39 C 138/2018

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Tvrdkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] za účasti vedlejšího účastníka [územní celek], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] pro zaplacení 3 500 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 108 542 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 108 542 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 581 458 Kč spolu s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodleni z částky 2 810 000 Kč za vydané nezákonné rozhodnutí, se odmítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou rozhodnutím a nesprávným úředním postupem ve výši 3 500 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že je vlastníkem pozemků p. [číslo] od [datum] ještě vlastníkem pozemku [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Na těchto pozemcích se nachází nelegální skládka odpadu, kde byla od roku 1998 až do roku 2017 navažována odpadní zemina. Tuto nelegální skládku provozuje [jméno] [příjmení], který nemá a neměl k pozemkům jakýkoliv soukromoprávní titul. Pan [anonymizováno]. [příjmení] měl podle svých prohlášení svou činnost opírat o rozhodnutí Městského národního výboru [obec] ze dne [datum]. Práva a povinnosti z tohoto rozhodnutí měly být na pana [příjmení]. [příjmení] převedeny na základě soukromoprávní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a panem [příjmení]. Jak bylo ale opakovaně deklarováno v řadě soudních rozhodnutí vydaných v souvislosti s [příjmení] skládkou, je naprosto vyloučené, aby práva a povinnosti založená veřejnoprávním rozhodnutím byla převáděna prostřednictvím soukromoprávních smluv. Bez ohledu na to vydal dne [datum] na žádost pana [příjmení] [stát. instituce] rozhodnutí, kterým nařídil panu [příjmení] provést biologickou rekultivaci dotčených pozemků s termínem skončení prací do [datum]. Dle žalobce se tedy jedná o nezákonné rozhodnutí, neboť není možné nařídit terénní úpravy nevlastníkovi, a to navíc v rozporu s vůlí skutečných vlastníků. [ulice] úřad nicméně platnost vydaného rozhodnutí opakovaně prodlužoval a navážení stavebního odpadu probíhalo nepřetržitě několik let. Uvedené rozhodnutí bylo zrušeno až Krajským úřadem [územní celek] dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací], kdy Krajský úřad byl v tomto případě vázán rozhodnutím Nejvyššího správního soudu sp. zn. [spisová značka]. Zrušení daného rozhodnutí ovšem nevedlo k zastavení navážky, která s vědomím stavebního úřadu pokračovala i nadále. Dne [datum] stavební úřad vydal nové rozhodnutí, [číslo jednací] – [číslo], kterým nařídil [právnická osoba]. [příjmení] provést nezbytná opatření a úpravy, tj. opakovaně umožnil panu [příjmení] provést nelegální terénní úpravy na dotčených pozemcích. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím krajského úřadu. Toto rozhodnutí bylo opět rozsudkem [název soudu] dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] zrušeno a tento rozsudek byl potvrzen Nejvyšším správním soudem dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] [ulice] úřad rozhodnutí soudu zcela ignoroval a svým rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [číslo] ještě prodloužil platnost rozhodnutí [číslo jednací] – [číslo] o dalších 5 let. Toto rozhodnutí následně zrušil krajský úřad. Proti úředníkovi ze stavebního úřadu i proti panu [příjmení] bylo následně zahájeno trestní stíhání. Žalobce tedy uvádí, že protiprávní návoz stavebního odpadu probíhal minimálně od roku 1988. Žalobkyně se návoz snažila zastavit a opakovaně žádala příslušné úřady o zjednání nápravy. Žalobkyni tak byla postupem příslušných úřadů způsobena vážná nemajetková újma spočívající v psychických útrapách, stresu a pocitu bezpráví. Dále jí vznikla nemajetková újma v nepřiměřené délce řízení. Žalobkyně uplatňuje nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí délkou resp. průtahy v protiprávně vedeném správním řízení u [stát. instituce] a zároveň za nemajetkovou újmu spočívající v závažném porušení ústavně zaručených práv poškozené a selhání všech záruk právního státu k ochraně práv poškozené. Nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení, které trvalo nejméně od [datum], kdy bylo vydáno rozhodnutí [stát. instituce] [číslo jednací] – [číslo] – [anonymizováno] ze dne [datum] do [datum], kdy bylo vydáno usnesení o zastavení řízení, celkem tedy 13 let. Žalobkyně je vlastníkem pozemku od [datum], řízení ve vztahu k ní probíhalo 12,5 roku, tedy 150 měsíců. Průtahy, jakož i délka řízení byly způsobeny skutečností, že [ulice] úřad vydal nezákonné rozhodnutí [anonymizováno] – [číslo] – [anonymizováno] ze dne [datum] a z dosud nezjištěných důvodů na tomto rozhodnutí trval.

