39 C 196/2019

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Martiny Tvrdkové a přísedících PhDr. Jaroslava Matouška a Zdeňky Vranovské ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro: na neplatnost rozvázání pracovního poměru takto:

Výrok

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru daná žalovanou žalobci dne [datum] je neplatná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu částku 164 309,17 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 82 873 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru a dále náhrady mzdy. V žalobě uvedl, že pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici [anonymizována tři slova] na dobu neurčitou. Žalovaná mu dne [datum] doručila výpověď z pracovního poměru, na základě které měl pracovní poměr skončit ke dni [datum]. Výpověď mu byla dána z důvodu ust. § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen„ ZP“) a žalovaná jako konkrétní důvod uváděla„ zařazení marketingových činností do přímé gesce jednatele společnosti a zrušení pozice Chief Marketing Officer“. Požadavky na zdůvodnění výpovědi zaměstnavatele z pracovního poměru výpověď nenaplňuje, když obsahuje pouze obecné a vágní důvody, nadto nepravdivé. Platí tedy, že výpověď je neplatná, jelikož nesplňuje nároky na skutkové vymezení podle § 50 odst. 4 ve spojení s § 52 písm. c) ZP. Nadto žalobce po převzetí výpovědi zjistil, že důvod pro ukončení pracovního poměru je zcela smyšlený, neboť na jeho pracovní pozici, resp. na pozici se stejnou náplní práce, byl žalovanou zaměstnán nový zaměstnanec [jméno] [příjmení]. Žalobce tohoto nového zaměstnance na konci [anonymizováno] [rok] zaučoval a předal mu veškerou svoji agendu. Není tedy pravdou, že by došlo„ k zařazení marketingových činností do přímé gesce jednatele společnosti“. Žalobce oznámil žalované, že trvá na dalším zaměstnávání oznámením ze dne [datum]. Hrubá měsíční mzda žalobce činí 110 000 Kč měsíčně.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila svým podáním ze dne [datum] a uvedla, že nárok v žalobě uplatněný neuznává. [příjmení] mezi účastníky je pouze to, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu, kterou ke stejnému datu vznikl žalobci u žalované pracovní poměr na pozici [anonymizována tři slova], na dobu neurčitou. [příjmení] je rovněž doručení výpovědi z tohoto pracovního poměru ze strany žalované žalobci dne [datum]. Pokud jde o tvrzení žalobce, že by snad uvedený výpovědní důvod dle ust. § 52 písm. c) ZP neměl být řádně odůvodněn, jak vyžaduje ust. § 50 odst. 4 ZP, dle názoru žalované je ve výpovědi ze dne [datum] jednak zcela jasně uveden výpovědní důvod a tento je zároveň řádně skutkově vymezen („ zařazení marketingových činností do přímé gesce jednatele společnosti“) tak, aby nemohlo dojít k jeho záměně s výpovědním důvodem jiným. Stejně tak z odůvodnění předmětné výpovědi dle názoru žalované zcela jasně vyplývá, že žalobce se jako zaměstnanec stal pro žalovanou nadbytečným. Žalobce byl nadto velmi dobře obeznámen o celkové situaci ve společnosti žalované, která byla založena a dodnes funguje jako tzv.„ startup“ projekt, počet jejích zaměstnanců se po celou dobu činnosti pohyboval v jednotkách a aktuálně činí 9 (devět), přestože dle původních prognóz plánovala v tuto dobu žalovaná mít již 32 zaměstnanců. Od počátku její činnosti od [anonymizováno] [rok] dodnes však došlo hned k několika organizačním změnám, kdy konkrétně žalobce se dotýkala organizační změna z [anonymizováno] [rok], kterou byla zrušena pracovní pozice [anonymizována tři slova] a od [datum] jsou tyto činnosti řešeny částečně přímo jednatelem společnosti a částečně prostřednictvím externího dodavatele. Tvrzení žalobce, že by snad tatáž pracovní pozice měla být obsazena novým zaměstnancem [jméno] [příjmení], rovněž není pravdivé. O organizační změně, na základě které došlo ke zrušení pracovní pozice [anonymizována tři slova], bylo žalovanou rozhodnuto v [anonymizováno] [rok] a následně již v [anonymizováno] [rok] byl o tomto informován i samotný žalobce. Převážná většina náplně pracovní pozice [anonymizována tři slova] přešla přímo pod jednatele společnosti, o čemž byl žalobce spraven jak osobně jednatelem žalované, za účasti dalších zaměstnanců žalované, v [anonymizováno] [rok], tak i v samotné výpovědi ze dne [datum]. Částečně pak byly marketingové činnosti s účinností od [datum] řešeny prostřednictvím externího dodavatele [jméno] [příjmení], který pro žalovanou zajišťoval správu sociálních sítí, brand management apod. V rámci celé obchodní skupiny, kdy žalovaná je jednou z jejích součástí působící v ČR, byly zároveň klíčové marketingové činnosti centralizovány v rámci celé této skupiny v [anonymizováno], kde funguje marketingový ředitel, do jehož gesce spadá jak společnost žalované působící v ČR, tak i sesterské společnosti v [anonymizováno] a [země]. Organizační změna, na základě které se žalobce stal pro žalovanou nadbytečným zaměstnancem tak nastala ode dne [datum], kdy byla část činností z náplně pracovní pozice zastávané žalobcem dodávána externím dodavatelem [jméno] [příjmení], část pak spadala přímo do pracovní náplně jednatele žalované. [jméno] [příjmení] není zaměstnancem žalované a nikdy nebyl, jednak dodává pouze část služeb, které dříve spadaly pod pracovní pozice žalobce, u žalované zrušené k [datum], o čemž svědčí jak rozsah poskytovaných služeb uvedených v příloze [číslo] dodavatelských smluv, tak i výše dohodnuté odměny. Pozoruhodné je rovněž to, že samotný žalobce výpověď z [datum] nijak nenapadal, jednateli žalované a externímu dodavateli [příjmení] předal veškerou svoji agendu, v řádném výplatním termínu za období [anonymizováno] [rok] si nechal vyplatit odstupné ve výši jednoho platu a proplatit i nevyčerpanou dovolenou, a teprve [datum] zaslal prostřednictvím svého právního zástupce žalované oznámení, že trvá na svém dalším zaměstnávání. Dále uvedla, že za cca kalendářní rok své činnosti žalovaná zrušila celkem šest pracovních pozic z původního plánu a pouze dvě pracovní pozice (z původně plánovaných 32) zůstaly po celou dobu činnosti až do dnešního dne beze změny. Žalobce byl navíc po celou dobu svého pracovního poměru u žalované členem jejího nejužšího vedení a byl velmi dobře obeznámen s jejím chodem a aktuální situací, byl tak velmi dobře obeznámen i s organizační změnou z [anonymizováno] [rok], která se přímo dotýkala jeho pozice, a byl tak velmi dobře obeznámen i s tím, že se kvůli této organizační změně stal pro společnost nadbytečným zaměstnancem.

