39 C 273/2015-587

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Rychnovským ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro: náhrada škody uvedením do předešlého stavu, uložení vhodného a přiměřeného opatření k odvrácení škody takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby byli žalovaní povinni společně a nerozdílně uhradit škody na pozemcích žalobkyně parc. č [číslo] a parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaných v katastru nemovitosti vedeném [stát. instituce] [stát. instituce], dále na skleníku žalobkyně, který se nachází na pozemku žalobkyně parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], a to uvedením do předešlého stavu, tedy stavu před zřícením opěrné zdi a sklepu, které se nachází pod pozemky žalobkyně parc, č. St. [anonymizováno] a parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], přičemž konkrétně jsou žalovaní povinni společně a nerozdílně: -) dosypat a zhutnit chybějící zeminu do stávající roviny pozemku žalobkyně parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném v katastru nemovitosti vedeném [stát. instituce] [stát. instituce], tedy zasypat propad zeminy na tomto pozemku v místě vedle zřícené opěrné zdi, která se nachází pod tímto pozemkem na hranici s pozemkem žalovaných pare. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], t.j. zasypat propad zeminy nacházející se mezi zřícenou části opěrné zdi pod uvedeným pozemkem žalobkyně a skleníkem žalobkyně na uvedeném pozemku žalobkyně, tak jak je zakreslen tento propad na Plánku, který je přílohou tohoto rozsudku, -) postavit dřevěný plaňkový plot v délce 12 m a výšce 180 cm na pozemku žalobkyně parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], u hranice uvedeného pozemku žalobkyně s pozemkem Žalovaných parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v místě propadu zeminy na uvedeném pozemku žalobkyně, a to podélné a souběžně s opěrnou zdí, tak jak je zakresleno na [příjmení], který je přílohou tohoto rozsudku, -) vyrovnal skleník na pozemku žalobkyně parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném v katastru nemovitosti vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], do původní vodorovné polohy, -) vyměnit 4 prasklé tabulky skla ve skleníku žalobkyně na pozemku žalobkyně parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], které se nachází na straně skleníku směřující k pozemku žalovaných pare. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], -) vysázet živý plot z 15 japonských topolů na pozemku žalobkyně parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném v katastru nemovitosti vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na místě mezi skleníkem žalobkyně na tomto pozemku a opěrnou zdí pod tímto pozemkem, a to podélně a souběžně s opěrnou zdí, tak jak je zakresleno na Plánku, který je přílohou tohoto rozsudku, -) zajistit odvoz a likvidací suti ze zřícené části opěrné zdi, která se nachází na pozemku žalobkyně parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], tak jak je umístěni suti zakresleno na [příjmení], který je přílohou tohoto rozsudku, a to vše do 30 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žaloba s návrhem, aby byli žalovaní povinni společně a nerozdílně uhradit škody na pozemku žalobkyně parc. č. St. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], spočívající v několika propadech uvedeného pozemku, a to uvedením do předešlého stavu, tedy stavu před zřícením sklepů, které se nachází pod pozemky žalobkyně parc. č. St. [anonymizováno] a parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], přičemž konkrétně jsou žalovaní povinni společně a nerozdílně: - dosypat a zhutnit chybějící zeminu do stávající roviny pozemku žalobkyně parc. č. St. [anonymizováno], v [katastrální uzemí], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], tedy zasypat propady zeminy na tomto pozemku, se zamítá.

III. Žaloba s návrhem, aby byli žalovaní povinni společně a nerozdílně provést na opěrné zdi a sklepech, které se nachází pod pozemky žalobkyně parc. [číslo] parc. č. St. [anonymizováno], v [katastrální uzemí], zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce] [stát. instituce], vhodné a přiměřené opatřeni k odvráceni hrozící újmy, konkrétně jsou žalovaní povinni společně a nerozdílně: -) provést výkopové práce tak, aby bylo možné provést základy opěrné zdi na pozemku žalobkyně parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na hranici uvedeného pozemku žalobkyně s pozemkem žalovaných parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném v katastru nemovitosti vedeném [stát. instituce] [stát. instituce], tak jak je zakresleno na Plánku, který je přílohou tohoto rozsudku, -) vystavit základy opěrné zdi tvořené armovaným betonovým pásem šíře 30 cm, délky 10,48 m a hloubky 80 cm, na pozemku žalobkyně parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na hranici uvedeného pozemku žalobkyně s pozemkem žalovaných parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném v katastru nemovitosti vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], tak jak je zakresleno na Plánku, který je přílohou tohoto rozsudku, -) vystavit vlastní opěrnou zeď na pozemku žalobkyně parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na hranici uvedeného pozemku žalobkyně s pozemkem žalovaných [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], a to z pískovcových kamenů o rozměrech - šíře 30 cm, délka 10,48 m, výška 278 cm, tak jak je zakresleno na Plánku, který je přílohou tohoto rozsudku, s tím, že opěrná zeď musí být provázána s klenbami sklepu, a to vše do 30 dnu od právní moci rozsudku, se zamítá

IV. Žaloba s návrhem, aby byli žalovaní povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 7 900 Kč, a to s úrokem z prodlení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, a to od doručení rozšíření žaloby žalovaným až do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 30 492 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit státu náhradu nákladů řízení – znalečného ve výši 23 608 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 4.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalovaných domáhala plnění spočívajícího v náhradě škody uvedením do původního stavu, tedy aby bylo žalovaným uloženo na pozemcích specifikovaných v žalobě provést dosypání a zhutnění chybějící zeminy do roviny pozemku žalobkyně, a to zasypání propadu zeminy v místě u zřícené opěrné zdi dle přiloženého plánu, dále postavení dřevěného plaňkové plotu, vyrovnání skleníku do původní vodorovné polohy, výměnu čtyř prasklých skel skleníku, zasazení živého plotu z japonských topolů a odvoz a likvidaci suti ze zřícené části opěrné zdi. Dále se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovaným uloženo učinit přiměřená a vhodná opatření k odvrácení hrozící újmy, a to provedení výkopových prací k základům opěrné zdi a výstavba opěrné zdi vč. jejích základů z železobetonu. Svůj nárok odůvodnila tak, že je vlastníkem pozemků parc. č. st. [anonymizováno], [číslo], [číslo] a st. 2, jehož součástí je stavba [adresa], to vše v kat. úz. [anonymizováno], [územní celek], a žalovaní jsou jako manželé vlastníky sousedního pozemku parc. [číslo] sklepů nacházejících se pod pozemky žalobkyně, které jsou přístupné pouze z pozemku žalovaných. Žalovaným dále náleží opěrná zeď nacházející se pod pozemky žalobkyně, která tvoří hranici těchto pozemků s pozemky žalovaných a je přístupná pouze z pozemků žalovaných. V minulosti žalovaná prováděli opravy a stavební úpravy sklepů a opěrné zdi. V dubnu 2013 došlo ke zřícení části opěrné zdi a ke zborcení sklepů, čímž došlo ke vzniku škody na pozemcích žalobkyně, a to pádu plaňkového plotu v délce 12 m a výšce 180 cm, který se nacházel těsně za korunou opěrné zdi v místě propadu zeminy, k poklesu zeminy, a to částečnému propadnutí do sklepů žalovaných v objemu cca 10 m3, dále k poklesu a poškození skleníku žalobkyně umístěném nad sklepy na jejím pozemku a zničení živého plotu z 15 japonských topolů. Žalobkyně byla nucena na základě rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 14. 6. 2013, které bylo následně zrušeno pro nezákonnost, přesunout suť ze zřícené opěrné zdi na svůj pozemek, kde se dosud nachází. Zřícení opěrné zdi a zborcení sklepů bylo dle žalobkyně způsobeno neodbornou a nedostatečnou opravou provedenou žalovaným v roce 2009. Žalovaní porušili prevenční povinnost nepůsobit škodu, povinnost vlastníků úpravami pozemku nebo stavby neohrožovat sousedovu stavbu nebo pozemek a povinnost udržovat stavbu po celou dobu její existence. Žalobkyně požaduje náhradu škody uvedením do původního stavu, jelikož se jedná o způsob možný, účelný a spravedlivý. Dále se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovaným uloženo provést vhodná a přiměřená opatření k odvrácení další hrozící újmy ve smyslu ust. § 2903 o. z., tj. aby byla žalovaným uložena povinnost k provedení výkopových prací, nových základů opěrné zdi z betonu armovaného železnými pásy a vystavění samotné opěrné zdi z pískovcových kamenů. Žalobkyni hrozí újma v podobě zborcení skleníku, poškození zdraví osob nacházejících se na pozemku žalobkyně a ohrožení statiky domu žalobkyně.