2. Žalovaná [číslo] se k věci vyjádřila dne [datum] s tím, že nárok v žalobě uplatněný neuznává co do důvodu i výše. Uvedla, že dne [datum] podalo [anonymizována dvě slova] [obec] návrh na vydání rozhodnutí o využití území na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Dne [datum] vydal Městský národní výbor [obec] pod č.j. S – [číslo] – [anonymizováno] (PM [datum]) rozhodnutí o využití území, kdy dle tohoto rozhodnutí mělo využití území spočívat v provedení terénních úprav na předmětných pozemcích a následné rekultivaci těchto pozemků spočívající ve výstavbě zeleně a terénní úpravy měly být provedeny formou navážky a svahování materiálu, který svým složením vyloučí možné znečištění okolního prostředí. Na počátku 90 let bylo k Městskému národnímu výboru [obec] doručeno několik stížností na uvedenou navážku, kdy po kontrole na tomto místě bylo opravdu zjištěno, že navážený materiál obsahoval též odpady. Dne [datum] bylo přerušeno navážení materiálu do doby prošetření stížností. Od roku 1991 bylo v dané věci jednáno s právním nástupcem JZD ČSSP [obec] jímž se stala [právnická osoba] [anonymizováno], která začala usilovat o znovuzahájení terénních prací, jež nazývala jako„ rekultivační skládka“. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba] smlouvu o dílo se sdružením [anonymizováno] (následně [právnická osoba]) a předmětem této smlouvy bylo provedení stavebních prací na rekultivační skládce. Dále mezi lety 1995 a 2003 probíhala řada řízení, v rámci nichž se [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] snažili získat povolení k provádění terénních prací resp. zavážení pozemků a provozu skládky. Proti tomu brojila řada osob, zejména majitelů okolních pozemků. Povolení udělovaná rozhodnutími stavebního úřadu byla na základě odvolání dotčených vlastníků opakovaně rušena rozhodnutími Okresního úřadu [okres]. V mezidobí probíhaly též série řízení o odstranění skládky a o správních deliktech. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba] smlouvu s [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] nazvanou jako„ Smlouva o převodu práv a povinností“. Dne [datum] podal [jméno] [příjmení] na stavební úřad žádost o schválení projektu rekultivace území terénních úprav. [ulice] úřad rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [číslo] nařídil [jméno] [příjmení] [jméno] na terénních úpravách na předmětných pozemcích realizaci opatření k provedení projektu biologická rekultivace, a to dle projektu vypracovaného společností [spisová značka] [anonymizováno] a dále nařídil předložit příslušnému správnímu orgánu provozní řád ukončení terénních úprav (skládky). Žalobkyně napadla rozhodnutí ze dne [datum] odvoláním podaným dne [datum rozhodnutí] Krajský úřad rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zamítl odvolání jako opožděné. Tato rozhodnutí byla následně napadena žalobou k [název soudu] (sp. zn. [spisová značka]) a kasační stížností. Nejvyšší správní soud rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušil rozsudek Městského sodu v [obec], neboť dospěl k závěru, že rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] nebylo řádně oznámeno, neboť ze správního spisu nelze seznat, kdo byl vlastníkem předmětných pozemků a stavební úřad se danou otázkou ani nezabýval. Na základě kupní smlouvy nabyla žalobkyně dne [datum] vlastnická práva k pozemkům pare. [číslo] v k. ú. [obec]. Dne [datum] požádala žalobkyně o zrušení rozhodnutí o terénních úpravách ze dne [datum] na předmětných pozemcích a o zákaz vstupu neoprávněných osob na tyto pozemky. [ulice] úřad rozhodnutím [číslo jednací] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] žádost zamítl. Krajský úřad [územní celek], odbor územního a stavebního řízení, rozhodnutím č. j [ústavní nález] ze dne [datum] v odvolacím řízení rozhodnutí SÚ [obec] ze dne [datum] zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. SÚ [obec] rozhodnutím [číslo jednací] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] prodloužil na žádost [jméno] [příjmení] [jméno] lhůtu k dokončení prací dle projektu biologické rekultivace na terénních úpravách. SÚ [obec] rozhodnutím [číslo jednací] [číslo] [číslo] ze dne [datum] na základě žádosti žalobkyně zamítl žádost o zrušení rozhodnutí o povolení terénních úprav a povrchových úprav na pozemcích pare. [číslo] v k. ú. [obec], zamítl žádost o vydání zákazu přístupu neoprávněných osob na uvedené pozemky a nepovolil obnovu řízení zakončených rozhodnutím [číslo jednací] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] a [číslo jednací] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí]. Toto rozhodnutí bylo v odvolacím řízení zrušeno rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek], odborem územního a stavebního řízení [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [anonymizováno] [číslo] [ústavní nález] [ulice] úřad dále rozhodnutím se stejným č. j. i datem nařídil zastavení všech prací na terénních úpravách na pozemcích pare. [číslo] v k. ú [obec] a pare. [číslo] v k. ú. [obec] a na nařízené biologické rekultivaci. [anonymizováno] [obec] rozhodnutím [číslo jednací] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] na základě žádosti žalobkyně nepovolil obnovu řízení zakončených rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a [číslo jednací] [číslo] [anonymizováno] ze dne [datum] (opakovaně jako v rozhodnutí ze dne [datum]). Toto rozhodnutí bylo v odvolacím řízení rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek], odboru územního a stavebního řízení, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [ústavní nález] potvrzeno. Usnesením krajského úřadu [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [ústavní nález] byl vedením řízení pověřen [stát. instituce], stavební úřad (dále jen„ SÚ [obec]) [anonymizováno] [obec] usnesením [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zastavil řízení zahájené z moci úřední rozhodnutím č. j. S [číslo] [číslo] ze dne [datum] ve věci zastavení všech prací na terénních úpravách a na nařízené biologické rekultivaci na pozemcích parc. [číslo] v k. ú [obec] a pare. [číslo] v k. ú. [obec]. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které bylo krajským úřadem rozhodnutím [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] jako nepřípustné zamítnuto. SÚ [obec] rozhodnutím [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo] prodloužil na základě žádosti [jméno] [příjmení] [jméno] lhůtu k dokončení nařízených terénních úprav a rekultivačních prací na rekultivační skládce [obec] a [obec] do [datum] Krajský úřad pak pokračoval v řízení navazujícím na rozsudek [název soudu] vydaným v návaznosti na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], týkající se nedostatečného oznámení rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] Krajský úřad, vázán právním názorem správních soudů, svým rozhodnutím [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], zrušil rozhodnutí SÚ [obec] ze dne [datum] a věc mu vrátil k novému projednání. Krajský úřad na podnět žalobce dvakrát nařídil [anonymizováno] [obec], aby ve věci konal, a to opatřením proti nečinnosti [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] a opatřením proti nečinnosti správního orgánu [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] [anonymizováno] [obec] rozhodnutím [číslo jednací] [číslo], ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] nařídil [jméno] [příjmení] [jméno] realizovat projekt označený jako„ Lesopark [obec] - [obec] s rekreačním a sportovním využitím" na předmětných pozemcích, tedy aby na svůj náklad provedla na dosavadních terénních úpravách nezbytná nápravná opatření a úpravy, jež spočívaly v dalších terénních úpravách specifikovaných podmínkami rozhodnutí. Krajský úřad v odvolacím řízení rozhodnutím [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizována dvě slova] [číslo] [spisová značka], změnil část výroku rozhodnutí [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] a ve zbytku jej potvrdil. Obě tato rozhodnutí byla rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušena a to zejména z toho důvodu, že práva a povinnosti plynoucí z rozhodnutí SÚ [obec] z roku 1988 nemohla být na základě soukromoprávního ujednání převedena ze [právnická osoba] na [jméno] [příjmení] [jméno]. Proto správní orgány ani nemohly této společnosti nařídit provedení dalších prací navzdory nesouhlasu vlastníků předmětných pozemků. SÚ [obec] územním souhlasem [číslo jednací] [číslo], ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] umístil dočasnou stavbu - staveništní vodovodní přípojku na pozemcích pare. [číslo] v [katastrální uzemí] do [datum] SÚ [obec] územním souhlasem [číslo jednací] [číslo], ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] umístil dočasnou stavbu - mobilní recyklační linku na pozemcích pare. [číslo] v [katastrální uzemí] a pozemcích parc. č [anonymizována dvě slova] v [katastrální uzemí] do [datum] SÚ [obec] na základě žádosti [jméno] [příjmení] [jméno] rozhodnutím č. j. S [číslo], ze dne [datum], sp. zn. S-SÚ [číslo] prodloužil lhůtu k provedení terénních úprav. Toto rozhodnutí bylo v odvolacím řízení rozhodnutím krajského úřadu [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] zrušeno a řízení zastaveno. V odůvodnění rozhodnutí krajský úřad uvedl, že nelze prodloužit lhůtu stanovenou rozhodnutím, které bylo [název soudu] rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušeno. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Závěry [název soudu] byly potvrzeny i rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Tajemnice [stát. instituce] rozhodla usnesením [číslo jednací] ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], že vedoucí SÚ [obec] je podle § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád), vyloučen z projednávání a rozhodování v řízení ve věci terénních úprav na předmětných pozemcích. Krajský úřad usnesením ze dne [datum] pověřil k vedení řízení sp. zn. S-SÚ [číslo] [stát. instituce], odbor výstavby (dále jen„ SÚ [obec]). SÚ [obec] usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. S-SÚ [číslo] řízení o nařízení realizovat projekt„ Lesopark [obec] - [obec] s rekreačním a sportovním využitím" zastavil, neboť [jméno] [příjmení] [jméno] nedisponuje žádným právem k předmětným pozemkům. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

3. Paralelně se shora specifikovanými řízeními probíhalo též občanskoprávní soudní řízení o žalobě žalobkyně, která se domáhala, aby byla [jméno] [příjmení], společnosti [právnická osoba] (podílející se na probíhající rekultivaci na základě rozhodnutí SÚ [obec] ze dne [datum]) uložena povinnost zdržet se užívání pozemků ve vlastnictví žalobce a odstranit z nich veškerou navážku nad hranici původního terénu. [název soudu] rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (potvrzené odvolacím soudem) ve vztahu k osobě [jméno] [příjmení] žalobu zamítl, neboť shledal, že je k provádění činnosti oprávněná na základě rozhodnutí správního orgánu, jehož správnost však okresní soud nemohl z hlediska civilní jurisdikce přezkoumávat. Ve vztahu k uvedeným společnostem však žalobě zčásti vyhověl, neboť dospěl k závěru, že oprávnění je dovoženo na základě smluvní dohody o převodu práv plynoucích z rozhodnutí správního orgánu, která je ale neplatná, neboť veřejná práva nejsou na rozdíl od práv soukromých volně převoditelná. Z uvedených rozsudků je podstatné, že se oba civilní soudy zabývaly otázkou platnosti smluvního převodu práv ze správního rozhodnutí a dovodily jejich neplatnost. Z tohoto právního názoru pak vycházel Krajský soud v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] [název soudu] usnesením o předběžném opatření č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyhověl žádosti žalobce o vydání zákazu navážení materiálů na pozemky v jeho vlastnictví. Okresní soud pro [anonymizováno] vyhověl žalobě žalobkyně a rozsudkem č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] zakázal [jméno] [příjmení] navážení materiálu a vstup na pozemky ve vlastnictví žalobkyně. [název soudu] správnost rozsudku Okresního soudu pro [anonymizováno] potvrdil rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Provoz na skládce se podařilo materiálně zastavit [datum], na základě stížnosti na Policejní prezidium proti vydání souhlasu místní policie k odstranění lodního kontejneru, který žalobkyně umístila na hranici svých pozemků tak, aby zablokovala příjezdovou cestu na skládku pro nákladní vozidla. Policie České republiky, [stát. instituce] vyzvala [jméno] [příjmení], aby zanechal páchání trestné činnosti spočívající v provozu„ skládky [obec]. [jméno] [příjmení] je nyní za provozování skládky na pozemcích ve vlastnictví žalobce také trestně stíhán.