3. V doplnění žaloby na výzvu soudu ze dne [datum] žalobce uvedl, že požaduje náhradu mzdy za období od [datum] do [datum] ve výši 164 309,17 Kč. Uvedl, že jeho průměrný hodinový výdělek k [datum] odpovídá částce 627,23 Kč (111 178 + 110 000+ 110 000) Kč/ (152 + 32 + 176 + 168) hod. Za období od [datum] tedy náhrada mzdy odpovídá částce 55 196,24 (627,23*11*8) a za období prosinec 2019 náhrada měsíční mzdy odpovídá částce 109 112,93 (627,23*40*4,348).

4. Soud k věci provedl následující dokazování.

5. Z úplné výpisu z obchodního rejstříku společnosti žalované bylo zjištěno, že jednatelem společnosti je [jméno] [příjmení], [datum narození]. Členem dozorčí rady v současnosti je [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova] a předsedu dozorčí rady je [jméno] [příjmení], který je ve funkci od [datum]. V době od [datum] do [datum] byl předsedou dozorčí rady pan [příjmení] [příjmení].

6. Z překladu inzerátu žalované na pozici [anonymizována tři slova] (na kterou byl následně přijat žalobce – pozn. soudu) vyplývá, že žalovaná požadovala obsadit pracovní pozici, která by pomohla žalované stanovit obchodní cíle, strategie, kampaně a taktiky, které úspěšně splní finanční plán, bude vytvářet články, videa a reklamy a spravovat jejich zveřejnění, stanoví [anonymizováno] a předběžný výpočet efektivity, budovat vztahy mezi agenturami a prodejci za účelem podpory všech marketingových potřeb, bude spravovat placené kanály, definovat strategii pro vstup na trh a správné [anonymizováno] a bude vytvářet a monitorovat na reporting výkonnosti.

7. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne [datum] vyplývá, že žalobce byl od [datum] zaměstnán u žalované jako hlavní marketingový ředitel. [město] výkonu práce byla [obec]. Zkušební doba byla stanovena na 3 měsíce. Mzda byla stanovena v čl. II bod 1 částkou 110 000 Kč měsíčně.

8. Z emailu ze dne [datum] od [jméno] [příjmení] adresovaného [jméno] [příjmení] vyplývá dotaz pana [příjmení] na mzdová očekávání nového kandidáta (blíže neurčeného – pozn. soudu), kdy uvádí, že tento kandidát nebude schopný zcela nahradit marketingového ředitele, jelikož marketingový ředitel musí mít větší zkušenost s internetovým marketingem a věří, že začnou hledat někoho jiného jako marketingového ředitele.

9. Z emailu ze dne [datum] od [jméno] [příjmení] adresovaného [jméno] [příjmení] vyplývá, že pan [příjmení] odkazuje na email žalobce, kde požaduje dovolenou na zotavenou a uvádí panu [příjmení], že navrhuje vyměnit dovolenu za dohodu o ukončení pracovního poměru k 30.

10. Součástí emailu je i koncept dohody o rozvázání pracovního poměru mezi žalovanou a žalobcem, kdy předmětem dohody je, že se strany dohodly na rozvázání pracovní poměru ke dni [datum].

10. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobci byla dána výpověď dle ust. § 52 písm. c) ZP z důvodu zařazení marketingových činností do přímé gesce jednatele společnosti. Pozice [anonymizována tři slova] se ruší.

11. Z emailu ze dne [datum] od žalobce adresovaného [email] bylo soudem zjištěno, že žalobce zasílá V. [příjmení] zprávu a uvádí, že všechna potřebná data má na serveru b ve složce [anonymizováno], kde jsou kontakty u kterých je vždy popis, co dělali a přístupy. Zároveň žalobce uvádí, že na něj přepne dvoufázové ověření a na facebook mu nesdílí„ Busines manager“ a uvádí, že k SearchAds bude potřebovat jeho [příjmení] [příjmení]. Dále z emailu vyplývá, že mu předává veškerou rozpracovanou agendu.

12. Z emailu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] adresovaného [jméno] [příjmení] vyplývá, že [anonymizována dvě slova] našel marketingového ředitele, který bude řídit jejich mezinárodní trhy a doufá, že se k nim připojí příští týden. Uvádí, že jej představí panu [příjmení] a rovněž [jméno].

13. Z oznámení zaměstnance ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobce oznámil žalované, že výpověď považuje za neplatnou a trvá na dalším zaměstnávání.

14. Z inzerátu žalované (platnost do [datum]) soud zjistil, že tato hledala zkušeného brand managera, jehož práce bude zahrnovat přípravu a exekuci marketingové strategie, exekuci jednotlivých kampaní, zodpovědnost za marketingový budget, podílet se na tvorbě obsahu pro sociální sítě a PR, úzkou spolupráci s kolegy zajišťující výkonnostní marketing a odpovědnost za [anonymizováno].

15. Ze servisní smlouvy [číslo] [rok] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a panem [příjmení] [příjmení] jako zhotovitel vyplývá, že společnost žalovaná instruuje a zhotovitel se zavazuje poskytovat marketingové služby pro sdílení automobilů v ČR dle obchodních plánů, které společnost schválí, dále zhotovitel provádí analýzu místního trhu pro sdílení automobilů, přípravu a realizaci mediálního plánu pro ČR, přípravu a plnění marketingového rozpočtu pro ČR, nábor místního vedení, hlášení společnosti a spolupracuje s mezinárodními a místními partnery. Tato smlouva je platná do [datum]. Za tyto činnosti bude žalovaná dle čl. 3 zhotoviteli platit částku 1 525 Eur měsíčně.

