39 C 290/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Petry Pavlíčkové a členek senátu p. Zdeňky Vicariové a p. Markéty Šindelářové ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 za účasti vedl. úč. na straně žalované Jméno zainteresované společnosti 1/0 o zaplacení 160 492,50 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 160 492,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 11,75% ročně z částky 160 492,50 Kč jdoucím od 30. 4. 2022 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované plnou náhradu nákladů tohoto řízení, ve výši 42 030 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

IV. České republice se právo na náhradu nákladů řízení spojených s podáním znaleckého posudku ani se soudním poplatkem nepřiznává.Odůvodnění1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město 11. 11. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit mu částku 132 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 30. 4. 2022 do zaplacení a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je bývalým zaměstnancem žalované. Při výkonu práce ve prospěch právního předchůdce žalované společnosti , právnická osoba, . utrpěl pracovní úraz při manipulaci za sklem, utrpěl poranění zad - , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ). , právnická osoba, . vyplatila na bolestném 5 000 Kč, toto však považuje žalobce za nedostatečné odškodnění. Aktuálně žalobce jedná se svým bývalým zaměstnavatelem i s jeho zákonnou pojišťovnou o doplacení bolestného a také ztížení společenského uplatnění, neboť pracovní úraz nezůstal bez trvalých následků. Bolestné a ztížení společenského uplatnění vyčíslil , tituly před jménem, , jméno FO, . Pojišťovna však reagovala tak, že vyplatila bolestné pouze za 20 bodů, nepřiznala a nevyplatila nárokovanou část bolestného ve zbývajících 130 bodech. Nepřiznala ani neplnila ohodnocený nárok na odškodnění za ztížení společenského uplatnění. Jedná se tedy o částky 32 500 Kč a 100 000 Kč, které jsou předmětem žaloby. Ta je podávána z toho důvodu, aby se nárok nepromlčel. K výzvě soudu před jednáním žalobce doplnil, že úraz se stal 13. 11. 2019 při manipulaci s tabulí skla, která váží bezmála 200 kg. Tuto práci dělaly vždy 2 osoby, nicméně v inkriminovaný den pravidelný kolega žalobce nenastoupil, a proto žalobci pomáhal nový dělník, který práci úplně nezvládal. 13. 11. 2019 byla středa, žalobce se následující 2 dny domníval, že bolest přejde, užíval léky na bolest. Protože ke zlepšení nedošlo, vyhledal v sobotu lékařskou pomoc na poliklinice v Žatci, kdy dostal injekci proti bolesti a od 18. 11. 2019 byl uznán práce neschopným. Co se týče v důsledku úrazu, uvedl, že má problémy při oblékání, také při běžných domácích pracích, kdy bolest zesiluje, nemůže dlouho sedět ani dlouho chodit, nevydrží delší jízdu autem, v podstatě je odkázán na léky proti bolesti. Neguje, že by před vznikem úrazu měl jakékoliv problémy, které by mohly být příčinou , Anonymizováno, . Pouze v květnu 2018 prodělal , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , která se zpravidla objevuje v důsledku prudkého pohybu či nevhodného způsobu sezení). Podáním doručeným soudu dne 28. 3. 2023 žalobce uvedl, že na žalobě trvá. Má za to, že to byl právě pracovní úraz, který způsobil jeho aktuální a přetrvávající zdravotní obtíže. Upravil také žalobní návrh s odkazem na novelu nařízení vlády ČR č. 276/2015 Sb. (zákon č. 451/2022 Sb.) v podobě způsobu výpočtu, kdy hodnota bodu by měla být stanovena na 312,25 Kč, požadovaná částka je tedy 160 492,50 Kč (bolestné 35 592 Kč, ztížení společenského uplatnění 124 900 Kč). O připuštění změny žaloby bylo rozhodnuto usnesením ze dne 20. 4. 2023, č.j. , spisová značka, .