4. Žalovaná uvádí, že řízení sp. zn. [anonymizováno] [číslo] probíhalo od [datum] do [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o jeho zastavení. Celková délka řízení je 13 let, kdy žalobkyně do řízení vstoupila až nabytím vlastnických práv k výše uvedeným pozemkům dne [datum], vůči žalobkyni tedy řízení trvalo 12,5 roku, kdy řízení též probíhalo 5 let před správními soudy. Podle judikatury Nejvyššího soudu nedochází k porušení práva na přiměřenou délku řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy teprve tehdy, není-li věc projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného. Zároveň musí být celková délka řízení nepřijatelná. Žalovaná uvádí, že nelze brát k tíži správním orgánům, že odvolání bylo podáno až 1 rok a 9 měsíců po vydání rozhodnutí ze dne [datum]. Dále je nutné zohlednit, že řízení probíhalo nejen před správními orgány, ale 2x proběhlo i soudní řízení na více instancích, kdy až v rozsudku [název soudu] ze dne [datum] byl vysloven právní názor, že [jméno] [příjmení] [jméno] nelze terénní úpravy nařídit. Žalovaná uvádí, že daný případ byl právně výjimečně složitý, [jméno] [příjmení] [jméno] jednal bez ohledu na činnost správních orgánů, kdy nebylo v jejich moci zastavit navážení materiálu na předmětné pozemky ani takovému jednání fyzicky zabránit. Pro správní orgány bylo také mimořádně složité zjistit skutečný stav věci, neboť se jedná o rozsáhlé území.

5. Žalovaná tedy konstatuje, že žalobkyně si již při koupi předmětných pozemků byla vědoma jejich stavu, tedy že pozemky jsou zavezeny různorodým materiálem a tuto situaci se nedaří dlouhodobě řešit. Žalobkyně si musela být vědoma dlouhodobých problémů spojených s předmětnými pozemky a byla si také vědoma toho, že [anonymizováno] [obec] vede řízení o nařízení rekultivace těchto pozemků. I za této situace však žalobkyně předmětné pozemky koupila. Za takových okolností nelze ani shledat, že by žalobkyně mohla utrpět v důsledku délky řízení nejistotu z výsledku řízení. Dále žalovaná uvedla, že v řízení o rekultivaci skládky se nerozhoduje o soukromoprávních právech či závazcích a žalovaná se tak domnívá, že zde není možné čl. 6 odst. 1 Úmluvy aplikovat, nemajetková újma se zde nepresumuje a případný nesprávný úřední postup musí být posuzován ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věty druhé zákona 82/1998 Sb., nikoli ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věty třetí uvedeného zákona. Dle názoru žalované tak v tomto případě přichází v úvahu pouze odškodnění jednotlivých průtahů v řízení, nikoliv jeho celkové délky, přičemž žalobkyně je navíc povinna prokázat jak vznik újmy, tak příčinnou souvislost mezi průtahy a vznikem nemajetkové újmy. Žalobkyně navíc požaduje zadostiučinění za nemajetkovou újmu za celkovou délku řízení od [datum] až do [datum], tedy za dobu 13 let. Žalobkyně však pomíjí fakt, že v průběhu řízení docházelo k událostem, které není možné do celkové délky správního řízení započítat. Těmito událostmi byla zejména soudní řízení u správních soudů, jakož i civilní řízení. Pro úplnost žalobkyně uvádí, že nárok na zadostiučinění z titulu nepřiměřené délky řízení, ve kterém vystupovaly správní orgány i soudy, se posuzuje jako jeden nárok a příslušnou jednat za stát je pouze jedna organizační složka státu - Ministerstvo financí dle § 6 odst. 3 zákona 82/1998 Sb. (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 519/2015 ze dne 21. 2. 2017).

6. Z repliky žalobkyně ze dne [datum] vyplývá, že na příslušnosti žalované v tomto řízení trvá. Žalobou jsou namítány průtahy ve správním řízení, které nepochybně spadají do věcné působnosti žalované. Průtahy v jednotlivých soudních řízeních, u nichž by bylo příslušné jednat za stát Ministerstvo spravedlnosti, přitom žalobce nenamítá. Ze stejných důvodů žalobkyně trvá i na tom, že z celkové délky předmětného řízení nelze v tomto případě odečítat dobu, po kterou běžela řízení soudní. Jak již uvedeno shora, potřeba předmětných řízení soudních byla vyvolána vadností rozhodování ve správním řízení a měla za následek to, že správní řízení nadále pokračovalo a neskončilo tedy dříve než ke dni [datum]. Dále žalobkyně uvedla, že prodlevu zavinil správní orgán prvého stupně sám, když nezajistil řádné doručení napadeného rozhodnutí, jak konstatoval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo jednací]. Žalobkyni se s velkým úsilím až dne [datum] podařilo získat kopii (pouze kopii) napadeného rozhodnutí, kdy v přiměřené době podala svoje odvolání. Proto žalobkyně i nadále trvá na tom, že dobu od vydání rozhodnutí sp.zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] do dne podání odvolání žalobkyně proti tomu rozhodnutí je třeba jednoznačně klást k tíži správním orgánům. Odlišně od žalované se žalobkyně domnívá, že předmětné řízení nebylo právně ani věcně od počátku nijak složité. Pokud by správní orgán správně vyhodnotil to, zda účastník řízení [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] má k dotčeným pozemkům právo, musel by jeho žádost bez dalšího zamítnout, čímž by řízení bylo skončeno, popř. by patrně ještě proběhlo odvolací řízení. Tvrzení žalované v tom směru, že nebylo v moci správních orgánů zastavit nelegální činnost [jméno] [příjmení], je vyloženě alibistické, neboť, žalobkyni není známo, kdo jiný by měl primárně porušování právních předpisů v tomto případě čelit. Žalobkyni dále není známo, o jaký důkazní návrh opírá žalovaná svoje tvrzení o tom, že si žalobkyně byl při koupi předmětných pozemků vědom jejich stavu. Žalobkyně toto výslovně popírá s tím, že v roce [rok], kdy pozemky kupovala, rozhodně nemohla vědět, jaký různorodý materiál je navezen pod porostem borovice břízy ve výškách 4 – 6 m, různorodého křoví a jiné neregulované vegetace. Rozhodně ovšem nemohla tušit, že až do roku [rok] bude trvat příslušné správní řízení. Pokud žalovaná rozporuje presumpci nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky správního řízení, je v tomto ohledu její odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 344/2014 ze dne 29.9.2015 správný jen v obecné rovině. O tom, že vlastnické právo je soukromoprávní povahy, přitom snad nebude žádných pochyb. Předmětné řízení je tedy třeba kvalifikovat jako stavební řízení podle příslušných ustanovení stavebního zákona a nikoli jako řízení o rekultivaci skládky, když žalobkyně nemá žádnou povědomost o tom, že by takovéto řízení bylo zvlášť nějakým právním předpisem upraveno.

