39 C 215/2021

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Martiny Tvrdkové a přísedících Zdeňky Vranovské a Moniky Ryšavé ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 148 680 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 148 680 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 390 Kč od 21. 4. 2020 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 390 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 390 Kč od 21. 6. 2020 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 390 Kč od 21. 7. 2020 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 390 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 390 Kč od 21. 9. 2020 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 390 Kč od 21. 10. 2020 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 390 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 390 Kč od 21. 12. 2020 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 390 Kč od 21. 1. 2021 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 390 Kč od 21. 2. 2021 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 390 Kč od 21. 3. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 78 678 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 16. 11. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 148 680 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že byla zaměstnána u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2007, ve znění jejích dodatků č. 1 ze dne 31. 12. 2008, č. 2 ze dne 31. 3. 2009 a č. 3 ze dne 5. 1. 2013 na pozici výkonné ředitelky žalobkyně, tj. [právnická osoba] s.r.o., která se zabývá zejména poskytováním thajských masáží. Uvedený pracovní poměr byl rozvázán dohodou o rozvázání pracovního poměru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou dne 6. 3. 2020, a to ke stejnému dni. V článku 3 odst. 2 písm. e) této dohody bylo mezi žalobkyní a žalovanou ujednáno, že se žalobkyně po dobu 1 roku od skončení pracovního poměru zdrží na území České republiky výkonu činnosti, která by byla shodná či zaměnitelná s provozováním thajských masáží. Ve smyslu § 310 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zák. práce“) tak byla mezi žalobkyní a žalovanou sjednána platná konkurenční doložka. Za dodržování závazků vyplývajících z konkurenční doložky se žalovaná v článku 2 této dohody zavázala poskytnout žalobkyni peněžité vyrovnání ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku zaměstnance za každý měsíc plnění závazku zákazu konkurence. V daném případě pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovanou skončil dne 6. 3. 2020. Rozhodným obdobím je tedy předchozí kalendářní čtvrtletí, což jsou měsíce říjen 2019, listopad 2019 a prosinec 2019. Jak plyne z předložených výplatních lístků za předmětné období, žalobkyně pracovala u žalované na plný úvazek 40 hod. týdně. Hrubá měsíční mzda žalobkyně za měsíc říjen 2019 činila 25 000 Kč, za měsíc listopad 2019 činila 25 000 Kč a za měsíc prosinec 2019 pak činila 25 230 Kč. Za měsíc říjen 2019 žalobkyně odpracovala celkem 184 hodin, za měsíc listopad 2019 odpracovala 168 hodin a za měsíc prosinec pak 176 hodin. Průměrný hodinový výdělek tak činí 142,48 Kč, tj. (25 000 Kč + 25 000 Kč + 25 230 Kč) / (184 hod. + 168 hod. + 176 hod.). Průměrný hrubý měsíční výdělek pak činí 24 780 Kč (142,48 Kč x koef. 4,348 x 40 hod), % průměrného měsíčního výdělku pak 12 390 Kč. Peněžité vyrovnání za plnění konkurenční doložky tak činí 148 680 Kč (12 390 Kč x 12 měsíců). Žalobkyně po celou dobu účinnosti konkurenční doložky zákaz konkurence ve sjednaném rozsahu řádně dodržovala. Žalovaná však sjednané peněžité vyrovnání žalobkyni do dnešního dne neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila podáním ze dne 7. 1. 2022 a uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Potvrdila, že dne 6. 3. 2020 uzavřela s žalobkyní dohodu o rozvázání pracovního poměru obsahující konkurenční doložku. V době uzavření předmětné dohody nemohli účastníci předpokládat, že dojde v ČR k tak dramatickým změnám a značného omezení veškerého života díky pandemii koronaviru 19. Dne 12. 3. 2020 byl na území ČR vyhlášen nouzový stav a dne 14. 3. 2020 byl zcela zakázán provoz žalované. Provoz byl obnoven až v druhé polovině května. Další restrikce přišly opětovně v říjnu 2020. Žalovaná tedy v běhu dohodnuté konkurenční doložky nemohla absolutně žádným způsobem ve svém oboru řadu týdnů podnikat (14. 3. 2020 - 11. 5. 2020) a následně pouze se značnými restrikcemi, a to na základě vládního nařízení, nikoliv ze své vůle. Konkurenční doložka se v daném případě stala naprosto absurdní, když jakékoliv konkurenční jednání bylo zákonnou normou vyloučeno.