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila prostřednictvím svého právního zástupce 23. 11. 2022 s tím, že nárok neuznává. Uvedla, že jediným důkazem o údajném zranění a následcích žalobce je záznam o úrazu, také pozbytí dlouhodobé pracovní způsobilosti není podloženo jakýmkoliv důkazem, jedná se pouze o tvrzení žalobce. Žalovaná nemá za prokázané, že skutek se stal popsaným způsobem, není vůbec zřejmé, zda se úraz vůbec stal. Není taky jasné, proč pracovní neschopnost je stanovena až od 18. 11. 2019, žádné hospitalizaci žalobce nedošlo. Skutková tvrzení žalobce nejsou prokázána. Upozorňuje také na to, že není jasné, proč jako příčina úrazu bylo zapsáno špatné nebo nedostatečné vyhodnocení rizika zaměstnavatelem, když žalobce pouze uvedl, že mu při ukládání skla prasklo v zádech, ačkoliv byl proškolen v tom, jak podobným úrazů předcházet. K výzvě soudu žalovaná přípisem z 23. 1. 2023 doplnila, že setrvává na svém stanovisku, že není prokázána příčinná souvislost mezi poškozením zdraví žalobce a pracovním úrazem, v žádném případě pak není jakkoliv prokázáno ztížení společenského uplatnění. Následně žalovaná potvrdila, že událost, při níž došlo ke zranění žalobce, je evidována jako pracovní úraz, jako takový byla také pojišťovnou odškodněna, další nároky však jako neoprávněné odmítá.

3. Do řízení jako vedlejší účastník vstoupila , právnická osoba, ., která se vyjádřila k žalobě podáním z 27. 1. 2023. Uvedla, že není sporné to, že žalobci se stal pracovní úraz 13. 11. 2019 po odpracování tří hodin. , adresa, byl řádně nahlášen žalovanou společností. Pojišťovna 21. 2. 2022 obdržela doklady od žalobce, včetně hodnocení bolestného, je však povinna hodnocení prověřit a vyžádat si také potřebnou zdravotní dokumentaci. To pojišťovna učinila, a po zaslání dokumentace věc řešila. Z jejich strany nedošlo k žádnému prodlení, protože věc projednávali také s insolvenčním správcem žalobce. Je pravdou, že bolestné bylo ohodnoceno lékařem na 37 500 Kč (150 bodů), ztížení společenského uplatnění počtem 400 bodů, celkem 100 000 Kč. Pojišťovna však konstatovala, že k úrazu došlo sice 13. 11. 2019, nicméně prostředí páteře žalobce již bylo poznamenáno degenerativními změnami před úrazem. Toto je potvrzeno neurologem , tituly před jménem, , jméno FO, , který provedl EMG vyšetření páteře a konstatoval,, že při úrazu se jednalo , Anonymizováno, , která nezměnila existující nález na páteři. Podle jeho vyjádření potíže pacienta jsou způsobeny výrazným premorbidním poškozením páteře. Co se týče ztížení společenského uplatnění, k tomu se vyjádřil , tituly před jménem, , jméno FO, . Konstatoval,, že při úraze pacient utrpěl nanejvýš , Anonymizováno, , všechno ostatní jde však na vrub jeho chronickému onemocnění páteře. Proto nebylo přiznáno ztížení společenského uplatnění. , právnická osoba, navrhuje zamítnutí žaloby, protože žalobce neprokázal svá tvrzení. Vedlejší účastník také nesouhlasil s tím, aby se hodnota bodu počítala nově, protože o výši bodu a odškodnění již bylo rozhodnuto (tedy není na místě novelizované znění vyhlášky aplikovat). Pokud by byl uvažován výklad žalobce, musely by být přepočítány veškeré nároky, které byly odškodněné bez intervence soudu.

4. Soud provedl listinné důkazy, ze kterých bylo zjištěno, že k úrazu žalobce došlo 13. 11. 2019 ve výrobní hale , adresa, . , adresa, je popsán tak, že při ukládání skla do přepravního stojanu prasklo žalobci v zádech, v důsledku úrazu byl od 18. 11. 2019 v pracovní neschopnosti. Jako příčina úrazu je uvedeno špatné nebo nedostatečné vyhodnocení rizika zaměstnavatele. Za zaměstnavatele je záznam o úrazu podepsán výrobním ředitelem , tituly před jménem, , jméno FO, (záznam o úrazu z 13. 11. 2019). Mezi stranami nebylo sporné, že uvedeného dne k pracovnímu úrazu žalobce došlo, sporná byla jen příčinná souvislost mezi tímto úrazem a tvrzenými následky.

