39 C 318/2020 - 332

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Rychnovským ve věci žalobce: [Jméno žalobce], IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] pro zaplacení 79 682,76 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 6 664,02 Kč včetně úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky ode dne 18. 1. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 48 018,74 Kč včetně úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky ode dne 18. 1. 2019 do zaplacení zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 132 470,70 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce dne [datum], jako objednatel, uzavřel s žalovanou, jako zhotovitel, smlouvu o dílo č. [Anonymizováno], jejímž předmětem bylo především rozúčtování a vyúčtování nákladů tepla a vody v bytovém domě [adresa] (dále jen vyúčtování). Žalobce od smlouvy o dílo odstoupil z důvodu podstatného porušení, když žalovaná opakovaně provedla chybný odpočet měřičů tepla a opakovaně vyhotovila chybné vyúčtování nákladů za dodávku tepla a vody za zúčtovací období roku 2017. Žalovaná nejprve vystavila vyúčtování pro všechny příjemce dne [datum], to následně opravila vyúčtováním ze [datum], po upozornění vystavila dne [datum] další dílčí vyúčtování nebytových jednotek, které bylo opět chybné. Žalobce tak uzavřel smlouvu o dílo s jiným subjektem. Žalobce se tak domáhá zaplacení částky ve výši [částka] z titulu vrácení zaplacené ceny za dílo. Žalobce se dále domáhal zaplacení způsobené škody provedením nesprávných vyúčtování tepla a vody. Škoda byla způsobena tím, že žalobce musel vynaložit částku ve výši [částka] na vypracování analýzy vad rozúčtování tepla a vody a následného poradenství, jak řešit vzniklou situaci u jiné společnosti, konkrétně [právnická osoba] Tato společnost předala žalobci dne [datum] doporučení k dalšímu postupu a na základě toho byla žalovaná dne [datum] vyzvána k dodání podkladů nezbytných pro nápravu vadného stavu. Objednání konzultací bylo nezbytným krok žalobkyně pro zachování obvyklé opatrnosti, aby výbor jednal s péčí řádného hospodáře. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla zamítnutí s odůvodněním, že žalobce nesplnil podmínky sjednané ve smlouvě o dílo a žalovaná žádnou škodu žalobci nezpůsobila. Žalované nebyly doručeny zásady pro vyhotovení vyúčtování, přičemž pokud žalovaná nedisponuje těmito zásadami, které jsou klíčem k jeho vyhotovení, nelze řádně vyhotovit vyúčtování. V nebytových jednotkách se nenacházejí měřiče s rádiovým odečtem, smlouva o dílo zavazovala žalovanou k provádění odečtů měřičů pouze s rádiovým měřičem, odečty bez rádiového měřiče nebyly žalované předány. Poradenství za účelem přezkoumání vyhotoveného účtování bylo zcela zbytečné, takto vynaložené náklady nemohou jít k tíži žalované. Žalobce uvedl, že způsob rozúčtování plyne ze zákona č. 67/2013 Sb. a vyhlášky č. 269/2015 Sb. a je kogentní, tudíž předávání jakýchkoliv zásad je zcela nadbytečné. Žalovaná měla veškeré potřebné parametry, o čemž svědčí i skutečnost, že žalovaná vyúčtování vyhotovila. Žalobce dále činí nesporným, že v 17 nebytových jednotkách jsou umístěné měřiče bez rádiového odečtu, nicméně strany se dohodly, že žalovaná provede rovněž odečet těchto měřičů, což žalovaná také učinila. Žalobce si poradenství za účelem přezkoumání objednal zcela důvodně, poradenství odhalilo závažné vady, které umožnily žalobkyni získat informace pro rozhodnutí, že si následné vyúčtování má nechat zpracovat jiným subjektem a předcházela tím tak vzniku rozsáhlé škody, kdy by nedoplatky více než 300 vlastníků jednotek nebyly splatné. Dále žalobce uvedl, že v době odstoupení od smlouvy existoval tvrzený důvod pro odstoupení od