16. Z odpovědi na oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná v návaznosti na dopis žalobce, který považoval výpověď z pracovního poměru za neplatnou, uvedla, že ve výpovědi byl jasně a srozumitelně uveden důvod výpovědi dle ust. § 52 písm. c) ZP a není pravdou, že by na stejnou pracovní pozici se stejnou náplní práce byl přijat nový zaměstnanec.

17. Z čestného prohlášení pana [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že tento byl zaměstnán u žalované v období od [datum] do [datum]. U žalované s ním pracoval rovněž žalobce a pan [jméno] [příjmení] a oba tyto kolegy zná z profesního i osobního hlediska. Uvedl, že může potvrdit, že pracovní agenda obou kolegů byla shodná a po ukončení pracovního poměru s žalobcem nedošlo k reorganizačním změnám a ani k převzetí marketingové agendy jednatelem [jméno] [příjmení], ale naopak došlo k převzetí agendy novým spolupracovníkem [jméno] [příjmení] a pokud je mu známo, tak reorganizace nebyla ani nikdy v plánu.

18. Ze smlouvy o spolupráci ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou jako objednatelem a [jméno] [příjmení] jako dodavatelem vyplývá, že předmětem této smlouvy je úprava práv a povinností smluvních stran při poskytování poradenských a konzultačních služeb v oblasti marketingu dodavatelem v dohodnutém rozsahu a na základě požadavků objednatele. Za uvedené služby náleží dle čl. 3 dodavateli odměna ve výši 3 000 Kč za každý den poskytovaných služeb. Dle přílohy [číslo] rozsah poskytovaných konzultačních a poradenských služeb zahrnuje přípravu a exekuci marketingové strategie, exekuci jednotlivých kampaní, zodpovědnost za marketingový budget, podílet se na tvorbě obsahu pro sociální sítě a PR, řídit agenturu zajišťující výkonnostní marketing a odpovědnost za [anonymizováno]. Ze smlouvy o spolupráci ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou jako objednatelem a [jméno] [příjmení] jako dodavatelem vyplývá, že předmětem této smlouvy je úprava práv a povinností smluvních stran při poskytování poradenských a konzultačních služeb v oblasti marketingu dodavatelem v dohodnutém rozsahu a na základě požadavků objednatele. Za uvedené služby náleží dle čl. 3 dodavateli odměna ve výši 65 000 Kč měsíčně.

19. Z internetového adresáře [anonymizováno] vyplývá, že je zde [anonymizováno]. [příjmení] uveden jako [příjmení] manager.

20. Z výslechu svědka [příjmení] bylo zjištěno, že tento pracuje jako marketingový specialista na„ volné noze“, žalovanou zná, pracoval pro ní, žalobce viděl asi 1-2x. Pro žalovanou pracoval cca od [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] do [datum]. Uvedl, že pracuje jako OSVČ pro technologické firmy a dělá marketingovou strategii, tj. firma přijde s nějakým cílem a rozpočtem a on jí pomáhá tohoto cíle naplnit. S žalovanou měl uzavřenou smlouvu o spolupráci. Jeho práce pro žalovanou spočívala v tom, že nejprve navrhl marketingovou strategii a posléze jí koordinoval a předal na centrální tým, který vznikal v [anonymizováno]. Jednalo se o soustavnou činnost. Z počátku měl ještě jednoho klienta, v roce [rok] už pracoval jen pro žalovanou. Za práci měl domluvenu fixní odměnu, zpočátku 60 000 Kč, po 3-4 měsících 65 000 Kč. Stravenky ani dovolenou neměl. Když začínal u žalované, přebíral po žalobci nějaké rozdělané věci, žalobce jej do toho uvedl, co se dělalo, co fungovalo, předal mu kontakty na další externí strany a dále již sám pokračoval v tom, co považoval pro žalovanou za vhodné a efektivní. Na otázku, zda jeho činnost vykonával někdo před ním, uvedl, že žalobce vystupoval u žalované jako ředitel marketingu, takže tu činnost, kterou prováděl svědek, žalobce koordinoval s nějakými třetími osobami. Předpokládá, že tu činnost někdo vykonával, jde o správu reklamních systémů, správu sociálních sítí. Uvedl, že pokud vychází jen z označení, tak nedělal práci, shodnou s žalobcem, neboť svědek nebyl marketingový ředitel. Práci pro žalovanou vyhledal na Star Jobs, kde viděl, že žalovaná hledá někoho na pozici„ [příjmení] manager“, což je pozice odlišná, ale přesto se o tuto pozici ucházel. Činnost pro žalovanou vykonával z poloviny na pracovišti žalované, z poloviny doma nebo z kavárny. [příjmení] pracoval na svém počítači, u žalované využíval jejich laptop. Pokud spolupracoval s jednatelem společnosti žalované, takto probíhalo tak, že svědek přišel s nějakou strategií, jednatel k tomu dal zpětnou vazbu a komentáře. Dle svědka jednatel v oblasti marketingu vykonával marketingové činnosti a nikoliv marketingové komunikace. U žalované měl emailovou adresu [email]. Uvedl, že cca měsíc po jeho nástupu nastoupil pan [příjmení]. Rozsah spolupráce s žalovanou byl dosti flexibilní, konzultace se změnily ve chvíli, kdy přijel pan [příjmení] plnit roli marketingového ředitele a svědek pro něj byl jedním z externích dodavatelů. Poměrně brzo pak měl pan [příjmení] k sobě druhého člověka, nyní jich tam je už 6. Ten tým centrální marketingový se postupně budoval.

