neposoudil pojistnou smlouvu jako neplatný právní dokument, neztotožňuje se s právním názorem strany žalující, že pojistná smlouva trvá, neboť tato zcela nepochybně zanikla ke dni [datum] s ohledem na čl. 9 odst. 3 Všeobecných pojistných podmínek, tedy pro neplacení pojistného.

22. Pokud byla výše uvedená pojistná smlouva absolutně neplatným právním úkonem a žalobce dle této neplatné pojistné smlouvy platil pojistné, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení dle § 451 odst. 2 obč. zák. představující platby pojistného, přičemž soud uvádí, že promlčecí doba pak běží pro jednotlivé platby zvlášť. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se nejpozději právo na plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Pokud jde o počátek subjektivní 2 leté promlčecí lhůty, pak dle právního názoru soudu, tato začala ohledně každé platby pojistného běžet jeho zaplacením, neboť žalobce ke dni podpisu pojistné smlouvy znal konkrétní obsah této pojistné smlouvy, tj. znal rozhodné skutkové okolnosti, z nichž mohl dovodit neplatnost pojistné smlouvy a je irelevantní, zda si žalobce pojistnou smlouvu vyhodnotil jako platnou či neplatnou. Vzhledem k tomu, že žalobce platil pojistné od uzavření pojistné smlouvy do dne [datum], kdy zaplatil poslední platbu pojistného ve výši [částka], má soud za prokázané, že nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení je promlčen, neboť subjektivní promlčecí lhůta u poslední platby pojistného uplynula dne [datum], když žalobce podal návrh na zahájení řízení u [anonymizována dvě slova] až dne [datum]. Ostatně v daném případě uplynula i objektivní 3letá promlčecí lhůta, když počátek objektivní promlčecí lhůty je třeba vázat ve vztahu ke každé platbě pojistného ke dni její úhrady. Promlčecí desetiletá doba se zde neuplatní, neboť ej zřejmé, že žalovaná nejednala úmyslně. Ze samotné skutečnosti, že žalovaná se žalobcem uzavřela neplatnou pojistnou smlouvu nelze totiž dovodit úmysl žalované se bezdůvodně obohatit. Dále je evidentní, že žalobce rovněž pojistnou smlouvu uzavřel, ačkoli mu z obsahu Doplňkových pojistných podmínek muselo být zřejmé, že nezná výši rizikového pojistného či počáteční a správní náklady, a taky soud z této skutečnosti nedovozuje, že by žalobce chtěl úmyslně uzavřít neplatnou pojistnou smlouvu. S ohledem na výše uvedené tak soud považuje za zcela správný právní názor [anonymizována dvě slova], že nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] je promlčen. Vzhledem k tomu, že výše uvedená pojistná smlouva je absolutně neplatná, nemohla okamžikem vyplacení odkupného žalobci vzniknout žalobci žádná škoda, neboť s ohledem na neplatnost pojistné smlouvy žalobci nevznikla povinnost platit pojistné a žalované nevznikla povinnost platit odkupné. Navíc jak dovodil i [anonymizována dvě slova], jenž se z důvodu hospodárnosti zabýval pouze otázkou promlčení případného nároku, i tento hypotetický nárok by byl promlčen, neboť subjektivní 2letá promlčecí doba by začala běžet od okamžiku výplaty odkupného (září 2014), tj. ke dni zahájení řízení u [anonymizována dvě slova] byl případný nárok promlčen.

23. Dále se soud zabýval i otázkou, zda námitka promlčení vznesená žalovanou není v rozporu s dobrými mravy. Podle ustálené judikatury uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (viz. rozsudek NS ČR ze dne 22 [číslo], sp. zn. 25 Cdo 1839/2000). Z provedených důkazů nevyplynulo, že by námitka promlčení byla jakýmkoliv projevem zneužití práva na úkor žalobce, když ze všech vyjádření žalované např. reakcí na předžalobní výzvu jednoznačně vyplývalo, že žalovaná nárok žalobce neuznává a žalovaná se námitkou promlčení bránila ještě před zahájením řízení. Soud tedy souhlasí se závěrem [anonymizována dvě slova], že námitka promlčení nebyla vznesena v rozporu s dobrými mravy. Lze tak shrnout, že pokud [anonymizována dvě slova] zamítl návrh žalobce [příjmení] a následně [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] potvrdil, je jeho rozhodnutí zcela správné.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná byla v řízení zcela úspěšná a má tedy právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] dle § 9 odst. 4 písm. a) a.t.), sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za vyjádření k žalobě ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky.

Poučení