7. V dalším podání žalobkyně ze dne [datum] uvedla, že trvá na tom, že v tomto předmětném řízení bylo rozhodováno o právech a povinnostech žalobce, která jsou soukromoprávní povahy. Vlastnické právo žalobkyně je nepochybně charakteru soukromoprávního. Rozhodování v předmětném správním řízení (ve stavebním řízení) má sice svůj základ v právu veřejném, avšak stanovená povinnost provést předmětné nezbytné úpravy je soukromoprávní povahy, neboť má přímý dopad do majetkové sféry žalobce. K tomu žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 5710/2015. Žalobkyně namítá především nepřiměřenou délku celého předmětného správního řízení, které trvalo od [datum] do [datum]. Pokud by snad soud dospěl k závěru, že na daný případ nelze aplikovat čl. 6 odst. 1 Úmluvy, čl. 38 odst. 2 Listiny a stanovisko sp. zn. Cpjn 206/2010, namítá žalobkyně následující jednotlivé průtahy: 1) dne [datum] podala žalobkyně žádost o zrušení povolení terénních úprav na předmětných pozemcích a stavební úřad vydal první rozhodnutí až dne [datum], tj. téměř tři měsíce po zákonné lhůtě 30 dní – průtah v trvání cca 3 měsíce. 2) Dne [datum] podal žalobce odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo] Krajský úřad [územní celek] rozhodl o tomto odvolání až dne [datum], tj. více než tři měsíce po zákonné lhůtě 30 dní – průtah v trvání 3 měsíců. 3) Dne [datum] podal žalobce opětovnou žádost o zrušení povolení terénních úprav na předmětných pozemcích. Rozhodnutí o této žádosti vydal stavební úřad až dne [datum], tj. téměř dva měsíce po zákonné lhůtě 30 dní – průtah v trvání cca 2 měsíců. 4) Dne [datum] podal žalobce odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo] Krajský úřad [územní celek] rozhodl o tomto odvolání až dne [datum], tj. více než deset měsíců po zákonné lhůtě 30 dní – průtah v trvání 10 měsíců. 5) Dne [datum] podal žalobce odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo] Krajský úřad [územní celek] rozhodl o tomto odvolání až dne [datum], tj. více než deset měsíců po zákonné lhůtě 30 dní – průtah v trvání 10 měsíců. 6) Dne [datum] rozhodl [název soudu] o vrácení věci Krajskému úřadu [územní celek] k dalšímu řízení. Krajský úřad [územní celek] rozhodl v návaznosti na vrácení věci soudem až dne [datum], tj. cca tři měsíce po zákonné lhůtě 30 dní – průtah v trvání 3 měsíců. 7) Dne [datum] rozhodl Krajský úřad [územní celek] o vrácení věci k novému projednání stavebnímu úřadu [obec]. Teprve až dne [datum] stavební úřad [obec] opětovně vydal rozhodnutí o nařízení nezbytných úprav, tj. více než 24 měsíců po zákonné lhůtě 30 dní – průtah v trvání 24 měsíců. 8) Dne [datum] podal žalobce odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu [obec] ze dne [datum] sp.zn. [anonymizováno] [číslo] Krajský úřad [územní celek] rozhodl o tomto odvolání až dne [datum], tj. cca tři měsíce po zákonné lhůtě 30 dní – průtah v trvání 3 měsíců. 9) Dne [datum] [název soudu] svým rozsudkem zrušil rozhodnutí stavebního úřadu [stát. instituce] ze dne [datum] sp.zn. [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo]. Teprve až dne [datum] bylo Magistrátem města Kladna, odborem výstavby, rozhodnuto o zastavení celého řízení o terénních úpravách na dotčených pozemcích ve vlastnictví žalobkyně, tj. cca 25 měsíců po zákonné lhůtě 30 dní – průtah v trvání 25 měsíců. Zde popsaná nemajetková újma byla způsobena kombinací nepřiměřené délky předmětného správního řízení, resp. jednotlivými průtahy v něm vzniklými, a nezákonností rozhodnutí správních orgánů v předmětném řízení činných. Příslušné správní orgány tím, že konaly jednak nezákonně a jednak s velkými průtahy, donutily fakticky žalobkyni k tomu, aby se uchylovala k mimořádným (samozřejmě v mezích zákona) postupům spočívajícím zejména ve svépomoci, obracení se na veřejného ochránce práv i sdělovací prostředky. Příčinná souvislost mezi vznikem nemajetkové újmy žalobkyně a nezákonným a průtažitým rozhodováním příslušných správních orgánů je přitom evidentní, neboť v případě, že by již v roce [rok] správní orgány zamítly žádost [jméno] [příjmení] či řízení procesně zastavily, pak by žalobkyně nebyla vůbec nucena příslušné správní řízení po nabytí vlastnických práv k předmětným pozemkům absolvovat, a tudíž by žádné nemajetkové újmě nedošlo.

8. Při jednání dne [datum] soud vyhlásil usnesení, kde vyzval stranu žalující, aby odstranila vady žaloby, a to tak, že pokud se domáhá přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vzniklou vícero nezákonnými rozhodnutími, musí ke každému nezákonnému rozhodnutí uvést vznik nemajetkové újmy, výši nemajetkové újmy a příčinnou souvislost mezi každým jednotlivým nezákonným rozhodnutím a vznikem nemajetkové újmy. K tomu byla straně žalující stanovena lhůta 10 dní a zároveň byla strana žalující poučena, že pokud své podání nedoplní, bude žaloba v tomto směru odmítnuta. Protokol s vyhlášeným usnesením byl žalobkyni doručen dne [datum].

9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neodstranila vady žaloby podle ustanovení § 43 odst. 2 o.s.ř. ve lhůtě stanovené soudem ani poté, nešlo v řízení pokračovat. Z toho důvodu soud rozhodl dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] tak, že podání ze dne [datum] ve vztahu k požadované nemajetkové újmě ve výši 2 810 000 Kč za vydané nezákonné rozhodnutí, odmítl. K podanému odvolání žalobkyně ve věci rozhodl [název soudu] dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] Usnesení soudu prvního stupně ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], potvrdil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

10. S ohledem na odmítnutí části návrhu se dále řízení vedlo pouze pro částku 690 000 Kč představující náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé správní řízení.

11. Soud k věci provedl následující dokazování:

12. Ze spisového materiálu [stát. instituce] – stavební úřad, složka I. bylo zjištěno, že dne [datum] požádalo [anonymizováno 5 slov] [obec] Městský národní výbor [obec] o vydání územního rozhodnutí pro rekultivaci pozemků [anonymizováno] [obec] parc. [číslo] k.ú. [obec] a [číslo] v k.ú. [obec]. Dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí, sp. zn. [anonymizováno] – [číslo], kterým bylo řízení o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby přerušeno. Dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí sp. zn. SÚ [číslo], kterým bylo pro terénní úpravy na pozemcích parc. [číslo] k.ú. [obec] a [číslo] k.ú. [obec] a následnou rekultivaci včetně projektové výstavby stanoveny podmínky. Tímto rozhodnutím bylo uloženo, že budou používány pouze materiály neznečisťující okolní prostředí a bude zajištěna výstavba zeleně. Následně spisový materiál obsahuje řadu stížností na navážení odpadů. Dne [datum] [ulice] úřad [obec], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] vyzval k okamžitému přerušení navážení zeminy a ostatních materiálů, a to do doby, než bude záležitost prošetřena. Uvedené rozhodnutí odůvodnil tím, že má vážné pochybnosti o tom, že jsou dodržovány podmínky rozhodnutí ze dne [datum] a že není navážen pouze takový materiál, který nemůže znečistit okolní prostředí. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] jako objednatelem a Sdružením [anonymizováno] jako zhotovitelem bylo zjištěno, že se zhotovitel zavazuje provést dílo dokončení stavby„ rekultivační skládka [obec]“.