smlouvy, tedy dílo vykazovalo nesoulad se smlouvou a vykazovalo vady, a to v rozsahu mnohačetných vad, například bytových jednotek chybně započítávaných odděleně od nebytových jednotek, způsobujících, že vyúčtování nebyla správná a podle judikatury Nejvyššího soudu vůbec nezpůsobovala splatnost jednotlivých nedoplatků. Vady byly žalované opakovaně oznamovány, žalobkyně vždy žádala, aby žalovaná dílo v přiměřené lhůtě opravila. Po každé opravě však stále vykazovalo vady. Vzhledem k vícečetným vadám rovněž odečtených hodnot, což vyplývá například z vyjádření společnosti [právnická osoba], si žalobkyně odečetla hodnoty znovu svépomocí. Žalovaná namítala, že žalobce dosud nesdělil, v čem spatřuje důvod odstoupení. V odstoupení od smlouvy o dílo ze dne [datum] pouze uvádí, že: jelikož zhotovitel opakovaně provedl chybný odečet měřičů tepla a rovněž opakovaně vyhotovil chybné vyúčtování nákladů na dodávku tepla a vody za zúčtovací období roku 2017. Po upozornění objednatele vyhotovil další rozúčtování, které bylo opět chybné, přičemž tato situace se několikrát opakovala. Poté co zjistil, že ani poslední rozúčtování není provedeno v souladu se zákonem a dalšími právními předpisy, a zhotovitel tento stav ignoroval, objednateli nezbylo než uzavřít smlouvu o dílo s jiným subjektem. v textu odstoupení od smlouvy o dílo, nejsou uvedeny žádné konkrétní vady. Nakonec se žalobce omezuje na tvrzení, že i poslední rozúčtování nebylo správné. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum] č.j. [spisová značka], kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Městský soud v Praze, jako soud odvolací, svým rozsudkem ze dne [datum] a) v rozsahu 54 682,76 s přísl. zrušil a věci vrátil k dalšímu řízení, b) v rozsahu 25 000 Kč s přísl. pak rozsudek změnil s tím, že v této části žalobu zamítl. Soud dále ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum] č.j. [spisová značka], kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. K odvolání žalované Městský soud v Praze, jako soud odvolací, toto rozhodnutí svým usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka] zrušil a vrátil zpět k dalšímu řízení pro nevypořádání se s pokynem odvolacího soudu a pro nepřezkoumatelnost. K tomuto soud uvádí, že k pochybení v rámci nepřezkoumatelnosti došlo při ukládání konceptů vyhotovovaného rozsudku do soudního systému, za což se ještě jednou účastníků a jejich zástupcům uctivě omlouvá. Soud následně znovu zopakoval všechny provedené důkazy, tvrzení účastníků. Dále poučil stranu žalovanou tak, aby ve lhůtě 10 dnů doplnila skutková tvrzení ohledně rozsahu využitelnosti a použitelnosti původních vyúčtování strany žalované pro stranu žalující, tedy nechť je patrno, co podle názoru strany žalované bylo stranou žalující použito, když tato tvrdí, že použito nebylo ničeho. V případě, že plnily obě strany smlouvy, může každá z nich požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala. Vyjde-li najevo, že dílo, jež žalovaná pro žalobce zhotovila, bylo vadné jen v části sjednaných výkonů, a že navzdory těmto vadám bylo pro žalobce v určitém rozsahu použitelné (dle žalované se to týkalo odečtů), bude namístě vzít v potaz i tuto jeho reálnou využitelnost, neboť míra majetkového prospěchu zhotovitele díla, jemuž byla cena díla již zaplacena, se v případě zrušené smlouvy odvíjí od toho, zda a jakou hodnotu mělo poskytnuté plnění (s ohledem na jeho vady) pro objednatele (§ 2999 o. z.; srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1060/2017 či sp. zn. 23 Cdo 2925/2021). Žalovaná s odkazem na výzvu soudu uvedla, že z jím provedeného díla byla pro žalobce využitelnost v části 88% a vady v podobě vyhotoveného rozúčtování ve výši 12%. Soud na základě