3. Dále se k věci vyjádřila opakovaně žalobkyně, a to podáním ze dne 21. 2. 2022. Uvedla, že znění konkurenční doložky navrhla sama žalovaná a pro nárok na zaplacení v konkurenční doložce sjednaného peněžitého vyrovnání není vůbec podstatné, zdali bylo podnikání žalované po dobu trvání konkurenční doložky omezeno vládními nařízeními, ale to, že žalobkyně po dobu jednoho roku byla omezena ve svém právu na svobodnou volbu podnikání podle čl. 26 Listiny základních práv a svobod, tj. že nemohla vykonávat činnost, která by byla shodná či zaměnitelná s provozováním thajských masáží. Žalobkyně též odmítá nesprávné a překroucené tvrzení žalobkyně, že § 310 odst. 2 zák. práce stanoví, že podmínkou pro zachování platnosti konkurenční doložky je hrozba závažného ztížení činnosti zaměstnavatele, která musí trvat po celou dobu platnosti konkurenční doložky. Uvedená hrozba se posuzuje k okamžiku uzavření konkurenční doložky, a nikoliv po celou dobu její platnosti. Je evidentní, že žalobkyně jakožto dlouhodobá ředitelka salonu žalované uvedené poznatky, znalosti a postupy za dobu pracovního poměru u žalované získala. Žalovaná proto trvala na sjednání konkurenční doložky, jelikož se obávala, že by žalobkyně mohla po skončení pracovního poměru žalované konkurovat, když oblast thajských masáží představuje úzký segment trhu s vysokou konkurencí. Pokud by žalobkyně neuzavřela s žalovanou konkurenční doložku, mohla i v době covidové pandemie snadno využít získaných zkušeností, obchodních a pracovních kontaktů a nabytého know-how, ať již sama jakožto OSVČ nebo jakožto zaměstnanec konkurenční společnosti a vykonávat konkurenční činnosti v oblasti thajských masáží. Ty mohly spočívat např. v přípravných pracích na otevření a propagaci nového salónu nabízejícího thajské masáže, uzavírání příslušných smluv, vyhledávání obchodních partnerů, přípravě marketingových či věrnostních akcí pro klienty, náboru nových zaměstnanců, či dalších manažerských či administrativních činnostech nezbytných pro provoz salónů nabízejících thajské masáže. V této souvislosti je nutno si uvědomit, že žalobkyně nepůsobila u žalované jako masérka, ale jako dlouhodobá ředitelka, která ve smyslu ust. § 11 zák. práce organizovala, řídila a kontrolovala práci svých podřízených.

4. Žalobkyně zákaz nekonkurovat sjednaný v konkurenční doložce řádně plnila, když po sjednanou dobu nevykonávala žádnou konkurenční činnost. Po ukončení více jak dvanáctiletého pracovního poměru si žalobkyně jakožto samoživitelka musela z důvodu svých závazků najít též v době covidové pandemie nové zaměstnání mimo svůj obor. Žalobkyně začala nově pracovat v oboru gastronomie, který byl též významně zasažen covidovými restrikcemi. Kdyby žalobkyně začala vyvíjet konkurenční činnost v oboru thajských masáží, hrozila by jí vysoká smluvní pokuta, resp. též žaloba na náhradu škody (viz odst. 4 Dohody o rozvázání pracovního poměru). Skutečnost, že podnikání bylo covidovými restrikcemi v určitých oborech omezeno, neznamená, že by v postižených oborech nebylo možno podnikat či pracovat (což dokazuje i případ žalobkyně), a již vůbec ne, že by v důsledku covidových restrikcí zanikaly závazky sjednané mezi stranami.

5. Soud k věci provedl následující dokazování:

6. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba], s.r.o. bylo zjištěno, že jednatelem společnosti je [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Předmětem podnikání společnosti jsou masérské, rekondiční a regenerační služby, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

7. Z údajů uvedených ve veřejné části živnostenského rejstříku pro subjekt [jméno] [příjmení] vyplývá, že tato má živnostenské oprávnění pro předmět podnikání výroba a obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obory činnosti zprostředkování obchodu a služeb, poradenská a konzultační činnost, reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení, vše zahájeno 11. 3. 2020.