13. Ze spisového materiálu [stát. instituce] – stavební úřad, složka II. bylo zjištěno, že dne [datum] předložilo zájmové sdružení [anonymizována dvě slova]„ Rekultivace skládky [obec]“. Dne [datum] oznámil [ulice] úřad [stát. instituce] zahájení územního řízení s tím, že [právnická osoba] podala žádost o vydání změny územního rozhodnutí [číslo jednací] – [číslo] z [datum rozhodnutí] o využití území pro terénní úpravy. V té době je Městskému úřadu adresována řada stížností na skládku např. od [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který uvedl, že rekultivace znamená rozšíření orné půdy a ne znehodnocení orné půdy – polí na skládku a posléze zalesnění. Dne [datum rozhodnutí] rozhodl [stát. instituce], [číslo jednací] – [číslo] tak, že nařídil zájmovému sdružení [anonymizováno] zastavit s okamžitou platností všechny práce na terénních úpravách a rekultivaci, [obec] a [obec] parc. [číslo] [číslo] s odůvodněním, že [anonymizováno] užívá zemědělskou půdu k nezemědělským účelům. Proti tomuto rozhodnutí podala odvolání [právnická osoba] a F – stavební a obchodní sdružení. Okresní úřad [okres], referát regionálního rozvoje dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [číslo] – [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] stavební a obchodní sdružení zamítl a rozhodnutí [stát. instituce], [číslo jednací] – [číslo] ze dne [datum] potvrdil. Následně [ulice] úřad [stát. instituce] dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [číslo] [anonymizováno] uložil [právnická osoba] a F – stavební a obchodní sdružení pokutu ve výši 250 000 Kč, neboť po jednání se zástupcem jejich firmy panem [příjmení] bylo zjištěno, že byla naplněna skutková podstata porušení zákona – nerespektování rozhodnutí o zastavení všech prací na terénních úpravách a provádění terénních úprav v rozporu se schválenou projektovou dokumentací a schváleným provozním řádem. Dne [datum] Okresní úřad [okres] zahájil řízení proti D a F – stavební a obchodní sdružení ve věci porušování ust. § 3 odst. 5 zák. č. 125/1997 Sb. o odpadech. Dne [datum rozhodnutí] [stát. instituce], [číslo jednací] – [číslo] nařídil [právnická osoba] + F stavební a obchodní sdružení s.r.o. provést na svůj náklad na terénních úpravách [obec] a [obec] na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [obec] a parc. [číslo] v k.ú. [obec] nezbytná nápravná opatření a úpravy 1) realizovat projekt biologická rekultivace skládky [obec], 2) předložit stavebnímu úřadu do [datum] projekt odvodnění prostoru terénních úprav a 3) do [datum] předložit provozní řád ukončených terénních úprav (skládky) s uvedením data/doby péče o uzavřenou skládku v souladu se zákonem o odpadech. K odvolání [jméno] [příjmení] rozhodoval Okresní úřad [okres] dne [datum rozhodnutí], č.j. V odv. [číslo], [číslo], který rozhodnutí [stát. instituce], [číslo jednací] – [číslo] ze dne [datum] zrušil. V odůvodnění uvedl, že [ulice] úřad [obec] nařídil realizovat práce, aniž by ve výroku rozhodnutí uvedl jméno a adresu osoby, které se práce ukládají. Dále odvolací orgán zjistil, že se ve skutečnosti nejednalo o provádění terénních úprav, ale zasažené území bylo již využíváno jako skládka a rozhodnutí o využití území [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], na podkladě kterého byly terénní úpravy prováděny bylo ve své závazné podmínce [číslo] [číslo] závažným způsobem porušeno. Ze smlouvy o převodu práv ze dne [datum] uzavřené mezi [anonymizováno] – zájmové sdružení jako převodcem a [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] jako nabyvatelem bylo zjištěno, že se strany dohodly na převodu práv a povinností vyplývajících z rozhodnutí Stavebního úřadu [obec] ze dne [datum] na nabyvatele.

14. Ze spisového materiálu [stát. instituce] – stavební úřad, složka III. bylo zjištěno, že dne [datum] podal [jméno] [příjmení] s odkazem na smlouvu o převodu práv a povinností se [právnická osoba] žádost o schválení projektu rekultivace území a terénních úprav. Z rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] bylo zjištěno, že [stát. instituce] nařídil provést [jméno] [příjmení] na svůj náklad na terénních úpravách [obec] a [obec] realizaci opatření k projektu biologická rekultivace skládky [obec a číslo]) realizovat projekt biologická rekultivace skládky [obec], 2) předložit stavebnímu úřadu do [datum] projekt odvodnění prostoru terénních úprav a 3) do [datum] předložit provozní řád ukončených terénních úprav (skládky) s uvedením data/doby péče o uzavřenou skládku v souladu se zákonem o odpadech. Dne [datum rozhodnutí] [stát. instituce], [číslo jednací] [číslo] své rozhodnutí změnil tak, že určil [jméno] [příjmení] nové podmínky takto: 1) předložit stavebnímu úřadu do [datum] projekt odvodnění prostoru terénních úprav a 2) nezbytné práce na biologické rekultivaci skládky [obec] budou ukončeny do [datum]. Dne [datum] uzavřel [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] se [právnická osoba] a.s. smlouvu o převodu práv a povinností, kterou na ní převedl veškerá práva a povinnosti vyplývající z původní smlouvy, a to včetně všech práv a povinností týkajících se stavebního úřadu [číslo jednací] – [číslo] ze dne [datum] a SU [číslo] ze dne [datum] a ze smlouvy o dílo mezi [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] a [právnická osoba] [anonymizováno] Kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalobkyní jako kupujícím došlo k prodeji parc. [číslo] o výměře 42 455 m2, parc. [číslo] o výměře 770 m2, parc. [číslo] o výměře 165 m2, parc. [číslo] o výměře 248 m2, parc. [číslo] o výměře 1 396 m2 k.ú. [obec]. Dle čl. III. byla kupní cena 100 000 Kč. Na podkladě návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ze dne [datum] byla zapsána společnost žalobkyně do katastru nemovitostí jako vlastník pozemku v k.ú. [obec] parc. [číslo]. Dne [datum] (doručeno [datum]) zaslala žalobkyně k [stát. instituce] přípis, že se stala vlastníkem pozemků [číslo] [číslo] v k.ú. [obec] a uvedla, že stavební úřad nařídil rozhodnutím ze dne [datum] terénní úpravy na jejím pozemku bez souhlasu majitele a ona jako současný vlastník žádá o zrušení povolení terénních úprav a rovněž o zákaz přístupu neoprávněných osob na tyto pozemky. Dne [datum] vyzval [stát. instituce] žalobkyni, [číslo jednací] - [číslo] k doložené 1) dokladu o vlastnictví pozemků dotčených terénními úpravami a 2) snímku pozemkové a katastrální mapy prokazující umístění úprav na jejím pozemku. Dne [datum rozhodnutí] rozhodl [stát. instituce], [číslo jednací] tak, že se zamítá podnět žalobkyně k nařízení zastavit všechny práce na terénních úpravách [obec] a [obec] na pozemcích parc. [číslo] [číslo]. Z odůvodnění bylo zjištěno, že žalobkyně se stala vlastníkem pozemků v prostoru terénních úprav ke dni [datum], a proto převzala k tomuto datu všechna práva a povinnosti tak, jak jsou k němu vázána. Dne [datum] podala proti rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] odvolání žalobkyně. Dne [datum] rozhodl o podaném odvolání Krajský úřad [územní celek], č.j [ústavní nález] tak, že se ruší rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a věc se vrací k novému projednání a rozhodnutí. Dne [datum] podala žalobkyně k [název soudu] žalobu na vyklizení nemovitostí proti [jméno] [příjmení], [právnická osoba] [rok] [anonymizováno] a [právnická osoba] a zároveň téhož dne podala návrh na nařízení předběžného opatření proti stejným účastníkům s tím, že navrhovala, aby soud vydal předběžné opatření, kterým by byli žalovaní 1, 2 a 3 povinni se zdržet užívání nemovitostí – pozemků [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v k.ú. [obec]. [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. Ve svém odůvodnění soud uvedl, že žalobce neprokázal, že by mu hrozila jakákoliv škoda, když biologická rekultivace skládky probíhá již od roku 1998. Naopak podle názoru soudu prováděnou rekultivací nehrozí žalobci škoda, jsou jí odstraňovány negativní vlivy na pozemku, způsobené skládkou. Dne [datum] podala žalobkyně žádost o zastavení rekultivačních prací s tím, že je vlastníkem dotřených pozemků. Dne [datum rozhodnutí] rozhodl [stát. instituce], [číslo jednací] – [číslo] tak, že se [jméno] [příjmení] prodlužuje lhůta k dokončení projektu biologické rekultivace a nesouhlas s prodloužením lhůty k dokončení prací dle projektu biologické rekultivace na terénních úpravách [obec] a [obec] zamítá a dále se zamítá požadavek žalobkyně na zastavení rekultivačních prací na pozemcích žalobkyně. [příjmení] dne pak rozhodl [stát. instituce], [číslo jednací] – [číslo] tak, že se [jméno] [příjmení] – [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] nařizuje zastavení všech prací na terénních úpravách [obec] a [obec] na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [obec] a [anonymizováno] v k.ú. [obec]. Dne [datum] podala žalobkyně odvolání proti rozhodnutí [stát. instituce], [číslo jednací] – [číslo] dne [datum rozhodnutí]. Dne [datum] rozhodl Krajský úřad [územní celek], [číslo jednací] o odvolání společnosti [právnická osoba] ze dne [datum rozhodnutí] proti rozhodnutí [stát. instituce] [číslo jednací] SÚ- [číslo] ze dne [datum] tak, že se toto rozhodnutí ruší a věc se vrací k novému projednání a rozhodnutí. Dne [datum] rozhodl Krajský úřad Středočeského kraje, [číslo jednací] o odvolání žalobkyně ze dne [datum rozhodnutí] proti rozhodnutí [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že toto odvolání zamítl a rozhodnutí [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] potvrdil. Dne [datum] rozhodl Krajský úřad [územní celek], [číslo jednací] o odvolání žalobkyně ze dne [datum rozhodnutí] proti rozhodnutí [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že toto odvolání zamítl. Dne [datum] rozhodl Krajský úřad Středočeského kraje, [číslo jednací] o odvolání žalobkyně ze dne [datum rozhodnutí] proti rozhodnutí [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že jej jako opožděné zamítl.