provedeného dokazování učinil tato skutková zjištění. Žalobce se žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o dílo č. [Anonymizováno], jejímž předmětem bylo rozúčtování a vyúčtování nákladů tepla a vody v bytovém domě [adresa]. Žalobkyně zaplatila cenu díla ve výši [částka] (zjištěno z: smlouva o dílo ze dne [datum], faktura žalované, potvrzení o zaplacení faktury žalované v systému správcovské společnosti). Žalovaná vystavila vyúčtování pro všechny příjemce dne [datum], to následně opravila vyúčtováním ze [datum], po upozornění vystavila dne [datum] další dílčí vyúčtování nebytových jednotek, které bylo opět chybné. Žalobkyně si proto nechala udělat analýzu vad rozúčtování včetně poradenství, za což společnosti [právnická osoba] uhradila částku ve výši [částka] (zjištěno z: vyúčtování tepla a vody ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], doporučení postupu od [právnická osoba] ze dne [datum], faktura společnosti [právnická osoba] č. [Anonymizováno]). V řízení byl vypracován znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum], který potvrdil chybnost vyúčtování, když je v něm uvedeno, že předložené podklady nejsou z hlediska obsahu údajů provedeny správně, neboť neobsahují veškeré náležitosti a strukturu požadovanou právním předpisem a ve správné hodnotě a nelze provést kontrolu vyúčtování z hlediska jeho správnosti (zjištěno z: znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum] [Anonymizováno], faktura). Žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo podáním ze dne [datum] (zjištěno z: odstoupení od smlouvy, doručenka). Žalovaná s odstoupením od smlouvy nesouhlasila a považuje ho za absolutně neplatné, neboť nesplňuje předpoklady dané zákonem. Zároveň vyzvala žalobkyni k předání odečtů měřičů tepla umístěných v nebytových prostorách, aby mohla vyhotovit vyúčtování za rok 2018. Žalobkyně s tvrzením žalované nesouhlasila a uvedla, že neporušila žádnou povinnost, která by žalované bránila zhotovit řádné vyúčtování služeb za rok 2017 (zjištěno z: sdělení žalované ze dne [datum], [datum], vyjádření žalobkyně z [datum]). Z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že SVJ zná, je tam zaměstnaná. Rozúčtování se dělalo na základě zásad. SVJ mělo uzavřenou smlouvu a pravidelně se scházeli s panem [Anonymizováno], který byl jednatel nebo zastupitel, dále s paní účetní. Měli domluvené zásady, jak to vyúčtování bude uděláno a dostávali od správce SVJ veškeré materiály k tomu, aby mohli vyúčtování udělat. [adresa], co si svědkyně pamatuje, byly sjednávány ústně vždy na té schůzce s panem [Anonymizováno]. [adresa] se vždy domlouvaly hned, když byla podepisována nová smlouva, že to bude uděláno v poměru 60 % a 40 % (spotřební složka a základní složka). Potom, když řešili reklamaci, to žalované znovu připomínali. Jedná se o základní složku, podle které se dělá vyúčtování, kdy se 60 % bere z toho, kolik vlastníci naměřili a druhá část je podle to má být, je to pevná položka pro všechny. Je to dané zákonem nebo vyhláškou o rozúčtování, musí se říct jen poměr. [adresa] schvaloval výbor, nikoli shromáždění, protože je to v jeho kompetenci, bylo to domluveno na schůzce, kde se podepisovala smlouva. Bylo to sjednáno ústně, o žádném protokolu o předání zásad neví (zjištěno z: výpověď svědkyně [jméno FO]). Z výpovědi svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že SVJ zná, vykonává tam správu objektu pro společnost [Anonymizováno]. Rozúčtování nákladů tepla a teplé vody pro společenství dělala žalovaná. V roce 2016 nebo 2017, nepamatuje si přesně, obdrželi několik reklamací ohledně nákladů na jednotlivá média pro spotřebitele, bytové jednotky. Reklamace pak předávaly dál a [právnická