21. Z výslechu svědka pana [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že tento pracuje u žalované od [datum] jako bezpečnostní ředitel. Uvedl, že v současné době je u žalované kolem 12ti zaměstnanců, jsou tam manažerské pozice, pozice operátorů a řidičů. Pan žalobce mu byl představen jako šéf marketingu. Na otázku z jakého důvodu byla panu žalobci dána výpověď z pracovního poměru uvedl, že zaslechl, že matka chystá nějakou reorganizaci, protože chce zastřešit společnosti, které pod ní patří nějakým společným marketingovým představitelem. Po žalobci již nepřišla žádná fyzická náhrada, postupně ta jeho činnost přecházela pod gesci jednatele společnosti Pan [příjmení] [příjmení] se zabýval nějakými analýzami, nějakou propagací. Myslí si, že pan [příjmení] byl zaměstnance. Činnost, kterou vykonával žalobce, teď dělá pan [příjmení] pro tři společnosti v ČR, [anonymizováno] a [země] dohromady. O organizační změně se nikdy nebavil, pouze o výpovědi žalobce. Od roku [rok] došlo k nárůstů zaměstnanců u žalované, neboť došlo i k navýšení počtu vozidel. Pan [anonymizováno] nastoupil v podstatě za pana [příjmení].

22. Z výslechu jednatele společnosti pana [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že tento uvedl, že vznikla organizační změna o tom, že bude existovat jedna struktura, která je nadnárodní, kdy lidé budou sedět co nejblíže matce a většina lidí bude sedět tam. Uvedl, že v průběhu roku [rok] se pokoušeli rozšířit marketingový tým, ale nepodařilo se to. Domluvili se, že přijmou dvě organizační změny, první se bude týkat marketingu a pozice ředitele marketingu, kdy to přejde do jeho gesce. Od [anonymizováno] Tyto činnosti formálně přebíral on a od [anonymizováno] to přebal pan [příjmení], který to řídí doteď. Pan [anonymizováno] nastoupil v mezidobí, kdy se pokoušeli rozšiřovat marketingový tým a hledali různé lidi na juniorní pozice, pak hledali brand managera. Když tam byl ještě pan žalobce, tak ten byl zodpovědný za celý marketing, byl ředitelem marketingu a byl zodpovědný za to, že se to vymyslí, že si nasmlouvá agentury a ty budou něco dodávat a těm agenturám bude něco platit, bude kontrolovat faktury, kontrolovat to, že neplatí někde něco zbytečně. Pan žalobce pobíral mzdu 110 000 Kč měsíčně plus zdravotní a sociální pojištění a na pana [příjmení] byly náklady asi 65 000 Kč měsíčně. Po panu [příjmení] nastoupila na jeho místo paní [příjmení] Pan [anonymizováno] zastává pozici jako zastával pan žalobce, má na starosti 3 země a v každé zemi má někoho, kdo mu pomáhá s generováním nápadu. Na otázku, kdy s organizační změnou seznámil pana žalobce uvedl, že změnu projednávali někdy na konci [anonymizována dvě slova] [rok]. Organizační změna nebyla učiněna v písemné podobě. O organizační změně rozhodl pan [příjmení], což je zástupce akcionáře, je to ředitel rozvoje mezinárodních trhů. Pan [anonymizováno] není zaměstnán ve společnosti žalované, je to jeden ze členů bordů, tj. dozorčí rada. Organizační změna byla naplánovaná tak, že vznikne nějaký mezinárodní tým na začátku listopadu, ale nebyli si jisti, že ten tým takto vznikne. Organizační změnu rozdělili na dvě části, první část byla, že od [číslo]. řídil marketing on a od [anonymizováno] došlo k druhé připravované dlouhodobé organizační změně, že vznikla mezinárodní struktura a od té doby je tam pan [příjmení] Pan [anonymizováno] má smlouvu s žalovanou o tom, že bude zajišťovat činnosti marketingového ředitele. Na otázku soudu, zda pan jednatel rozhodl o organizační změně uvedl, že o organizační změně nerozhodl. Uvedl, že k tomuto rozhodnutí nemá pravomoc, musí vždy komunikovat se zástupcem investora. Uvedl, že o organizační změně rozhodl investor.