15. Ze spisového materiálu [stát. instituce] – stavební úřad, složka IV. nebylo zjištěno ničeho významného pro tento soudní spor.

16. Ze spisového materiálu [stát. instituce] – stavební úřad, složka V. bylo zjištěno, že dne [datum] rozhodl Krajský úřad [územní celek], [číslo jednací] o podaném odvolání žalobkyně ze dne [datum rozhodnutí] proti rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že se toto rozhodnutí ruší a věc se vrací k novému projednání. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí soud vyplývá, že rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo napadeno žalobou žalobkyně. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně podala proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] kasační stížnost, o které Nejvyšší správní soud rozhodl rozsudkem [číslo jednací] tak, že rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Na základě toho pak [název soudu] svým dalším rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] rozhodl tak, že rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] zrušil a věc u vrátil k dalšímu řízení. Dne [datum] vydal Krajský úřad [územní celek], [číslo jednací] opatření proti nečinnosti a přikázal [stát. instituce], aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto přípisu začal konat ve věci řešení rekultivace biologické skládky [obec]. Dne [datum rozhodnutí] rozhodl [stát. instituce], č.j. S – [číslo] tak, že nařídil [právnická osoba] [příjmení] [jméno] provést na svůj náklad na terénních úpravách [obec] u [obec] nezbytná opatření a úpravy 1) realizovat projekt„ Lesopark [obec] – [obec] s rekreačním a sportovním využitím“ a 2) realizovat udržovací práce na silničním příkopu. Zároveň byla tímto rozhodnutím zamítnuta stížnost žalobkyně s realizací jakékoliv stavby či úprav na pozemcích, kde je tato vlastníkem. Proti rozhodnutí [stát. instituce], č.j. S – [číslo] ze dne [datum] podala žalobkyně dne [datum] odvolání o kterém rozhodl Krajský úřad [územní celek], [číslo jednací] dne 19. 7. 2013 tak, že pouze změnil ustanovení dle kterého bylo postupováno, jinak rozhodnutí ponechal beze změny.

17. Ze spisového materiálu [stát. instituce] – stavební úřad, složka VI. bylo zjištěno, že dne [datum] podal [jméno] [příjmení] [jméno] k [stát. instituce] žádost o stavební povolení, a to na podkladě územního rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] oznámil [stát. instituce] zahájení stavebního řízení o podané žádosti [jméno] [příjmení] [jméno] ze dne [datum] na stavbu terénních úprav„ Lesopark [obec] – [obec] s rekreačním a sportovním využitím“ na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [obec] a parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Proti uvedenému oznámení brojila řada osob námitkami a odvoláním, jako [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], starosta [územní celek] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a rovněž žalobkyně, která podala dne [datum] proti uvedenému oznámení připomínky a námitky. Následně [stát. instituce] dne [datum rozhodnutí], č.j. S – [číslo] zastavil řízení o stavebním povolení na stavbu terénních úprav„ Lesopark [obec] – [obec] s rekreačním a sportovním využitím“. Žalobkyně podala ke Krajskému úřadu [územní celek] dne [datum] a opakovaně dne [datum] žádost o vydání opatření proti nečinnosti a uvedla, že Krajský úřad [územní celek] svým rozhodnutím ze dne [datum] zrušil rozhodnutí Městského úřadu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a Městský úřad do dnešního dne znovu nerozhodl.

18. Ze spisového materiálu [stát. instituce] – stavební úřad, složka VII. nebylo zjištěno ničeho významného pro tento soudní spor.

19. Ze spisového materiálu [stát. instituce] – stavební úřad, složka VIII. bylo zjištěno, že dne [datum] rozhodl [název soudu], č.j. [číslo jednací] tak, že zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, podle něhož by byla žalovanému [jméno] [příjmení] uložena povinnost zdržet se sám nebo prostřednictvím dalších osob provádění navážky zeminy či jiných předmětů na pozemky ve vlastnictví žalobkyně parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. [název soudu] dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] usnesení soudu I. stupně změnil tak, že je žalovaný povinen se zdržet sám nebo prostřednictvím dalších osob provádění navážky zeminy či jiných předmětů na pozemky ve vlastnictví žalobkyně parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo rozhodnuto, že vedoucí správního úřadu je vyloučen z projednávání a rozhodování v řízení ve věci terénních úprav a Krajský úřad [územní celek] dne [datum] pověřil k vedení řízení [stát. instituce], odbor výstavby. Dne [datum] rozhodl [stát. instituce], odbor výstavby, [anonymizována dvě slova] [číslo] tak, že nařízení realizovat Lesopark [obec] a [obec] s rekreačním sportovním využitím zastavil, neboť [jméno] [příjmení] nedisponoval žádným oprávněním k uvedeným pozemkům.

20. Ze spisového materiálu [stát. instituce] – stavební úřad, složka IX. nebylo zjištěno ničeho významného pro tento soudní spor.

21. Ze spisového materiálu [název soudu], sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně podala žalobu proti 1) [jméno] [příjmení], 2) [právnická osoba] [rok] [anonymizováno] a 3) [právnická osoba] na vyklizení nemovitosti parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] [název soudu], č.j. [číslo jednací] rozhodl tak, že se ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými [číslo] řízení zastavuje, neboť žalobkyně vzala žalobu vůči nim v plném rozsahu zpět. Zároveň bylo tímto usnesením rozhodnuto, že se připouští, aby na straně žalovaného přistoupil další účastník, a to společnost [právnická osoba] Dne [datum] rozhodl [název soudu], č.j. [číslo jednací] rozsudkem tak, že pod bodem I. rozsudku rozhodl, že se řízení v části o uložení povinnosti žalovaným odstranit všechny stavby z pozemků [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] zastavuje, pod bodem II. rozsudku vůči žalovanému [jméno] [příjmení] byla žaloba zamítnuta a dále bylo pod bodem III. rozsudku rozhodnuto, že žalovaný [právnická osoba] je povinen se zdržet užívání nemovitostí – pozemků [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a tyto pozemky vyklidit. [název soudu], jako soud odvolací, dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu I. stupně potvrdil.

22. Z dalších důkazů bylo zjištěno:

23. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] soud zjistil, že byl zrušen rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o žalobě žalobkyně proti Krajskému úřadu [územní celek] a jeho rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [ústavní nález].

24. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] bylo zjištěno, že se v právní věci žalobců a) [právnická osoba], b) [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a c) [jméno] [příjmení] proti Krajskému úřadu [územní celek] v žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], toto rozhodnutí včetně rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

25. Z usnesení Policie ČR, [číslo jednací] – [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že bylo zahájeno trestí stíhání [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako obviněného ze spáchání zločinu zneužití pravomoci úřední osoby, kterého se měl dopustit tím, že jako vedoucí stavebního úřadu [stát. instituce] v úmyslu opatřit prospěch podnikateli [jméno] [příjmení] [jméno] rozhodl o prodloužení terénních úprav do [datum].