8. Z veřejného výpisu z registru ekonomických subjektů vyplývá, že žalobkyně je fyzickou osobou podnikající dle živnostenského zákona s hlavní činností 73110 – činnost reklamních agentur a dalšími činnostmi výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

9. Z výpisu www.ozp.cz vyplývá, že zdravotní pojištění žalobkyně bylo v období od 1. 1. 2010 do 6. 3. 2020 placeno zaměstnavatelem [právnická osoba], období od 7. 3. 2020 do 10. 3. 2020 bylo obdobím bez plátce zdravotního pojištění, v období od 1. 9. 2020 a následující je žalobkyně OSVČ.

10. Z výplatních pásek žalobkyně za období 10–12 2019 vyplývá, že hrubá mzda žalobkyně činila v říjnu 2019 částku 25 000 Kč, v listopadu 2019 rovněž 25 000 Kč a v prosinci 2019 činila částku 25 230 Kč. V měsíci říjnu 2019 odpracovala celkem 184 hodin, v listopadu 2019 odpracovala cekem 168 hodin a v prosinci 2019 odpracovala celkem 176 hodin.

11. Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 6. 3. 2020 vyplývá, že strany uzavřely dohodu o rozvázání pracovního poměru ke dni 6. 3. 2020 s poskytnutím peněžitého vyrovnání, které si smluvní strany sjednaly ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku zaměstnance za každý měsíc plnění závazku zákazu konkurence ve smyslu odst.

3. Peněžité vyrovnání bude zaměstnanci vypláceno vždy k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který peněžité vyrovnání přísluší. Dle zmíněného odst. 3 pracovní smlouvou se zaměstnanec současně zavázal chránit důvěrné informace a duševní vlastnictví zaměstnavatele, a to bez časového či územního omezení i po skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel a zaměstnanec se tímto dohodli na časovém omezení na dobu 1 roku od skončení pracovního poměru a pro vyloučení pochybností o věcném rozsahu ho specifikují takto: 1) zaměstnanec je povinen zachovávat obchodní tajemství a chránit důvěrné informace zaměstnavatele, 2) zaměstnanec je zavázán mlčenlivostí o všech podstatných skutečnostech týkajících se zaměstnavatele, a to zejména: a) záznamy o evidenci zákazníků zaměstnavatele, jakož i údaje o obchodních partnerech, b) veškerá zaměstnanci předaná dokumentace používaných technologických postupů a receptur, a to jak vlastních tak cizích, c) ekonomické údaje o zaměstnavateli a jeho zaměstnancích, 3) zaměstnanec je povinen zachovávat důvěrné informace o vztazích a jednáních vedených mezi zaměstnavatelem a jeho zákazníky, 4) zaměstnanec je povinen chránit soukromí ostatních zaměstnanců a vnitřní záležitosti zaměstnavatele, 5) zaměstnanec nesmí žádnou z informací uvedenou výše pod body 1-4 užít přímo či nepřímo ve svůj prospěch či prospěch třetí osoby, tj. zejména nesmí na území ČR vykonávat činnost, která by byla shodná či zaměnitelná s provozováním thajských masáží. Výkonem činnosti se rozumí i její zprostředkování pro jiné osoby, činnost konzultanta, zaměstnance či člena orgánu právnické osoby, popř. fyzické osoby podnikající v oblasti podnikatelské činnosti zaměstnavatele, přímá či nepřímá účast na činnosti v oblasti podnikatelské činnosti zaměstnavatele. Dle bodu 4 dohody má zaměstnavatele v případě porušení konkurenční doložky nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 60 000 kč.

12. Z potvrzení o zaměstnání vyplývá, že žalobkyně pracovala u žalované jako výkonná ředitelka od 1. 7. 2006 do 6. 3. 2020.

13. Z emailové komunikace mezi právními zástupci stran sporu ze dne 20. 2. 2021 až 9. 3. 2021 vyplývá, že žalobkyně, prostřednictvím právního zástupce, částku, která je předmětem žaloby, vymáhala. Uvedené vyplývá rovněž z předžalobní výzvy ze dne 15. 5. 2021.