23. Z výplatní pásky žalobce za měsíc [anonymizováno] [rok] soud zjistil, že žalobce odpracoval celkem 152 hodin a jeho hrubá měsíční mzda činila částku 90 870 Kč. Z výplatní pásky žalobce za měsíc srpen 2019 soud zjistil, že žalobce odpracoval celkem 176 hodin a jeho hrubá měsíční mzda činila částku 110 000 Kč. Z výplatní pásky žalobce za měsíc září 2019 soud zjistil, že žalobce odpracoval celkem 168 hodin a jeho hrubá měsíční mzda činila částku 110 000 Kč. Z výplatní pásky za měsíc říjen soud nezjistil ničeho významného pro tento soudní spor.

24. Z dalších důkazů soud nezjistil ničeho významného pro tento soudní spor.

25. Po právní stránce posoudil soud věc takto:

26. Na daný vztah mezi účastníky se vztahuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném v době výpovědi (dále jen„ ZP“).

27. Podle § 72 ZP neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

28. Podle § 50 odst. 1, 2 a 4 ZP výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn. Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná.

29. Dle §52 písm. c) ZP zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

30. Dle ustanovení § 69 odst. 1 ZP dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

31. Dle ustanovení § 354 odst. 1 ZP není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

32. Na základě výše uvedeného, soud došel k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud se v dané věci nejprve zabýval včasností podané žaloby. Pracovní poměr žalobce měl skončit uplynutím výpovědní doby ke dni [datum] a žaloba na určení neplatnosti výpovědi byla soudu doručena dne [datum]. Posledním dnem lhůty pro podání žaloby v souladu s ust. § 72 ZP bylo [datum], žalobce tak zákonnou prekluzivní lhůtu za použití ustanovení § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dodržel.

33. Dále se již soud zabýval tím, zda výpověď udělená žalobci z organizačních důvodu byla v souladu se zákonem. Výpovědní důvod dle ustanovení § 52 písm. c) ZP je totiž založen na splnění tří předpokladů. Musí zde existovat rozhodnutí o organizační změně, musí vyvstat nadbytečnost zaměstnance a musí existovat příčinná souvislost mezi rozhodnutím o organizační změně a nadbytečností zaměstnance.