5. K otázce zaměstnání žalobce u obžalovaného byla k důkazu provedena dohoda o skončení pracovního poměru, který byl uzavřen 17. 7. 2019, ukončování 26. 11. 2021 ze zdravotních důvodů.

6. Dokladem o plnění ze strany , právnická osoba, je přípis ze dne 29. 4. 2022, kterým žalobci oznamováno, že výše pojistného plnění činí 5 000 Kč, když tato částka byla 29. 4. 2022 odeslána na bankovní účet. Zároveň bylo odesláno 9 864 Kč jako náhrada za ztrátu na výdělku přímo insolvenčnímu správci žalobce.

7. Žalobce předložil lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 10. 1. 2022, jehož závěr je takový, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost pro výkon práce. K době před vznikem pracovního úrazu byla předložená lékařská dokumentace od praktické lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, . Při vstupní prohlídce 1. 6. 2017 byl žalovaný prohlédnout, co se týče páteře, uvádí se, že ta je v ose, poklepově nebolestivá, volně se rozvíjí. Konstatován je úraz v roce 2002, při kterém utrpěl žalovaný tříštivou zlomeninu bérce (pád z 12 metrů). Ze dne 15. 3. 2018 je záznam, že u žalobce přetrvávají bolesti zad, což bylo diagnostikováno jako lumbago. Totéž se pak opakuje v zápise z 28. 5. 2018, kdy žalobce uvedl, že si v pátek hnul v práci se zády, diagnostikováno bylo akutní lumbago s nasazením medikace proti bolesti. Anamnéza, včetně zdravotního stavu, je pak sepsána ve výpisu ze zdravotní dokumentace praktické lékařky.

8. Ortoped , tituly před jménem, , jméno FO, vystavil 14. 2. 2022 zprávu o bodovém ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění v důsledku úrazu. Z formuláře bylo zjištěno, že počátek léčení, ke kterému muselo dojít v souvislosti s úrazem ze dne 13. 11. 2019, je stanoven na 20. 12. 2019, léčba byla ukončena 23. 11. 2021. Lékař, konstatoval,, že za poškození bederní páteře náleží celkem , hodnota, bodů. Uvedl, že zraněný byl před úrazem zdráv, jeho předchozí stav neměl vliv na vznik úrazu ani na jeho následky. Předpokládá se také, že úraz zanechá trvalé následky. I zde je úraz popsán tak, že při pokládání tabule skla a v úplném pohybu žalobce bodlo v zádech, pocítil silnou bolest. Zdravotní problémy má dodnes. Lékař ohodnotil ztížení společenského uplatnění na 400 bodů (ovšem z pohledu soudu bez bližšího odůvodnění). Z předložené zdravotnické dokumentace bylo ověřeno, že žalobce opakovaně navštěvoval ortopeda , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy poprvé je záznam o návštěvě 20. 12. 2019. Zda žalobce popisuje, že se v práci předklonil, píchlo mu v zádech a od té doby má bolesti. Uvedl, že podobné potíže, již kdysi měl, ale nemá k dispozici dokumentaci, byl léčen na rehabilitaci, bral léky na bolest. Žalobce byl vyšetřen, bylo mu doporučeno provést rentgen páteře a kontrolu v ambulanci po rehabilitaci. U téhož lékaře bylo 6. 3. 2020 provedeno CT páteře, bylo doporučeno neurologické vyšetření. Totéž se opakuje i při dalších kontrolách. Již v roce 2020 popisuje žalobce trvalé bolesti. Ze zprávy , podezřelý výraz, bylo zjištěno, že žalobce se zde podrobil ambulantnímu vyšetření 12. 4. 2021. Uvedl, že měl pracovní úraz, absolvoval infuze a obstřiky i řízenou rehabilitaci, obtíže přesto trvají. Závěrem bylo konstatováno, že nález není indikací k operačnímu řešení, je doporučena rehabilitace, instruktáž k samostatnému cvičení, případně lázně. Podle zprávy , právnická osoba, se podrobil žalobce 20. 1. 2021 neurologickému vyšetření, kdy opět dává své bolesti do souvislosti s pracovním úrazem, který se stal před 14 měsíci. Následná kontrola proběhla 19. 1. 2022, kdy bylo opětovně zjištěno, že bolesti žalobce nestupují, ten popsal, jaké pohyby či činnosti mu vadí. Soudu byla dále předložená propouštěcí zpráva žalobce z Rehabilitačního ústavu v , adresa, , kde žalobce pobýval od 27. 5. 2020 do 11. 8. 2020, přijat byl pro chronické bolesti páteře, které uvádí od listopadu 2019. Po provedené rehabilitaci došlo k celkovému zlepšení, nicméně pacient stále udává přetrvávající bolesti, odchází na vlastní žádost, odmítl i předepisované léky. Nicméně podle vyjádření lékaře propuštěn v dobrém stavu. Další terapii prodělal žalobce v , Anonymizováno, , adresa, na v době od 30. 9. 2021 do 18. 11. 2021, kdy opět sám uvedl, že obtíže má od listopadu 2019. Konstatuje se, že pacient absolvoval rehabilitační program zaměření na aktivaci hlubokého systému středu těla, a na stabilizaci páteře, pak kondiční cvičení. Propuštěn byl ve stabilizovaném stavu. I doma má za úkol pokračovat v individuálním cvičení.