14. Z dopisu Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 25. 5. 2021 vyplývá, že žalovaná potvrdila, že žalobkyni nevyplatila finanční kompenzaci sjednanou v dohodě o ukončení pracovního poměru dne 6. 3. 2020 z důvodu objektivních příčin, tj. z důvodu celosvětové pandemie způsobené virem COVID-19.

15. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] vyplývá, že jednatelem této společnosti je [jméno] [příjmení], předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, hostinská činnost a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin.

16. Z prohlášení společnosti [právnická osoba] ze dne 3. 4. 2023 vyplývá, že tato společnost nikdy neprovozovala a ani neprovozuje obchodní činnost, která by byla shodná či zaměnitelná s provozováním thajských masáží. Hlavním předmětem podnikání společnosti je poskytování cateringových služeb gastronomického charakteru pro nejrůznější akce, zejména konference, svatby, oslavy, koncerty apod. Klienti této společnosti jsou především obchodní společnosti, banky, neziskové organizace i jednotlivci. Žalobkyně pro tuto společnost v období od 1. 5. 2020 do 9. 5. 2021 jako OSVČ vykonávala práce spočívající zejména ve vyhledávání klientů, v klientské podpoře a revizi realizovaných cateringových akcí pro klienty. Dále tato společnost potvrdila, že žalobkyně nikdy pro ně nevykonávala činnost, která by byla shodná či zaměnitelná s provozováním thajských masáží.

17. Z prezentace [právnická osoba] [anonymizováno] na internetu vyplývá, že tato společnost se zabývá cateringem, kdy zajištují konference, svatby, zdravý catering, večerní event, snídaně/brunch a creativní catering.

18. Z výpisu z účtu žalobkyně u ČSOB za období od 6. 3. 2020 do 30. 6. 2021 vyplývá, že na účet žalobkyně odcházely pravidelné platby od společnosti [právnická osoba]

19. Z faktur č. 2020, 2020, 2020, 2020, 2020, 2020, 2020, 2020, 2021, 2021, 2021, 2021, 2021, 2021, 2021, 2021 vyplývá, že žalobkyně účtovala společnosti [právnická osoba] částky za zajištění obchodních podmínek v měsíci květnu 2020 až květnu 2021 v celkové výši 279 020 Kč za rok 2020 a v celkové výši 187 000 Kč za rok 2021.

20. Z přílohy [číslo] k přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2020 vyplývá, že příjmy žalobkyně činily částku 279 020 Kč a dílčí základ daně činí částku 111 608 Kč.

21. Z přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020 vyplývá, že daňový základ žalobkyně činil částku 111 608 Kč. Stejná částka vyplývá i z přehledu Odborové zdravotní pojišťovny za rok 2020.

22. Z přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2021 vyplývá, že daňový základ žalobkyně činil částku 206 310 Kč. Stejná částka vyplývá i z přehledu Odborové zdravotní pojišťovny za rok 2021.

23. Z veřejného rejstříku fyzických osob v angažmá ke dni 4. 4. 2023 vyplývá, že žalobkyně je evidována u subjektu Společenství vlastníku jednotek pro dům [adresa] jako člen statutárního orgánu, [právnická osoba] jako člen statutárního orgánu a společník a u společnosti [právnická osoba] jako člen statutárního orgánu.

24. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o. vyplývá, že tato společnost se mimo jiné zabývala masérskými, rekondičními a regeneračními službami, kdy tato činnost byla nicméně vymazána k datu 25. 4. 2016. Jednatelem společnosti je [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně byla jednatelkou společnosti do 14. 5. 2008 a společníkem do 21. 5. 2008.

25. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] vyplývá, že předmět podnikání společnosti jsou mimo jiné masérské, rekondiční a regenerační služby, a to až od 26. 4. 2021. Žalobkyně byla členem představenstva do 8. 7. 2014.

26. Z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek pro dům [adresa] vyplývá, že členem výboru je žalobkyně, a to od 19. 10. 2021.

27. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] [právnická osoba] vyplývá, že předmětem podnikání je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence a pekařství a cukrářství.