34. V první řadě tedy muselo existovat rozhodnutí žalované o organizační změně. Soud zdůrazňuje, že toto rozhodnutí nemá předepsanou žádnou bližší formu, může být učiněno písemně, ale i jinak, ale nesmí vzbuzovat pochybnost o tom, že bylo přijato a dále pro platnost výpovědi postačuje, že s ním byl zaměstnance seznámen nejpozději ve výpovědi z pracovního poměru. Rozhodnutí o organizačních změnách není pracovněprávním, ale tzv. faktickým jednáním, na nějž nedopadají důvody neplatnosti ani nicotnosti. Vzniknou-li pochybnosti, zda bylo opravdu učiněno, lze je řešit jedině prostřednictvím zjištění, zda k němu opravdu došlo a zda bylo přijato k tomu kompetentní osobou, popř. příslušným orgánem. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 3839/2015 se zabýval otázkou, kdo je oprávněn u zaměstnavatele – právnické osoby přijmout takové rozhodnutí o organizační změně. Nejvyšší soud nejprve připomněl, že rozhodnutí o organizačních změnách nemá předepsanou formu ani obsah. Nemusí být písemné, dokonce nemusí být ani vyhlášeno. Ovšem pokud je takové rozhodnutí důvodem k výpovědi zaměstnance, musí s ním být zaměstnanec seznámen před předáním výpovědi. Závěrem judikoval, že k přijetí takového organizačního rozhodnutí je oprávněn ten, kdo je oprávněn jménem zaměstnavatele činit právní úkony navenek. Nejvyšší soud pak dále dovodil, že se na právní jednání vůči zaměstnancům použijí obecná pravidla při zastupování společnosti (ust. § 164 odst. 2 občanského zákoníku). Rovněž v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1932/2006 Nejvyšší soud dovodil, že rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách není právním úkonem a protože zákon výslovně neupravuje, kdo je oprávněn činit u zaměstnavatele takové tzv. faktické úkony, je třeba v tomto směru vycházet ze zásad uvedených zejména v ustanoveních § 9 odst. 1 a 2 a § 10 odst. 1 ZP; ten, kdo je oprávněn činit jménem zaměstnavatele právní úkony, je také jménem zaměstnavatele oprávněn k tzv. faktickým úkonům a i takové jeho jednání v tomto směru zaměstnavatele zavazuje. Ve vztahu k projednávané věci došel soud k závěru, že u žalované nebylo řádně přijato rozhodnutí o organizační změně. Sám jednatel společnosti výslovně uvedl, že takové rozhodnutí nevydal, neboť k tomu nebyl oprávněn. Jediný jednatel společnosti uvedl, že o organizační změně rozhodl pan [příjmení], což je zástupce akcionáře, jeden z členů dozorčí rady. Z úplného výpisu z obchodní rejstříku žalované však bylo jednoznačně zjištěno, že pan [jméno] [příjmení] je předsedou dozorčí rady od [datum], předtím nebyl ani členem dozorčí rady. Již z těchto důkazů měl soud za zjištěné a prokázané, že u žalované nemohla být přijata organizační změna, neboť sám jednatel společnosti uvedl, že tuto organizační změnu nepřijal a naopak tvrdil, že byla přijata osobou, která zcela zjevně v té době k tomu nemohla být oprávněna. Na uvedeném nemůže nic změnit ani závěr, kdy po předestřeném právním názoru soudu o tom, že u žalované nebyla přijata organizační změna, právní zástupce žalované začal tvrdit, že se jednatel sopečnosti u výslechu zmýlil a měl na mysli zcela jinou organizační změnu. Vzhledem ke konkrétnosti soudem položených otázek, soud seznal, že se jedná o účelovou obhajobu, které neuvěřil. Vzhledem k tomu, že již nebyl naplněn první ze tří předpokladů pro udělení výpovědi dle ust. § 52 písm. c) ZP, tedy absentovala zde přijatá organizační změna, došel soud k závěru, že žaloba je důvodná a výpověď udělená žalobci z organizačních důvodů je tak neplaná.

35. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že shledal opodstatněnou i námitku žalobce, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] nesplňuje nároky na skutkové vymezení podle § 50 odst. 4 ve spojení s § 52 písm. c) ZP. Z uvedeného jasně nevyplývá, že by u žalované proběhla organizační změna již před touto výpovědí, ale naopak z věty:„ [příjmení] pozice [anonymizována tři slova] se ruší“ vyplývá, že tato pracovní pozice byla zrušena právě tímto dokumentem. Výpověď neodkazuje na žádnou již proběhlou organizační změnu u žalované. Opodstatněné jsou potom i další námitky žalobce, neboť z emailové komunikace mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplynulo, že již v [anonymizováno] [rok] se diskutovalo o tom, že pokud se přijme nový pracovník (kandidát), nebude moci tento úplně nahradit marketingového ředitele a že budou tedy nového marketingového ředitele hledat. Z uvedeného je patrné, že práce žalobce neodpadla, ale tato byla pouze přerozdělena s tím, že na jeho místo byl hledán jiný vhodný zaměstnance. Z emailu z [anonymizováno] [rok] pak vyplynulo, že pan [příjmení] již našel vhodného kandidáta na nového marketingového ředitele. Od [datum] pak funkci marketingového ředitele vykonává [příjmení] [příjmení]. Pokud tedy žalovaná tvrdila, že marketingové činnosti přešly do přímé gesce jednatele společnosti, tak tyto přešly pouze na období 14 dní od [datum] do [datum], než přešly opětovně na marketingového ředitele pana [příjmení]. V tomto směru pak vypovídal i jednatel společnosti [jméno] [příjmení]. Uvedené potvrdil i [jméno] [příjmení], který uvedl, že novým marketingovým ředitelem je [příjmení] [příjmení] a tento ve funkci nahradil [jméno] [příjmení]. Ze všech uvedených důkazů vyplynulo, že žalovaná ve snaze ukončit pracovní poměr s žalobcem, tomuto nejprve nabídla dohodu o ukončení pracovní činnosti a když jí nepřijal, rozhodla se pro výpověď, kterou označila dle ust. § 52 písm. c) ZP. Je přitom zjevné, že žádná z činností, kterou zastával žalobce neodpadla, ale byla pouze dočasně zastávána panem [příjmení] ve spolupráci s jednatelem společnosti a posléze opět novým marketingovým ředitelem panem [příjmení], když z emailové komunikace je zjevné, že žalovaná o nahrazení pana žalobce jiným marketingovým ředitelem uvažovala již v [anonymizováno] [rok].

36. Na základě výše uvedeného došel soud k závěru, že žalobci náleží náhrada mzdy, neboť jeho výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] byla soudem shledána neplatnou a žalobce ve smyslu ust. § 69 odst. 1 ZP žalované dne [datum] sdělil, že trvá na dalším zaměstnávání. Žalobce pak touto žalobou požadoval náhradu mzdy za období od [datum] do [datum]. Vzhledem k tomu, že pracovní poměr žalobce byl ze strany žalované ukončen výpovědí dne [datum] a výpovědní doba uplynula dne [datum], nárok na náhradu mzdy začal žalobci vznikat od [datum], pak je tedy rozhodným obdobím III. [anonymizována dvě slova] [rok], tj. období tomuto předcházející (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 991/2001). K tomu soud pouze podotýká že náhradu mzdy přiznal až od [datum], jak požadoval v žalobě žalobce, neboť soud nemohl přiznat více, než sám žalobce požadoval.

37. Ve III. čtvrtletí žalobce v [anonymizováno] [rok] odpracoval cekem 152 hodin a jeho hrubá mzda činila částku 90 870 Kč, v měsíci srpnu 2019 žalobce odpracoval celkem 176 hodin a jeho hrubá měsíční mzda činila částku 110 000 Kč a v měsíci září 2019 žalobce odpracoval celkem 168 hodin a jeho hrubá měsíční mzda činila částku 110 000 Kč. Jeho průměrný hodinový výdělek tedy činil částku 626,7 Kč (110 000+110 000+ 90 870/ 152+176+168). Pro úplnost soud uvádí, že dny dovolené se do odpracovaných hodin nezapočítávají, jak nesprávně v žalobě uvedl žalobce. Fond pracovní doby činil dle pracovního kalendáře v měsíci listopadu 2019 do 15. 11. celkem 88 hodin a v měsíci prosinci 176 hodin. Náhrada mzdy za měsíc listopad tedy činí částku 55 149,6 Kč (88x 626,7) a za prosinec 110 299,2 Kč (176x 626,7). Celkem tedy za období od [datum] do [datum] činí náhrada mzdy částku 165 448,8 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce ve své žalobě požadoval pouze částku 164 309,17 Kč, byla mu jím požadovaná částka přiznána v celém rozsahu, neboť jak již bylo výše uvedeno, soud nemohl přiznat více, než sám žalobce požadoval.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný právo na náhradu nákladů řízení v částce 82 873 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplacených soudních poplatků ve výši 2.000 Kč a 8 216 Kč (celkem tedy 10 216 Kč) a dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 199 309 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) a.t. (součet tarifních hodnot 35 000 Kč + 164 309), sestávající z částky 9 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9100 Kč za sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 100 Kč za vyjádření ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 100 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 9 100 Kč za vyjádření ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 100 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., to vše včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a dále soud přiznal žalobci hotové náklady za překlad textů ve výši 4 050 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 56 700 Kč.

Poučení