osoba] se tím zabývala. Byly tam problémy ohledně stavu měřidel, proběhlo několik jednání. Neví, zda došlo k nějakému závěru, [právnická osoba] se snažil prověřovat stavy měřidel, zjistilo se, že něco provedli špatně a některá měřidla byla po dohodě posílána na zkušebnu, zda jsou vyhovující. Myslí, že ty se ukázaly jako vyhovující a [právnická osoba] pak prováděl opravy vyúčtování po reklamacích. Pak zjistili, že jsou tam špatné odečty, jakože měřidla v nějakých bytových jednotkách měřily v gigajoulech a v některých v kilowattech. Svědek byl přítomen některých jednání mezi SVJ a [právnická osoba], když tam byl ředitelem ještě pan [jméno FO]. Všechny společnosti, které provádějí vyúčtování, dostávají od [Anonymizováno] podklady týkající se změn vlastnictví, obsazení jednotek a náklady na média. Zálohy nepředávají, vždy obdrží zpracované rozúčtování na dané médium a postaví náklad a vedle toho zálohu uhrazenou daným vlastníkem. Protokoly o změně vlastnictví předávají a obsahem protokolu je i stav měřidla k datu, kdy došlo ke změně. Proč bylo vyúčtování dodané žalovanou špatné, neví. Způsob rozúčtování služeb si dle názoru svědka schvaluje shromáždění vlastníků. Jistý si ale není (zjištěno z: výpověď svědka [jméno FO]). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum] (zjištěno z: předžalobní výzva z [datum], doručenka). Žalobce sice poukazoval na nesrovnalosti ve vyúčtování s přihlédnutím k vlastním závěrům, (zjištěno z e-mail z [datum], [datum], [datum], omluvný dopis ze dne [datum], e-mail ze [datum], zápis ze schůze výboru s účastí žalované ze dne [datum], e-mail z [datum], odpověď žalované na zápis ze schůze výboru společenství), avšak reklamace nesměřovaly do všech odečtů. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce výzvou ze dne [datum] vyzýval ve věci chybných rozúčtování tepla a teplé vody. Tedy je třeba zdůraznit, že již nejpozději tento den ve věci studené vody nespatřoval žádná pochybení (tedy odečty studené vody byly splněny ve 100%, tedy i rozúčtování studené vody bylo správně ve 100%). Žalobce přiložil ke své výzvě doporučení k dalšímu postupu ze dne [datum], ve kterém reagoval jen na vysvětlení žalovaného ze dne [datum] (zjištěno z výzvy žalobce ze dne [datum] včetně přílohy ze dne [datum]). Žalovaná doložila výpočet, podle kterého vadnost jím provedeného díla v podobně chybného vyhotoveného rozúčtování zahrnovalo 12% celkem účtované částky dle smlouvy o dílo (zjištěno z tabulky s výpočtem využitelnosti, přehledu vysvětlení a odečtů u jednotlivých nebytových prostor a jejich opravného rozúčtování ze dne [datum]). Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. Mezi stranami byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo především rozúčtování a vyúčtování nákladů tepla a vody v bytovém domě [adresa]. Žalobce nebyl se závěry žalované spokojen a od smlouvy o dílo odstoupil, čímž jí měl vzniknout nárok na vrácení ceny díla. Po právní stránce posoudil soud věc takto. Podle § 2586 odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2590 odst. 1 o. z., zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Žalovaná v řízení namítala, že jí žalobcem nebyly poskytnuty zásady vyúčtování. V řízení však netvrdila ani nenavrhla k provedení žádný důkaz, že by po žalobci požadovala jakékoliv chybějící informace potřebné k vyhotovení vyúčtování nákladů tepla a vody. Naopak žalobci se podařilo v řízení prokázat, že zásady vyúčtování byly sjednávány ústně při podpisu smlouvy o dílo. Smlouva o dílo nepodmiňuje dodání zásad v písemně, soud tak uzavřel, že zásady vyúčtování byly žalované známy, tím spíše když žalovaná vyúčtování provedla bez dalšího. Ohledně námitky, že žalovaná nebyla dle smlouvy o dílo povinna