28. Na základě provedeného dokazování došel soud k následujícímu závěru o skutkovém ději: žalobkyně pracovala v období od 1. 7. 2006 do 6. 3. 2020 u žalované [právnická osoba], s.r.o. Předmětem podnikání žalované jsou masérské, rekondiční a regenerační služby, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Hrubá mzda žalobkyně činila v říjnu 2019 částku 25 000 Kč, v listopadu 2019 rovněž 25 000 Kč a v prosinci 2019 činila částku 25 230 Kč. V měsíci říjnu 2019 odpracovala celkem 184 hodin, v listopadu 2019 odpracovala cekem 168 hodin a v prosinci 2019 odpracovala celkem 176 hodin. Dne 6. 3. 2020 došlo mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru s poskytnutím peněžitého vyrovnání, které si smluvní strany sjednaly ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku zaměstnance za každý měsíc plnění závazku zákazu konkurence. Strany sporu si sjednaly, že peněžité vyrovnání bude žalobkyni vypláceno vždy k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který peněžité vyrovnání přísluší. Žalobkyně se zavázala chránit důvěrné informace a duševní vlastnictví žalované, a to bez časového či územního omezení i po skončení pracovního poměru. Žalobkyně a žalovaná se dohodly na časovém omezení na dobu 1 roku od skončení pracovního poměru a pro vyloučení pochybností o věcném rozsahu ho specifikovaly takto: 1) zaměstnanec je povinen zachovávat obchodní tajemství a chránit důvěrné informace zaměstnavatele, 2) zaměstnanec je zavázán mlčenlivostí o všech podstatných skutečnostech týkajících se zaměstnavatele, a to zejména: a) záznamy o evidenci zákazníků zaměstnavatele, jakož i údaje o obchodních partnerech, b) veškerá zaměstnanci předaná dokumentace používaných technologických postupů a receptur, a to jak vlastních tak cizích, c) ekonomické údaje o zaměstnavateli a jeho zaměstnancích, 3) zaměstnanec je povinen zachovávat důvěrné informace o vztazích a jednáních vedených mezi zaměstnavatelem a jeho zákazníky, 4) zaměstnanec je povinen chránit soukromí ostatních zaměstnanců a vnitřní záležitosti zaměstnavatele, 5) zaměstnanec nesmí žádnou z informací uvedenou výše pod body 1-4 užít přímo či nepřímo ve svůj prospěch či prospěch třetí osoby, tj. zejména nesmí na území ČR vykonávat činnost, která by byla shodná či zaměnitelná s provozováním thajských masáží. Výkonem činnosti se rozumí i její zprostředkování pro jiné osoby, činnost konzultanta, zaměstnance či člena orgánu právnické osoby, popř. fyzické osoby podnikající v oblasti podnikatelské činnosti zaměstnavatele, přímá či nepřímá účast na činnosti v oblasti podnikatelské činnosti zaměstnavatele. Dle bodu 4 dohody má žalovaná v případě porušení konkurenční doložky nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 60 000 kč. Po skončení tohoto pracovního poměru dne 11. 3. 2020 si žalobkyně nechala zapsat živnostenské oprávnění pro předmět podnikání výroba a obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obory činnosti zprostředkování obchodu a služeb, poradenská a konzultační činnost, reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení. V období od 1. 1. 2010 do 6. 3. 2020 bylo zdravotní pojištění za žalobkyni placeno zaměstnavatelem – tedy žalovanou. V období od 7. 3. 2020 do 10. 3. 2020 bylo obdobím bez plátce zdravotního pojištění a v období od 1. 9. 2020 a následující je žalobkyně OSVČ, tedy samoplátcem zdravotního pojištění žalobkyně částku, která je předmětem žaloby, vymáhala. Dne 15. 5. 2021 zaslala žalované předžalobní upomínku. Dne 25. 5. 2021 Mgr. [jméno] [příjmení] potvrdila, že žalobkyni nevyplatila finanční kompenzaci sjednanou v dohodě o ukončení pracovního poměru dne 6. 3. 2020 z důvodu objektivních příčin, tj. z důvodu celosvětové pandemie způsobené virem COVID-19. Žalobkyně začala po skončení pracovního poměru u žalované pracovat jako OSVČ a zajišťovala služby pro společnost [právnická osoba] Předmětem podnikání této společnosti je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, hostinská činnost a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin. Pro vyloučení pochybností společnost [právnická osoba] prohlásila, že nikdy neprovozovala a ani neprovozuje obchodní činnost, která by byla shodná či zaměnitelná s provozováním thajských masáží. Hlavním předmětem podnikání společnosti je poskytování cateringových služeb gastronomického charakteru pro nejrůznější akce, zejména konference, svatby, oslavy, koncerty apod. Klienti této společnosti jsou především obchodní společnosti, banky, neziskové organizace i jednotlivci. Žalobkyně pro tuto společnost v období od 1. 5. 2020 do 9. 5. 2021 jako OSVČ vykonávala práce spočívající zejména ve vyhledávání klientů, v klientské podpoře a revizi realizovaných cateringových akcí pro klienty. Dále tato společnost potvrdila, že žalobkyně nikdy pro ně nevykonávala činnost, která by byla shodná či zaměnitelná s provozováním thajských masáží. Tento předmět podnikání vyplývá i z internetových stránek společnosti, kde se společnost prezentuje jako subjekt zabývající se cateringem. Žalobkyně společnosti [právnická osoba] pravidelně vystavovala faktury, kdy tyto faktury tvoří souvislou číselnou a časovou řadu. Celková účtovaná výše za zajištění obchodních podmínek v měsíci květnu 2020 až květnu 2021 činila částku 279 020 Kč za rok 2020 a částku ve výši 187 000 Kč za rok 2021. Uvedená částka odpovídá součtu faktur vyúčtovaných společnosti [právnická osoba] za rok 2020 2021. Uvedená částka pak přesně koresponduje s částkou uvedenou v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2020 a za rok 2021 a rovněž z přehledu Odborové zdravotní pojišťovny. Ve veřejném rejstříku fyzických osob je ke dni 4. 4. 2023 žalobkyně stále evidována jako člen statutárního orgánu Společenství vlastníku jednotek pro dům [adresa] jako a [právnická osoba] s.r.o. rovněž jako společník. Dále je evidována jako člen statutárního orgánu společnosti [právnická osoba] Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o. však vyplývá, že tato společnost se již činností srovnatelnou s žalovanou nezabývá, neboť masérské, rekondiční a regenerační služby byly vymazány k datu 25. 4. 2016. Současným jednatelem společnosti je [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně byla jednatelkou společnosti do 14. 5. 2008 a společníkem do 21. 5. 2008. U společnosti [právnická osoba] byly předmětem podnikání masérské, rekondiční a regenerační služby až od 26. 4. 2021. Žalobkyně byla přitom členem představenstva pouze do 8. 7. 2014. Žalobkyně je v současné době rovněž členem výboru Společenství vlastníků jednotek pro dům [adresa], a to od 19. 10. 2021.

29. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

30. Dle ustanovení § 310 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zák. práce“) byla-li sjednána konkurenční doložka, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, je součástí konkurenční doložky závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se smluvní strany nedohodly na jiné době splatnosti.

31. Dle ustanovení § 310 odst. 2 zák. práce konkurenční doložku může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat, jestliže to je možné od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele a jejichž využití při činnosti uvedené v odstavci 1 by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost.

32. Dle ust. § 310 odst. 4 zák. práce zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance.

33. Dle ust. § 310 odst. 6 zák. práce konkurenční doložka musí být uzavřena písemně; to platí obdobně pro odstoupení od konkurenční doložky a pro její výpověď.

34. Na základě výše provedeného dokazování, skutkového stavu věci a právní stránce soud došel k závěru, že žaloba je důvodná. Předně soud uvádí, že existence sjednané konkurenční doložky nebyla mezi stranami sporná. Dohodou o konkurenční doložce se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Součástí takové dohody pak je závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se účastníci nedohodli na jiné době splatnosti. V intencích uvedeného se strany dohodly dne 6. 3. 2020 na sjednané konkurenční doložce, jak podrobně uvedeno shora a finančním vyrovnání ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku. Tyto tvrzení byly nesporné. Sporné naopak mezi stranami bylo, zda je žalovaná povinna hradit finanční kompenzaci za sjednanou konkurenční doložku. V první části řízení žalovaná namítala, že není povinna hradit plnění vyplývající z konkurenční doložky s ohledem na stav pandemie koronaviru na celém světe. Později toto své tvrzení modifikovala, když začala tvrdit, že žalobkyni finanční kompenzace, vyplývající z konkurenční doložky, nenáleží s ohledem na to, že sjednanou konkurenční doložku porušovala.