9. Z listinných důkazů předložených , právnická osoba, . bylo ověřeno, že ta kontaktovala několik lékařů ke konzultaci ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění. , tituly před jménem, , jméno FO, 2. 3. 2022 ve své lékařské zprávě uvedl, že u žalobce došlo k podvrtnutí bederní páteře v důsledku úrazu při fyzické námaze, pacient byl léčen konzervativně. Po provedeném EMG vyšetření lékař konstatoval, že na bederní páteře jsou zjištěné degenerativní změny, samotný úraz nález na páteři nezměnil, jakékoliv potíže jsou způsobeny , Anonymizováno, . Pokud byl o vyjádření požádán primář , tituly před jménem, , jméno FO, také k otázce bolestného, nejprve vyžádal v doplnění lékařské dokumentace. Podle jeho stanoviska absentuje nález po prvním ošetření, když první nález se objevuje až týden po prodělaném úrazu. Nicméně konstatuje, že podle záznamu o pracovním úrazu mohl žalobce prodělat maximálně , Anonymizováno, , kde doba pracovní neschopnosti činí maximálně 5 týdnů. Vše ostatní jde pak na vrub chronickému onemocnění páteře, které je zdokumentováno na CT. Po doplnění zdravotnické dokumentace od praktické lékařsky lékařky tento lékař konstatoval,, že jeho stanovisko se nemění, naopak je podporováno záznamy ze zdravotnické dokumentace, kde je uváděn pád z výšky 12 m v roce 2002 (který mohl mít vliv na páteřní struktury) s následnými operacemi, dále pak , Anonymizováno, celkem , hodnota, × v roce 2018.

10. Dopisem právního zástupce žalobce z 26. 10. 2022 byla žalovaná vyzvána k doplacení bolestného ztížení společenského uplatnění s tím, že pojišťovna , právnická osoba, . vyplatila pouze 500 000 Kč, což je v rozporu s hodnotami uvedenými ortopeda , tituly před jménem, . Na tento dopis reagovala žalovaná 9. 11. 2022, kdy konstatovala, že vyzvali, takže na roli , právnická osoba, k dalšímu jednání je však třeba doložit další lékařské zprávy.

11. Žalobce ve své účastnické výpovědi v podstatě zopakoval svá žalobní tvrzení. Popsal mechanismus úrazu, vysvětlit, že ještě dva dny po úraze chodil do práce, ovšem bral léky na bolest. Pak v sobotu vyhledal pohotovost a v pondělí praktickou lékařku. Prodlevu mezi úrazem a vyšetřením u ortopeda (13. 11. 2019 – 20. 12. 2019) vysvětlil snahou praktické lékařky léčit ho jen podáváním léků a také tím, že to bylo v době Covidu, kdy bylo problematické se k lékaři objednat. Negoval, že by se kdy léčit s bolestmi zad (v konfrontaci se záznamy praktické lékařky z roku 2018). Od doby úrazu má stále problémy se zády, nemůže dělat běžné činnosti, nevydrží stát, ležet, sedět, nemůže dělat běžné domácí práce. K trvalému zlepšení nedošlo ani po cílené dlouhodobé rehabilitaci.