provádět vyúčtování nebytových jednotek, ve kterých se nenachází rádiový měřič, soud dává zapravdu tvrzení žalované, že na základě čl. 2.1 písm. B a C smlouvy o dílo měla žalovaná zajistit komplexní servis bytových vodoměrů s rádiovým odečtem, tedy že zahrnutí nebytových jednotek nebylo součástí smlouvy o dílo ze dne [datum]. Žalovaná však vyúčtování pro nebytové jednotky žalobci dodala. Sám právní zástupce žalované ve sdělení ze dne [datum] mimo jiné uvádí, že opakovaně vyzývá žalobce k předání odečtů kompaktních měřičů umístěných v nebytových prostorech. Soud tak dospěl k závěru, že mezi stranami došlo k uzavření ústní dohody, jejímž předmětem bylo provádění vyúčtování taktéž u nebytových prostor. Žalobce však nespecifikoval, v čem konkrétně měly spočívat vady vyúčtování, neuvedl, a to ani v rámci doplnění po poučení soudu, jakých konkrétních početních chyb se žalovaná při svém postupu měla dopustit, nevysvětlila, proč následně měla odečty provádět sama svépomocí. Dle § 2615 odst. 1 o. z., dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odst. 2 stejného ustanovení, o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. Podle § 2002 odst. 1, podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podle § 2004 odst. 1 o. z., odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Podle § 2107 odst. 1 o. z., je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Žalovaná neučinila sporným, že by vyúčtování nákladů tepla a vody zhotovila bez vad. Soud toto vadné plnění posoudil jako nepodstatné porušení smlouvy o dílo, neboť v řízení bylo prokázáno, že poté co žalovaná vyhotovila první špatné vyúčtování (konkrétně vyúčtování z [datum]), žalobce upozornil žalovanou na to, že vyúčtování je vypracováno špatně, a měla tedy zájem na odstranění vady, neboť v případě, že by i sám žalobce považoval dané za podstatné porušení, mohl bez zbytečného odkladu v souladu s § 2002 odst. 1 o. z. od smlouvy odstoupit. Podle § 2107 odst. 3 o. z., neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího. Podle § 2999 odst. 1 o. z,. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Jelikož žalobce od uzavřené smlouvy o dílo (§ 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., o. z. pro podstatné porušení smlouvy odstoupil, závazek byl od počátku zrušen (§ 2002, § 2004 o. z.) a účastníci jsou povinni vypořádat bezdůvodné obohacení vzniklé zrušením závazku (§ 2991, § 2993 a § 2999 odst. 1 o. z.). K podstatným otázkám soud dále uvádí: Zda v době odstoupení od smlouvy o dílo existoval tvrzený důvod pro odstoupení, tedy zda dílo vykazovalo nesoulad se smlouvou (vady) a v jakém rozsahu? Pro účinné odstoupení od smlouvy je zapotřebí, aby jeho důvod (vady díla) přetrvával, resp. že vady existovaly i k okamžiku odstoupení. Žalobce odstoupil od smlouvy dopisem ze dne [datum]. Žalovaná podáním z [datum] s odstoupením od smlouvy nesouhlasila a vyzvala žalobkyni k předání odečtů měřičů tepla umístěných v nebytových prostorách, aby mohla vyhotovit vyúčtování za rok 2018. V řízení bylo prokázáno, že k datu [datum] nebylo řádné vyúčtování žalobkyni ze strany žalované dodáno, neboť k tomuto datu je datováno doporučení k dalšímu postupu od společnosti [právnická osoba] V řízení byl v roce 2022 vypracován ZP, který hodnotil správnost vyúčtování, přičemž k dispozici měl poslední opravné vyúčtování z [datum]. Vzhledem k závěru (viz níže), že i toto třetí opravné vyúčtování nelze považovat za řádné a žádné další nebylo již ze strany žalované dodáno, lze uzavřít, že dílo vykazovalo nesoulad se smlouvou o dílo i k datu odstoupení žalobce od smlouvy o dílo. Zda a kdy žalobce vady vytkl? V řízení bylo prokázáno, že žalobce upozornil na nesrovnalosti vyúčtování e-mailem pana [jméno FO] ze dne [datum], který byl adresován panu [Anonymizováno] na adresu [e-mail]. Žalobce zároveň tímto e-mailem žádal odstranění nejpozději do [datum]. Žalovaná v e-mailu ze dne [datum] sama uvádí, že žalobce reklamoval prostor 908, 911 a 913 a uvedla, že vyúčtování nebytových prostor bude přepracováno. E-mailem z [datum] byla žalovaná opětovně dotazována na upřesnění, proč je náklad na UT rozdělen zvlášť pro bytové a zvlášť pro nebytové jednotky. V řízení bylo taktéž prokázáno, že žalovaná vypracovala celkem [hodnota] vyúčtování ([datum], [datum], [datum] a [datum]). Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] měl k dispozici při vypracovávání svého znaleckého posudku k dispozici poslední vyúčtování z [datum], u kterého konstatoval, že neobsahuje správné hodnoty, tudíž se u vyúčtování z [datum] nejedná o řádné vyúčtování. Ze strany účastníků pak nebylo ani tvrzeno, ani prokazováno, že by následně žalovaná vypracovávala další vyúčtování, naopak v řízení bylo prokázáno, že žalobce zadal vypracování vyúčtování jinému subjektu, konkrétně společnosti České Elektokomunikace s.r.o. Z výše uvedeného soud dospěl k závěru, že ke dni odstoupení od smlouvy nadále existovaly vady vyúčtování zpracovaných žalovanou, a žalobce tedy byl oprávněna od smlouvy o dílo odstoupit. Jaké právo z vadného plnění žalobce uplatnil? Jedná se o nepodstatné porušení smlouvy o dílo (argumentace viz rozsudek). Podle § 2002 odst. 1, podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podle § 2107 odst. 1 o. z., je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Vzhledem k tomu, že se jedná o nepodstatné porušení smlouvy, není tu povinnost oznámení jaké právo si zvolil již při oznámení vady nebo bez zbytečného odkladu pro oznámení vady (na rozdíl od podstatného porušení viz § 2106 o. z.). Dále je nutno připomenout, že případnou formu sdělení o volbě práva zákon nestanoví, sdělení o volbě práva tedy může být učiněno i ústně. Jak je již uvedeno výše, žalobce poté, co upozornil žalovanou na nesprávnost prvého vyúčtování, požádal žalovanou e-mailem ze dne [datum] na úpravě a zaslání finálního vyúčtování. Následně žalobce ještě dvakrát zažádalao opravu dalších nesprávně vyhotovených vyúčtování (celkově tedy žádala o opravu 3x), kdy dokonce si následně nechala vypracovat doporučení k dalšímu postupu při vyúčtování tepla a vody. Žalobce měl tak zcela jednoznačně zájem o odstranění vad vyúčtování vypracovaných žalovanou, a odstranění vad žádala po žalované dokonce několikrát, nikoliv pouze jednou. Žalované tak byla poskytnuta přiměřená lhůta k nápravě vadného vyúčtování (ať již původního nebo těch následujících „opravných“). Žalobce tak prvotně uplatnil své právo na odstranění vady (§ 2107 odst. 1 o. z.). Vzhledem k tomu, že k odstranění vady opakovaně nedošlo, zadal žalobce vypracování vyúčtování 3. osobě a využila svého práva dle § 2107 odst. 3 o. z. a odstoupila od smlouvy o dílo. Byla opakovaná vyúčtování vypracována na základě konkrétních reklamací žalobce (kdy k nim došlo, co bylo obsahem)? Nelze jednoznačně uzavřít, že opakovaná vyúčtování byla zpracovávána na základě konkrétních reklamací žalobce, neboť z provedeného dokazování bylo zjištěno, že se spíše jednalo o reakce na podněty žalobce, který se domáhal vysvětlení jednotlivých čísel/nesrovnalostí ve vyúčtováních. Jedinou výjimkou bylo hned první opravné vyúčtování, kdy žalobce v e-mailu z [datum] uvádí, že byl sice informována o nesrovnalostech, avšak do dnešního dne nemá žádnou informaci o tom do kdy budou nesrovnalosti odstraněny a termín finálního vyúčtování. Dle názoru osudu to však nic nemění na tom, že vyúčtování musela být opakovaně předělávána. Jakých chyb konkrétně se žalovaná při postupu dopustila, popř. jaká náležitost vyúčtování chybí? Soud si je vědom skutečnosti, že konečné posouzení řádnosti vyúčtování je otázkou právní, nikoliv skutkovou. V řešeném případě se však především jedná o věcnou správnost vyúčtování (tj. zda vyúčtování (ne)obsahují správné hodnoty), což dle ustálené judikatury je taktéž překážkou pro to, aby vyúčtování mohlo být definováno jako „řádné“. Otázka, zda hodnoty jsou do vyúčtování dosazeny a vyúčtování je pak vypočítáno správně, je pak dle názoru soudu otázkou skutkovou. Soud proto vycházel ze závěrů znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který uzavřel, že ani poslední opravné vyúčtování z [datum] neobsahuje správné naměřené hodnoty. Dle ustanovení § 7 odst. 2 Zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty platí, že, poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Pro řádnost vyúčtování je také zapotřebí, aby bylo přehledné, přičemž ani tento požadavek vyúčtování nesplňuje. Zda a nakolik bylo provedené dílo pro žalobce (navzdory případným vadám) využitelné? Na jednání byly poučeny obě strany, aby ohledně použitelnosti díla tvrdily a prokazovaly. Žalobce uvedl, že dílo nevyužil vůbec, když hodnoty svépomocí odečetl znovu. Žalobce toto prokazuje vyjádřením společnosti [právnická osoba], nicméně jediné vyjádření od této společnosti založené do spisu, je již několikrát zmiňované doporučení dalšího postupu, ze kterého skutečnost, že žalobkyně provedla znovu odečet svépomocí nevyplývá. Žalovaná doložila, že v jím provedeném díle byla pro žalobce využitelnost v části 88% a vady v podobě vyhotoveného rozúčtování ve výši 12%. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobce od smlouvy o dílo účinně odstoupil, čímž došlo ke zrušení závazku od jeho počátku (§ 2004 o. z.). Dále tedy nastává povinnost účastníků vypořádat se dle zásad o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). S přihlédnutím k využitelnosti díla soud přiznal žalobci částku ve výši 12% fakturované částky, tj. [částka] a ve zbytku ve výši 88%, tj. [částka], soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Ohledně úroků z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o.z., jejichž výše je určena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst.3 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení částečně úspěšná, avšak neúspěch je v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 132 470,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání v částce 3 985 Kč a za odvolání v částce 2 735 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”): a) jednání před soudem prvního stupně z tarifní hodnoty ve výši 79 682,76 Kč sestávající z částky 4 300 Kč za každý ze 10 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, vyjádření k odstoupení, vyjádření k žalobě ze dne 12.7.2021, porada s klientem ze dne 6.5.2022, 4.10.2022, ústní jednání dne 6.6.2022, 10.10.2022, sepis odvolání do rozsudku ze dne 10.11.2022, jednání s klientem 22.5.2023, jednání u odvolacího soudu dne 24.5.2023 ), za 2 úkony po 2 150 Kč (vyjádření k odvolání ze dne 23.2.2021, 1.10.2020) 12xrež. paušál po 300 Kč, 3x jízdné Karlovy Vary – Praha a zpět 2 368,80 Kč, 2 368,80 Kč, 2 622,60 Kč Kč, 3x promeškaný čas á 800 Kč, DPH 21%, b) jednání před soudem prvního stupně z tarifní hodnoty 54 682,76 za jeden úkon ve výši 3 300 Kč (ústní jednání dne 25.9.2023, 20.3.2025, 28.4.2025, jednání s klientem dne 5.1.2024, 5.6.2024, 31.3.2025, vyjádření k odvolání, odvolání do rozsudku ze dne 6.6.2024, vyjádření ve věci k výzvě soudu ze dne 20.3.2025), 5x rež. paušál po 300 Kč, 4x rež. Paušál po 450 Kč, 3x jízdné Karlovy Vary – Praha a zpět á 2 622Kč, 3x promeškaný čas á 800 Kč, DPH 21%.

Poučení