35. Mezi stranami opět nebylo sporu o tom, že konkurenční doložka nebyla vypovězena. Ostatně dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 4986/2010 odstoupit od konkurenční doložky mohou zaměstnavatel i zaměstnanec jen důvodu stanoveného v zákoně nebo v dohodě účastníků a ze strany zaměstnavatele je odstoupení přípustné, jen jestliže bylo učiněno v době trvání pracovního poměru účastníků. S ohledem na to, že konkurenční doložka byla sjednána až v dohodě o rozvázání pracovního poměru, nebylo-by odstoupení ani možné.

36. K původní námitce strany žalované, že nebyla povinna plnit na vyrovnání vyplývající z konkurenční doložky s ohledem na probíhající stav pandemie koronaviru 19 na našem území, soud uvádí, že tuto námitku neshledal důvodnou. [jméno] žalovaná přitom tvrdila, že nemožnost konkurovat, a tedy vykonávat obdobnou činnost jako vykonávala žalovaná, se vztahovalo k období od 14. 3. 2020 do 15. 5. 2020, kdy byl na území ČR vyhlášen nouzový stav. Jednalo se tedy o necelé dva měsíce z dvanácti sjednaných. Soud je však názoru, že tento výjimečný stav nemůže být důvodem pro neplnění povinností vyplývajících z konkurenční doložky. Jednak se časově kryje pouze velmi omezeně, dva měsíce z dvanácti sjednaných a dále i v oněch dvou měsících se mohla žalobkyně aktivně připravovat na podnikání v obdobné oblasti např. přípravou podnikání v oblasti thajských masáží apod. V tomto ohledu soud přisvědčil straně žalující, že žalobkyně mohla v této době vykonávat nejrůznější práce spojené s uzavíráním smluv ohledně thajských masáží, vyhledávání obchodních partnerů, marketingové přípravě a dále vykonávat další administrativní úkony nezbytné pro provoz salónů nabízejících thajské masáže. Soud tedy k uvedenému uzavírá, že konkurenční doložka nezanikla v důsledku částečné nemožnosti vykonávat tuto činnost s ohledem na pandemii koronaviru 19.

37. Dále se soud zabýval otázkou, zda žalobkyně plnění z konkurenční doložky skutečně dodržovala. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 5337/2017 zaměstnanec (jeho nový zaměstnavatel) a zaměstnavatel by se mohli ocitnout v navzájem konkurenčním postavení tehdy, pokud by s ohledem na specifickou povahu jejich (jinak odlišných) výdělečných činností nebo specifickou situaci na trhu výrobních faktorů využívaných při těchto činnostech uspokojení poptávky zaměstnance (jeho nového zaměstnavatele) závažným způsobem ztížilo uspokojení stejné nebo obdobné poptávky zaměstnavatele a tím i vlastní výkon jeho výdělečné činnosti. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že konkurenční doložku dodržovala, neboť nebyla činná pro žádnou konkurenční společnost. Uvedla, že po dobu trvání konkurenční doložky již nebyla zaměstnána v pracovním poměru, ale od 11. 3. 2020 začala nově podnikat v oblasti cateringových služeb jako osoba samostatně výdělečně činná. Uvedené tvrzení řádně doložila, jak soud podrobně popsal shora v provedeném dokazování. Žalobkyně spolupracovala se společností [právnická osoba], tedy společností zabývající se cateringovými službami. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], z prezentace této společnosti na internetu i z čestného prohlášení této společnosti soud zjistil, že tato společnost se zabývá výhradně poskytováním cateringových služeb a nevykonává žádnou činnost, která by byla shodná či zaměnitelná s provozováním thajských masáží. Dále soud zjistil, že žalobkyně nepracovala a nevykonávala jinou činnost pro jinou společnost, což bylo patrné z výpisu z účtu, dle kterého na účet žalobkyně byly pravidelně odesílány částky pouze od společnosti [právnická osoba], dále to bylo patrné z vystavených faktur, kdy faktury tvoří souvislou číselnou a časovou řadu. Součet všech faktur vystavených společnosti [právnická osoba] pak odpovídá částce uvedené v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2020 a za rok 2021 a rovněž přehledu Odborové zdravotní pojišťovny. Soud tedy neměl pochybnosti o tom, že by žalobkyně vykonávala i jinou výdělečnou činnost, než cateringové služby pro společnost [právnická osoba]

38. K námitce strany žalované, že ve veřejném rejstříku fyzických osob je ke dni 4. 4. 2023 žalobkyně stále evidována jako člen statutárního orgánu Společenství vlastníku jednotek pro dům [adresa] jako statutární orgán a společník [právnická osoba] s.r.o. a dále pak jako člen statutárního orgánu společnosti [právnická osoba], soud uvádí, že ani tyto námitky neshledal relevantními. Je pravdou, že ve veřejném rejstříku fyzických osob se tyto údaje stále nachází, nicméně údaje tam obsažené neodpovídají skutečnosti. Jak soud zjistil z provedeného dokazování, ve vztahu k Společenství vlastníku jednotek pro dům [adresa] žalobkyně vykonává činnost nemající konkurenční povahu k žalované společnosti, a navíc jí vykonává až od 19. 10. 2021, tedy po uplynutí jednoho roku trvání konkurenční doložky. [právnická osoba] [právnická osoba] bylo dokazováním zjištěno, že ani zde již žalobkyně jako společník ani jako statutární orgán nepůsobí, a to od roku 2008 a nadto tato společnost již nevykonává předmět činnosti, který by byl srovnatelný s činností žalovanou, neboť masérské, rekondiční a regenerační služby byly vymazány k datu 25. 4. 2016. Stejně tak ve vztahu k společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že předmětem podnikání jsou nyní masérské, rekondiční a regenerační služby, nicméně až od 26. 4. 2021, tedy po ukončení trvání konkurenční doložky, nicméně zásadní opět je, že žalobkyně již od 8. 7. 2014 není členem představenstva. Na základě všech těchto skutečností nelze než uzavřít, že žalobkyně prokázala, že se zdržela po dobu jednoho roku od ukončení pracovního poměru s žalovanou konkurenčního jednání a má proto nárok na vyrovnání ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku zaměstnance za každý měsíc plnění závazku zákazu konkurence.

39. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. NS 21 Cdo 5432/2017 rozhodným obdobím pro zjištění průměrného měsíčního výdělku zaměstnance pro určení výše peněžitého vyrovnání příslušejícího mu za splnění jeho závazku z konkurenční doložky sjednané se zaměstnavatelem je kalendářní čtvrtletí předcházející měsíci, ve kterém zaměstnanec začal plnit svůj závazek z konkurenční doložky. Z výplatních pásek žalobkyně za období 10–12 2019 vyplývá, že hrubá mzda žalobkyně činila v říjnu 2019 částku 25 000 Kč, v listopadu 2019 rovněž 25 000 Kč a v prosinci 2019 činila částku 25 230 Kč. V měsíci říjnu 2019 odpracovala celkem 184 hodin, v listopadu 2019 odpracovala cekem 168 hodin a v prosinci 2019 odpracovala celkem 176 hodin. Průměrný hodinový výdělek tedy činí částku 142,48 Kč (25 000 Kč + 25 000 Kč + 25 230 Kč): (184 + 168 + 176). Průměrný měsíční výdělek je tedy 24 780 Kč a z něho jedna polovina 12 390 Kč (142,48 x [číslo] x 40 hod.) Za 12 měsíců žalobkyni náleží částka 148 680 Kč (12x 12 390 Kč).

40. Žalobkyni byl proti žalované přiznán též nárok na úroky z prodlení, a to podle ust. § 1970 o.z. od prvého dne prodlení s úhradou dlužné částky do zaplacení, tedy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých splátek, kdy první splátka byla splatná 20. 4. 2020 a žalobkyni tak náleží úroky od 21. 4. 2020. Výše přiznaného úroku z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

41. S ohledem na výše uvedené, soud rozhodl, jak ve výroku I. uvedeno.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že tyto byly přiznány v celé výši žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení se v tomto případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 434 Kč, dále z odměny advokáta, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 148 680 Kč sestávající z částky 7 060 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7 060 Kč za předžalobní upomínku dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 7 060 Kč za podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 7 060 Kč za vyjádření k věci ze dne 21. 2. 2022 dle § dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 7 060 Kč za vyjádření k věci ze dne 6. 4. 2023 a dle § dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 7 060 Kč za vyjádření k věci ze dne 30. 5. 2023 a dle § dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 7 060 Kč za účast na jednání soudu dne 8. 3. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 7 060 Kč za účast na jednání soudu dne 9. 6. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celkové náklady činí částku 78 678 Kč FIRM