2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že ji navrhli v celém rozsahu zamítnout, a to z těchto důvodů. Žalovaní učinili nesporným, že žalobkyně je vlastníkem pozemků uvedených v žalobě a oni jsou vlastníky pozemků parc. č. st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], [číslo] a [číslo]. Velká část hranice mezi těmito pozemky žalovaných a žalobkyně vede napříč svahem, kdy se horní pozemek žalobkyně příkře svažuje k dolnímu pozemku žalovaných, svah následně pozvolna pokračuje na pozemcích žalovaných. Druhá část hranice pozemků je tvořena štukovou stěnou a pískovcovou skálou, do které jsou vytesány sklepy ve vlastnictví žalovaných, jež jsou přístupné pouze z pozemku žalovaných. Právní předchůdce žalobkyně provedl již v roce 1991 stavební úpravu zdi jejím zvýšením o 1 m a vystavěl na horním pozemku garáž, kdy oporu zdi garáže tvoří předmětná spodní zeď. Obě stavby byly realizovány bez stavebního povolení a teprve po oznámení žalovaných příslušnému stavebnímu úřadu byly dodatečně povoleny. Žalobkyně je vlastníkem nemovitostí od r. 2000, avšak předchozí vlastník p. [jméno] [příjmení] je i nadále fakticky a celoročně užívá a zdržuje se zde. Už v roce 2000 došlo v důsledku jednání předchozího vlastníka pozemků žalobkyně, a to shora uvedených nevhodných stavebních zásahů do statiky zdi, k sesuvu štukové stěny. Kromě toho žalobkyně a její právní předchůdce nevhodně svádějí dešťovou vodu do sklepů žalovaných. Dále byl nad sklepy zcela nevhodně, přes výslovné upozornění žalovaných na škodlivý vliv stavby a opětovně bez stavebního povolení vystavěn skleník, jehož váhu nemohly stěna a klenby unést a o jehož odstranění bylo rozhodnuto ve stavebním řízení. I přes opakované výzvy žalovaných, včetně žádosti na ochranu pokojného stavu, žalobkyně a její právní předchůdce od svého jednání neupustili. Žalobkyně soustavně sváděla dešťovou vodu na pozemek nad sklepy žalovaných, prorazila stropy sklepů dřevěnými kůly při stavbě plotu a vysázela nad sklepy stromky, jejichž kořeny narušily zdivo sklepů a opěrné zdi. V roce 2012 byla nad sklepy žalovaných zbudována vodní nádrž na 1 000 l vody, která byla následně zcela vypuštěna do sklepů žalovaných. Veškerá tato jednání žalobkyně a jejího právního předchůdce vedla v dubnu 2013 k opětovnému pádu opěrné zdi na pozemek žalovaných a ke zborcení klenby sklepů, přičemž stěna je dosud v havarijním stavu. Současný stav je tak dle žalovaných zapříčiněn výlučným zaviněním žalobkyně a jejího právního předchůdce.

3. K tomu žalobkyně uvedla, že opěrná zeď je součástí sklepů žalovaných, je jejich přední stranou, je tedy věcí odlišnou od pozemku žalobkyně. Pozemek žalobkyně se opírá o sklepy žalovaných, byť opěrná zeď podpírá i pozemek žalobkyně. Zeď nemůže být ve společné správě, jelikož žalobkyně k ní fakticky nemá a nikdy neměla přístup a nemůže ji tudíž udržovat. Škoda dle žalované vznikla i nečinností žalovaných při řádné údržbě sklepů a zdí ze strany žalovaných, skutečnost, že zborcená zeď nebyla správně postavena a řádně provázána se stěnami sklepů, je uvedena i ve zprávě statika Ing. [příjmení] ze dne [datum]. Zeď byla původně ze širších štuků, ale při rekonstrukci žalovaní použili kameny a cihly přibližně poloviční tloušťky a nevhodné pěnosilikátové tvárnice. Ohledně hrozící újmy uvedla, že kdyby žalovaní řádně plnili své povinnosti vlastníků, nemohlo by dojít k poklesu půdy ani poškození skleníku. Pokles půdy na pozemcích žalobkyně se projevil vznikem otevřených děr o průměru několika desítek cm až několika metrů, při pohybu na pozemcích žalobkyně tak hrozí pád osob do děr, jejich zavalení, zborcení skleníku a rovněž narušení statiky domu, když po zborcení zdi došlo ke vzniku trhliny na zdi domu žalobkyně. Stávající stav je havarijní znamená riziko pro obyvatelstvo a obecné ohrožení, jelikož hrozí další zborcení a provalení. Žalobkyně proto rozšířila svou žalobu i o zasypání a zhutnění zeminy do roviny na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], kde rovněž došlo k popsaným propadům.

4. Žalovaní k tomuto doplnili, že spory ohledně odstranění následků propadu zeminy jsou dlouhodobého rázu a podaná žaloba je pouze důsledkem toho, že správní orgán nebyl ve správním řízení schopen dospět k jednoznačnému závěru. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], bylo právní předchůdci žalobkyně [jméno] [příjmení] uloženo odstranit skleník na pozemku parc. [číslo] toto žalobkyně vyřešila tím, že pouze odstranila skla a vytvořila skleník nový na pozemku parc. [číslo].

5. V podání ze dne [datum] žalobkyně dále rozšířila žalobu o náhradu škody za opravu plošiny dle uloženého předběžného opatření, a to s odůvodněním, že došlo k výraznému zhoršení škod na pozemku parc. [číslo] s ohledem na hrozící nebezpečí pro zdraví osob i majetek žalobkyně podala návrh na nařízení předběžného opatření, které bylo vydáno dne [datum]. Žalovaní měli vybudovat na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] dřevěný rošt uložený ve stabilních stěnách sklepů a na něm položit dřevěnou plošinu v souladu s technickou zprávou autorizovaného inženýra Ing. [příjmení] s tím, že jsou povinni písemně informovat žalobkyni 5 dní předem o termínu započetí prací. Žalovaní sice nechali postavit dřevěný rošt a na něm plošinu, učinili tak však jednak se zpožděním a jednak bez přechozího upozornění žalobkyně o započetí prací. Žalovaní porušili svou povinnost stanovenou předběžným opatřením, a to tím, že neuložili dřevěný rošt ve stabilních stěnách sklepů a trámy na nosné zdivo sklepů, naopak fakticky zvýšili zatížení kleneb sklepů a zvýšili riziko dalšího propadu sklepů pod pozemkem parc. č. st. 3/3 i propadu těchto pozemků. Toto konstatoval Ing. [příjmení], když uvedl, že věc je provedena v rozporu s jeho návrhem. Žalobkyně ze strachu o zřízení sklepů, pozemku i plošiny nechala obratem provést opravu, kdy byla plošina sňata z trámů, trámy byly zapuštěny a položeny na nosné zdivo sklepů a plošina byla připevněna zpět na trámy, což pro žalobkyni provedl pan [jméno] [příjmení], [IČO], za cenu 7 900 Kč, což představuje vzniklou škodu. Žalobkyně se tímto snažila předejít dalšímu propadu a sesutí pozemku z důvodu předejití dalším škodám na zdraví i na majetku. Žalovaní jsou dle žalobkyně odpovědní za vzniklou škodu, jelikož porušili povinnost postavit plošinu v souladu s předběžným opatřením, a pokud by žalovaní postavili plošinu v souladu s předběžným opatřením, nemusela by být žalobkyní vynaloženy náklady na opravu plošiny. Proto se žalobkyně dále domáhala zaplacení částky 7 900 Kč.

6. Žalovaný [celé jméno původního účastníka] dne [datum] zemřel, jako právní nástupkyně byla usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4, č. j. [číslo jednací] stanovena druhá žalovaná paní [celé jméno žalované].

7. Zdejší soud rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] tak, žalobu v celém rozsahu zamítl a uložil žalobkyni povinnost k náhradě nákladů řízení. Žalovaná tento rozsudek napadla včasným odvoláním.

8. Městský soud v Praze (dále jen jako odvolací soud) napadené rozhodnutí ze dne [datum] zrušil a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 4 k dalšímu řízení. Odvolací soud uvedl, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav, provedené důkazy důsledně nezhodnotil a neuvedl, k jakým závěrům na základě takto provedeného dokazování provedl. Odvolací soud soudu prvního stupně uložil provedení důkazů ve smyslu odvolacích námitek, poté zhodnocení obsahu provedených důkazů včetně jejich věrohodnosti či správnosti a následné opětovné právní posouzení věci, neboť dokazování a závěry v původním rozsudku uvedené jsou předčasné a neumožňují náležité právní posouzení.

9. Soud vycházel z již zjištěných skutečností a dále při následném jednání učinil v souladu s právním názorem odvolacího soudu výzvu dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. vůči žalobkyni i žalované, aby ve lhůtě sdělili soudu návrhy na důkazy, které dosud nebyly provedeny, leč byly navrženy, příp. další, které vyplývají z tvrzených skutkových událostí s tím, že bude patrno, co mají tyto důkazy prokazovat a v případě, že dosud nebyly založeny, nechť tak učiní.

10. Soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného v předchozím řízení a dále dokazování doplnil dle právního názoru vyjádřeného odvolacím soudem.

11. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu zjištění o skutkovém stavu věci.

12. K zřícení opěrné zdi mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] souvisejícímu propadu půdy došlo v dubnu 2013 (zjištěno z: nesporná tvrzení účastníků).

13. Žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, parc. [číslo] to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro kat. úz. [anonymizováno]. Žalovaní jsou v rámci SJM vlastníky pozemků parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., pozemku parc. [číslo] to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro kat. úz. [anonymizováno], [územní celek] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], orientační zobrazení sklepů a zdi z čelního pohledu).

14. V roce 2000 došlo z nezjištěných důvodů k pádu zdi. Žalovaní zeď opravili na své náklady (zjištěno z: faktura firmy [jméno] [jméno] ze dne [datum]).

15. Již v roce 2008 se žalovaní domáhali u [stát. instituce] ochrany pokojného stavu, když uvedli, že žalobkyně od r. 2000, kdy se stala vlastníkem pozemků, svádí do sklepů žalovaných nacházejících se za štukovou stěnou dešťovou vodu, v roce 2000 tak došlo k jejímu podmáčení a pádu, z toho důvodu žalovaní zeď na své náklady opravili, proto žádali, aby žalobkyni bylo zakázáno svádět dešťovou vodu z jejích pozemků do sklepů, jejichž štuková stěna tvoří hranici mezi pozemky žalovaných a žalobkyně z důvodu hrozícího dalšího sesuvu (zjištěno z žádosti o poskytnutí ochrany pokojného stavu ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] žalovaní sdělili žalobkyni, že přes opakovaná upozornění byla voda z bazénu nebo okapu od žalobkyně vypouštěna do sklípků pod pozemkem žalobkyně, hrozí tak jejich propad. Z toho důvodu je žalovaní od r. 2001 již neužívají a zříkají se odpovědnosti za případné škody nebo úraz, přičemž se situací seznámili zástupce obce (zjištěno z dopisu žalovaných žalobkyni – upozornění ze dne [datum]).

16. Při zřícení zdi mezi pozemky parc. [číslo] v dubnu 2013 došlo k propadu zeminy pozemku parc. [číslo] poškození na něm umístěného skleníku, kdy některé skleněné tabule popraskaly nebo vypadly (zjištěno z fotografií). Následně statik Ing. [jméno] [příjmení] vypracoval pro [stát. instituce] zprávu, v níž navrhl zabezpečovací práce na opěrné zdi na pozemcích parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo]. Statik uvedl, že stávající opěrná zeď je kompozitní stavební konstrukce zděná z pískovcového kvádru na maltu, základ zdi se přepokládá zděný z pískovcového kamene na maltu s hloubkou založení cca 0,8 – 1 m, opěrná zeď je součástí pískovcových klenbových sklepů, které tvořily v minulosti suterén objektu, avšak není s nimi konstrukčně spojená, a je spíše zdí zárubní, která je opřena o terén za rubem zdi, rekonstruována byla na konci 20. století a za její korunou byly zasazeny keře a vybudován skleník, avšak i nadále postrádá odvodňovací drenážní systém za rubem opěrné zdi. Statické poruchy byly dle něj způsobeny několika faktory, a to nedostatečným příčným průřezem opěrné zdi v dříku a základu v porovnání s výškou převýšení terénu v líci a rubu opěrné zdi, absencí drenážního systému za rubem dříku zdi, vysázením keřů za korunou opěrné zdi, realizací skleníku za korunou opěrné zdi a neprovázáním dříku opěrné zdi s pískovcovými klenbovými sklepy v rámci provedení poslední rekonstrukce ve 20. stol. Deformace zdi je dle statika s největší pravděpodobností způsobena zatékáním dešťových vod do rubu opěrné zdi s působením kořenového systému křovin a neschopností přenést aktivní zemní tlak s přítomností vsáknuté dešťové vody, která se mění v zimě v led, který má tendence nabývat na objemu, objekt není správně konstrukčně postaven a nachází se v něm v lokálních místech velké množství naakumulovaných sutí ze zbořených zděných konstrukcí (zjištěno ze zprávy statika Ing. [příjmení] ze dne [datum] vč. dodatku).

17. Dne 14. 6. 2013 vydal [stát. instituce] rozhodnutí, jímž nařídil žalobkyni provést na opěrné zdi na pozemcích parc. č. st. [anonymizováno] a [číslo] do [datum] neodkladné zabezpečovací práce, a to vyklizení prostoru pozemku v líci opěrné zdi od pískovcových kvádrů a rozsypané zeminy z prostoru rubu opěrné zdi, provedení provizorní dřevěné opěrné konstrukce, provedení podepření stávajících pískovcových kleneb dřevěnými sloupy a vzpěrami a provedení provizorního oplocení pozemků pomocí dřevěných nebo ocelových sloupků s výplní ocelového pletiva. Toto rozhodnutí vydal stavební úřad na základě kontrolní prohlídky dne [datum], kdy zjistil, že stavba opěrné zdi tvořící vstup do sklepních prostor u [adresa] v [anonymizováno] ohrožuje svým stavem životy a zdraví, jelikož opěrná zeď je v havarijním stavu, její část v délce cca 7 m již spadla a nelze vyloučit zřícení dalších částí této zdi (zjištěno z: fotografie situace po pádu zdi, rozhodnutí stavebního úřadu, [stát. instituce] ze dne [datum]). Dle tohoto rozhodnutí žalobkyně podepřela pozemek a odklidila suť na svůj pozemek parc. [číslo] (zjištěno z fotografií a plánku situace).

18. Dne 17. 9. 2013 vydal [stát. instituce] rozhodnutí, jímž nařídil žalobkyni provést zabezpečovací práce na opěrné zdi na pozemcích parc. č. st. [anonymizováno] a [číslo] do [datum] do [datum], a to odstranění dřevin nsd korunou opěrné zdi, provedení podepření pískovcové klenby v posledním sklepě na pozemku KN [anonymizováno] a provedení provizorního oplocení pozemků č.k. [anonymizováno] a [číslo] (zjištěno z: rozhodnutí stavebního úřadu, [stát. instituce] ze dne 17. 9. 2013).

19. Dopisem ze dne 22. 10. 2013 žalovaní sdělili na [stát. instituce] a [stát. instituce], že dne 21. 10. byla panem [jméno] [příjmení], uživatelem nemovitostí žalobkyně, vypuštěna tunová nádrž a dva sudy vody svedené z okapu do místa sklepů žalovaných, celý sklep je tak podmáčen, a pokud by mrzlo, může dojít ke zhoršení již tak havarijního stavu sklepů, přičemž na toto jednání žalovaní upozorňují již od r. 1991 (zjištěno z: podání žalovaných na MÚ [obec] ze dne [datum]).

20. Pan [příjmení] [příjmení] podával dne [datum] vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu, ve věci údajného odcizení pískovcových štuk v [anonymizováno] Pan [anonymizováno] uvedl, že stavebním úřadem žalobkyni byla nařízena likvidace materiálu na místě zborcené zdi, proto pracovníkům provádějícím zajišťovací práce přikázal odvést veškerý materiál na jeho pozemek, kde byl různě uložen, přičemž součástí byly i pískovcové štuky. Většina štuků byla poškozená a rozlomená, použitelné štuky použil pro jeho potřebu (zjištěno z: úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne [datum]). 21. [stát. instituce] vydal dne 26. 6. 2014 rozhodnutí, ve kterém z důvodu neprovedení zabezpečovacích prací uložených rozhodnutími ze dne [datum] a [datum], zadal provedení těchto prací stavební [právnická osoba] [anonymizováno] Náklady na provedení těchto prací ve výši 10 601 Kč byly následně fakturovány žalovaným (zjištěno z: rozhodnutí stavebního úřadu, [stát. instituce] ze dne 26. 6. 2014, daňový doklad ze dne 17. 10. 2014 včetně faktury).

22. Dne 24. 10. 2014 byla provedena další kontrolní prohlídka, kde bylo zjištěno, že na pozemku parc. [číslo] došlo za provizorním bedněním k dalšímu propadu zeminy a vzniku hluboké kaverny. Stavební úřad zakázal provádět žalobkyni práce v podobě rozebrání sklepů do soudního rozhodnutí (zjištěno ze záznamu z kontrolní prohlídky dne 24. 10. 2014). Na pozemek parc. [číslo] pak byl znemožněn přístup pomocí pásky (zjištěno z fotografie pozemku žalobkyně).

23. Předběžným opatřením nadepsaného soudu č. j. [číslo jednací] spolu s usnesením Městského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací] byla žalovaným uložena povinnost provést zabezpečovací práce. Tyto práce zabezpečovací práce byly provedeny za celkovou cenu 47 513 Kč (zjištěno z: faktura firmy [jméno] [příjmení] ze dne 28. 4. 2017). Zabezpečovací práce nebyly dle žalobkyně provedeny v souladu s předběžným opatřením, požádala projektanta o vyjádření k nesprávnosti postavené plošiny. Projektant Ing. [jméno] [příjmení] následně ve svém vyjádření uvedl, že postavená plošina nebyla postavena v souladu s jeho návrhem ochranné plošiny a uvedl, že konstrukci je třeba upravit a uvést do souladu s technickou zprávou a výkresem. Žalobkyně provedla úpravu v celkové výši za 7 900 Kč (zjištěno z: fotografie původního stavu plošiny, fotografie opravy plošiny, vyjádření projektanta Ing. [jméno] [příjmení], faktura za opravu plošiny).

24. Dne 27. 5. 2015 bylo na žádost žalovaných [stát. instituce] sděleno, že stavba navýšení opěrné zdi na pozemcích č. KN [číslo] a st. [anonymizováno] nebyla stavebním úřadem povolena, stavba skleníku na pozemku KN [číslo] nebyla stavebním úřadem povolena a stavební úřad v této chvíli řeší odstranění této nepovolené stavby, a stavba zapuštěného sklepa na pozemku č. KN [číslo] byla dodatečně povolena SÚ MěÚ [obec] dne 15. 2. 1993, [číslo jednací], termín dokončení stavby byl stanoven do [datum] a stavba nebyla do dnešního dne zkolaudována (zjištěno z: sdělení [stát. instituce] ze dne 27. 5. 2015).

25. Dopisem ze dne 19. 2. 2015, který byl žalovaným doručen dne 24. 2. 2015, žalobkyně žalovaným sdělila, že neodbornými opravami opěrné zdi a sklepů a následkem zanedbávání odpovídající údržby a oprav těchto staveb došlo v polovině dubna 2013 ke zřícení části opěrné zdi, čímž byla žalobkyni způsobena škoda, a vyzvala je, aby tuto škodu nahradili uvedením do předešlého stavu, tj. dosypáním a zhutněním chybějící zeminy, obnovou plaňkového plotu, vyrovnáním skleníku do vodorovné polohy, výměnou prasklých nebo vypadlých tabulí skla, odvozem suti ze zřícené části zdi, opravou kleneb sklepů a opravou opěrné zdi, jinak bude nucena podat žalobu (zjištěno z: výzvy k náhradě škody ze dne 19. 2. 2015 včetně dodejky).

26. Ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně je již asi 25 let jeho přítelkyní. Dle názoru svědka lze zeď rozdělit na š části, 1. levá, která je 6-7m dlouhá a přiléhá k pozemku žalobkyně a má dva vchody do sklepů, klenby sklepů dosahují skoro až na vrchol pozemků, kde není téměř žádná zemina, 2. prostřední část (ta, která spadla), se třemi sklepy, kdy jeden byl částečně zasypán žalovanými v roce 2000. Částečně zasypaný sklep je v pískovcové skále, tato skála je značně poškozena, došlo k částečné opravě betonovými překlady a následně byly zasypány hlídnou. 3. pravá část tvoří součást sklepa žalobkyně, je vcelku nová, postavená na začátku 90. let. Co se týče vlastnictví zdi svědek uvedl, že vždy bylo chápáno, že pravá část, která tvoří součást sklepa žalobkyně je v jejím vlastnictví a levá a prostřední část jsou ve vlastnictví žalovaných. Poté, co prostřední část zdi spadla, a probíhaly zajišťovací práce, podali žalovaní na svědka trestní oznámení (pozn. soudu krádež štuků) a z toho lze dle svědka usoudit, že žalovaní považovali tuto část zdi za svou. Prostřední část zdi byla v roce 2000 rozebrána a postavena znovu, a to stejnými lidmi, kteří po žalované stavěli stodolu. K dotazu soudu svědek uvedl, že pravá část není pevně spojena se zbývajícími částmi zdi. Svědek dále uvedl, že nemovitost a její stav zná velice dobře, nemovitost užívá nepravidelně. Žalovaní v roce 2000 ani nikdy jindy nežádali žalobkyni o souhlas s opravou zdi, neprobíhala ani žádná konzultace či kontrola ze strany žalobkyně. Sklepy žalovaných svědek viděl v 80. letech, poté až v roce 2013 při šetření. Na pracích v roce 2000 se nepodílel, upozorňoval však na nevhodný způsob výstavby a materiál. Zeď byla původně vystavěna z pískovcových kamenů, nově byla postavena v kombinaci pěnosilikátových tvárnic, pískovcových bloků zvaných štuky a šamotových cihel o šíři 15 cm. Štuky měly dle svědka šířku asi 30 cm. Při zkoumání znalci ze [právnická osoba] byl svědek přítomen, sklepy jim ukazoval, ale viděli jen ty levé části u pozemku [číslo]. Svědek znalce upozorňoval i na trhliny a propady. Dřevěnou plošinu stavěnou žalovanými znalci nezkoumali, neboť ta již byla předělána v souladu se stavební zprávou Ing. [příjmení]. Výstavbu žalovaní provedli, když ani svědek ani žalobkyně nebyli přítomni. Co se týče zalévání zahrady vše je řešeno standardně, na pozemku [číslo] je umístěna nádrž o obsahu 1 kubík na dešťovou vodu, dále jsou zde sudy, takže většina dešťové vody stéká do těchto nádrží, a je pak používána k zalévání, včetně trávníku. Podle názoru svědka propadání stále postupuje, děje se tak i pod plošinu na pozemku [anonymizováno] i pod skleníkem, ačkoliv ten není užíván. K dotazu ohledně jímání vody svědek uvedl, že sudy jsou tam několik desítek let, plastové nádrže tak 8-10 let. Trhlina pod skleníkem vznikla v prosinci loňského roku a do března 2020 se zvětšila. Skleník je používán v období květen až maximálně polovina října. Svědek byl vlastníkem nemovitostí do roku 1997 nebo 1998, žalobkyně je vlastníkem od jara 2000, asi půl roku předtím, než žalovaní začali stavět stodolu, pilíře a části zdi. Proč dělali žalovaní část zdi v roce 2000 neví, o žádném zborcení v tomto období svědek neví. K navyšování zdi svědek uvedl, že k tomu došlo ještě za právní předchůdkyně žalovaných, za jejího souhlasu (zjištěno z: svědecká výpověď Ing. [jméno] [příjmení]).

27. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] soud zjistil, že zeď mezi pozemky žalobkyně a žalovaných působí mimo půdorys sklepů jako zeď opěrná, na níž působí tlak zeminy, v části se sklepy na stěnu působí malý tlak vyvinutí vrstvou zeminy nad stropy sklepů a převažuje funkce čelní uzavírací steny sklepů. Zeď nemá základy dimenzované k funkci zdi jako konstrukci zachycující tlak zeminy, toto uspořádání však i bez prvků provázání odpovídá celkové prostorové situaci sklepů, které vytvářely za lícem zdi výhodně působící soustavu zdí kolmých k rovině dotčené lícní zdi, chybějící ukotvení zdi s klenbami sklepů kovovými součástmi odpovídá běžnému provedení takových staveb v době jejich vzniku a váha pozemků parc. [číslo] je v prostoru nad sklepy nesena klenbami stropů. Zeď byla vybudována z pískovcových kvádrů, z tohoto materiálu jsou i klenby podzemních prostor, tj. sklepů, a na odvrácené straně od zdi jsou sklepy vytesány do rostlého skalního podloží. Jako příčinu zborcení zdi určil znalecký ústav aktivaci zemního tlaku v důsledku zvýšené vlhkosti zeminy nacházející se nad sklepy a v jejich okolní, znásobenou promrzáním objemů zeminy, a prorůstání kořenů vegetace v úrovni horního okraje zdi, přičemž konstatoval, že škoda vznikla na pozemcích žalobkyně je vyvolána úpravami provedenými na těchto pozemcích a způsobem jejich užívání, kdy skleník je nutné zavlažovat a hřeben střechy skleníku je rovnoběžný se zdí, čímž je srážková voda z poloviny střechy směřována k opěrné zdi, je tak nutné provést odvodňovací opatření. Zároveň uvedl, že dlouhodobě působící síly zakořenění topolů daleko přesahují odolnost zdiva. Propad zeminy na ploše pozemků parc. [číslo] je pak dle znaleckého ústavu způsoben soustavným prouděním vody spojených s odnosem zemních částic, jehož zdrojem jsou součásti vodního hospodaření na pozemcích parc. [číslo] za současných stavebních úprav a způsobu využívání horního pozemku hrozí další propady. Sedání materiálu na horních pozemcích lze dle znaleckého ústavu zabránit pouze vytvořením nové konstrukce zabezpečující stabilitu horního povrchu těchto pozemků. Na sklepích je patrná údržba v podobě vyspárování otevřených spár zdiva, spáry v klenbě sklepů jsou však částečně vymyté a dochází k poklesu jednotlivých kamenů, jejich zborcením by byla ohrožena statika skleníku. Zasypáním sklepů nelze zaručit řádné užívání horních pozemků, je třeba zřídit vhodnou opěrnou zeď včetně systému odvodnění. To, zda došlo v roce 2000 k pádu zdi, nebo k jejímu rozebrání a znovupostavení, nelze dle znaleckého ústavu nyní určit, stavba byla prováděna svépomocí a nebyla ohlášena na stavebním úřadě. Znalecký ústav dále uvedl, že zborcení sklepů a zdi nemá žádný vliv na statiku domu žalobkyně. Stav na horních pozemcích je zdraví nebezpečná a život i majetek ohrožující. Plošina na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] je zhotovena ve vodorovné části v souladu s usnesením zdejšího soudu o nařízení předběžného opatření a technickou zprávou (zjištěno z: znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba]).

28. Z výslechu zpracovatelů znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], CSc. a Ing. [jméno] [příjmení], CSc., bylo zjištěno, že nadměrná vlhkost je zapříčiněna skleníkem a dešťovou vodou stékající k opěrné zdi. Topoly byly razantně zahradnicky zkráceny, část kořenů však byla v době místního šetření patrná a byla v těsné blízkosti zdi, resp. i na zdi. Statika domu žalobkyně nemůže být ovlivněna, jelikož dům je zbudován na skalním podloží, k trhlině nemohlo dojít porušením opěrného systému sklepů. K propadu sklepu pod pozemkem parc. č. st. [anonymizováno] nedošlo, je zajištěn výdřevou a posun klenby je minimální, k propadu zeminy na pozemku došlo vlivem struktury zeminy a jejím vymýváním vodou. Zeď měla parametry pro dobu a místo svého vzniku, vydržela mnoho let, stáří sklepů a zdi je cca 100 – 150 let. Plošina byla zakryta dřevem, podloží kontrolováno nebylo, rozsah zapuštěnosti nebyl zkoumán (zjištěno z: výslechu zpracovatelů znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], CSc. a Ing. [jméno] [příjmení], CSc.).

29. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] z roku 2016 o posouzení stavu sklepů bylo zjištěno, že klenby sklepů nejsou z dlouhodobého hlediska stabilní, dochází k vymývání či vypadávání výplně spar, k částečnému poklesu kleneb, lokálně k vypadávání jednotlivých kamenů z klenby. Dosažený stav je havarijní a potenciálně zdraví či životu nebezpečný (zjištěno z: znalecký posudek Ing. [příjmení] z roku 2016).

30. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] z roku 2018 o posouzení stability opěrné zdi na pozemku [číslo] bylo zjištěno, že zeď za zjištěného stavu provedení nemohla odolávat vodorovnému tlaku zeminy, což vede k odklánění zdi od svislice, rozevírání spáry mezi zdí a klenbami sklepů a k dalšímu narušování celé konstrukce (zjištěno z: znalecký posudek Ing. [příjmení] z roku 2018).

31. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

32. Žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, a parc. [číslo] žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], a parc. [číslo] to vše v kat. úz. [anonymizováno], [územní celek]. Na pozemku parc. [číslo] byl vybudován skleník a zasazeny keře. Žalobkyně se stala vlastníkem pozemků v roce 2000, v tomto roce rovněž provedli žalovaní opravu zdi na hranici pozemků parc. [číslo] před sklepy žalovaných, umístěnými pod pozemkem žalobkyně parc. [číslo]. Žalovaní nejméně od r. 2008 poukazovali na to, že žalobkyně již od r. 2000 svádí do jejich sklepů a k štukové zdi dešťovou vodu, příp. vypouští vodu z bazénu a nádrží, dochází proto k promáčení zdi a sklepů, v roce 2000 došlo k pádu zdi, což museli žalovaní opravit, a hrozí propad sklepů. V roce 2013 došlo ke zřízení zdi mezi pozemky parc. [číslo] v místě, kde tvořila čelní stěnu sklepů, k propadu zeminy na pozemku parc. [číslo] poškození skleníku na něm stojícím. Žalobkyně následně provedla na základě později zrušeného rozhodnutí stavebního úřadu zabezpečovací práce vyklizením pozemku žalovaných, podepřením pískovcových kleneb sklepů dřevěnými sloupy a vzpěrami a podepřením pozemku parc. [číslo] st. [anonymizováno] provizorní dřevěnou opěrnou konstrukcí, suť odklidila na svůj pozemek parc. [číslo]. I přes tato opatření došlo k dalšímu propadu a vzniku hluboké kaverny na pozemku parc. [číslo] propadu zeminy na pozemku parc. č. st. [anonymizováno]. Žalobkyně řádně vyzvala žalované k odstranění škod uvedením do předešlého stavu, tj. dosypáním a zhutněním zeminy, obnovou plaňkového plotu, vyrovnáním skleníku, výměnou prasklých nebo vypadlých skleněných tabulí a odvozem suti ze zřícené části zdi, a zabránění dalším škodám opravou kleneb sklepů a opravou opěrné zdi. Zeď mezi pozemky žalobkyně a žalovaných vybudována z pískovcových kvádrů je mimo půdorys sklepů zdí opěrnou, před sklepy převažuje funkce čelní uzavírací stěny sklepů. Příčinu pádu opěrné zdi se nepodařilo z provedených důkazů zjistit.

33. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně.

34. Dle ust. § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen jako„ o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

35. Jelikož ke škodě mělo dojít převážně v roce 2013, posuzoval soud vlastnické poměry mezi účastníky dle tehdy účinného zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen jako„ obč. zák.“).

36. Dle ust. § 119 odst. 1 obč. zák. jsou věci movité a nemovité. Dle ust. § 119 odst. 2 obč. zák. jsou nemovitostmi pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.

37. Dle ust. § 120 odst. 2 obč. zák. stavba není součástí pozemku.

38. Dle ust. § 127 obč. zák. se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek 39. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaná je vlastníkem sklepů pod pozemkem žalobkyně. Sklep pod cizím pozemkem je samostatnou nemovitou věcí (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 6. února 1923, sp. zn. Rv I 813/22). Z obdobného názoru vychází rozhodnutí publikované pod poř. č. 7/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, byť tato otázka je zde řešena jen nepřímo. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že samostatným předmětem právních vztahů může být i podzemní stavba. Lze tedy shrnout, že sklepy jsou samostatnou věcí v právním smyslu.

40. Soud jako následující otázku řešil vlastnictví opěrné zdi.

41. Podle § 1024 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné.

42. Zákon tedy v tomto případě stanoví vyvratitelnou domněnku, že tam, kde není jasné, komu z vlastníků sousedních pozemků rozhrada náleží, náleží jim společně. Co se týče právní povahy hraniční opěrné zdi, soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu (např. R 4/1992), ze které vyplývá, že opěrné zdi zásadně tvoří součást pozemku, k němuž přiléhají a který podpírají, nejsou tedy samostatnou věcí v právním smyslu (viz dále např. rozh. Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 1990, sp. zn. 3 Cz 3/90, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2006, sp. zn. 25 Cdo 300/2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2716/2011, nebo usnesení ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2569/2009). Vzhledem k tomu, že opěrná zeď ani v tomto případě nemá samostatný hospodářský význam a vzhledem k jejímu významu pro stabilitu a bezpečnost pozemku žalobkyně, by nebylo ani účelné, aby byla samostatným předmětem právních vztahů (např. koupě, prodeje, atd.), a tedy i toto podpůrné kritérium (dle rozhodnutí Nejvyššího soudu CR sp. zn. 22 Cdo 1221/2002, 22 Cdo 165/2004) svědčí pro závěr, že opěrná zeď je součástí pozemku. S ohledem na tuto argumentaci by opěrná zeď náležela do vlastnictví žalobkyně.

43. V posuzovaném případě je však třeba přihlédnout k specifické funkci zdi ve vztahu ke sklepům ve vlastnictví žalované. Je totiž třeba zvážit, že hospodářský účel této konkrétní zdi neodpovídá jen podpěře horního pozemku před sesutím, ale zároveň tvoří čelní stěnu sklepů, které jsou ve vlastnictví žalované. Žalobkyně k prokázání vlastnictví zdi navrhla toliko výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], bývalého vlastníka pozemku žalobkyně a přítele žalobkyně, který ve své výpovědi nepodává jednoznačné vysvětlení, proč by zeď měla být pouze ve vlastnictví žalované, přičemž vysvětlení„ vždy bylo chápáno, že…“ není dle soudu dostatečným argumentem prokazující vlastnictví opěrné zdi, když užitek z této zdi mají totiž jak žalobkyně, která jí vděčí za podpěru svého pozemku (když došlo k pádu zdi, mělo to zásadní vliv na pozemek žalobkyně), tak žalovaná, pro níž představuje čelní stěnu sklepů. Je tedy v zájmu žalobkyně i žalované udržovat zeď v dobrém stavu. Soud podpůrně odkazuje na judikaturu k obecnému zákoníku občanskému (např. Vážný 8848), podle které ani v netypickém případě, že vlastníkem opěrné zdi byl majitel spodního pozemku, neměl povinnost předcházet škodě hrozící sousedovi, kterému hrozilo sesutí jeho půdy v důsledku provalení zdi. Obecně totiž ze zákona neplyne povinnost vlastníka zajistit oporu sousedova pozemku; je totiž na sousedovi, aby svůj pozemek proti sesuvu zajistil. K témuž se přiklání i doktrína (SPÁČIL, Jiří a Dušan HRABANEK. Sousedská práva podle nového občanského zákoníku. Vydání první. Praha: Leges, 2015, 304 stran. Praktik. ISBN 978-80-7502 -073-4, s. 214.).

44. Soud ohledně vlastnictví zdi uzavřel, že ani jedna ze stran nenavrhla soudu k provedení takové důkazy, které by spolehlivě prokazovaly, že zeď náleží do vlastnictví pouze žalované nebo pouze žalobkyně. V řízení nebyly navrženy důkazy ohledně okolností vybudování a vzniku této zdi, které by z historického hlediska mohly objasnit soudu rozhodné skutečnosti, aby mohl jednoznačně určit, kdo je výlučným vlastníkem opěrné zdi. Skutečnost, že žalobkyně nepovažuje opěrnou zeď za věc ve svém vlastnictví, nebrání určení, že jí ke zdi vlastnické právo náleží. S přihlédnutím k § 3028 odst. 2 a § 1024 o. z., se ani jedné straně nepodařilo vyvrátit vyvratitelnou domněnku z § 1024 o. z., a soud má se tedy za to, že opěrná zeď se nachází ve spoluvlastnictví žalobkyně a žalované. Takovéto uspořádání věcí se dle názoru soudu jeví rovněž řešením spravedlivým, zohledňujícím individuální okolnosti daného případu ve smyslu rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 2048/09 a Pl. ÚS 34/09.

45. Soud se tedy dále zabýval tím, zda žalovaná odpovídá za škodu, která vznikla žalobkyni pádem zdi, propadem zeminy, zničením plaňkového plotu, poklesnutím a poškozením skleníku, zničením živého plotu a odvozem a likvidací suti ze zřícené opěrné zdi.

46. Dle ust. § 3079 odst. 1 o. z. právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

47. Jelikož k pádu zdi došlo v dubnu 2013, posuzoval soud vzniklou škodu z poškození vzniklých v důsledku této skutečnosti podle ust. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, co se týče dalšího sedání a propadu zeminy na pozemcích parc. [číslo] st. [anonymizováno], je nutno je posuzovat dle § 2000 a § 2910 o. z., vzhledem ke skutečnosti, že se jak v dříve účinném zákoně č. 40/1964 Sb., tak v novém občanském zákoníku je odpovědnost za škodu při porušení právní povinnosti stanovené zákonem zakotvena obdobně, tj. jako odpovědnost subjektivní, soud dále podřadil skutkový stav pod obě ustanovení, aniž by se blíže vyjadřoval ke konkrétním, z pohledu dané věci pouze nepatrným odlišnostem.

48. Dle ust. § 415 obč. zák. je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.

49. Dle ust. § 420 odst. 1 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

50. Dle ust. § 2900 o. z., vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

51. Dle ust. § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

52. Ke vzniku odpovědnosti za škodu je nutno splnit několik předpokladů, a to: 1. porušení právní povinnosti (stanovené zákonem), 2. vznik škody, 3. příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti (stanovené zákonem) a vznikem škody a 4. zavinění, které je presumováno ve formě nedbalosti.

53. Vznik škody byl mezi účastníky v podstatě nesporný, jedná se především o propad zeminy, zničení plaňkového plotu, poklesnutí a poškození skleníku a zničení živého plotu na pozemcích žalobkyně a dále odvoz a likvidace suti ze zřícené opěrné zdi, kterou musela žalobkyně uložit na svém pozemku parc. [číslo]. Mezi účastníky je však sporné, zda došlo k porušení (zákonné) právní povinnosti, resp. kdo se tohoto porušení dopustil.

54. Z provedeného dokazování nebyla dle názoru soudu jednoznačně prokázána příčina pádu opěrné zdi. Ve věci bylo vypracováno několik znaleckých posudků (dva od Ing. [příjmení], znalecký ústav [právnická osoba]), soudu také byly dodány vyjádření odborníků (Ing. [příjmení], statik Ing. [příjmení]), nicméně jak již uvedeno výše, v řízení nebylo jednoznačně prokázáno, že opěrná zeď spadla v důsledku chování žalobkyně, nebo v důsledku chování žalované, neboť tvrzení odborníků se ve vztahu k příčinám pádu opěrné zdi a propadu pozemku rozcházejí. Soud tak není schopen jednoznačně určit ani vliv stavby garáže na pozemku žalobkyně, vysázení stromů a keřů nad opěrnou zdí/v blízkosti opěrné zdi, tvrzenou neobornou opravu zdi v roce 2000 (nehledě na to, že k pádu došlo až 13 let po opravě). Jen na okraj soud dodává, že znalecký posudek [číslo] 2016 Ing. [jméno] [příjmení] o posouzení stavu sklepů posoudil jako nevěrohodný, když na straně 6 posudku je jako datum vypracování uvedeno 15. 12. 2016, přitom na fotografiích na straně 9 a 10 posudku jsou uvedena data z roku 2018. Tento znalecký posudek byl soudu k dispozici v originále, přílohy svázané dohromady s textem znaleckého posudku, nelze tedy argumentovat tím, že přílohy byly dodány omylem špatné k posudku Ing. [příjmení] z roku 2018.

55. Soud nemá za prokázané tvrzení žalované, že opěrná zeď spadla v důsledku špatného vodohospodaření žalobkyně. Z přiložených fotografií nevyplývá přítomnost velké vodní nádrže (bazén), jejíž vodu měla žalobkyně vypouštět do sklepů žalované. Mezi stranami je nesporné, že na pozemku žalobkyně byl vystaven skleník. Jestli, popřípadě jak tato stavba ovlivnila tíhu horního pozemku, však nebylo v řízení objasněno. Samotné vodohospodářské poměry pozemku dle názoru oslovených znalců a znalecký ústavů nejsou otázkou pouze jednoho znaleckého posudku a znamenalo by značnou finanční náročnost, soud proto i s ohledem na to, že žalobkyně s vypracováním znaleckých posudků nesouhlasila, soud proto rozhodl o zamítnutí návrhu na jejich vypracování.

56. Soud tedy na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že žaloba v této části není důvodná, neboť nelze jednoznačně určit zavinění na té které straně sporu, a vzhledem k jeho závěru o spoluvlastnictví zdi by nebylo spravedlivé uložit povinnost k náhradě škody pouze žalované. Proto žalobu ve výroku I., II. a III. zamítl.

57. Dle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

58. Co se týče nároku žalobkyně na náhradu škody ve výši 7 900 Kč za opravu plošiny zhotovené žalovanými na základě usnesení zdejšího soudu o nařízení předběžného opatření, ani v této části soud neshledal žalobu důvodnou.

59. Žalobkyně ve svém vyjádření ohledně plošiny uvedla, že žalovaná (prostřednictvím firmy [jméno] [příjmení]) provedla instalaci plošiny, která nebyla v souladu s návrhem Ing. [příjmení], a žalobkyně tedy obratem zajistila opravu této plošiny. V uvedeném vyjádření však nebylo tvrzeno a nebyly soudu ani předloženy důkazy o tom, že žalobkyně tento nesoulad s předběžným opatřením jakkoliv konzultovala, resp.„ reklamovala“ u žalované. Žalovaná pak následně mohla předělání plošiny v souladu s předběžným opatřením uplatnit u společnosti, která původní plošinu instalovala, například z titulu práv z vadného plnění. Až poté, co by k nápravě plošiny nedošlo, mohla žalobkyně na svůj náklad provést opravu plošiny, a tyto náklady následně vymáhat po žalované. Jak již bylo řečeno výše, žalobkyně kroky k obeznámením žalované o špatné instalaci plošiny neučinila, soud tudíž náklad na opravu plošiny nepovažuje za účelně vynaložený. Vzhledem k uvedenému se soud dále nezabýval tím, zda plošina opravdu nebyla instalována v souladu s předběžným opatřením a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. Tohoto rozsudku.

60. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 492 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1, § 7 a vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 10 000 Kč ve výši 1 500 Kč sestávající se z paušální náhrady výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 300 Kč, a to vše za každý z čtrnácti úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření k odvolání ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], závěrečný návrh žalované, a za účast na jednání soudu – dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]). Soud nepřiznal žalovaným odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za odvolání proti předběžnému opatření nařízenému na základě návrhu žalobkyně, jelikož odvolací soud usnesení soudu I. stupně o nařízení předběžného opatření potvrdil pouze s drobnými změnami, žalovaní tedy byli, co se týče řízení o předběžném opatření, neúspěšní. Soud dále nepřiznal žalovaným odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za úkon vyjádření ze dne [datum], neboť se jednalo o vyjádření k odvolání žalobkyně proti usnesení o přiznání znalečného, žalovaní v něm neuvedli žádné nové skutečnosti nebo nenavrhli nové důkazy, je tedy zřejmé, že se nejedná o účelně vynaložené náklady na zastupování žalovaných advokátem.

61. Státu v řízení vznikly náklady v souvislost s placením vypracování znaleckého posudku a znalečného. Výrok o povinnosti zaplatit náhradu nákladů státu se opírá o ust. § 148 o.s.ř., kdy má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. V této věci tyto náklady představuje znalečné za podaný znalecký posudek znaleckým ústavem [právnická osoba] Usnesením ze dne 9. 2. 2018, č.j. [číslo jednací], byla žalobkyně vyzvána, aby zaplatila zálohu na náklady znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč, tuto zálohu uhradila dne [datum]. Usnesením ze dne 20. 7. 2018, č.j. 39 C 273/2015-269, ve spojení s usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2018, č.j. [číslo jednací], bylo znaleckému ústavu [právnická osoba] přiznáno znalečné za vypracování znaleckého posudku ve výši 21 344 Kč. Usnesením ze dne 30. 1. 2019, č.j. [číslo jednací], bylo znaleckému ústavu přiznáno znalečné za vypracování dodatku ke znaleckému posudku ve výši 5 514 Kč. Usnesením ze dne 2. 4. 2019, č.j. [číslo jednací], bylo znaleckému ústavu přiznáno znalečné za účast na jednání soudu ve výši 1 750 Kč. Soud tedy rozhodoval o náhradě znalečného ve zbývající výši 23 608 Kč, neboť 5 000 Kč bylo uhrazeno ze složené zálohy. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozsudku.

Poučení