26. Z obžaloby ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] soud zjistil, že Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství [okres] podává obžalobu na obviněného [jméno] [příjmení] pro zločin poškození cizí věci, kterého se dopustil tím, že jako podnikatel [jméno] [příjmení] [jméno] v rámci svého podnikání spočívající v údajné rekultivaci pozemků, ve skutečnosti však v provozu skládky, v úmyslu obohatit sebe, pokračoval v této činnosti a inkasoval od svých klientů finanční prostředky, ačkoliv si byl vědom, že již nedisponuje žádným právním titulem opravňujícím k této činnosti.

27. Z vyčíslení škody a uplatnění způsobené škody v trestním řízení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uplatnila nárok na škodu v trestním řízení sp. zn. [spisová značka] proti obviněnému [jméno] [příjmení].

28. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto ve věci žalobkyně proti [jméno] [příjmení] tak, že je žalovaný povinen se zdržet sám či prostřednictvím třetích osob vstupu či jakýchkoliv jiných aktivit na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec].

29. Z žádosti žalobkyně o náhradu škody způsobenou rozhodnutím a nesprávným úředním postupem ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně u žalované svůj nárok uplatnila.

30. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu neposkytla, neboť vznik nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebyl zjištěn.

31. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

32. Dle čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoliv trestního obvinění proti němu.

33. Dle čl. 38 odst. 2 věta první Listiny základních práv a svobod (dále jen„ LZPS“) má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděných důkazům.

34. Dle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

35. Dle ustanovení § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Dle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu.

36. Podle ust. § 15 zákona č. 82/1998 Sb. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

37. Podle ust. § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.), správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.

38. Podle ust. § 88 odst. 1 s.ř. neshledá-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, podmínky pro postup podle § 87, předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání.

39. Podle ust. § 90 odst. 6 s.ř. rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtách stanovených v § 71. Lhůta počíná běžet dnem předání spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí (§ 88).

40. Pokud jde o nárok na zadostiučinění za újmu způsobenou nepřiměřenou délkou správního řízení (soud podotýká, že žalobkyně několikrát uvedla, že nepřiměřenou délku řízení před správním soudem nenamítá), zabýval se soud nejprve otázkou, zda na věc dopadá ust. § 13 odst. 1 věty druhé nebo ust. § 13 odst. 1 věty třetí. To z toho důvodu, že v případě věty třetí stát odškodňuje nepřiměřenou délku řízení, kdežto v případě věty druhé pouze jednotlivé dílčí průtahy. Pro zodpovězení této otázky je nutné nejprve posoudit, zda na předmětné řízení dopadá právo na projednání věci v přiměřené lhůtě podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy či nikoliv.

41. Uvedený čl. 6 Úmluvy a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 344/2014 ze dne 29. 9. 2015, uveřejněného pod [číslo] 2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, lze aplikovat, pokud nepřiměřená délka správního řízení způsobila účastníku nemajetkovou újmu a jde-li ve správním řízení o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku, jestliže má toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu a jestliže je právo nebo závazek, o které se v daném případě jedná, civilní (tj. soukromoprávní) povahy. Předmětem celého řízení byla rekultivace území. Je nepochybné, že se jedná o právo opravdové a vážné, mající přímý vliv na způsob výkonu práva. Toto právo má svůj základ ve vnitrostátním právu. Soud tedy o kladném zodpovězení na první dvě otázky pochybnosti neměl, nicméně je toho názoru, že se nejedná o právo soukromoprávní povahy, ale naopak o právo veřejnoprávní. Ze shora uvedených důkazů vyplynulo, že Městský národní výbor [obec] vydal dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [číslo] Na rozhodnutí o využití území, které opravňovalo tehdejší [anonymizována dvě slova] [obec] provést na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [obec] a parc. [číslo] v k.ú. [obec] terénní úpravy, které měly být provedeny formou navážky a svahování materiálu a následně měla být provedena rekultivace pozemků včetně výstavby zeleně. O tom se pak vedlo řízení až do roku [rok]. Řízení se vedlo od roku [rok] a žalobkyně do řízení vstoupila až v roce [rok]. Dle soudu rekultivace území, terénní úpravy a později budování lesoparku nemělo nikdy zasahovat do soukromých práv žalobce, neboť se jedná o veřejnoprávní využití území, které žalobkyně s tímto vědomím i koupila. [jméno] žalobkyně ve svých návrzích (zejména v žalobě) několikrát odkázala na skutečnost, že již bylo opakovaně deklarováno, že práva a povinnosti založená veřejnoprávním rozhodnutím nemohou být převáděna prostřednictvím soukromoprávních smluv a nemohla být převedena na [právnická osoba] a později na [jméno] [příjmení] – [anonymizováno]. Žalobkyně tedy několikrát odkazovala na to, že se řízení vede o veřejnoprávních právech. Pokud však dále žalobkyně namítala, že bylo tímto řízením zasahováno do jejího soukromého práva, tak s tímto soud nesouhlasí. Řízení vedené o rekultivaci území a terénních úpravách ničím do soukromých práv žalobkyně nezasahovalo, žalobkyně v době, kdy koupila předmětné pozemky bezpochyby musela vědět, že je na daném území prováděna rekultivace a s tím také pozemky kupovala. Prováděnou rekultivací žalobkyni nikdy hrozit škoda neměla, naopak řádně prováděnou rekultivací jsou odstraňovány negativní vlivy na pozemku, způsobené skládkou. Samotná rekultivace a terénní úpravy a zbudování lesoparku pak ničím do práv žalobkyně nezasahovaly. Do soukromých práv žalobkyně zasáhl exces [právnická osoba] [příjmení] – [anonymizováno], který namísto prováděné rekultivace navážel na dané území nevhodný odpad. Soud tedy uzavírá, že řízení o rekultivaci území je řízením veřejnoprávním a pokud někdo zasáhl do soukromých práv žalobkyně, takto byla [právnická osoba] [příjmení] – [anonymizováno], který jednal (jak několikrát deklaroval správní orgán) bez ohledu na činnost správních orgánů. Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že nebyla naplněna třetí podmínka, tedy, že se jedná o právo soukromoprávní povahy a ve věci nemohl být čl. 6 Úmluvy aplikován.

42. Vzhledem ke shora uvedenému, tedy, že se na dané řízení nedá aplikovat čl. 6 Úmluvy soud žalobkyni poučil dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby tedy tvrdila a prokázala jednotlivé průtahy v řízení, vznik nemajetkové újmy a příčinnou souvislost mezi jednotlivými průtahy a vznikem nemajetkové újmy. Žalobkyně jednotlivé průtahy v řízení tvrdila a odkázala přitom na spisový materiál [stát. instituce]. Žalobkyně uvedla, že vyvinula obrovskou snahu k tomu, aby zamezila znehodnocování pozemků, ale s ohledem na postup stavebního úřadu bezvýsledně. To, že stavební úřad neustále vydával nezákonná rozhodnutí, vyvolávalo v žalobkyni a v jejím zástupci frustraci, bezradnost, beznaděj, kterou musela po celou dobu snášet a trpět. Žalobkyně, resp. její jednatel se bál o svůj život, když mu nejednou bylo vyhrožováno ze strany pracovníků a to i za přítomnosti Policie ČR. Žalobkyně byla vystavena velkým psychickým útrapám, celých 12 let prožívala stres a pocit bezpráví v důsledku naprostého popření práva žalobkyně na ochranu jejího vlastnictví a možnosti se domoci ochrany u příslušných orgánů. Dále u ní panovala nejistota ohledně plánování budoucího rozhodování ohledně dotčených pozemků.