12. Pro objasnění následků pracovního úrazu pro žalobce zadal soud ke zpracování znalecký posudek znalcem , tituly před jménem, , adresa, Hlemem z oboru zdravotnictví - ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí. Ten ve svém znaleckém posudku ze dne 26. 9. 2023 upozornil, že ohledně zdravotního stavu žalobce již 1 znalecký posudek zpracovával, a to 9. 9. 2022, který také předložil, i ten byl soudem proveden k důkazu. Podle znaleckého posudku z 9. 9. 2022 znalec žalobce vyšetřil na žádost komerční společnosti s tím, že pojišťovna nechce klientovi vyplatit ztížení společenského uplatnění, ačkoliv se jedná o pracovní úraz. Již v tomto znaleckém posudku je popsána zdravotnická dokumentace, ze které znalec vycházel, a na základě které konstatoval, že na rentgenových snímcích a ve snímku z magnetické rezonance je zřejmá spondyloza celé bederní páteře a s mírnými protruzemi do páteřního kanálu z obratlových těl. Páteřní kanál je ale volný a prostorný. Žalobce byl vyšetřen na klinice spondylochirurgie v , adresa, , ani tam nebyl indikován k operaci. Již v roce 2022 znalec dospěl k závěru, že podle lékařských zpráv je nutné pracovní úraz, který se stal 13. 11. 2019, hodnotit pouze jako podvrtnutí bederní páteře v částečně patologicky změněném terénu. Nedošlo vyklenutí obratlových plotének, nedošlo tedy ani k poškození páteřního kanálu či jeho zúžení. Přiklonil se k hodnocení bolestného 20 body, připustil možnost hodnocení také ztížení společenského uplatnění 200 body s položkou 5.17 – poúrazové omezení pohyblivosti páteře lehkého stupně, neboť nebylo zjištěno , Anonymizováno, . Ke stejnému závěru pak znalec dospěl i ve znaleckém posudku, jehož zpracování byl ustanoven soudem. Pouze, doplnil, že ještě jednou vyšetřil žalobce, a to 27. 7. 2023. Subjektivně si pacient stěžoval na bolesti v oblasti celé páteře. On při klinickém vyšetření zjistil pouze mírné odchylky od stanovené míry hybnosti. Provedl také orientační neurologické vyšetření, nebylo prokázáno , Anonymizováno, . Opět uvedl, že pracovní úraz není příčinou poúrazového omezení hybnosti páteře lehkého stupně s příznaky kořenového dráždění, toto nebylo prokázáno, neplyne to ani ze zdravotnické dokumentace. , právnická osoba, podle jeho názoru není ani příčinou zhoršení omezení hybnosti páteře, a to z toho důvodu, že bolesti byly uváděny již v květnu 2018, již při vstupní prohlídce do zaměstnání v roce 2017 je v dokumentaci uváděno lumbago. Úrazem nedošlo podle názoru znalce ke zhoršení obtíží, které měl již před úrazem. Znalec svůj znalecký posudek obhájil při jednání soudu dne 25. 1. 2024. Zde vysvětlil rozdíly mezi situací, kdy dojde pouze k podvrtnutí bederní páteře a situací, kdyby došlo k , Anonymizováno, , či jeho zúžení tak, aby byl , Anonymizováno, . Takováto poškození zjištěna nebyla, ačkoliv byla provedena i magnetická rezonance. Setrval také na svém stanovisku, že onemocnění páteře jsou zjevná ze zdravotnické dokumentace žalobce ještě před úrazem, pracovní úraz jako takový na těchto nic nezměnil, v důsledku úrazu nedošlo ani ke zhoršení jeho zdravotního stavu, na tuto myšlenku je žalobce jen fixován. V průběhu výslechu se znalec také vyjádřil k tomu, z jakého důvodu stanovil 200 bodů za ztížení společenského uplatnění, kdy toto bylo vysvětleno tím, že při vyšetření u pacienta zjistil omezení hybnosti oproti hodnotám, které jsou uváděny jako hodnoty běžné. Konstatoval,, že se ale jednalo o první vyšetření tohoto charakteru, kdy hybnost pacienta byla tímto způsobem vyšetřena, a tedy bylo možné nějaké hodnoty stanovit, ve zdravotnické dokumentaci předtím podobné vyšetření nezjistil. Nemůže tedy říci, zda hybnost žalobce byla nebo nebyla omezena ještě před úrazem. Nemůže o tom ani spekulovat. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.

13. Podle § 265 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

14. Podle § 268 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci skutečnou škodu. Podle § 269 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Podle § 271 c) zákoníku práce náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odst.

2. Podle tohoto odstavce vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku, včetně jeho náležitosti ve vztahu k posuzované činnosti.

15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení nebylo sporu o tom, že žalobce byl zaměstnancem žalované společnosti, respektive právního předchůdce, při plnění pracovních úkolů utrpěl pracovní úraz. Nesporné bylo také to, že na bolestném bylo žalobci vyplaceno 5 000 Kč za stanovených 20 bodů při hodnotě bodu podle nařízení vlády 250 Kč. Žalobce se domáhal navýšení náhrady bolestného a s odkazem na posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , který stanovil bolestné 150 bodů, domáhal se také výplaty za ztížení společenského uplatnění, které tentýž lékař stanovil na 400 bodů. Po provedeném dokazování ale soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal důvody, pro které by mělo být bodové ohodnocení bolestného navýšeno (položka bolestné). Stejně tak neprokázal, že existuje příčinná souvislost mezi zdravotními obtížemi, které udává, a které hodnotil , tituly před jménem, , jméno FO, položkou 5.18, neprokázal, že vůbec takovéto zdravotní obtíže byly diagnostikovány a souvisí s jeho aktuálním zdravotním stavem.

16. Soud konstatuje, že znalec , tituly před jménem, , Anonymizováno, velmi přehledně, vysvětlil,, z jakého důvodu použil při určení diagnózy – poškození zdraví při pracovním úrazu, položky, které jsou rozdílné oproti argumentaci žalobce. Prvotně vysvětlil, že z žádného vyšetření neplyne, že by u žalobce došlo při pracovním úrazu k , Anonymizováno, ) – diagnoza stanovená , tituly před jménem, , jméno FO, . To nebylo potvrzeno ani provedenou magnetickou rezonancí. Proto není namístě používat položku 9.45, ale je třeba uvažovat pouze o položce 9.47 – podvrtnutí , Anonymizováno, Tento závěr znalce byl navíc podpořen závěry z dalších lékařských zpráv, konkrétně se jednalo o lékařskou zpráv zpracovanou k žádosti pojišťovny neurologem , Anonymizováno, , jméno FO, , který také odkázal na výsledky CT vyšetření a magnetické rezonance, kde nebylo prokázáno, že by došlo k jakémukoliv , podezřelý výraz, . Také on konstatoval,, že se jednalo pouze o , Anonymizováno, , přičemž obtíže udávané pacientem jsou způsobeny výrazným , Anonymizováno, . Z tohoto důvodu také nedoporučil ani vyplatit nároky uplatňované za tvrzené ztížení společenského uplatnění. Ve stejném duchu je pak zpráva , tituly před jménem, , jméno FO, . I on upozornil především na to, že lékařská dokumentace není pořízená bezprostředně po úrazu, i tak lze však konstatovat, že úrazem došlo pouze k podvrtnutí bederní páteře, s maximální délkou pracovní neschopnosti 5 týdnů. Upozornil na to, že zobrazovacími metodami je dokumentováno chronické onemocnění páteře, od počátku léčení tam není zjevná patologie v podobě , podezřelý výraz, .

17. Soud tedy konstatuje, že bylo nesporné, že žalobce utrpěl u žalované pracovní úraz, soud však konstatuje, že žalobce neprokázal důvody, pro které by měla být stanovena jiná diagnóza pro určení výše bolestného tak, aby bylo na místě rozhodnout o oprávněnosti dalšího nároku na výplatu. Tři lékaři nezávisle na sobě uzavřeli, že u žalobce došlo pouze k , Anonymizováno, , nikoliv k zásadnímu zásahu do krajiny bederní či do jiné části páteře, která by odůvodňovala konstatování, že došlo k , Anonymizováno, . Nárok na bolestné za stanovenou položku, na které se tři lékaři po prostudování zdravotnické dokumentace shodli, byl žalobci vyplacen. Soud nepřistoupil ani k požadovanému navýšení již vyplaceného bolestného, tak jak navrhoval ve svém posledním podání právní zástupce žalobce s odkazem na nařízení vlády č. 451/2022 Sb. s odkazem na přechodné ustanovení tohoto předpisu. To uvádí, že pokud byly bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobeny v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, a nebylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení rozhodnuto o stanovení náhrady za bolest nebo náhrady za ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ovšem ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti nařízení č. 451/2022 Sb. A tím by došlo ke změně hodnoty bodu, který se nadále odvíjel od průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění, a to jedním procentem. Soud se neztotožňuje s výkladem právního zástupce žalobce o tom, že přechodné ustanovení má na mysli situaci, kdy je o výši náhrady za bolest rozhodnuto soudem. Soud konstatuje, že rozhodnutí o vyplacení bolestného bylo vydáno ještě před nabytím účinnosti uvedeného nařízení vlády pojišťovnou, která bolestné vyplácela (sdělení o výplatě pojištění 29. 4. 2022). Pokud by totiž soud přistoupil na výklad právního zástupce žalobce, nastala by paradoxní situace, kdy by bylo nutné přepočítat v podstatě všechna plnění, která byla vyplacena pojišťovnami dobrovolně, do kterých nebyla prováděna žádná další intervence, a která byla vyplacena před účinností uvedeného nařízení vlády. Soud výrazně pochybuje, že toto bylo úmyslem zákonodárce. Proto na tento navrhovaný výklad nepřistoupil a co se týče bolestného, konstatoval, že bolestné bylo vyplaceno v částce, která odpovídá poškození vzniklému v důsledku pracovního úrazu a bolesti přitom způsobené.

18. Co se týče náhrady za ztížení společenského uplatnění, tento nárok nebyl zjištěn. Ztížení společenského uplatnění je definováno jako trvalé následky pracovního úrazu, které omezují nebo mění společenské uplatnění zraněného zaměstnance v běžném životě, při uspokojování sociálních, pracovních a životních potřeb. Bylo na žalobci, aby prokázal, že jeho omezení bylo způsobeno právě pracovním úrazem. Z jeho tvrzení vyplývá, že od pracovního úrazu se výrazně zhoršil jeho zdravotní stav, je nezaměstnaný. Žalobce není schopen vykonávat úkony běžné denní potřeby, jako je oblékání holení, při těchto úkonech bolest zesiluje. Nemůže dlouho sedět, nemůže dlouho chodit, nevydrží ani další jízdu autem. Musí brát léky proti bolesti. Soud nezpochybňuje tato tvrzení, ačkoliv zde nebyly nabídnuty důkazy k jejich prokázání. Vychází však z důkazů, které byly provedeny v souvislosti s celým uplatněným nárokem, kdy nejprve bylo třeba zkoumat, zda pracovní úraz, který se žalobci stal, takovéto následky tvrzené žalobcem způsobil. A toto prokázáno nebylo. Znalec ustanovený soudem sice uvedl, že zjistil při vyšetření poruchu hybnosti, respektive odchylky od běžně stanovené normy hybnosti pohybového aparátu s tím, že před jeho vyšetřením obdobné vyšetření provedeno nebylo. Soud však má za to, že toto zjištění nemůže obstát, pokud by pouze z něj měl soud vzít za prokázané, že právě omezení hybnosti vzniklo v důsledku pracovního úrazu. Soud musí pracovat se všemi důkazy v kontextu a ve vzájemné souvislosti. V tomto případě nebylo lze odhlédnout od lékařských zpráv, které byly předloženy o době před vznikem pracovního úrazu, na které upozorňovali i lékaři pojišťovnou oslovení. Upozornili na poškození pohybového aparátu, ke kterému s největší pravděpodobností došlo již při pádu z výšky žalobce v roce 2002, upozornili také, že již při nástupu do zaměstnání si žalobce stěžoval na bolesti zad a v roce 2018 byl opakovaně léčen pro lumbago. Jeho předchorobí je tedy takové, že jednoznačně indikuje obdobné problémy, na které si žalobce stěžuje a staví do souvislosti s pracovním úrazem, tuto souvislost ale oslovení lékaři vylučují. Změny, které by mohl pracovní úraz v souvislosti s těmito omezeními vyvolat, v podobě poškození páteře, nebyly žádnou zobrazovací metodou zjištěné, ačkoliv po úrazu (byť nikoliv bezprostředně) bylo žalobci provedeno CT páteře i magnetická rezonance. Soud tedy uzavírá, že žalobce neprokázal jeden ze základních aspektů vzniku odpovědnosti žalované za škodu, a to konkrétně příčinnou souvislost mezi jeho aktuálním zdravotním stavem a pracovním úrazem. Proto byla žaloba zamítnuta.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy právo na náhradu nákladů řízení náleží úspěšným účastníkům – žalované a vedlejšímu účastníkovi. , právnická osoba, . se ale práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala, soud tedy rozhodl tak, že mezi žalobcem a vedlejším účastníkem nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná má ale právo na náhradu nákladů řízení ve výši 42 030 Kč. Tato částka je tvořena 3 úkony právní služby po 6 420 Kč (převzetí a příprava věci, vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu dne 9. 3. 2023, kdy bylo jednáno o částce 132 500 Kč), jedním úkonem za 7 540 Kč (účast u jednání soudu dne 25. 1. 2024, kdy bylo jednáno o částce 160 492,50 Kč), čtyřmi paušálními náhradami po 300 Kč z každého úkonu právní služby, účtováno dle § 7 bod 5 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Další částí nároku je náhrada za ztrátu času při jízdě na jednání soudu ve dnech 9. 3. 2023 a 25. 1. 2024 na trase , právnická osoba, – , adresa, a zpět, celkem , hodnota, započatých půlhodin – tedy 1 600 Kč dle § 14 odst. 3 téže vyhlášky. Žalované dále vznikl nárok na proplacení jízdného osobním automobilem BMW reg. značky , SPZ, na trase , právnická osoba, - , adresa, a zpět za dvě jízdy vždy po 274 km. Za dopravu k jednání soudu dne 9. 2. 2023 je účtováno dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve znění vyhlášky č. 191/2023 Sb., kdy paušální náhrada za 1 km jízdy činí 5,20 Kč, cena benzínu 95 je stanovena na 41,20 Kč za litr – při ujetí 274 km náleží částka 2 553,68 Kč. Za dopravu k jednání dne 25. 1. 2024 je účtováno dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., kdy paušální náhrada za 1 km jízdy činí 5,60 Kč, cena benzínu 95 je stanovena na částku 38,20 Kč za litr – celkem při ujetí 274 km vzniká nárok na částku 2 581,08 Kč. K celkově vypočtené částce 34 734,76 Kč je také třeba připočíst i DPH 21%, celková výše nákladů řízení vynaložená žalovanou tak činí 42 030 Kč.

20. Výrok IV je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. Ve věci byl neúspěšný žalobce, stát by tedy vůči němu měl právo na náhradu nákladů, které byly vynaloženy, v tomto případě nákladů spojených se zpracováním znaleckého posudku. Protože žalobce je ze zákona od soudních poplatků osvobozen (probíhající insolvenční řízení), státu právo na náhradu takto vynaložených nákladů přiznáno nebylo. Stejně tak státu nevznikl nárok na zaplacení soudního poplatku, když žalobce je od placení soudního poplatku osvobozen a zároveň nedošlo k přechodu poplatkové povinnosti na dalšího účastníka řízení (žalovaná i vedlejší účastník byli ve věci úspěšní).

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalobci byla pro zaplacení nákladů řízení stanovena běžná třídenní lhůta.