43. Soud došel na základě výše uvedeného k závěru, že žaloba je z části důvodná. Jak bylo shora uvedeno, na dané řízení nedopadá čl. 6 Úmluvy, nicméně ve správním řízení muže dojít ve smyslu ust. § 13 odst. 1 zákona 82/1998 Sb. k nesprávnému úřednímu postupu, jestliže správní orgán porušil svou povinnost učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. V tomto případě se ani neuplatní vyvratitelná domněnka újmy, což však ještě neznamená, že v případě nepřiměřené délky správního řízení nejde o nesprávný úřední postup ve smyslu tohoto zákona. Na správní řízení pak lze aplikovat větu druhou ust. § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., tedy jsou postižitelné jednotlivé průtahy v řízení, tedy pokud správní orgán porušil svou povinnost učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Jak vyplynulo se shora uvedeného, žalobkyně jednotlivé průtahy v řízení tvrdila a tyto rovněž vyplynuly ze správního spisu, jak bude, pospáno níže. Rovněž tvrdila vznik nemajetkové újmy a příčinnou souvislost mezi jednotlivými průtahy a vznikem nemajetkové újmy, byť lehce kostrbatým způsobem. Žalobkyně tvrdila jednotlivé průtahy řízení, které rovněž vyplynuly i ze spisového materiálu [stát. instituce]. Žalobkyně podala dne [datum] k [stát. instituce] žádost o zrušení povolení terénních úprav a žádost o zákaz vstupu neoprávněných osob na pozemky parc. [číslo] [číslo] v k.ú. [obec] [stát. instituce] měl na rozhodnutí 30 dní, nicméně rozhodl až dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [číslo] tím, že žádost žalobkyně zamítl. Průtah v řízení tedy činil 2 měsíce a 28 dní. Dále žalobkyně podala proti rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. S – [číslo] odvolání, a to dne [datum] O podaném odvolání mělo být rozhodnuto ve 30 denní lhůtě, nicméně Krajský úřad [územní celek] o podaném odvolání rozhodl až dne [datum], č.j [ústavní nález] tak, že rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. S – [číslo] zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Průtah v této věci tedy činil 3 měsíce a 6 dní. Dne [datum] podala žalobkyně další žádost k [stát. instituce] o zastavení rekultivačních prací s tím, že je vlastníkem těchto pozemků. Městský úřad měl na rozhodnutí 30 dní, nicméně rozhodl až dne 14. 7. 2006, č.j. S-SÚ 3049/06/Ga a žádost žalobkyně zamítl. Průtah v řízení činil 1 měsíc a 26 dní. Zároveň si žalobkyně podala proti rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. S-S – [číslo] odvolání. Krajský úřad [územní celek] měl o podaném odvolání rozhodnout do 30 dnů, nicméně rozhodl až dne [anonymizována dvě slova], [číslo jednací] tak, že odvolání žalobkyně zamítl. Průtah v řízení činí 10 měsíců a 5 dnů. Dne [datum] podala žalobkyně odvolání proti rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] O podaném odvolání měl Krajský úřad Středočeského kraje rozhodnout do 30 dnů, nicméně rozhodl až dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] tak, že jej jako opožděné zamítl. Průtah v řízení tedy činí 10 měsíců a 2 dny. Dne [anonymizována dvě slova] rozhodl tedy Krajský úřad [územní celek], [číslo jednací] o podaném odvolání žalobkyně ze dne [datum rozhodnutí] proti rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že je jako opožděné zamítl. Toto rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo napadeno žalobou žalobkyně. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně podala proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] kasační stížnost, o které Nejvyšší správní soud rozhodl rozsudkem [číslo jednací] tak, že rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Na základě toho pak [název soudu] svým dalším rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] rozhodl tak, že rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Z uvedeného vyplývá, že věc byla Krajskému úřadu [územní celek] vrácena dne [datum] a tento měl vydat další rozhodnutí ve 30 denní lhůtě, nicméně rozhodl až dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] o podaném odvolání žalobkyně ze dne [datum rozhodnutí] proti rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že se toto rozhodnutí ruší a věc se vrací k novému projednání. Průtah tedy od [datum] do [datum] činí 3 měsíce a 19 dnů. Věc byla tedy [stát. instituce] vrácena dne [datum] a [stát. instituce] měl vydat rozhodnutí do 30 dnů. [stát. instituce] však rozhodl až dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [číslo], tak, že jednak nařídil [jméno] [příjmení] další terénní úpravy a zároveň zamítl stížnost žalobkyně s realizací jakékoliv stavby na jejích pozemcích. Průtah v řízení tedy je 2 roky, 2 měsíce a 15 dnů. Proti rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [číslo] podala žalobkyně dne [datum] odvolání. O podaném odvolání bylo rozhodnuto až dne [datum] Krajským úřadem [územní celek], [číslo jednací]. Po odečtení zákonné 30 denní lhůty tak průtah činí 3 měsíce a 78 dnů. Rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo napadeno žalobou ke Krajskému sodu v [obec] [název soudu] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] rozhodl tak, že rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] včetně rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] zrušil a věc se vrátil k dalšímu řízení. Věc tedy byla dne [datum] vrácena Městskému úřadu nově v [anonymizováno] a tento měl ve lhůtě 30 dnů vydat nové rozhodnutí. Rozhodnuto bylo však až dne [datum], kdy rozhodl [stát. instituce], odbor výstavby, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] tak, že nařízení realizovat Lesopark [obec] a [obec] s rekreačním sportovním využitím zastavil, neboť [jméno] [příjmení] nedisponoval žádným oprávněním k uvedeným pozemkům. Průtah tedy činil 2 roky, 2 měsíce a 7 dnů.

44. Z výše uvedeného je patrné, že celkem tedy v řízení došlo k průtahům v celkové délce 7 let, 2 měsíce a 25 dní. Výše odškodnění nicméně dosud není judikatorně řešena, nicméně lze vyjít obdobně z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 344/2014. Vzhledem k tomu, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhé v celé své celkové délce, soud považoval za adekvátní částku náhrady 15 000 Kč za jeden rok, tj. 1 250 Kč za jeden měsíc. Za celkové průtahy v řízení tak žalobkyni náleží částka 108 542 Kč (částka 105 00 Kč za 7 let, částka 2 500 Kč za 2 měsíce a částka 1042 Kč za 25 dní). Celkovou částku soud modifikoval tak, že ji navýšil o částku o 20 % za význam řízení pro poškozenou, neboť dle soudu řízení mělo velký význam pro žalobkyni, která se v průběhu řízení o rekultivaci stala vlastníkem části rozsáhlého území. Naopak soud odečetl 20 % za složitost řízení, neboť se dle soudu jednalo o velmi složité řízení, kde bylo rozhodováno o veřejných právech na rozsáhlém území, budování veřejně prospěšné zeleně, lesoparku. Následně již soud nikterak nemodifikoval uvedenou částku ve vztahu k chování poškozené a rovněž postupu správního orgánu, neboť tyto byly dle soudu standardní. S ohledem na uvedené soud rozhodl ve výroku I. rozsudku, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 108 542 Kč.

45. Žalobkyni byl proti žalované přiznán též nárok na úroky z prodlení, a to podle ust. § 1970 NOZ od prvého dne prodlení s úhradou dlužné částky do zaplacení. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované [datum] a šestiměsíční lhůta k plnění uplynula dne [datum]. Prodlení žalované tedy nastalo den následující, tj. [datum] a proto soud žalobkyni úrok od tohoto data přiznal. Výše přiznaného úroku z prodlení vychází nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

46. Co do zbylé části, tj. 581 458 Kč žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok č. II.)

47. Dne 1. 7. 2021, č.j. 39 C 138/2018-122 rozhodl zdejší soudu usnesením tak, že podání ze dne [datum] ve vztahu k požadované nemajetkové újmě ve výši 2 810 000 Kč za vydané nezákonné rozhodnutí, odmítá a [název soudu] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] rozhodl tak, že se usnesení soudu prvního stupně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], potvrzuje. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Nicméně z uvedeného usnesení je patrné, že soud rozhodl o částce 2 810 000 Kč bez příslušenství a vzhledem k tomu, že se důvody odmítnutí vztahují i na příslušenství částky 2 810 000 Kč, soud rozhodl, jak ve výroku III. uvedeno a odmítl i příslušenství této částky.

48. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou byla žalobkyně ohledně jednoho celého nároku neúspěšná (ve vztahu k náhradě nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí) a ohledně druhého nároku (nemajetková újma za nepřiměřenou délku řízení) částečně úspěšná, nicméně toto rozhodnutí záviselo na uvážení soudu a proto soud postupoval rovněž podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a tedy posoudil nárok, jako kdyby byla žalobkyně úspěšná. S ohledem na skutečnost, že ohledně jednoho nároku byla žalobkyně úspěšná a naopak ohledně druhého nároku zcela neúspěšná, postupoval soud rovněž podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a rozhodl, že mezi žalobkyní a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Stejně tak soud postupoval vůči vedlejšímu účastníků na straně žalované. Proto soud pod bodem IV. rozsudku rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení